Metodou ne nepodobnou přílepkům schválili poslanci tzv. malou důchodovou reformu, podle které se 70 procentům lidí se důchody sníží, zatímco 20 procentům nejbohatších se zvýší (říkejme tomu třeba třídní spravedlnost), ale hlavně se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu, a to tak, že zcela sjednotit by se měl tento věk v roce 2041, kdy osoby narozené v roce 1975 budou chodit do důchodu ve věku 66 let a osm měsíců. Jenže jak upozorňuje B. Sobotka: Za druhé, zákon dále prodlužuje věk pro odchod do důchodu ze 67 let na fakticky ničím neomezenou hranici. Lidé, narození v roce 2011 tak půjdou podle tohoto zákona do důchodu až v 73 letech!
Dovedete si to představit? Já ano. Znám totiž několik lidí v tomto věku a je na nich na první pohled vidět, že už jsou unavení, opotřebovaní, dávno za zenitem. Jsou sice stále vitální a soběstační, ale jejich intenzivní zapojení do pracovního procesu je stále problematičtější. Už jim chybí rychlost, přesnost v řadě případů i zdraví. Jejich další zaměstnávání je kontraproduktivní, přesto budou nuceni k tomu, aby pracovali.
To ovšem samozřejmě nebude platit o firmách, které k jejich zaměstnávání nikdo a nic nutit nebude a ony je z racionálních důvodů ani zaměstnávat nebudou. Co si pak počneme s houfy nezaměstnaných a nezaměstnatelných seniorů? Rčení: mládí v prdeli a do důchodu daleko přestane být úsměvným bonmotem a stane se hořkou realitou.
A to vše jenom proto, aby bylo učiněno zadost doktríně privilegující bohaté a chránící je před nutností spolupodílet se na financování chodu společnosti v míře odpovídající jejich možnostem. A také proto, že o tom rozhodují lidé, kteří nikdy nepracovali a žijí z kapitálu, provizí, úplatků či práce druhých, lidé, kteří na důchodu nejsou a nebudou závislí a dopady svého rozhodnutí sami na sobě nikdy nepocítí.
Místo, aby projevili trochu úcty a vděku lidem, kteří celí život pracovali (a když nepracovali, tak to v drtivé většině případů nebylo jejich vinou) a ze svých daní je živili, rozhodli se poslanci připravit pro ně spravedlivý trest za to, že si nenakradli a jsou proto odkázaní na důchod a pomoc ostatních.
Výmluvná je kombinace zvyšování věku odchodu do důchodu a zamýšleného povinného spoření v soukromých fondech: celý život se budete povinně omezovat, a když se pak náhodou důchodu i dožijete, stejně si peníze, kterých jste se museli vzdát ve prospěch fondů, neužijete, protože brzy zemřete, jelikož vyšší věk odchodu do důchodu logicky vyústí v pokles průměrného věku dožití.
Nebo poslanci vyrábějí nový trh pro finanční průmysl, protože lidé budou muset nějak překlenout období mezi tím, když už nebudou moci pracovat až do doby, než budou mít nárok na důchod?
Ale možná, že je to poslancům prostě jen u řiti, protože je to pro ně až příliš daleko, příliš mnoho voleb do budoucnosti a nebudou to oni, kdo bude problémy, které uvědomělá asociální reforma důchodů vyvolá, řešit.
Už to vidím, že nakonec budeme odcházet do důchodu nohama napřed a to bude teprve ta pravá reforma.
Tribun 
Ale omlouvám se,že jsem reagoval v počátku na L.K. abych mu odpověděl na jeho otázku a celkově je diskuze už více o bytech a nájmech jako o důchodech a těch změnách.Znovu opakuji,že souhlasím s Debem,vláda využila(zneužila)rozhodnutí ÚS,takto pojatá "malá důchodová" bude mít největší přínos pro vysokopříjmové a středně příjmoví(těch cca 35-40tis.měsíčně)si přijdou na 2 stovky měsíčně.A snižovat penzi těm pod tuto hranici je zrůdnost úplná.I když vláda říká,že jim to bude kompenzováno.Tomu ale nevěřím.
