Výtah z rozhovoru s česko-německou spisovatelkou Alenou Wagnerovou.
O minulosti
(&) nemá-li naše lidství zakrnět a stát se jen prostředkem k něčemu, jsou pro nás životodárně nutné takové prostory, které existují jakoby samy pro sebe, bez nějaké viditelné a měřitelné funkce, nevyužité, nezužitkované, zdánlivě zbytečné, pro technokratický rozum prostě k ničemu.
Celé kafkovské bádání je, podle mého soudu, dodnes poznamenáno rozdělením Evropy a ztrátou kontaktu, ale i citu a smyslu (o znalostech ani nemluvě) pro země na východ od železné opony. Byly to země, z hlediska studené války, nepřátelského tábora – té horší, nebezpečné, barbarské části Evropy, kulturně odepsané.
No, nadšení (z prací o německých antifašistech,, pozn. T.) není právě velké, jak v Německu, tak u nás, protože existence antifašistických sudetských Němců boří na obou stranách léta pěstované stereotypy. U nás stereotyp zlých Němců, a pro sudetské Němce je zase nepříjemné si přiznat, že mezi nimi byli i tací, kteří se identifikovali s Československem a byli ochotni demokracii bránit.
O přítomnosti
Situace, která tu momentálně vládne, a kterou bych označila za hlubokou krizi hodnot, mě velice trápí. Jsem přesvědčena, že ohrožujeme svou národní identitu, protože jsme se vzdali toho, co bylo historicky silou a pýchou naší tradice, a sice váha kultury v našem národním společenství. České obrození začalo jako hnutí kulturní, kultura byla substancí naší národní existence, chápali jsme se jako kulturní národ. A kulturním národem ve smyslu, že kultura byla majetkem všech, jsme také byli, a doufejme, že ještě trochu jsme.
Myslím, že hlubokou ránu nám jako společnosti i národu zasadila normalizace. Bylo to možná vůbec nejtěžší období moderních českých dějin. Protektorát trval šest let, normalizace dvacet. Pro mne je to jakási druhá republika, podobná frustrace ze zmaru ideálů, za něž byl národ ochoten bojovat, která se obrátila v totální hodnotový nihilismus. Když je pravda obrácená na ruby, je už pak všechno jedno.
Černobílé odsuzování tohoto období (socialismu, pozn. T.) jako něčeho zavrženíhodného znehodnotilo obyčejným lidem jejich vlastní životy. Jako kdyby byly životy žité v totalitním státě méně hodnotné než životy žité ve státě demokratickém. U mnoha lidí to vedlo k pocitu méněcennosti. Jenže lidé v každé době hledají možnost smysluplné existence, každý člověk usiluje o to v daných poměrech, které si nevybral, svůj život naplnit. To je ta největší chyba, která se po rozpadu socialistického systému stala. Znehodnotit lidem jejich žitý svět, to je něco jako hřích proti duchu svatému, to se nesmí.
(&) přestaly platit hodnoty, které jsme nedokázali rehabilitovat. Pro neoliberální ideologii jsou jediným argumentem pro nebo proti peníze.
Ekonomická teorie je vybudována skutečně na písku, ani věřit se to nechce. Když se podíváte, na jakých stojí základech, divíte se, že může být tak mocná. Ano, je to ideologie, tedy falešné vědomí. Neoliberalismus se neosvědčil nikde, rozděluje společnosti, vytváří svět, kde se stává absolutním cílem lidské existence mít peníze a úspěch morální kategorií – kam jsme se to dostali? Takže abych odpověděla na otázku: ano, těch dvacet let už by mohlo stačit. Jenomže problém je v tom, že neoliberalismus deptá celou Evropu.
Někdy se mi zdá, že my, Češi, si snad nedovedeme vládnout. Velmi mne to tíží, protože se tu na druhé straně na každém kroku setkávám s mladými lidmi, kteří jsou vzdělaní, angažovaní, příjemní, ale žijí v situaci, která jim nedává žádnou naději, ani pokud jde o společenské uplatnění. A inteligence je také chronicky špatně placena.
