Evropou obchází strašidlo krize. Obchází Amerikou, obchází Asií a dělá na nás bu! bu! bu! A my se poslušně bojíme a – panikaříme. Ale čeho se to vlastně bojíme? Kvůli čemu panikaříme? Kvůli krachům hamižných spekulantů? Kvůli klesajícím zisků investorů? Kvůli propadům na burze? Kvůli kurzu dolaru? Kvůli stagnujícímu nebo dokonce klesajícímu HDP?
Jenže peníze nejíme ani my, ani náš dobytek, kurzy netopíme, DPH nesvítíme a krach banky nemá žádný vliv na to, kolik bude sklizeno obilí zasetého dávno před tím, než banka přecenila vzdušné zámky svých aktiv.
Proč přistupujeme na to, že když klesne burza, klesne i naše životní úroveň? Proč se s velkými institucionálními investory a spekulanty, jakými jsou banky, solidarizujeme natolik, že když krachují oni, krachujeme loajálně s nimi, podoně jako hindská manželka následující na hranici svého zesnuvšího chotě?
Krize by byla, kdyby do země narazil meteorit, kdyby co čtrnáct dní přišla tisíciletá voda, kdybychom naráz přišli o celou úrodu a veškerou ornou půdu, kdyby někdo otrávil všechnu pitnou vodu, kdyby naráz zmizeli všichni lékaři nebo popeláři, kdyby se rozpadla energetická přenosová soustava, kdyby vypukla jaderná válka.
To by byla krize, ale hrozí nám snad něco takového?
Zásoby ropy, plynu i uhlí sice stále klesají, ale pořád je jich dost na, aby kvůli nim propukla krize právě teď. Naše elektrárny stále vyrábějí elektřinu a přenosová soustava, byť těžce zkoušená, stále funguje. Fungují vodovody, kanalizace, telekomunikační linky. Továrny mají z čeho vyrábět, mají pro koho vyrábět a umějí vyrábět. Nikam se neztratili všichni dělníci, inženýři, učitelé ani manažeři se svými znalostmi a schopnostmi.
To vše je stále zde, tak jaká krize?
Produkční potenciál reálné ekonomiky je nedotčený, přesto se chováme, jako kdyby utrpěl těžké ztráty, a to jenom proto, že se do potíží dostal fiktivní svět financí, spekulací, investic a derivátů. K strachu z krize nemáme jiný důvod, než ten, že jsme se tak rozhodli. Je to naše volba, že když padá burza a krachují banky, tak že padáme s nimi a masochisticky se tomu podáváme, jako kdybychom skutečně přišli o svoji reálnou schopnost reprodukovat svoji existenci při zachování stávající životní úrovně.
Hospodářská krize toho typu, který se na nás právě valí, a jí způsobený růst chudoby, nezaměstnanosti a dalších sociálně-patologických jevů není nic jiného, než atavistická bázeň před rozhněvaným božstvem, které je třeba je třeba usmířit pokáním a oběťmi. Lidskými oběťmi.
Jaké krizi tedy ve skutečnosti čelíme? Krizi intelektuální a morální, krizi kulturní a civilizační evoluce, krizi emancipace od náboženství a osvobození ze zajetí ve strachu z démonů a rozhněvaných pomstychtivých bohů.
Dohodli jsme se, že budeme poslouchat trhy, a úplně jsme zapomněli na to, že se stejně tak můžeme dohodnout na tom, že je poslouchat nebudeme, nebo dokonce že trhy budou poslouchat nás.
Krize je jen hra. Ta největší potíž s krizí spočívá v tom, že si na ni hrají vlastnické a mocenské elity, v důsledku čehož je de facto povinná pro všechny. Ale je to pořád jen hra, jejíž pravidla se mohou změnit stejně, jako pravidla fotbalu nebo hokeje. Co třeba pro začátekstanovit počet hráčů na hřišti, zakázat fauly a neuznávat góly z ofsajdu?
Tribun 
Vidím to podobně a tak jsem to vyřešil po svém: http://divnejbrouk.bloguje.cz..:)
Stoprocentní souhlas s tím, že krize je především krizí kulturní. Na tom finančím systému to pak je pouze hezky vidět a dobře se na to ukazuje prstem. Můžeme říct, že ta a ta čísla padají a dát to do grafu, a tím vzniká iluze, že to je tedy ten hlavní problém (koukejte, tady už není desítka, ale osmička, začněte panikařit!).Morální úpadek, krizi společenské ideologie a ztrátu víry lidí v systém, už čísly vyjádřit nelze a je to něco, co elity nemohou explicitně řešit (ani se tvářit, že to řeší) a za co se těžko získávají politické body.Finanční systém je hra (hra na to, že ty zelené papírky mají hodnotu), tím pádem i finanční krize je hra. Je trochu problém v tom, že je to hra jen "napůl", že tím, že tomu věříme, pozvedáváme onu hru na něco reálného a hra tak do určité míry přestává být hrou (jinými slovy, i hra má svůj smysl a z nějakého důvodu tu je). Největším paradoxem je, že právě kvůli hře dostává na frak realita. Jak píšeš, reálné komodity, statky, pracovní síla, infrastruktura atd., to vše zůstává. Jenže pravidla hry jsou nastavena tak, že reálně vzrůstá počet lidí, kteří se dostávají mimo hru (jsou zbyteční, nezaměstnatelní, nemají s čím hrát…) – a systém se s tím snaží vypořádat, nedaří se mu to a tím vzrůstá tlak na to ten problém (lidi mimo hru) nějak řešit. A jinak, než změnou pravidel to nepůjde.