[94] tak to řeknu jinak Kamile. Problém je nezaměstnanost. Jestliže je dlouhodobě, dejme tomu 5% a pak skočí na 10%, tak se nezvýšil počet nemakačenků, ale prostě ubylo práce.A pak by byla dlouhá debata o práci zbytné a nezbytné. A byrokracie se považuje spíše za tu zbytnou.
[95] pane Mudro, díky, to, co říkáte, je asi pravda, ale možná ne celá. Vy jste tu jednou psal, že jste byl v kontaktu s českým disentem: zdá se mi, že tam byly podmínky podobné, jaké popisujete, ale přesto se vystupovalo z pozice mravně i argumentačně sebevědomé.
[98] no, debe, ale já jsem nemluvil o bavení se s politiky. Obávám se, že tady máte výběr, s kým se bavit, dosti omezený.
104 – Já nemluvil o konkrétních politicích, ale o typu, který se vyskytuje velmi často i mezi "pravicovými" diskutéry na fórech: arogantní, povvýšený, vysmátý a cynický, vždy na straně moci, vždy relativizující etické hodnoty, a vždy nadřazený slabším a plný obdivu k ještě "schopnějším". Schwarzenberg pro mne tento typ ztělesňuje – a postovaný rozhovor je esencí toho, co míním – pouze chybí, aby ho sprdnul někdo "shora", aby ho ta blazeovanost zase na chvíli přešla – jako v případě původně "zábavného", po kartáči z USA už nepřijatelného Hájkova názoru na Al-Kajdu. Zábavu s těmito typy omezuji rád a záměrně, když se s nimi bavit musím, připadám si pak tak nějak upatlanej.Mimochodem, s těmi disidenty mluvíte o dodatečně vybudovaném mýtu nebo o syrové skutečnosti, která se od mýtu výrazně liší?
[105] u těch disidentů jsem mluvil o postoji a jejich ideovém zakotvení (viz třeba texty o Chartě Jana Patočky), které jim dodávaly sebevědomí v konfrontaci s mocí. Nešlo mi o to zkoumat mravní integritu konkrétních osob, o tom asi víte více než já. Jinak Vaší odpovědi kupodivu rozumím, díky.
[106] "postojích a jejich … které jim dodávalo…"
Nu, byl tu, marabu[103], jeden veliký rozdíl a to v tom že se nekomunikovalo anonymě. Tedy pokud nepočítám hovory u táborových ohňů, kde se lidé znali (a poznávali) pod přezdívkami. Ale i v tom případě šlo o osobní kontakt, který onen "rozpoznávací proces" velice urychlil.Debaty "do hloubky" při kterých se používala skutečná jména osob (myslím o nichž se hovořilo), předávaly materiály nebo plánovaly akce, nebyly pro každého a v takových rozhovorech se žádná podezřívavost či nedůvěra "nenosila". Projev obého by byl pro ostatní urážou.Pro nás kteří jsme vystupovali veřejně (myslím tím pracoviště nebo jakákoli veřejná místa – nikoli média samozřejmě) bylo sebevědomí nutností protože šlo působení vlastním příkladem a to sebevědomí bylo právě tím co jsme se snažili do lidí "dostat" aby nebyli tím čemu se dnes říká "ovčané". Také šlo o určitou "výuku" slovní ekvilibristiky aby bylo možné, v případě potřeby, jakýkoli projev dodatečně "napasovat" do formy "kontruktivní kritiky", kterážto byla režimem oficiálně nejen povolena ale dokonce žádoucí. Ostatně, velmi často o onu konstruktivní kritiku skutečně šlo.Co se týče argumentace, související s osvětou, tak šlo často o předávání informací o kterých se lidé dovídali poprvé ale věděli že potvrdit si je mohou jedině vlastním pozorováním, případně dodatečným studiem samizdatové literatury a tak při počátečních kontaktech hrály roli více emoce. Tyto, mám-li soudit z vlastní zkušenosti, byly nám spíše podporou, nežli naopak.Termín "disidenti"[106] jsme pak mezi sebou používali převážně jako označení pro ty, kteří emigrovali a ovlivňovali myšlení lidí zvenčí. Patočka a další byli prostě chartisté a my ostatní jeich stoupenci, odpůrci režimu, rebelové či buřiči… žádné "oficiání" označení jsme tak nějak neměli zapotřebí. "Underground" se nejčastěji používalo ve spojení s lidmi kteří se převážně věnovali takovému kumštu, který byl režimem potlačován.