Myslím, že období, kdy se hlásalo, že ke kapitalismu neexistuje žádná alternativa, je už za námi. Zdá se mi, že finanční krize a atomová katastrofa v Japonsku názorně ukazují, že tento typ kapitalismu a technokratický přístup ke světu narazily na své hranice. Vidím dnes jakési tři diskusní linie, z nichž by nakonec mohla altenativa k současnému neoliberálnímu kapitalismu s jeho mantrou neustálého ekonomického růstu vzniknout. Je to kritika tohoto modelu růstu, diskuse o solidární ekonomii, která by kritérium zisku nahradila kritériem obecného blaha, a diskuse o základním příjmu pro všechny, s jehož pomocí by bylo možné přerozdělení společenského bohatství.
Tribun 
Diky za Wagnerovou, nedavno jsme tu s XY o ni prohodili par slov.Jako kulturni clovek je Wagnerova urcite velmi zajimava, ovsem jeste zajimavejsi je nedostatek intelektualnich, politickych kadru: ted uz se saha i do zahranici pro jakousi Wagnerovou (Wagnerova promine), aby nam otevrela oci.Belohradsky s Kellerem a Hauserem nestaci, to jsou pro vetsinu naroda jen pomatenci a pro pravicaky, kteri nestoji o nic jineho, nezli racionalni dohodu, pak jen parta socialistickych krasoduchu, kteri nevedi, jak to chodi v realu.Mam zato, ze vetsina evropskych obcanu skocila na vejicku, ktera jim naseptava, ze lepe uz byt nemuze a ze na kazdeho ceka jeho velka prilezitost: takove male vitezstvi ideje nad hmotou :o)A tak voli sve TOPky a obcas, kdyz jim sef zahrozi vyhazovem z prace, tak to hodi Pravym Finum, tedy Samojedum z Uralu :o)http://en.wikipedia.org…c_peoples
"pak jen parta socialistickych krasoduchu, kteri nevedi, jak to chodi v realu"když jsem si přečetl dnešní Tribunův článek o skandálu Strausse-Kahna, celkem se pravičákům nedivím. Právě v takovýchto chatrných konstrukcích ve stylu "jak si Hurvínek představuje válku" se zjevuje největší slabina dnešního levicového myšlení.
Treba levicove mysleni uz neni to, co byvalo a pomalu opousti osvicenecky rozvrh "obecne shody nad rozumem". Konecne posledni autenticky vyhonek evropske levice, RAF (Baader- Meinhofova et al.) je stale velmi zhave tema, ve filmu presne popsane jako Baader- Meinhof Komplex.http://cinemawithoutborders.com…l
No a u našeho nejpřesvědčivějšího levicového myslitele, pana Bělohradského, je otázka, zda a v jakém smyslu je vůbec levicový.
Já bych takový skeptik nebyl, ona doba si nakonec vyprodukuje svého Husa, Luthera, Marata nebo Lenina. Vždyť vyrostli z podmínek své doby se všemi chybami které ony podmínky umožnily. Revoluce prostě musí dozrát, nejen stav společností který už přímo volá po změně, ale i příslušné ekonomické podmínky. A že je přímo těhotná změnou už vidí skoro každý – a to že není na obzoru nějaká alternativa? Ale je jen ji vidět, zatím v mlze a hrubých obrysech jenom tušíme že současný "neoliberalismus" půjde do kytek – změna přijde náhle, evoluční alternativa je už "prošvihnutá" a revoluci nezabrání žádné zákony a zákazy, prostě přijde, bude to socialismus a potažmo komunismus, i když naprosto jiný než zatím zažitý reálsocialismus. Zatím to jen doutná, někde lehce bublá pod hladinou, ale pomalu se to chystá. Prostě každá restaurace je smetená následnou revolucí. Když je něčeho moc tak musí přijít korekce a špatnosti je opravdu až příliš moc. Jestli jediným kladem listopadové restaurace bylo odblokování vývoje tak zaplať pánbůh za to. Obejít to jaksi nešlo.
A že je přímo těhotná změnou už vidí skoro každý – a to že není na obzoru nějaká alternativa? To neni vubec zadna alternativa, che. To je jen vyjimecna situace. Zadna revoluce jeste nic "nevymyslela", vzdy slo jen o pravni zafixovani zmeneneho ekonomicko- politickeho stavu. Neni posloumnost revoluce -> zmena, ale je to presne naopak.A dnes nic zmeneneho neni, nova evropska ustava (smlouva) dokonce velmi ostre podrhuje jiz de fakto velmi konzervativni koncept soukromeho vlastnictvi, volneho trhu a demokracie. To vsechno tu uz ale mame, tak jaka alternativa, jaka zmena, co je tu noveho, co je citit ve vzduchu? Mozna zklamani, ale nic jineho.
