Co je to chucpe? Chucpe, slovo původem z hebrejštiny, znamená drzost, troufalost, cynismus, aroganci apod. v nebývalé míře, výsměšné chování, které se ovšem formálně zdá být korektní. Co je megachucpe? Megachucpe je totéž, co chucpe, ale mnohem, mnohem větší. Tak jako tzv. církevní restituce.
Ekonomika zpomaluje, výběr daní vázne, státní rozpočet se potýká s nezanedbatelným schodkem, který je záminkou k citelným škrtům na straně jedné a zvyšování daní na straně druhé. Situace je údajně až tak vážná, že je nutné omezovat výdaje na bezpečnost, vzdělávání, zdravotnictví a sociální zabezpečení, nebo, to alespoň tvrdí politici, kterým strašení zadlužením pomohlo vyhrát volby.
A najednou není problém v tom těžce zkoušeném státním rozpočtu, poznamenaném tím, že jsme si údajně žili nad poměry, najít desítky miliard na tzv. církevní restituce. Ne, že jsme si žili nad poměry – my si nad ně teprve žít budeme. Všichni se budeme skládat na to, aby církvím mohl být vydán státní, tedy náš společný, majetek. Církvím, které reprezentují jen marginální a stále se zmenšující část občanů. Většina se bude skládat na požitky vyvolené menšině.
A proč? Kvůli gestu, kterým má být odčiněna křivda, která se nikdy nestala, protože majetek nebyl církvím ukraden, ale zkonfiskován. Církve na něj nemají žádný morální nárok!
Pokud chce vláda přesto udělat vstřícné gesto a přenechat církvím majetek, který dříve spravovaly, může, ale až pro to budou vhodné podmínky. Až klesne nezaměstnanost, až bude zajištěno vyplácení důchodů a financování zdravotnictví, až ekonomika dlouhodobě a výrazně poroste, až bude sanován rozpočtový deficit a státní dluh.
A ne že si staří, slabí, nemocní a matky samoživitelky budou utrhovat od úst, aby se církve měly dobře.
Ze strany vlády je chucpe tváří v tvář rozpočtovým a ekonomickým problémům rozdávat miliardový majetek vyvoleným zájmovým sdružením.
Ze strany církví je chucpe tváří v tvář rozpočtovým a ekonomickým problémům a jejich dopadům na občany, zejména ty nejslabší a nejzranitelnější, ten majetek vůbec přijmout, natožpak na jeho vydání trvat.
A z obou stran je chucpe odmítat přesné specifikovaní a vymezení předmětného majetku, bez kterého není jisté, kdy a zda vůbec tzv. vyrovnání skončí a jaký bude konečný účet.
Ano saxi – ta kultura – v ní je ten "kořen".Máme třeba případy "vlčích" dětí nalezených třeba až po 5 – 10 letech "civilizací". Jelikož už prošvihli dětskou fázi učení, tak se nenaučí mluvit, myslet, v zrcadle nepoznají sami sebe – tudíž neprovádějí abstraktní myšlení. Takže co je "svobodná vůle" ? Je "naučená" kulturou ? Tou "exteligencí" kterou jsme se naučili používat za posledních 5 miliónů let a která se skutečně rozjela teprve s vynálezem písma tak před 10.000 lety ?A závisí její "naučení" na předpokladech – třeba vývoj uspořádání neuronové sítě v mozku ?Pokud se lidské děti "učí" svobodné vůli – šlo by to i s dětmi některých zvířat – třeba právě s těmi kočkami ?My lidé právě efektivně bráníme jiným zvířatům aby si vytvořili svou vlastní kulturu tím že jim vymezujeme "to co je jejich". Co takhle kdyby byla třeba jaderná válka – lidé se vrátili k barbarství – protože děti by neměli rodiče kteří by je pomocí kultury naučili svobodné vůli ? Dostali by jsme "planetu opic" ?Nebo planetu koček ? :)
Nekde jsem cetl, Brumlo, ze sveho casu (treba pred milionem let) se populace predchudcu moderniho cloveka ocitla na hrane vyhynuti, svetem se potulovalo neco okolo 20 tisic jedincu.V takove situaci, kdy vam jde o kejhak, asi nebudete moc moralizovat a davat prednost jinym skupinam/ druhum.Je mozne, ze jina zvirata disponuji podobnou potencialitou jako kdysi clovek (vytvorit "abstraktni agresi"), ale lide byli rychlejsi.Co s tim dal, to je asi na uplne jinou debatu.
:))http://www.novinky.cz…boardu.html
koukám, že už jste jinde, ale neva, mně se stejně nechce nic :) Ale našla jsem teď před chvílí tenhle film http://www.youtube.com…re=related (je tam kupodivu Charlton Heston, a i miliony let ;)
To jste četl správně saxi – lidé tady málem nebyli. A tak jak jsou napsány učebnice ve škole tak to taky nebylo správně – dnes už se ví že se vedle sebe vyvinulo několik druhů hominidů kteří spolu soupeřili – určitě si vzpomenete na "homo sapiens sapiens" a na neandrtálce. Holt neandrtálec to nakonec projel…Ale nějak jste nekomentoval že svobodná vůle se "učí" ? Třeba máte argument proti a já si ho rád poslechnu..K tomu odkazu od Míši – ano četl jsem několik knížek od Danikena a v těch televizních pořadech vždy hlavně mluví spousta vážených a "uhlazených" lidí (s tituly před a za jménem) ale moc obrázků/faktů tam zase není – a když už jsou tak jako pečlivě prezentované symboly…Nejčastěji se používá potopa světa – o které nezávisle vědí různé kmeny po celé zemi – takže se stala prý v jednu dobu – což prý potvrzuje existenci Atlantidy.Mě se líbí epos o Gilgamešovi – protože ten byl v podstatě "okopírován" lidmi kteří následně psali úvodní část Bible.A ještě lepší je že úvod Bible (první dva verše) nesouhlasí s pokračováním. Protože nejprve byl bůh který stvořil vše a dal lidem jíst ovoce a najednou je tady nějaký hospodin který už v hotovém světě tvoří eden a do něho evu s adamem, jejichž děti si pak berou ženy lidí kteří již žili kolem edenu….takže bůh a hospodin jsou rozdílné postavy ? :)
[205] No, ono ani není jisté zda šlo o jednoho Boha či vícero, hned na začátku Bible.
"Svobodna vule" mi prijde jako protimluv, stejne tak jako kazde "uceni se ke svobode".Abstraktni mysleni mozna musi byt nauceno, ale pak vzdy musi byt k takovemu uceni pripraveny zdedeny teren.Jinak tusim, opet jsem nekde cetl, ze neandertalci se s homo sapsap :o) vydatne parili, takze to neprojeli uplne :o)Tehdy byl problem, ze ac velke teritorium a pomerne male skupinky lidi, tak diky neznalosti zemedelstvi zas tolik mista nemely- zily hlavne v mistech velkych zvirecich tahu, takze si vcelku konkurovaly.Jinak i tady plati obecne "dynamicke, ale nestabilni", to tak byva vzdycky, se slozitosti stoupa i pravdepodobnost poruchy.
Jeste pripomenu zlate Tainterovo pravidlo:Data skatulkovanim ztracena by nemela prevazit na daty, skatulkovanim ziskanymi. :o)
Nejde mi ani tak o učení se ke svobodě, ale o učení se ke svobodné vůli – což já beru jako vůli obecně – neboli sebeuvědomění se.Což jsem ukazoval na těch kočkách – bereme si je jako koťata, ještě než je jejich matky naučí být kočkami (když přijdete na vesnici tak hned vidíte co je to samostatná – na lidech nezávislá – kočka) a komunikací/učením z nich děláme kočko-lidi (na oplátku oni z nás dělají lido-kočky, už jste někdy viděl jak se chová takový majitel kočky ?).Vůle (svobodná chcete-li), sebeuvědomění – je přenášená kulturou a bez ní by zřejmě nebyla – musela by se znovu pomaličku vyvinout.Takže pokud mluvíme o vůli – tak nemůžeme mluvit o jednom člověku – jedinci, vždy je to pouze v interakci s ostatními.Rozebíralo se tady že svoboda (svobodná vůle) je omezena ostatními – jenže bez ostatních by napřed vůbec nebyla.Nemůže determinovat/škatulkovat protože pak nás logika zavede do absurdity.Aspoň takhle to vidím…
To uz je nejak moc slozite, Brumlo, tyhle vami vyjmenovane kategorie maji kazda sve jmeno proto, ze mezi ne nejde davat rovnitko. Svobodni se rodime, vule je kontrapunktem svobody (delam to, co nechci, sebe-z-ne-svobozuji se).Sebeuvedomeni (sebevedomi) normalne vubec nepotrebujete reflektovat, to je ve vas jako v koze, az kdyz narazite na kulturni limity, tak teprve zjistite, ze neco byt nemuzete, nasledne si pak vystavite (nekdo vam doporuci :o) novou identitu- vetsina dnesnich nejsebevedomejsich jedincu by v "normalni" spolecnosti neobstala.Samozrejme jsme to, co jsou jini, ale se svobodou nevim, proc byste zrovna k ni potreboval druhe, svoboda je podle meho dana katgorie, to, co se ucite, je vyhybat se znesvobozovani.
