Vzpomínám si na scénku, ve které Oldřich Kaiser v roli hyperpubertální nanynky na zkušební otázku učitele dějepisu, jaká že to hesla volali studenti v roce ´89 na Národní třídě, odpovídá: Svobodné dolby." Vzpomněl jsem si na ni v souvislosti se studentskými volbami", jejichž výsledky ukázaly přibližně stejnou orientaci v problematice české politiky v kombinaci s aktivistickým naivismem, který média sice vydávají za důkaz zodpovědnosti, ale já za ním vidím spíše nezkušenost, větší než malou porci emocí a tlak konformity. Domnívám se totiž, že rozhodnutí člověka, jehož životní zkušenost je omezena na víceméně bezstarostné dětství a péči rodiny, není tak úplně racionální. Teprve až se budou stejně rozhodovat jako lidé, kteří se starají o vlastní rodinu a vlastní domácnost a mají intimní zkušenosti s existenciálními starostmi a nezaměstnaností, budu věřit tomu, že je jejich volba autentická, a nikoliv zvenčí implantovaná.
Ale nechci psát o tom, proč studentské volby" dopadly, jak dopadly, ostatně s vhodně zvolenou skupinou respondentů není problém docílit v podstatě libovolný výsledek, za mnohem zajímavější totiž považuji proč byly, kdy byly a jak jsou využívány k formování veřejného mínění.
Jistě není náhoda, že studentské volby" byly naplánovány tak, aby proběhly krátce před volbami parlamentními, vždyť jejich výsledek – tedy že výrazně uspěje pravice – se v hrubých rysech dal očekávat předem. A zde je také zakopáno jádro pudla, protože právě tento výsledek je mediálně využíván k ovlivňování zbytku populace, od primitivní figury podívejte, jak odpovědně volí vaše děti, přeci jim to nezkazíte," přes složitější asociace mladí a vzdělaní, kterým patří budoucnost, volí pravici," až po sofistikované podprahové konstrukce, ve kterých jsou studenti prezentováni jako čisté, nevinné děti, nezkažené a nezkompromitované životem za minulého režimu, a ve světle toho je jejich příchylnost k pravici prezentována jako přirozenost vlastní všem lidem, na kterou by si ostatní občané měli rozpomenout."
Nedělal bych dalekosáhlé závěry z toho, jak svým rozsahem a zaměřením marginální studentské volby" dopadly, ale v žádném případě bych nepodceňoval způsob, jakým jsou využívány k politické agitaci a zejména fakt, že se někteří naši demokratizátoři" neštítí zneužívat studenty k přihřívání vlastní polívčičky.
Tribun 
No ano, Míšo, to, že se tak děje, neznamená, že je to dobře[100], jak se ostatně dnes a denně přesvědčujeme. Je-li zaměstnání redukováno na pouhý zdroj obživy, nastává potíž se seberealizací – většinou v náhražkovém provedení ostentativního materiálního nadbytku. Drahého příbuzného milionáře nikdy nezajímal ani lov, ani les; prostě se to dnes v těch kruzích nosí, tak on také musí do zelené kamizolky. Snad se přitom něco ještě dozví o prostředí, v němž svého vnuceného koníčka provozuje. Je to asi takové štěstí, jako nutnost letět kamsi do severní Afriky zahrát si s kolegy téže životní úrovně golf… :-))Abychom si rozuměli, já mu to ze srdce přeji; ale míra jeho ztotožnění s těmito nouzovými koníčky je komicky malá a zakrývá vyprázněnost vyhasínající životní perspektivy.
Dřív se zas muselo na brigádynebo školení .. prostě nic neni zadarmo :-)
Zajisté, jonáši,ale byla to platba za to, že jste si vydělával čímsi, co vás třeba bavilo… :-)))
No a ten golf dneskaje skoro to samý .. teda možná ne aby to bavilo, ale aby se vydělávalo.