Proč a komu vadilo a vadí Rusko?

Našel jsem výborný text Ivo Šebestíka Proč a komu vadilo a vadí Rusko? ze kterého vybírám to, co šlo bez ztráty srozumitelnosti vybrat. Historický exkurs v druhé části už se tak dobře „vykrást“ nedal, ale o to víc důvodů máte si ho přečíst.

Pro mnohé Evropany na Západě se Rusko stalo synonymem „nevyužitých možností“. V Rusku je všeho příliš a leží to ladem. Po celou dobu existence ruského státu rodila se občas v hlavách některých cizích státníků myšlenka, že oni sami by uměli s ruskou rozlehlostí a nevyužitými zdroji naložit lépe. To znamená efektivněji a moderněji. V některých případech se takováto úvaha družila též s názorem, že Rusko dokonce cizí pomoc potřebuje a neobejde se bez ní. Všechny tyto pohledy, a s nimi i mnohé jiné (třeba zdaleka ne tak destruktivní), vidí v ruské rozlehlosti v podstatě jakousi geopolitickou anomálii.

Rusko je stále podivnou předimenzovanou nevyužitou zemí, která překáží geopolitickému systému současného světa. Samotná ruská ekonomika je neefektivní, což pro anglosaské vidění světa v podstatě představuje kulturní šok. Především však zde žije (a zahálí!) přibližně sto padesát miliónů lidí, kteří mohou levně prodávat svou pracovní sílu ve prospěch hlavních majitelů planetárního bohatství a za získanou mzdu nakupovat zboží cizích firem etablovaných na ruském trhu s co možná nejnižšími náklady.

Rusko je prostě zemí, která nespolupracuje na globálním projektu. Neprodala svou půdu ani suroviny do „správných“ rukou.

Pravdou je, že přinejmenším od časů Petra Velikého (1689–1725) se Rusko periodicky k Evropě přibližovalo, nikdy se však nestalo, že by bylo přivítáno s otevřenou náručí.

Vliv geografie i klimatu na etnogenezi národů a celých zeměpisných oblastí. Pokud jde o geografii a klima, je evropský kontinent od severu k jihu rozdělen vzdušnou čarou, odpovídající lednové izotermě, procházející přes Pobaltí, západní Bělorusko a Ukrajinu k Černému moři. Na východ od této hranice je průměrná lednová teplota záporná, zima studená a mrazivá, zatímco na západ odtud převládají mírné zimy.

Po zániku Západořímské říše v 5. st. n. l. se jejich euroasijské (i severoafrické) impérium rozdělilo a „tam na východě“ – při pohledu ze západu – zůstala Byzantská říše. Ta byla pro Franky a další Evropany „Západu“ výrazně odlišná. Paradoxně ale právě Byzance zachovala mnohem více původně římského dědictví a vzdělanosti než galské, hispánské, germánské a slovanské národy na západě. S výjimkou jazyka a liturgie. Na východě vládla řečtina, na západě latina. Obě části od sebe odlišovala také abeceda. Je tomu již půl druhého tisíciletí, ale evropský kontinent v mnoha ohledech zůstal dodnes rozdělen cézurou uskutečněnou v průběhu existence římského impéria. Její stopy jsou velice zřetelné v jazycích, písmu, náboženství, kultuře, tradicích, zvycích, mentalitě, dokonce i v hospodářské úrovni.

A dobrá zpráva (tedy nejspíš jak pro koho) na závěr: tohle není všechno a bude pokračování.

Reklamy

72 comments

  1. Ota

    Rusko vadí proto, že je rozlehlé a je tam všeho „příliš“. :-). Tak to může vadit asi tak Ufonům. Ničeho krom pustiny, chudoby, vlády práva bez korupce, demokracie, lidských práv v komparaci s vyspělými zeměmi OECD a tak bych mohl pokračovat ohledně katastrofické demografie až po nízký věk dožití atd. NENÍ v Rusku ani hodně ani moc, prostě ono tam toto pro život důležitého není TÉMĚŘ VŮBEC! Takže ono je to s Ruskem totéž jako bych měl „závidět“ Zimbabwe. Potíž je, že odmítání režimu Zimbabwe podobně jako Ruska bude mít stejnou argumentační bázi, vnější znaky režimu (úroveň demokracie a dodržování lidských práv, právní stát) i ekonomickou situaci (inflace, nedostatek zboží).

    Vyplývá z toho že jsem zimbabwofobik?! Logicky patrně ano. Ale vážně, nejsem. To je mi vcelku ukradené, i když by nemělo. Ale neduhy jeho režimu nehrozí se přenést na zemi kde žiji. Ani jako akt nějaké „ideové“ nákazy, tím méně jako zvůli samotného režimu Zimbabwe. Je moc daleko a moc slabé ohrozit ostatní. Na rozdíl od Ruska.

