Megachucpe

Co je to chucpe? Chucpe, slovo původem z hebrejštiny, znamená drzost, troufalost, cynismus, aroganci apod. v nebývalé míře, výsměšné chování, které se ovšem formálně zdá být korektní. Co je megachucpe? Megachucpe je totéž, co chucpe, ale mnohem, mnohem větší. Tak jako tzv. církevní restituce.

Ekonomika zpomaluje, výběr daní vázne, státní rozpočet se potýká s nezanedbatelným schodkem, který je záminkou k citelným škrtům na straně jedné a zvyšování daní na straně druhé. Situace je údajně až tak vážná, že je nutné omezovat výdaje na bezpečnost, vzdělávání, zdravotnictví a sociální zabezpečení, nebo, to alespoň tvrdí politici, kterým strašení zadlužením pomohlo vyhrát volby.

A najednou není problém v tom těžce zkoušeném státním rozpočtu, poznamenaném tím, že jsme si údajně žili nad poměry, najít desítky miliard na tzv. církevní restituce. Ne, že jsme si žili nad poměry – my si nad ně teprve žít budeme. Všichni se budeme skládat na to, aby církvím mohl být vydán státní, tedy náš společný, majetek. Církvím, které reprezentují jen marginální a stále se zmenšující část občanů. Většina se bude skládat na požitky vyvolené menšině.

A proč? Kvůli gestu, kterým má být odčiněna křivda, která se nikdy nestala, protože majetek nebyl církvím ukraden, ale zkonfiskován. Církve na něj nemají žádný morální nárok!

Pokud chce vláda přesto udělat vstřícné gesto a přenechat církvím majetek, který dříve spravovaly, může, ale až pro to budou vhodné podmínky. Až klesne nezaměstnanost, až bude zajištěno vyplácení důchodů a financování zdravotnictví, až ekonomika dlouhodobě a výrazně poroste, až bude sanován rozpočtový deficit a státní dluh.

A ne že si staří, slabí, nemocní a matky samoživitelky budou utrhovat od úst, aby se církve měly dobře.

Ze strany vlády je chucpe tváří v tvář rozpočtovým a ekonomickým problémům rozdávat miliardový majetek vyvoleným zájmovým sdružením.

Ze strany církví je chucpe tváří v tvář rozpočtovým a ekonomickým problémům a jejich dopadům na občany, zejména ty nejslabší a nejzranitelnější, ten majetek vůbec přijmout, natožpak na jeho vydání trvat.

A z obou stran je chucpe odmítat přesné specifikovaní a vymezení předmětného majetku, bez kterého není jisté, kdy a zda vůbec tzv. vyrovnání skončí a jaký bude konečný účet.

Reklamy

267 comments

  1. sax

    Presne tak, Kamile, ale to je uz otazka definice, nejak to nazvat musime :o)Vemme si nejaky klasicky obraz, treba zde namatkou Pietu od El Greca:http://jssgallery.org…o/Pieta.jpgVidite na nem 2 hlavni plany: remeslny (zpusob tahu stetcem, michani a kladeni barev, kompozici atd.) a vykladovy (tema kontemplace po sejmuti Krista z krize).A ted jde o to, co z toho prevazi, pokud remeslo, pak se blizime k memu pojeti umeni; pokud prevazi tema, ci spise vykladova pred-interpretace (odpovida rozmisteni postav, vyrazy tvare, vztahy mezi osobami atd. cirkevnimu vykladu?), pak se blizime uz obvyklemu vykladu umeni jako nejakemu pocinu, ktery je treba interpretovat v ramci prevazujiciho kulturne- ideologickeho diskurzu.A ted skocime na El Greca semhle:http://www.friendsofart.net…ationA vidime posun. Pred-interpretace ustupuje do pozadi a do popredi se dostava remeslna stranka.Takze neco se tu stalo, umele se vytraci.A take to tak bylo drive chapano, dnes se tyhle "malickosti velkych mistru" ceni vice nez tehdy, kdy byly spise ostrakizovany jako barbarske= neumelecke, skandalni (= bylo v nich malo "umeni"= malo pred-interpretace).Tohle je ale jen konkretni priklad na dvou konkretnich obrazech.Snad to vysvetlim srozumitelne: cim mene ideologicke zakazky obsahuje umelecke dilo, tim je pro mne prijatelnejsi :o), idealem pak je od-ideologizovany autor, informujici mne pouze o sve interpretaci a nic mi zaroven nevnucujici a nepodsouvajici.Mimochodem, co se tyce druheho El Grecova obrazu…porovnejte postavu vpravo a postavu vpravo tady u Cesanna:http://www.ricci-art.net…/370.jpgHop…a jsem hned o 400 roku pozdeji, hned na samem zacatku moderny…

  2. sax

    Nahore jsem nerikal, co se mi libi a co ne, Kamile, nybrz co za slozku v nejakem dile dela umeni umenim (podle meho).Na remeslny podklad se nabaluje ideologicky obal, cim vice ji je, tim vic je to umeni.Zalibenost v nejakem umeleckem objektu je podlozena pouze kvalitou remeslneho zpracovani, ne vyznamem, ktery nese.Takze rici, ze preferuji nefigurativni umeni lzici nelze, zalezi jen na zpracovani. Spise ho ale moc rad nemam, protoze abstrakce je moc tezky obor a uz musite opravdu neco umet, jinak to jsou doopravdy mazanice :o) nesouci pouhy ideologicky naboj.A dalsi problem je, ze to musite videt "zivago", reprodukce jsou v pripade abstrakci uplne k nicemu.Pokud budete mit nahodou cestu do Liberce, pak doporucuji navstevu tamnejsi oblastni galerie, stoji to zato.http://www.portalliberec.cz…erie/Vracel jsem se tam vicekrat, kvuli Tuni Josefa Simy (je na odkazu vpravo), nejak jsem nemohl uverit, ze je to vubec mozne, prez reprodukci ale nemate vubec sanci.