Na vasem prikladu: pokud se naucim v zrcadle poznavat sam sebe, tak to podle meho nema se svobodou co do cineni, muj obraz (a jeho rozpoznani) je svobodove :o) indiferentni, zalezi jen na dalsi interpretaci, tedy predevsim uceni, tady uz svoboda zacina dostavat na frak.Je samozrejme otazka, zda obraz bez interpretace je jeste (uz) obraz, ale to je ted vcelku jedno, uz bych to nezapletal.
já teda k tomu filmu, byl dobře postavenej a natočenej, bělovlasá archeoložka působila umírněně, pokorně a vědecky, a fakta, pokud se s nimi pracovalo, byla prezentovaná nenásilně, film nijak na nic a na nikoho netlačil. A že napadá zaběhanu teorii? No co, šedá je teorie, zelený strom životahttp://technet.idnes.cz…vat-pgr-/tec_vesmir.aspx?c=A110902_165109_tec_vesmir_vse ostatně co, v těch dávných dobách je dost chaos ještě, teda neprobádáno http://technet.idnes.cz…hnika_mla
trpaslíci úřadují, ta sonda tam vletěla sama, patří tohle http://technet.idnes.cz…vat-pgr-/
Má to peří, křídla, lítá to a přece to není pták:http://technet.idnes.cz…_veda_mlaA víme vůbec jistě že jsme lidé? :-)
no ruskou sondu na zem spadlou fakt nenutím :)) a adresa je dobře. Nebo tohle třeba ještě, jak vidno, bádá se nad vším možným http://www.tyden.cz…y_185215.htmlteda 4. listopadu to byly dle Týdne ukazováčky, nejspíš proto, že si coby neandrtálci uměli užívat, zatímco 6. listopadu pak dle xmana byli jeskynní lidé promiskuitní a agresivní, a pozná se to podle prsteníčku, a to i dnes http://xman.idnes.cz…man-styl_froza následnou interpretaci médii bádající jistě nemůžou, a je to nakonec i jedno, čtenáři se vědecky zorientují dle toho, které stránky navštíví. Vědci připouštějí, že jejich přístup je nestandardní, leč vzrušující náznaky o chování "homininů" tu již jsou, a tahle metoda se může ukázat býti vzrušující cestou, jak pochopit vývoj našeho sociálního chování.. no když tak praví profesorka.. Já osobně si připadám jako v blázinci. Navíc to s tou různou délkou ukazováčku a prsteníčku je starý x let, teda to je známá lidová metoda, nebo spíš fórek, ukaž ruku.. jestli máš delší ukazováček nebo prsteníček, jsi muž nebo žena? Komické je, že v nevědecky lidovém přístupu záleží na tom, jak se na tu ruku podíváme, zda si ji třeba položíme na stůl, a i jak ji položíme, taky zda se díváme my, a odkud, nebo ten druhý, nebo zda ji dáme před sebe, a díváme se na její hřbet, nebo ji obrátíme, a koukáme na dlaň, výsledky se dost liší. Pravda, přesně měřit nikoho, co vím, nikdy nenapadlo, spíš to byl zdroj veselí (v důsledku střídání pohlaví :)), ale nejlepší je to asi po smrti, to se přesně kůstky seskládají a změří. No to jsem se zakecala, chci říct, že mně ten film nepřijde nijak neobvyklý-Malou dobu ledovou má na svědomí Kolumbus, tvrdí vědci- natož směšný – Nejvíc zatěžuje životní prostředí rajská omáčka, zjistili vědci-vědci taky zjistili, že klokani šetří skleníkovými plyny, taky tuší, že nesmrtelnost je blízko- v roce 2045 nahrajeme lidský mozek do počítače, a rovněž míní, že namísto masa jednou budeme jíst hmyz. Bude levnější. Zjistili, že člověka (vás) může zabít spánek i nespavost, dotyčný zkoumaný lék i jeho absence, nedostatek tekutin a jejich přebytek, hlad a přejídání, taky špatný jídelníček, zabíjet může kosmetika klíště i kofein v kávě, láska i psychický stres, přechozená viróza, radiace z mobilu, a každých 16 kilometrů ještě navíc potkáme řidiče, který nás může zabít. No to jsem nabádala sama, vesměs to mám z Okouna, tam se vědcům věnují. A mají tam úžasnou sbírku, člověk se zasměje, a udělá si obrázek, o vědeckém bádání, jeho cílech, naladění, úrovni, a i tak všeobecně. A co je to ten vědecký bulvár a co ne? http://technet.idnes.cz…_veda_mla
no prosím, teď už to 212 213 nesonduje, ale říká to, že televize Samsung budeme ovládat slovem i pohybem, no zlatá doba technického pokrku. A ještě důkaz, že evoluční teorie je stále živá, ale že to tak ta "evoluce chytře zařídila", to netušil možná ani ten Darwin, ačkoli kdo ví.. http://prozeny.blesk.cz…asmu.htmla že je to v Blesku? ne, tentokrát je to v Blesku"bohatství symbolizuje kvalitu muže.. "zlatokopky" jsou naprogramované od přírody.. evoluční psychologie(?) dokazuje, že nejen ženy, ale i muži jsou geneticky náchylní k tomu, se navzájem nemilosrdně využívat.. aneb jde o to, kterak zajistiti svým genům největší šanci na přežití.. jo, to je celkem zřetelně vidět.. a když to říká profesor.. Zde zas vědci rozbíjejí mýtyhttp://www.novinky.cz…-mozku.htmljá si to teda zjednoduším, no tohle je ale teda zajímavý "Mozek je obří počítačPrávě naopak, mozek je mnohem složitější, než jakýkoli počítač. Toto srovnání je vlastně urážkou mozku. Počítač pracuje výhradně logicky a zvládne jen málo úkolů současně, zatímco mozek pracuje chaoticky a zvládá spoustu úkolů najednou. " to jsou věci, mozek zjevně teda funguje stejně jako ženská Dobrou a dobrej ;)
No prosím, to jsem z toho jelen, co všechno se člověk nedočte na Novinkách:"Představa o podprahovémsdělení v reklamách pochází zroku 1957 a je spjata sodborníkem na reklamuJamesem Vicarym.Ten prohlásil, že do promítánífilmu v New Jersey vložilzáběry s nápisy: "Pij colu" a"Jez popcorn." Prodej coly setím zvýšil o 27 % a popcornu o18 %, čímž se potvrdila jehoteorie. Bohužel se zapomnělzmínit, že si celý test vymyslela žádné podprahové sdělenído snímku neumístil. Přiznal seaž v roce 1962, když už bylapodprahová reklama vněkterých částech světazakázána."
[217] Nojo, to bude malér, až se to dozvědí notorické emblémy českého filmu – Frekvence JEdna! – a Mattoniho kysibelka…Ještěže ty Novinky máme!
Hmm…saxi.Když se narodím svobodný tak je mi to na houby protože nevím – neuvědomuji si ani sám sebe, tudíž ani svou svobodu (stejně jako ostatní zvířata). Pak mě ostatní lidské bytosti učí vůli – přes kulturu do mě nacpou abych si sám sebe uvědomil a pochopil co je svoboda – a zároveň s tím pochopil že žiji ve společenství plném pravidel které tu naučenou svobodu různě omezují. Takže teprve potom co jsem potřeboval lidi (kulturu) abych pochopil, se můžu od ostatních oprostit abych svou svobodu co nejvíce rozšířil – neomezoval se.Takhle jste to chtěl formulovat ?Psal jsem právě že sebeuvědomění je "naučené". Takže zvířata za svobodné označujeme my, ale oni sami sebe ne protože nemají vůli aby si svou svobodu uvědomili…to je logika na palici že jo ?Podle mého je rozdíl mezi definicí "něco je/není" a něco "má/nemá vlastnosti".Kámen prostě je ať už z našeho pohledu nebo z "pohledu" kamene.Ale kámen je "svobodný" má smysl pouze z našeho lidského pohledu – pro kámen nemá význam/smysl když si to nemůže sám uvědomit.
Takhle jsem to formulovat rozhodne nechtel, Brumlo. Proc byste si mel uvedomovat, ze jste svobodny? Vzdyt vam rikam, problemem neni svoboda, ale jeji nedostatek. To mate asi jako s dychanim: potrebujete si ho uvedomit, dokud se nedusite?Ze do vas nekdo neco husti, abyste si uvedomil svoji svobodu, no ano, to je jak za casu Winstona Smithe, to se stava dost casto.A jinak dekuji, uz koncim.
