Je dobré, když se představitelé státu veřejně vyjadřují a píší různé sloupky a komentáře, protože to občanu umožňuje lépe pochopit kým a jak je stát vlastně řízen a vytvořit si alespoň hrubou představu o džungli zákonů a norem, v níž žije. Sloupky ombudsmana Pavla Varvařovského v Lidovkách tudíž vítám, byť z nich mám opakovaně dojem, že pan Varvařovský je spíše veřejný ochránce režimu, než veřejný ochránce práv. Tak například jeho poslední sloupek Už zas ťapu do kaluže, ve kterém píše: Je-li někdo zletilý a svéprávný, měl by si svá práva střežit především sám, a ne za následky své vlastní neznalosti a naivity (všimněte si, jak jsem tolerantní) volat k odpovědnosti stát a jeho orgány. (&) Což si takhle namísto tradičních předsevzetí stran hubnutí, nekouření a podobných záměrů někam napsat tlustým písmem, že nebudeme podepisovat, co jsme nepřečetli, případně přečetli, ale neporozuměli?
Co je tom špatně? Na tom, co napsal, nic. Špatně je, že vynechal to podstatné: že se často jedná o případy, kdy smlouvu uzavírají strany, z nichž jedna je ve slabším postavení, čehož chce ta druhá využít ve svůj prospěch; že na jedné straně bývá občan, který má se smlouvami a právními finesami minimální zkušenost, zatímco na druhé straně stojí firma – často predátorská – která má na sepisování smluv celý aparát specialistů, který se jimi zabývá dnes a denně na plný úvazek, a sepisuje smlouvy tak, aby pro druhou stranu byly nevýhodné, přičemž vyžívá její tísně, závislosti či nějaké indispozice k tomu, aby ji k podpisu pro ni nevýhodné smlouvy zmanipulovala.
Každý je samozřejmě odpovědný sám za sebe – ale právě jen sám za sebe. Nemůže být činěn odpovědný za počínání druhé strany, která do smluvního vztahu od začátku vstupovala s tím, že jej přesvědčí k uzavření pro něj nevýhodné smlouvy, a ona na tom vydělá. Agresor je, stejně jako podvodník, vždy vy výhodě. Proč ho pan ombudsman brání vyznáním ideálu osobní odpovědnosti téměř kanonickým? To, co ombudsman napsal, by byla celá pravda pouze v případě, že by všechny uzavírané smlouvy byly férové a přiměřené schopnosti obou stran chápat a domýšlet jejich obsah a důsledky. A to v současné české realitě není pravda ani zdaleka. Na to by pan ombudsman zapomínat neměl a zamlčovat to již vůbec ne.
Ombudsman by neměl upírat obětem právo na ochranu a zastání a neměl by jim klást za vinu to, čeho jsou obětí. Tohle by se ombudsmanovi stávat nemělo, protože smysl existence jeho úřadu je právě v tom, že je poslední instancí, poslední nadějí pro lidi, kteří se jinde pomoci nedovolali. Vzdělávat a vychovávat má škola, nikoliv ombudsman, ten by se měl těch, jejichž naivitou se cítí tak dotčen, naopak zastávat.
Tribun 
Ale ano, pane Mudro, jednak jsem tu glosu psal už ve stádiu polovičního bezvědomí, druhak můj "útok" směřuje proti jiným tendencím, o něž se vedou v takových debatách spory: Proti argumentaci "přirozeným" tam, kde potřebuji argumentačně vyfutrovat cosi, co nedokážu zrovna "košer" doložit: Jsem chamtivý? Tedy vytvořím bizarní teorii "přirozených vlastnických pudů", dokládaje to tučňáky, sociální hierarchií různých zoologických druhů stádního chování a skončím to postřehy z dětského pískoviště. Myslím, že každý z nás by byl s to uvést další příklady podobné argumentace, ale myslím, že to snad ani nebude nutné. Obecně: lidský novorozenec má skutečně geneticky zakódovanou celou řadu předpokladů či vloh, někdy dokonce i mimořádných vloh – talentů, ale záleží na prostředí, které z nich a v jakých formách rozvine ve schopnosti a dovednosti. Často na to myslím, hledě na potomky, jimž jsem pravděpodobně upřel rozvinout v patřičné šíři tu "nejpotřebnější" vlohu – hromadit hmotný majetek.:-)))Pěkný den, mám trochu honičku.