  3. GeoN

    [249] Ech :) saxi … citace na druhou:"Ridley Scott, to je fakt skutečný umělec….Fakt tedy se vší úctou nějako nevím, co jsou to ta ‚vpravdě umělecká díla‘."… jsem toho mínění, že jakékoliv vydělené umění jako "vrstva" stejně vydělené kulturní reality (… to oproti realitě civilizační) je u svého konce, definitely. Jistě, že budeme nadále, pokud budeme, mít nějakou kulturnost a tedy i nějaký jinak formulovaný "aspekt" naší reálnosti, bez toho by to nešlo ani v dohledně diferentním podmínkách k našim, ale takto to již nebude. Když říkám, že Ridley Scott mi přijde jako skutečný umělec, tak to nikoliv v tom smyslu, že by naplňoval nějaký pojem "umění" (… Kamil výše [250] ), nýbrž proto, jak elegantně a s pro mě s krásně inteligentním vkusem tenhle total přežilý "pojem" shazuje, to třeba oproti onomu Lynchovi -> stejný výsledek ale dosažený mnohem příjemnějšími postupy, pan Lynch je v tomhle pořád pozdně modernisticky hysterický No, ale to je vcelku fuk, ona ta post-modernistická "ironie" a "sarkasmus" (… v jistém smyslu opětovně navazujícími na modernu) stejně nezabraly. Osobně vzato kašlu na jakékoliv "umění", pěkně po goebeselsovsku, slyším slovo "umění" a sahal bych po revolveru, kdybych nejaký měl a k nějakým bohulibým účelům užíval – docela férově a upřímně řečeno. A tím jsme u dalšího Tvého pointu, snad se nám to nějako svírá:"V zasade ano, ale zajimave je, jakym zpusobem se protiosvicenecky postavil."… jistě, postavil se osvícenství dočista technicky – je třeba opravdu rozlišovat industriální techničnost a osvícenskou kulturnost, i když osvícenská kulturnost (… hlavně ta "vítězná", tedy ta do První války) onu industriální techničnost hodnotivě pozitivně reflektuje a tedy i objektově takto pozitivně zpracovává. Všimni si fašistického (… a kolem se motajících) "vztahu" k technice, tak se ještě mnohé z klasicky osvícenského vztahu k technice kopíruje, avšak již reduktivně, a tedy přebubřele. Totéž pak najdeme i na "levé" stránce – "fascinace" technikou nejenom v kontextu stalinismu, ale i třebas v architektonickém funkcionalismu (… který je založením po výtce "levicovým", ba rovnou přímo z "revolučního" Ruska, což většina dnes jakosi "zapomíná"), ale nacismus to je ještě něco krapet jiného – tam se již nekopírují staré kulturní "pozitivnosti", ty jsou zcela oříznuty a nahrazeny vcelku novou pseudo-"mystikou" (… která se k "lidu" dostává jen v podobě výstupových hesel, jinak je esoterickou), která má v zásadě opětovně a spíše-jen technický charakter … tedy charakter instrumentace k přímému-technickému (… tedy s vypuštěním aktivní reflexe) zacházení s lidmi jako s věcí, tedy masou-strukturou věcí – cosi podobného ale jinak lze pozorovat i ve stalinském Rusku, jak by ne. Nedávno jsem viděl dokumentík (… ostatní asi také) o bláznivých ruských-sovětských pokusech s oplodňováním žen opičím spermatem. Jedinou osvícenskou ideu, kterou nacisté plně a vytrženě z kontextu použili, byla idea "sociální spravedlnosti" (… jistě, potřebovali a chteli konkurovat komunistům, takže takto museli), která je ještě-až rousseauovského původu (… nikoliv křesťanského, tam to je v konkrétnosti docela jinak) – ale toto může udělat a dělat v zásadě kdokoliv, třebas i "křesťanský" fašista či vojenský pučista, anebo třebas i dočista vymletý Paroubek, a občas i ten Bárta. Proto také dnes naši i cizí tech-fašounci "srovnávají" by "identifikují" komunismus s nacismem, tedy ideologicky vzato, a blbci a "lid" jim na to pravidelně skáče, a pak to roznášejí dál = říkám tomu "lidový cyklostyl". "V bonmotu pak mohu rici, ze protiosvicenecrvi je tak produktem- zakoncenim (dusledkem) samotne osvicenecke metody."V tom je kus pointy post-moderny, saxi. Samotná moderna již bylo obrácením se proti tradičnímu "vítěznému" osvícenství (… které dosud přežívá, hlavně ve vědě&"Vědě", tedy v řeči a hlavách vědců … koneckonců věda a byla vlajkovou lodí klasického osvícenství), to je i ten motiv "hnusu", o který jsme se šmrncli. Ovšem anti-osvícenství je škvírka, která "logicky" vede (… ono se to "zkondenzuje") k nacismům (… jistě je jich možných více, jak by ne) – proto také tihle hlavně "levicoví" pozdní osvícenci (Habermas) post-modernu napadali z anti-osvícenství, což mělo evokovat cosi-zase "radikálně pravicového", tedy nacistoidního či rovnou nacistického, i když intelektuálně zakukleného … dle mého prosté srabáctví podělaných oportunistů. Lyotard vždy opakoval v parafrázi: … post-moderna není anti-modernou, post-moderna je pokračováním moderny v její kritičnosti v zásadně odlišné jiné situaci a tak, že tato kritičnost jde na kost, na kořen, a tedy lze mínit, že jde o kritiku radiální. A já doplním, že tak radikální, že se dotkla a šla až na kořínek metafyzických pseudo-"metod", ba pseudo-"metody" generální. To jistě kolegům osvícencům (… vědeckým či kulturně-politickým, to je fuk) nešlo pod fousy, a tak pomlouvali dál … a teď to mají, saxi. Teďkons jim skuteční-aktuální tech-fašonuci seberou jejich milované školy, některé docela zavřou (… tentokrát bez bubínků a bez ohníčků) a jim seberou jejich skromňoučké živobytíčko a připitomnělou nafoukanost … a za mě řečeno, dobře jim tak – na "poli" kulturním si za to mohou docela sami. Kolegům přirodovědným a technickým se najde práce na jatkách … a všechno bude OK, z ostatních budou Vonnegutovy "krumpáče a lopaty", to pokud vůbec.*"Jde o stejny film, oba jsou Legendou, ale i legendou s malym L, jeden "minulou", druhy "soucasnou- budouci", namisto okvetnich platku padaji kulky, rudy dabel nema rohy, ale sandaly z pneumatik a kalasnikovy prez ramena."Ale jistě :) … strýček Ridley (… tak mu domá říkáme :) je okouzlující podvodník – jednoho to podvede, druhý se báječně pobaví tou radostnou bravurou.*K tomu "umění vůbec", saxi je to hrozná honička a je toho stejně hrozně moc – hele posledně jsem naveřejno připsal je takovou drobnou doušku (… polovinou popisek, polovinou metaforu) k lidkému bydlení (… pokračování bude ovšem jen "vnitřní použití", nedá se nic dělat … konkurence a zlovolníci nespí, konkurence je vlezlá a je jí do toho prd), což sem také dílem patří = je cosi jako umění před(!) metafyzikou a vlastnickým systémem a "v" metafyzice a vlastnickém systému, a jsou to v zásadě velmi odlišné věci (… jak causa tak res). Napsal bych k Tvým poznámkám hromadu písmenek (… jak ke špalku, tak k truhlařině, tak k před-formaci a před-interpretaci, tak k tomu "vypadat jak pravý"), ale to nejde z mnoha i nezmíněných důvodů – třebas zase kvůlevá tomu, že je tu asi dost těch, kteří mají na jazyku onu "lidovou" námitku:"To je zase kompost zbytečného žvanění!" … bum, Heil Hitler.Pro mě je tohle žvanění velmi užitečným(!), to naprosto bezprostředně a reálně … pro jiného jistě nikoliv."Prave umeni je pro mne takove umeni :o), ktere obsahuje pouze vlastni autorovu interpretaci zobrazovaneho, jde o cisty ‚rukopis‘, nic nepodsouvajici, k nicemu nevybizejici. Takze to vlastne ani umeni neni, protoze to neni umele :o)"Tedy t
    éto Tvé definici zdá se dobře rozumím, saxi … ale asi Tě zarmoutím, neb jsem toho mínění, že takové umění v podmínkách vlastnického systému a odumírající metafyziky není a není možným – i takto "definované" (… promiň, to je z principu) umění (… záměrem) musí být podvodem, i když ty sám (… třebas jako autor) nechceš nikoho podvádět, neb toto je v těchto podmínkách umění funkcí. Pokud chceš tedy vpašovat cosi ze Tvé "definice" (… a to se netýká jen explicite umění), pak tak musíš udělat opětovně podvodem, a to tak pozorně aby, v zásadě všichni kolem Tebe nepodvedli Tebe. Tvá "definice" má smysl, saxi, ale pro docela jiný kontext (… tedy kontext umění, zde takto vzato), než "ve" kterém jsme. Umění jakožto o-bytostnění věci v naší situaci není přímo možným, saxi – lze se o to pokoušet zase jen podvodem, tedy bez vědomí adresáta. Koneckonců, saxi, třebas v mém-našem činění nějaký reflektovaná "spoluúčast" není ani třeba, ba dokonce adresátovo "nevědomí" je lepší a z naší strany profesionálnější – je lepší, když adresát netuší, co se děje, a když začne (… možná) objevovat až při jídle.*Ještě přidám k dalšímu navazujícímu, ale budu se snažit fakt už jen "heslovitě" – jednak aby toho zase fakt nebylo moc, druze proto, že po dlouhé době máme víkend bez štosujících se návštěv … tak by si ten klid jeden rád trochu užil. :)