Nojo, přesně tak, saxi: … "To mate asi jako s dychanim: potrebujete si ho uvedomit, dokud se nedusite?"… díky za docela sednoucí jinotaj, jak je to jednoduché, že ano – o téhle "svobodě" blábolíme vlastně jenom a jen takto "negativně", nebo v její "zbavenosti", řečeno po starofilosoficku, čili "nepřítomnosti", tedy v jejím nebytí … jinak by ji nijako nebylo, tedy jistě v naší řeči by ničeho takového nebylo. Pozitivně vzato je tahle "svoboda" jenom negativním řečovým "otiskem" záporu téhož."Ze do vas nekdo neco husti, abyste si uvedomil svoji svobodu …"Jak by ne – že do hlav lidí tak dlouho "očkujeme" tuhle reálnou fikci (… tedy jistě stále onu "svobodu") má svůj reálně manipulativní smysl a účel, tedy svou funkci řečeno techničtěji. Totiž právě a jen v tom, že "očkovaný" si svou dočista reálnou, reálně nutnou a nevyhnutelnou "nesvobodu" uvědomí (… lépe: … reflektuje a sebe-reflektuje na ni) a tak ji tak či onak akceptuje (… jistě, že jsou možnými všeliké psychologické interpretace a rozvody), přičemž ona "tužba po svobodě" (… tedy ono uvědomění fikce z její negace) je skvělým (… velmi pružným) psím vodítkem, protože stejně všelijako pružně věc pochopí každý debil, což jest právě to, co v našich "masových" časech potřebujeme. Proč to pochopí každý debil? … no protože věc má řekněme velmi obecné (… i když nejde o jakous esenciální obecnost ve smyslu nějakého zobecňování, třídění a kategorizace) před-rozumění, jež je založeno právě v onom reálném stavu "ne-svobody", který jakoby "zpětně" negován, takže v zásadě každý (… to i systémový vlastník, protože i ten je ve svém reálném postavení a funci "nesvobodným", jenom jinak než je tomu u ne-vlastníka) okamžitě "instinktivně slintá" jak ten ruský pes. Ideologie a náboženství "svobody" ve všech jejich tvarech je tak ve svém záběru velmi plošnou a efektivní, a že se to občas vymkne, tak to už je jen detail, který je třeba nějako zvládnout … žádná mašinka není dokonalá, každá má nějakou tu mouchu. Samozřejmě … pro ty samé debily je cosi takového (… výše naznačeného) nepřijatelným, to opětovně v zásadě pre-reflexivně. Věc je tak v zásadě funkčně zacyklena = pohání sama sebe = každé náboženství musí mít svůj vlastní-vnitřní motor právě a jen takto zakotvený v nějakém momentu potlačené lidské existenciality. Jako asi dobrý hint může posloužit čtvrtá Marxova "teze o Feuerbachovi":"Feuerbach vychází z faktu náboženského sebeodcizení, zdvojení světa na svět náboženský, představovaný, a na svět skutečný. Dělá vlastně to, že převádí náboženský svět na jeho světský základ. Nepozoruje, že po vykonání tohoto díla zbývá ještě udělat to hlavní. Skutečnost, že se světský základ odpoutává sám od sebe a ustavuje jako samostatná říše v oblacích, se dá totiž vysvětlit právě jen tím, že tento světský základ je sám rozpolcen a že je sám se sebou v rozporu. Tento základ musí tedy být nejprve ve svém rozporu pochopen a potom odstraněním rozporu prakticky revolucionován. Tedy například, když byla jako tajemství svaté rodiny objevena pozemská rodina, musí být tato pozemská rodina podrobena teoretické kritice a prakticky zničena."No, to vše jistě s díky panu Rousseauovi, samozřejmě – pro ochranu autorského copyrightu – byl to moc šikovný podvodník … moc pěkně převedl staré do nového formátu, který ovšem již ztrácí svou bývalou funkčnost. Ale to se děje již relativně dlouho a děje se tak nikoliv bez upozornění a varování … ale co bys chtěl po debilech, saxi, ti svá šidítka jen tak nedají vzít, jak by ne – ber již úplně vypatlanému narkomanovi jeho opiát, samozřejmě narazíš a nic nenaděláš, a co teprve dealeři … ti by Tě mohli i zastřelit, zase na tom pomočeném dvorku, který je k tomu docela trefným obrazem.Hezký den přeji
Nojo, no… Jenže my už jsme na všelijakých "respirátorech" tak dlouho že zpravidla nalítneme kdejakýmu "technikovi" který se vytasí s nějakým "novým modelem" jenom proto že hezky bliká, aniž bychom se zamysleli nad tím jestli ty ledky, popisky a barevný štítky vůbec potřebujem.Občas je dobrý i těm hadičkám věnovat pozornost abychom si na ně zbytečně sami nešlapali. Zvlášť když se každou chvíli některá z nich ocitá "pod botou" (a nejen vlastní). A přitom si to dýchání pokaždé uvědomíme, ať chceme nebo ne, i bez techniků.
Takže svobodu si nemusím uvědomovat dokud nevnímám její nedostatek….hmm.Svobodu tedy beru jako koncept vymyšlený lidmi. Asi jako když zavřu okno abych "udržel" zimu venku (a třeba i tmu).Fakt už nevím jak to napsat takže pouze doporučím svého oblíbeného autora (tedy pokud to někdo chce číst – kdo nechce tak nemusí) – a pořád netvrdím že mám pravdu – Terry Pratchet, věda na zeměploše (+ koule a darwinovy hodinky – je to trilogie).
"Takže svobodu si nemusím uvědomovat dokud nevnímám její nedostatek….hmm."… nikoliv = nepochopeno, nezlobte se. Nic takového jako "svoboda" v zásadě neexistuje (… v běžném rozumění slova "existence") – jde o fikci, která je čistě řečově vytvořena v reakci na jiné události (… reálné i bytostné, v tomto negativně-privativně – výše ono "ne-být věcí") a následně reálně-manipulativně užívána, což je také nakonec účel toho, proč byla vytvořena a je reprodukována, i když je zprvu reakcí na zněnu reálné a bytostné (… naší) situace a stavu. Jde o pseudo-"pojem" podobný mnohým jiným dalším, třeba pseudo-"pojem" … "Bůh" – jde o reálně (… řečově reálně) užívaný nesmysl bez jakéhokoliv významu, tedy denotace.
[223]Brumlo, zkuste si ji představit jako všudepřítomnou absolutní zimu (absolutní nula). Ta také neexistuje a existovat nemůže pokud by byl přítomen třeba jen jediný její pozorovatel, protože ten by ji svou přítomností narušil. Vše co můžeme pozorovat je jen větší nebo menší množství tepla.
Cloveku to obcas az vyrazi dech, jak je to a) dobre vymysleno b) jak ucinnym samopohonem to disponuje."v zásadě každý…okamžitě "instinktivně slintá" jak ten ruský pes"Tak bych rekl, ze tenhle samopohon ma jeste sve turbo: pokud tohle clovek prokoukne, ci se ocitne na hranici, je okamzite ztrestan "osamocenim", tedy neschopnosti mluvit s druhymi :o), obcas se nedivim, ze nekteri ani prokouknout nechteji.Mohli bychom si pomalu ze seznamu "veci, za ktere stoji zit" :o) vyskrtnout svobodu, demokracii a lidska prava, individualitu a sebevedomi, panaboha, pravdu a nakonec i konzervu proslych sardinek, jiz jiste kazdy nekde prechovava a kterou je mu lito vyhodit.http://1.bp.blogspot.com…olis.jpgS Pratchettem jsem bojoval a boj prohral, Brumlo, doporucovali mi ho zprava, zleva, ale ja to nedokazal.A nedokazi precist zadnou jinou fantasy, zadnou a nikdy, dojdu na 50. stranku a usinam…jsem fantasy non-kompatibilni.
Ono to dle mého jak říkáš, saxi …… "jak je to a) dobre vymysleno" … je zase ona nahodilá "salámová" metoda, kterou jistě nikdo nijak kontinuálně a koordinovaně nevymýšlel a nedejbože neřídil. Nám se to nyní-aktuálně může zdát jako dobře vymyšlené, ale ve skutečnosti (… a to je problém, jak chceš aktualizovat již poměrně vzdálené děje, to lze těžko i se ději takzvaně "současnými, že ano) je o celé kaskády "zkoušek a omylů" se všelikými zvraty, zamotanci a samozřejmě také všelikými náklady – kupříkladu v genezi západoevropského "absolutismu", a odtud i industrialismu a kapitalismu, stojí chaoticko-systematická "odbočka" španělské inkvizice, jak se letmo zmiňuju jinde …… kde se tedy bere ta "jednota", která rezultuje (… předmětně) v onen úkaz "dobře vymyšleno"? – zeptá se jeden téměř filosoficky, jak by ne. On dle mého je to zase vcelku snadným a snad s rezervou empirickým (… nemusíme si zas až tak moc vymýšlet nad prázdným rýsovacím prknem :), má to v sobě kus vývojové biologie, saxi – situačně(!) "úspěšné znaky" se dědí, "kopírují", transformují k novým situacím, ty mylné (… vymýšlejí to lidé, jak by ne) tak či onak zanikají, a to úměrně řekněme šířce své "úspěšnosti" = kupříkladu onen genetický španělský "absolutismus" nebyl ve své "úspěšnosti" tak širokým, i když třebas u nás, jistě v přeměně, přežil až do roku 1918, ba možná ještě déle.Nojo, ale to ná v dotazu po oné "jednotě" tohoto "biologického" mnohoděje nemůže uspokojit, to můžeme vzít v potaz jen jako jakés mezikročné zprostředkování … no zde je jistě jednotícím momentem neustále se "opakující" (… spíše stále jinak se reprodukující) potíž-problém (… potíž předmětně-prakticky, problém kognitivně-teoreticky), a to zase a jen, fakt se omlouvám, ta potíž-problém, jak udržet na uzdě nutný komplex d-F/Dp a vlastnického systému v jejich otevřených situačních variacích tak, aby se účastníci věci (… "svoboda je vrženost", řekl by jeden prapodivný humanista :) navzájem nevyklidovali a tak tu labilní provizórnost nesmetli do nicoty, to jistě za bohatého "výskotu" všeho myslitelného druhu a typu. Je to vlastně neustálá a opakující se situace doktora ze záchranky u drsné hromadné havárky – rychlé okamžité a situační rozhodování se nakonec shrne v jakés "výsledky", které se ukazují jako "dobře vymyšlené". Co se zprvu vyklubalo z jednoho malého a zoufale nahodilého "zárodku" se nakonec ukáže jako "obrovská" složitost, kterou také může i být."Tak bych rekl, ze tenhle samopohon ma jeste sve turbo: pokud tohle clovek prokoukne, ci se ocitne na hranici, je okamzite ztrestan ‚osamocenim‘, tedy neschopnosti mluvit s druhymi :o), obcas se nedivim, ze nekteri ani prokouknout nechteji."Nojo, jistě saxi … ale situace si nevybírá, to třebas jeden jde do nějaké školy s docela jinými úmysly, a nakonec je z toto něco docela jiného a téměř zcela nečekaného a nečekatelného – je je to kouzlo "objektivní" poloroviny věci, nikdy nemůžeš říci, co na Tebe vyjukne za rohem. Ale k Tvému: … dle mého to není tak existencialisticky ostrým, jak naznačuješ, jistě se jeden k nějaké řeči dostane, ale samozřejmě ona "množina", se kterou je to možným se jistě zužuje, a na to je třeba se připravit – stejně jako se jeden musí připravit na to, že v jiných situacích bude muset maskovat, že není věřící. Ovšem tyhle situace máme vcelku nacvičené, takže to určitě jde nějako uchodit. Jistě, pokud se taková situace přiotří přespříliš, pak může být blbě, jak naznačuješ …"… obcas se nedivim, ze nekteri ani prokouknout nechteji."… což patří k věci, i toto je součástí její reprodukce – v určité situaci je jistě racionálnějším si tutéž situaci neobtěžkávat ještě více."Mohli bychom si pomalu ze seznamu "veci, za ktere stoji zit" :o) vyskrtnout svobodu, demokracii a lidska prava, individualitu a sebevedomi, panaboha, pravdu …"He :) … pro mě žádná škoda, saxi – Ty osobně něco z těchhle už dávno dočista neužitečných "věcí" nějako potřebuješ? … já osobně i řekněme rodinně, bytostně i reálně … nikoliv. Ba je tomu tak, že vyškrtnutí jakés "svobody" mě citelně osvobozuje, což se může zdát paradoxem, ale to je jen formulační záležitost, však si to poskládáš.*Fantazy taky nečtu, občas hraju – Pána Prstenů jsem přečetl vlastně jen ze vzdělávací povinnosti … stejně jako první díl Harryho Pottera, na další jsem už fakt neměl. :)*Už aby bylo jaro.