Ja bych to videl na dve soubezne krize:Prva je krize "techniky systemoveho rizeni", druha pak, nemene zavazna, je krize legitimity moci.A podle meho je soucasna situace natolik vyjimecna, nebot obe slozky "bezne krize" (neumi to + neduverujeme jim), obvykle pospojovane do jednoho celku, se dnes od sebe odtrhly a zacaly zit svuj vlastni zivot.Jinak onech krizi najdeme asi vice, vcetne zminovane kulturni, ale ty uz od tech dvou hlavnich neoddelime, ty dve hlavni, krizove slozky, jsou urcujici.
Jsou např. Američané schopni říci, že nebudou poslouchat Wall Street a Bushe? Jsme my schopni říci dost bakalici a Buzloději na Hradě?
1. Není krize, ale recese.2. Při recesi mj. klesá příjem státu, zpomaluje se ekonomika a roste nezaměstnanost.Nic hrozného se neděje. Dnes ale žijeme v Evropě tak luxusních podmínkách (žádné přírodní katastrofy, války, smrtelné pandemie apod.) že recese je to nejhorší, co se nám může stát, proto o ni pořád všichni tak mluví.
[5] Nominace na vtip sezony.
[2] Díky za výtečné doplnění a vlastně i rozvinutí. Zejména váš poslední odstavec mi přijde zcela zásadní, protože ukazuje na zcela pasivní roli člověka-lidského zdroje v systému, jehož podstatou je efektivní využívání zdrojů. Pokud nelze zdroj (člověka) efektivně využít, stává se přítěží, odpadem, a musí se řešit. Řešit, vyřešit… až dojde na nějaké to konečné řešení otázky nevyužitých (až nevyužitelných) lidských zdrojů. To také vysvětluje, jak je možné, že v krizi (je jedno, jde-li technicky "jen" o recesi, důležité jak, jak je tato situace reflektována ve společnosti) rostou příjmy těch nejbohatších: přivlastňují si kapitál uvolněný tím, že ze sytému vypadávají ty nejméně efektivní zdroje. Proto je ostatně také krize některými považována za příležitost – příležitost zbavit se zátěže představované nadbytečnými lidskými kapacitami.
[5] Vám se stýská po válkách, přírodních katastrofách, chudobě a nedostupné zdravotní péči? Poslyšte, nejste vy tak trochu sadista?
[7] A bude hůř:http://www.novinky.cz…12-let.htmljak bude těch "nevyužitých (až nevyužitelných)" přibývat :-(Brzy už nebude moci SPF psát svoje [5] o luxusním žití a tvrdit že "Nic hrozného se neděje."[6]"Vtip sezóny" bude (pro některé už je)černým humorem a dočkáme se i toho [8].
[5] Jak jste přišel na to, že se mi stýská po válkách a jiných katastrofách?Z toho, když jsem uvedl, že všechny katastrofy, které sužovaly evropany v minulosti a i dnes sužují obyvatele jiných kontinentů, jsou dnes v Evropě neznámým pojmem, a proto to nejhorší, co nám dnes hrozí, je ekonomická recese, usuzujete na to, že se mi po těchto katastrofách stýská?Buďto nerozumíte psanému textu nebo hloupého jen hrajete. Obojí je ale ubohé.
[7] Ono už to s tím "růstem příjmů" také začíná být trochu "na levačku". Ta chytřejší část vlastníků i jejich vysokopříjmových poskoků, si začíná uvědomovat že se jejich nulám a jedničkám v bankách "krátí trvanlivost", rádi by je zainvestovali do něčeho trvanlivého a zjišťují že už je jaksi "téměř vyprodáno". A také to, že se blíží doba kdy za své vlastnictví budou moci považovat jen to co si dokáží uhájit kvérem, přičemž těm "kvérům" natolik narostl "kalibr" že jejich použití se stává rizikovým i pro ně samé. Jde tedy o to situaci nějak "urovnat" tak aby bylo možno ji řešit za použití méně vyspělých kvérů a nebo se bez nich obejít. Válka je "prima lék" proti přemnožení populace jen pokud se odehrává dostatečně daleko a s razancí která na vás nedosáhne. A tak se hledá nějaký jiný "recept" jak se "nadbytečných lidských kapacit" zbavit.A možná už se našel.A možná už ho začínáme "užívat".Jen si to tak nějak odmítáme připustit.
