I když přímo v ČR se kolem plánované americké radarové základny momentálně nic moc zajímavého neděje (doufejme, že to není jen klid před bouří), o zahraničí se to samé říct nedá. A není to jenom změna postoje Polska po nástupu Tuskovy vlády, bez zajímavosti není ani dění přímo v USA.
O změně polského postoje, ale především přístupu, jsem psal již v minulém (XII.) díle Mozaiky. Jak dokládají poslední zprávy, nejednalo se o vrtoch, či dezinterpretaci, protože polský postoj je nadále konzistentní: základna je přijatelná, ale za podmínky, že její umístění v Polsku bude americkou stranou náležitě kompenzováno. Jak informuje tento článek, požadují Poláci mimo jiné takové finanční kompenzace, aby bylo jejich saldo s USA aktivní. Nejenom že se odmítají spokojit s dodávkou vojenské techniky za cca 30 milionů dolarů, když pouze náklady na polskou účast ve válce v Iráku jsou mnohonásobně vyšší, ale zvažují i požadavek na financování investic do civilní infrastruktury, která se základnou nijak nesouvisí, jako je například silniční obchvat Varšavy.
Ještě významnější jsou pak Polské požadavky týkající se obrany (viz tato zpráva). K požadavku na dodávku protiraketového systému Patriot nově přibyl i požadavek na dodávku systému THAAD, novinky, která není v operačním nasazení ještě ani u samotné americké armády. I když se taková žádost může zdát jako přirozená a samozřejmá (když za vás máme nastavovat krk, tak nám dejte alespoň klacek, ať se máme čím bránit), z pohledu USA její kladné vyřízení zase až tak samozřejmé není. USA si své pokročilé zbraňové systémy žárlivě střeží, a neprodávají je každému (a spojenectví v NATO na tom mnoho nemění).
Zcela zásadním požadavkem Poláků, na kterém mohou veškerá jednání ztroskotat, je požadavek na zvláštní vojenskou dohodu. Zde je třeba si uvědomit, že USA mají obecně velmi rezervovaný vztah k jakékoliv smlouvě, ze které pro ně vyplývají povinnosti. A v případě, že by se mělo jednat o smlouvu, kterou na sebe berou vojenské závazky – a já předpokládám, že právě takovou smlouvu po nich budou Poláci požadovat – mění se rezervovanost v čirý odpor. Američané, ač jednoznačně nejagresivnější národ posledních desetiletí, totiž žijí v představě, že do všech válek a vojenských dobrodružství je zatáhl nějaký spojenec, kterému podle smlouvy museli jít na pomoc. Lze tedy předpokládat, že smlouva, která by USA zavazovala k obraně Polska, narazí ve Spojených státech na odpor, pravděpodobně především z řad Republikánů.
Neméně zajímavé zprávy však přicházejí i přímo z USA. Ani tam totiž není postoj k rozšiřování protiraketové obrany jednotný, jak by se snad mohl domnívat ten, kdo má k dispozici pouze tendenční informace poskytované českou vládou. Pravda je taková, že opozice k plánům na rozšiřování NMD do Evropy ve Spojených státech existuje, a to i mezi odborníky, včetně těch vojenských.
Cituji z tohoto článku: "Program výstavby radaru v Česku a raketové základy v Polsku je zastaralý. Alespoň tak to tvrdí autoři pozoruhodné dvousetstránkové Zprávy nezávislé pracovní skupiny o protiraketové obraně, kosmických vztazích a 21. století. Ti se nerekrutují z odpůrců, ale naopak z řad prominentních obhájců protiraketové obrany na takových prestižních pracovištích, jako jsou Institute for Foreign Policy Analysis, Heritage Foundation, High Frontier, Claremont Institute či George C. Marshall Institute. Podle jejich závěrů je vybudování radarové základny v Česku zbytečné." I některé další zdroje uvádějí, že samotní američtí vojáci by dali přednost rozšíření a posílení mobilních námořních prvků systému před stacionárními (a navíc velmi zranitelnými, vezmeme-li v úvahu blízkost Kaliningradské oblasti) základnami.
Přímo ve Spojených státech se rovněž ozývají hlasy, které plány na výstavbu základen v Evropě kritizují z důvodů politických, jako je například tento. Stručně řečeno, prchavé vojenské zisky, které základny přinesou, nikdy nevyváží politické a morální ztráty – především ztrátu prestiže a snížení koaličního potenciálu založeného i na jiných faktorech, než je hrubá síla a schopnost vydírat (či korumpovat) protistranu.