    • Tribun

      A co ty řeči myslím že Albrightové, že Rusko má „nespravedlivě mnoho“ přírodních zdrojů? Proč by Západ proti Rusku tak urputně brojil, kdyby mu Rusko nepřekáželo? A nezkoušejte na mě žádná lidská práva, o těch se na Západě vždy jen halasně mluví, ale v praxi se vedou války (i ty hospodářské), mučí se etc.

      Snad jediné, co na Rusku Západu nikdy nevadilo, byla právě chudoba a marasmus, což lze nejlépe vidět na tom, jaké úctě a popularitě se na Západě těšil Jelcin, za nějž Rusko zaznamenalo bezprecedentní úpadek.

      • hauptmann

        Z Otova příspěvku si Tribune nic nedělejte. Jako každý evropský nafoukaný človíček – a co je směšné – z legrační zemičky, milé, ale nijak zvlášť důležité, co se přínosu pro lidstvo týče, tak takový človíček poukazem na jakousi kuriózní lehce zapamatovatelnou „Zimbabwe“ naznačí, že hovoří o něčem hodně primitivním. Kdyby jen trochu prošmejdil net a informoval se víc o Africe, zjistil by, že Zimbabwe, zvané též Velké Dzimabwe, je starobylou zlatonosnou lokalitou mezi Limpopo a Zambezi, která byla trvale osídlena od 3.stol.n.l. Tedy dříve, než do zdejších končin přitáhli spolu s Avary lidé, jejichž jazykem hovoříme. Obyvatelé budoucího Zimbabwe ve 12.století založili stát, čile obchodovali a Araby a vystavěli kamenné město. My jsme organizaci státu, stavebnictví, obchod atd. napřed museli odkoukat od Němců, ti od Římanů, no a ti zas od jiných starších národů okolo Středomoří, jakožto krystalizačního civilizačního centra v této části světa.

        K ostatnímu v Otově příspěvku nemá význam se vyjadřovat, jsou to jen proklamovaná hesla z mainstreamu. Chybí tam ještě obligátní „primitivismus“, „barbarství“, „agrese“ a další termíny, s nimiž Rusko spojujeme. Nulová vymahatelnost práva, korupce, vysoká úmrtnost, neexistující podnikatelské prostředí, nízká vzdělanost, AIDS, katastrofální kriminalita, alkoholismus… a na jaká negativa jsem to ještě zapoměl? Ale co tam po nás. Asi nejdůležitější je, jak se v Rusku cítí samotní Rusové, liší se to oblast od oblasti, město od města, rodina od rodiny. Stačí juknout na jejich sociální sítě, jenže tohle není pro pana Otu zajímavé.

        Takže i když to v Rusku rozhodně není bůhvíco (sám si neumím představit život v megapoli zvané Moskva, lidnatější než naše republika), stále dráždí ty, kteří by se rádi dostali k jeho přírodním a lidským zdrojům. Otto z Habsburgu neustále hovořil o „dekolonizaci“. A je zajímavé, že ti „primitivové bez kultury a bez vědy“ si to vždy dokázali proti tomu úžasně vyspělému, kulturnímu světu uhájit. Tak ohromné teritorium i při jejich mizerné demografii. Čím to asi bude?

        • Tribun

          Čím to bude? Možná tím, že se umí uskrovnit a obětovat, aniž by to považovali za křivdu. Podobně jako ve Vietnamu: zatímco Vietnamci stačila hrst rýže a rakev, zajištění jednoho Američana představovalo zásadní logistický problém, protože to obnášelo už nevím kolik tun materiálu, ale byl by to nepoměr. Jsem ovšem přesvědčen o tom, že kdyby se někdo pokusil vojensky dobýt USA, tak by se Američané také bránili a zřejmě i ubránili bez ohledu na svoji vojenskou převahu, protože se bránili Američané, ne USA.

          Jinak moc díky za komentář, je potěšení přečíst si něco, co je pro člověka nové, místo těch stokrát omletých klišé, které můžu slyšet každý večer v ČT.

        • Ota

          Inu, Hauptmanne, příhodný nick:-). No myslím že Rusové dnes v Rusku cítí asi stejně dobře jako se cítili Němci v Německu v letech 1933-1939. Možná ještě až do r.1942-3. Pak přišlo ovšem kataklyzma. Takže, mě je celkem jedno, jak se tam cítí Rusové coby většinové „národní“ obyvatelstvo, mě zajímá jak se tam cítí menšiny, politické, etnické, náboženské, sexuální. Podle toho, jak se tam cítí menšiny, pak zjistíte jaká je tam úroveň demokracie a obecně kvalita života. Když byste se na tento parametr podíval v mezinárodním měřítku, zjistíte, že země kde se v Evropě nejlépe žije jsou Dánsko, Norsko (co tam lidem a převážne cizincům „kradou“ děti), Švédsko, Švýcarsko a Nizozemsko. Země – jenž by se daly souhrnně a jedním slovem nazvat liberální. S přídomkem silného sociálního státu. Pravý opak Putinova daňového ráje, založeném na státně korporativistickém oligarchismu.

