3. nedělní čtení sobotních Lidovek

Zkyslo vám mléko? Může za to Paroubek

Posedlost některých redaktorů LN Jiřím Paroubkem a systematická snaha o jeho démonizaci hraničí s patologií. Tak jako v případě Martina Weisse, který se sloupku Tvrdé důsledky zamýšlí v souvislosti s Olympiádou nad ruským pojetím spotu jako státního zájmu a tlaku ruského státu na dobrý výsledky sportovců jenom proto, aby na konci neomylně zamířil k Paroubkovi: Budou funkcionáři postaveni mimo službu, čeká je cesta na Sibiř, nebo ještě něco horšího? A jak vysoko může čistka jít? (…) Jiří Paroubek ve středu oznámil, že po volebním vítězství si vezme sport pod sebe. (…) Ale co když přes veškeré kontrolování sportovci nesplní očekávání?"

Hezky ČEZky

Jak vypadá malý český korporativismus po česku poodhaluje článek Nad ČEZ se začali slétat supi, jehož pouhá anotace je velmi výmluvná: Martin Roman (generál ČEZ) se před volbami bojí. Problém mu dělá komando na černé odběry i ztráta podpory od ČSSD."

Martin Roman teď horečně řeší skandál spojený s komandem na potírání černých odběrů elektřiny a jeho nekonzistentní postup v této věci naznačuje, že má strach. Je před volbami, a on se bojí atomového výbuchu, který volby v tomto státě přinesou.

A situace se mění i na politické scéně, kde se firma dosud mohla spolehnout na plnou podporu dvou hlavních politických stran. ODS zatím Romana plně podporuje, ale v ČSSD se situace pomalu mění. Část sociálních demokratů totiž vidí firmu jako finanční zdroj pro řešení problémů s plněním státní pokladny. K tomu také v ČSSD vzrostl vliv důlní společnosti Czech Coal.

Důležité však nakonec bude, jak se k vedení ČEZ postaví nejvlivnější sociální demokrat Miroslav Jansta, který má v ČSSD výmluvnou přezdívku Předseda. Právě ten totiž Romanovi před lety pomohl do ředitelského křesla, a když se rozhodne, může ho díky svým silným vazbám na ODS také vyměnit.

Jedinou spolehlivou stranou je tak dnes pro vedení ČEZ jen ODS, jejíž ekonomický expert a kandidát na ministra financí Martin Kocourek je předsedou dozorčí rady ČEZ.

Závěr je mrazivě prostý: ČEZ má zájem na konkrétním výsledku voleb. A ČEZ má i dostatek prostředků na to, aby si výsledek podle svého gusta zajistil. Pokud v ČEZu usoudí, že volby mají dopadnou nějak, může se docela dobře stát, že vedle jeho metoda se brutální intrikán Langer bude jevit jako víceméně neškodný strýček.

Arcibiskupiáda

Významný prostor získal nový pražský arcibiskup Dominik Duka (již jsem na něj virtuálně plival), jenž nejenom že poskytl hlavní rozhovor na předposlední straně, ale jsou mu věnovány i dvě strany přílohy Orientace. Jaký obrázek si lze na základě těchto informací o novém arcibiskupovi udělat? Podle všeho je to skutečně schopný pragmatik, který bude zkušeně za svým cílem, kterým není nic jiného než posílení pozice církve a realizace brutálního útoku na veřejné prostředky v super-mega-tunelu zvaném církevní restituce.

V rozhovoru otištěném pod vlezdoprdelkovským názvem Klaus má odvahu být konzervativcem (co je v tom sakra za odvahu, stranit silnějšímu a chránit privilegia privilegovaných?) se mimo jiné píše:

Je to (majetkové otázky) nejdůležitější problém církví? Není, to říkám odedávna. Nicméně vyřešit se musí, už proto, že bývalý církevní majetek je zablokován, takže s ním obce ani kraje nemohou svobodně nakládat a i ony jsou nespokojené. Blokační paragrafy do dvou let končí, tudíž by se řešení mělo najít."

Tohle ještě nezní nijak zlověstně, zajímavé ovšem je, co se stane, až blokační paragrafy vyprší? Budou moci obce bývalý církevní majetek prodat? Je tohle, čeho se pan arcibiskup bojí?

 Politická vůle vyplatit církve ale zřejmě pořád chybí. Ať nikdo neříká, že nás stát platí. Národohospodářská fakulta VŠE spočítala, že z bývalých církevních majetků plyne roční výnos přes tři miliardy korun, zatímco na provoz církví stát dává něco přes miliardu. My nechceme majetek pro majetek, my se nechystáme stát lukrativní soukromou společností. My jen potřebujeme žít, jíst a spát. To je celý problém. Naším stěžejním úkolem není zmnožovat majetek, ale ukazovat lidem smysl života."