Fantasy číst nemusíte – tuhle trilogii sepsal Pratchett společně s pány Ian Steward a Jack Cohen. Je to rozděleno ob-kapitoly, střídají se pravidelně fantasy a "vědecký rozbor". Takže fantasy příběh můžete klidně přeskakovat a číst jenom fakta a ta jsou (alespoň pro mne) zajímavá. K té vůli pasuje kapitola 21 z první knihy s názvem "věci, které nejsou".
Však i Pratchetem jsem přišel do styku, Brumlo … tomu se nevyhnete, i kdybyste stokrát chtěl – moje žena tohoto autora doslova nesnáší, protože měla kamaráda, který jí to vnucoval pořád … a když se nenechala "přesvědčit" k trvalé četbě (… zkusila to kamarádovi po vůli a k radosti), tak jí zkoušel úporně "číst výňatky", moc se u toho bavil a žena kličkovala jak zajíc, aby se tomu nějako bez ničího úrazu vyhnula.Já mám doma snad nějaké první díly Zeměplochy, jsou někde v hlubině beden … omlouvám se, ale já na tohle moc nejsem, zvláště na takovéto, co se snaží vypadat (… neříkám, v tomto případě tomu zrovna tak je, aby se to nikoho nedotlo) chytře-zábavně-agnosticko-blasfemicko-jinotajně-cool-vesele-vědecky, čímž někteří anglosasští autoři trpí – to je ta jejich kultrurní tradice, nojo. Já jsem spíše poněmecku težkomyslný. :)
:) … přistrčím Vám jinou literární radůstku s trochou té těžkomyslnosti:"Ať si je tomu jak chce, hodlám do této knihy zahrnout tolik členů mého karassu, kolik jen bude možné, a zamýšlím prozkoumat všechny významné náznaky smyslu našeho kolektivního poslání na Zemi. Nechci, aby tato kniha byla traktátem ke chvále bokononismu. Nicméně bych ji rád uvedl bokononistickým varováním. První věta Knih Bokononových zní takto:’Všechny ty pravdivé věci, o kterých vám budu vyprávět, jsou bezostyšné lži.’Moje bokononistické varování zní:Kdo nedokáže pochopit, jak prospěšné náboženství může být založeno na lži, ten neporozumí ani této knize.Staniž se."… a jistě poznáte tu anglosasko-německou směsnost :) … však autor opravdu nebyl "čistý" Američan.
Von ano gutMuzem tu zazehnout literarni krouzek, tohle je cisty Americanm, jediny zijici genius emericke literatury, tak to o nem rekl Norman Mailer(uz ale nezije): *DROGA JE buněčnou rovnicí, která narkomana učí faktům majícím obecnou platnost. Užívání drog mě toho hodně naučilo: viděl jsem život odměřovaný očními kapátky s roztokem morfia. Zažil jsem mučivou deprivaci abstinenčních příznkaků při nedostatku drogy a rozkoš úlevy, když buňky, žíznivé po droze, sály z jehly. Možná je veškerá rozkoš pouze úlevou. Naučil jsem se buněčnému stoicismu, kterému droga feťáka učí. Viděl jsem celu plnou feťáků v absťáku, každýho se svým vlastním utrpením, tichých a neschopných pohybu. Věděli o marnosti naříkání či pohybu. Věděli, že v podstatě nikdo nemůže tomu druhému pomoci. Není žádný klíč, žádné tajemství, které by měkdo měl a mohl vám ho dát.Naučil jsem se drogové rovnici. Na rozdíl od alkoholu nebo trávy není droga prostředkem k rozšíření radosti ze života. Droga není rozšoupnutí. Je způsobem života.Když se vzdáte fetování, vzdáte se celého stylu života. Viděl jsem feťáky, kteří přestali fetovat, dali se na chlast a za pár let byli mrtví. Mezi bývalými feťáky je poměrně častý výskyt sebevražd. Proč se feťák vzdává dobrovolně drogy? Na tuhle otázku nikdy neznáte odpověď. Žádné vědomé shrnutí hrůz a škod působených drogou vám nedodá emoční hnací sílu a odhodlání s tím vším skoncovat. Rozhodnutí skončit je rozhodnutí buněk, a jakmile jste se rozhodli s fetováním přestat, nikdy se už nemůžete vrátit k drogám na stálo, tak jako jste se jim předtím nedokázali vyhnoout. Když skoncujete s drogou, vidíte všechno jinak, stejně jako člověk, který byl dlouho pryč.A Joselito, který psal špatnou, třídně uvědomělou poezii, začal kašlat. Německý doktor ho krátce prohlédl a dotýkal se přitom dlouhými, delikátními prsty Joselitových žeber. Kromě lékaře byl ještě koncertním houslistou, matematikem, mistrem šachu a také doktorem mezinárodní jurisprudence s oprávněním provozovat praxi na toaletách v Haagu. Doktor vrhl tvrdý a odměřený pohled na Joselitovu hnědou hruď. Pohlédl na Carla a usmál se úsměv jednoho vzdělance na druhého – a pozvedl obočí, říkaje beze slov: Alzo, kvůli tomu zabedněnému venkovanovi se musíme vystříhat užití slov, že ano? Jinak by se zesral strachy. Koch a chrlení, obě ta slova jsou dost ošklivá, mám ten dojem. Nahlas ale konstatoval: Je to catarro de los pulmones. Carl se bavil s doktorem venku, pod úzkou arkádou, a déšt z ulice mu odstřikoval na nohavice; myslel na to, kolika lidem to má říct, schodiště, terasy, trávníky, příjezdové cesty, chodby a ulice světa v doktorových očích… staromódní německé altánky, motýlovité podnosy ke stropu, skrytý pompézní zápach urémie, prosakující pode dveřmi; úzkoprsý chlapík z předměstí stříhá za zvuku postřikovače trávník, v dřímajícím poklidu noci v džungli, pod tichými křídly komárů Anopheles. (Poznámka: Toto není metafora. Komáři Anopheles jsou skutečně tiší.) Tenké koberce v diskrétním soukromém sanatoriu v Kensingtonu: židle potažená tuhým brokátem a šálek čaje, moderní švédský obývací pokoj s hyacinty v široké žluté váze – venku porcelánově modré severní nebe a honící se oblaka, pod špatnými akvarely umírajícího studenta medicíny. Myslím, že schnaps, Frau Underschnitt. Doktor hovořil do telefonu a před sebou měl rozloženou šachovnici. Celkem lehká léze, řekl bych… samozřejmě, že jsem ještě neviděl snímek ze štítu. Zvedá krále a pak ho zase bezmyšlenkovitě staví zpět. Ano… Obě plíce… naprosto definitivně. Pokládá sluchátko a obrací se k Carlovi. Všiml jsem si, že tito lidé mají obdivuhodnou schopnost rychlého hojení ran, s malým výskytem infekce. Je to vždycky v plicích… pneumonie, a samozřejmě, Old Faithful. Doktor chytá Carla chvatně za ocas a vyskakuje s nakřáplým dacanským řehotem do výšky. Jeho evropský úsměv jako by neznal neslušné chování dítěte nebo zvířete. Pokračuje zdvořile a úlisně svou odhmotněnou angličtinou, nahánějící strach. Náš Starý věrný, Bacillus Koch. Sráží paty a sklání hlavu. Jinak by se asi ty posranci museli množit do moře, není to tak? Ječí a strká Carlovi tvář do obličeje. Carl se odtahuje stranou, za sebou šedou stěnu deště. KRISTUS SE VRÁTIL z pouště, kde pobýval čtyřicet dnů a odolával pokušení ďábla. Postává v dílně svého otce. Místnost a věci v ní shromážděné jsou mu tak cizí, že vůbec nemá pocit, že se vrátil. Skutečně kdysi pracoval s těmito teslicemi, pilami a kladivy, skutečně zhotovoval židle, stoly a skříně? Ve svěráku čeká kus neopracovaného kmene. Bere do ruky teslici. Ví, že se s její pomocí uhlazuje a tvaruje syrové dřevo. Několik okamžiků cítí v ruce vibrace rukojeti, ale ty záhy mizí jako stopy snu, prsty svírají jen mrtvou tíhu nástroje. Jednou rukou si přidržuje dřevo, druhá se rozmáchne k prudkému úderu, zacílenému na vyčnívající suk. Teslice sjíždí po suku a poraní ho na ruce mezi palcem a ukazováčkem. Hluboké zranění, které však vůbec nebolí, jako by sama ruka byla ze dřeva. Pochybovačně skloní pohled. Krev vytékající z dlaně není červená, ale bledě zelenožlutá. Line se z ní pach podobný čpavku, podobný hnijící moči, smrad lidského pobytu na zemi. Když krev potřísní neopracované dřevo, začne ho rozpouštět jako kyselina, leptá v něm zlomyslnou opičí tvář zkřivenou nenávistí, zlobou a beznadějí. Prsty pravé ruky se dotkne rány; ta se pod jeho dotykem zaceluje a hojí. Nezůstane po ní ani jizva. A PŘIŠEL KE MNĚ člověk s nemocnou opicí v náručí a řekl, "Uzdrav mou opici." "Nemohu léčit zvířata. Nemají duši." "Zato mají vznešenost, krásu a nevinnost. Co jiného jsou lidé, které léčíš, než zvířata? Zvířata bez špetky vznešenosti, hnusná zvířata, pokřivená a nemocná nenávistí, jež je příčinou jejich chorob…" Sebral svou nemocnou opičku a odkráčel pryč. Cestou se ještě jednou otočil. "Běž si uzdravovat své malomocné. Své smradlavé žebráky. Uzdravuj je, dokud ti nezbude nic, co bys léčil." A přišli jiní s nemocnými kočkami a fretkami. Pak přišel kdosi s nemocným dítětem: "Toto dítě má vnitřní zrak. Rozpozná jím, co se skrývá v duších jiných lidí. Umí hovořit s větry a s deštěm a se stromy a s řekami. Uzdrav je." "Nemohu je léčit, protože nezná Mne a protože nezná Toho, kdo Mě seslal." "Pak mě ale nezajímáš a nezajímá mě ani Ten, kdo Tě seslal. Protože Tě vyslal, abys lidi činil horšími, než jsou, ne lepšími. Vyslal Tě, abys zotročoval, ne abys osvobozoval. Vyslal Tě, abys nás zbavil zraku i sluchu." *Ale cist to nemusite, chapu, ze to muze byt nudne (a hlavne je to dlouhe).