Tedy, debe[98], ta Schwarzenbergova "nonšalance" je opravdu až provokující. Nedivím se že Vás to "nadzvedlo". Ano, to je přesně ta pozice "cynického realismu" se kterou se diskuse vést nedá. Přístup: "když děláte to co se nemá, nevytrubuje to do světa" u člověka který by měl být garantem toho že "se to dělat nebude" hovoří sám za sebe.Připomíná mi to, to vojenské: "Nejsi trestán za to co jsi provedl ale za to že jsi se nechal chytit."
[108] pane Mudro, promiňte novinářskou otázku, ale třeba k něčemu povede. Je podle Vás odkaz Charty a disentu (myslím teď na rovině projektu, ideje) v něčem aktuální? Dá se na něj nějak navázat? A navazuje na něj někdo?
[110]Když si přečtete text http://www.svedomi.cz…arta_77.htmtak snadno zjistíte že aktuální není. Vše co požadovala je oficiálně naplňováno.Nevím přesně co myslíte tím odkazem ale rozhodně nepřestalo platit to, že je třeba mít oči a uši otevřené, reagovat tam kde jsou práva občana zkreslováva, obcházena a nebo mu jiným způsobem upírána, protože stále platí: To co si neobhájíte, neubráníte, neohlídáte – o to přijdete. Tedy jinak řečeno: "Nebuďte ovčany, buďte občany".Na toto samozřejmě navázat lze a roztříštěnou formou se tak i porůznu děje, bohužel silně postiženo onou taktikou – rozděl a panuj.
jádro toho "odkazu" podle mě vyjadřuje věta:"Charta 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojují svůj život a práci." Zahrnuje to pojetí života, práce a občanské angažovanosti, které implikuje, že toto všechno může být soustředěno kolem nějakých ideálů, které našly svůj konkrétní výraz v určité představě lidské důstojnosti, která je formulovaná natolik obecně, že může aspirovat na to, aby oslovila lidi "různých přesvědčení, různé víry a různých profesí". To jen na vysvětlenou, co jsem tou otázkou myslel.
[112]S tím souhlas, marabu, který ostatně, jak myslím, z mé [111] vyplývá.
Nuže k otázce bohatství, jak ji otevřel pan Kreutzfeld ve [25]: žijeme v kapitalismu, a proto je měřítkem bohatství kapitál, to je takový majetek, který neslouží k prosté reprodukci svého vlastníka, ale umožňuje reprodukci rozšířenou, tedy další bohatnutí.Bohatstvím rozumím bohatství materiální, nikoliv poklady duchovní, protože veršů se ještě nikdo nenajedl, asi si jimi nezatopil. Za bohatého nepovažuji nikoho ani proto, že třikrát denně orgasticky obcuje s bohem.Bohatství není otázka specifické absolutní hodnoty majetku či výše příjmu, ale je to otázka systémově-relativně. V zásadě platí definice, že bohatství je nepřímo úměrné nutnosti pracovat, jinými slovy čím méně musí člověk pracovat, aby si zajistil živobytí, tím je bohatší; nejbohatší je pak ten, který nemusí pracovat vůbec. Jenom pro jistotu doplňuji zdánlivě samozřejmý fakt, který ovšem, jak se již mnohokrát přesvědčil, je pro leckoho překvapivý a těžko pochopitelný: vlastnictví není práce.
