Současná vlna protiruské hysterie a nenávistného antirusismu, který se jeho proponenti snaží představovat jako něco přirozeného a bytostně českého, je velmi pravděpodobně jen moderním konstruktem, kterým má racionalizovat (s pomocí eklektické směsi racionální ostražitosti a iracionálních (sic!) uměle přiživovaných úzkostí) změnu orientace nově etablovaných elit z jednoho mocenského centra (slovanské Rusko) na druhé (anglosaské USA). V této souvislosti není bez zajímavosti článek Dalibora VÁCHY Za cizí město v čísle 9/2009 kulturně-historické revue Dějiny a současnost, s podtitulem Českoslovenští legionáři u Kazaně v roce 1918. Jak totiž ukazuje dále citovaná pasáž, vztah Čechů k Rusům nebyl vždy tak aktivisticky negativní, jak dnes dominuje médiím, ale vyvíjel; zárodky jistého despektu Čechů k Rusům se však možná rodily právě v bitvě o Kazaň.
Vítězící Čechoslováci byli tehdy miláčky davů, šli z jednoho vítězství do druhého, snad dokonce věřili mýtům o své neporanitelnosti. Nadšení strhlo i dosud lhostejné. Lze předpokládat, že někdy v té době (po vítězstvích u Samary, Simbirska, na uralských bojištích) bylo na výši nadšení, které v sobě propojovalo vlastenectví s opět sílícím rusofilstvím. (…) Původní náplň předválečné slovanofilské ideje, s kterou někteří vojáci včetně Rudolfa Medka přebíhali frontu, ideje o velkém slovanském bratru, který pomůže svým menším a slabším sourozencům, se od počátku války několikrát změnila. Obě ruské revoluce, rozvrat říše, skutečná lidská tragédie (řečeno s Orlandem Figersem) a na první pohled skvělé úspěchy Čechoslováků v bojích proti bolševikům probudily dřímající praslovanský aktivismus legionářů. Zdá se, že i skeptická většina v československém vojsku podlehla kouzlu okamžiku a na chvíli uvěřila mesianismu nejnadšenějších rusofilů (Medek, Pavlů). Uvěřila tomu, že teď ONI pomůžou Rusku na nohy, že ho znovu obrátí proti Německu, že jejich oběť spasí skrze Rusko celý svět."
Kazaň obsadili legionáři snadno, postupem času se k ní však začaly stahovat stále početnější jednotky Rudé armády (na frontu posléze dorazil i L.D.Trockij osobně). Češi začali mít velké problémy Kazaň udržet, ztráty narůstaly, posily nepřicházely a místní Rusové, ač protibolševicky zaměření, se v boji nijak neangažovali.
Morálku bojujících vojáků poškozoval nezájem a lhostejnost ruského obyvatelstva v Kazani, nezájem se později proměnil v aktivní protesty a dokonce ozbrojenou vzpouru. Proti té museli Čechoslováci stáhnout prořídlé jednotky z již tak oslabené fronty. Kazaňští mnoho k obraně povolžského velkoměsta nepřispěli, ač úspěch mohl být klíčem k velkým problémům pro mladý bolševický režim.
(…)
Bitva o Kazaň byla největší porážkou československých legií v Rusku a klíčovým momentem, do kterého přeživší a mnozí další později promítli vymizení posledních zbytků svého rusofilství. (…) Kazaň se stala traumatem, byla katastrofální porážkou vojáků, kteří již sami téměř uvěřili tomu, o čem je přesvědčovala jejich vlastní propaganda a nadšení Rusové – totiž že jsou neporazitelní."
Legionáři, z nichž někteří se přesto přese všechno kladného vztahu k Rusům nikdy nezbavili, vymřeli a s nimi i jejich rusofilství. Pocit nevděku a zrady Rusů, kteří se nenechali zachránit od bolševiků, však možná, byť třeba nevysloveně a neuvědoměle, přežívá dodnes. Právě on by mohl stát v pozadí dnes rostoucího (a módního) antirusismu, který by bylo možno poněkud vulgárně shrnout do tvrzení, že všichni Rusové jsou bolševici, a tedy vítězové od Kazaně. Události let dalších, roku 1948 a zejména 1968, pak tyto stereotypy již jen utvrdili.
Česká rusofobie, která dnes začíná být pomalu téměř institucionalizována, a která kolikrát připomíná ze všeho nejvíce pózu, je podle mne v řadě případů jenom snahou outsourcovat" české komplexy a mindráky na Rusy a učinit Rusy odpovědné za naše vlastní selhání.
(Pozn.: Tučně zvýraznění některých pasáží citátů jsem provedl já.)
Tribun 
Dobrý "výkop", Tribune …stejně tak, jako velmi vítám Vaší novou rubriku. Nechám si tenhle její první kousek na zítra – důležitá věc. Díky.