saxi – váš text jsem přečetl – akorát nevím z které je knihy.Tady je pdf verze pratchetta : http://www.honzakovapoezie.estranky.cz…víc udělat nemohu…myslím že méně košatými slovy píšou to samé co pan geon…
Čekám na kamaráda, že něco popracujeme … fakt, není tu nic k pití ani nic jiného podobného, ale nějako nejde, takže se rezervovaný večer nějako rozplývá … takže mám na nějaké čtení čas.Můj švagřík prý nedávno ve svém věku objevil Ginsberga a je prapodivně okouzlen – když jsem se to dozvěděl, tak jsem se nečekaně otřásl stejně nečekaným odporem. Fakt netuším čím to je, ale díky tomu jsem si přišel k tomu, že se nějaký ten čas (… ani nevím, jak zjistit, jak dlouho) téhle generaci vyhýbám. Já tak trpěl na Ferlinghettiho, jeden čas ho pořád tahal s dalším v tašce, pak jsem jsem byl přepojen na Corsa, ale to už jsem si připadl krapet šíbnutý … a tenhle chlap mi už takto nedosedl. Je i toto těžkomyslným? … ty jakoby prozaicky řazené poetické "obrazy"? … nojo, kde v téhle partě začíná próza a kde končí poezie, a zdali to ještě něco říká.Já, saxi, stále více trpím tou chorobou, že vezmu do ruky knihu (… třebas i docela čerstvou), a připadám si jak muzeu … a to nechci volit jiná přirovnání, abych nebyl obligátně kýčařským – zůstává pár autorů, skrčených jak ti feťáci v cele, které taky raději nečtu, protože to mi přijde zase jako kýč (… s následnou fyziologickou reakcí, jako třeba ze závanu shnilé zeleniny, brambory a cerel jsou pro správnou představu fajn-odpovídající – strčil jsi někdy prst do téměř tekutého cerelu?). Je to fakt jako bys přežil total armagedon v nějaké větší knihovně … asi bych po čase zjistil, že je fajn, že mám dostatek paliva či stavební izolace. A to je to ještě tak, že dříve mě toto uvědomění nějako "děsilo" (… nebudu hledat jiné slovo, tohle je asi nejbližší), a poslední dobou je mi to lautrfuk, nebo spíše naopak … dělá mi to dobře. Ke kontaktu s literaturou teď používám druhé, fungují jako ředidlo a odstupovač-reflektovač … mohu s nimi mluvit o tom, co jsem už četl a už fakt číst nechci a nemohu, a necuká se mi o toho bránice, pokud se mi to ovšem nezačne dít z toho, jak jsou třeba nadšení a zájmuplní, takže to zpravidla dlouho nevydží – tohle "objevování" je obzvláště odporným.No, jakkoliv "odborná" literatura mi nedělá nijaké podobné obtíže … teďka si listuji v "Lidové architektuře v Československu" od pana Václava Mencla, co jsme dostali (… žena dostala) k vánocům.
I když samozřejmě saxem vyjmutý text … (William Burroughs: "Feťák", Brumlo – určitě nehrajeme nějakou blbou "společenskou hru" = výše jsem toho Kurta Vonneguta vynechal také jen z toho důvodu, aby se mi neudělalo nevolno :) souvisí s tématem, nejsme docela "off-topic", byť s posunem … to jistě od saxova:"Mohli bychom si pomalu ze seznamu ‚veci, za ktere stoji zit‘ :o) vyskrtnout svobodu, demokracii a lidska prava, individualitu a sebevedomi, panaboha, pravdu a nakonec i konzervu proslych sardinek, jiz jiste kazdy nekde prechovava a kterou je mu lito vyhodit."… protože ona všechna tahle "ztráta iluzí", reálných fikcí a jejich mechanismů znamená i "ztrátu" všelikého dalšího, co je na nich závislým … třebas všechna tahle krásná (… prý :) literatura a jistě i to opětovně poněkud anachronicky pořád značíme jako "politiku" – a na kost řečeno už vlastně nezůstává ani ten literární "hnus", neb i ten je již sám sebou hnusným – je hnusným být zhnusen. To je ta "holá" technika, kolegové, ona slévavá šeď reality … už i pozdně modenistické zhnusení ztratilo své kouzlo a svou dojímavou a nadýmavou poezii – šedivá a nudná realita dobytčích jatek, zážitková a pocitová "neutralita". A nějaký čas nebude lépe, protože chybí "základy" – jakákoliv kulturnost se již rozpadla (… co aktuálně prožíváme je již jenom reflexe), a chybí "podklad", ze kterého by mohlo růst cokoliv jiného.
"… to, co opětovně poněkud …" – pardon, to mám z toho, jak na půl ucha poslouchám ty osoby v televizi.
Ted vidim, ze jsem od tematu odskocil bez vysvetleni…pardon…Slo mi o zpusob vystavby a i cteni textu, zatimco u Vonneguta je to myslenka-> obraz, u Burroughse je to opacne, tam se k vysledku propracujete az po serii vysilujicich obrazu.Burroughs mel tu smulu, ze ho to zavalo mezi beatniky (i kdyz bez nich by se asi takhle neodvazal), tedy bingo, Geone, ti ostatni nejsou zajimavi (ty jsem taky nikdy nemohl :o)Samozrejme lze cist Burroughse (Williama Sewarda, abychom si ho nepletli s Tarzanem :o) jako "hele to je narez, je to tam sama prdel", ja v nem ale vidim nestastneho kluka z malomestske periferie, co se vzeprel, ovsem namisto, aby "artikuloval", tak se "proobrazil".V kazde generaci lze najit vyjimecny talent, se kterym se jeho vrstevnici pouze vezou, sam takovy toho obvykle moc nerekne (ve smyslu "ponauceni", ale zada "jen" jisty smer, jakym uchopit nas obklopujici svet.Tim padem bych ani nechtel z vanicky vylit Brumlova Pratchetta, trebas to tam u nej vsechno doopravdy je. Ono zalezi na osobe diskutera, obvykle to byva zkrizene: racionalni clovek vyhledava obrazny "vyklad", obrazne myslici clovek naopak logicky.U umeni je hezke, ze oboji lze spojit, pokud na to dotycny ma dobre vycvicenou "ruku", ovsem ne najednou a dohromady, ale pouze ve stridavych sekvencich, od dobreho dila poodstupuje clovek ponekud zmateny.Burroughs urcite neni explicitni, ctenar se zarazi az po case, kdy serie citlivych popisu nepodstatnych drobnosti se promeni v mohutny epicky proud.[231] je moji kolazi 3 textu z Fetaka/ Naheho obeda/ Ohyzdneho ducha a chtel jsem ukazat, jak se lze zmocnit naseho tematu "po umelecky", obrazne. Ne ze by Vonnegut nebyl umelec, ale jak pisi nahore, je to spise "pisici filosof", nezli intuitivni individuum.Takze urcite jsem nechtel sokovat cizim textem, ani stvrdit, ze Burroughs "ma pravdu".Ovsem nedelam si iluze, ze 90% Burroughsovych ctenaru v nem stale vidi "Velkeho Dekonstruktora", ze uz neni co dekontruovat a co "odhalovat" a skoro uz ani co popisovat :o), to je horka pravda.Jen skoda, ze neumim tak dobre englicky, abych si ho vychutnal v originale, se vsemi narazkami, vyboji a odkazy…Rauwolfuv preklad mohu pouze pocitit jako dobry, mozna bych mel cist rovnou jeho a nebrat to prez nejakeho Burroughse :o)"jakákoliv kulturnost se již rozpadlaTo je presne to slovo, geone…rozpadla. Kdyz postavis prumerneho cloveka pred volbu "vedeni kulturnosti" a "nasledovani techniky", tak se vzdy rozhodne pro druhou moznost.Proto take vsechny apely na moralku, vychovu atd. nemaji sebemensi sanci, nikdo o ne nestoji, mnohem lakavejsi je jet samospadem.Ted si trochu ohreji Tainterovskou polivcicku: slozitost kulturnich regulaci je za soucasnych podminek delby praci tak vysoka, ze dodrzovat je znamena snizovat mezni vynos uzitku (= uz to nestoji zato= namaha do "kultury vlozena" se zcela jednoduse, technicky :o) nevyplaci).To same s literaturou, asi ma cenu cist jen vpravde umelecka dila, ktera jako jedina umozni vystoupit z takoveho dilematu (zrejme cestou okouzleni sily lidskeho ducha, jemuz je pak prisouzeno vykupitelska schopnost (= zvladneme to, neni jeste tak spatne- samozrejme nereflektovane), anebo dila faktograficka, nenesouci ve svem primarnim poselstvi zadne DPH ve forme vynucene, krecovite kulturnosti.Ted ctu v poradi uz 6. detektivku od Henniga Mankella s hlavni postavou komisare Wallandera.Mankell je psavec a nejde ani tak o detektivky, jako spise o horekovani nad starnutim cloveka, umlaceneho nekonecnym bojem s kriminalitou, vystavenem jako profesionalne zvladnuty thriller.1/3 deje je detektivka, 1/3 stravi komisar hypochondrickymi uvahami nad svym starim, 1/3 tvori vzpominky na zivotni nezdary :o)A do toho odsypava dej jako na bezicim pasu. Mankell asi nedela nic jineho, nez pise, detektivky, byt komercne uspesne jsou podle meho jen jeho formou odpocinku mezi rozepsanymi "velkymi" romany.