  4. sax

    Nemam cas to v klidu precist, takze s diky alespon trochu steampunkove fantasy ;o)http://wallbase.cc…lpaper/1523898

  5. GeoN

    [256] To je hezký obrázek :) … a pěkně velký, že se ním dá i cosi dělat (… i když kvalita, vlastně, podělaný jpeg) – to jistě po narušení autorských práv. :) Ale co naděláš, nás také okrádají – jen se jim něco líbí, už by kradli. :(Čti a tak dále, jak Ti vyjde, já jsem měl včera taky zamlklo.

  6. sax

    Tak uz jsem tady, Geone, cas mi zacina byt zas nejaky tesny, zmuzu se jen na priskoky.Nerekl bych, ze konec kulturnosti znamena i konec suverenne zvladnutych, mistrovskych del. A to je to, o co mi slo. Stale rikam a rikat budu "umeni" namisto nejakeho opisu (suverenne zvladnute mistrovske dilo).S filmy je to samozrejme tezke, protoze jde o dynamicky obraz, ma tedy svuj vlastni dej v case.Lze u nej dobre videt, ze dobry film jako takovy nekonci (stale se takove toci), ale konci ochota ho akceptovat (nikdo na ne nechodi :o).Samozrejme tady podle sebe soudim tebe: v kine jsem byl za poslednich 10 let asi 3x, pokazde to bylo neco "dobreho", behem promitani jsem ovsem zjistil, ze mne to nezajima (a to tak ze skoro vubec :o) Film jsme vypoklonkoval s tim, ze ja mam svuj vlastni, zivotni "film" a nechat se trapit cizimi osudy mi netreba, to by bylo prilis.Na TV se divam minimalne a spise skouknu stare kusy, ktere prinasi reminiscence "okolo a tehdy", nezli neco aktualniho. Utahl mne treba Apocalypto, ale tak na den, znova ani nahodou.Malba jak bys met, do vykladnich skrini galerii nakukuji pokazde, kdyz jdu okolo, nektere kusy jsou moc hezke, ale uz bych si je nekoupil ani kdybych na to mel, zmizi z oci, zmizi z mysli, coz vim uz predem.Hudba to same v bledemodrem, svoji hi-fi vez mam uz 10 let od posledniho stehovani zabalenou na pude, vcetne CD, parkrat byla v obyvaku pripravena na rozbaleni, ale po par tydnech premahani se jsem ji zas rezignovane odnesl zpet na pudu. Nakonec to vyresilo u popelnic nalezene radio, jako nove Pure Evoke, radost pohledet, radost poslechnout, ze ktereho si jednou za tyden pustim lokalni stanici.A samozrejme: nejak bylo- nejak je, to prve, co mne napadlo, ze mistrovska dila se nezmenila, ale zmenil jem se ja, zestarnul a unavil se a cizi "intelektualni vyboje" me prestaly bavit.A jsou tu 2 stupne konzumace :o) umeni:zaujmuti a zastaveni se.V rade visicich obrazu te nektery chytne natolik, ze si reknes: to je ono! (to se asi deje stale); dale pak by melo nasledovat vnitrni rozpracovavani, dialog s dilem, ovsem to uz skoncilo. Dnesnim udelem umeleckych del je "osokovat a opustit" :o)Nicmene, pokud dobre rozumim tomu, co pises, pak bych alespon sam pro sebe dosel omezeni: umeni skoncilo v nemoznosti (neschopnosti) setrvani u nej, jeho pruvodcovska role prestala platit. Jako suverenni, mistrovsky pocin mne dokaze stale zaujmout, byt ne na dlouho- otazka tedy je, zda- li ulohou umeni neni ono pruvodcovani, protoze na opacnou stranu by umeni bylo urceno jen jeho tvurci samotnemu a to pouze v prubehu tvorby same- trosku jako autisticka hra. Tedy co by ne, to je take dost dobre mozne.Byl jsem vzdy takovy esteticky typ, co mel rad hezke veci okolo sebe, nejak mne to posledni dobou opoustilo. Ne ze bych se uplne rozpadal, to ne, ale zacina mi byt nejak jedno, jaka "kvalita" mne obklopuje.Mesic shanim nejakou komodu- botnik, zacinal jsem ve starozitnostech, tam mne odradilo, ze bych si pro to musel nekam zajet, minimalne se na to podivat, protoze fotky hodne klamou. Tak jsem to zredukoval na Ikeu, ale v e-shopu bylo to, co jsem chtel, vyprodano. Tak jsem skocil za roh do discountu a koupil uplnej hnus zelenej (je to bily :o), podezrela drevotriska a oloupanymi roh a plastovymi uchyty.Pak, setrvavavaje, v pochybnostech, jsem si rekl: vzdyt teprve tenhle plastovy ocintek ma dusi, tahle zoufala napodobenina budoarovych, burzoasnich sekretaru, tenhle panchartek, chudacek nedomrlej, ten si zaslouzi, aby se mu jeden venoval. A tak ho mam doma, trosku se za nej stydim, no ale co nadelas… :o)Jinak tu samozrejme konej jak uznas za vhodne, netreba nic vice vysvetlovat, zde rozumim vcelku presne.Diky.

