V sobotu jsme se rozhodli vytáhnout ratolest a volba padla na Náprstkovo muzeum,  ve kterém zrovna probíhá výstava Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu. Dlužno dodat, že výstava skromná, asi se toho příliš zachránit nepodařilo. To, co se zachránit podařilo, je ovšem velmi působivé, byť se jedná většinou o drobnější artefakty (místy opatřené fenomenálně vágními popisy jako „fragment předmětu“). Co mě ale vyloženě iritovalo bylo arogantní kombinování majestátních historických artefaktů s banální vojenskou veteší z afghánských expedic AČR, jako kdyby mezi nimi bylo rovno. Jednou, za stovky či tisíce let, mezi nimi možná opravdu bude rovnou a budou spolu patřit do jedné vitríny, ale dnes ještě ne, dnes je to odvádění pozornosti od Afghánistánu, parazitování na něm a vlastně svého druhu propaganda. A k ní by se Národní muzeum propůjčovat nemělo. Dokonce jsem si poměrně dlouho myslel, že ty historické artefakty jsou kořist dovezená našimi pomocnými sbory, ale naštěstí ne a byly zapůjčeny afghánským Národním muzeem. Zapůjčeny okupovaným okupantovi.