Evropou obchází strašidlo sociální spravedlnosti…
Kdysi kulturní země světa pohlcuje zhoubný nádor. Je jím neoliberalismus, který pod zástěrkou tzv. reforem postupně znehodnocuje veřejné služby, kulturu, lidské vztahy, kvalitu života a přírodní prostředí.
Hyperburžoazie vlastnící nadnárodní monopoly vykrádá nejen země třetího světa, ale i země, z nichž se zrodila. Ve státech, které ovládnou metastáze nádoru neoliberalismu, velkoburžoazie sama sobě snižuje daně, a nakradené miliardy ukládá v daňových rájích, které si k tomu účelu vytvořila. Obyvatelům napadených zemí zůstávají jen veřejné dluhy.
Je nutné rozhodně zabránit všem tzv. reformám, které narušují rovnost příležitostí a usnadňují demontáž zbytků sociálního státu, čímž pomalu mění naši společnost v džungli.
Stát neoliberálů byl zbaven odpovědnosti za veřejný prospěch. Je proto naším prvním úkolem vrátit státu, krajům, městům a obcím odpovědnost právě za veřejný prospěch. Společnost bez mezilidských vazeb a bez solidarity nemůže existovat.
Princip solidarity spolu s principy plné svobody a rovnosti v důstojnosti představuje jádro hodnot demokraticky a sociálně vyspělé a spravedlivé moderní společnosti.
Neoliberalismus už dál nemůže předstírat hru na svobodu, kterou chce jen pro nejbohatší – jako právo svobodně cokoli koupit a kohokoli utlačovat.
Nádor neoliberalismu musí být odstraněn včetně všech jeho metastáz v hospodářské i sociální politice. Veřejný zájem musí být znovu podroben veřejné kontrole.
My jsme pro Evropu autenticky demokratickou, Evropu sociálně spravedlivou, Evropu svobodných občanů a jejich aktivního podílu na rozhodování o všech klíčových otázkách evropské agendy. Nechceme Evropu elit, ratingových agentur, nezodpovědného a sobeckého finančního kapitálu a ziskuchtivých nadnárodních korporací. Nechceme evropské panství finančních oligarchií místo integrované Evropy solidárních občanů a spolupracujících regionů a států.
[46] Pardon, vypadla mi věta. Za "neztroskotal" si doplňte: "Pokud však někdo z ostrova celou rodinu zachrání, bude je všechny považovat za trosečníky."
[51] UFF! nikoli (46) ale [48],Ach jo :-(
[50] Děkuji, Leone. Já jsem byl opravdu zvědavý zda náhodou nemáte nějaký konkrétní "recept" jak se dá vydělat na takovém opatření.Ale onomu upřednostnění stability před tempem růstu rozumím. Domnívám se že tento postoj je blízký i mnohým menším podnikatelům.
[48] Souhlasím, ale skutečně nevidím žádnou souvislost s otroctvím. Každý potomek trosečníka se může rozhodnout, jestli si bude říkat trosečník, nebo ne. Stejně tak se může rozhodnout každý návštěvník ostrova, jak bude říkat jeho obyvatelům. Ale potomek otroka žijící v otroctví takovou možnost nemá. To, jak někdo druhý pojmenuje situaci, ve které se někdo nachází, nemá na tuto situaci žádný vliv – ani co do změny samotné situace, ani co do morálního ospravedlnění této situace.Vy jste přišel s tím, že se lidé (stejně jako otroci) rodí nedobrovolně do společnosti, která omezuje jejich svobody, což je definitivní (máte to "přišitý") právě z důvodu, že se lidé do této společnosti narodili. A já jsem vám pouze snažil sdělit, že žádné omezení svobody nelze ospravedlnit tím, že se někdo do nějaké společnosti narodil nedobrovolně. Neplatilo to ani u otroků a neplatí to ani dnes.A co se týče vašich subjektivní hodnocení, tak ty jsou relevantní právě pouze pro vás, proto je jejich publikování zde irelevantní.