Ještě ke spoření, tasenému třeba zde [27] v rámci módních liberalistických keců…První kardinální námitka je ryze technické povahy: abych mohl spořit, musím mít volné prostředky, což je předpoklad, který nejenom že není u většiny populace splněn, ale ze systémového hlediska ani splněn být nesmí, protože jinak by nic nenutilo lidi pracovat za mzdu.Ovšem jsou zde i námitky principiální, jejichž jádro pudla tkví v tom, že pojem spoření si stále drží starou náplň osobní odpovědnosti vedoucí až k uvědomělému kdo si nenašetřil, ať chcípne, zatímco podmínky se radikálně změnily.Stejně jako dříve, i dnes spořit znamená odkládat spotřebu. Rozdíl je v tom, že zatímco dříve spořili lidé tak, že nevydávali všechny peníze, které získali, a tedy stále drželi svoje, dnes spoření znamení v podstatě investici, a tedy předání svého cizímu, aby s ním obchodoval. Tedy argumentace je stále stejná, jako kdyby šlo o spoření, přestože ve skutečnosti jde o investici. Kombinace inflace a marketingu (a stále aktuálněji i zákonů) totiž nutí lidi "spořit" tak, že své peníze ukládají do fondů.To ovšem neznamená nic jiného, než že já se vzdávám své spotřeby ve prospěch fondů a jejich správců (vlastníků), kteří s ní okamžitě podnikají a transformují ji v přítomný zisk. Spořit ve fondech znamená dotovat svojí odloženu spotřebou přítomnou spotřebu finančního průmyslu.Srovnáme-li z hlediska příjmů, majetku a ekonomické moci běžného střádala (zaměstnance) a fondy, snadno zjistíme, že celé investiční spoření (a jiné dnes v podstatě neexistuje, protože jakákoliv snaha o perzistenci majetku lidí mimo "horních deset tisíc" je spojeno s větší či menší mírou rizika, které pro vládnoucí třídu v podstatě neexistuje), neznamená nic jiného, než že se lidé, pro něž má jednotka odložené spotřeby velký mezní užitek, mají své spotřeby vzdát ve prospěch finančního průmyslu, pro který má tato jednotka mezní užitek blížící se nule, a to výměnou za vágní a nevymahatelný příslib zhodnocení v daleké budoucnosti.To je samozřejmě ekonomický nesmysl, a i když to lidé neumí takto formulovat, intuitivně to vnímají a jejich tendence ke "spoření" není velká, což je důvod, proč k tomu musí být nuceni marketingem (včetně vydírání a vyhrožování) či zákony.
[114] Dekuji za konkretni odpoved pane Tribun, je to srozumitelne a da se s tim vicemene souhlasit.V odpovedi pisete "Bohatství není otázka specifické absolutní hodnoty majetku či výše příjmu, ale je to otázka systémově-relativně." a taky pisete "bohatství je nepřímo úměrné nutnosti pracovat."V clanku citujete Sobotku ze 70 procentům lidí se důchody sníží, zatímco 20 procentům nejbohatších se zvýší. To uz jste si sam v te Vasi odpovedi vyvratil, ze rozdelovat lidi na bohate a chude pouze podle prijmu je nesmysl.Ten duchodce s 3 milionovou nemovitosti a 10 tisicovym zarucenym duchodem totiz muze byt podle meho nazoru i vasi odpovedi bohatsi nez ten mlamoj s hypotekou a 40 tisicovym platem.Pak by mozna bylo treba prehodnotit tu, cituji, "doktrínu privilegující bohaté a chránící je před nutností spolupodílet se na financování chodu společnosti v míře odpovídající jejich možnostem". :-) Treba tim, ze stredni tridu nebudeme ostrakizovat a povazovat za dojne kravy a duchodce za obeti systemu.
zatímco napravo mají stále dojem, že stojí na pozici racionální, a tedy univerzálně pochopitelné. V tomto ohledu by pravice byla osvícenskému étosu blíže, alespoň na rovině rétoriky (o praktické politice samozřejmě nemluvím).[93] Predne trkne, ze pravicaci stale opakuji, ze se maji snahu domluvit. A to cele mesice a roky :o)Ale reseni sudoku je zde velmi jednoduche: z racionalni figury "rozumem dojdeme kompromisu" se casem vyklubal dokola opakovany mytus, tedy takova, na "ctnosti" postavena, past.Levice je v mytech a jejich vyuzivani velmi slaba, protoze musi premyslet :o); pravicaci jsou mistri kaleni vod a to predevsim cestou vyuziti "nezpochybnitelnych hodnot, ktere nas cini lidmi", jako trebas zde "rozumu".Neni pak divu, ze levicak se odmita bavit s kolovratkem, promazanym moralkou, na takove stroje opravdu casu nezbyva; to tak jedine pri pive, kdyz jsou smysly otupeny, proto take tak casto zvou pravicaci levicaky do hospody, opacne by to bylo perverzni, nalejt se pivem a pak strcit hlavu do kobriho hnizda, to lze prenechat tak rozharanemu mladi, ale ne tridnim bojovnikum.
