Rozmazlení Evropané, kterým teče z kohoutku pitná voda 24h denně, a dokonce teplá, takže se v ní i myjí, či s ní dokonce splachují toalety, si ani neuvědomují, jaký poklad voda je. Nedostatek vody je mimo naši zkušenost, přitom je to právě voda, bez níž se nemůžeme obejít. Přežijeme bez ropy, bez peněz i bez demokracie, ale nikoliv bez vody. Přesto se k vodě chováme, jako kdyby její dostupnost byla samozřejmá a zásoby nevyčerpatelné. Nic nemůže být vzdálenější pravdě! Vody je sice na Zemi víc, než dost, ale jenom zlomek ve formě tekoucí sladké pitné vody, jediné lidmi využitelné. A i té ubývá. Relativně v důsledku rostoucího lidské populace, kdy se více lidí musí dělit o stále stejné zdroje, ale i absolutně v důsledku znečištění či ztráty schopnosti krajiny vodu zadržet. Cenu vody, zdroje klíčového pro přežití druhu a života vůbec, o který se již dnes vedou nemilosrdné boje, které budou s největší pravděpodobností nabývat na intenzitě, přibližuje tematické dubnové číslo české edice magazínu National Geographic:
Sladká voda
Půda je zde tak vyprahlá, že tady nepřežije nic jiného, než řídce roztroušené a hluboce zakořeněné stromy huarango. A kupodivu jsme zde narazili i na roztroušené rodiny druhu homo sapiens. Jsou to ekonomičtí uprchlíci a hledají půdu, která je nic nestojí. V Bajo Piura ji nacházejí, přestože v jiných ohledech život v těchto končinách není zadarmo. (… ) Ve stínu přístřešku zhotoveného z větví je jedna mladá matka ukázala, jak z kozího mléka dělá sýr. Jenže dojení koz sotva stihne, protože stejně jako všechny ostatní ženy, které zná, musí každý den zvládnout osmihodinový pochod pro vodu.
Čtyřicet procent domácností v subsaharské Africe má k nejbližšímu zdroji vody více než půl hodiny cesty a tato vzdálenost roste. Australští farmáři se nemohou přestěhovat za deštěm, který se přesunul na jih a dnes prší na moře.
Voda je základním společným majetkem lidstva. (…) Ekvádor se v současné době stal prvním státem na světě, který v ústavě zakotvil práva přírody, takže řeky a lesy nejsou obyčejným majetkem, nýbrž mají právo na to, aby se jim dařilo dobře. Podle těchto zákonů může každý občan vést soudní proces jménem poškozeného povodí, neboť jeho dobrý strav je nezbytným předpokladem veřejného blaha.
Velké tání
Déle než století (…) ustupuje ledovec jako umírající had (…). Za posledních deset let se jeho tempo zrychlilo, ročně se ztrácí větší plocha, než je rozloha fotbalového hřiště. (…) Jen na čínské straně je na Tibetské náhorní plošině téměř 37 000 ledovců, které s ledovci okolních hor znamenají největší objem ledu na světě, nepočítáme-li polární oblasti. Z tohoto ledu se rodí největší a nejproslulejší asijské řeky od Jang-c‘ a Žluté řeky (Chuang-che) po Mekong a Gangu (…) dnes jsou životními tepnami některých nejhustěji osídlených oblastí Asie (…) Celkem zhruba dvě miliardy lidí ve více než desítce zemí, což je téměř třetina světové populace, závisejí na řekách napájených sněhem a ledem v oblasti náhorní plošiny.
Břímě žízně
I ve čtyři hodiny ráno dokáže Aylito Binayo seběhnou po strmých skalách a vyšplhat zpátky do své vesnice s 23kg nákladem vody na zádech. Je jí 25 let a téměř celý život chodí touto cestou tři krát denně – stejně jako každá jiná žena z vesnice z vesnice Foro v okrese Konso v jihozápadní Etiopii. (…) Voda je špinavá a pít ji je nebezpečné (…) je to však jediná voda, kterou kdy Aylito měla.
Když trávíte hodiny nošením vody na dlouhou vzdálenost, vážíte každou kapku. Průměrný Američan spotřebuje jen doma každý den 375 litrů vody, zatímco Aylito vystačí s pouhými devíti. (…) Aylito si myje ruce vodou možná jednou denně", jak říká. Šaty pere jednou za rok. Nemáme dost vody na pití, jak si můžeme prát oblečení?" říká. (…) Velká část peněz, které mají, padne na návštěvy vesnického zdravotního střediska. Tam vždy zaplatí čtyři až osm dolarů za léčbu průjmů, které chlapci pravidelně dostávají vinou bakterií a parazitů z nedostatku řádné hygieny a z pití neupravené říční vody.