          Takže na to, abyste totiž poznal jaké to v Německo v letech 1933-1943 skutečně bylo a jak se lidem žilo, musel byste se zeptat ne Němců ale Židů. Takže vaši Rusové, podporující 99,99% svého vůdce stejně jako Němci v oněch letech, jsou pro mě signifikantem právě té „kvality“ demokracie a to, „jak se tam asi žije“ naprosto dostatečně jasně vypovídajícím způsobem.

          P.S. Zapomněl jste vyzdvihnout „vyspělost“ Sýrie a jeho vůdce Asada jako dědice odkazu Mezopotámie, vyspělé to země z doby, kdy jsme my tady, stejně jako ti zlí Anglosasové, ještě lezli po stromech a proto, bychom se Syřanům neměli posmívat ani je snad, Probůh, kritizovat (!), když jsme proti nim historická nedochůdčata.

          • Tribun

            A co ruské menšiny na Ukrajině nebo v Pobaltí, také vás zajímá, jak se jim žije? Ony jsou totiž různé menšiny, některé privilegované, některé perzekvované, některé politicky využitelné, jiné propagandisticky bezcenné, nebo dokonce kontraproduktivní… A co když menšina utiskuje většinu, jako 1% superelity vůči 99% populace u nás? Také budete mít větší starost o tu menšinu, než o většinu? (No, vy možná ano.) Když už jste zase vytáhl Hitlera (koho také jiného, když nikoho jiného neznáte a nic jiného neumíte), tak si zkuste zjistit něco o tom, proč měl Hitler u Němců takový úspěch a kdo byli ti nejbestiálnější nacističtí zločinci.

            P.S. Víte, Oto, vaše měřítka vyspělosti nejsou ani univerzální, ani věčná, jsou jen akcidentálním momentem. A pokud je s vámi někdo nesdílí, tak to ještě není známka jeho zaostalosti. Nikdy si totiž nemůžete být jistý, že to není prozíravost.

            • Ota

              Já těch darebáků znám a také vám o nich ostentativně píšu, jen vy je jako „správný“ demokrat, co po mně chce odpovědi, které pak cenzurujete pak ještě jak to tak bývá přidáte nějaké to ad hominem prohlášení a tom co vy víte o tom, koho já znám resp.i neznám.

              Nicméně mohu vám dát příklad těch, co si rozumí a spolu mluví. Bude to pořád to samé – podle účasti na oslavách 9.května v Moskvě. Venezuela, Mongolsko, Vietnam, Čína, Srbsko, Černá Hora, Řecko. Maďarsko. Krom ČR a Slovenska.

              Když vezmu tu první sortu zemí, pak se jedná o režimy komunistické, nebo jakýsi konglomerát vlády exkomunistů a nácků. Vezmu-li další postsovětské republiky s turkmenbašiovskými tyrany jako jsou Nursultan Nazarbajev anebo turkménský prezident Gurbanguli Berdymuhamedov, který byl zvolen v r. 2007 89% voličů a proslul tím, že svého soka v prezidentské volbě Ovezgelda Atajeva mechal zavřít do vazby a byl propuštěn až poté co volby pro „dočasné“ vyřazení svého protikandidáta Berdymuhamedov vyhrál.

              Já vám řeknu, že bych se necítil jako Evropan v takové společnosti dobře, a pro pana Hauptmanna jistě jen jako „malý bezvýznamný“ Čech co nepoznalo ani amfory, ani Dioklecianovy paláce či Dóžecí dómy – pak ale mající svobodu pohybu v nejbohatším kontinentu světa, mající kvalitní státní služby jako je zdravotnictví, školství (s možností studovat kdekoli na světě), jakžtakž státní sektor, vládu práva. Přesto že jsme stát který tady měl demokracii a svobodu na úrovni toho Turkmenistánu ještě před 25 lety, jsme dnes svoji úrovní demokracie a občanských práv a osobních svobod blíže tomu Rakousku nebo těm výše jmenovaným zemím, kde se dobře žije menšinám (my jsme naproti tomu neustále EU kritizováni za diskriminaci Romů), než tomu současnému Rusku.

              Vůbec mi nevadí že vy na to máte jiný názor a patrně moje nadšení pro život zde nesdílíte. Nicméně máte pořád možnost si zvolit jinou zemi, která bude splňovat vaše představy více. Menšinám v Pobaltí se žije tak dobře, že při iniciativě o odtržení Narvy v Estonsku po anexi Krymu Ruskem se nepodařilo sehnat dost podpisů pro konání referenda (které by bylo stejně protiústavní, protože jeden okres resp. hraniční město nemůže, stejně jako u nás Český Těšín, vyhlásit nový stát „Novoestonsko“).