Ještě mne napadlo: na jak různá řešení a "řešení" mohou různí lidé myslet třeba při sledování takovéhoto krátkého videa:http://www.videacesky.cz…-miliard
Kamile, mam zato, ze, receno lekarskou terminologii, uz mame dosti dat jak ze "soucasneho stavu", tak na "diagnozu" a i na "diferencialni diagnozu" (tedy na to, co vsechno jineho to jeste muze byt) a ze je cas prejit k "terapii".A tady se opet dichotomicky :o) rozviraji nuzky:- budto muzete zacit lecit "holisticky", tj. systemove, celkove- anebo se muzete zacit soustredit na zatim funkcni "tkane" a ty, ktere vysazuji cinnost ponechat svemu osudu (nechat to "vyhnit", a pozdeji to "vysmiknout" :o).Prva cesta je politicka, tedy reorganizacni, druha pak "mistne posilujici".Nakonec je jeste treba si rici, co/ kdo jsou ony zdrave "tkane": podle meho jde o jedince, kteri zatim nejsou zasazeni nakazou (zde kapitalozou :o), tedy jejichz existence (myslena produktivni a smysluplna, ne nejake polehavani pod mostem v papirovych krabicich :o) neni vazana na kapital. K tomu je treba ovsem velke duvery v tom smyslu, ze budou schopni nahradit a prerust "tkane" (jedince) se selhavajici funkci.Na reorganizacne- politickou cestu uz osobne moc neverim, protoze v systemu je jiz zakodovana prvotni chyba, jez vzdy pusobi v tom smeru, ve kterem kazdou reorganizaci zpetne pohlti a navic se s ni i posili.Na prikladu: udelate stavku, "zdvihnete" si platy a obratem je vam onen pridavek vycucnut zpet do struktur, ktere vas pred stavkou uzurpovaly; zvysena cast platu je vam v mziku "odebrana" a zakomponovana do zitrejsiho algoritmu "kapitaloveho nakladani s vasim prebytkem" a dostanete se tam, kde jste byl predtim. A tento model muzete vztahnout na vsechny myslitelne situace, vzdy pusobi holisticky a podle schematu (ziskal navic- je to akceptovano- je to odebrano :o)Samozrejme, (zvysujici se) pocet obyvatel planety je, podle meho, dalsim z urcujicich momentu nasi krize. Ale ne v absolutnim mnozstvi (o pocty nejde), ale ve zvysujici se slozitosti organizace/ rizeni. Oproti klasickemu metafyzickemu rizeni cestou apelu na moralku (tot prevence sama :o) zde naroky a investice do udrzeni "poradku" exponencialne stoupaji a to az do vyse, na ktere dosahnou nevyhodnosti pro bezneho obcana. Mysl se mu "zalepi" moznostmi a povinnostmi, ztrati prehled o tom, co jeste vsechno musi a co po nem kdo chce, propadne pomalu apatii a zacne se ho zmocnovat lehka panika typu "prestava to fungovat, nevim co mam delat".To samozrejme evokuje otazku, proc by se mela se snizujicim se poctem obyvatel snizit i slozitost spolecnosti. To vubec nemusi korelovat. Takze nejake snizeni stavu obyvatel samo o sobe resenim neni, coby osamely Robinson nekde v panelaku muzete byt stejne dobre denodenne nicen informacne- donucovacim stresem (stovky dotazniku, fyzicka omezeni pohybu, nejasna legislativa atd.), jako kdyz zijete v panelaku uplne plnem.A mozna i naopak: trebas nase civilizace unika pred "drapy" byrokracie svym zmnozovanim se, podobne jako to delaji v hejnu ptaci ci komari: je jich tolik, ze tak lepe uniknou predatorovi.
Kam táhnou lumíci?
Z Zandvoort- Kennemerland na Sumavu a do Kerkonos. Nepodcenujte pamet rasy, XY.
http://maps.google.ch…amp;vpsrc=6
[14] Mno…, ono jde spíše o to kdo potáhne za Lumíkama. Zatím to vypadá tak že ti co se s tou "kapitalozou" nedokáží vyrovnat.
Taky bych to tak viděl, pane Mudro. Někdo ty "transformační náklady" nést musí, že…Nakonec, on je i člověk jenom jeden živočišný druh, není důvodu, aby se přemnožoval.