Přivést pitnou vodu do blízkosti lidských obydlí je zásadně důležité, má-li se zastavit koloběh bídy. Komunity, které získají přístup k vodě a mají jí dostatek, se transformují. Všechny hodiny dříve strávené donáškou vody se dají využít – může se vypěstovat více potravin, může se chovat více zvířat, nebo se dokonce může začít s podnikáním přinášejícím příjem. Rodiny již nepijí polévku z mikrobů, takže tráví méně času nemocemi nebo péči o příbuzné trpící nemocemi z vody. Ještě důležitější je, že vysvobození z vodního otroctví umožňuje dívkám chodit do školy a volit si lepší život.
Dělení vod
Izraelské osady na západním břehu získávají dost vody, aby si lidé mohli plnit bazény, zalévat trávníky a zavlažovat četná pole a skleníky. Naopak Palestincům žijícím na západním břehu Jordánu pod izraelskou vojenskou vládou se do značné míry brání v kopání vlastních hlubokých studní. Tím se jejich přístup k vodě omezuje na mělké studny, přírodní prameny a dešťové srážky, které se v suchém pouštním vzduchu rychle vypařují. Když tyto zdroje v létě vyschnou, Palestinci nemají jinou možnost než kupovat vodu od Izraele. (…) Vlastně si kupují zpátky vodu, kterou jim pod nohama vypumpovala čerpadla Merokotu; čerpadla tím zároveň snižují hladinu podzemní vody a narušují palestinské prameny a studny.
Byl jasný den a z předního okna domu jsme mohli přes vyprahlé, hnědé údolí dohlédnout až k tenké čáře šedozelené vegetace vyznačující tok Jordánu. Jeho voda se na chvíli zdála být v dosahu. Abych se tam dostal, musel bych přeskočit elektřinou nabitý plot, projít minovým polem a bojovat s izraelskou armádou," řekl Saláma.
Tribun 
Největší spotřebu vody mají údajně Muslimové, protože se myjí 5x denně, sice jen symbolicky, ale voda při tom stále teče.Mimochodem Tribude, když si čistíte zuby, zastavujete při tom vodu?
No jo Mód,ale oni se "myjí" pouštním pískem :-)
voda souvisí s lesy a se stromy v krajiněPrávě dnes ráno hovořil v rozhlase V.Cílek mezi jiným i o možném nástupu potravinové krize. Spojoval ji se změnou klimatu v důsledku zvýšené sopečné činnosti a možné extrémní erupci. Jestli v takovém případě bude potravinová krize, jistě přijde i vodní krize, která v mnohých místech je už dávno. Pro nás, kteří nejsme zvyklí, by to bylo asi k nepřežití. Zatím je vody dost a není k ní žádná úcta. Toky se znečišťují a nejen to, znetvořují se, jejich břehy se uměle přetvářejí, neustále se mýtí pobřežní porosty, lesy se vytěžují nevhodným způsobem, takže ztrácejí retenční schopnost, stávají se suchými, kopce se odlesňují a dělají se na nich stále další a další cesty, mnohdy směrem vertikálním a to všechno způsobuje vysychání krajiny. Kdysi byly například Beskydy jedním z nejvlhčích míst ve státě. Máte to vidět nyní. Lesy suché, lesní zem má strukturu prachu s jehličím a některá místa by se dala nazvat přímo suchopárem. Tytam jsou vlhké mechové porosty a vzduch s vlhkým oparem. A mnoho lidí je tak zaslepených, že si nevidí ani našpičku nosu a kácí kdejaký strom, který je mimo les, mýtí kdejaký keř, všechno jim překáží. Všechno s poukazem na to, že v lese je přece stromů dost. Prostě Češi nemají rádi stromy. Nemají rádi pěkné vodní toky. V posledních dvaceti letech je to o to horší, že se neustále obcím vnucují nějaké firmy, které potřebují zakázky na tyto "bohulibé" činnosti.