              Jinak bych rozhodně Pobaltským zemím doporučil věnovat větší pozornost svým menšinám, dát jim více práv co se týče užívání svého jazyka, více škol s výukou v ruštině a to i na západě země. Bohužel jsou to právě bývalé britské kolonie, které po vyhlášení samostatnosti mají statut „dvoujazyčných“ zemí, co se úřední řeči týče, kdy je druhým úředním jazykem angličtina a tak každý cizinec resp. kdokoli kdo anglicky mluví. se nemusí cítit být jako cizinec i když by byl třeba cizinec jehož jazyk je tak málo rozšířený jako třeba čeština nebo Švédština (ve Švédsku jsem pobýval je 5 jazyků menšin – finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), takže kdyby takto velkoryse postupovali Pobaltské státy k ruské menšině, bylo by to určitě lepší než když se k nim chovají podobně jako my svého času ke svým menšinám.

              Nevím jestli tento názor uznáte způsobilým aby prošel vaší censurou, myslím, si že spíše ne, ale o to spíše vám jej napíšu protože vím, že vy si jej určitě přečtete:-)

              • Tribun

                Zklamu vás, ale nečetl jsem ho, protože vaše identita je zárukou, že tam nic pro mě nového ani přínosného nebude, jen standardní klišé, žvásty a jiná prozápadně konformní názorová konfekce, kterou nemusím číst od vás, když ji slyším dnes a denně v televizi nebo čtu na „seriózních“ „zpravodajských“ webech.

          • hauptmann

            Tak předně, pane Oto, do mého nicku vám nic není. Možná to je moje příjmení, německé kořeny jsem nikdy netajil, a na tím vaším také nikdo nespekuloval.

            Vy, chlape, jste vychrlil strašnou spoustu slov a jediné, co jsem si z toho mohl vybrat na odpověď, je to, že v Rusku jsou miliony nešťastných (dle všeho neslovanská menšina), jelikož jsou někým utlačovaní (zřejmě tou slovanskou většinou). No a samozřejmě, po celém Rusku podle vás defilují něco jako nacgardy v rudých košilích po vzoru těch SA v nacistickém Německu. Jak už uvedl Tribun, asi skutečně jiný příměr nemáte a já ty Němce už začínám docela litovat. Tomu říkám skutečně bujná obrazotvornost a závidím vám ji. Navíc jste zabrousil do více oblastí světa, kde každá oblast, její historie, kultura, společenské zvyky vydá na celou řadu článků ne-li knih, kde každá událost má svoje příčiny i následky (ano, i ten německý nacismus) a všechno tohle i se současným Ruskem smíchal v podivuhodném guláši. Well done, man!

            Existuje spousta studií, etnologických, sociálních, politických, které se zaobírají národnostními záležitostmi světových etnik a menšin, a jelikož Rusko má spoustu takových minorit, najdete studie i z této oblasti. Nemusíte být znalec, ani sociolog ani etnolog, ale lehce si všimnete, převážně v novinových článcích, naprosto protikladných pohledů na jednu a tutéž záležitost. Věc se má tak, že každý „nelibě“ naladěný pozorovatel si to upraví podle svých potřeb a označí na nepřípustné to, co se mu právě hodí, přitom ve druhém odstavci označí za nepřípustný pravý opak.

            Třeba mini národ Evenků, sibiřských kočovníků, který se zachoval i se svými tradicemi, navzdory tomu, že jejich mátuška Rus prošla mnohými útrpnými úskalími svých dějin. Přežili jednak proto, že měli kam zdrhnout – Sibiř je prostě velká, a taky proto, že Rusko na ekonomické plundrování země a la USA (Evropa) nedospělo, a v neposlední řadě proto, že je prostě nikdo zlikvidovat nechtěl. Což se nedá říct o jiných přírodních národech na kontinentu nadcházejícím se pár desítek kilometrů za Beringovou úžinou. Evenkové dokonce za Sovětů celkem slušně properovali a dokázali díky vlastní vystudované elitě zakomponovat svůj národ s jeho zvyky a jazykem do diapazonu mnoha desítek etnik na území státu. Dnes mají možná méně sněžných skútrů a vrtulníků než Laponci, ale pár rodin se taktéž věnuje, stejně jako oni, pastevectví sobů a žije těžkým kočovným životem v divoké studené krajině. A stejně jako Laponci by neměnili.

            Jenomže naši novinářtí vidí šťastné Laponce (a určitě mají pravdu) na jedné straně, a na té druhé díky Rusům zaostalé Evenky, utiskované bídou a nepohodlím. Pokud Laponec jde studovat do města, znamená to svobodu a příležitost (a je to pravda), pokud Evenk, znamená to potírání národní identity, rusifikace a jánevímcoještě. Dnes je ruský min.obrany Tuvin nebo Burjat, a stále posloucháme klišé o potírání národnostních a jiných menšin v Rusku. Evropské neonazi tiskoviny Rusy nesnáší právě kvůli té tolerované multietnicitě – jak znechuceně říkají – amerického typu, ale vy stále pertraktujete mainstream žvásty o utlačování. To je docela na bednu.