A Kamile, pokud to nevíte, tak jsem odpověděl na vaši otázku:http://tribun.bloguje.cz…nani
[54]No vidíte, SPF, jak jsme se hezky shodli. Jen bych dodal že mi nešlo o nějaké "ospravedlnění" nýbrž o popis situace ve které se Yamato-san (a my ostatní samozřejmě také) nalézá a příčin které vedly k jejím vzniku."..ale skutečně nevidím žádnou souvislost s otroctvím"Dobře Vám tak :-) Já také nevím proč tam ty otroky tak vehementně cpete. Tak si s nimi poraďte sám. Přišel jsem pouze s tím že pokud se narodíte do společnosti, [25]"která má v pravidlech že se už pouhým zrozením stáváte jejím členem/součástí, máte to "přišitý" a platí pro Vás stejná pravidla jako pro ostatní." tak dlouho dokud v té společnosti setrváte.Což plně koresponduje se situací trosečníka u něhož jsme se oba shodli v tom, že setrvá v pozici trosečníka tak dlouho, dokud se neocitne na lodi, kde přestane být (situačně) trosečníkem a stane se pasažérem (příp. posádkou). A to nezávisle na tom jak se sám do té doby nazýval a nebo (jak asi uznáte také) zda mu pobyt na ostrově připadal spravedlivý či nikoli.Vaše věta: [44]"Otázka trosečníka je irelevantní, neboť je to otázka vyšší moci, na rozdíl od otroctví, které je vždy dílem druhé osoby." postrádá smysl protože:1) Ve "věci" vlastního zrození (zda, kdy a kam) se člověk vždy ocitá "v rukou" vyšší moci než je jeho vlastní2) Jeho zrození je vždy dílem druhé osoby (osob).A co se týče vašich subjektivní hodnocení, tak ty jsou relevantní právě pouze pro vás, proto je jejich publikování zde irelevantní.Ale není, SPF. Protože k žádnému "publikování" nedochází. Všiměte si že svým hodnocením oslovuji konkrétně Vás a nehovořím s někým dalším O VÁS, komu bych své hodnocení sděloval. Jde tedy o dialog mezi námi dvěma. Kdybyste mne, například, požádal o půjčení 200,-Kč a já Vám řekl že Vám je nepůjčím, protože se domnívám že byste mi je nevrátil, není toto mé hodnocení nijak irelevantní, protože jím zdůvodňuji proč Vám ty peníze nepůjčím a výsledek mého hodnocení se týká nás obou – moje penize se neocitnou ve Vaší kapse. To že zde náš dialog "slyší" i další osoby, není dáno nějakou mou "publikační činností" nýbrž podmínkami ve kterých ho vedeme.A také stojí za povšimnutí že nehodnotím Vás jako osobu, nýbrž pouze Vaše konání.
Kamile, vy mi pořád nerozumíte. Zkusím to ještě jednou:Jak poznáte, že je někdo trosečník? Vidíte ho na pustém ostrově a řeknete si – to asi bude trosečník. Ale jak poznáte, že je někdo otrok? Píše se rok 1825 a vy jedete ve vlaku, kde proti vám sedí žena s dítětem. Jak poznáte, že jsou něčí otroci? Co z nich dělá otroka? Není to o tom kde jsou, ani kde a komu se narodili, ale že si je někdo silnější jako otroka přivlastnil. To samé platí dnes pro občany států – nesvobodnými se lidé nestávají narozením, ale až z rozhodnutí jiných lidí.Co se týče vašich subjektivních hodnocení, tak Vás musím zklamat, ale ty jsou i pro mě irelevantní, neboť po Vás nic nechci, takže jejich sdělování zde postrádá smysl.
[57] Jak to poznám? No asi jedině tak že se zeptám. A to i v případě toho trosečníka. Ten koho vidím na ostrově může být klidně hledač pokladu, dovolenkář, vědec provádějící experiment…, který má odvoz už dopředu zajištěný. Cestující ve vlaku může být klidně dobře maskovaná Mata Hari nebo manželka průvodčího – prostě kdokoli.Rozhodně (pokud těm lidem do života nějak nezasáhnu) pro ty lidi nemá žádný význam jestli poznám čím jsou nebo nepoznám.SPF, život člověka je určován podmínkami do kterých se zrodí a jeho možnostmi/schopnostmi na tyto podmíky reagovat. Jsou-li tyto podmíky vytvořeny lidmi (společností) a nebo přírodou nehraje žádnou roli, pokud není v jeho silách tyto podmínky nějak zásadně změnit. U otroka by byl zásadní změnou konec jeho otroctví u trosečníka opuštění ostrova. Pro jednotlivce bývá většinou snadnější změnit své životní podmíky tím že se přesune do odlišného prostředí, kde jsou podmínky jiné, než změnit podmínky v místě kde se doposud nachází. Může být, samozřejmě i v situaci kdy takový přesun možný není.Může se o změnu stávajících podmínek snažit.Může zůstat pasivní protože nevidí žádnou možnost změny.Může zůstat pasivní protože mu takové podmínky vyhovují.Ale budou-li tyto podmíky nastaveny ještě před jeho zrozením, VŽDY bude platit že jsou pro něj určující od okamžiku kdy se do nich narodí, ať už jako otrok nebo kandidát na krále.Co je na tom tak těžkého k pochopení?A že po mě nic nechcete? No, pokud jsou Vaše dosavadní texty jen pouhým Vaším trénóváním prstíků na klávesnici a Vy po mě nechcete abych na ně reagoval, tak jste to mohl napsat mnohem dříve a já bych se podle toho zařídil.