To bych nerek, pane Mudro, kapik nejde nijak "vratit", zresetovat ho v podobe uvolneni novych teritorii a jejich rekolonizace. To, co mu drive trvalo cela staleti, dneska hrave zvladne za generaci. A v pripade, ze byste mu odebral jeho technologie a hlavne zpusoby nakladani s nimi, pak by uz neslo o zadny kapik, ale o uplne novy system.Podle meho uvahy o "premnozeni" lidskeho druhu jsou pro nase tema mimobezne. Navic je to dost specialni zalezitost, nad kterou si lamou hlavy i biologove- chybi totiz jakakoliv reference, zatim se jeste nestalo, ze by se nejaky (prislusny) biotop ohranicil celou planetou. Kde seberete v nasem pripade nejaka relevantni data, ktera by vysvetlila, co to znamena "premnozeny"? Ze je lidi vice, nez v minulosti, jeste neznamena, ze jsou premnozeni.Anebo ano? Podle ceho soudit, resp. jaky je "normalni" pocet lidi na planete? A hlavne proc? :o)
Ještě jsem chtěl dodat k [2] vzrůstá počet lidí, kteří se dostávají mimo hru … – a systém se s tím snaží vypořádat, nedaří se mu to Takhle napsáno to, alespoň na mě, působí jako kdyby systém hledal způsob, jak ty lidi dostat zpátky do hry. Myslím, že je to právě naopak, že systém hledá způsob, jak ty lidi udržet co nejdéle, nejlépe trvale, mimo hru. A řeší to nejenom technicky, to jest tak, že tlačí na pokles příjmů, v jehož důsledku si stále méně lidí může zakoupit plnohodnotné lidství, ale i kulturně, když učí lidi akceptovat sociální nerovnost jako přirozený, neměnný a dokonce žádoucí stav. Až lidem nepřijde nic divného na tom, že babičky žebrají na ulicích o peníze na léky, a ještě si do nich většina opovržlivě kopne, pak bude systém, alespoň na čas, v bezpečí.
[18] Samozřejmě. A přeci je neponesou ti, kteří mají z transformace prospěch, protože není správné trest úspěšné!
[10] Přísloví nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, znám také. Nesouhlasím ale s tím, že by se člověk měl jenom kvůli tomu smiřovat s tím, že se věci zhoršují. Krize sice nezpůsobí přírodní katastrofy (i když podfinancovaná a neudržovaná infrastruktura může mít pěkných pár povodní, požárů či výbuchů jaderných elektráren na svědomí), ale celkem spolehlivě může vést k chudobě, nedostupnosti zdravotní péče, nepokojům a válkám. Občanským i imperialistickým. Pokud krizi (nebo recesi, to je jen otázka míry) bagatelizujete a naznačujete, že si žijeme nad poměry a trochu toho strádání sneseme (nebo si snad dokonce zasloužíme?), usuzuji z toho, že jste s následky takové recese zcela konformní a vítáte je jako způsob normalizace. V opačném případě si neumím vysvětlit, proč jste napsal to, co jste napsal.
[19] No, saxi, já jsem neměl na mysli nějaké plošné odebírání technologií ale konkrétně hrozbu jaderného (či podobně destruktivního) konfliktu který by "odskákali" i ti kteří za použití jiných (slabších) zbraní jinak "sedí za bukem a hrají si s vojáčkama". Války byly povětšinou vhodným řešením domácích problémů. Lidi během nich "přešly roupy" a po nich zas byli ochotni ledacos "zkousnout" už jen z radosti že přežili. Navíc pro samé nové budování není čas rejpat se v takových "prkotinách" jako třeba životní úroveň a podoba nově tvořených pravidel. To se posune někam do budoucna "až bude to nejdůležitější hotovo" a "bude na to čas". No a ti co mají přehled a vidí dostatečně dopředu, si během toho období mohou nenápadně pro ledacos připravit vhodnou půdu.Jenže takový způsob řešení není vhodný v případě kdy ohrozí (ba s velkou pravděpodobností zlikviduje) i samotné "řešitele".Z biologického hlediska se dá hovořit o přemnožení u kteréhokoli živočišného druhu který dosáhne tak velkého počtu že již nesežene ve svém prostředí dostatek obživy. Čili není to "o počtu kusů" ale o jejich možnostech týkajících se přežití.Ovšem z hlediska těch kteří "vytěžují společnost" je přespočetný každý jedinec který nemůže být nějakým způsobem vytěžen. Tu nevytěžitelnost lze přehlédnout u jedinců či skupin dokud neodebírají ze společnosti to co by jinak mohlo být vytěženo. Jinými slovy: nějak se o sebe postarají ale nekonkurují svými nároky a požadavky. Avšak jsou-li ve větším počtu začínají být brzdou oné těžby a "těžbaři" se společnost jeví přemnoženou. No a pak jsou dvě možnosti. Buďto se jich a) zbavit fyzicky a nebo b) tak že jim znemožníte ono uplatňování nároků a jakékoli požadování.Současný vývoj se mi jeví jako směřování k b)
Vsechny ty reci o globalizaci, Kamile, maji, krome jineho, retusujici ukol: mely by nam z hlavy vymazat predstavu, ze kapik je stale centrifugalni (z centra/ center vybihajici) system.A to jak centro- periferne geograficky, tak i spolecensky, a to i uvnitr center. Na problem se zaklada vzdy uvnitr, projevi se ale az na okraji.Secteno podtrzeno: starostmi o periferii nic nevyresite, zvladnete jeden problem, obratem se objevi dalsi. Pokud se vec nevyresi v jadru samem, nic se nepohne.Takze muzeme mit uvahy a starosti o postizene, ale tim jen prodlouzime jejich trapeni; podle meho bychom meli prijmout svoji "vinu" s tou podminkou, ze se z ni nejde nijak vyvinit, v nasi situaci se odpustky neprodavaji, ani si je nemuzeme sami natisknout.Pokud je tedy nevytezitelny jedinec prespocetny, asi s tim nic nenadelame, do systemu jej zpetne nejde nijak zaradit nedokazem. Muzeme za nej zaplakat, ale s rezervou, souhruhy takovych lidi se clovek stane velmi lehko. Poetisticke souzneni s proletarem, jak se drive rikavalo, dnes uz neni mozne provest s odstupem, budto odstup mate a pak nedokazete souznit, anebo ho nemate a pak jste proletar sam, pabitelum a perlickam na dne odzvonilo s libenskou asanaci.