            Na to, jak se tam žije, a už jsem to psal, se musíte zeptat přímo samotných Rusů. Ne jenom děvčat z Pussy Riot, nebo Chodorkovského, či Fištejna ze „Svobodky“. Velká země = mnoho názorů, mnoho osudů. Spousta nepravosti. Hodně lidí bude dozajista žehrat a nadávat, většina i právem, ale podle všeobecně přijímané zkušenosti platí po celé Rusi názor: již nikdy více budování světlých kapitalistických zítřků s bratry spoza oceánu a demokratem abstinentem typu Borja Jelcin z Kremlu…. Chcete-li pročíst něco ohledně let 90. a vládnete ruštinou, zkuste některé z jejich diskusních fór na toto téma. A možná přijdete na to, jak to s tím jejich obdivem k „diktátorovi“ je.

            A milý pane Oto. Já přece jen něco pamatuju i z doby zpřed 25ti lety. V době „glasnosti“ jsem se třeba o Uzbekistánu a Turkmenistánu dověděl mnohem víc než v současné době internetové, a to díky pro nás tehdy ilegální, ale v SSSR volně publikované, společenské literatuře a publicistice. Takže vám můžu s klidným svědomím říct, že o takové svobodě jako u nás, i navzdory zákazu četby běžně dostupné v Moskvě, v Turkmenistánu mohli jen snít. Naše startovní čára byla o kilometry vpředu, o historické paměti a zkušenosti ani nemluvě. Takže s příměrem jste úplně vedle. A opět platí pravidlo: velká země = velké možnosti, ale i velké problémy, velké rozdíly, záleží na místě a společenství, kde se nacházíte. Koneckonců ani každý Američan není vlastníkem apartmánu s výhledem na Central Park.

            Já jsem rád v Česku. Netoužím být národem stavějícím paláce v době Diokleciánově, mně stačí to, co mám a rád to budu rozvíjet. Říkám tomu patriotismus, ale přitom obdivuju i jiná lidská společenství. Tu různorodost bez těch vašich schémat a frází. A ano, obdivuji i historii národů Levanty, to je i naše historie, a každého soudného člověka musí bolet ta zkáza, jíž jsme svědky v dnešní době.

            • Tribun

              Někdy mě docela mrzí, že zde ty vaše komentáře zapadnou. Házíte tu perly sviním, jenže do Lidovek vás s tímhle nepustí.

              • hauptmann

                Děkuju. Líbí se mi tento blog, i příspěvky diskutujících, obdivuju vaši energii Tribune. A speciálně obdivuju práci Vlka na Kose.

            • brtnikvbrlohu

              Dávám palec nahoru, dobré pro ostatní čtenáře – opravuji – vynikající – ale jako snaha přesvědčit Otu naprosto zbytečné (proč tou jsem tu už někde napsal).

    • Antimon

      No Zimbabwe je důsledek britského kolonialismu. Stav Ruska je důsledkem „civilizačních“ snah západu. Napoleonem počínaje, přes intervenci Angličanů, Francouzů a Američanů po ruské revoluci, včetně našeho přispění legiemi, přes hitlerovské Německo až po současné „objetí“ základnami NATO. Pokud Vám vadí, že Rusko je moc blízko, proč nejste ochoten připustit, že Rusové mají pocit, že západ je moc blízko? Myslím si, že na ten pocit mají naprosto stejný nárok jako Vy. A že Zimbabwe je daleko? Abychom jsme se jednou nedivili, jak může být blízko ….

    • smola

      Oto presne ako si napisal ja na tom aj na Slovensku v Čechách,Rumunsku,Bulharsku atd. Korupcia ,klientelizmus,chudoba,zlodeji,mafia atd.Sme otroci západu.Rozkradli nás tí čo teraz ukazujú na Rusov.Ale to nikoho neserie.Takže o čo sme my lepší od Rusov?Ale ovčanov treba strašiť.Toto ti nevadi?Do Ruska dane neplatime.

      • smola

        Ja sa Ruska nebojím.Skôr ma desí 18 trilionový dlh USA.Desia ma nenormálne výdavky USA do zbrojenia oproti trpasličím Ruským.A ked k niečomu príde tak nás bez mihnutia oka nasi priatelia z NATO obetujú ako v Mnichove.To ma desí.Rusko anektovalo KRYM?A čo Falklandy,Kosovo,Irak atd.Poškodzujeme sami seba nezmyselnimi sakciami ktoré ludom berú obživu to ma desí.Smeruje to ku koncu a to je dobre ked tu citam tie komentare.Lebo vidim že jak narod stojime za h.vno.

    • Tribun

      Rusové se vždy považovali za tak trochu jiné a zejména na jejich kultuře je to vidět (teď myslím právě Tolstého či Dostojevského, kteří prostě píšou jinak), ale na tom není nic špatného, to je přece přesně ta pluralita, na které si my Západě tak zakládáme (tedy zakládali jsme si, teď je v kurzu tvrdé unisono). Ostatně, takoví Američané jsou také přesvědčení o své výjimečnosti (a vyvolenosti), o Britech (alespoň v minulosti) či Francouzích nemluvě.