Tribune,ono ta "rusofobie" je v dnešní době přiživována samotnými Rusy a Ukrajinci (což je pro většinu zdejších to samé), respektive jejich chováním zde. Jednoho Rusa jsem měl tu "čest" mít asi měsíc za spolubydlícího na koleji…no a řeknu Vám, být to déle, tak ho už asi fyzicky napadnu. Jednoho dne se vypařil jak pára nad hrncem pryč a s ním i moje sportovní boty a peřina…nevím, proč si vybral tuhle kombici mezi námi:-)…Co tím chci říct – většina lidí v ČR se někdy ve svém životě dostane do blízkosti někoho z Východu a upřímně, dost často se tu Rusové atd. chovají dost neurvale. Pak se nejde divit, že někteří lidé propadnou absolutní rusofobii. I já (ó jak krásně narcisitní:-) jsem od té zkušenosti v jednání s Rusy a spol. dost obezřetný, i když racionálně vím, že to byl jeden člověk ze 150 000 000, navíc daleko od domova a "utržený ze řetězu", ale tak nějak "podvědomě" se to ve mně drží…
Ahuro,to jste měl smůlu. Ale co se teprve "podvědomě" drží v těch, co přišli do blízkého styku třeba s Madoffem, že. I když, ona taková krádež miliard je daleko elegantnější než krádež tenisek, a když jim to pojišťovna uhradí, třeba ho budou nakonec obdivovat pro jeho inteligenci…
Věřím,že možná několik málo lidí, co se hrabou v historii, nabude dojmu, že kořeny rusofobie pramení někde u Kazaně. Pře převratem se o dění v Rusku mlčelo, maximálně nám řekli něco o legionářích rudoarmějcích. Lidé s osobní zkušeností pomřeli. Za posledních 20 let jsem si všiml jen jednoho pořadu v televizi. Pro všeobecnou nedůvěru k tomuto zdroji informací, mnoho masově politické práce televize nenadělá. Běžný divák si řekne, že zase obracejí historii naruby. Má to potvrzeno z porovnání vlastních zkušeností z doby před a po převratu.Rusofobie byla vybudována všeobecně u starších ročníků na zklamání z roku 1968 nebo u hlasité menšiny na faktu, že Rusové reprezentovali systém, který jim vzal nakradený majetek (nadhodnoty, které se zmocnili). U mladých je rusofobie implantována zvenčí od dávných konkurentů, řekněme států příslušejícím různým jazykovým okruhům. Na slovanském východě vedli válku s Rusy v minulém století jen Poláci. Vzájemně si zabírali území. Jedni nevidí svinstva druhých. Přes povrchní rusofobii nevidím nadějné, že by se podařilo vmanipulovat Čechy do války s Rusy. To by museli Havel, Vondra, Topolánek a Vidím na frontu sami nebo by museli mít jen oni k dispozici knoflík k odpálení raket. Odhaduji, že by vojáci zase jako za Rakousko-Uherska masově přebíhali.Nejenom Češi jsou naštvaní na Rusy. I v ruské společnosti bylo dříve nazíráno na Čechy jako na příživníky, díky kterým se oni doma mají špatně. To mi řekl kolega, který strávil několik let v aparátu RVHP.
To co zde v Čechách málokdo chápe to je velmocenské myšlení. V tomto jsou si Američané a Rusové velmi podobní.
A nebude ona ta rusofóbiejenom jistou podmnožinou všeobecné české xenofobie, se všemi odpudivými projevy – vytahování se nad "žebráky z Východu a Jihu" a hrbení se před "pány ze Západu a Severu"? Ono pro ty legionáře možná stačil jen kontakt se syrovou ruskou realitou.(Ostatně nestal se podobný obrat i K.H. Borovskému a T.G.M.?)Jinak mě stále znova a znova fascinuje, jak se bojíme starých nebezpečí a nevidíme ta nová. V době, kdy si už na nás brousil zuby Hitler, my jsme se stále ještě vypořádávali s Habsburky, v době, kdy se Praha pomalu a jistě stává druhým či záložním Sionem, naše(německá) média straší Rusy, Číňany a mohamedány. A až zde budou ve velkém skupovat fabriky a infrastrukturu Číňani a Saúdští Arabové, my si toho ani nevšimneme, protož budeme zrovna plně zaměstnáni nějakou místní hilsneriádou… Tož tak.
Stane,nehodil bys to k sobě? Docela by mne zajímalo, co si o tom bude myslet OMácká společnost.
LV,ten dojem byl můj, respektive je to má hypotéza, kterou jsem zde předložil spolu s výpiskem toho, co mne zaujalo a co mne k ní vedlo.Nezdá se mi, že by byl rok 1968 určující. Muselo v tom být ještě něco jiného. Okupace mohla být spouštěčem, ale jako příčina mi nesedí. Vezměte si naše vztahy s Němci: staletí se s nimi sváříme, co všechno nám za ta léta udělali (vždyť pro nás plánovali i genocidu), a přitom současné vztahy s nimi jsou celkem normální a takovou nenávist, jako vůči Rusku a Rusům, ve vztahu k Němcům nevnímám. Možná je to proto, že Němce a Německo celkem dobře známe, kdežto Rusko a Rusy ne, a proto je snadné jej nenávidět, protože je cizí a můžeme do něj lehce projikovat své komplexy a stereotypy.
Ahuro,narazil jste na něco, co si uvědomuji již delší dobu: lidé vnímají úkorněji drobnou pouliční kriminalitu, která se jich přímo dotýká, než vzdálenou, i když rozsahem a dopadem na jejich život kolikrát významnější kriminalitu bílých límečků. Však to znáte, Ahuro: sebere někomu peněženku – jste zloděj, připravíte statisíce o jejich úspory – jste úspěšný podnikatel.
