Americký sen v temných barvách. Černoch z newyorkského Harlemu, gangster – selfmademan, ovládne trh s heroinem v celém městě.
Po dlouhé době jsem shlédl film, který je postaven na příběhu a na hereckém výkonu, a ne na tricích, výpočetní síle, výbuších, nahých ženách a potocích krve. Americký gangster je příjemná podívaná, který především neuráží vkus a inteligenci diváka. V tomto případě se ukázalo, že režisér Ridley Scott a herci Denzel Washington a Russel Crowe jsou zárukou přinejmenším kvalitně odvedeného řemesla.
* * *
Franc Lucas (Denzel Washington), černý řidič černého mafiánského bosse, se po jeho boku učí pravidla businessu, a když jeho šéf zemře, rozhodne se zařídit se pro sebe a ve velkém. Jeho postup je geniálně jednoduchý – obejde všechny překupníky, nakupuje heroin přímo od zdroje v Jihovýchodní Asii (ve Vietnamu), na palubě americký armádních letadel jej pašuje do USA, a zde jej prodává za poloviční cenu ve dvojnásobné kvalitě. Vyšachuje tak ze hry všechny zavedené mafiánské rodiny a nadělá si spoustu nepřátel. Franc je představen jako tichý slušný chlapík, gentleman, který ovšem umí i vybuchnout a zjednat si pořádek, pokud nabude dojmu, že lidé v jeho okolí jednají proti jeho zájmům.
Na druhé straně barikády stojí detektiv Richie Roberts (Russel Crowe), filmový archetyp amerického neúplatného policisty, tedy muž mírně omšelý, nepořádný, kuřák a latentní alkoholik, sukničkář a nepoužitelný otec, kterému se rozpadá manželství. Jeho životem je služba a čest a vše ostatní jde stranou. Takže když s parťákem vyhmátnou auto, patřící mafii, v jehož kufru je skoro milion dolarů v hotovosti, dlouho se nerozpakuje, a peníze odevzdá, což mu vynese pohrdání všech kolegů a potíže v práci, protože nikdo s takovým poctivým volem nechce dělat.
Nicméně je to právě on, kdo je pro svoji neúplatnost pověřen úkolem sestavit speciální tým, jehož cílem je pochytat velké ryby a zarazit příliv drogy, kterou pod obchodním jménem" Blue Magic distribuuje Franc. Jde to samozřejmě velmi těžko. Richie a jeho kolegové dokáží vystopovat pouliční dealery, i jejich dodavatele, vlastně skoro všechny, jen ten nejdůležitější – hlava, zdroj – jim stále uniká. Franc si totiž dává pozor, neupozorňuje na sebe, jeho zásadou je oblékat se nenápadně. Tuto zásadu poruší jen jednou – když mu jeho milenka (pozdější manželka) daruje činčilový kožich, který si Franc, snad s úcty k ženě, vezme na boxerský zápas. Tato jediná výjimka se mu stane osudnou, protože na sebe upozorní, kruh kolem něj se sevře, a je nakonec dopaden.
Kromě činčilového kožichu se Francovi stane osudnou i poslední zásilka, kterou se narychlo snaží dostat z Vietnamu, kvapně opouštěného americkou armádou. O této zásilce se dozví Richie, kterému se podařilo skřípnou řidiče Francova bratra (Franc do svých kšeftů postupně zapojí celou svoji početnou rodinu). Zásilka má být na palubě vojenského nákladního letounu, který přilétá a Asie s nákladem, který tvoří mimo jiné rakve s těly padlých vojáků. Richie, vybaven soudním povolením letadlo prohledat, nechá stroj bezmála rozebrat, ale nic nenajde. Poslední, co zbývá zkontrolovat, je náklad – rakve. Když Richie jednu z rakví otevře, odpor vojáků, kteří to považují za zneuctění hrdinů (sic!), je příliš velký, a Richie nejenom že musí od prohlídky upustit, ale ještě na letišti je mu vyčiněno blíže nespecifikovaným civilním úředníkem, cože si to dovolil hledat heroin v armádním letadle, a dokonce v rakvích, že by to mohlo vyvolat dojem, že armáda, která bojuje za demokracii, pašuje drogy. Heroin v letadle samozřejmě byl – ve dvojitém dně rakví – ovšem skutečnost, že statečná americká armáda drogy skutečně pašovala, není (záměrně?) příliš zdůrazňována.
To by to ovšem nebyl neúplatný Richie, kdyby se s tím spokojil. Richie přemluví zatčeného Franca, aby mu rozkryl všechny své kontakty v policii a identifikoval všechny zkorumpované detektivy, v důsledku čehož jsou pozatýkány ¾ všech příslušníků protidrogových jednotek v New Yorku.
* * *
Příběh není vyprávěn jako klasický střet dvou individualit, ale jako dva paralelní příběhy, které se musí nevyhnutelně protnout. Vyprávění se zaměřuje na oba hlavní protagonisty, kriminální pozadí jde takřka úplně stranou. Jen občas je vidět, jak Franc někoho odpraví, občas se do záběru dostane distribuce drog, či zkrachovalé feťácké existence, umírající po Francově příliš čisté droze ve svých doupatech. Jako by na stovkách zničených lidských osudů vůbec nezáleželo, jako by obchod s drogami byl business jako jakýkoliv jiný. Morální apel se nekoná, a nespraví to ani patetická deklamace Richieho u závěrečného soudu, kde vyčísluje oběti Francova podnikání." Je však otázka, nakolik je to záměr tvůrčí, a nakolik producentský, protože stopáž filmu, která je více než dvě a půl hodiny, dává tušit, že se hodně stříhalo. A popravdě by se ještě trochu mohlo.
* * *
A to vše se prý skutečně stalo, aneb jak praví titulky: based on true story."
pekne, prave se na to chystamjen bych mel Tribune male upozorneni:protagonista = hlavni predstavitelneber to ve zlem, jen mi zalezi na kvalite tveho blogu :)rad si tady ctu, pod vetsinu clanku bych se podepsaltak zatim!
No jo, IFR,je to něco jako „více lepší,“ ale co nadělám, do tvého upozornění jsem to nevěděl a byl přesvědčen o tom, že protagonista je ten, kdo se v něčem angažuje, tedy ve smyslu druhého významu „vůdčí osobnost.“ Tam už by to adjektivum bylo na místě, ale zase by to v kontextu recenze filmu nedávalo valný smysl. Tak díky.
Americké bezpečností síly mají drogy rádyTak k tomu bych přidal snad jen toto: http://www.dailykos.com…33/420107
Film sem neviděljen bych dodal obchod se smrtí(zbraně)a drogy,jsou spojené nádoby.
hahaKoukám, že máme i stejný filmový vkus!!! na tyhle stránky budu asi chodit často:-)