Martin Weiss: Pravá tvář té druhé Ameriky

Martin Weiss publikoval v sobotních Lidovkách pojednání Pravá tvář té druhé Ameriky o fenoménu tea parties a jejich zakotvení v americké společnosti, které bych neváhal označit za brilantní:

A zatímco dřív zpravidla ve vztahu stranického aparátu a konzervativních aktivistů vycházela iniciativa od politických manažerů, jakými byli třeba Bushův stratég Karl Rove nebo předtím tvůrce Křesťanské koalice Ralph Reed, čajoví aktivisté jsou naštvaní na republikánský establishment bezmála tolik jako na demokratický. Naštvanost je ostatně jejich základní charakteristika.

(Co jsou tea partries, pokud nejsou umělým PR produktem republikánů a bysnysmenů v pozadí?) Jedna odpověď, která by je potěšila, může znít: americká Al Kajda. Ne svou krvežíznivostí, ale organizačním principem označovaným jako zasíťované či distribuované povstání. Tea parties nemají vůdce, nemají centrum, které by vyhodnocovalo podněty, určovalo strategii a vydávalo rozkazy (a jehož zničením podetneme celou organizaci). Jsou spontánně vzniklá síť místních buněk bez pevného členství. Přesněji řečeno několik sítí, jež si vzájemně tak docela nedůvěřují.

Demokratičtí kongresmani byli překvapeni, když se na jejich mítinky dostavovalo nečekané množství dobře informovaných voličů, kteří kladli agresivní otázky. Tomuto nepřátelskému převzetí mítinků někteří komentátoři našli ještě staršího a provokativnějšího předchůdce, než jsou programátorské metody (To, co děláme, je crowd sourcing… Říkám tomu open source politika.). Mezi knihami, jejichž prodej nápadně stoupl po zvolení Obamy prezidentem, byla také Pravidla pro radikály od amerického socialistického aktivisty jménem Saul Alinsky. (&) Budoucnost progresivní politické činnosti viděl ne v zapojení se do politického systému, ani v revoluci, ale v organizování místních společenství znevýhodněných skupin občanů do nátlakových skupin, které si na politickém establishmentu vydobudou ústupky. (&) A je v tom taky značná dávka cynismu v tom smyslu, že účel světí prostředky, přijatelná pro lidi, kteří systém přestávají považovat za svůj. Je to politická varianta asymetrického konfliktu, o němž mluví teoretici terorismu.

Tea parties jsou obživnutím americké tradice, jež bere demokracii až naivně vážně. Ne snad v tom, že každý má bez ohledu na kompetenci mluvit do všeho, ale v tom, že jiný základ demokratické politické legitimity než souhlas občanů prostě neexistuje. Toto je skutečně fundamentální rozdíl mezi politickou kulturou Ameriky a Evropy – kvůli tomu kolonisté do Ameriky utíkali a kvůli tomu pak povstali proti anglickému králi. (Srovnej se slovy Fareeda Zakarii: Americká ústava je dokument z 18. století, poznamenaný posedlostí strachem z koncentrace moci v rukách vzdáleného monarchy. pozn. Tribun)

V Evropě se navzdory demokratickým revolučním či evolučním procesům udržel kulturní reflex, který velí poslouchat vrchnost. Nejmarkantnějším důsledkem je evropský projekt, který se musí obávat hlasu občanů, kdykoli udělá tu chybu, že se mu vystaví – zároveň ovšem jakýkoli pokus o zformování konzistentní alternativy kulturně deklasuje a autoritativně vytěsňuje za hranice slušné společnosti. A tady se dostáváme k podstatě sporu mezi tea parties a těmi, které oni sami nazývají elity. Dal by se popsat jako obava, že se elity začínají chovat po evropsku.

Každá společnost, i ta, která si tak zakládá na své demokratičnosti jako americká, má samozřejmě své elity. U těch amerických stojí za pozornost, že prošly v druhé polovině minulého století významnou proměnou. Vliv se přelil od víceméně dědičných elit bílých anglosaských protestantů k elitám nazývaným meritokratické.

Vnější pozorovatel se setkává převážně s tou první, elitní Amerikou. Hudba, film, móda, reklama, web, iPhony, všechno, co na nás z Ameriky vizuálně útočí; právníci, lidskoprávní aktivisté, manažeři, studenti, všichni ti, kteří do našich končin nejčastěji přijíždějí, ti všichni jsou převážně reprezentanti první Ameriky. (&) Ta druhá není tolik na export. V údivu nad ní Evropana s příslušníkem první Ameriky leccos spojuje. Na prvním místě je to náboženská víra. Evropa a americké pobřežní enklávy tvoří v dnešním světě anomální zónu, v níž náboženství vymírá. Ve vnitrozemské Americe zůstává stejně jako ve většině světa náboženství potentní silou. (&) Úcta k armádě, jež je po temných vietnamských letech dnes opět nejrespektovanější americkou veřejnou institucí, přijde nejednomu Evropanovi cizí, ne-li nebezpečná.