Smysl života… a mluví pořád o majetku. Tak jaký je asi ten smysl života podle nich? Žít, jíst a spát? K tomu potřebují 80 miliard? To budou pěkně přežraní. Čertovo kopýtko je ovšem někde jinde: i kdyby stát vrátil církvím majetek, náklady spojené s jeho udržováním zůstanou na jeho bedrech, protože stát si nemůže dovolit nechat kostely a kláštery zchátrat a rozpadnout (jako to dělají hrdinové kapitalistické práce s památkami v centru Prahy když zjistí, že je nemohou zcela libovolně upravovat podle svých podnikatelských záměrů), protože se jedná o kulturní dědictví, které morálně patří všem.

Je pravda, že prezident Václav Klaus už před časem biskupům při neformálních setkáních naznačoval, že je k majetkoprávnímu vyrovnání vstřícnější? Naznačil ochotu k tomu, aby k dojednání došlo. Víte, já jsem u prvních takových jednání seděl už 16. prosince 1989, kdy se jednalo o navrácení některých budov řádům, abychom vůbec mohli existovat. My jsme od počátku ukazovali ochotu ke kompromisu. Ani my nemáme zájem na státním bankrotu."

 Jak šlechetné. Kdyby si raději ohlídali podnikatele a politiky, kteří se k nim ostentativně hlásí, aby nekradli, nepodváděli a neplundrovali.

 Co je to za konzervativního politika, když má milenky? Toto jsou věci, které bych neřešil. Já když přistupuji k bohoslužbě, tak začínám větou: Vyznávám se všemohoucímu Bohu, že jsem zhřešil. Konzervativní politik neznamená, že je to politik ve všem dokonalý."

Jak říkám, pragmatik. Na každého metr podle našich potřeb.

* * *

Jak vyplývá z textu Generál Duka, nebude nový arcibiskup žádný beránek. Proto pozor na peněženky.

Kulatá tvář nového arcibiskupa s dobráckým úsměvem je optický klam. Dominik Duka je vůdce a je zvyklý se tak chovat.&am
p;quot
;

Takto si nový arcibiskup představuje ideální uspořádání společnosti:

Víte, já si myslím, že ačkoliv má u nás tradici, systém politických stran není pro řízení státu tím nejlepším řešením. Nejsem odborník, ale více než vláda politických stran se mi zamlouvá vláda stavů. (…) A přiznává zdrženlivé sympatie ke Španělsku za tuhé vlády generála Franka, která takový stavovský" model – silný vliv církve, armády a odborů – uplatňoval."

To by se určitě neobešlo bez drobné změny demokratického systému spočívající v jeho odstranění. Tento jeho postoj údajně:

Vystihuje spíš jeho biskupskou zkušenost z Hradce Králové, kde patřil s akademiky, vojáky a politiky ke krajské smetánce."

Biskup Duka má rád armádu a dává to najevo."

Kněz a voják v jedné osobně, svatba meče a oltáře, to je vražedná kombinace, hrůza domyslet…

Nový pan arcibiskup je buď výsostně shovívavý, nebo je to výsostný pragmatik

… když ponechal ve funkcích duchovní, kteří kolaborovali s režimem. (…) V životopisné knize vysvětluje, že u většiny z nich se nedochovaly svazky. Dva (Josef Socha a Pavel Dokládal) si kvůli nedostatku důkazů vysoudili výrok, že byli neoprávněně evidováni, dalšího vydírala StB kvůli homosexuálnímu deliktu. Nebudu se tím proto už zabývat, nebudu-li mít nové důkazy o konkrétní vině, vzkázal biskup. (…) Biskup se tady choval jako manažer, který si nemůže dovolit plýtvat svým personálem."

* * *

Na závěr citát z minirozhovoru Církev je korporace, s tím nic nenaděláš s teologem, sociologem a bankovním analytikem Janem Spoustou: To tedy byly hlavní úkoly nejstarší církve: na jedné straně šířit a obhajovat svou víru v Boha a Ježíše, na druhé straně lidem umožňovat podle víry žít. Tak zní teorie. V praxi pak církev narostla, stala se superkorporací. Dnešní Microsoft je hadr proti církvi na vrcholu moci. A moc korumpuje – a také občas odvádí od hlavního poslání a zapojuje lidi do politických bojů navenek a do intrik uvnitř."