Tribune,já to znám jinak, takhle to vyprávěl matikář u nás na gymplu:"Jak bych vám vysvětlil nepřímou úměru…podívejte se, když ukradnete v Kauflandu autíčko za 100kč, jste zločinec. Když ukradnete Kaufland za 100MKč, jste vážený podnikatel.":-)
Hm, čtu:"Česká rusofobie, která dnes začíná být pomalu téměř institucionalizována, a která kolikrát připomíná ze všeho nejvíce pózu, je podle mne v řadě případů jenom snahou „outsourcovat" české komplexy a mindráky na Rusy a učinit Rusy odpovědné za naše vlastní selhání."V jádru nesporně pravda. Nicméně jednu poznámku ještě dodám – ta fobie je mediálně cílevědomě pěstována; obávám se, že události v Kazani jsou obecně víceméně zapomenuté (mluvím tedy za sebe)a rád bych podotkl, že v časech prvorepublikánských se spíše vyskytovala nikoli rusofobie, leč bolševikofobie. V opačném případě by tu stěží nalezlo tolik "bílých" Rusů přechodný či trvalý útulek.Jinak je to dobrý pokus, Tribune. Což už postřehl GeoN ve svém prvním vstupu.Ke Stanově [6] snad jen tolik, že by nebylo od věci vůbec tyhle druhy českých xenofobií poslat co nejrychleji k čertu.
Tribune, nijak vztahy k cizincům nestuduji.Podle mého názoru, daného věkem, mezi minusy Rusů patří kromě již zmíněné internacionální pomoci v roce 1968 také řada dalších faktorů. Mnoho let se k nim vzbuzoval odpor směšnou obhajobou jejich rozhodnutí a okatým poklonkováním. Mezi lidmi byl rozšířen třeba vtip o stupňování jednoho přídavného jména: dobrý-lepší-nejlepší-sovětský. Vědělo se třeba, mnohé jejich výrobky nejsou tak kvalitní, jak se třeba v novinách tvrdilo. Sovětský Svaz nám byl dáván za vzor i v případě, kdy to nebylo vůbec na místě. Lidé se dovídali o špatné situaci v Rusku od těch, co tuto zemi navštívili. Můj šéf tam studoval, a když se vrátil, tak žádný velký ruský kámoš nebyl. Šlo mu přes zuby jejich sebevědomí. Další kolega tam strávil 5 let v aparátu RVHP. Ten je měl dokonale přečtené. Lidé nemají rádi, když vycítí nefér falešnou hru. Dříve se hanili Američané, což jim muselo přinášet sympatie. Myslím, že se to nyní vlivem režimní propagandy obrací. Sympatie ve válce s Gruzii byla už na straně Rusů. K plusům Rusů patřilo vítězství ve válce s Německem a úspěchy ve výzkumu kosmu. Jako kluk jsem si vystřihoval sovětská letadla a lepil si je do sešitu. Sleduji nyní v televizi Vedlejší efekty. Dost telefonátů sympatizuje s Rusy. Některé telefonáty vypadají jako objednané. Naposledy hovořil zřejmě Bimbo (to je test, zda váš blog čte). Moderátor a spolubesedníci jsou otřesní.
XY,asi jsem se měl více ovládat a nemíchat dvě věci dohromady, tedy citace z dotyčného článku a mé vlastní interpretace. Tak trochu jsem se tím dostal do sporu se sebou samým a s tím, jak jsem novou rubriku zamýšlel. No, blog je živý, vyvíjí se… Jinak, na ty prvorepublikové časy jsem narážel ve své odpovědi LVmu[8]. Zaujal mne právě ten posun od prvorepublikové (Kramář), ale i ještě starší, monarchické, rusofilie k současné rusofobii. Musí podle mne existovat něco, co dělá Rusy uvěřitelným nepřítelem, a ’68 na vysvětlení podle mne nestačí.
Tribune,jednak musím souhlasit s XY, že za první republiky se jednalo především o bolševikofobii a rusofobie byla pouze v pozadí pokud vůbec v nějaké větší míře existovala.Na druhou stranu zřejmě má pravdu i Stan, který naráží na ono vytahování se nad "žebráky z Východu a Jihu" a hrbení se před "pány ze Západu a Severu". A to souvisí právě s onou českou pansko-poddanskou oscilací, o které tu byla nedávno řeč. Bolševickou emancipační totalitou pak z bývale zřetelně periferního Ruska, vůči kterým se mohli Češi cítit nadřazení, najednou vzešli po roce 1948 noví páni, což muselo Čechům připadat jako absurdní převrat situace.
Ti "žebráci z Východu a Jihu" jsou dobrá trefa, ale to vytahování se nad nimi není nic jiného než zastírání studu a pocitu trapnosti za to, že jsme těmi žebráky sami ještě nedávno byli a vlastně stále dosud jsme. Takový "parvenue syndrom".