S souhrnu lze tedy říci, že budoucnost (středo)evropských základen amerického NMD není tak jednoznačná a nevyhnutelná, jak se nám snaží naše vláda namluvit. Je stále mnoho možností, jak a na čem může tento plán ztroskotat, nebo být přinejmenším odložen. Bohužel, sebevědomé požadavky české vlády, které by, tak jako ty polské, směřovaly k zajištění bezpečí a ochrany občanů, mezi nimi nejsou. Ve hře tak zůstává především faktická nefunkčnost plánovaného systému, odmítnutí financování ze strany Kongresu, existence jiných a efektivnějších řešení, jiné priority nové administrativy (tento rok jsou v USA prezidentské volby), či zcela legitimní polské požadavky, které se však mohou ukázat jako pro USA přijatelné.
Nic z toho však neznamená, že máme složit ruce do klína a nechat to na jiných, že to vyřeší za nás. Je zapotřebí neustále poukazovat na zásadní pomýlenost celého plánu, podvodné jednání vlády ČR s vlastními občany v této věci, a nenechat naše volené zástupce na pochybách o tom, jak požadujeme, aby s mocí jim svěřenou naložili, tedy jaké rozhodnutí od nich očekáváme. Pouze tak můžeme dosáhnout toho, že i v případě, že zde radar nakonec bude stát, bude jeho existence nelegitimní a příslušná smlouva ze samé podstaty našeho státního zřízení neplatná.
Původně jsem se chtěl rozepsat na téma „strategie polské vlády“, kterou ale máte evidentně neprůstřelně zmapovanou. Pak jsem se chtěl věnovat čtvrtému odstavci, který jakoby vypadl z příručky politruků v sedmdesátých letech… jenže se obávám, že bychom skončili tam, kde minule – Vaším vyčerpáním a neschopností pokračovat. Takže nakonec si říkám, proč se stresovat. Systém NMD poprvé natvrdo započal Ronald Reagan, pokračoval v něm George H. W. Bush a velice překvapivě i Bill Clinton (a to v době, kdy se existence podobného systému zdála zbytečnější než dnes)… Možná že kongres omezí výdaje, ale program nikdy nezruší. Naštěstí. Naštěstí základna bude stát. Pokud by v pomatení smyslů Poláci odmítli (což se nestane), osobně bych založil hnutí na podporu přesunutí raket do Čech. Ať tu máme oboje. Nakonec, mělo to tak původně být, tak proč ne.
no neberu autorovi jeho nazor na radarnicmene jeho znalosti ustavy CR budou asi nedostatecne, a to ze dvou duvodu -1) na zaklade ceho se rozhoduje poslanec2) kdo a jak radar bude schvalovatdocela by mne zajimalo, na zaklade ceho muze byt „smlouva ze samé podstaty našeho státního zřízení neplatná“…staci nahlednout do ustavy, treba na http://www.hrad.cz
Sunfreedome,ať hledám, jak hledám, žádný argument ve vašem komentáři nenacházím. Asi to bude tím, že tam žádný není. A protože těch něco málo urážek mi za to nestojí, reagovat nebudu. Vykládejte si to jak chcete. Snad jenom drobnou poznámku: co se Clintonovy podpory NMD týče, tak podle článku http://www.blisty.cz…t/38306.html nebyla valná (spíš nebyla žádná). Takže lžete buď vy, nebo Coyle. Co myslíte, komu budu v této věci věřit spíše? Vám, nebo Američanovi?
Jasane,podle Článku 2, odst. (1) a dále odst. (3). Ale já vím, že pro vás se Ústava scvrkává do Článku 26, který si vykládáte tak, že poslanec není vázán ničím a nikým, a především ne volebním programem, na jehož základně byl zvolen, a vůlí občanů, které reprezentuje. Svoboda neznamená libovůle, natožpak zvůle, o tom mne nepřesvědčíte.
Tribuneprvni cast ustavy je zalezitost deklaratorni, ktera je pak presne specifikovana v prislusnych castech – takze madat poslance je VOLNY… o volebnim programu neni ani reci – navic pokud strana neziska absolutni vetsinu – jak by jste si to technicky predstavoval?O smlouve same pak clanek 39.Budu se docela tesit na ustavni soud.
Tribune,měl byste více věřit Američanovy, i když píše na tak pochybný úpadkový server, jakým blisty rozhodně jsou, leč nebyly vždy.Ale pravdou zůstává, že budování systému nikdy zastaveno nebylo, jen v situacích, kdy se to nezdálo potřebné, byl výzkum ochuzen o nějaký ten bilion dolarů. Nebál bych se, že při dalším výbuchu na spojeneckém území nebo při dalším úspěšném severokorejském pokusu, bude někdo zásadně proti. TO je ta výhoda americké domestic policy, že v základních otázkách se všichni shodnou, hádají se jen o to jak, kdy a za kolik. Většinou.
Opatrně, Sunfreedome,abyste se se mnou nakonec třeba i neshodl. To by byla zajisté těžká rána pro vaše ego :-)
Moje ego v poslední době padá, proto chodím na blogy, jako je ten Váš, abych to zastavil, víte (smile)…
Idealisto, já bych sem radši nechodil sunfreedome, protože to nezastavíš a nervovat se černým obrazem který tě čeká je o zdraví.