      • NavajaMM

        Keď ste spomenuli Tolstého, nebudem teraz zdôrazňovať jeho ruskú národnosť, no chcel by som poukázať na veľmi vzácnu vlastnosť jeho písania. Prakticky úplnú absenciu toho, čo dnes nazývame propagandou.
        Pri čítaní Hadži Murata vás ide šľak trafiť, ako komótni ruskí úradníci strácajú čas a nechávajú si utiecť príležitosť medzi prstami, ale Tolstoj nekritizuje, len veľmi verne a živo popisuje.
        A neprekonateľná ukážka je Vojna a mier. Nepoznám iný román o vojne, kde by sa prakticky nevyskytli záporné postavy. Dokonca aj pri popise požiaru Moskvy sa vyhol vlasteneckým klišé o sebaobetovaní ruskej matičky. Vysvetľuje, že mesto, čo bolo celé drevené, v tom chaose a rabovaní proste muselo zhorieť.
        S inšpirujúcou figúrou Kutuzova, v ktorom sa tá ruská komótnosť mení na múdrosť so schopnosťou nechať veci plynúť podľa svojej logiky, keď sa uberajú k želanému výsledku. Veľmi potrebná kvalita najmä v dnešnej akčnej dobe.

    • brtnikvbrlohu

      Tak jsem si kliknul na ten odkaz v domnění že se něco dovím – ale to jsem si rovnou mohl pustit čt a výsledek by byl stejnej – informační hodnota nula a pokažený zažívání.

  2. wollo

    K takovýmto textům (jako je ten Šebestíkův) je třeba přistupovat s rozvážností. Především je třeba si uvědomit, že zapadá do současného proudu, který se v ukrajinském konfliktu staví na stranu Ruska; nebýt bojů na Ukrajině, patrně by nevznikl, třebaže už před ukrajinskou krizí se na českém internetu objevovaly texty líčící Rusko jako oběť západní agrese.
    V poslední době bývá u nás často vysmíváno rozhodnutí západoevropských politků čelit ruské propagandě. Jenže když se rozhlédneme po českém internetu, uvidíme, že ona opravdu funguje, navzdory ujišťování autorů různých textů, že užívají vlastní rozum. To, jak bez mrknutí oka české „disidentské“ weby přejaly ruskou tezi, že nová poporošenkovská ukrajinská moc je fašistická západní loutka, je jednoznačnou ukázkou toho, jak nekriticky se v části české společnosti přebírá ruská propaganda. Psychologická motivace je přitom snadno vysvětlitelná: západ svůj agresivní imperialismus zakrývá pokryteckými lžemi, takže skutečnou pravdu musíme hledat mimo západ, v Rusku.
    Určitá část české veřejnosti – protože je zápaem znechucená – chce slyšet, že vše kolem Ukrajiny je součást snahy západu ponížit a zadupat Rusko, takže není divu, že vzniká řada článků, které ji v tom mají utvrdit. Kdo však hledí na to, co se píše, kriticky, může si všimnout, že co se v ČR publikuje na obranu Ruska (respektive na obranu stranění Rusku), dost odpovídá tomu, jak se na věc dívá samo Rusko. Tuto shodu lze stěží vysvětlit jinak, než že je přebíráno ruské vidění věci a (třeba i nevědomky) vydáváno za nestranný, objektivní úhel pohledu. Kdybychom měli uvést nějakou paralelu, je to totéž, jako kdyby se po první světové válce v československém tisku objevovaly články líčící Německo jako nevinnou oběť anglosaských velmocí, kterým vadila německá velikost, vyspělost, hrdost, samostatnost atd. atd. a chtěly ho zničit (taková byla interpretace výsledku války v samotném Německu).
    Podle toho, jak se v ČR v současnosti píše o vztazích západu a Ruska, soudím, že řada lidí automaticky kriticky přehodnocuje vše, co se staví za pozice západu, ale bohužel není stejně kritická vůči tomu, co se píše ve prospěch postojů ruských, což je nepochybně špatné.

    • NavajaMM

      wollo, predovšetkým by som odporúčal, aby ste pristupovali rozvážne aj k informáciám, ktoré dostávate v rodnom jazyku od českých novinárov a platíte za ne českými korunami. Predovšetkým by som sa opýtal, ako si predstavujete bábkovú vládu, keď vládu, ktorej premiéra designovala zahraničná mocnosť, vládu, ktorá má niekoľko ministrov, čo dostali občianstvo len výnimočne a formálne, a zároveň vládu, ktorá si najala zahraničím schválených poradcov (jedným z nich je Mikloš zo Slovenska) – takú vládu za bábkovú nepovažujete? A to som použil len informácie zverejnené v našich mainstreamových („nepropagandistických“) médiách.
      Mimochodom, o Nemecku ako obeti veľmocí hovoril medzi prvými lord Keynes ešte počas mierových rokovaní vo Versailles.
      A na záver – ak Vám niektorý politik, čo sa zaoberá zahraničnou politikou prehlási, že na medzinárodné problémy sa nikto nesmie dívať očami oponenta (Ruska), musí okamžite odísť z funkcie pre absolútnu nekompetentnosť. Taký človek nie je schopný predať párok v rohlíku, nieto ešte riešiť medzinárodné vzťahy.