"Secteno podtrzeno: starostmi o periferii nic nevyresite, zvladnete jeden problem, obratem se objevi dalsi. Pokud se vec nevyresi v jadru samem, nic se nepohne."To Vám podepíšu, saxi. Problematičnost změny však vidím ve velkém množství center která spolu komunikují více než jejich periferie a v neviditelnosti centra center, fungujícího proměnlivě v prostoru i čase, na podkladu přechodných dohod. Není kam napřít jakékoli snahy o změnu, cokoli po čem hrábnete vám proteče skrz prsty.S prominutím – furt se to sere ale hovna zatím stále padají jen dolů, dokud se latrína nenaplní a nezalepí prdel.Vytěžovaní se jako mávnutím stávají nevytěžitelnými, užiteční neužitečnými a chaos se zvyšuje zaváděním opatření proti hubeným aby je s nimi tlustí sdíleli. Ušijí se na blonďáky ale platí i pro černovlasé, z jedné strany se hobluje kvůli "rovnosti" a z druhé vypichuje ve jménu individuality…Přestávají platit už i domnělé jistoty, ještě donedávna existující jen proto, že se v ně tak trochu věřilo.Myslím že není žádné jádro ve kterém by bylo možné věc řešit. Ani za cenu zřeknutí se odpustků, odhalení své dravčí tváře a postavení plotu mezi námi a sajrajtem který jsme vyprodukovali. Ta hniloba a plíseň proleze skrz plaňky a nikam před ní neutečeme.Všichni jsme postižení a nemít starost o postižené = nemít starost o sebe. Je to jak syfilis, který se projeví u někoho dříve a u jiného později ale zdravé už nenajdete. Jo, léčit by se to ještě dalo ale lék chutná zdánlivě zdravým tak odporně že ho odmítají přijmout, dobře věda že nejde o krátkodobou terapii a tak si raději hrají na zdravé dokud to ještě jde. A někteří žijí v iluzi že mají, nebo si včas koupí, vakcínu.No, pokud to tu nezbouráme úplně, tak se to časem srovná. Ne tak jako dřív, do vícero podob. Srovná se to "do latě". A nějakou dobu po tom začnem znovu a stejně, protože důvod k jiným začátkům mezi tím vyhnije.
Smysl článku chápu jako zamyšlení nad tím, proč jsme neustále strašení nějakou krizí, když žádná krize vlastně neexistuje – elektrárny fungují, voda teče, továrny vyrábějí, ekonomika šlape, ropy je dost. Proto jsem se rozhodl nabídnout vysvětlení toho, proč se tak často píše o krizi, když vlastně o žádnou krizi nejde – stále je co jíst, stále žijeme v míru, žádná pohroma nám momentálně nehrozí.Tedy nepsal jsem, jak mi podsouváte, že není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, ale právě naopak – dnes se má většina lidí ve srovnání s minulostí nebo zbytkem světa tak dobře, že začnou panikařit už při prvních zmínkách o krizi, která se jich téměř ani nedotkne.Nepsal jsem ani, že by se měl člověk smiřovat s tím, že se věci zhoršují. Jednak si to nemyslím a jednak ani nevím, že by se globálně lidem v nějakém měřítku jejich život zhoršoval. Dokážete na něco konkrétního přijít? Průměrný věk dožití, kvalita zdravotní péče, reálné příjmy, kvalita ovzduší, šance na život v míru, to vše se za posledních 20 let výrazně zlepšilo.Podfinancovaná a neudržovaná infrastruktura nemůže mít nikdy na svědomí výbuch jaderné elektrárny. To je prostě nesmysl.Krizi nebagatelizuji a nijak jsem nenaznačoval, že si žijeme nad poměry. Faktem ale je, že stát (a nejen náš) nad poměry utrácí. Tedy nad poměry toho, jaké má příjmy. A to může vést k mnohem horší krizi než je mírný pokles hospodářského růstu.Výrazu být konformní s následky recese nerozumím.
[26] Úsměvné, za jaké prosťáčky nás pisatel považuje.
Apropo – zapomněl jsem dát odkaz:http://blisty.cz/art/60644.htmlono je totiž ještě dost pamětníků.