Žebráci z Východu a Jihunejsou pro nás jen Rusové, ale i Bulhaři, Rumuni a snad i Poláci. Naše zpanštělost není ojedinělá. Jak myslíte, že se na nás dívají západní Němci? V Jeseníkách je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, unikátní technické dílo a největší v Evropě. Je to kaverna ve skále se dvěma reverzními turbínami. Elektrárna dokáže spotřebovat nebo vyrobit 400 MW a má kompenzovat výkyvy energetické bilance v důsledku výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Byla neprojektovaná za komunistů a dokončena pár let po převratu. Z cizích dodávek má jen speciální vysokonapěťové kabely. Nyní do elektrárny vodí návštěvy. Průvodce, bývalý investiční dohled, nám řekl, že zvláště Němci jsou překvapeni dokonalostí tohoto díla a nevěří, že tu elektrárnu postavili Češi sami. Před vchodem je náhrobní deska českých firem, které fóristi zničili. Pochybuji, že průměrný Čech o elektrárně něco ví a je na sou vlast hrdý. Pánové, díváte se na bondovky. Tam Rusy ukazují jako mongoloidní typy. Platí Slovan jako Slovan. Tedy i my jsme pro jiné žebráci z Východu.
Abych doplnil [5]. Ve své práci jsem se setkal s mnoha "lépe situovanými" Rusy a byli až moc sebevědomí. Proti obyčejným Rusům nic nemám.
No, Hutka říkával:"Když chcete lidem znechutit nějakou literaturu – udělejte z ní povinnou školní četbu".My jsme tady měli Rusy (resp. SSSR) za "povinné" dost dlouho na to aby se to projevilo. Na takový základ se rusofobie roubuje docela snadno, po revoluci se s tím roubováním rozhodně neotálelo a stromeček se "zalévá" a "hnojí" docela pečlivě. Zvláště když toho hnojiva dodalo Rusko dostatek do zásoby (i když se v tom nijak neliší od jiných) tak že se nemusí nějak pracně shánět.Tak že se současnému stavu nelze divit.
Tribune,kromě okupační zkušenosti s normalizací je to, jak zde mnozí už postřehli, imperiální a velmocenská politika, které se některé naivnější duše hodlaly bránit příklonem k jinému velmocenskému centru, s naprosto stejnými sklony. Ale to myslím už mnohé napadlo přede mnou. :-))
debmožná bychom měli odlišit fobii k Rusku jako velmoci a k Rusům jako lidem. Podle mé zkušenosti jsou zbohatlíci [17] všude na světě stejně trapní – majetek nejelegantněni utrácejí až další generace, které ho nevydělaly. Co se týče staré šlechty je mi rozhodně milejší ta ruská než jiné – široká ruská duše je mi z duše bližší než chladné racio západu a severu – a to nejen u ruské šlechty.
Ještě si neodpustím jednu trivialitu. Každý režim se vymezuje vůči předchozímu režimu(režimům). Odtud ta "oficiální" rusofobie.
Jak dlouho po padu CaK monarchie trvalo antirakusanstvi?.Minimalne 15 let, nez se stal dulezitejsim tematem Hitler.Nicmene uz za par let po valce bylo slyset, ze "za Rakouska byl burt s dvema houskami za dvacetnik a byly to, pane, nejake housky a nejaky burt!".Situace se radikalne zmenila za normalizace a to diky prijmu rakouske TV a radia; komu se do ruky nedostaly nejake prospekty rakouskych zasilkovych domu, necht zvedne ruku. Dodnes se mezi Cechy hrde nese, ze Viden je nejvetsi ceske mesto a kdyz clovek zaslechne jmeno Hrdliczka, hned s hrdosti dodava, ze je to puvodem Cech. Takze nejaka, na narodnost vazana, -fobie neni nikdy "ciste" zbozi, pricemz xenofobii jako takovou (odhledneme od hanliveho vyznamu tohoto slova) povazuji za zdravou a spolecnost udrzujici zalezitost. Kazda narodnostni fobie je zrejme podlozena jednak spatnou zkusenosti z "mnozstvi ciziho" a jednak naslednou manipulaci, uplne staci jen nejaky jediny spousteci moment.
a narody, nedefinovane narodnostne to maji jine a tezsi.Jsou Hispanci v Americe cizinci, anebo ne? Staci anglosaska zakladatelska tradice na definovani jakehokoliv "xenos"? Pote, co sama a dobrovolne nadzvihla poklicku taviciho kotliku? Clovek se pak nedivi, ze Americany strasi nejaci Korejci, ci fousati mudzahedini z uplne druheho konce sveta, kdyz doma musi drzet basu.
Saxi, teoretická otázka –vy považujete fobie "an sich" za projev zdraví?
XY.Na priklade pouzivani tohoto terminu jsme svedky vyznamne manipulace. Jde o zcela chybnou a zamernou aplikaci odborneho terminu s pripustenim "kolektivni viny". Jeho pouzivani je dnes tak v 99,9999% chybne. Kdyz obratim otazku, tak to poznate: je kazdy clovek, oznaceny za xenofoba, psychicky nemocny? No to asi tezko.Termin se da treba zmekcit na "xenoanxietas", uzkost, obavy z ciziho a problem vidite sam: jakmile sahnete do latiny, uz vystrkuje ruzky nejaka choroba. Tedy nahore se nebavim o naplneni terminu, ale o jeho prenesenem vyznamu: je pochopitelne, ze pred cizim jsme na pozoru.To az do doby, nez se cizi stane "nase", coz je dnes a v pripade cizich etnik uz v podstate nemozne. Samozrejme hned varuji: multikulti neni muj salek caje, stavame se v nem zcela bezbrannymi pred jakoukoliv spolecensky vyznamnou silou.