[150] Podle mě jde nakonec o to, že každá doba má svůj dominantní mustr toho, co to znamená být dospělý, co musí člověk umět, aby "obstál": projevuje se to na mnoha úrovních, počínaje třeba tím, jaké typy hrdinů/příběhů jsou populární, jací lidé jsou povážováni za elitu, jaký typ člověka má podle sdílených měřítek úspěchu největší šanci uspět, a konče teoriemi o tom, co je přirozeně lidské. Všechno tohle se nějak promítá do výchovy, do toho, které dispozice máme u dětí tendenci podporovat a které naopak potlačujeme. Hranice mezi přirozeným a nepřirozeným u dětí je podle mě úplně arbitrérní, zlomem, který by ji vyznačoval, není ani moment narození, ani 3 roky, ani 6 let, prostě každá vývojová etapa má své specifické nároky a možnosti a vychovatel z nich jenom vybírá, konkretizuje je a usměrňuje. Motivem celé téhle debaty je podle mě především starost, že ten dominantní mustr, do kterého jsme všichni (mediální/reklamní/ společenskou/politickou/ekonomickou pseudo-realitou) tlačeni, směřuje k potlačování všech přirozených možností člověka, které mu znemožňují (nebo nepomáhají) efektivně "fungovat" v rámci stávajícího systému.
nabídnu obecnější jev než je hromadění majetkutřeba sebeprosazování se, či zkráceně ambicenakonec prosazovat se lze i intelektuálně, tento web je toho skvělým dokladem
no [153], a tak bychom pokračovat do nekonečna. Nakonec se dostaneme k tomu, že charakter člověka (ve všech vývojových fázích) lze adekvátně popsat jen v napětí protikladných tendencí. V téhle debatě jde ale asi opravdu nakonec o něco jiného, než o to, co bylo dřív, a kdy se to zvrtlo. Jde spíš o vzpomínku na to, čím také člověk může být, a hledání prostoru pro tyhle zapomenuté stránky lidské přirozenosti.
Aha, přehlédl jsem saxe, takže z jedné vody jedna glosa i pro pana marabu: Připadá mi, pánové, že hovor o jakýchkoli přirozených vlastnostech člověka je víceméně omyl – v mezích možností je dospělý jedinec víceméně zformován výchovou a vlastními zkušenostmi a poznáním. Jsou tu jistá biologická omezení, daná příslušností člověka k příslušnému druhu homo sapiens, ale IMHO je nonsensní argumentovat předpokladem, že některé chrakterové vlastnosti jedince jsou "přirozené", jiné "nepřirozené". "Nepřirozené" jsou totiž v případě už ustáleného charakteru všechny, neboť povětšinou jsou víceméně záměrně formovány a vytvářeny výchovou, prostředím a individuální reflexí vlastních zkušeností. S tímto nevědeckým závěrem, formovaným mj. i vlastní zkušeností, se prozatím loučím. :-)
pane XY [155], děkuji, přesně totéž zde dokola opakuji už několik dní (viz i ta předchozí část debaty), zároveň se však snažím, v mezích svých chabých možností, chytit to téma za nějaký konec, ze kterého by pod stůl nespadlo.
jenom tedy místo "vytváření" bych asi mluvil o konkretizaci potencialit (hlavně skrze nápodobu), které jsou v každém období jiné. Rozhodně tedy nikoli behaviorální model. Ale klíčové je to, že hranici mezi přirozeným a nepřirozeným ve vývoji dítěte IMHO nelze. A že na tomto bodě by debata neměla ustrnout, protože v ní vlastně jde o něco jiného.
opr.: "stanovit" nelze
A mate, panove, nejaka obecnejsi kriteria na vyber onech potencialit, urcenych k rozvijeni/ konkretizaci?