Achtung sajrajt!Tento komentář byl zvážen a shledán lehkým, jeho autor se dopustil hrubé neslušnosti, nebo panuje vážné podezření, že se jedná o podvodníka, který fixluje s identitami a obtěžuje a pronásleduje hosty. Na každý pád byl smazán.
[29] pěkné: jedna reklama přímo v "diskusním příspěvku" (pro méně chápavé hned dvakrát), další v odkazovaném článku. Není divu, že autor preferuje drahé kovy, když s nimi obchoduje.
[27] + [28] Vidím, že jsem se mýlil, když jsem vás, jak mi podsouváte, považoval za prosťáčka. Nyní vidím, že jako odpověď na mou otázku dokážete dokonce do diskuse vložit odkaz na nějaký článek, takže určitě žádný prosťáček být nemůžete, když dokážete vkládat odkazy do diskuzí.Odpovědi na svou otázku, v jakém faktoru se lidem zhoršuje život, jsem se však nedočkal ani od vás, ani v článku, na který jste odkazoval. Nebo mám snad brát vážně tvrzení autora článku, že ve srovnání s totalitou dnes zažíváme absolutní rozklad morálních hodnot? Které morální hodnoty to jsou? Vedoucí úloha Komunistické strany? Přátelství se Sovětským svazem? Spolupráce s StB? Udávání známých pro získání výhod? Zavírání a mučení politické opozice? Podpultový prodej nedostatkového zboží? Státní cenzura umělců a médií? Nebo snad heslo, že kdo nekrade, okrádá rodinu? Tyto hodnoty skutečně zažily absolutní rozklad. Ale tím mohla kvalita života pouze stoupnout.Nosným pilířem všeho zla je propadající se ekonomika státu? Ekonomika státu se nepropadá a od kdy levicoví intelektuálové spojují všechno zlo výhradně s ekonomikou státu? Já jsem si dosud myslel, že tito jedinci obvykle právě přílišné zveličování pohybu ekonomiky státu kritizují (viz tento článek!).Takže pokud chcete, che, diskutovat, aniž by vás někdo považoval za prosťáčka, tak dokažte, že umíte více než jen vložit odkaz na nějaký článek a odpovězte mi na prostou otázku:Ve kterém faktoru se globálně lidem jejich život zhoršuje? Dokážete na něco konkrétního přijít sám? Pokud možno něco, co přebije zvyšující se průměrný věk dožití, reálné příjmy obyvatel, zlepšující kvalitu zdravotní péče, kvalitu ovzduší nebo lepší šanci na život v míru, abychom mohli obhájit Tribunův výrok, "že se věci zhoršují".
Che, vy ale pamětník nejste, že?
Protože bývalá [29] vykazovala všechny znaky komerčního sdělení, rozhodl jsem se ji nakonec smazat. Autor, pokud bude mít zájem, může své sdělení samozřejmě přeformulovat a vložit znova.
Prosťáčka? … bože, co je tohle zase za nadopovaného idiota? (… nebo idiotku? – nějako se to kdesi oslovovalo v ženském rodě) …… jak říkám, Tribune (… a přidružení známí a přátelé), Vy prostě tyhle typy "přitahujete" – systematicky na jim házíte třpytky, a pak si s tím nikdo, ani Vy, neví rady … přitom ten člověk (… snad to je člověk – nevím, jestli kolegové už dokáží naprogramovat takového robota) blábolí naprosto zcesty.Nakonec jsem z toho, Tribune, vypnul refreš Vašich RSS, co naděláte … je mi líto – jestě pár buržoazních paniček do toho … to je hotovo. :(
Myslím že není žádné jádro ve kterém by bylo možné věc řešit.[25] To si nerozumime, pane Mudro. Tohle je holisticky system a jsou jadra a "jadra". Jsou jadra stavajici a jadra potencialni.Kdyz se podivate na zemekouli, pak najdete centrum a periferii, kdyz na nejakou zemi, najdete to same, kdyz na Berlin, jak bys met, kdyz na berlinskou cvrt Treptow, tak take, kdyz na treptowskou ulici, pak take centrum a periferii, v cinzaku jak bys met a v jednom vchodu take.Vy jste jadro, pane Mudro (mozna :o).Cervi jsou droga (c) Frank HerbertA soucasna centra- burzy a "jejich" mesta existuji dnes snad uz jen proto, aby se daly zavrit, kdyz se trh propada :o)To je take krasna ukazka "trhu": kdyz se dari, tzak se obchoduje, kdyz zacne coro-moro, tak se ukonci obchodovani, aby se nahodou neprodelalo :o)
[34] Co bych nadělal, nenadělám nic…
[34] podle mě ho naprogramovali tak někdy před patnácti lety a zapomněli ho updatovat.
[37] Prostě dobrý uptime. Ten asi neběží na Windowsech.