…nalevo je jasnější povědomí o tom, že při odlišných východiscích (která si člověk vybírá podle svého naturelu a různých nahodilých okolností) není možná domluva, zatímco napravo mají stále dojem, že stojí na pozici racionální, a tedy univerzálně pochopitelné. V tomto ohledu by pravice byla osvícenskému étosu blíže.,…no v tom případě je tedy "osvícenský etos" projevem zcela neracionálního autismu a zásadního až primitivního nepochopení fungování lidské psychiky (která "racionalitu") zahrnuje.
" …nalevo je jasnější povědomí o tom, že při odlišných východiscích (která si člověk vybírá podle svého naturelu a různých nahodilých okolností) není možná domluva, zatímco napravo mají stále dojem, že stojí na pozici racionální, a tedy univerzálně pochopitelné."Silně pochybuju, Marabu, že k levicovému povědomí patří to, že člověk si svá východiska vybírá podle naturelu a různých nahodilých okolností. Myslím, že úvaha o nahodilosti při zkoumání původu vlastní orientace není v kurzu.Vědomí nemožnosti domluvy ovšem sedí přesně.Na opačné straně platí: z dojmu, že stojíme-li na racionální pozici, máme šanci na dorozumění, byl už nejeden pravičák úspěšně vyléčen.
[119]Inu, třešni, ne každý je schopen si uvědomit, že ideálně se kapitalistická a komunistická demokracie liší pouze přítomností/nepřítomností soukromého vlastnictví výrobních prostředků. :-)
No, treseni, to z vás právě činí "pravičáka": arogantní přesvědčení o tom, že právě a jedině vaše nahodilá orientace je ta jedině racionální. Na tom se s vámi bohužel nikdo skutečně racionální (tj. ten, kdo je schopen si přiznat své subjektivní pohnutky a omezení) dorozumět nemůže a nechce.
K tomu osvícenství: co čekat od směru, ktrý začal tím, že zaživa řezal zvířata a dokázal si "racionálně" zdůvodnit, že "nic necítí". To je člověku hned jasné, jaké síly toto "osvícenství" inspirují – nějaké "světlo" v tom rozhodně bude.
Kamile Mudro:Jakým způsobem má ideální komunistická demokracie dle vašich představ zařízenu absenci soukromého vlastnictví výrobních prostředků? Respektive: Jak si to chce pojistit na věčné časy a zůstat přitom demokracií?
[123] Treseni, na věčné časy si nepojistíte ani vesmír, natož pak něco tak křehkého jako je společenský systém. Avšak trvanlivost jakéhokoli systému můžete prodloužit jeho vyvážeností. Občan v ideální komunistické demokracii zabrání hned v počátku vytváření mocichtivých elit, protože na to má nástroje.Občan v ideální kapitalistické demokracii udělá přesně totéž, protože i on na to má nástroje.A v obou případech jsou to mocenské elity které, kvůli svému hladu po stále větší moci, od okamžiku svého vzniku, začnou deformovat demokracii ve svůj prospěch. A v obou případech na to doplatí občanská většina která takové počínání "nechá plavat".
PS[124]Vlastnictví není pro samotnou demokracii ani překážkou ani podmínkou.
[119] "Na opačné straně platí: z dojmu, že stojíme-li na racionální pozici, máme šanci na dorozumění, byl už nejeden pravičák úspěšně vyléčen." Varianta, že by ten pravičák na racionální pozici nestál, vás samozřejmě nenapadne, že? Protože pravice = racionální pravdivý (i když nevím, co je na víře v neviditelnou ruku trhu racionálního), pravice = pravda.Celá bída i síla pravice je v tom, že pravičák nikdy nepohybuje o sobě, ale vždy o druhých.
[123] Opět si pletete – nebo záměrně zaměňujte? to asi spíš, že – pojmy s dojmy, Tresni, v tomto případě kapitalismus s demokracií. Demokracie je na kapitalismus ortogonální a na soukromém vlastnictví nezávislá.