Na anxietasis anxiolytika, saxi, třeba oblíbený Lexaurin… :-)nicméně zcela přízemně: Rusům je obecně připisována xenofobie, přičemž značný díl má na svědomí zjevně xenofobní režim, v němž žili někdy od 30. let, nemluvě i zkušenostech s intervencí, atd. Jak to bylo za carismu z hlavy dohromady nedám – kromě opravdu výrazného antisemitismu, jenž tam přetrvává dosud.Nejsa na to specialistou, nedokáži posoudit onu vaši obrácenou otázku – mně osobně přijdou nejrůznější -fobové jako lidé s mírnou odchylkou od normy, vnímám to jako cosi patologického. Což ovšem není žádná objektivní věda, pouze osobní dojem. Není náhodou jistá ostražitost přece jen něco jiného než rovnou fobie?
XY,taky přízemně: můžete mi prosím vysvětlit, v čem byl ruský či sovětský režim xenofobnější než jiné režimy? A chápu to dobře, že jsou podle vás třeba "semitské" režimy méně xenofobní?
Mijime se, XY a asi se iv tomhle budeme mijet i nadale, ale to nevadi.Ti lide, o kterych je rec, nejsou zadni – fobove, ti nemaji chorobny a neoduvodneny strach, jejich jedinym cilem je zbavit se neobvykleho, ciziho. Zdroj jejich obav nelezi v chorobnem podlozi (vyjimky jsou, samozrejme), ale v, podle meho, zcela normalnich reakcich. Politicke zneuziti takove aktivity je uz jina otazka. A sam vidite- i vy oznacujete takove lidi jako nemocne jen proto, ze se vam jejich chovani pouze nelibi.Minuly tyden jsem nechal z garaze odstranit cmelaci hnizdo, prestoze nejsem zadny cmelakofob. Zkratka jsem s nimi nechtel byt v jednom dome, nic vic.Rusofobie a ostatni take nejsou zadnou vyjimkou; stav je neuspokojivy, hleda se vinik a nekdo "cizi" je po ruce, jak tohle asi muze dopadnout.Kdyby byla nemecka/ ruska spolecnost na zacatku minuleho stoleti homogenni, kdo by to asi odnesl? Zrejme ti s cernymi/ svetlymi vlasy, ti s jednou nohou, ci lide spolecensky "nemocni"- tedy zebraci a blazni.Tedy pokud pisete "Není náhodou jistá ostražitost přece jen něco jiného než rovnou fobie?", tak odpovidam:Moderni nalepka xenofobie je jen zmanipulovany termin, nalepeny na prirozenou ostrazitost (v dusledku neochotu sdilet s "cizim" spolecny prostor).A proc nejde tyto prostory vydelit? Podle meho opet z politickych duvodu- jak levici, tak i fakticke pravici (tedy vlastnickym vladcum) takovy stav mimoradne vyhovuje; pravicovou politickou retorikou bych se zmast nenechal, to je zcasti maska a zcasti opravdu pilir konzervativnich hodnot. Volila- li svycarske SVP temer tretina opravnenych, nelze asi rici ze tato cast obyvatelstva je xenofobni a tudiz nemocna.
Ještě k mému 27přijde mi opravdu nefér vinit sovětský režim z Rusy (sic!) zaviněné xenofofobie či antisemitismu. SSSR byl mnohonárodnostní stát, a v jeho čele jeho nejhorších věrchušek rozhodně nebyli jen (a dokonce ani převážně) Rusové.
[29] Nakonec Stalin nadělil židům takovou pěknou republiku.
Zajímavý článek o Birobidžanu zde http://www.navychod.cz…amp;id=408
Ke xenofobnosti sovětského režimu, saxi – byl jste tam někdy?Jako inostráněc jste byl pečlivě hlídán a dbáno na to, abyste se neprolomil za kulisy do reality. Počínaje systémem děžurných v hotelu a konče 90% plochy státu (hrubý odhad), kam jste prostě jako cizinec neměl přístup (dodnes žasnu, jakými cestami se pan Štětina dostal všude tam, kde byl). Úřední podezřívavost na každém kroku, bumážkový systém, jenž vás neustále blokoval v pohybu. Nedůvěra a strach, kterou nemohla rozptýlit ani srdečnost lidí, s nimiž bylo lze navázat kontakt. Tohle byla zcela režimní xenofobie; co asi říkali ti, s nimiž jsem mluvil, poté, až podávali zprávu o své vstreči s inostrancem na milici, o tom nevím nic. Základní teze režimu – cizinec nesmí pokud možno zůstat sám, kdoví, co by viděl. Uprostřed velkého průmyslového města (celonoční jízda vlakem na jih od Moskvy) se náhle zjevil velice umolousaný pán s pejzy s jakousi hučkou a v kaftanu – něco takového jsem tenkrát viděl poprvé v životě. Z mého laskavého průvodce vytryskl takový proud srdečné a upřímné nenávisti, až jsem užasl. Měl naprosto jasno, co si takoví lidé zaslouží, a nijak se tím netajil. Nikterak by nediferencoval mezi tím okaftanovaným špindírou a vašimi čmeláky v garáži, saxi. :-))