[35]"To si nerozumime, pane Mudro."No, možná jen zdánlivě, saxi. Jde o to že ony "páky a nitky hýbající světem" mění průběžně své držitele (chovající se podle stejného schématu) a tím se stává lokalizace onoho "jádra" (centra moci) velice problematickou. Je již téměř pravidlem že o "periferii" se rozhoduje úplně jinde než jak by se "geograficky" i geograficky zdálo a její "obyvatelé" na toto místo ani nedohlédnou. Pokud se ho podaří nějak "vystopovat", zjistíte že mezi tím již změnilo svou pozici (případně i původní "uživatele"), přicházíte "s křížkem po funuse" a vy nemáte problém s "kým" řešit.Takže skutečně jde o "holistický systém" který žádná "jádra" ani jádra nemá, vzhledem k jejich "těkavosti" jak v prostoru tak i v čase. No zkuste se nějak do takového "jádra" strefit.Kdepak je nějaké "centrum Zeměkoule", kdo a kde konkrétně tvoří ono "jádro" systému? Systém je současně i svým jádrem a všichni jsme součástí systému.
Pokud jde o vývoj krize, jsme někde u polévky. Hlavní chod nám přinesou co nevidět…Na úvod se podívejme na chování zemí. Všude možně se doslechneme, že ta a ta země se dohodla na snižování deficitů. Často to je prezentováno s velkou pompou. Je to ale skutečně důvod k oslavě? Není, ani náhodou.Země vlastně s velkou slávou oznamují, že o něco málo zpomalí další a další půjčování. Představte si, jak by asi reagovala banka, kdyby k ní přišel pan Čech (který je naštěstí výrazně méně zadlužen než jeho vzdálený příbuzný obývající pláže Středozemního moře) s žádostí o další úvěr. Pan Čech si léta jen půjčuje další a další peníze a ještě nevrátil ani vindru (pouze platí úroky) a řekl: Milá banko, jak asi víš, můj roční příjem je relativně stabilní a je o něco málo více než 1 milión korun. Vím, že na nezajištěných spotřebitelských úvěrech ti dlužím přibližně 1,5 miliónu Kč. Nějaký majetek mám, ale prodávat ho nechci. Protože vidíme, do jakých problémů se dostali naši vzdálení příbuzní, po dlouhých hádkách s manželkou jsme se rozhodli doma šetřit. Ne že bychom něco splatili, to ne, zas tak moc šetřit nehodláme. Plánujeme, že si příští rok nepůjčím na financování svého života 135 tisíc, jak jsem naplánoval pro letošek, ale jenom 106 tisíc. Z toho více než polovina této částky padne na úroky z dřívějších půjček.Banka zajásá, jako odpovědně se p. Čech chová a s radostí mu poskytne další spotřebitelský úvěr, opět bez zajištění. Přesně takhle se ale chovají prakticky všechny vyspělé země a všechny banky a investoři nakupující obligace.Totéž nám říká trh obligací – viz dnešní výnosy řeckých obligací. Navíc došlu k posunu ve vnímaní ratingu. Podle dosud běžné definice vyjadřoval rating schopnost dlužníka splatit své závazky. Dnes podle jeho názoru došlo k významovému posunu – rating v dnešním chápání vyjadřuje schopnost dlužníka platit úroky a refinancovat své závazky. To je zásadní posun. Jak sleduji dění v poslední době, dávám mu za pravdu.Kdy se tedy může dlužník dostat do nesnází? Dostane se do nich v okamžiku, kdy věřitelé trvají na splatnosti a nejsou ochotni poskytnout nové úvěry. by rating vyjadřoval schopnost dlužníka splatit své závazky, musely by rating vyspělých zemí být výrazně níže. Čínská ratingová agentura Dagong bude ve svém hodnocení zřejmě blíže skutečnosti (Německo a Rakousko AA+, Francie a Itálie s ratingem AA-, USA a Španělsko s ratingem A-).Eurozóna je natolik nehomogenní, že jedna měna pro země jako jsou Řecko a Německo je dlouhodobě neudržitelná. O dvourychlostní Evropě se dosud psalo výhradně v souvislosti s mírou integrace. Podle mě je načase začít seriózně mluvit o dvourychlostní eurozóně.Vystoupení jedné nebo více zemí z eurozóny a návrat k vlastní měně by z ekonomického hlediska bylo asi to nejlepší, co by země v problémech mohly udělat. Vrátit se k vlastní měně a tu následně devalvovat, řádově o desítky procent. Tím by se jim vrátila ztracená konkurenceschopnost. Zároveň by to však zavánělo politickou porážkou nejtěžšího kalibru. Politicky výrazně méně problémovým řešením se mi jeví rozdělení eura na dvě měny. Silné euro a slabé euro. Pokud by toto neprošla a krize bobtnala, může se Německo v pudu sebezáchovy vrátit k marce. Proč by Němci měli dotovat jiné státy a chránit tak evropské banky před ztrátami? Není pro ně lepší nalít stejné prostředky do vlastních největších bank a pokrýt jim vzniklé ztráty? Podle mě ano. Pokud Německo dospěje ke stejnému rozhodnutí, Řecko a další země jsou rázem ve velkých problémech s hrozbou defaultu. Takový hromadný default není nic dobrého. Zvláště, když ne všechny země by měly prostředky na záchranu (rozuměj znárodnění a rekapitalizaci) svých bank.Sílu takového šoku lze jen sotva podcenit. Nyní se podrobněji podívám na to, co vše ukazuje na možnost takového vývoje. Signály z nejvyšších míst německé ekonomiky i politiky se totiž množí a nelze je přehlížet.Kdy skončí krize? Až proběhne globální finanční kolaps. Ač se to může zdát tvrdé, tento kolaps by byl šancí pro znovunastartování tentokrát snad již opravdu udržitelného růstu – podívejte se třeba na vývoj Brazílie za posledních 15 let. Vlády vyspělých zemí se budu snažit tento kolaps odvrátit za každou cenu, budou přicházet a dalšími a dalšími iniciativami, programy, v případě rozsáhlé krize hrozí změny pravidel…Nezbytnou součástí kolapsu bude jedno z největších přerozdělení majetku v historii lidstva.