143 komentářů: „Martin Weiss: Pravá tvář té druhé Ameriky

  1. saxi,vy jste taky inteligentní a bystrý diskutér, pozorovatel a znalec špatných stránek svých spoludiskutérů (mrk), a vše, co píšete o mém působení na diskuzích a o účinku mých vstupů je zřejmá pravda. Rozhodně ale není mým záměrem diskuze rozbíjet nebo ukončovat. Já osobně, kdybych měl web, tak bych byl za podobné diskutéry vděčný (tedy za takové, kteří do zaběhané rutiny vnášejí excentrické, individuální a svým způsobem mimoňské Ansatz-y). Ale i to je zřejmě známka mé vlastní excentricity, která ovšem nechce být bezohledností, takže slibuji, že si dám pauzu, nebo se alespoň velmi omezím :-)

  2. Rozhodně ale není mým záměrem diskuze rozbíjet nebo ukončovat..Proboha nikam nechodte, debe. Pokud vydrzite muj obcasny vypad, tak budu rad, nejak to tu spolu zvladneme, ne? :o)

  3. saxi, mně ani nevadí debova posedlostjeho soukromou metafyzikou, připadá mí to dokonce zajímavé a reagovat se na to nemusí. Narušování souzvuku, zvláště u hysterických politických debat, je zdravé. Co mi vadí, jsou jeho podpásovky: vždycky když už u tématu nemůže vydržet, nakopne soupeře tak, aby ho umlčel: nebo to alespoň zatím vždycky udělal mně. Asi ho obzvláště dráždím a je to jeho způsob sebeobrany. Můžu to chápat, ale nejsem na takové zacházení zvyklý.

  4. reagovat se na to nemusí.Ne uplne souhlasim. Pokud jste soucasti hovoru jak on, taky vy, mate pak oba jistou mravni povinnost se navzajem neprehlizet, tj. nevylucovat se preziranim a ne-hovorem.Chapu, ze nekdy to nejde, nejsou sily, clovek uz nema naladu reagovat, ackoliv je to jeho hovorova "povinnost".Kolikrat je lepsi to vysvetlit v kratke vete: dekuji za reakci, ale pokracovat uz nebudu. Obecne to resi prave tykani: tam je jasne spiklenectvi a nereagovani neni brano jako projev nezdvorilosti.

  5. já už jsem několkrát avizoval,že na deba reagovat nebudu, ale vždycky jsem to porušil, ne z diskusní povinnosti, tu nepřijímám, ale z nedostatku sebeovládání.Jinak s tím zednářstvím jste mi vyrazil dech. Uvažuji, jestli zednářství je plodem osvícenství, nebo naopak. No, raději se snad ani neptat.

  6. saxi, já občasnakouknu :-)Marabu, dráždíte mne, a proto jsem odešel z debat, kde jste se vyskytoval. Tady jsem už zcela zahnán do kouta, a reaguji jako zvěř :-)

  7. debe, legrácky, legrácky,dobře víte, že hovory se mnou vždycky zahajujete Vy, a to zpravidla na několik pokusů, než se chytnu. Ale dosti osobních hrátek, toto fórum si to nezaslouží.

  8. teda ta slovasax [100] od Saint- Martina:"Clovek, uchovavaje vzpominku na svetlo, dokazuje, ze sestoupil ze sidla svetla a pravdy" jsou fakt zvláštní, vnímám tam hodnocení a odsudek. Jakkoli se dají pochopit i v tom významu, jak je Saint-Martin předkládá. A ta druhá od Papuse (take clena radu):"Martinismus je krestansky, zcela a naprosto krestansky." jsou taková krásně typická, jo je to tak, říkají jakoby vše, ale neříkají přitom vůbec nic. Stejně jako nakonec to "Volnost, rovnost, bratrstvi" když to tak vezmu. No ale chápu, zkratka plus heslo.