  7. GeoN

    Do večera se sem vrátím, saxi – chtěl bych to již nějako "zakulatit", příští týden na to už nebude zase "čas a prostor". :)

  8. GeoN

    [258] Tedy se to pokusím krapet sjednotit, saxi …… ať nám z toho něco zůstane. Z Tvého posledního je dle mého záchytné Tvé:"Nerekl bych, ze konec kulturnosti znamena i konec suverenne zvladnutych, mistrovskych del. A to je to, o co mi slo. Stale rikam a rikat budu "umeni" namisto nejakeho opisu (suverenne zvladnute mistrovske dilo)."… k tomu se vrátím, nejdříve prolétnu, Tvé další poznámky.*S filmy je to dnes fakt těžké, saxi … vždyť Ti výše naznačuji, že i tohoto velmi málo zbylo, a co je příznačné, tak toho velmi málo vzniká – to co vzniká, jsou jen opisy a napodobeniny. Ne že by byla nějaká "původnost" či "originalita" ("… to tu ještě nebylo") tak důležitou – nakopak onen pseudo-"postup" zhůvěřilého "novismu" se stal (… rovněž díky přetažené moderně) vlastně standardním nárokem, nejen ve filmu … ale v tom výtvarném umění níže, a obzvláště hnusným je v třebas v té architektuře, kde vůbec nemá co dělat (… "plechový dům", ibecilní "kašny-nekašny" a tak dále a tak dále, spousta výkazů). Taky nechodím do kina, posledně jsme odešli v první třetině díla – jak konstatoval v jedné debatě o pirátsví jeden zjevně pirát … "Za to vstupné to opravdu nestojí. Když se mi něco líbí, 1:100, tak si koupím originál a dývku." … nedá se nic dělat, saxi, akutní kulturní chudoba (za niž nemůže nijaký "Hollywood", ale právě a jen ti,kteří na něj nadávají a kteří tu chudobu dělají), ve které není co koupit, zde jest – to raději X-Mana v lepším mkv, když tak se to smázne a je.Obrazy a obrázky samozřejmě jakbysmet – já jenom čekám, že se do toho žena třeba zase pustí, ale to bychom museli začít vydělávat hrachy, aby na to byla trocha klidu … ale to nejde, to je běh na velké dálky.Chtěl jsem si koupit nového zesilovače NADa, neb starý odešel … nakonec jsem bedny daroval, snad si teď koupím solidní sluchátka, abych neotravoval, ale jak to bude s hudbou u někoho, kdo kdysi chtěl jít na konzervatoř fakt nevím. "Současná-moderní-vážná-hudba" je tak v háji, že musí téměř žebrat, aby jí vůbec někdo zkusil poslouchat (… za to zase může ta moderna a příslušní kolegové) – za chvilku možná přijdou pokusy o násilnou "výchovu", už jsem postřehl první vlaštovky – ještě, že to není nějaký zásadní zájmem, aby ty nesmysly někdo poslouchal. A jakýkoliv popík chcípá na úbytě, ba i všechny "nezávislosti" jakoby přišly o cokoliv – nojo, to jsou ty "společenské podmínky", řekl by marxista = to není věc "hlav", "idejí" či "individuální kreativity", to je věc situace (… a bytostné i reálné výhledy), v níž jsou lidé nuceni žít – stav zhnusení na druhou, nudy a bezvýhledna, jak bytostného tak reálného. K tomu si přidej plošnou idiotizaci, která bude pokračovat.*K dalšímu již podstatnějšímu za chvilku pokrač. :)