Další plané hrozbyNic proti Vám, Vy se jistě psaním blogu neživíte.Nicméně musím zmínit skupiny lidí, kteří trvale parazitují na strachu z budoucnosti a profitují ze šíření paniky. Vždycky vypustí do světa nějakou katastrofickou vizi, vyrýžují prachy a když se nevyplní, přiživují se na něčem jiném, co je právě in.Příklady: Ozónová díra, AIDS, nemoc šílených krav, přelidnění, PCB, globální oteplování, Ebola, Y2K…
Zajochu, nic proti panu Cílkovi,ale problém trochu je, že plocha lesů v ČR od poslední války v minulém století trvale stoupá. A co se odlesňování týče, měla byste si prohlédnout českou krajinu před válkou a srovnat s přítomností – byla byste překvapena. Mimochodem, největší plochy lesů na Hané padly na přelomu 19. a 20. století, tehdy také byla nejvíce meliorována (=sušena) půda, aby se co možná mohla rozšířit produkce obilí a cukrovky. O Hané mluvím proto, že jí jednak protéká Beskydy odvodňující Bečva, jednak proto, že ty odlesňovací postupy jsou velice kriticky zachyceny v dobové literatuře, včetně útoků na hamižnou nenažranost "hanáckéch sedláckéch řbetů". Kdepak se dnes odlesňuje?
[4] Predpokladam, ze argumenty pro vase tvrzeni by nebyly, co ? Predem upozornuju, ze odkaz na "moudra" Vaclava Klause nepovazuju za opravdovy argument.
Ještě odkazy ke glose[5] Přítomnost:http://www.mze.cz…ndex.aspx?ch=771875http://www.econlib.cz…0039_07.pdf
No jestli von tam neniještě nějaká relace mezi kvantitou a kvalitou. I v těch lesích jsou dneska asfaltovaný silnice a kvalita vodotečí neodvratně směřuje ke kameninový nepropustný trubce .. prostě schopnost krajiny zadržet vodu klesá a odtoky jsou rychlejší, jak se ukazovalo i před osmi lety (a v menšim jindy). S tim se dá asi polemizovat leda stylem "Klaus proti změnám klimatu" ..
kdysi jsem, Jonáši, prošel okolo zajímavých míst na toku Bečvy –od soutoku s Moravou a Troubek proti proudu až na hřbet mezi Vsetínskou a Rožnovskou Bečvou. Vždycky to byla průšvihová řeka (bečevná, tedy řvoucí, že) s prudkými zdvihy hladiny pokaždé, když v Beskydech napršelo nebo tálo. Regulovali ji tuším od roku 1905, dokončeno někdy ve 30. letech první republiky, aby koryto zvládlo ty přívaly. Tenkrát ještě v Beskydech žádné asfaltky a betony, apod. nebyly. Ještě v 19. století "selští řbeti" dole na Hané vykáceli obecní lužní lesy, aby měli kam sázet cukrovku. Města se rozrostla a obsadila inundační prostory (při těch malérech bylo zajímavé, že historická jádra zůstávala na suchu – holt zkušenosti generací). Ale ten příval v 97. (?) by žádný lužní les nezastavil, jen zpomalil. O kvalitě a proměně beskydských lesů toho teď moc nenapovídám, ale pamatuji si za ta své léta docela dobře, že to byly v nižších polohách smíšené bukojedle a smrky, výše pak už jen ty smrky a kleč na Radhošti, o jejíž původ se moc hrdlit nehodlám, není asi původní. Chci říct, že to těmi vodotečemi a asfaltem v lesích moc nebude. A co se týče krajiny Vysočiny, tam si les nemilosrdně bere zpátky všechna pole, proměněná v za totáče v pastviny, dnes už jen ve volné plochy. Nejdříve jdou břízy, osiky, olše, lísky – a za nimi pak to ostatní. Pak člověk narazí v houští na zoufale bojující jabloň nebo třešen a všimne si – tady se kdysi opravdu hospodařilo. Jestli to spíše nebude tím, že se dostáváme do extrémních poloh – na jedné straně horká sucha, na druhé prudké a trvalé přívaly se stoletýmí a víceletými vodami, na něž nestačí ani celá vltavská kaskáda…
No Vltavská kaskáda taky stačí akorát na množení sinicnestačí ani na nějaký výrazný energetický využití, natož na zachycení větších povodní (ono to navíc jde proti sobě, protože pro jedno potřebujete nádrže co nejvíc napuštěný, pro druhý dočista vypuštěný). Nemůžete přece taky od díla komunistických přetvářitelů krajiny čekat nějaký zázraky.Dva průšvihy jsou v té [9] explicitně vyjmenované, nebo vlastně tři: regulace toků (1), velké širé rodné lány (2), zastavění inundačních a povodňových území (3). To už pak žádnej beskydskej les nemůže zachránit, i kdyby byl pozlacenej. Ale studii o tom, že jsou lesy díky intenzivnímu pěstování a těžbě těžkou technikou už rovněž mnohem méně nasákavé a ochuzené o humozní a mechové vrstvy jsem někde čet nedavno taky.No a regulace až do horských potoků, aby nám ta voda pěkně rychle odtekla a neškodila rozmáčenim terénu (lakatoš je sice silnej, ale v půlmetru bahna odmítá těžit) vede symbioticky jak k větším a rychlejším přívalům v nížině, tak i k vysušení vrchovinných partií, to dá celkem rozum. Mmch se někdy stačí podívat na historickou mapu na netu, kolik všudemožně zmizelo rybníků. Mokřady tam za císaře pána naštěstí nekreslili, to by byla ještě větší tragédie. No, postupujeme krůček ke krůčku.