  9. Miso.Tyhle 2 vyroky mne jen tak padly do oka, jako by martiniste vzpominali na sve svetlo- krestanstvi.Papusuv (1865- 1916) vyrok asi nutno trochu prefiltrovat: cirkev byla kdysi mocna a k jejimi sblizovani se zednarstvim (martinismem) zacalo dochazet az od roku 1937 (zavrseno na 2. vatikanskem koncilu, kde cirkev udajne ovladli a od te doby je take klid).Papuse si predstavuji jako nejakeho svazarmovce v 70. letech, zakladajiciho historicky krouzek a do zduvodneni sve zadosti pisiciho: zaklady naseho krouzku se budou vzdy a naprosto drzet linie strany.Co se zednaru, jejich historie a obecne historie tyce:Mam velmi spatne zkusenosti s tim, jak lide prijimaji konspirativni teorie. A cim vic konspirace ve spolecnosti je, tim vice jsou odmitany.To hezke na rozumu je, ze cim vice ho clovek pouziva, k tim vice iracionalnim zaverum dochazi. Na konci hluboke rozumove uvahy stoji vzdy emoce.A obecne plati, ze prave tohle neni zadano, existuje limit (tabu), ktery se nesmi prekrocit- tenhle limit je ustanovovan v rozhovorech a implantovan do nich prostrednictvim drive zminene Gramsciho kulturni hegemonie- krasne to bylo videt na mistni debate o rasismu.Takze- kdyz chce clovek jit ke korenum veci, vzdy a zakonite narazi na nepochopeni. Nekdy je infiltrace tak silna, ze nepochopeni vyvera jiz zevnitr (to se nedela, to bych nemel, tam se jit nesmi) a pokud je odvazny (snad to nejdulezitejsi na rozumu), pak narazi na mlceni druhych (neakceptuji ho).Osvicenstvi je racionalni projekt, konstrukt skupiny lidi, ktera ma nikoliv nahodou ve svem znaku vymerovaci pristroje, o nejake zedniky tu skutecne neslo…promovani inzenyri lidskych dusi…:o)"Ucelem je uvnitr krestanstva panujici protivenstvi rozmelnit a podilet se na vychovnych myslenkach Comenia." (Jana Amose)Allgemeines Handbuch der Freimaurerei. Dritte, völlig umgearbeitete und mit den neuen wissenschaftlichen Forschungen im Einklang gebrachte Auflage von Lennings Encyklopädie der Freimaurerei, Verein deutscher Freimaurer, Leipzig. Max Hesse’s Verlag, 1900.

  10. jeste k vatikanskemu koncilu:Arcibiskup Lefebvre po jeho skonceni:"Odehraly se tu veci, ktere jsou nepripustne, za vse mohou katolicti liberalove."Jan XXIII (Roncalli) byl osobni pritel zednare Marsoudona, v roce 1944 se coby nuncius zapleta ve Francii nejdrive s rosenkruciany, nasledne se zednari. Zli jazykove tvrdili, ze se sam zednarem stal.Podle protizednarskeho a prokatolickeho zurnalisty Leona de Poncins:http://fr.wikipedia.org…e_Poncins

  11. to heslo volnost, rovnost, bratrstvímyslím až tak hloupé není. Svoboda jednotlivce a rovnost před zákonem jsou dva základní principy demokracie už v antice. Křesťanství k tomu přidalo princip solidarity. V napětí těchto tří pilířů a v přenášení váhy mezi nimi se odehrává většina politických debat.