  9. GeoN

    Takže, saxi … (a asi další, ať se nedopouštím neslušnosti :)… trochu víc z gruntu, ať z toho neděláme pytel kdoví čeho:"Nerekl bych, ze konec kulturnosti znamena i konec suverenne zvladnutych, mistrovskych del. A to je to, o co mi slo. Stale rikam a rikat budu "umeni" namisto nejakeho opisu (suverenne zvladnute mistrovske dilo)."… dle mého je kopyto zaryto právě oné představě (… v zásadě prázdné) "mistrovského díla", tedy "uměleckého díla". "Co" je tohlecto "umění", saxi? … výše píšeš, nechtěl jsem ale zase jsi mě "nenápadně" ukecal:"U umeni je to to same umeni- Kunst, Kunststoff, tedy umela hmota :o) je produkt cizi snahy s vysokym podilem predintepretace.""Kdyz truhlar udela skrin, pak idealne by melo jit o nezdobeny kvadr z dreva (nareze, ohobluje, zboucha, nalakuje- fix a fertig- hotovo). Kazdy funkcne zbytecny detail je uz predinterpretaci- manipulaci :o)"… a tut je dle mého asi jedna z uzlových mýlek (… tedy mýlek, od kterých se lze jasněji odpíchnout). Vidíš to své "rozdělení", to oddělení oné "funkčnosti" a "nefunkční zbytečnosti"? Nojo, tenhle "návyk", ale tak tomu dle mého není, saxi – přirozeně ustavených kulturnostech (… "člověk našeho typu", "moderní člověk" – snad nám to kolegové paleontologové někdy pořádně srovnají :) takového rozdělení jednoduše není, a tedy není ani žádné "umění", není žádných "uměleckých děl" … a pokud cosi takového, co nám "umělecké dílo" připomíná, pak to takto anachronicky dezinterpretujeme – asi tak podobně, jako čistě ústní mytologii severoamerických Indiánů dezinterpretujeme (… to dle svého křesťanství různých variací) jako náboženství, i když to nijaké náboženství nebylo a není. Co by mělo být tohle "umělecké dílo"? … ale jistě: … věc, které jedinou funkcí, je přenášet onen "estetický zážitek" ba "prožitek" mezi lidmi – jde tedy takto o velmi specificky jazykovou-řečovou(!) věc, vyskytující se přisně inter-subjektivně (… ponechejme s rezervou v běžném rozumění), která jakosi onu původní "jednotu" rozkládá-analyzuje, vytrhává z našich věcí onen "estetický aspekt", okupuje ho a monopolizuje si ho a v tomtéž aktu okupace-monopolizace v zásadě vzniká. Proč je ona "jednota" v uvozovkách? … no jednoduše proto, že o nijakou jednotu neběží – nejde původněji o jednotu nějakých "aspektů" – ony aspekty jsou produktem až naší-následné analýzy-okupace-monopolizace – a pak si blbě-"zpětně" blbě-představujeme, že jde o nějakou "jednotu aspektů" = hovadina.Nojo, ale co je to onen "estetický zážitek", že ano? – říkáme, že "je to hezké", "je to ošklivé" … bla-bla-bla, nic takového – to je jeno naše dnes již šeredně pre-formovaná (… díky pane Platóne za průkopnictví) snaha o jakous reflexi nějakých našich "pocitů", které jsou již samy sebou reflexivními. Jistě, máme jakés "pocity", ale ty nejsou tím, o co běží. Hmmm, tím, o co běží, je událost-zážitek identity (… událost-zážitek doteku – víc tady ne) … je to trapas, saxi, ale naši hystericky modernističtí existencialisté trapně hystericky "analyzovali" události-zážitky ztráty identity, tedy řekněme její "negaci", avšak i logického předpokladu této ztráty si jakoby "nevšímali" … prapodivné, že ano? Skutečností je, že "v" této události-zážitku identity (… pochopitelně s jiným) jsme a musíme být neustále, pokud jsme … neb tato událost-zážitek je v zásadě samo naše konkrétní bytí, tedy žádná ulítlá "abstrakce" nějakého pana filosofa. No, a tuto událost-zážitek-prožitek identity (… s jiným) reflektujeme (… zprvu "pocitově", explicitně pre-reflexivně, následně i řečí) jako "krásu", snadné.Jistě, že taková událost-zážitek identity s jiným člověkem je samozřejmou … jsme(!) touto identitou, totiž identitou svých rodičů a se svými rodiči, a to dokonce i reduktivně biologicky, jak by ne – ovšem na to samozřejmě pozor, redukce je svině. Naše přirozené a "normální" dospívání se odehrává "v" toku masivních identitních událostí, který nás ustavuje, a tentýž tok stejně temporálně znovu-ustavuje "sekvenci", kterou bychom dnes označili jako "rodinu-rod-společenství", z níž jsme sami svým narozením "vystoupili". Toto je přirozený grunt, saxi, který nelze obejít, který nelze "eliminovat", neb je "jádrem" našeho bytí.Nojo, ale jak je to s věcmi, že ano? … jsme stejně přirozeně původně a nutně bytostmi, která vytvářejí věci – musíme a nejde jinak. Tato věc je takto, jak ji nutně(!) vytváříme, Tvým:"Kdyz truhlar udela skrin, pak idealne by melo jit o nezdobeny kvadr z dreva (nareze, ohobluje, zboucha, nalakuje- fix a fertig- hotovo)."… nojo, ale tahle věc je právě a jen řekněme svazek (námi-truhlářem) projetovaných funkcí sevřených k nám samotným, již to není cosi "v" sobě, "ze" sebe a "pro" sebe – zde přichází na řadu ona "ontologická porucha", saxi, zde přichází (… s námi, a teny pro nás nutně) diference "bytost/věc", a to vezneme na vědomi to, že čím hlouběji jdeme do našeho minulého (… pokud jsme schopni), tím více znamená věc dočista před očima původně … bytost. A to tak, že já-my-jsme těmi, kdo zcela v aktu z jiné bytosti projektovaně a komunikativně z této bytosti věc činí-dělá – pro nás-teď jsou kožené boty prostě kožené boty, pro naše předky platila sekvence "divoké prase -> krev -> mrtvola -> maso-vnitřnosti-kosti-kůže -> pak třebas boty" … a to v činu, ve vlastním jednání (… žena chtěla zdrhnout na venkov a chtěla slepičky, když jsem jí řekl, že je zabíjet, kuchat a škubat nebudu, tak si to rozmyslela :). Tvé:"… idealne by melo jit …"… neplatí, saxi – to je jenom "ideálnost" Středoevropana jednadvacátého století, který již "má ledacos za sebou" a "vedle sebe", takže se ho už ledacos jakoby "netýká", že ano, a tak může a může si dovolit "idealizovat". Znovu notoricky připomenu, že právě na tohle "vývojově" dojel "člověk staršího typu" (… to na rozdíl od "člověka dnešního typu"), protože daný soubor funkcí (… věc jako instrument) je situačně(!) vždy jeden(!) optimální, to je Tvé krapet uspíšené:"Kazdy funkcne zbytecny detail je uz predinterpretaci- manipulaci :o)"… protože jakákoliv "optimální funkce" je vždy-již stavěna (… tak ji stavíme) pro co nejlepší (optimální) efektivitu a tedy výkon, a tudíž každý takový soubor funkcí (… předmětných i nepředmětných) je na naší (… tedy lidské) straně masivní zbraní(!) vůči našemu "prostředí" (… zde by se mohli chytit ekologové, jak by ne), a to často velmi specializovanou – takoví jsme prostě my, a nic s tím nenaděláme. Toto "prostředí" (… tedy jiné bytosti, se kterými žijeme = zvěcňující pojem "prostředí" je chybným, ba absurdním, z mnoha důvodů) je tak před námi v zásadě a zásadně bezbranným, protože jak víme, tak převracení jiných bytostí ve věci je obsahově takovým, že jde o ovládnutí (… separovaných a reálně abstrahovaných) byt
    ostných sil jiného – pokud je tedy věc vytvořena efektivně, pak "prostředí" nemá šanci = pokud není "šperklapka", pak ho prostě zlikvidujeme … viz slavný proslov agenta Smitha k Morpheovi v ohledu srovnání lidí a bakterií :) … diferencí "bytost/věc" my-sami "vypadáváme" z bytostného-přirozeného, kterému jsme se přirodili (… proto jde o přirozené, to není opačně tak, že by bylo přirozeným nám – my jsme se přirodili a přirozujeme jemu) a stále "jím jsme" a nemůžeme být jinak. Bez "zpětné korekce" takového již reálného chování bychom neměli šanci přežít – vyhubili bychom se dočista sami a tato potíž (… vskutku ontologická) v citelné posunu trvá dál. Mám pocit, že výše na toto letmo v nějaké souvislosti naráží, ale nějako jsem to nedohledal … totiž na to, že civilizační "rozměr" naší reality bez onoho kulturního, nemůže existovat. Jistě, že nemůže … a to je jádrem omylu všech možných "základen" a "nadstaveb" = bez "nadstavby" by "základna" zničila (… tedy my-sami) sama sebe, takže by ani nikdy nebyla a nemohla být. A to ještě zdaleka nejsme u té situace, v níž jsme nuceni dělat věci nikoliv z jiných bytostí, ale z bytostí stejných … tedy jiných lidí – tam dostává naše "ontologická porucha" setsakra jiný "rozměr" a "leveling", jak by ne.*Bude další pokrač. … dneska to dotlačím, musím. :)