[1] Na tom, že se "saha i do zahranici pro jakousi Wagnerovou" bych nic tak špatného neviděl. Naši domácí intelektuálové se točí v kruhu jak křečci na kolotoči, takže "nová krev" zvenčí jim určitě neublíží, naopak může jim i celé "intelektuální obci" pomoci.
[2] Co je na mých konstrukcích o DSK k čertu chatrného? Nejsou snad plně v intencích toho, jak se dělá politika? Jen si vzpomeňte, jak dostali takového Al Capona. Skutečnost, že některé teorie "kazí image" ještě neznamená, že jsou apriori neplatné.
[6] "A dnes nic zmeneneho neni, nova evropska ustava (smlouva) dokonce velmi ostre podrhuje jiz de fakto velmi konzervativni koncept soukromeho vlastnictvi, volneho trhu a demokracie."To je zcela irelevantní. Změna nepřijde zevnitř systému, to by byla právě ta evoluce, pro kterou již zřejmě nezbývá prostor, ale zvenčí, tedy jako revoluce. Což samozřejmě neznamená, že bude příčinou změn, které ponese. To, že podle teoretiků nastal "konec dějin" totiž ještě neznamená, že to lidé ve své většině vezmou na vědomí. Znáte to: všichni říkali, že je to nemožné, pak přišel nějaký blbec, který to nevěděl, a udělal to.
Změna nepřijde zevnitř systému, to by byla právě ta evoluce, pro kterou již zřejmě nezbývá prostor, ale zvenčí, tedy jako revoluce.Tady jste asi chtel napsat: zvenci, tedy jako evoluce (ale mozne je to i obracene, samozrejme).Vemme to ale pragmaticky: nove usporadani musi byt: a) stabilnejsi a b) minimalne stejne ekonomicky vykonne, jako to stavajiciRevoluce doposavad chodily takto: uvnitr spolecnosti se pomalu menily vrobni vztahy a vyrobni prostredky :o) a to az do hranice, kdy se nemohly prosadit skrze stavajici pravni upravu. Nositele techto zmen jiz byli natolik ekonomicky a politicky silni, ze si mohli dovolit svrhnout stavajici nomenklaturu, davu neco naseptali a slibili a sami pak provedli revoluci, tj. zmenu pravnich norem tak, aby vyhovovaly nove vznikle situaci.Z vlastni zkusenosti pomerne presne vime, ze kolektivni forma vlastnictvi neni tak produktivni, jako soukroma a ze musi byt prubezne "dotovana" privatem. A at tedy chceme, anebo ne, do jiste velikosti objemu investicne- podnikatelske jednotky je privat produktivnejsi (nez se stane alespon zarodkem monopolu) nezli jina forma vlastnictvi.Spolecenske jsme jiz kusili a muzeme ho skrtnout z repertoaru, tudiz zbyva stale (alespon v teto chvili, tedy horizontu stovek let do budoucna) ono soukrome.Lze samozrejme nabidnout jakehosi hybrida, ve kterem bude produktivni cast tvorit tvrdy kapik a druhou, verejnou ci dotovanou cast, socik.Ale i to tu bylo (socialni, povalecny stat) a nevydrzelo to tlak te privatni casti.Bude tedy ona "revoluce" nasilnym, az totalitnim krokem zpet? Zrejme ano. A nasledkem pak vznikne "obcanska valka" mezi jiz emancipovanym privatem a znovu se emancipujicim statem.Mate ten pocit, ze tohle by bylo nosnym mottem tehle "revoluce", tedy ze by to obstalo v ocich lidi a podnitilo jejich snahu tyto zmeny podporit? Ja ne, podle meho se lide opravnene statu boji, protoze, zahnan do kouta, dokaze diky svemu mocenskemu aparatu byt mnohem zlovolnejsi, nezli privat. Z privatu jeste muzete uteci do dalsiho privatu, u statu je to dnes jiz nemozne (tady by mohli povidat mnozi svobodomyslni emigrante, kteri se nakonec vratili, protoze "venku" nasli to same, co doma a k tomu jeste museli makat jako divi :o)Jaka by musela byt ona nosna idea, ktera by dokazala zvenci system nejak vylepsit? Mne zadna nenapada, at premyslim, jak premyslim, nakonc mi jako veskera mozna zmena vychazi hypetrofie statu (ne nutne objemova, ale intenzivni, tedy skoro totalitni). A ze by tady za to nekdo riskoval, kdyz ve vzduchu stale visi ono "me to preci jednou musi vyjit", to bych vazne pochyboval, to muze tak platit pro jiz zkusene lidi od 50. nahoru, ovsem mejme na pameti, ze ti volici od 70. roku veku zas mysli na sve vnucky a vnuky a nejaky individualni uspech jim preji- to je take ten moment, ve kterem duchodci jakoby nepochopitelne voli pravici.