  12. saxi,než zareaguju na to tvoje další, ještě mi nedá tady tohle, co jsi napsal ve 100, no a jistým způsobem to s tím, co píšeš ve [109] souvisí, nějak to musí ze mě ven. No ve 100 píšeš:"nahle zmeny temat mi nevadi, jen mi prislo sobecky lito, ze aniz by to stare bylo vycerpano, uz se zase lopotime v nejakych zakonitostech a principech, stejne jako martiniste." Vezmu to asi ze široka, mně náhlá změna tématu ani tak nevadí, tedy ona mi změna tématu vlastně nevadí vůbec, bazírování na debatě čistě "k věci" ji podle mě oklešťuje, tedy zužuje. No mám obavu, že právě tehdy pak vzniká nejlepší příležitost buďto k frázím, kterými diskutující vyjadřují své "pro či proti", nebo se jedny a tytéž názory více či méně květnatě točí stále dokola, takže příspěvky "od věci" nevnímám vůbec rušivě.. jednak vesměs ani nijak mimo nebývají, a jednak je člověk do sebe tak říkajíc úplně bezpracně nasává a taky si současně uvědomuje širší souvislosti, no a tak vůbec vše jakoby naráz vnímá a bezděky si to ukládá kamsi dozadu do hlavy. Pořád to beru tak, že smyslem debat snad není jen jakési předložení názoru, nebo jeho protlačení, natož jeho vítězství nebo co, ale možnost společně si skládat mozaiku či obrázek, nebo teda blbě řečeno- otevírat si ty obzory, bez hranic a bez obav a bez hrozeb. Nebo jinak, nepodovolovat se té oné dané kulturní hegemonii. No je to lidský rozhovor, nikoli zkoušky před komisí či prověrka pevnosti či konzistentnosti názorů. Co to vůbec je? No a když člověka původní téma článku zajímá nebo chce k němu něco říct, klidně se k němu může vrátit a vracet, na rozdíl od hovoru mluveného se psaný hovor netříští v změti hlasů, ale poskládá se za sebou a zůstává napsaný viset. Reagovat může kdokoli a kdykoli, ale je fakt, že vzhledem k rychlosti a četnosti nových článků nelze přemýšlet dlouho, resp. lze, ale to pak už jsou myšlenky tzv. pozdní, které asi i málokoho zajímají, jelikož téma článku, které se řeší především, je už zase jiné. Tady zas mně kolikrát přijde sobecky líto, že aniž by se debata tzv. vyčerpala, tedy aniž by si lidi stihli vůbec přečíst napsat a probrat něco trochu šířeji a z jiného pohledu než je ten obvyklý, zůstává se jakoby pořád na půl cesty. Ale jemná přediva debat určitě zůstávají alespoň některým debatérům v hlavě, takže souvislosti a následné pokračování se pak objeví zase třeba jinak v jiné debatě. No a hlavně se to nedá všechno stíhat časově, míním vždy reagovat a přemýšlet, a aby to člověk ještě do daného tématu stihl. Tím nevyčítám nic Tribunovi, ono to ani jinak nejde, kdyby zde visel jen jeden článek, a zvlášť kdyby debata měla být jen tzv. čistě k věci, asi by lidi necítili potřebu tak často něco přičinit, neměli by časem co, takhle se témata mění a diskutéři mají možnost vždycky něco k věci připsat..mezi náma, klidně si dokážu představit jeden článek, pod kterým se přirozeným způsobem probere a provětrá úplně vše, a to právě tím, jak občas písne někdo něco odjinud -jakoby z jiného soudku či teda od věci či něco aktuálního a tak, a zkrátka přidá zas nějaký ten kamínek. Chci tím říct, že bychom si klidně vystačili s jedním výchozím textem, co textem, větou, co větou, slovem, nebo i písmenem ? Někdo by prostě něco-cokoli začal, a další by se přirozeně přidávali. Ale takový způsob jedné dlouhé debaty by zas vyžadoval předlouze rolovat, a zabloudišví čtenář nový by byl asi úplně mimo, – počáteční téma by se mu před očima měnilo a prolínalo, ale zase by měl před očima ty nitky a propletení-é souvislosti-í. Takže si to kouskujeme, no a nakonec člověk zase aspoň zjistí, že ač téma je vždy nové= aktuální, týká se pořád těch věcí, co stejně stále průběžně řeší. Takže kolem jistých zákonitostí a principů se vlastně točíme a narážíme na ně pořád..

  13. a k tomu jak píšeš-"Papuse si predstavuji jako nejakeho svazarmovce v 70. letech, zakladajiciho historicky krouzek a do zduvodneni sve zadosti pisiciho: zaklady naseho krouzku se budou vzdy a naprosto drzet linie strany." – ano, taky si ho tak představuju, a Saint-Martina pak nejspíš jako Koniáše. "Mam velmi spatne zkusenosti s tim, jak lide prijimaji konspirativni teorie. A cim vic konspirace ve spolecnosti je, tim vice jsou odmitany. " – konspiračních teorií je teď plný net, nejen ten český, ale celý, je to úplně mezinárodní. "To hezke na rozumu je, ze cim vice ho clovek pouziva, k tim vice iracionalnim zaverum dochazi. Na konci hluboke rozumove uvahy stoji vzdy emoce. " – to máš pravdu, dá se to říct několikrát jinak, – racionálně se propracuješ k všeobecnému iracionálnu, a nebo taky, rozum tě dovede k tomu, že platné a vždy důležité jsou emoce, anebo taky- sám rozum tě navede k tomu, že to, na čem to všechno stojí a nakonec i platí, to jsou emoce – tvoje i těch druhých. Vypadá to asi všechno stejně, vím :) Ještě mě v textu na Zvědavci zaujala třeba ta identifikace lidí (toho kterého národa) se svými elitami, a co se stane, když když najednou (s)končí..