Co se týče otroka a trosečníka tak zaměňujete příčinu s následky. Když se narodí dítě, třeba že otrokyni, tak je zcela svobodné, dokud si z něj někdo silnější neudělá otroka. To samé platí i dnes v případě států, které omezují občanům jejich základní svobody. Proto se otrokům už od narození vysvětlovalo vašimi slovy, že to mají "přišité", protože se narodili jako otroci – říkalo se jim něco, co není pravda (lidé se rodí svobodní), aby si uvědomili svou situaci a nesnažili se ji změnit. Historie nás ale učí, že i přes ty vaše podmínky, které člověk "přišitý", se z otroka může stát král a naopak z kandidáta na krále otrok, protože podmínky se jednak v průběhu času mění a jednak si je člověk do jisté míry určuje sám. Proto říkat, že je něco "přišté", je ohýbání pravdy, které se používá pouze tehdy, pokud chceme v lidech udusat jejich iniciativu. Kolika lidem bylo takto přišito za totality doživotní vězení?… Vy po mě nechcete abych na ně reagoval…Neříkám, že to nechci, ale ani jsem Vás o to nežádal, takže vaše subjektivní názory na mě jsou skutečně irelevantní.
[59]"Když se narodí dítě, třeba že otrokyni, tak je zcela svobodné, dokud si z něj někdo silnější neudělá otroka."Přečtěte si něco o otroctví, když už o něm chcete vést hovor, SPF. Dítě otroka patřilo otrokáři od narození, stejně jako mu patřila mláďata narozená domácímu zvířectvu, které choval. Postavení otroka bylo dědičné, děti byly rozprodávány s menší důstojností než chovná štěňata. Ukradení otroka bylo hodnoceno stejně jako ukradení věci a zabití otroka se ani netrestalo. A otroci se nezbavili otroctví vlastní silou. Svobodu jim vybojovali svobodní lidé. Do té doby to měli "přišitý", ať se Vám to líbí nebo ne."Neříkám, že to nechci, ale ani jsem Vás o to nežádal…" Každá otázka, SPF, v sobě nese požadavek na odpověď. Ale nechme toho. Tahle debata s Vámi nikam nevede.
Kamile, vy mi pořád vůbec nerozumíte. Spousta otroků svým otrokářům utekla, nebo je někteří sami pustili na svobodu. No a všichni nakonec byli osvobozeni zrušením otroctví v daném státě. Takže o tom, že měli něco "přišitého" prostě nemůže být řeč.Ano, otrokáři si nárokovali děti svých otroků. Ale kdy se jejich děti staly jejich majetkem? Stejně tak já si můžu nárokovat vlastnictví vašich dětí jako svých otroků a můžu tvrdil, že to vaše děti mají "přišité", ale nebude na tom ani zbla pravdy, dokud toto své právo nezačnu vynucovat silou. Otrokem je člověk tehdy, pokud nad ním někdo vykonává silou svou moc. Pokud třeba otrokář neví, že jeho otrok porodil dítě, tak to dítě otrokem není, ať si vy budete říkat co chcete.Váš původní příspěvek dokonce mluvil obecně o společnosti, do které se člověk narodí, že "to?" pak má přišité. Jak velký problém je dnes vystěhování a změna občanství? To vás nenapadlo?Pokud na mé otázky odpovídat nechcete, tak na ně prostě neodpovídejte, doprošovat se vás nebudu. Veškeré vaše subjektivní soudy tak zůstanou pro mě, jakož i pro ostatní, zcela irelevantními.