[116] Pokud vám správně rozumím, pane Kreuzfelde (čímž si ovšem vůbec nejsem jistý), potom jsme se nepochopili. Ten důchodce s barákem není ani omylem bohatý, protože vlastnictví domu mu samo o sobě k zajištění životních potřeb nestačí. Pokud by mu ten dům něco vynášel, pak relativně poněkud zbohatl, pokud by ho prodal, pak by zbohatl pouze v případě, že by peníze vystačily do smrti, přičemž nutnou podmínkou je, že smrt nenastane v důsledku jejich vyčerpání.Ten mlamoj je na tom i s hypotékou pořád lépe, než ten důchodce, protože hypotéku může pustit a se 40k příjmu má k dispozici mnohem širší možnosti včetně rezervy, než důchodce s 10k, i když sedí ve vlastním domě.Jinak ale musím přiznat, že příliš nechápu, proč o tom mlamojovi pořád mluvíte, co tím sledujete a kam tím míříte.
[128] Pane Tribun, ten mlamoj, to je pouze priklad mladeho prislusnika stredni tridy. Vy rad lidi rozdelujete na bohate, privilegovane a mocne na strane jedne a chude utlacovane na strane druhe. Ja si myslim, ze v tomhle clanku jste sklouzl do stejne demagogie jako Sobotka, kdyz oznacuje lidi se 40 tisicovem prijmem za "nejbohatsi".Ten mlamoj by byl na tom lepe nez ten duchodce, kdyby pri svem prijmu a pasivech jako je rodina a hypoteka dokazal nasetrit stejne kolik ten duchodce v dome. Spravne jste uvedl, ze ten duchodce muze ten svuj dum prodat, a duchod ma az do smrti vicemene zajisteny.Jak dloho trva nekomu kdo ma 4-clennou rodinu a 40 tisic hrubeho usetrit 3 miliony? 20-30 let treba? A jak dlouho trva cloveku 3 miliony (dejme tomu 2, kdyz se prestehuje do mensiho, ale mohl by taky jit do najmu, ktery je dnes vyhodnejsi nez nakup) rozfrcat kdyz uz duchod zajisten ma? Navic, dnesni dlouhodobi vlastnici si na ne taky nevydelali, penizky se jim prikutalely realitni bublinou, bez prace, kterou mate tak rad. Ovsem pro Vas je jeden bohaty a privilegovany, ktereho je treba dojit,protoze mu pridali k duchodu 2 stovky, zatimco druhy je chudak, kteremu se ublizuje. Prestoze to s tim bohatstvim muze a casto je zcela obracene. Tam jsem tim miril.
[129] Ne, stále nerozumím. Chtěl jste snad říct, že ten hajzl důchodce okrádá chudáka mlamoje, kterému jako přiměřená obrana nezbývá nic jiného, než šidit na daních a odvodech, aby na důchodce nezbylo?To je přece blbost. Dokud důchodce pracoval, platil mlamojovi doktory a školu, teď pracuje mlamoj a platí důchodci doktory a důchod. Náklady spojené s chodem společnosti by měly být placeny z výkonu ekonomiky, tj. primárně ze zisků firem a sekundárně z odvodů pracujících. Platit je z úspor (prožírat je) je nesmysl.Další věc je, že pokud někdo musí svůj majetek zpeněžit, aby si zajistil prostředky na živobytí, tak v žádném případě není bohatý, protože odprodej majetku je ekvivalentem práce, tedy v souladu s mojí výše zmíněnou teorií pracuje, byť odloženě, či zpětně.
Však nemusí ušetřit další čtyři miliony, stačí když splatí tu hypotéku, což by ze 40 litrů mělo jít. Pak je s tim penzistou vyrovnanej (reálně v polovině, pokud ten musel byt prodat a prožírat podstatu) a ještě má řadu let čas na další bohatnutí.
[130] "Chtěl jste snad říct, že ten hajzl důchodce okrádá chudáka mlamoje"To ne, chtel jsem tim rict, ze to ani neni opacne tak jak to presentujete vy, totiz ze ti "bohati a mocni" utlacuji a okradaji duchodce. Vy ve stylu demagogie CSSD pocitate mezi "bohate a mocne" i prislusniky stredni tridy a delate to podle prijmu, nikoliv majetku.Ze nekdo patri do vrchnich 20% prijmu neznamena , ze patri mezi vrchnich 20% nejbohatsich, tam muzou byt i ti duchodci s 10 tisicovym prijem.