[4] Z neschopnosti posouzení důležitosti vznikají pseudo-skeptici typu HC, Václav Klaus, a podobně, kteří dokáží bez adekvátních podkladu svých tvrzení transformovat pozorované probíhající jevy do myšlenkově zploštěných příkladů jak vydělat, nebo do hrozeb jak zneužít. Definují jako svůj názorový cíl alarmisty, kteří se jim nevedou do jejich pseudo-skeptického vidění světa. Dělají to buď proto aby si sami dokázali přijmout složité informace. Potřebují se polarizovat, vyhranit, jinak pro ně informace nemá sdělnou hodnotu. A tak si info zcestně zjednodušují, nebo deformují až je nakonec pochopí. Jejich pocit skepse nad skutečností pak nevyvěrá z podstaty znalosti jevů, ale z idealizace vlastní znalosti a následné bagatelizace všeho, o čem nic neví. Mnohdy oprávněná skepse nad zkaženým lidským přístupem ke skutečnosti, nakonec přenese pozornost jinam a v neprospěch skutečného jádra problému skutečnosti. Místo aby skeptici chtěli pochopit a jednat, tak vyvíjí úsilí devalvovat, dezorientovat a vykládat podle sebe. Tito samozvaní pseudoskeptici vedou svou "svatou misii pseudo-zdravého rozumu" . Rozlišit jejich zdravý rozum od reálné skutečnosti je pro podobně postižené jedince nemožné. Pro vzdělané lidi jsou k smíchu, pro blbce však můžou být symbolem vzdělanosti. Pro vhodné info bych doporučil nahlédnout do dokumentace světových organizací, které se dlouhodobě zabývají vodou a jejím nedostatkem. Kdyby to bylo moc složité, zkuste alespoň mrknout na nějaká videa na http://spotter.tv Nasbíral jsem je tam právě pro ty, co se neobtěžují číst "nudná fakta".Tribunovi za text děkuji.
Tak, abych zůstal u té Bečvy, o níž cosi tuším, Jonáši,ty maléry s ní byly odjakživa, jakmile se ty rovinaté hanácké kraje začaly zkulturňovat; plavalo se tam několikrát do roka, na to stačilo pár dnů beskydského deště, akorát že těch lidí dole ještě nebylo tolik a lesů bylo tedy více. Ale co se snažím říct je tolik, že ty maléry ani tak moc nemá na svědomí přítomnost – lesů opravdu neubývá, nejvíc jich snad padlo v tom 19. století, což se udržovalo ještě tak do počátků kolektivizace a v Sudetech do odsunu. Pak začal opačný proces. Mimochodem, takový přívalový liják není taky žádná novinka – zažil jsem ho ve východočeských horách někdy v první polovině 60. let, byla to asi dvouhodinová lokální záležitost, která zle pošramotila obec stojící na svazích o značném spádu. Přesto se voda vhrnula do chalup a cesty vyorala až na holou skálu – tak cca 1,5 – 2 metry hluboko. To vše ještě v pozůstatcích pečlivě německy obdělávané krajiny, kdež mnohá pole už cca 15 letým lesem nahrazena byla. Když dojde k takovému jevu, pak si ta voda udělá regulaci sama. Velice se ovšem obávám, že v současnosti už není v našich silách opustit záplavová území a ponechat je třeba těm lužním lesům napospas. Ale třeba to po nějakém čase půjde samo, kdo ví…