  10. GeoN

    Další, tedy k věci, tedy zpět k onomu "uměleckému dílu": …… jsem toho mínění, že fenomén "uměleckého díla", je až(!) metafyzicko-kulturním a i v tomto kontextu poměrně pozdějším, saxi. Proč? … no jistě proto, jak naznačuješ:"Kazdy funkcne zbytecny detail je uz predinterpretaci- manipulaci :o)"… je v této situaci (… tedy v zároveň situaci tak či onak definované tím či oním vlastnickým systémem), bylo nutným oddělit(!) onu "vrstvu" řekněme estetickou, tedy kulturní, a "vrstvu" přímo funkční, tedy civilizační – bylo nutným je dokonce oddělit … jako samostatné a samo stojící věci – a tak vzniklo (… bylo vytvořeno, nespadlo z nebe) ono "umělecké dílo". Ovšem nic takového se neděje jakkoliv "najednou" – to je zkreslující "optika" relativně (… relativně k délce-trvání lidského života, jak jinak) dlouhých časových období, kdy se nám flák času pohlcující x generací zdá jako "okamžik", jako nějaký "bod", ne který si chceme ukázat a "přesně" vymezit. "Umělecké dílo" se totiž jistě vydělovalo (… bylo vydělováno) z původněji "jednotného díla" (… rezerva viz výše) zase jen zvolna – věc pouze "k" onomu "přenášení" identitní události-zážitku je totiž v zásadě nesmysl(!), prostá hovadina, jejíž "pochopení" potřebuje nejenom čas, ale i adekvátní kontext (… stejně nesmyslný), ze kterého je toto "pochopení" možným … totiž metafyzickou kulturnost v konkrétním celku nějaké (… jakékoliv) metafyzicky fundované kultury. Takové věci nejdou a nemohou jít ze dne na den – odtud je snad vidno, proč jsem výše cosi Tvého označil jako krapet uspíšené.Proč tedy toto oddělení? … … člověka "počítáme" a "datujeme" od tří fenoménů: … od individuace-"estetizace" věcí, které vyráběl, od reflexe svého "vztahu" (… fakt blbý a zavádějící termín, jde právě a jen o reflexi oné identity s jimým, žádné "vztahy" nejsou) k jiným lidem, zpravidla téhož společenství (… pohřební rituál) a od snahy komunikovat s jinými bytostmi, než je on sám … takzvaně "rituální"-komunikační malby a odpovídající ritualita vůbec, která jistě není žádným náboženstvím ani ničím zdaleka podobným – jde právě a jen o očista "nitrosvětskou" snahu komunikovat s jiným "nitrosvětským". Všechny tyto klíčové "znaky" spolu souvisí právě a jen tak, že jsou reflexivní reakcí (…a tedy i jednáním, nejenom nějakým "uvědoměním" na vlastní "moc" přímého civilizačně-technického zvěcňování jiného, v němž se pokouší totéž, co sám zvěcňoval a zvěcnil, "zpět" od-věcnit, tedy o-bytostnět.Proč? …… no jednoduše proto, že být-žít uzavřený do věcného (… realita) je samo sebou, a to dle mého dočista pre-reflexivně, nesnesitelným … a tedy i reflexivně nepřijatelným. Lidská kulturnost je snahou vyhnout se zvěcnění (… i objektovému), ochránit bytostné … a "vrátit" věcné k bytostnému, a to prvně, abychom v onom blbě řečeno "prostředí" vůbec mohli žít, abychom se "s ním" mohli nadále identifikovat, a tedy být "v" identitě, neb jsme sami stále bytostmi a jinak být nemůžeme.Podržíme-li se tedy věci jakožto "díla" (… ostatní nebudeme a nemůžeme rozvádět), tak toto byl v tomto "bodě", tedy řeknme nadsazeně "bodě lidskosti" jak vždy-již dílem civilizačně-technickým tak dílem kulturně-"estetickým" (… a jistě i dalším, neb ono "estetično" je jen jistou sekvencí) – Tvůj truhlář původněji tak jako Ty nerozlišoval a ne-"idealizoval". Naopak: … on onu skříň vždy-již potřeboval a chtěl udělat "individuální", tedy aby se ja on, tak jiný (… kdo ji bude užívat, pokud to není on sám) mohl identifikovat … a nikoliv ji vytvořit jako "anonymní", i když mezně dosažitelně efektivní-výkonný, svazek přímých technicky vzatých funkcí. Proč? … no jistě proto, že s něčím takovým se identifikovat ani nelze, neco takového nás nemůže nijako "zprostředkovávat", neb se nejenom okamžitě ve své "uniformitě" ztratí, nýbrž není schopno naší "individuální" konkrétnost ani "pojmout", "zachytit" a jakkoliv "přenést", natožpak podržet jakkoliv "individuální" bytostné konkrétno bytosti, jejíž bytostné síly byly ve tvorbě věci uchopeny, "obráceny", tedy zvěcněny – proto dodnes preferujeme třebas takzvané "přirozené materiály", proto dáváme přednost oné "originalitě", i když takové věci jsou dnes jistě luxusem, který je málokomu … v našich okolnostech … dosažitelným, pokud na to ovšem nejdeme nějako extra-chytře a z vlastních sil. A zde se už dostáváme k té věci, k věci "uměleckého díla".Tohle "umělecké dílo", saxi …… je podvod situace, v níž autentický bytostný život nemůže být a nemá být dostupným "všem" (… neb z podstatné ba většinové části téhož společensví musí být a mjí být věci), a tak je třeba stejným "všem" dodat "autenticitu" v podobě klamavého šidítka-podvodu, tedy umění, uměleckého díla v kontextu metafyzické kultury … tato tak, aby ho totéž "odpoutávalo" ba "odvádělo" od jeho skutečného (… bytostného i reálného) života, aby doslova kanalizovalo(!) jeho potlačené potřeby, tedy jeho potlačené autentické-bytostné bytí-existenci, do co nejhlubšího "zapomnění" (… zakrytosti) tak, aby takto byly stejně "odvedeny" pokud možno jakékoliv efekty tohoto potlačení (… kdo by si chtěl hrát se všelijakými "freudismy", tak jistě může, ale prosím beze mě :) = kultura v tomto "hmotném" ohledu, saxi, je podvod(!) jako celek, a umělecké dílo je osou tohoto podvodu, jeho "ztělesněním". Jestliže nějaká filosofie je pro tyhlec inteligenty, tak náboženství je pro "lid dělný" (… z toho zde systémového vlastníka nevyjímám), avšak toto zůstává stále "logickým" – umění (… tohle separované umělecké dílo jako takové!!!) teprve dává věci, to pro onen "lid dělný", ten pravý šmrnc … tedy takto podvodně fascinující atraktivitu.*Závěrečný pokrač. snad k mezi-sevření určité fáze debatky následuje.

  11. sax

    Uf uf…pokud to co rikas je adekvatni vyklad (a asi ano, protoze ti to zapadava), pak by to znamenalo, ze vezime v nepovolitelnem klinci (klinchi :o), v nemz kazde vydechnuti provazi dalsi utuzeni sevreni. Umeni jako zpusob vedeni hovoru pak nalezi do davno minule a nenavratne etapy (navratne jen pri moznosti vyznamne regrese- tim nemyslim jen rozvrat spolecnosti, ale vymaneni se z technik naseho soucasneho mysleni- tedy regrese nemusi byt nutne jen neco zleho)."Jistě, máme jakés "pocity", ale ty nejsou tím, o co běží."Tady pridam jen poznamku, protoze se necitim povolan tohle nejak rozpracovavat:Zajimave je, ze zakladni lidska komunikace- hovor neni schopna bezet na urovni "o co bezi", ale vzdy se pridrzuje prave pocitu. S druhym si musite predevsim rozumet (ve smyslu musi vam byt prijemny) a teprve pak se muzete shodnout. A to plati i o spolupracovnicich: je lepsi delat mezi lidmi, kteri vam jsou po chuti, ackoliv je obcas musite kontrolovat, nezli s clovekem, se kterym to klape bezchybne, ale je vam cizi.To ale spise jen na okraj, pockam s diky, az to uzavres, Geone, ale uz asi nic pripisovat nebudu, nejak mam dojem, ze bych tu mohl uz jen prenosit dite :o)