Byl jsem tam hodnekrat, XY.A prinesl jsem si z tech navstev hrozny pocit rozporuplnosti, vubec se Rusum nedivim, ze tolik chlastaj a padaji do chandry. Na jedne strane jsem byl vzdy uchvacen mirou svobody pohybu na vesnici (hle, vlastnictvi vsech, siroka zeme :), na druhou stranu, pokud jsem prisel do styku s urady (ci ruskou civilizaci obecne), na me vzdycky padla hrozna depka. Ze zacatku jsem byl jako dite, ktere je pritahovano rozzhavenymi kamny a neustale uvazuje o tom, ze by si na ne sahlo, casem ale zvitezilo presvedceni, ze takove pokusy jsou zbytecne- do Ruska se uz vratit nechci, pokud to bude mozne.Bezime kazdy po uplne jine lince, to, co popisujete, nepovazuji za fobii ani nahodou, ale jen za zazite byrokraticke opatreni (administrativni manipulace s cizinci ma v Rusku svoji tradici a opodstatneni). Vzdyt pokud mezi tamnejsimi obcany byla nejaka fobie, tak spise z vlastnich lidi (policistu atd.), setkat se s cizinci oficialnim zpusobem bylo vlastne terno a zadana zalezitost (viz treba dezurnyje, ci ruzne posvecene druzby).Ty proudy nenavisti od oficialnich pruvodcu mely podle meho puvod v jejich rozstepenosti: ideologie je presvedcila, ze jsou nejlepsi a pak v setkani z oci do oci pocitili, ze tomu tak neni, tak se "zabejcili", az do agrese.Po me jeden takovy vyjel v Kremlu, protoze jsem se ho zeptal, coze je to tam v rohu za sane: "Cto, vy neznajete Car- sani?" Rval na me jak divy, byl z toho chudak cely zadychany. Zajimave na tom bylo, ze skupina Nemcu, ve ktere jsem byl, zmlkla a zacala se divat do zeme. Me bylo jasne, ze na me "nemuze", Nemcum ne.
Treba by slo mluvit o rezimni fobii.To je ale uz jina uroven. Vzpominate si na cinskou spacko- fobii (spacek, ten ptak, zerouci urodu)? Vybuzena prisla, pak zase odesla: tohle zadna prava fobie neni, spise pak vysledek manipulace za ucelem dosazeni "vyssiho" cile.
No, saxi, vždyť jsem psal o řežimní xenofobii… :-)Nechci to gradovat až k paranoickému chování, ale výchozí stanovisko bylo vždy, že inostráněc je potenciální nepřítel a jako takový musí být oblafnut. To je to, co jsem měl na mysli. Druhá věc je, že inostráněc je na tržiští, ale i ve státních obchodech kavka, ouřad jakékoli důležitosti využije každou příležitost, aby holomka zdupal a natřel; soudě podle postřehů všelikých a rozhodně ne rusofobních cestovatelů ze žhavé současnosti, tento mechanismus přetrvává dosud zejména na hraničních přechodech, jeť zdrojem dodatečných příjmů mužů v uniformách, atd. Myslím, že jsme se nakonec, vší mimoběžnosti navzdory, docela shodli. Včetně názoru, že to opravdu není země, kam by se člověk s chutí vracel. Je-li úřední nevrlost a podezřívavost vůčo cizincům výchozím stanoviskem režimních úřadů, nemůže to nemít vliv na smýšlení občanstva, které návštěvníka zdrtí demonstrativní láskou a pohostinstvím za doprovodu řečí o tom, že nejlépe je být jako oni, hostitelé. Kdo jiný jest, od ďábla jest. :-)
ale jiste, omlouvam se.Kdyz jste napsal o fobii rezimu, mel jsem na mysli, ze do fobie zahrnujete jako jeji zdroje i ty chudaky.Tak jsem to obratil na rezimni fobii, aby bylo jasne, odkud vitr vane.Pokud se vratime k clanku, tak ma za to, ze je tu spise rec o skupine obyvatel, trpicich rusofobii (at je po vasem :) a ze vliv rezimu neni zas tak uplne ideologicky silny; tedy ze jejich fobie vyvera z jistych vnitrnich zdroju. Ono "ruso-" tedy muze byt v case zamenitelne za neco jineho.
Jistý český básník, saxi, kdysi psal o dítku, kterému ukazoval zdejšího mamuta –a konstatoval (v parafrázi) asi následující: Když dítě uvidělo mamuta, zprvu se bálo. Člověk se vždy bojí toho, co je veliké. – Řekl bych, že Středoevropan, jemuž se vlastní stát smrskl z 15 milionové jitrničky na desetimilionový zelný rybníček, bude mít tváří tvář Rusku vždy pocit nepatřičné malosti – ta země je drobet z formátu a přes veškerý rozklad, který ji postihl, pořád disponuje nepatřičnými prostorami, zdroji a silami. To, kromě normalizačních zkušeností s okupací, bude opravdu někde vespod těch českých rusofobií – je jich zkrátka slyškom mnogo… A stačí, aby se třeba Rusko na Nový rok pohádalo se sousedním atamanem o peníze – a v Evropě je náhle zima. Toť mana nebeská pro režimní mediální mlýny, které čiperně tuhle objektivně existující potíž využijí k tomu, aby posílily v obyvatelstvu příslušné atavismy.