Ale jistěna Bečvě to moc neznám, přesto jsem tam několikrát viděl čerstvý náplavový štěrkopísky. Takový území jsou, konec konců i ten pražskej kameňák byl párkrát strženej velkou vodou. Otázka je, jestli se "zkulturňovat" v dosaženym rozsahu opravdu musej.Dřív to holt bylo poučení, postavit radši statek vejš na stráni, aby se při větší povodni odepsala jen současná úroda .. dneska je to už zastavěný sakumpikum a s tou vodou jakožto živlem se "bojuje". Pamatuju jak mě už v tom památnym předehernim roce 97 fascinovaly zprávy záchranářů z vyplavených sídlišť názvu "bahňák" a "štěrkoviště" kdesi na ostravsku, a hned jsem si řikal, že v tak názvově pofidérní lokalitě bych si snad nestavěl ani kůlnu. Natož panelák.Sedláci, mlynáři a voraři holt riskovat museli, ty řeka či půda v nivě živila, ostatní si holt radši stavěli městečka na kopci. To dneska respektovat neumíme, myslíme si že zeď nebo násep vše zachrání, a pak se pumpuje. Momentální pražská norma je snad 2002+20cm, ale kdo zaručí, že to nebude příště +30 cm? A mezitim, od toho osvícenskýho 19. století, vědecká regulace a meliorace upřednostnila co nejkratší koryta a co nejrychlejší odtok, tož se divme, že je někdy v létě sucho a jindy přívaly. Nesoustřeďujte se tolik jen na lesy, a vůbec už ne na jejich rozlohu v kilometrech čtvercových, těch faktorů je víc, jak jsem už tu kladl, a vzájemně se dobře doplňujou. Mimochodem, ty širé rodné lány z padesátých let a intenzivní hnojení z osmdesátých tomu taky daly dardu náramnou. To stačí někdy vyjet do Záhoří a porovnat, jak vypadá česká a polská strana údolí.
Průšvihův krajině nadělali lidé zvlášť v minulém a tomto století a nejen za "komunistů" spousty. Na druhou stranu musím souhlasit s XY, že jsou a vždy existovaly přívalové či dlouhotrvající lijáky takového druhu, že ani krajina 18. nebo 19. století by si s nimi "neporadila" v tom smyslu, že by na ní takové lijáky nezanechaly větší stopy. Svalovat všechnu "vinu" za stoleté a větší povodně na člověka bych se tedy opravdu neodvážil. Je prostě potřeba smířit se s tím, že se takové události budou stávat, ale současně by to mělo vést i k uvážlivějšímu chování vůči krajině."Antropogenní globální oteplování" bych sem ovšem netahal.
Ale jo, jonáši, ona ta má první glosa mířila na zajochovo tvrzení,které prostě není pravda. Lidí je moc, chtějí vydělávat a jíst a mít se dobře – a planeta to odsírá, o tom není sporu. Bída je, že z toho betonu nazpět vápenec neuděláme. No, já na tu polskou stranu koukal nejraději z bunkru na vrcholu Komára, případně Arnoštky… :-))Jo, stejská se mi…
Bahňák a Štěrkovištějsou v Otrokovicích u Zlína, tam stavěl Baťa.
Strašně mě baví hysterie šetření vodouV našich podmínkách to nemá velký smysl, vodu většinou bereme z přehrad a jestli cestou do moře proteče přes vaši domácnost je dost jedno. Jediný rozdíl je spotřebovaná energie na úpravu, čerpání a čištění, a to není nic převratného.