  12. GeoN

    Ale kdepak, saxi: … (… zkusím před-hrnout u Tvé poslední [263] )"… ale uz asi nic pripisovat nebudu, nejak mam dojem, ze bych tu mohl uz jen prenosit dite :o)"… já nevím, nechci nic podsouvat, ale jistě je třeba "hledat díry" a "testovat" – my už krapet testujeme, a to už na docela praktických udělátcích (… jinak to nejde, jeden musí být z něčeho živ – smrtelná kombinace :), a zdá se, že věc, takto zatím těsně post-laboratorně, funguje … reakce, zatím drobné, tomu slabounce napovídají – až to bude možná silnější, tak na to dle mého narazíš. Ovšem jistě, že jakékoliv následné aplikace jsou zase podvodem, v naší situaci být musí … ale ten má řekněme "opačný vektor pohybu" = co bylo pomalu navozeno, musí být asi podobně pomalu eliminováno, když ztratilo svou funkci … to i když ono "pomalu" má těžko odhadnutelné tempo – v tom se neustále mýlím, jak jsem zmínil jinde nedávno = to je vážný nedostatek."… pak by to znamenalo, ze vezime v nepovolitelnem klinci (klinchi :o), v nemz kazde vydechnuti provazi dalsi utuzeni sevreni."Jistě, v určitém (… takto položeném) smyslu ano, saxi. Je to docela vážný "klinč", protože pokud bychom si vymysleli jakous parabolickou křivku (… "břicho" nahoru :), tak ta asi má tři jakés určující body … oba "konce" (… blbě řečeno, omlouvám se :) a svůj "vrchol" – obrazně "my" jsme teďkons kdesi na "zlomu" onoho "vrcholu", což je svým významem srovnatelným právě a jen s těmi "konci". A zkus to vzít prosím tak, že jde o parabolu jak d-F/Dp, a tedy tak vlastnického systému tak metafyzické kulturnosti … a tedy i našeho umění jakožto subsekvence téže kulturnosti …"Umeni jako zpusob vedeni hovoru pak nalezi do davno minule …"… odtud bych raději onomu "způsobu vedení hovoru, jež je dáno minulý" raději neříkal "umění" – prvně proto, že přirozená-původnější kulturnost "živého" mýtu, jak říkám, samozřejmě nezahrnovala jen to, od čeho bychom pozdější umění chtěli odvozovat (… do jisté míry musíme, neb dle mého tomu takto-nějak i bylo a být muselo) … druze proto, že "ve výsledku" jde opravu o něco velmi jiného = jestliže kulturnost "živého" mýtu mířila primárně na reprodukci organicity společenství jako celku (… vnejší i vnitřní), pak metafyzická kultrunost míří primárně(!) na bezpečné-uržitelné vlstnické(!) ovládnutí jedné části společenství jinou částí téhož společenství – ostatní bylo a stále je sekundárním a fakticky zanedbatelným ve smyslu fádně úderného "košile bližší kabátu". Proto se naši milí ekologové tak mýlí a nemají šanci uspět = dokud se nezbavíme komplexu d-F/Dp-vlastnictví-metafyzika, potud je jakákoliv ekologie mimo pořadí, a tohoto komplexu se nelze zbavit jen tak, jak výše značíme."… do davno minule a nenavratne etapy (navratne jen pri moznosti vyznamne regrese- tim nemyslim jen rozvrat spolecnosti, ale vymaneni se z technik naseho soucasneho mysleni- tedy regrese nemusi byt nutne jen neco zleho)."To ovšem neznamená, že není možnost jak z toho "klinče" vybruslit … tedy, že by šlo o cosi "nenávratného" – jak vidíš ono anticky fatální "zapomnění zapomnění" se také nekoná, všichni jsem omylní a všichni podléháme svým situacím – dle mého je to návratným, ale jinak – podívej, možná, že ono "Kunst" (… s tím "-stoff" si už dle mého krapet pomáháš, liško podšitá :) je to jediné, co nám po tomhle metafyzickém umění s radostí zbude … tedy nikoliv nějaké "ideje" a úměrně-úporné "obsahy", ale právě a jen ono "z-tvárňování" extra-věcí jakožto uměleckých děl, které opravdu dokážeme přenést-"zpět" do svého života v jeho zprostředkování věcmi (… tedy "v" našem bydlení obecněji) = však o něčem podobném úplně z cesty blouznili komunisté, funkcionalisté a kdoví kdo ještě, možná, že právě toto bylo částí zbloudilého "snu moderny" obecněji – tedy nevyléváme s vaničkou i děti, ani náhodou …… fakt jsem to tu takhle rozmázl, abychom neuvízli v tom obligátním "hnusu-hnusu", a možná dočista letargicky-irelevantní "hnusu-hnusu-hnusu" na pokraji lhostejného vytažení se zásuvky.*Tedy jsme se svezli od obrazu "drogy", přes literární útržky až sem … omlouvám se, ale jinak než takhle obsáhleji a odpasově-zmateně jsem to neuměl, kam vlezu, tam sto let tráva neroste. :) Sax výše [258] píše: …"Dnesnim udelem umeleckych del je ‚osokovat a opustit‘ :o)"… a musím přiznat, že tomu takto aktuálně, takto vskutku, vnějškově "empiricky" bez nějakého dovýkladu jest. Dle mého je to koncovka(!) jakékoliv(!) metafyzické kulturnosti, nejenom umění … tedy i metafyziky fundované politiky (… to je ta "absence idejí" a "nedostatek programů", na což si všichni stěžují, aniž by chápali, že zase šlo jen o šidítko, které jakosi přestalo šidit, a oni všichni to pre-reflexivně "cítí", ale reflektovat to nedokáží), zdánlivě prosté mravnosti (… která již v zásadě neexistuje) … ba dokonce i práva a morálky, v jejich obecné (… "obec") a elementární platnosti. Jsem toho mínění,. že nejde jen o konec-začátek nějaké "etapy-uvnitř", nýbrž jak naznačuji, že jde o "zlom křivky", která sice takto nekončí, avšak prodělává opravdu zásadní proměnu svého "pohybu". Sax ještě přidává:"Byl jsem vzdy takovy esteticky typ, co mel rad hezke veci okolo sebe, nejak mne to posledni dobou opoustilo. Ne ze bych se uplne rozpadal, to ne, ale zacina mi byt nejak jedno, jaka ‚kvalita‘ mne obklopuje."… tyhle zdánlivě "osobní" historky nejsou k ničemu, dle mého jsou naopak velmi(!) výmluvnými – tedy pokud jeden má šanci se spolehnout, že ho druhý necpe jak jelito – sax na svém vlastním "exemplu" asi velmi dobře popisuje, co se nám a s nám v onom "zlomu" děje …"Pak, setrvavavaje, v pochybnostech, jsem si rekl: vzdyt teprve tenhle plastovy ocintek ma dusi, tahle zoufala napodobenina budoarovych, burzoasnich sekretaru, tenhle panchartek, chudacek nedomrlej, ten si zaslouzi, aby se mu jeden venoval. A tak ho mam doma, trosku se za nej stydim, no ale co nadelas… :o)"… a dle mého "má pravdu" (… vím, těžko užitelné výrazivo :), protože ono pachtění po oné iluzi "pravosti", ke které jsme se dnes snad trochu přiblížili, totiž one iluzi-podvodu, kterému říkáme "umění" a "estetično" v jeho všelikých "obalech-výrazech", se nám už v rozpadu této iluze-podvodu-triku započíná vlastně docela před reflexí rozpadat vlastně již nikoliv jako nějaký "hnus", ale jako obtížná zbytečnost = v tom je to všechno v koncích, defititely. Otázkou ovšem jak toto zvládne člověk ne příliš inteligentní a ne příliš schopný se pozastavit a jakous reflexi (… a tedy sebe-reflexi) vykonat, to je další věc – i v tomto je situace hrozivě otevřenou.*Snad jenom ještě zkusím a dovolím si doporučit paní Švihlíkovou a její domovské-sdílené stránečky (… s dololení Tribuna přidám odkaz http://alternativazdola.cz…-zdola ), to hlavně onu inteci s "Lokální ekonomikou" krapet níže. Nejsem toho mínění, že by dotyčné obsahovalo nějaké fakt-recepty, dle mého spíše než ano, ale rozhodně jde dle mého o zá
    kladnu pro hovor, který by mohl cosi dodat každému … tedy pokud není buržoazním či sub-buržoazním hovadem (… ty sem také chodí :) – dle mého jde o validní podněty právě v ohledu s možnými zvraty a zvratky naší milé paní Krize. To kromě toho, že by to někoho mohlo pohnout-inspirovat k odvážnějším překrokům přes navyklé hranice. což je dnes dle mého nutným.*No, díky … už toho mám dneska dost. :) Když jsem to tu tak rozryl, tak se nezříkám odpovědnosti – příští týden mám sice rumraj, ale budu se snažit další poznámky sledovat a pokusím se když-tak cokoliv doplnit a tak podobně. Díky saxi.