[61]SPF, od okamžiku, kdy trosečníka vyplaví moře na ostrov, má své životní podmínky "přišité" až DO OKAMŽIKU kdy ostrov opustí, ať už vlastním přičiněním (postaví si člun) či s něčí pomocí (připluje loď)Od okamžiku, kdy se člověk narodí v rodině otroka má své životní podmínky "přišité" až DO OKAMŽIKU kdy je opustí, ať už vlastním přičiněním (uprchne) či s něčí pomocí (je osvobozen)Od okamžiku kdy se člověk narodí ve společnosti, jejíž pravidla určují že se zrozením stává jejím členem, má pravidla této společnosti "přišitá" až DO OKAMŽIKU, kdy tuto společnost opustí (emigruje) a nebo není tato společnost zrušena (třeba epidemií) ať jsou tato pravidla jakákoli a procházejí libovolnými změnami.Proto jsem ve svém původním příspěvku [25], na který jste zareagoval, napsal: "Pokud Vás porodí do společnosti, která má v pravidlech že se už pouhým zrozením stáváte jejím členem/součástí, máte to "přišitý" a platí pro Vás stejná pravidla jako pro ostatní."Domnívám se že by toto pochopil i žák první třídy základní školy a polopatičtěji to již napsat neumím. Pokud to Vy nechápete pak jen proto že to pochopit nechcete a s tím , bohužel, nic nenadělám.A nikde nepíši že se u mne něčeho "doprošujete". Požadavek odpovědi je zcela normální součást otázky. Položením otázky ho přirozeně vznášíte a o žádné "doprošovaní" nejde. Nicméně – stále jde o požadavek – tak že nemůžete tvrdit že nic nechcete.
Ale Kamile, pokud teď chcete vycouvat z běžně užívaného významu "mít něco přišitého" a tvrdit, že to znamená, že daná věc platí tak dlouho, dokud ji někdo nezmění, tak ta vaše věta ztrácí smysl, neboť se pak jedná o tautologii. Navíc ta vaše věta ztrácí smysl i ve svém předpokladu – Pokud vás porodí do společnosti, která má ve svých pravidlech, že se pouhým zrozením stáváte jejím členem/součástí – už to je nesmysl. Tím, že se narodíte do nějaké společnosti se automaticky stáváte jejím členem i součástí, ať už má daná společnost v pravidlech či nikoliv. A na nakonec je třeba dodat, že nikdy v historii lidstva neplatilo, že v jedné společnosti platí pro všechny stejná pravidla.Takže z vašeho nelogického a tautologického předpokladu jste vyvodil dva nepravdivé závěry. To by pochopil i žák střední školy…Když už jste si, Kamile, tak jistý tím, že položená otázka znamená žádost o odpověď (což není pravda u řečnických otázek), pak je škoda, že mé otázky tak často ignorujete. Tak či tak se rozhodněte, jestli na ně odpovídat budete či ne, vaše subjektivní hodnocení zůstanou pro mě irelevantními.
[63] Uvedu Vám, SPF, pár příkladů kdy termín "přišitý" má dočasný význam:Někdo se vrátí od soudu a řekne: "Přišili mi flastr na tři roky."Kolegyně v práci si povzdechne: "Teď mám ten úklid kuchyňky přišitý dokud nepřijmou uklízečku."Parťák na stavbě řekne nastupujícímu učňovi: "Teď máš, mladej, to běhání pro pivo přišitý, dokud nám nám od vás nepošlou dalšího."Na vojně nám DR říkali: "Koukejte makat zobáci, máte ty rajony přišitý dokud z vás nebudou mazáci."Sousloví "přišitý dokud" bývá používáno stejně často jako "přišitý jednou pro vždy", ne-li častěji. Pokud jste se s tím Vy doposud nesetkal, neznamená to že někdo jiný nemůže mít jinou zkušenost.A dokonce i v nepřeneseném významu slova máte knoflík přišitý dokud se nitě neprodřou a nebo nezpuchří. "Tím, že se narodíte do nějaké společnosti se automaticky stáváte jejím členem i součástí, ať už má daná společnost v pravidlech či nikoliv."Tak tomu není. Společností je mnoho druhů. Kupříkladu Amišové mají rumspringu umožňující člověku rozhodnout se zda se chce stát členem společenství či nikoli.Ani členem křesťanské společnosti se nestáváte automaticky tím že se narodíte křesťanům. Musíte absolvovat křest a později biřmování.U mnohých kmenů byla (a myslím že někde to doposud přetrvává) podmínkou plnohodnotného členství zkouška, kterou musel člověk v určitém věku složit.Takže abyste se stal členem nějaké společnosti samotným narozením, musí to mít ta společnost zakotveno ve svých pravidlech.Členem občanské společnosti našeho (a zřejmě každého) státu se stáváte automaticky narozením na území státu, protože takové pravidlo/zákon existuje. Platí tedy pro vás už od narození všechna pravidla, vyplývající z vašeho občanství, která platí pro všechny občany.Samozřejmě že existuje mnoho dalších pravidel která se týkají např. různých profesí ale ještě jsem nikdy nepotkal takového pitomce kterému bych musel takovou banalitu vysvětlovat. I můj čtyřletý syn už chápe že pro něj platí jiná pravidla než pro řidiče tramvaje. A vzhledem k Vaším tendencím, SPF, si na takového pitomce hrát, jsem se rozhodl že na Vaše otázky už odpovídat nebudu.