XY,V.Cílek není mým guru, ale použila jsem jeho vyjádření, abych se uvedla do diskuse. Pochopila jsem, že oponujete tím,že u nás neklesá procento lesa. Jestli tomu tak je, je to dobré, jenže pro mne znamená odlesňování i prořezávání stromů v lesních porostech a tedy řídnutí lesa a dále kácení menších ploch, které se nepochybně zahrnují do lesních ploch ve větším celku. Nemohu srovnávat stav lesa v nějaké dlouhé historii, ale mám Beskydy, o kterých jsem se zmiňovala, prolezlé na konci totality a po dobu českého kapitalismu zleva doprava a vzhůru dolů a vidím jak to vypadá. Les je řídký, většinou smrkový s mělkými kořeny a po každé zimě se značnými polomy. Protože bylo hodně restitucí, jsou soukromé lesy (nikoliv městské), vyholené a na plochách roste džungle náletových dřevin a keřů. Z toho možná někdy vyroste alespoň nějaká tajga. Horší je to tam, kde se les prokácí a nechá řídce stát. Pod stromy potom už neroste nic kloudného. Tam kde sousedí vykácené plochy se stojícím lesem je po každé zimě mnoho vývratů, někdy jsou v krajních plochách popadané všechny stromy. Jak vypadají lesy po težbě těžkými stroji, to ani nemusím popisovat. Cesty většinou vertikální,po nich se krásně valí voda při deštích a splachuje všechno dolů. Naše lesy nezadržují vodu, nemají retenční schopnost, jak říkají vodohospodáři. Aby toho nebylo dost, tak napřímené a vydlážděné, tedy regulované vodoteče rychle vodu z krajiny odvedou a neumožní napojit okolní krajinu. Ale to už jsem psala v minulém vstupu. Rozhodně máte pravdu v tom, že dříve se odlesňovalo více než nyní. Jenže to není omluva pro to co se páchá v současnosti. Jestliže se v historii vymýtily 2/3 lesů kvůli polím a lidským sídlištím, měli bychom nyní zachovat alespoň to co zůstalo. Měli bychom si vážit toho zbytku krajiny, který máme a toho zbytku zeleně,který máme a nechovat se jako primitivové podle hesla "Po nás potopa". Bohužel asi nenažraní primitivové jsme, když zastavujeme krajinu pitomými stavbami a pitomými automobilkami a ještě navíc vykácíme všechno co nám stojí jen trochu v cestě. V Ostravě se vykácel krásný parčík mohutných vzrostlých stromů načerno přes noc a postavila se na tom místě benzinová pumpa. Bez povolení. Jestli za to byl někdo postižen nevím, asi ne a pumpa stojí a vydělává. Jak byste to hodnotil XY ?
XY,ještě něco. Vyvolala jsem si váš odkaz – zprávu ministerstva zemědělství o lesích. Kdybych ji měla přečíst, tak bych na to potřebovala několik hodin. To nemohu. Zřejmě je tam doklad toho, že se u nás nesnižuje procento lesa. Věřím tomu s výhradami, které jsem uvedla v předešlém vstupu. Jonášovi cosi odpovídáte o tom, že je nás moc a že to krajina…, no tak jak píšete. Jenže lidstvo by mělo být vedeno osvícenými odborníky k tomu, aby krajinu šetřilo a ne ji decimovalo čím dál tím víc. Moje upozorňování mělo tento důvod.
Vsak take se prve patro baraku (puvodne cinzaku) nazyvalo "piano nobile".A tedy bylo i nejdrazsi. Stabilita statniho zrizeni se pozna podle pomeru najemniku vudci domkarum. Cim vice najemniku, tim vice pravni stat a opecovavany trh.Cesti developeri urcite hrali na spatne zkusenosti ze sociku a prodali kde co, nejlepe postavene na nejakem tom "bahnaku", jak rika Jonas. Trebas Kamenice u Prahy, tam meli vodu ve sklepe hned prvni jaro a pritom to byly baraky za miliony (uz tehdy), v rannych 90. letech.A kdo nechce do baraku a ma na to, tak ten si koupi alespon byt (nemyslim odkoupi od druzstva). Ale az (jestli) se to v Cechach stabilizuje, tak byty se zacnou zase prodavat, protoze i na Zapade jsou byty v osobnim vlastnictvi povazovany za nejobtiznejsi druh bydleni: vecne se dohadujete se spolumajiteli, absolvujete pravidelne schuze a vase penize se stejne ztraci ve zbytecnych, anebo nejasnych, spolecnych investicich, to je vsude na svete.Domek na jiznim svahu, vzdaleny 300 metru od silnice ci potoka stoji obvykle o polovinu vice, nez ten samy vyse, ci nize, to je to "piano nobile".Ale na takovehle promysleni musite mit cas a nesmite byt tlaceni nejakou panikou typu "uz abychom byly z tohodle baraku pryc", to pak udelate kdejaky kompromis. Navic, generace, ktera koupi dum na nevhodnem miste obvykle kdejake strasti zaplav prezije (nejsou- li znicujici, samozrejme). Tyhle zazitky se pak lety kumuluji a dalsi generace uz vola na Narodni vybor, aby jim zaridil melioraci, anebo regulaci potoka, protoze stehovat se obecne nechce nikdo, to se da radsi do boje s prirodou.