[32] – To by se milá tresen divila co já pamatuju :) ba i revizionistou jsem byl – jenom měli problém s tím jestli levým nebo pravým :):). Výrok SPF:"Ve kterém faktoru se globálně lidem jejich život zhoršuje? Dokážete na něco konkrétního přijít sám? Pokud možno něco, co přebije zvyšující se průměrný věk dožití, reálné příjmy obyvatel, zlepšující kvalitu zdravotní péče, kvalitu ovzduší nebo lepší šanci na život v míru, abychom mohli obhájit Tribunův výrok, "že se věci zhoršují"." je opravdu na nominaci na vtip sezony – o kvalitě zdravotní péče jsem se mohl přesvědčit zrovna před několika hodinama, kdy manželce při trhání zubu zubařka zalomila kořen. Vyřešila to jednoduše – zajeďte si do krajského města kde je fakultní nemocnice (přes 60 km) kde vám to ošetří, jsou tam do tří… – byla cca 12,30. No – nakonec se to řešilo přes švagrovou, která dlouhá léta pracovala coby sestra u zubařů a ze "známosti" se manželky jeden z jejich bývalých zaměstnavatelů ujal, syn si vzal volno z práce (zítra tu zůstanete do večera) a k onomu zubaři jí dovezl autem – do sousedního města cca 35 km. Před chvíli volala že už je hotová a že jede domů. Mno – za těch zlých komunistů by asi taky musela ke specialistovi, ale dostala by sanitku a na klinice by si jí minimálně do druhého dne nechali.Tribun promine – ale po této čerstvé zkušenosti jsem prostě neodolal a musel Trolla nakrmit.Jo a o té kvalitě ovzduší by měl jít vykládat do Ostravy.
A ještě aby nebyla námitka že tehdy byla protekce nutná taky – u téhle Dg. by si postupovat jinak než "lege artis" nikdo nedovolil. Tedy podle zavedeného postupu – sanita – specialista – den dva hospitalizace.
[40] Pane Dvořáku, nebylo by jednodušší dát sem přímo odkaz na svůj článek (třeba tento):http://proinvestory.cz…uzeni-zeminež ho po částech prezentovat (zde, na OM atp.)?
[40] Pane Dvořáku, zajímalo by mě, jak jste přišel na to, že by Německo mohlo opustit eurozónu. To je přece totální hovadina.
[43] Bylo, ale protože byl takovýto příspěvek označen za neoprávněnou reklamu, vykopíroval hlavní body z článků a vložil tímto stylem.
Pamětník tvrdí, že pacienti se zalomeným kořenem /kromě papalášů od okresního tajemníka výš/ se sanitkami nikam nevozili. Ledaže by se u nich dostavilo neztišitelné krvácení. Je fakt, že onen pamětník byl /a je/ uznávaný expert na extrakce a kolegové všechny chudáky s přetrženými kelčáky posílali k němu. Všechny cesty pěšky.
Vcera pesky, dneska pesky.Hlavne ze muzeme do Rakouska bez vyjezdni dolozky, to za to stalo.
To je moc hezký skok. Od pacienta s vytrženým zubem k cestování bez víz.
To snad skok neni, pretrzene zuby chapu jako zaminku :o) k vyjadreni, v cem je to dneska lepsi.Pomalu se zacinam obavat, ze skoncime prave jen u vyjezdnich dolozek a hadriku z Tuzexu :o)Jetli mi nekdo pretrhne zubaka s klestemi z Chirany anebo od Kohlera je mi srdecne jedno :o)
A co by mělo být lepší na přetržených zubech? Zubaři byli a jsou lepší a horší a co jeden zmrší, musí druhý napravit. Robota na trhání zubů zatím pokud vím nikdo nevynalezl, takže tenhle stav asi ještě vydrží, stejně jako je fakt, že sanity vždycky byly a pořád ještě jsou určeny pro lidi, kteří to potřebují víc.