  14. no nepsala jsem nikdeže je "volnost, rovnost, bratrství" hloupé, jen že je to heslo. Teda podle mě bylo z francouzské revoluce, a samo o sobě je vypovídající určitě dostatečně, míním aniž by potřebovalo dovětky = vysvětlení kde a jak a pro koho je tedy platné.. Na těch "vysvětleních" pak nebo tedy jakoby na těch tzv. principech pak právě začnou vždycky (všechna) hesla zřejmě pozbývat svou jednoduchou a všeobecně srozumitelnou platnost.. či platnost vůbec.To nemyslím na vás osobně, marabu, ráda vás čtu. Blbě jsem to napsala předtím spíš já, takže dík za upozornění.

  15. zničila jsem tě dokonale, že saxi,tak dobrou :))

  16. "Osvicenstvi je racionalni projekt, konstrukt skupiny lidi, ktera ma nikoliv nahodou ve svem znaku vymerovaci pristroje&qsaxi, vím asi, co máte na mysli, ale přece jen bych považoval za přehnané chápat osvícenství jako projekt jednoho hnutí nebo skupiny: spíš tato různá hnutí, každé svým způsobem, odpovídají na potřeby doby, a nejvlivnější řešení nabídli pokud vím autoři, kteří k žádnému z nich nepatřili, namátkou Newton, Voltaire, Kant. Takové projekty se koneckonců objevují už v renesanci, viz také Všenáprava našeho milého Jana Amose.

  17. Míšo, já jsem si toho sloganu také nikdy moc nevšímal,dokud jsem se nezačal trošku zabývat athénskou demokracií a nedošlo mi, že dva z těch pojmů odpovídají něčemu, co jako základní hodnoty demokracie označovali už staří Řekové: svobodě (nejdřív šlo hlavně o svobodu projevu, ale stále více i způsobu života) na jedné straně a rovnosti před zákonem (isonomia) na straně druhé. On ten pojem "rovnosti" sám od sebe není jednoznačný, ale když ho pochopíte právě takto (a je takto chápán i v té lidskoprávní deklaraci z r. 1789), vidíte, že vymezuje rámec, ve kterém je svoboda možná. Přidáním pojmu "bratrství" se tam dostává něco, co je Řekům úplně cizí: původně rodinný typ společenství, založený na solidaritě, přenesený na úroveň obce – řekl bych, že tohle je originálně křesťanský přínos, který působí jako doplněk a korektiv té základní opozice.

  18. Tak zle to se mnou zatim neni, marabu.Rozhodne netvrdim, ze se nekdy v minulosti sesla skupina lidi, ktera se rozhodla zmenit svet, zalozila organizaci, sepsala plan a uskutenila ho.Urcite tam bylo vice tichych sympatizantu, nez spiklencu.A take vas nechci ubijet pofidernimi, internetovymi odkazy, ale na Newtona a Voltaira jsem se cvicne podival, na Kanta mi nezbyl cas, to mozna pozdeji:Svobodni zednari a Bedrich veliky (zadejte heslo Voltaire do vyhledavace):http://www.hohewarte.de…h0406.pdfaSvobodne zednarstvi Isaaka Newtona (drzele se mimo, proto byl clenem loze az v Iowe):http://www.freemasons-freemasonry.com…autor:http://fr.wikipedia.org…ain_BauerK Mise pozdeji, zatim jsme to neprelouskal, to je uplne tsunami.

  19. saxi, na Voltaira se mrknu později,ale pokud jde o Newtona: viděl bych rozdíl mezí tím, když se určité postavy zpětně identifikují s typem myšlení, který může někdo charakterizovat jako "zednářský", a mezi tím, kdy se tyto postavy samy za zednáře považovaly a byly členy nějaké lóže. Chápu, že z toho prvního hlediska lze za zednáře označit kde koho. Nicméně v té knize, na níž odkazujete, ačkoli ji napsal zednář, se snad ani nedokazuje, že by o Newtonovi platilo to druhé? O tom, že se zabýval alchymií a byl ovlivněný renesančním hermetismem, se nepřu, to je všeobecně známo (a v jeho době to není nic neobvyklého), nicméně z toho ještě neplyne, že byl zednář. Mrkněte také tady: http://en.wikipedia.org…t_studies

  20. když tak spíše rosikrucánství,to byla v té době velká móda, něco jako hermetismus v renesanci. Viz The Rosicrucian Enlightenment od Francis Yates: knížka, jejíž výhoda tkví v tom, že ji s prominutím nenapsala členka řádu hledajícího svou legitimizaci. Podle Justina Mučedníka byl i Sokratés křesťan.

  21. to jste hezky vystihl, marabu,"bratrství" co by původně rodinný typ společenství, založený na solidaritě, přenesený na úroveň obce.. taky myslím, že tohle bude ten křesťanský prvek nebo teda přínos. Jen zkrátka uvedený lidmi samotnými do praxe, jak se říká.