    • Seal

      Ten Šebestíkův článek ale do okruhu nějaké propagandy vůbec nepatří. Tu hledejte třeba na Aeronetu, Protiproudu, Nové republice a dalších webech, které si zakládají na tom, že aktivně šíří ty největší „alternativní“ hlouposti. Šebestík nabízí analýzu, která se snaží pochopit Rusko a kriticky míří takzvaně do vlastních řad. Vytknout by se mu dala spíš ta tradiční geopolitika zaměřená na přírodní podmínky, anebo to, že nepovažuje Rusko za součást jednoho globálního kapitalistického systému. Ale na druhou stranu bere Rusko jako impérium, tak třeba taky nakonec dojde k závěru, že tu dnes nemáme konflikt dvou bloků s rozdílným společenským uspořádáním, ale naopak klasické soupeření velmocí jako před 1. světovou válkou.
      Spíš se držte postřehu, že část české veřejnosti je tak znechucená západem, že teď nekriticky podporuje Rusko. Vymezování se proti nečemu nebo proti někomu tvoří totiž už od malička základ identity, takže když jste v dospělém věku třeba proti Rusku nebo naopak proti Západu, tak jste vždycky in! Patří k tomu pocit nadřazenosti (ti druzí jsou „ovce“, „vymyté mozky“), dehonestace („Rusáci“, „Ukrouši“, „fašisti“), démonizace nepřítele (tradiční historické příklady v eseji Umberta Eca: http://www.iliteratura.cz/Clanek/31781/eco-umberto-vytvareni-nepritele-a-jine-prilezitostne-texty), no a pak třeba nakonec i válka a vraždění. Samozřejmě, že příslušnost k nějaké skupině současně ovlivňuje přijímání informací, kterých je tak závratné množství, že je musíte nějak filtrovat, i kdybyste nechtěl. To, že lidé k sobě pouštějí především informace, kterým chtějí věřit, není žádná psychologická záhada. Klidně jako příklad uvedu výrok Albrightové, že Rusko má „nespravedlivě mnoho“ přírodních zdrojů. Už skoro deset let je sice mimo ruské zdroje prakticky nedohledatelný, ale protože všichni vědí, že Rusko leží Albrigtové hodně hluboko v žaludku, tak se tento mem dál úspěšně šíří. Mnohem lépe by bylo investovat do kvalitních sdělovadel, než do nějakých propagandistických nástrojů, ale to je dneska běh na hodně dlouhou trať. Hodně lidí je totiž za zenitem normálního přijímání zpráv a komentářů, protože si vytvořili svůj vlastní vesmír. No a v něm se žije hodně pohodlně, protože na rozdíl od reálného, uspěchaného a chaotického světa, který je průsečíkem různých sil a zájmů, v něm naopak všechno má svůj pevný řád a jednoduhé vysvětlení. Jako příklad je možné uvést třeba „zlatý fetiš“, jehož hodnota závratně rostla při každém kvantitatvním uvolňování. No a pak ta bublina najednou praskla, protože spekulativní kapitál vsadil na dolar. Jenže zkuste někomu vykládat, jak fungují peníze, když ani neví, jak se dnes vydělává na investičním zlatu, ale tím spíš zná nějaké pádné alternativní vysvětlení.

      • Tribun

        Nejenom, že jsme zahlceni informace (či spíš balastními daty) a vybírat prostě musíme, ale většina toho, co se k nám dostane, je nějakým způsobem cíleně vybrána a zkreslena, takže v podstatě žijeme ve vi.rtuálním světě

        • Seal

          Zachovejte paniku :-) Dřív samozřejmě byly noviny přehlednější, protože hned v podtitulku stálo, jaké politické straně patří. Jedna věc je zpravodajství, kde se odehrávají dvě věci: Českým médiím se nechce platit, takže obvykle odebírají ten nejlevnější, předžvýkaný šmejd se značkou ČTK. No a hlavně o víkendu je vidět, že zprávaři jsou zpravidla elévové, které při tom jejich závratném příjmu zajímá spíš nějaký mejdan nebo techno diskoška. No a druhá věc jsou komentáře, za které se pořád ještě platí mnohem líp, protože i při kolabujícím základním zpravodajství se tak nějak pořád bere, že jakékoliv komentování běhu světa představuje vyšší level novinářské odbornosti. Klidně v tom můžete vidět cílený záměr, ale v české kotlině to spiknutí mnohem víc spočívá v podprůměrnosti. Pro mě mnohem závěžnější problém představuje skutečnost, že kvalitní informace se staly zbožím, takže když potřebuji být takzvaně v obraze, tak si musím zatraceně připlatit.