[159] no právě o tom je tu řeč. Já mám určité své představy o tom, co v přirozenosti svých dětí (v různých těch "potencialitách", které se hlásí o slovo a chytají se podnětů, které je vyvedou do světa) chci podporovat a rozvíjet, a čemu bránit. Zároveň s tím, jak se dostávám do styku se širším společenským systémem, zjišťuji, že mě ten systém nutí k něčemu trochu jinému, než považuji za normální, že chce mé díte formovat jinak. K nějakému takovému zjištění – že vás systém formuje jinak, než byste chtěl – může člověk v určitém věku dospět i ve vztahu k sobě samému. Tady někde vzniká ten konflikt, který se může popsat jako konflikt "přirozeného" a "nepřirozeného", ale v jádru je to spíš zápas o svobodu být tím, čím být chci. Ale pokud se výchova chápe jako "příprava na život", a myslí se tím, že se lidé již od počátku formují tak, aby do systému co nejlépe zapadli, může se asi stát, že člověk, který dospěje, vůbec ani nezjistí, že chce něco jiného, a představa o tom, co je/může být/má být člověk, která se tady po staletí tradovala a zpřesňovala, se postupně vytratí. Takže v tomhle kontextu je myslím otázka po lidské přirozenosti docela na místě.
V individualitach o prirozenosti urcite mluvit nemuzeme, ale ve spolecenstvi uz urcite ano; preci muzeme rici: to neni normalni, to neni prirozene. Na cem postavit system skolskych osnov? Na potrebnem anebo prirozenem a proc je vlastne potrebne tolik odlisne od toho prirozeneho?
Netušil jsem, že se vlastně shodujeme, marabu, četl jsem jen globálně = lajdácky, budu si muset dávat na to větší pozor. K rozvoji lidských potencialit – je to, myslím, jak pánbůh a štěstí dají. Nemám po ruce nic než ten úplně prošoupaný příklad s vlastním potomkem: Když se někdy ve čtvrté třídě začal místo školy potulovat s jakýmisi partičkami vrstevníků, vycítili jsme nebezpečí a vyzkoušeli jsme bojový sport, který potomka zaujal (jakkoli byl na základě jiných odborníků asi dva roky předtím doporučen pozornosti moderních gymnastů – ale to ho nebavilo) – a ten v něm rozvinul geneticky naprosto záhadnou soutěživost, zformoval ho chrakterově (co sám nenatrénuje, to na tatami neprodá) a dohnal ho k výšinám v tom podivném sportu. Dnes ho už opustil, maje dostatek jiných starostí, ale vytrvalá soutěživost a poctivost v přípravě se stala jeho charakteristickým rysem, včetně schopnosti nerezignovat v případě porážky. Rubem těchto vlastností je na druhé straně neústupnost; myslím, že mu bude častokrát komplikovat nejen osobní život. Což je případ i oné, jak píše marabu, "svobody být čím chci." Je to relativně drahá záležitost (nemyslím finančně), což se projevilo při volbě vysoké školy, kdy neústupně trval na oboru, z něhož rodiče šíleli. Provozuje ho dnes profesionálně při studiu – a zjišťuje, že to není na celoživotní osud. Ale rozhodně je tím, čím být chce… :-))Obecnější kritéria asi nejsou – chce to prostě postřehnout sklony, zájem a poskytnout mu příležitost, aby je rozvinul. A nejspíše hodně záleží na těch, kdo s dítky budou pracovat – zda jejich talent rozvinou nebo dítko otráví.
Oprava – nevím, jak jsem mohl napsat, že se potuloval místo školy – potuloval se po škole.
[161] na to se taky ptám – o co se může opřít rodič, pedagog, veřejný intelektuál, politik, aby to nebylo jen slaboduché moralizování (v případě č. 3) nebo marketing (v případě č. 4). Já bych "konzervativně" uvažoval ve smyslu naznačeném výše, [83], paragraf 2.
Marabu, mám pocit, že jste kdysi obhajoval nároky církve na absurdně vysoké výpalné tím, že opakuje od věků určité rituály, kterými zajišťuje naši kontinuitu. Alespoň se po delší debatě její nárok na toto "udržování rituálů" i z vaší strany vymezil a omezil. Nějak mi tento "opěrný bod" ve vašem par. 2 chybí?
debe [165], díky, tušil jsem, že to přijde. Můj pokus o obhajobu toho výpalného nebyl asi úplně úspěšný, jak jsem nakonec přiznal, a byl to opravdu jen pokus. Je taky pravda, že mám sklon církev spíše hájit, ale není to proto, že bych sám byl její součástí (nejsem), ale spíš z nějakého konzervatismu (jehož jádra se dotýká ten par. 2). Taky mám mezi přáteli i v rodině dost křesťanů, takže to beru jako obhajobu s odpuštěním vymírající menšiny. Církev jako instituce mi leze na nervy podobně jako většině mých spoluobčanů, ale je to tak banální a všeobecně (nalevo i napravo) rozšířená emoce, že je mi skoro trapné jí ventilovat. Někteří lidé se z podobných důvodů zdráhají nadávat na komunisty, asi také proto, že s nimi v nějakém netriviálním ohledu sympatizují, aniž by to znamenalo, že souhlasí s jejich zločiny, minulým režimem, etc.