  22. tady jsem si našla tu starou deklaracifrancouzskou :)http://www.svedomi.cz…_frarev.htma k tomu tady ještě moje oblíbená americká o nezávislostihttp://cs.wikipedia.org…k%C3%BDchtohle musí člověka úplně fascinovat "Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí."a pozor, to je starý dobrý Thomas Jefferson, jeden z otců zakladatelů americké demokracie.

  23. saxi,když to nemůžeš přelouskat, tak to nelouskej :))

  24. [104] Hm, to jsou zajímavá pravidla hovorové morálky :-). Trochu mě to znepokojilo, protože často beru jako výhodu virtuální komunikace prostě "nebýt".

  25. Správná,řekl bych[104][125]. Nikdo se nemusí do hovoru zapojovat, ale když už do něj jednou vstoupí, měl by v něm buď vytrvat, nebo se z něj omluvit, a ne začít dělat mrtvého brouka. Nikdo asi nejsme v tomto směru bez chyby, ale je myslím dobré mít to na paměti.

  26. Ale to vis, ze jsem to prelouskl,To je vzdycky ta jednodussi polovina :o)Ale stejne asi nemam co dodat, aniz bych neplkal, souhlas.Marabu:Mne je v zasade uplne jedno, jestli byl Newton v nejakem radu anebo ne a rozhodne se to prat nehodlam, takze ani na Voltaira se divat nemusite, dam na vas, internetove zdroje vice- mene mlci, anebo se pouze nejaci ucastnici diskuzi domnivaji.Jeste ujasnim tohle:"Urcite tam bylo vice tichych sympatizantu, nez spiklencu."Tim nebyli mysleni tissi sympatizanti zednaru, ale celeho osviceneckeho procesu, takze i osoby laicke a neorientovane, v cele skale.Dneska je nejaky fofr den, takze alespon takhle kratce, diky.

  27. no ne,vždyť víš, no měla jsem s tebe to břímě odpovědi asi sejmout, nakonec co taky odpovědět, dyť vím :))No k těm reakcím a "povinnosti" reagovat- tam je to taky jemné předivo, ale taky nejde jenom o to, že někdy není chuť či síla reagovat, někdy taky chybí čas vůbec si k tomu nerušeně sednout anebo vůbec se k tomu poči- noťasovi dostat. No taková krásně beznetová období může mít člověk plánovaná i neplánovaná, mně takle neplánovaně unikla třeba nejedna zajímavá debata :)) Jinak tu povinnost odpovědět nebo aspoň nějak zareagovat, když mě někdo osloví taky cítím, sama vím, jaký to je, když člověk visí v rozhovoru s tím druhým ve vzduchu a reakce žádná. Ale sax vždycky zareaguje když může, takže ten je ten poslední, který by se měl nějak "trápit" s nedodanou odpovědí. Zvlášť když není ani co odpovědět ;))

  28. a ještě poznámka,dřív jsem někdy psávala, že ten druhý nemusí odpovídat, zvlášt když jsem cítila, že nebude vědět kudy kam, nebo mu to nebude milé, nebo třeba protože kápne na rozpor, ale je zase fakt, že pak se k ničemu nedá dobrat a točí se to pořád dokola, když jeden píše a o něco se snaží, zatímco ten druhý se nemusí namáhat s odpovědí, tak to prostě nevede nikam. Ono totiž právě když se člověk s tou odpovědí namáhat musí, tak se zároveň musí namáhat myslet. A to je nejen fajn na procvičení mozkových závitů, ale i cesta ven ze všech zajetých klišé a předsudků a fobií a vůbec veškerých těch nesmyslných hovadin- teda míním myšlenkových proudů a všech těch upřednostňovaných názorů nebo čeho všeho, kterýma máme všichni od malička přecpané hlavy.No a nikomu nic nenutím, jen to tak píšu.

  29. ona mi změna tématu vlastně nevadí vůbec.To me take ne, ale musi jit opravdu o zmenu tematu, o neco, co tak nejak logicky vyplyva z tematu puvodniho, nakousnuteho.A logicky muze vyplyvat i to, ze uz neni kam dal jit, tak se zkusi alespon vareni.Ta jemna prediva tkanin debat v hlave jsou take problem: pokud je tema dobre, pak aby clovek nenosil v hlave nic jineho. A navic muzes mit v hovoru trebas 3 partnery a pak musis promyslet 3 odpovedi najednou a to uz je pro cloveka, ktery se debatami na netu nezivi, moc.Vem si trebas sebe: ja si tu obvykle prez den povidam s marabuem, debem ci nekym jinym a pak prijdes vzdycky vecer ty a das sem kladu- presne v okamziku, kdy toho chci nechat. No co pak s tim, ze jo?