[17] http://en.wikipedia.org…t_Locally
Velmi bych se zastal XY,celková zalesněná plocha v ČR roste a rostla i za komunistů, podívejte se do Statistických ročenek. Dokonce si troufnu tvrdit, že se za posledních dvacet let zlepšilo i druhové složení lesů – více smíšených, méně holosečí, méně kalamit kůrovce – i když i zde by se našly excesy. Navíc, je to tak pět let, co vyšla nějaká fotografická publikace, kde fotili stejná místa jako před (100?) lety, a ten rozdíl byl naprosto do očí bijící, v 19. a na začátku 20. století bylo obecně zeleně všude mnohem méně, a to nemluvě o tristním stavu ve středověku.Na druhou stranu mohutným způsobem roste zastavěná plocha (beton nezadržuje vodu a mění mikroklima, a v součtu i klima), po r. 89 se ohromným způsobem rozšířily bezorebné technologie, což má v zimě negativní vliv na schopnost půdy zadržet vodu a konečně globální změna klimatu nemá jednoznačné působení (oteplování), ale spíše zvětšuje amplitudy (zvyšuje četnost atmosférických poruch – přívalové deště, vichřice, nebo naopak dlouhotrvající sucha jsou častější než dříve).
Zajochu, (Stanovi díky za podporu), co se těch čísel týče,je nárůst lesní plochy v ČR mezi rokem 1875 a přítomností uváděn ve výši cca 3% lesní plochy. Osobně si myslím, že by to mohlo být i víc a mám podezření, že se prostě počítají plochy pouze zakreslených katastrálních lesů a neberou se v úvahu plochy, které se postupně ocitají "ve spárech" lesa jeho přirozeným rozšiřováním zejména v posledním dvacetiletí. V krajinách, kde nyní rekreačně pobývám, sleduji opravdu z blízka ten výše popsaný proces, který mívá asi následující průběh: pole či sad u lesa – pastvina – palouk s náletovými dřevinami – vzrostlý les z náletových dřevin. Ta agresivita dřevin je překvapivě silná. Pokud malomajitelé lesních ploch (ale i majitelé velkých lesů) jejich části odtěží, všichni znova zalesňují novou výsadbou, jsouce poslušni příslušného zákona. Na těch místech rozhodně lesa neubývá, naopak, přibývá ho rovnou před očima – zkratkovitě řečeno: včera jsem prošel, dnes musím obejít. Takže si myslím, že ten přírůstek musí být ve skutečnosti ještě větší.Ale samozřejmě souhlasím s tezí, že s přírodou jest zacházet s co největší šetrností a obzvláště tam, kde pácháme změny nevratné. Jako obyvatel města, které přivádí vodu z jednoho prameniště vzdáleného asi 60 kilometrů a druhý zdroj (povrchová nádrž) není o moc blíže, taky při dlouhém letním suchu a vedru propadám vnitřní panice – mělo by konečně napršet, jinak nebude voda – ale realita je naštěstí ZATÍM jiná – ty zdroje dosud nebyly ohroženy nedostatkem a jejich kapacita je tedy dostačující. Pěkný večer.
Stane a XYs potěšením čtu co tady píšete, ale chtěla bych se vás zeptat kde žijete. Přijeďte mě navštívit a já vám předvedu jak vypadají kusy lesa, které mají v rukách soukromníci (nikoliv město, které má také značný lesní majetek). Ty kusy byly vyholené a jak už jsem psala jsou porostlé náletem bez jakékoliv údržby, nebyly osázené. A jak jsem také psala dělám si naději, že z toho bude jednou alespoň tajga, v níž jsem měla možnost pobývat, takže ji znám a nepřipadá mi takový les ještě nejhorší. Mohla bych vám také předvést jak vypadá les po vytěžení částečném, kdy se vyberou ke kácení stromy jen požadované, většinou modříny a borovice. Rovněž byste se mohli podívat jak vypadá les majitele, který, ač lesník, se o les vůbec nestará a namísto ztepilých je tam plno polámaných a vyvrácených stromů, které hnijí. Také bych vám mohla předvést les přes který se tahají traktorem zkácené stromy. Ještě stojící stromy mají odřenou kůru, často ve velkých plochách a postupně odumírají. O rygolech po kterých se při dešti valí voda jsem už psala. Také vám mohu sdělit, že jsme již hasili v lese rozlézajcí se opuštěný oheň po spalovaném klestí. Ne pouze jednou.Znovu opakuji XY, že mě těší, že máte lepší zkušenosti než já a rovněž, že Stan je se svými poznatky v pohodě. Také opakuji (už jsem to dříve uvedla), že nepolemizuji s tím, že snad je u nás větší lesní plocha než dříve. Ani jsem ve svém první vstupu, na který jste reagoval, nenapsala, že by se plocha lesů zmenšovala. Psala jsem jenom, že se lesy vytěžují nevhodným způsobem. Psala jsem to co kolem sebe vidím. U lesa žiji a jsem v něm častou návštěvnicí. Stane, přijeďte e podívat na beskydského kůrovce. Ovšem dávám vám za pravdu, že např.zdejší městské lesy opravdu začaly s výsadbou jedlobukových lesů. Nesmějí mít ve výsadbě víc než 5% modřínů, protože modřín není zdejší původní druh. Lesáci ovšem toto nařízení neschvalují, protože pro ně je modřín výhodný hospodářsky a také svou samočistící schopností.Nakonec něco čím vás možná dopálím, protože máte ty dobré zkušenosti. Navykli jsme si zde nazývat lesní hospodáře lesními bordeláři.