No, "nelogický tautologický závěr" pana SPF hovoří sám za sebe, pane Mudro. To už je jednoznačná diagnóza… :-)
[65] Zdravím, XY. Vidím to stejně :-)
Výborně, Kamile, takže i ze svých příkladů jste asi již pochopil, že mít něco přišitého (například nepodmíněný trest) znamená, že člověk sám nemůže tento stav nijak ovlivnit. A jak asi sám uznáte, není dnes skoro nic jednoduššího, než vycestovat do jiné země, aby se na vás nevztahovala pravidla společnosti, do které jste se narodil. Takže psát o tom, že v případě narození v nějaké společnosti máte dnes něco přišitého, je nesmysl. To platilo možná tak za totality, kdy komunisté s gustem stříleli ty, kteří se pokusili společnost opustit, ale dnes to již bohudík není pravda.Co se týče členství ve společnostech, tak řeč byla o geografických společnostech (jako jsou státy), ne o žádných uměle vytvořených společnostech s podmínečným členstvím, jako jsou křesťané, takže tento váš úskok stranou také nevyšel….ještě jsem nikdy nepotkal takového pitomce kterému bych musel takovou banalitu vysvětlovat.Pak se divím, proč jste takovou pitomost, že ve společnosti platí pro všechny stejná pravidla, vůbec psal. To nikdy neplatilo v žádné občanské společnosti, ani žádné jiné.Kamile, jsem rád, že jste již pochopil, že mé otázky nejsou určeny k odpovědím, ale k tomu, abyste se nad nimi zamyslel a pochopil, že na ně nedokážete odpovědět.
podle mě je to Pavel Bém po požití dávky koksu. Asi teď roupama neví co by.
[68] Těžko, marabu. Myslím že Bém by po požití koksu žádné grafomanii nepropadal. Jde prostě, o někoho kdo se uchyluje k takovému tomu dětskému: " A ploč?…A ploč?…A ploč?…" po tom co mu dojdou aspoň trochu přijatelné argumenty. Má pravdu v tom, že na takhle blbě pokládané otázky nedokážu odpovídat, neb nejsem nekonečně trpělivý. Stálo za to, se nad nimi zamyslet z hlediska toho proč je pokládá. Skončil bych s odpověďmi podstatně dříve. :-)
Kdybyste, Kamile, použil hlavu o pár dní dříve, tak byste nemohl nikdy napsat takovou blbost, že člověk má při narození do společnosti něco z jejích pravidel přišitého.
Kdyby SPF kromě hlavy použil i to co má uvnitř, tak by zjistil že každý člověk se rodí do "exteligence" která ho obklopuje – a když třeba i má v dospělosti možnost "volby" žít jinak než jak to od něj vyžaduje "rodné" okolí, tak zbavit se toho co se v mládí naučíš jde zatraceně těžko.
No vono to neni tak jednoduchý pochopit, když je tim člověk prorostlej a považuje to za svou svobodnou volbu, že .. ;-) to jsou přece léta dřiny a psychoanalytickýho výcviku, než se někdo na svou situaci dokáže podívat "zvenku", a některym týpkům to nejspíš nejni dáno vůbec.
Brumlo, já s vámi nejsem ve sporu – stačí si uvědomit, že celý dnešní marasmus, ve kterém se nacházíme, je jen pokračováním komunistické morálky, které se společnost zbavuje jen velmi pomalu. Komunisté totiž měli svou propagandu velmi promyšlenou.
http://zpravy.ihned.cz…n=mediafed
Teda SPF že voni sami sebe označí za komunistu to jsem teda nečekal … :)