  30. presne v okamziku, kdy toho chci nechat. No co pak s tim,no nic, když třeba chceš odpovědět,(a máš (na) co :)) můžeš druhej den nebo další, někdy taková rychlá odpověď ani nestojí zato, já taky teď už ani nereaguju takovýma rychlýma odpověďma, nejen kvůli času, ale taky protože to nemá smysl, no a když je dobrá debata, tak to určitě stojí za to popřemýšlet, než jen frknout něco rychlýho zato klasickýho, ale k ničemu. No ale ona každá "změna tématu" taky závisí na i na okolnostech, a někdy jde i o nedorozumění, které se dá vysvětlit a může se dál. Tady ale třeba jsem tu změnu tématu vnímala i ještě jinak, než jsi psal myslím ve stovce. No když zmíníš citát, a dozvíš se, že vlastně proto, že to rezonuje s tvojí povahou, a to bez ohledu na souvislsoti debaty, tak to si buď příště rozmyslíš, něco takovýho udělat, nebo to zabalíš rovnou, pokračovat nemá smysl. Přiznávám, že o 26 a 27 nevím, co si myslet. Nejradš bych to brala jako fór, ale tak to asi myšleno nebylo.

  31. Ted jsem si trosku cistil archiv.A vyjuknul na mne Andreae se svoji vizi brartstvi: krestanska utopie, vystavena na osviceneckych (matematickych) zakladech.Barokni labyrint sveta naprimuje sve strany a stava se symetrickym rajem- zahradou (zas ti stavitele, vzdy o krok napred pred socialnimi inzenyry):http://de.wikipedia.org…120162432ahttp://cs.wikipedia.org…sveta.jpga barokni zahrada:http://www.gardenvisit.com…al.jpgKompletni stranka ke Christianopolis je na wiki bohuzel jen v nemcine:http://de.wikipedia.org…escriptioO 4 roky starsi nez Komensky (toho jsem mel u maturity :o), kluci si jsou napadne podobni:http://homepages.tesco.net…3a.jpgahttp://www.ws-neuburg.de…1671.jpg

  32. 26 a 27 byl pokus o zmenu tematu- smerem na sax party :o)

  33. A ta cepicka, co oba nosi, se nazyva pileolus.Obecne jde o cast cirkevniho obleku, jejiz ucelem je zakryt vyholene temeno, tonzuru. Za baroka noseneho i laiky. Puvodne slo o lidovou cepicku s klapkami na usi.Ale zvlastni: klapky na usi se ztratily zrovna s prichodem male doby ledove:http://upload.wikimedia.org…n.pngJe teorie o vzniku a zaniku usnich klapek, neboli o neuchovani neprospesnych napletu spravna, anebo slo opet o brutalni akt socialniho inzenyrstvi?

  34. saxi, díky, to se mi ulevilo, že vám na Newtonovězedničině zase až tak nezáleží. Projekt osvícenství je mi drahý a k pokusům některých kruhů o jeho přivlastnění (a následnou, byť snad nezamýšlenou tunelizaci) se stavím zdrženlivě. Navíc myslím, že skutečně do masivní módy, a to i mezi lidmi jinak úctyhodnými, to přišlo až v 18. a hlavně v 19. století. K rosikruciánům doporučuji tu knihu Fancis Yates, pokud neznáte, je to klasika, a má to zajímavé přesahy i do našeho regionu (stručné shrnutí třeba tady:www.sagittarius-rs.cz/soubory/stati/Comenius.docValentin Andreae se myslím s Komenským trochu znal, jejich projekty jsou každopádně v mnohém podobné, kořeny to má ovšem už renesanční. Taky díky

  35. no mě překvapilo,že to je ten stejný Andreae, jak ho znám z jiných debat, myslím ještě z Pevnosti, tresen si taky určitě pamatuje, pojí se mi s ním spíš právě ta alchymie než křesťanská utopie :) A že to napsal jsem nějak úplně zapomněla, ale přitom si pamatuju, že jsem se na to už jednou asi snad dívala, a že právě ta jistá jakoby podobnost (nemyslím zjevová, ale ta taky sedí :) mě tenkrát zaujala, a myslím taky, že se právě znal s Komenským.. a je to hrozný, jak člověk zapomíná. No já mám svůj starej archiv v čoudu, to je to.Christianopolis s dětma vychovávnejma státem.. no to mě teda nebere. A to město vypadá jak šachovnice, teda s těmi věžemi mi to tak teda hned připadlo.