Četl jsem Kolíbku ještě za totáče a tak jedna z věcí které mne zaujaly byl ten úžasný nápad – nástroj k ovládání "mas". Něco zakázat pod tvrdým postihem a pak tiše tolerovat provozování téhož u vědomí toho že to dělá každý. Výsledek: máte "klacek" na kohokoli kdykoli po ruce a nikdo vám nemůže "mít za zlé" když ho použijete. Ten koho s ním přetáhnete přece dobře věděl že dělá něco co dělat nesmí. A "lid" si užívá zakázaného ovoce a raději ani moc netouží po nějakých změnách, aby v jejich důsledku o tuto možnost náhodou nepřišel.Vonnegutovi to neskutečně pálilo ohledně znalosti lidské psychiky, že by mu i Machiavelli mohl závidět. Třeba jako v Sirénách z Titanu ten nápad na sjednocení lidstva (a dodání "triumfu") fingovaným útokem z Marsu a současně vyjádření bezvýznamnosti lidského pinožení v podobě posla, pro něhož celý (uměle vyvolaný a řízený) civilizační vývoj člověka nebyl ničím jiným než způsob jak získat potřebnou součástku do své kosmické lodě, kterou dopravoval poselství v podobě jediné tečky.Četl jsem od Vonneguta asi všechno co od něj u nás vyšlo a nevybavuji si ani jedinou knížku o které bych mohl říci že mne neoslovila a nevnesla do mého způsobu uvažování nějakou novou užitečnou "výhybku".Prattchet mne sice neoslovil takovým způsobem ale přesto od něj mám a četl jsem skoro vše co vyšlo. U něj obdivuji jeho schopnost jak dokáže cokoli uchopit, pak to zkarikovat aniž by urazil a humornou formou podat způsobem který nutí k zamyšlení. Asi to není čtení pro nikoho kdo nemá vztah k fantasy, ale ten kdo má a "pustí ho do sebe" najde v jeho knížkách mnoho aspektů z lidského života kerými by se možná nezabýval, pokud by mu byly předloženy nějakou naučnou formou, ve které by mu čtení o nich připadalo únavné nebo nudné. Myslím že mnohé lidi svým dílem takto také přivedl "na jinou kolej" nenásilným a vtipným způsobem. A tohle, mimo toho že mne vždy pobavil, u něj oceňuji.
Mozna jsem prisel na to, proc mne nebere fantasy: chybi mi tam neco jako zavaznost (od "zavazati").To ve sci-fi je, byt vymyslena, ale to mi vzdycky stacilo…Na druhou stranu se ale dnesni scifi uz cist neda (ani na ni koukat), jeji schemata se zoufale opakuji, mozna ze i techncie chybi kultura, aby byla alespon trocha zabavna a ze samotny, hejblatkovy tyatr nestaci.
ostatne, sci-fi je vlastne jen pokracovanim nabozenske vedy jinymi prostredky…zatim dobrou…a diky…
Snad zítra jestli vykutám času …… kolega dorazil, ale až teď a nepoužitelný a já už jsem taky nepoužitelný, krapet vzteky … je někdy pruda a časožer obstarávat tuhle "vyšší dělnickou třídu" řemeslnického typu, když je třeba a ještě nějaká zbyla a potřebujete jí někam dotlačit … třebas jí něco naučit. Dneska prostě počítačové vyučování za účelem pozvyhnutí českého řemesla nevyšlo, půl dne v háji. :(Hezkou noc přeju
No to je opravdu problem, Geone. Jednak to jsou lide, kteri jeste nejsou dostatecne "vycviceni" a brani se svemu zarazeni a jednak jim momentalne doba preje, nebot lumpenproletarska vlada se stara pouze o "velkozakazky" a na "detailni" chod statu nema cas.Ne nahodou se exetutorske aktivity nesetkavaji s vetsi odporem- jde o zachranne, brutalni opatreni selhavajiciho statu, bez ktereho by to ale kleklo uz uplne…a to lide citi, tak to podvedome toleruji.
sci-fi je vlastne jen pokracovanim nabozenske vedy jinymi prostredky… vono to tak vlastně je od samých začátků, kdy jedinná literatura byla bible a životopisy svatých. Jedinná obrana je k tomu přistoupit zásadově, buď je každá nová kniha v souladu s Písmem, a potom je zbytečná, nebo je s nim v rozporu, a potom je škodlivá. Palte všechny ;-)A dík za připomenutí Vonneguta, ten mi maličko vypad z aktuální cache.
Technická, jonáši. Literatura existovala už dávno před Biblí… :-))
[241] On je to zdá se vleklejší trabl, saxi …… načali to samozřejmě přátelé kvazi-"komunisté" likvidací souvislých živnostenských profesí a živobytí (… tedy, co nezačalo už za První republiky, že ano) ve snaze převést všechnu práci na onen fantazijní "proletariát", což byla vlastně forma takového rudého "velkého ohrazování", tentokrát přímo v průmyslu. No, a naši "fantazy" kupónoví-baroví rychlokvaš-kvazi-"kapitalisté" (… určitě máš také výkazy, znal jsem jednoho, to byl úplnej blb, na půl úvazku druhořadý ne-profesní barman, na půl úvazku vyhazovač, a na začátku devadesátých let byl během pěti let "finančním ředitelem" ve firmě jako bejk) to úplně dorazili, jak naznačuješ. To si jeden vzpomene na bukolické bláboly kolem oné-takzvané "malé privatizace", že ano.Když potřebuješ kvalitního řemeslníka na trvalejší spolupráci, který je relativně nezávislým a není pro tebe od toho, abys ho nějako vykořisťoval, nýbrž ho potřebuješ právě a jen k tomu, aby sám na svoje triko i výdělek dělal kvalitní práci-dílo, kterou klient sám přímo jemu zaplatí (… za práci-dílo pod tvým dohledem, samozřejmě), tak si ho prostě musíš kusem sám vyrobit a protestovat sérií pokusů, což jistě pracné a rizikové a žádný kapitál ti v tom nemůže pomoci, i kdybys ho měl na zadku stohy. No a protože tihle lidé, i když se ve svém řemesle třebas vyznají a můžeš to vidět na výsledcích a kontrolovat na ohlasech, tak jsou často-zpravidla na druhé straně hrozně zanedbaní – komunikačně, v počítačovém zacházení a komunikaci, třebas ve čtení ba úpravě jednoduchých či k relativní jednoduchosti modifikovaných výkresů, zajištění potřebných korekcí klient-návrh-provedení, prezentace věci klientovi a tak dále … no a hlavně v to, co bychom mohli označit jako "disciplína" či "sebediscipína" a "styl". Prostě se našim "komunistům"-kupóníkům povedlo udělat z našich řemeslníků (… odhadem tak 95%) naprostá proletářská hovada, to včetně příslušné "mentality" vytočené na pětkrát tolik … a ti kupóníci k tomu ještě přidali "sofistikovanou" lenost a vychcanost do všech směrů, která dříve nebyla … to je asi ten "pokrok", který nezastavíš. Co naděláš.