Tady jste asi chtel napsat: zvenci, tedy jako evoluce (ale mozne je to i obracene, samozrejme). To je ode mne blbost, nevsimejte si toho, mate to samozrejme dobre, Tribune.
[10] Nádherná extrapolace současného stavu :)Revoluce je důsledek neřešených rozporů, důsledek snahy konzervovat současný stav, tedy i důsledek neschopnosti připustit že může nastat jiná možnost než státní – soukromé, to ostatně chápal i Lenin :):) – ke konci života.Jo – kdyby se dalo jednoduše odhadnout ty trendy v současném systému, kde se snaží prosadit to nové – ono je nutné oddělit to podstatné od nepodstatného.Když to zatím není vidět.Ona totiž každá krize má spoustu rovin, je vidět systém se svými problémy, ale neni vidět jeho nové uspořádání – po proběhlé revoluci.
Revoluce je důsledek neřešených rozporů, důsledek snahy konzervovat současný stavSnad bych jen dodal, ze spise nez dusledek snahy neco konzervovat, jde o snahu o zmenu zastarale legislativy, ktera jiz neni pro stavajici system odpovidajici.Konec normalizace prinesl velky (a ilegalni!) rozmach soukromeho vlastictvi, ktere nijak konzervovat nebylo treba, slo predevsim o odstraneni mozneho dozoru nad nim, tedy vedouci ulohy KSC a soubezne o zaneseni prava na soukrome vlastnictvi do ustavy. Tyhle dve veci, to byla ona revoluce, nic vic.
Jak už jsem psal ve své odpovědi treseni,http://tribun.bloguje.cz…#cmt_124udržitelnost jakéhokoli systému přímoúměrně závisí na jeho vyváženosti.A nemusí nutně jít o vyváženost majetkovou. Spíše jde o to aby majetek neovlivňoval postavení jednotlivce ve společnosti vůči zákonu a veřejnému mínění.Vládnoucí nebo o vládu usilující elity, jakéhokoli druhu, vždy tuto rovnovážnost narušovaly a nikdy se nebudou chovat jinak. Jejich "role" to prostě vyžaduje.Jejich nepoučitelnost (jak historií tak i přímou zkušeností) je způsobena neschopností vidět to, co zde již deb mnohokráte zmiňoval, to jest "Co nahoře, to i dole". Jsou schopny vidět jen polovinu jež je tvořena pyramidou avšak nevidí (ignorují, odmítají) skutečnost, že tato pyramida stojí svou základnou na základně pyramidy obrácené a tedy stojící na špici. Domnívajíce se, že rovnováhy lze docílit i posunováním těžiště, hrnou všechnu váhu moci na svou stranu a pak jsou překvapeny když se systém zhroutí.Dokud tedy ti, kteří jsou u moci, neprohlédnou že těžištěm pohybovat nelze a že jediný způsob jak dosáhnout rovnováhy je rovnoměrné rozložení moci, budou se systémy hroutit a znovu stavět, jak tomu bylo až doposud. A to sebou samozřejmě ponese krize, války, dobré i špatné reformy a revoluce.
To 13 Sax – On byl konec normalizace revolucí?Bať Kamile – porušení rovnováhy tvoří rozpor, buď jej řeším tak že se rovnováhu snažím opětovně nastolit, nebo mi to spadne – dojde k revoluci a staví se znova, ideální by bylo kdyby to už nebyla pyramida.