  13. GeoN

    Hergot: "… dle mého spíše ne než ano …", dole u zminky o paní Švihlíkové, fakt jsem hroznej.

  14. sax

    Zaregistrovano a precteno jest, zda- li najdu sily a sede bunky na odpoved, to sa jeste hukaze, zatim diky.

  15. sax

    Nejak jsem nebyl schopen najit soustredenou chvilku, Geone. Jen soustredene chvilicky, takze jsem tu slepil dohromady, co pisi vice dni:Trosku jsme se minuli, ale to nevadi, berme to navzajem jako doplneni. Me zajimalo predevsim jak si umeni stoji dneska, na nejake dejinne exkurze nemam vybavu. Coby laickeho diagnostika me zajimalo, co se kde zacpalo, clovek nemusi hned znat celou funkci, aby nekde objevil zavadu.Ale samozrejme uznavam, ze nas "stroj" je prislis slozity na to, aby se clovek na nej podival a rekl: hele, tady to je. Bez toho aniz bychom znali drivejsi dynamiku se k nejakemu lepsimu zaveru nejde dostat.Jen tak namatkou, jako primer velmi hrube, ale neuroticky potencial podobny:Zacpal se nam zachod, tak jsem vzal gumove rukavice a vytahl ven hadr, to tam sklouznul z kyble….a ono to nefungovalo i nadale…to byly krusne chvilky, tak jsem zavolal instalatera a ten zjistil, ze splachovani je elektronicky rizeno (ani sajnu, ze neco takoveho muze byt) a ze pred mesicem protahovali odpady v dome a ze se zmenily tlakove pomery v odpadu, tak to sestyloval a bylo to.Opet, jako temer kazdy muj priklad, nechci tu dvat do prime souvioslosti zachod a umeni, ale upozornuji na jednoduchem prikladu, ze se muze stat ze clovek najde zavadu, anebo zavadu” a to prokazatelnou, jednoznacnou a neoddiskutovatelnou a presto to po jejim odstraneni nemusi fungovat.U umeni je to stejne: clovek vidi, ze o nej neni zajem a tak si mysli, ze se to vyresi tlakem na jeho zvyseni (zajmu). To chybna uvaha samozrejme neni, po delsi dobe, kdy je uz zjevne, ze tlak na moralku, zodpovednost atd. nefunguje, by uz ale melo byt jasne, ze puvodni uvaha o nedostatku neceho neni uplne v poradku. Lide trebas netusi, ze umeni je svym zpusobem "obrana sdilenim", jak pises. Vyloucenim urcite skupiny ze spoluucasti a nastoleni nekonecne hry na honenou (skatulata hejbejtese): kdyz se konecne nekomu podari ziskat status vyssi vrstvy, tak zjisti, ze ta mu uz ujela a ze krajinky na platne jsou passe a vladne abstraktni akryl, ted on sam je k smichu, zase je nedohonil…Tak nakonec je kvalita umeleckeho dila stanovena vzdy dohodou (domluvou) a to v uzke spolupraci mezi galeristy (kritiky) a jejich "zamestnavateli" z vyssich kruhu.Takze samozrejme rozumim tomu, co pises. Trebas jsem to "tusil" ze to tak je, ale nedokazal to napsat, no ale nebudu se stavet chytrejim, nez jsem.Samozrejme se objevi uvaha, co ted s tim. Na skole, za normalizace, jsme kdysi meli takovou particku, co se vytrhla z kulturnimu kontextu (jak pozitivnimu, statnimu, tak negativnimu, reknemez disidentsko- opozicnimu) a udelala se sama pro sebe (ono to tehdy ani jinak neslo).Nasim mottem bylo: "Kdyz si chci neco dobreho precist, musim si to napsat sam, kdyz se chci na neco dobreho podivat, musim si to sam nafilmovat a namalovat" :o)Z cehoz je vidno, ze jsme byli uplni multitalenti :o) Ackoliv jsme to meli trochu jednoduche (nechci A ani non-A), tak mi prijde, ze dnes je situace velmi podobna.Vyjma toho, ze ona individualita (obrana proti zarazovani) uz tolik nestoji na hmotnych predmetech ci kulturnich vybojich, ale na uchopeni cele sve vlastni existence.To je trosku strasidelne, protoze podchytit svuj osud jako ""umelecke"" dilo (uvozovky radsi zdvojene), to uz chce dost odvahy.A je to vlastne i konecna moznost, dal se uz branit nejde: pri napadeni podminek nasi existence je treba se i branit na "existencni" urovni, modifikaci vlastniho ziti a vybudovanim "individuality" na samych zakladech, bez nadstavby :o)Je to vlastne takovy konecny sebepokus, kdyz tohle selze, pak budeme asimilovani, veskery odpor bude marny.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s