Výše jsme asi moc odbehli, takže ať moc neótéčkujeme … :)[236]"Slo mi o zpusob vystavby a i cteni textu, zatimco u Vonneguta je to myslenka-> obraz, u Burroughse je to opacne, tam se k vysledku propracujete az po serii vysilujicich obrazu."… cosi podobného (… ale jinak) já mám výkladového pro dvojci David Lynch / Ridley Scott, to ale jistě v post-modenistickém filmu. Jesliže David Lynch prostřednictvím naprosto šílené (… čato nesmyslné) volné kaskády nesmyslných obrazů manipuluje s divákem tak, aby to "jako" bral vážně, ba dokonce aby byl tak oklamán (… v případě těch blbějších), že to vůbec neprokoukne a neustále hledá nějakou "ideu na pozadí", i když tam v zásadě žádná není (… programově), pak Scott vytváří iluzi "ideje" prostřednictvím zcela konformních (… ba reklamních) obrazů a zdánlivě transparentního příběhu (… naposledy nás skvěle pobavil film "Dobrý ročník" – skutečně žánrový skvost) tak, aby prostřednictvím tohoto zcela konformního (… ba banálního) postupu a obsahu diváka docela uchopil, opětovně tak, že divák toto naprosto nereflektuje … a to zdánlivě "chytřejší" se neustále rýpou v prostředcích, ale na tu hlavní "lest" opětovně nepřijdou = zcela odlišné prostředky, paralelní výsledky v předvedení manipulativnosti takzvaného "umění", to "just-now" a "an sich". Pro mě "vede" Ridley Scott, to je fakt skutečný umělec. "… jako ‚hele to je narez, je to tam sama prdel‘, ja v nem ale vidim nestastneho kluka z malomestske periferie, co se vzeprel, ovsem namisto, aby ‚artikuloval‘, tak se ‚proobrazil‘."… nojo, ale samozřejmě si všimni, to u téhle "generace" byla pravidelnější "osudové konfigurace", že ano … viz Corso, ten ke exemplárním – jeho básně jsou vskutku a zcela prvoplánově, hned po ruce z "Benzínu":"Přišlo ke mně dítě,houpalo oceánem na prutu.Řekl mi, že mu umřela sestra,stáhl jsem mu gatěa dal mu kopanec.Hnal jsem ho ulicemi,nocí své generacea děti při tom jménu radostně poskočilya sbíhaly se ostošest.Matky a otcové sklonili hlavy a poslouchali;křičel jsem jménoDítě se třáslo a upadloa pak vrávoravě vstalo.Křičel jsem jeho jméno!A šílenství matek a otcůzarylo zuby do jeho mozku.Svolával jsem anděly své generaceze střech, ze zapadlých ulic,zpod odpadků a kamení.Křičel jsem jméno! a oni přišlia ohlodali dětské kosti.Křičel jsem jméno: KrásoKráso Kráso Kráso"… on ten "objektivní" i sebevýkladový syndrom "ztracené generace" je v mnohém sdílení pro celou podznější a pozdní modernu (… a ukazuje se to, sice jinak, i na to sci-fi, které jsme tu také šmrcli) … a jsme zase u toho "hnusu" a "hnusu z hnusu". Tyhle "generace" :( … dle mého zde mnohem spíše pracuje onen obligátní "duch doby", který ovšem není žádným "duchem", ale mnohem spíše situací(-doby) …"V kazde generaci lze najit vyjimecny talent, se kterym se jeho vrstevnici pouze vezou, sam takovy toho obvykle moc nerekne (ve smyslu "ponauceni", ale zada "jen" jisty směr, jakym uchopit nas obklopujici svet."… kterou se jednomu podaří popsat-vyslovit lépe než ostatním (… i když ji bytostně i reálně sdílejí), avšak toto "lépe" je právě chyba a problém, protože reflexe má sociálně-kulturně "zpoždění", takže aktzuálně zůstává jak blbě říkáme "nepochopen" (… je mu špatně rozumět a tudíž se nedojde srozumění), a "pochopeni" jsou ti, v případě kterých je věc (… záležitost :) "naředěna" a trochu "ušpiněna" spíše něčím minulým-nepřítomným, protože zde je stále zakotveno srozumění přítomných."Tim padem bych ani nechtel z vanicky vylit Brumlova Pratchetta, …" … nene, samozřejmě, nikdo nic takového určitě nijak nechtěl – osobně jsem se opravdu upřímně omluvil za svou nejapnou netečnost.*[231]"… je moji kolazi 3 textu z Fetaka/ Naheho obeda/ Ohyzdneho ducha a chtel jsem ukazat, jak se lze zmocnit naseho tematu ‚po umelecky‘, obrazne." …. no, dle mého je tam pro nás přímo spoluvýznamným, to pro naše povídání výše, onen "Feťák", třebas ať to není bezbřehé:"Viděl jsem feťáky, kteří přestali fetovat, dali se na chlast a za pár let byli mrtví. Mezi bývalými feťáky je poměrně častý výskyt sebevražd. Proč se feťák vzdává dobrovolně drogy? Na tuhle otázku nikdy neznáte odpověď. Žádné vědomé shrnutí hrůz a škod působených drogou vám nedodá emoční hnací sílu a odhodlání s tím vším skoncovat. Rozhodnutí skončit je rozhodnutí buněk, a jakmile jste se rozhodli s fetováním přestat, nikdy se už nemůžete vrátit k drogám na stálo, tak jako jste se jim předtím nedokázali vyhnout."… tohle dle mého citelně "zobrazuje" naši situaci v ohledu oné "svobody", "demokracie", "lidských práv", "individuality", "sebevědomí", "pánbůh", a mohl bych přidat vlastně všechno další příslušné nejenom v novějším osvícenském střihu, nýbrž generálně, o čemž jsme se už také několikrát pokoušeli vést řeč."Rozhodnutí skončit je rozhodnutí buněk, a jakmile jste se rozhodli s fetováním přestat, nikdy se už nemůžete vrátit k drogám na stálo, tak jako jste se jim předtím nedokázali vyhnout. Když skoncujete s drogou, vidíte všechno jinak, stejně jako člověk, který byl dlouho pryč."Hmmm, je v tom výhled, nebo zase jen literárně-náboženská "naděje" – náboženská "naděje", že se "jednou" lze zbavit "náboženství"?"DROGA JE buněčnou rovnicí, která narkomana učí faktům majícím obecnou platnost."… já mám jistou hypotetickou představa situace, za které bychom se toho jedu-drogy byli schopni zbavit, ale takto právě a jen ji.Viděl jsem feťáky, kteří přestali fetovat, dali se na chlast a za pár let byli mrtví…. nojo, také jsem takové viděla, ale viděl jsem i takové-výjímečné, kteři drogu fakt přechlastali a uchlastali … a viděl jsem i takové, kteří pak vylezli i z toho alkohoholu do relalitvně "normálního" stavu – zázrak? No, proto jsem tam připlácl ten kus z Kolíbky, dílem v odpovědi Brumlovi na jeho:[228]"K té vůli pasuje kapitola 21 z první knihy s názvem ‚věci, které nejsou‘."… kdy, v jaké situaci mohu takovému feťákovi jeho drogu brát a sebrat? … a to z důvodných "jemností":"Když se vzdáte fetování, vzdáte se celého stylu života."… zažil jsem "vyléčené" feťky, kterým "vyléčením" byla zcela vztat jejich identita, jejich osobnost, jejich jáství. A mohu mu drogu brát, když je zjevně se ukazující, že tatáž droga již nefunguje (původně a "subjektivně"-zážitkově, a tedy i reálně) a že ho s reálnou nutností (… tělo jako fungující objekt-věc) zabije, a když mu ji seberu tak ho také zabiju z podobní příčiny. A to neberu jako nějaká "morální dilemata", ale jako dotaz po reálném řešení – post-modernistický optimismus je pryč, saxi, jak se v této věci chovat dál.*To asi jo, saxi …"Ne ze by Vonnegut nebyl umelec, ale jak pisi nahore, je to spise ‚pisici filosof‘, nezli intuitivni individuum."… Vonnegut nebude asi takový echte-umělec jako Tvůj zjevně Tebe přitahující Burroughs – já mám cosi srovnatelného doma, žena je spíše "spekulativní" … drží v ruce skicák a
"spekuluje-vymýšlí", a přitom se řešení (… často dočista ne-umělecké či ne-estetické, může jít o techicko-funkční zadání) pravidelně najde "intuitivně" (… my tomu říkáme "zenové řešení") – teďka zase sedí vedle v kuchyni, zase se skicákem a řeší vysoké vnější schody, jsem zvědav, kdy se sepne "zen". :)*Ještě připojím kousek.
zatim diky, geone, pridam sem neco zitra, doufam…
Tak, je klid …… ticho, Modrá-Pátková už asi doÅeÅ¡ila schody :) jsem sice už zase trochu trop, ale pÅidám ten slÃbený kousek, aÅ¥ to máme pohromadÄ:"… rozpadla. Kdyz postavis prumerneho cloveka pred volbu "vedeni kulturnosti" a "nasledovani techniky", tak se vzdy rozhodne pro druhou moznost. Proto take vsechny apely na moralku, vychovu atd. nemaji sebemensi sanci, nikdo o ne nestoji, mnohem lakavejsi je jet samospadem."… hmm, nojo, to je to, saxi – tahle záležitost se dÄje na etapy (… asi je v tom nÄjaká existenciálnÄ-psychologicky formulovatelná "zákonitost", jeÅ¡tÄ jsem se u toho poÅádnÄ nepozastavil, takže tále jen nástÅel, to pro srozumitelnost ostatnÃm).Prvnà etapu "jsme" si zažili pÅed Prvnà válkou, jak jistÄ vÃÅ¡, žádná novinka, ve které se to náležitÄ vylilo – Prvnà válkou zaÄÃná moderna, novovÄký optimismus (… vedÄnÃ-technika-moc-blahobyt – krapet znalejšà ledacos Äetli, tedy myslÃm z refleinÃch interpretacÃ) skonÄil krátkým Åezem, a poté následovala reflexe … bohužel pro vÄtÅ¡inový kus Evropy do tÄch nacionál-faÅ¡ismů&etc, tÄch opaÄných reakcà bylo menÅ¡inovÄ. V tomtéž pádu se ovÅ¡em také vyvalila bolÅ¡evická reintepretace-dezinterpretace evropské marx-levice, a to byl dalšà průšvih, i když zaplaÅ¥bůh v jistém smyslu za to, protože se takto stal ideologickou (… a zase náboženskou, jak jinak, tenhle "lid", tentokrát pravoslavný by nic jiného nepobral, tedy by na to náležitÄ nereagoval) legitimizacà (… nebo spÃÅ¡e pseudo-"legitimizacÃ", vyberte si, je v zásadÄ v této situaci jedno) pozdÄjšà v zásadÄ blahodárné blokace pohybu-rozkladu kapitalismu. OvÅ¡em tradiÄnà osvÃcenstvà a jeho politicko-kulturnà "nástavby" byly doÄista pryÄ – osvÃcenský "optimismus" pÅevzala bolÅ¡evická transmutace "levicovosti" a hodnÄ lidà to sežralo i s navijákem, už vidÃm, jak se tehdá v Kremlu se staženým zadkem bavili.Druhá etapa pÅiÅ¡la s nacismem, který byl již ostÅe a reflektovanÄ-programovÄ proti-osvÃcenský, to v celém rozsahu tradice a sady principů … a "lid" to zase optimiticky (… kvazi-"optimisticky") akceptoval, a tudÞ naÅ¡e západoevroské iluze vzaly za své již docela "vÄdomÄ", máme-li to ÅÃci takto nÄjak.V tÅetà rázu ovÅ¡em toto "uvÄdomÄnÃ" bylo poraženo natvrdo tanky pana Stalina, "reformovaný" osvÃcenský optimismus jakoby zvÃtÄzil – fakt hrozivá pÅedstava pro západoevropské i americké buržoje, a tak jsme se doÄkali pováleÄného "revivalu", v nÄmž totéž buržojstvo pÅistoupilo na "kompromis" onoho "sociálnÃho" (… Äi v Americe "imperiálnÄ-dlužnÃho") "státu", v nÄmž starý-nové novovÄko-modernà osvÃcenské náboženstvà zase dostalo Å¡anci vypadat (… zdát se) úÄinným – jistÄ právÄ a jen proto, že buržojstvo pÅistoupilo na omezenà tlaku vlastnického systému.