Ano, normalizace skoncila listopadovou revoluci v roce 1989, che.
A jinak varuji ostatni, pokud se ke me nekdo neprida, tak tuhle karu dele neutahnu :o)
[17] No, saxi, vzhledem k tomu že na ní vezete hodně užitečného, tak s mou pomocí můžete počítat. A to navzdory tomu že zatím budíte dojem dost neúnavného tahouna. :-)
[15]Souhlas, che. Ono držet balanc na špici není žádná legrace.
Skončila normalizace I a začala normalizace II.
[20]Jonáši, mě to teď připadá spíše jako nenormalizace. Ale možná už jsem na "novoty" moc stará ohmataná pažba :-)
Ona je kazda porevolucni doba normalizacni, davaji se v ni do lajny deje se zakony. Sjezd strany v roce 1971 byl take svym zpusobem revoluce, pripravovana nejake 2 roky, byt slo z tehdejsiho pohledu o pocin konzervativni. Normalizaci po 68. bylo lze zachytit i na Zapade i kdyz tam to slo pomaleji a konzervativni sily svoji revoluci provedly az nejakych 10 let po Husakovi.A slovo "konzervativni" bych pouzil v jeho pravem vyznamu: konzervativni muze byt jak levice, tak pravice, zalezi jen na tom, zda- li se ta ktera jejich frakce drzi sveho puvodniho zadani. Na Zapade to zbrzdila RAF, u nas nikdo takovy nebyl, tak to slo supem.A 89. rok by rokem jakehosi generalniho, ideoveho, revolucniho vyrovnani, mozneho jen proto, ze na Vychode se otevrela nova odbytiste a investicni prilezitosti. Samozrejme, ze zijeme v neonormalizaci, na Zapade je to ale nemlich to same. Staci se podivat, jak se evropska spolecnost vyrovnala s krizi, doslova revolucnimi metodami: zadna krize vlastne ani nebyla, slo jen o drobne skobrtnuti na nasi ceste k realnemu Rustu; premie se rozdavaji dale, banky jsou cile sanovany statem, vse je naprosto v poradku, soudruzi, tohle se pri plneni dejinneho ukolu muze stat, ale my si toho nebudeme vsimat a s budovatelskym nadsenim vsechny peripetie Konce Dejin prekoname.Jinak samozrejme dekuji za mravni oporu, jmeno pana Mudry jsme si zapsal do rudeho notysku, projevy verejne solidarity se nezapominaji.
[16] – bať a co přinesl listopad nového, pouze se vracel – vracel kapík – tak restaurace. HOWGH
Ano, urcite, ale nevratil ten kapik, ktery jsme chteli a ktery jsme si idealizovali a na ktery byly starsi rocniky zvykle. A take ho nevratil formou re-staurace, zpet-slozenim, ale divoce, revolucne, utikalo se pred pravniky, zhasinalo pred policisty a to tak dlouho, nez se lidem z hlavy vymlatila "bürgerlich", tedy mestanska predstava souziti.Mate pravdu, che, ale ne uplnou, ten kapik, co se vratil, byl uplne jiny nez ten, co odesel.
Ransdorf v Parlamentních listech:Všechny strany projdou brzy velkou krizí. Lidé cití něco, co neumí pojmenovat a to je donutí vyjít do ulic. Politika v České kotlině se zredukovala na kontrolu penězovodů z veřejných zdrojů, ideovost neexistuje. Vždyť si vezměte, že pan ministr Schwarzenberg nedávno prohlásil, že politické strany jsou jenom účelové spolky. A ani se nad tím nikdo nepozastavavoval,"
.. Vždyť si vezměte, že pan ministr Schwarzenberg nedávno prohlásil, že politické strany jsou jenom účelové spolky. A ani se nad tím nikdo nepozastavavoval,"..Kdo by se taky nad tím pozastavoval – novináři jsou plně ve službách (a v majetku) těch, co se už dlouho promyšleně snaží zbavit lidstvo povědomí o jakýchsi "idejích", spolu s etikou a morálkou. Cílem je nadělat z nás bezcitné manipulovatelné roboty. Švarcík je protagonostou těchto snah.
[25]No, co jiného by mohly politické strany být? Pozastavení si však vyžadují právě ty účely.
[22]A máte, saxi, i notýsky jiných barev?