[164] Marabu, tuhle otázku tuším vyřešila stanovením trivia tuším už Marie Terezie – tedy číst, psát, počítat, což bude neddiskutovatelný základ každé školy. A zase – co je na tom přirozeného-nepřirozeného? Z hlediska dítka je i trivium nepřirozené a spjaté s námahou – učením. :-)
"o co se může opřít rodič, pedagog, veřejný intelektuál, politik, aby to nebylo jen slaboduché moralizování"Vubec o nic, marabu, maximalne se muze rozvzpomenout na zablesky sve prirozenosti a "verejny" osud sveho ditete ponechat na skole, jez slouzi jen k vychove zamestnancu a na ktere je kazda individualni, myslenkova aktivita de fakto nezadouci. Skoly jsou skrze politiky nastrojem vlastnickych elit a ridi se jejich zadanimi. Proc by to konec koncu melo byt naopak, ci nejak jinak? Velci danovi poplatnici plati jak dane, tak inkognito nase politicke zastupitele a v jejich jedinem zajmu je hladky chod hospodarstvi, postaveny na "motivovane pracovni sile".
[168] no tak tady bych rád znal zkušenost zdejších rodičů, jestli to opravdu na školách už dospělo takto daleko. O tom, že popisujete trend, samozřejmě vím.
Mám celkem banální otázku:Co v rozhodujícím /tedy zřejmě dětském věku/ formovalo dnešní čtyřiceti-, padesáti- a víceleté dravce, co jdou po bohatství jak pes po flusu?A provokativní otázka pro XY:Je hromadění knih hromaděním majetku?
"Je hromadění knih hromaděním majetku?"Nesporně, třešni, v čase nastupující elektronicky zaznamenávané literatury a počátků tabletů obzvlášť. Potomci jsou bez sebe, když si představí, jak to budou jednou po mně vyhazovat… :-)
Treseni [170], Rodina.Co se knih týká, it depends.
pro XY (pokračování)http://www.novinky.cz…prodat.html
[169] Existuje jedno obrovske kouzlo, marabu a tim je popreni, nasledovane planymi nadejemi. K prijmuti vhledu, ze vase dite ohybaji, namisto citlive vedou, potrebujete ukrutnou davku odvahy a troufnu si rici, ze takove pochopeni a nasledne prijmuti vam muze zkazit zivot.Videl jste Zivot je krasny od Benigniho? Uz tu na nej prisla rec: tam je to vsechno: popreni, falesne nadeje, zachranna teatralita, derealizace a nakonec i smrt. Ten film je v podstate blbost, ale tahle nahodna linka opravdu vysla, jako by slo primo o proroctvi.
[173] Jo, mistrale, všiml jsem si, díky. Ale ono je toho 2000 kousků a prodali 60. Odhaduji, že se "nadrobno" prodá tak 150 – 200 výtisků. Co se zbytkem, to si budou muset břeclavští rozmyslet. :-))
Marabu[164] o sebe navzájem. Know how už mají k dispozici "všude kam se podívají".
Saxi:Ohýbaj ňa, mamko,kým sa volám Janko… :-))
To mas smulu, Janickuod toho mas skolickuv ni to bezi ztuhadobry budes sluha
Hamilbare, aha, rodina, proč ne.Proč to ve stejné míře neplatí /pro některé diskutéry/ dnes ?Odpověď: neodpovídá to tezi.
Jaké že to tezi neodpovídá, třešni? :-))
The act is the symptom of the crisis of the bourgeois education system.Mlady Barroso, clen maoisticke skupiny Reorganizacni hnuti proletarske strany:http://dotsub.com…4d-f4f87cf9587650. vterina zaznamu:o)
No nic, pěkný večer všem… :-)))
Kdyby jedné. Neodpovídá to celé řadě tezí, treseni [179].Která z nich je ta vaše?
Ba, saxi, [181] však to známe dobře: mladí revolucionáři, staří hófráti… :-))Hezký večer ještě jednou.
[181] [184] ještě jeden hófrát:http://planetoftheapes.tumblr.com…