Ätvrtý úder do rumby (… zkráceno :) máme teÄ na talÃÅi – hotovo reflexe je pomalu dokonÄena, buržojstvo "sociálnà stát"&etc již nechce (… od sedmndesátých, naostro o osmdesátých) a myslà si, že nepotÅebuje … a Åeklo si, že to bude koulet pÄknÄ "nasucho", poÄistotechnicku-vlastnicku, naivkové – a "lid" je s tÃm naprosto srozumÄn, jak výše vyznaÄujeÅ¡, má už také nÄco za sebou a kdo by také tÄm inteligentům po to vÅ¡em jeÅ¡tÄ nÄco vÄÅil = jedno ÅÃkáme, druhé dÄláme … "Äeský syndrom" se nám universalizoval. :)"Ted si trochu ohreji Tainterovskou polivcicku: slozitost kulturnich regulaci je za soucasnych podminek delby praci tak vysoka, ze dodrzovat je znamena snizovat mezni vynos uzitku (= uz to nestoji zato= namaha do ‚kultury vlozena‘ se zcela jednoduse, technicky :o) nevyplaci)."No, to nenà s mými mÃnÄnÃmi ve sporu, ale dle mého je to spÃÅ¡e-asi tak, že ona osvÃcenské transkripce mnohem staršà a mnohem delšà kulturnà tradice, prostÄ pÅestala vstÅÃc dokonÄené industrializaci a docela zprudka startujÃcà post-industrializaci (… a po prodÄlaných zkuÅ¡enostech) prostÄ zabÃrat = proto je pochopitelnÄ nevyplácÃ, neb je ne-efektivnà (… nedodává projektované-potÅebné výstupy) – s dÄlbou práce to má to, že post-industrializaci se jejà struktura a trend zmÄn zásadnÄ mÄnà … inteligenty je tÅeba ovládnout, ostatnà můžou tÅebas pojÃt hlady a je možné je postÅÃlet (… nebo nechat-je-se postÅÃlet), bude-li tÅeba a nutno, myslà si buržoj. Ale pokud se podaÅà ovládnout inteligenty (… tedy ty, kteÅà jsou potÅebnÃ), pak žádné stÅÃlenà tÅeba nebude = kvalitnà technika je "humanitárnÃ" a na svém povrchu "hygienická": … pocitová "neutralita dobytÄÃch jatek", zkouÅ¡Ãm to výše. Tato "vláda" už nám to v pÅedbÄhu pÅedvádà = žádné fangle, jen utahovánà šroubů a Å¡roubeÄků, tedy nejdÅÃve Å¡roubeÄků, pak Å¡roubů … a zatÃm to funguje nad oÄekávánÃ."To same s literaturou, asi ma cenu cist jen vpravde umelecka dila, ktera jako jedina umozni vystoupit z takoveho dilematu (zrejme cestou okouzleni sily lidskeho ducha, jemuz je pak prisouzeno vykupitelska schopnost (= zvladneme to, neni jeste tak spatne- samozrejme nereflektovane), anebo dila faktograficka, nenesouci ve svem primarnim poselstvi zadne DPH ve forme vynucene, krecovite kulturnosti."… hmm, ona "umÄlecká dÃla", saxi, jsou dalo by se ÅÃci prvnÄ(!) to, co mÄlo v osvÃcenské tradice "regulovat" reálné chovánà "individuÃ" – co psal pan Rousseau? … no jasnÄ, romány, které okouzlily a uhranuly jak Å¡lechtiÄny tak služtiÄky. ÄÃm? … ale jak by ne, tÄmi literárnÄ pÅetrávenými "idejemi" – vÅ¡ak se to post-modernisté (za se výše) pokusili shodit. bohužel asi pozdÄ a bez pozitivnà návaznosti, které je takto nutnÄ tÅeba – skrytý-nevyslovený patos "lid" nepobere, nehledÄ na to, že byl urÄen kolegům, nikoliv nÄjakému "lidu" = tato terminálnà potÞ tak vÄzà v tÄch inteligentech, na které se vaÅà poÅádnÄ velký bazén vody (… žádné melouny nemohou pomoci), jak jsem kdysi bez úspÄchu opakoval do blba – problém je v dealerech, nikoliv v konzumentech, dealeÅi nechtÄjà pÅestat vaÅit a prodávat drogy, "lid" se tÃm pouze poÅád cpe (… ÅÃkáme "ze zvyku", ale my vÃme, že jde o "bunÄÄnou rovnici" :) a nic mu to už nedÄlá. Fakt tedy se všà úctou nÄjako nevÃm, co jsou to ta "vpravdÄ umÄlecká dÃla" … tÅebas pan Burroughs?, fakt nevÃm. Já jen vÃm, že už nehodlám a nechci být dealer, a ten kozumujÃcà vlastnà zbožà už vůbec ne."Ted ctu v poradi uz 6. detektivku od Henniga Mankella s hlavni postavou k
omisare Wallandera."No :) … my jsme poslednà dobou s Modrou-Pátkovou zakotvili u "béÄkových" (… nejlépe ZZZ- :) sci-fi a hororů, nic nevynecháme, i když teÄ zrovna nemáme žádné kanály navÃc, bohužel. To jsme se nauÄili, saxi, od "lidu" a jeho neskonalé "instinktivnÃ" moudrosti … totiž tu zálibu v naprosté irelevanci. :) ProstÄ nenajdeÅ¡ irelevantnà umÄlecké dÃlo, to je jen taková teoretická pÅedstava tohle "dÃlo bez obsahu", nÄjaké "Äisté estetiÄno", že ano – je tÅeba, aby "obsah" byl co možná irelevantnÃm, pak může pÅijÃt úleva, radost a sranda. Pátková vždycky pÅijde tÅebas z návÅ¡tÄvy od svých fakt intelektuálnÃch známých a z hovorů o té "úžasné skandinávské kinematografii" celé zelená … ZZZ- horor jà vždy pomůže k nezbytné obnovÄ sil. PromiÅ, Tvého pana Henniga Mankella fakt neznÃ
¡m a tedy nemám sebemenšà pÅedstavu Äi pocit – v životÄ jsem pÅeÄetl jedinou detektivku … Psa baskervillského. :)Hezké ráno
Omlouvám se zapomněl jsem: … ten polední kousek je samozřejmě pokračování k saxovu [236] – měl jsem dát pro pohodlí dovnitř.
Ridley Scott, to je fakt skutečný umělec….Fakt tedy se vší úctou nějako nevím, co jsou to ta "vpravdě umělecká díla".Dekuji za obsahlou odpoved, Geone.Nahore jsem tvymi dvema slynutymi citaty uvedl svoji odpoved, ktera prijde dole :o)Ted jen kratce k tady tomu:"Druhá etapa přišla s nacismem, který byl již ostře a reflektovaně-programově proti-osvícenský"V zasade ano, ale zajimave je, jakym zpusobem se protiosvicenecky postavil. Podle meho to bylo vykonem dusledne osviceneckym :o), tj. dosel ve svem odstupu od "objektu" tak daleko, ze de-humanizoval samotneho cloveka.Nacisticke techniky nakladani s clovekem jsou jiz odlidstene, clovek zacal byt zkouman jako cast ostatni prirody (treba cestou antropometriky ci genetiky). Vytvorit uvnitr "mnoziny" lidi dalsi podmnozinu podlidi pak byl jen logicky, nasledny krok, porovnat tuto podmnozinu s ne-lidmi byl krok dalsi (vivisekce na psu jsou stejne povoleny, jako na podlidech).Tohle asi panove osvicenci v umyslu nemeli a kdyby to videli, tak se obrati v hrobech. Ovsem ze uvedli na svet "rozpravu o metode", to uz je nikdy z nastale situace nikdy nevyvini.V bonmotu pak mohu rici, ze protiosvicenecrvi je tak produktem- zakoncenim (dusledkem) samotne osvicenecke metody.Dale pak k Ridley Scottovi:nedavno jsem videl soubezne (opet) jeho Legendu a Black Hawk Down. Predtim jsem kazdy z nich shledl asi dvakrat, ale ted mi to podezrele spojilo:Jde o stejny film, oba jsou Legendou, ale i legendou s malym L, jeden "minulou", druhy "soucasnou- budouci", namisto okvetnich platku padaji kulky, rudy dabel nema rohy, ale sandaly z pneumatik a kalasnikovy prez ramena. Ale ted k umeni, snad to vysvetlim tak, ze bude lze pochopit, ze to plati i vseobecne.Lidske mysleni "trpi" na kontextualitu, mozek neustale vyhledava nejake souvislosti a dusledky, kombinuje a domysli se.Nakonec nejakym zpusobem interpretuje- dotahuje a prizpusobuje, puvodni vjem "ohyba", potlacuje a extrahuje jeho soucasti a sklada si sam "novy" obraz.A do tohoto deje vstupuje ten tvuj "dealer", stava se prostrednikem, mezi-interpretem, ale predvsim pred-interpretem. A tato pred-interpretace jiz sikovne predava nasemu mysleni jiz "polotovar", jehoz predpracovanost samovolne urcuje smer, kterym se bude ubirat nase nasledne do-interpretovavani.To je podle meho bod, ve kterem se rodi vsechny manipulace: implicitni (nekdy i explicitni) predreknuti interpretacniho smeru.U umeni je to to same umeni- Kunst, Kunststoff, tedy umela hmota :o) je produkt cizi snahy s vysokym podilem predintepretace.Na uriznutem spalku toho moc pridat nejde ( i kdyz :o), proto se umenim stava slozity, mnohavrstevny pocin, ktery uz od sameho pocatku nesmi vypadat jako "pravy".Kdyz truhlar udela skrin, pak idealne by melo jit o nezdobeny kvadr z dreva (nareze, ohobluje, zboucha, nalakuje- fix a fertig- hotovo).Kazdy funkcne zbytecny detail je uz predinterpretaci- manipulaci :o)Ted samozrejme zalezi na definici umeni tak, abychom s ni byli vsichni srozumeni. Tomu se ale chci vyhnout, takze podam definici jen svoji:Prave umeni je pro mne takove umeni :o), ktere obsahuje pouze vlastni autorovu interpretaci zobrazovaneho, jde o cisty "rukopis", nic nepodsouvajici, k nicemu nevybizejici. Takze to vlastne ani umeni neni, protoze to neni umele :o)No ale snad je mi rozumet.Zatim diky.
[249] Saxi, z Vaší definice pravého umění ale vyplývá, že se s s ním nikdy nesetkáte (stejně jako s "pravou" svobodou).