XY, pisete:."kromě normalizačních zkušeností s okupací"Tady je take zakopany certicek. Ono tech zkusenosti s normalizacnimi okupanty zase nebylo tolik a mam za to, ze vetsina naroda nakonec Rusum zazlivala (byt treba nereflektovane)to, ze diky jejich politicke sile se podarilo postavit Cechy proti Cechum a tim nebezpecne otevrit stare ceske trauma "kmenozrady", tedy nesoudrznosti naseho etnika. Nakonec by z toho mohlo vylezt " diky normalizacni zkusenosti s vlastnimi lidmi, instalovanymi Rusaky" :).A co se tyce ceskych legii: ty byly po vypuknuti revoluce postaveny do opravdu nezavidenihodne situace, protoze musely nejakym novym zpusobem predefinovat svoji roli.V zasade mely na vyber dve moznosti: budto pritakat staremu carskemu rezimu a stat se "armadou osvoboditelkou", ci ze sebe udelat ryzi zoldackou armadu a priklonit se k tomu, "kdo da vic". Rekl bych, ze prva varianta vyhrala take proto, ze Ceske imperialni ambice, vybuzene de facto "chladnou" anexi Slovenska a Zakarpati, dosla v teto moznosti sveho loogickeho naplneni: Cesi konecne po staletich operovali s vlastni uplnou armadou na cizim uzemi a navic se pri tom dockali vdeku obyvatel.Nelze se pak take divit, ze na ceske strane zavladl udiv a pak rozcarovani z neochoty kazanskeho obyvatelstva spolupodilet se s legiemi na obrane mesta. Nerekl bych, ze situace mezi Bilymi a Rudymi byla padesat na padesat, minimalne to muselo byt 49: 51 (jinak by nevyhrali). Pricemz ruske obyvatelstvo je na takovato hnuti velmi sensitivni a neni tedy divu, ze se zachovalo tak, jak se zachovalo. cesi to pochopili jako selhani logicky sice dobre, ale na druhou stranu mince uz nedohledli.Malo se take vi, ze cast ceskych legii byla s podporou bolseviku vyvedena na francouzskou frontu, kde se zucastnila boju proti Nemcu. To je "logicky" paranoidni, lidsky a mocensky vsak pochopitelne: ti, proti kterym Cesi bojovali (Rudi) s nimi uzavreli pakt o boji proti jejich nepriteli (Nemcum). Tehdy v tomto okamziku se z armady- osvoboditelky stala armada zoldnerska, a to "bez ztraty desitky". Platbou za takovou akci asi tehdy nebyly zadne penize, ale jen "pouhe" ponechani zivota, coz stoji jiste nad vsemi poklady sveta.Nic nevycitam, nejsem general po bitve.
a jeste spec pro XY jedno specinfo :).Angazma ceskych legionaru na francouzske fronte je nametem libreta jednoho Janackova muzskeho sboru. A toto libreto se stalo zdrojem xenofobni :) kritiky zapadnich novinaru: pry slo jen o propagandu, protoze zadni cesti legionari na francouzske strane nikdy nebojovali. Coz neni pravda, pozdeli je ukazalo, ze jich tam nekolik stovek doopravdy padlo.
Kdepak Rusáky, Saxispíš instalace českých lidí vstřícně předposranejma (a šikovnejma, to vždycky) českejma lidma .. gustáv šel přece nahoru už od jara 68 a jenom využil historický příležitosti, stejně jako se jí o dvacet let chopila zas jiná garnitura. A pomalu nazrává čas na třetí nebo spíš šestou reprízu, když začneme vznikem republiky. No a to si samozřejmě těžko můžeme někdy odpustit, tak je třeba najít ty správný viníky ;-)
jak to bylo v Kazani sem nečetla,ale situace v Bugulmě mi, podle popisu očitého svědka, na žádnou Rusofobii nepřipadla ;)
Hm, saxi, dlouho pátrám po tlustém konvulutu dopisů, které psalmůj předek své ženě nejprve z fronty u Přemyšle (1914), potom ze zajetí v Ufě a nakonec z dlouhé cesty přes Sibiř do Vladivostoku a kolem Indie a přes Suez do Janova a domů. Mám dojem, že okolo roku se zdržel v Irkutsku, rozhodně přes zimu, protože tam zmiňuje onu zimní zkratku železnice přes zamrzlý Bajkal. Je to pozoruhodný obraz šestileté anabáze a myslím, že zdaleka neodpovídá názorům, které tu vznesl svrchupsaný historik. Svazek končil telegramem, že je v Praze a jede domů na Moravu. Psal se rok 1920. Mimo to jsem měl v ruce soubor memoárů jiného legionáře; byla tam zjevná nenávist k bolševikovi, jímž se ten memoárista posléze v republice stal(!) (a přišel tím o dobrodiní ze členství Obce legionářské, neb jejími členy nesměli být členové komunistické strany, naopak členem zůstal po celou dobu existence spolku, zrušeného za okupace, jistý akademik Fr. Trávníček, pozdější uvědomělý straník a stalinista). První republika a legionáři sami tedy zřetelně diferencovali své rusofobie dle politické orientace – neměli rádi bolševiky, ale s Rusy neměli problém, pamatuji-li si to dobře. Ale ten konvolut je kdesi v bytě uložen spolu s řadou dokumentárních fotografií – a nemohu přijít na to, kde, sakra práce!K té soudobé rusofobii jen dodatečnou poznámku – ruská síla a brutalita, jakou bez rozpaků uplatňují při umravňování odbojných satelitů – viz Čečna či Gruzie, atd., rozhodně k české rusofilii přispět nemůže. A zdravím baru! :-)
XY,"..ruská síla a brutalita, jakou bez rozpaků uplatňují při umravňování odbojných satelitů – viz Čečna či Gruzie, atd., rozhodně k české rusofilii přispět nemůže. .."tady se podle mne fatálně mýlíte, psychologie není zřejmě vaší silnou stránkou. Když pominu brutalitu Čečny a Gruzie, na kterou Rusko poměrně přiměřeně odpovídalo, vezměte jen tu vlnu amerikanofilie či izraelofilie, ke které přispívá brutalita amíků či Izraele při umravňování toho, kdo je zrovna napadne. Síla, i brutální síla, má pro mnohé silnou přitažlivost a je evidentně afrodisiakum. Bohužel.