  36. ona ta Christianopolis je další recyklátPlatónova projektu ideální obce v Ústavě. Zrovna ale výchova dětí státem se v zásadě ujala. Díval jsem se ještě na vztah Komenský – Andreae, zdá se, že osobní známost těch dvou není jistá, Komenský ho snad mohl znát z Heidelbergu, ale téměř jistě prý znal jeho dílo.

  37. ale s čepičkama,to mě teda dostalo,v tomhle tvaru bez ušních klapek se prý fakt začaly nosit právě kolem roku 1600, tj. jakoby v té největší zimě ledové, a taky když se dočteš, že ji začali (bez ušních klapek) nosit duchovní proto, aby měli tonzury v teple ve studených, vlhkých kostelích, nedává to smysl. No o tom střídání horkých a ledových dob bylo už v tom filmu, fakt je, že debaty kolem toho, zda za oteplování může člověk nebo ne jsou jedna věc, zda-že k němu dochází druhá, dochází k němu, a vlastně přesně jak tam říkali, dá se to pěkně zneužívat, daně poplatky a tak.. A ty čepičky, pileolus jsem se dočetla že neexistuje, teda v latině původně, ale nosí se ještě dneska pod mitrou, taky se jí říká Soli Deo, protože se nesundává, jen před Bohem, občas prý i před Papežem, s jarmulkou to prý nemá nic společnýho, podobá se pouze tvarem a tím, že jde o náboženské "oblečení", a je to takový umělý výtvor to slovo, původně z lat. pileus a zajímavý je, že německá wiki uvádí tohle http://de.wikipedia.org…eidung%29 řec-řím, nosili ji námořníci, rybáři i řemeslníci, a po vzoru rybářů si ji přisvojilo křesťanské duchovenstvo, ang.wiki zmiňuje zucchetto, jasně že z italštiny, malá dýně, ale pod pileus má pak tohle http://en.wikipedia.org…%28hat%29 -u Římanů byla plstěná čepička symbolem svobody, bývalý otrok zísakával svobodu ceremoniálem, při kterém mu pán taky dal na oholenou hlavu ten pileus- takže když získal otrok svobodu, oholil si hlavu, a místo vlasů nosil nebarvený pileus. To jsou zajímavý věci. O tonzuře je myslím taky dost rozporuplných informací, podle toho, kdo o ní zrovna píše, historii má dlouhou, smysl se taky různí, ovšem úplně nejkratší "definici" člověk najde, a i s "vysvětlením" u pravých křesťanů cz ;) http://www.iencyklopedie.cz…sura/

  38. no jo ale,co to je v zásadě ujala. Obecně to chápu tak, že někdo s tím byl spokojený, ale kdo vlastně? S tou známostí Komenský -Andreae jsem na to někde tehdy nějak narazila, pochopitelně nevím kde, ale je možné, že šlo fakt jen dílo. Dobrou :)

  39. tady ještě pileolus alias Soli Deov praxi http://www.nj.com…n_maryland.htmla příčinou bylo www- wohl widrige Winde, die im Spiel warenhttp://webcache.googleusercontent.com… aktuální stránka nicht gefunden, tak je to holt v barvě

  40. ojojoj, dekujem za dokazy!."The pileus was especially associated with the manumission of slaves who wore it upon their liberation. It became emblematic of liberty and freedom from bondage, especially in the 18th and 19th centuries when it appeared frequently on statuary and heraldic devices and was known as a "liberty cap" or Phrygian cap"Takze je to nakonec socialni inzenyrstvi a basta.Fryzskou capku znam spise jako ponozku natazenou na hlavu, jejiz zbytek je preklopen k jednomu uchu. Idealne ji nosi alchymiste, v praxi si ji pak predstavuji u korsickych piratu.Idealni obrazek fryzske capky najdeme bezpochyby tady:http://northernelectric.ca…ed.jpgTakovou nosim obcas taky, v zaloze mam jeste cernou."debaty kolem toho, zda za oteplování může člověk nebo ne jsou jedna věc, zda-že k němu dochází druhá, dochází k němu, a vlastně přesně jak tam říkali, dá se to pěkně zneužívat, daně poplatky a tak.."Tady zacinam mit zase antikapitalistickou naladu. Cokoliv "ochranneho" se objevi, hned je to prevraceno a zpenezeno. Z poplatku se stanou odpustky, prusvih je na ceste:http://www.guardian.co.uk…-summitTo je vec, co? Uplne mi to vyrazilo cech.

Komentáře nejsou povoleny.