A copak chcete zastavovat, brtníku,smím-li se ptát? Svobodu slova, svobodu projvu? Odlišné názory? Odlišné kultury? Odlišné cíle? Nebo prostě cokoliv, co není stejné, jako vy? (stejně nenávistné a stejně zaslepené, chtělo by se napsat).A jak to chcete zastavit? Zákony, zákazy, násilím, vyhrožováním, omezením svobod, kontrolou myšlení?Ve vašem případě bych byl opravdu raději, kdybyste nic nezastavoval.
Od tebe Tribune bych zrovna takové nepochopení nečekal — nebo si snad myslíš, že současní neolib tu budou navždycky, to oni si to myslí a jakoukoliv změnu chtějí zastavit – jakýmkoliv způsobem, třeba dohadováním se s TEBOU na tomto webu.Ale omlouvám se – měl jsem se vymáčknout jasněji, raději tedy zalezu do svého brlohu.
Kdo ví, brtníku,možná jsem to opravdu nepochopil. Poslední dobou mám totiž pocit, že se kolem mne na netu obcházejí dva brtníci: Brtník Jekyll a Brtník Hyde.
Tribune, podobné rozdvojení je nebezpečné a takovým je lepší se vyhýbat, mne to bere hlavně když se nechám unést nějakým jasanem nebo krtkem. Ono se orientovat ve všem co někdo na web napíše je někdy dost složité, zvláště když není jasné kdo je kdo.Jinak si myslím, že bychom se u piva pohádali tak, že by až pěna stříkala, jak by jsme při své argumentaci mávali půllitrem (s uchem) – třeba o tomhle: Bludný kruh české leviceReflexe situace sebekultivace jako východiskoMichael Hauser /vyšlo 14. 1. v Bristkých listech/ a jak z toho ven.
PS škoda, že Hauserů není u nás víc.
Tak podle všeho jsou ty Brtníci opravdu dva.To bude tóčo, až se tady ten pravý, hnědý, zase ukáže, to budou chlupy lítat :-))
[9] Tak tak, on se někdy převléká za medvěda jako Vašek v prodaný… sunfreedomtedy – Idealisto (neoliberále s vírou uhlířskou), já bych sem radši nechodil sunfreedome, protože to nezastavíš (vývoj), (tedy to co hájíš půjde do kytek)a nervovat se černým obrazem který tě čeká je o zdraví.Ostatně co říkáš Tribune na poslední výrok z Moskvy, že se v případě konfliktu nebudou rozpakovat použít jaderné zbraně (já to čtu jako: důkladně vymazat radar v Brdech a tak mimochodem celý střední Čechy s Prahou).
Co bych mu říkal?[16] Nepřekvapuje mne, čekal jsem ho. Co jiného by také měli říkat? Je to v jejich situaci naprosto logické a legitimní. USA by neříkaly nic jiného, kdyby začala Moskva na Kubě rozmisťovat například jaderné střely. Ostatně, USA také nic jiného ani tehdy neříkali, když to Moskva zkoušela poprvé. Rusko Putina prostě není Rusko Jelcina. Rusové už si nechtějí nechat srát na hlavu. A popravdě – mají mé sympatie.Ale je jasné, že u nás se opět zamění příčina za následek a ruské prohlášení se bude vydávat za jednoznačný důvod pro radar s tím, že nám Rusové vyhrožují, a že radar to vyřeší. Jenže Rusové se jen brání, tím agresorem jsme my. A když si uvědomím, jak to v roce 1981 vyřešili Izraelci s Osirakem, tam myslím, že můžeme být rádi, že Rusové zatím jenom hrozí. Protože pokud Američané vědí lépe než my, co je pro nás dobré, pak Rusové vědí tím spíše, co je dobré pro ně samé.Možná, že by Rusové hrozili i bez radaru. Ale my jsme jim dali důvod. Jsme prostě hlupáci, co si myslí, kdovíjak nejsou chytří jenom proto, že nám někdo zchytralý věnuje svoji pozornost. On ví velmi dobře, proč to dělá, to jenom nás to vůbec nezajímá.
[17] – S tou Kubou to sedí, Rusům se vlastně nedalo nic zazlívat, ta dohoda s Kennedym měla totiž dva body, Rusové sice opustí Kubu, ale Američani zase odvezou rakety z Turecka, od hranic s tehdejším CCCP které si tam dali ještě dřív. (To jen na osvěžení paměti mladým, co to nepamatujou a kterým se zapomíná ta drobnost ve stylu co bylo dřív – slepice nebo vejce povědět). Jak Nikitka, Tak John tehdy pochopili, že podobná vzájemná eskalace vede jen do maléru.