Ehm, debe, nějak vám uniká, že při takové příležitosti si každý pamětník připomene21.8.68 a následující, tu záplavu tanků a vojska a každý hned vidí rozstřílenou fasádu Národního muzea. A taky mrtvé. To je takové špecifíkum lidu, jenž měl už jednou tu čest se s tímto typem ruské lásky seznámit zblízka. Takže promiňte, snad s výjimkou masochistů si niíkdo o zopakování takových zážitků nestojí. Nemyslím, že by nešťastníci, postižení svrchupsanou úchylkou, tvořili nějaké statisticky významné procento zdejšího obyvatelstva… Ale co já vím… :-))
XY,já jsem taky pamětník, a rozhodně jsem z ruské okupace neprofitoval, naopak. To mi ale nebrání v tom, srovnat si okupaci naši s okupací Iráku či jiných. A výsledkem je pro mne pochopení, že velmoce jsou ksindl bez ohledu na etnikum (bez tichého souhlasu amíků by se byla okupace nikdy nemohla uskutečnit.) Ono totiž v této nově pěstované rusofobii vůbec nejde o povahu Rusů, ale jejím cílem je právě vnutit nám místo ní amerikanofiili a jiné filie, prospěšné těm, co nám je vnucují. A pardon, na sežrání této návnady přeci jen už nejsem dost naivní.
Hm, debe, zkuste se podívat… :-))na glosu tohoto čísla. [11]Pěkný den.
mate "osobni" rodinny zazite, to se vzdy pocita, XY.V zasade souhlas, tyhle zasute vzpominky a moznosti vyplavou vzdycky az behem hovoru.Znal jsem osobne Petru Prochazkovou, tu angazovanou pro- cecenskou novinarku. Na Kavkaz odjizdela plna presvedceni, po par letech se sverila, ze uz si neni tak uplne jista, na ci strane je pravda a vice- mene zpusoby ruske armady dokazala pochopit. Rekl bych, ze si tady muzeme vsichni navzajem pogratulovat k tomu, ze Praotec Cech byl tak zdatny turista, co navic umel azimuty a svetove strany, vzal to zkratka dobrym smerem a dobre daleko, tak akorat.Muj dedecek prebehl do italskych legii, dvakrat odsouzen k zastreleni, dvakrat se mu podarilo utect z cely smrti, to vse v jeho sestnacti, resp. sedmnacti letech. Domu, do Hrenska, se dostal take nekdy okolo roku 1920. Nikdy pak se o politiku nezajimal, jedine, co po navratu udelal, ze vystoupil z katolicke cirkve (to se tehdy muselo delat jeste pisemne :). Komuniste mu byli volni, lidovci samozrejme taky.
a jeste dodatek.existuji nejake statistiky, ktere dokazaly rozdelit mrtve v 68 na ty od Rusu a ty od ceske policie?Co si matne vzpominam, nekde jsem cetl, ze celkem bylo asi 110 zabitych a na konto Cechu mela padnout cela tretina. To je ovsem bez zaruky.
XY,hezké :).Tak jen znovu prosím o klidné zamyšlení se nad přitažlivostí brutální síly. Čtěte diskuze pod články o izraelsko-palestinské otázce, o postupu amiků při umísťování "obranných" systémů v Evropě, a vraťte se třeba až k Hitlerovi či k Římu. Uvidíte, že tím "masochismem" trpí v podstatě většina z nás, stačí jen šikovně vyhmátnout tu strunu. A v zájmu spravedlnosti budete muset uznat, že Rusko na tuto strunu momentálně hraje nejmíň, sílu užívá jen v případech, kdy se cítí ohroženo (jako ostatní velmoci), neexportuje ji za své hranice a nezaplavuje její propagací světová média.
Saxi, tohle už je jen odkaz k jiné naší (a mou vinou nedokončené) debatě…http://www.blisty.cz…rt49121.htmlPS – K tomu dědečkovi, saxi, půvabná historka z těch časů, které následovaly po návratu pilného korespondenta ze sibiřské anabáze domů. Dopustil se téhož kacířského skutku a jeho bratr, takto katolický farář, jej osobně jako odpadlíka proklel v místě rodiště, před maminkou – a s patosem nad ním zlomil svíci s příslušným anatema.