Něco o přínosnosti vulkanické činnostispecielně až nějakej Klaus bude zas pindat, že ty vrtochy nebožky přírody přece vůbec ale vůbec nemůžeme svym pinoženim ovlivnit .. Zatímco běžně letadla nad Evropou denně vyprodukují na 510.000 tun oxidu uhličitého, v době největší odstávky dosahovaly letecké emise asi 170.000 tun. Vulkán sice chrlil množství popela, oxidu uhličitého z něj do vzduchu unikalo ale jen 150.000 tun, čili výsledek je pozitivní, uvedli vědci. Analýzy kvality vzduchu kolem dvou nejrušnějších londýnských letišť Heathrow a Gatwick ukázaly, že znečištění vzduchu se výrazně snížilo. Média také poukazovala na to, jak si ticho vychutnávali obyvatelé v blízkosti velkých letišť v řadě zemí …. Už na nás nemaj ani ty sopky, bude muset teda přijít potopa.
To je moc dobrý, jonáši. :-))[25] Měli bychom nějak uvést v činnost třeba Milešovku nebo aspoň Komorní hůrku…:-)
To je brnkačka, XY.Interpretace celé sopečné aféry na http://orgo-net.blogspot.com/ je založena na teorii, že armáda /v tomto případě zřejmě britská, leč řízená z centra strůjců NWO/ sopky zapíná a vypíná dle potřeby. Neboli že celé to divadlo je součástí scénáře vojenského cvičení, které spočívá v "poškádlení" sopky klimatickými zbraněmi, načež následuje kontrola uniklého oblaku plynů a jeho vedení na určené místo.Takže ať žije Milešovka a její skvělá budoucnost!
Já nevím, třešni, že vy mi musíte vždycky zkazit radost… :-)Ale na druhé straně, zase ta naděje, že se podívám k nějaké činné sopce in natura, to taky není špatné…
zajochu,nejsem lesník, takže nemohu posloužit nějakým objektivním rozborem toho, jak se hospodaří v lesích, ale subjektivně se mi zdá, že České lesy jako majoritní vlastník mají v lesích větší pořádek (a větší diverzitu porostů) než před dvaceti lety. A u soukromníků je to jako všude jinde – jsou vzorňáci a jsou i lajdáci, krade se dříví nastojato, kácí načerno, nezalesňuje se, jak má, ale řekl bych, že jsou to spíše výjimky z pravidla. A to, co se Vám někdy může zdát jako nepořádek, je naopak "nejpokrokovější metoda", tedy přirozená obnova lesa, kdy se na pasece po těžbě v podstatě nějakou dobu jen čeká, až se tam z náletu vytvoří nový porost, a teprve potom se s ním začne pomocí prořezávek pracovat.A ptala jste se, kam chodím do lesa – v Polabí, Krkonoších, na Vysočině, na Šumavě. A je pravda, že v Beskydech jsem už pár let nebyl, takže je možné, že Vaše zkušenost je jiná.
Stane,děkuji vám za věcnou reakci. Ano. Vím o tom, že se někdy nechávají paseky přirozenému zalesnění. I tady se to dělá, především na menších plochách a na svazích. Soukromí to dělají jedině tak, jenže se dál už o to nestarají.Přála bych vám vidět takové porosty. jsou totiž různé. Hospodaření v městských lesích někdy probírám s jejich hajným. Samozřejmě jak je mým zvykem, především ho kritizuji. Někdy mi dává za pravdu a přiznal, že město má velké požadavky na těžbu a on má problémy najít vhodné lokality.Váš rajon je v Čechách. Možná jsou tam jinačí poměry než tady. Lepší. Co je u vás výjimka, je tady skoro pravidlo.