            • Seal

              Mě zajímají hlavně původní zdroje, kterých je na internetu hromada, ale jsou asi jaksi neviditelné. Proč měl sázet na nějaké mediální zprostředkovatele, když si to můžu přečíst tak říkajíc v originále?! Jinak samozřejmě sledují některá zahraniční média, která oproti těm českým představují úplně jiný level.

    • Anonymní

      wollo:
      Váš poslední odstavec („řada lidí automaticky kriticky přehodnocuje….“) – ano souhlasím s Vámi, mnohdy narážím na až komickou adoraci Ruska a především V.V.Putina. Podotýkám k tomu, že konkrétně ve věci „Ukrajina“ zastávám ovšem tvrdě proti USA/EU postoje.
      Stejně tak je ovšem možné tvrdit totéž zrcadlově, tedy, že „řada lidí automaticky kriticky hodnotí chování Ruska, ale bohužel není stejně kritická vůči tomu, co se píše ve prospěch postojů západních, což je nepochybně špatně“.
      Obě ta tvrzení (Vaše původní a moje „zrcadlové“) jsou podle mého soudu pravdivá.

      A ještě k Vašemu odstavci předposlednímu a k „Německu jako nevinné oběti anglosaských velmocí“. Ona to přece není tak úplně nepravda, byť s tou nevinností bych se neztotožnil. Německo se sjednotilo a zesílilo příliš pozdě, koloniální svět byl rozdělen. Ono ale přesto chtělo svůj díl z této kořisti, prostor pro koloniální expanzi. Srazili se tedy dva dravci – ten původní, v koloniích a na světových trzích usídlený, a ten nový, který měl hlad. Jeden nebyl o moc lepší druhého. Druhý si chtěl urvat a ten první ho ke kořisti nechtěl pustit. Legrační bylo, že tím oba přispěli k destrukci celého koloniálního systému, resp. k jeho transformaci na principiálně nový koloniální systém spíše finančního charakteru. A postupně, s odstupem desítek let, přišel dravec třetí zpoza oceánu – dva se zase prali a třetí se smál. Dějiny ovšem píší vítězové, i v tomto případě.

      A směje se dodnes, zdá se mi.

  3. tresen

    „Stav Ruska je důsledkem
    „civilizačních“ snah západu. Napoleonem
    počínaje, přes intervenci Angličanů,
    Francouzů a Američanů po ruské revoluci,
    včetně našeho přispění legiemi, přes
    hitlerovské Německo až po současné
    „objetí“ základnami NATO.“
    Z kontextu plyne, že ten stav není nic moc.
    Vida, ani kritikům všeho západního zla to nezůstalo utajeno.
    Samozřejmě existuje východisko: Rusové ani jejich vůdci nenesou vinu.

    • Tribun

      Ale jistě že Rusové nějakou odpovědnost (sic!) nesou. Ale nesmíte zapomínat na to, že neexistují ve vzduchoprázdnu, ale ve světě, který ovlivňují i jiní. Ale i kdyby si za všechno mohli ze 101% sami, pořád to ještě není důvod je ponižovat a jejich situace zneužívat k vlastnímu obohacení a uspokojení.

    • Antimon

      „Rusové ani jejich vůdci nenesou vinu“

      Nikdo nic takového netvrdil. Tedy kromě Vaši bujné fantazie :-) Ale jak už napsal Tribun, je-li někdo pod permanentním tlakem ať hospodářským (embarga) či fyzickým (vojenským) tak dělá chyby. To už se tak děje.
      Když si tam za tou velkou louží demokraticky vyjasňovali názory v rámci diskuze Severu proti Jihu, nikdo se jim do toho přímo nemontoval. Paradoxně Rusko, byť nepřímo, pomohlo Unii. Ale jen se v 1917 cosi událo v Rusku, byly tam USA jak na koni.

  4. XY

    „…Rusko je prostě zemí, která nespolupracuje na globálním projektu. Neprodala svou půdu ani suroviny do „správných“ rukou.“
    Ano, to mi přijde velice podstatné. Nadto se Rusko za posledních deset či kolik let po Jelcinovi hospodářsky zmátořilo a znovu si uvědomilo, že je velmocí s velmocenskými zájmy, tou Kmoníčkovou osmimetrákovou gorilou, která si sedne, kam chce. A moc nemá ráda, když se na ni sousedé tlačí. Západ žil (a snad ještě žije) v iluzi, že po pádu komunismu mu celé Rusko a jeho bývalí satelité padnou s nadšením do liberální náruče, za pomoci obyvatelstva okouzleného lidskými právy a netušenými možnostmi k sebeobohacení. Vskutku to zafungovalo všude v Evropě, kde byly původní režimy 1. pol. 20. stol nahrazeny stalinismem (Balkán, Pobaltí). Nefunguje to v zemích se samoděržavnou tradicí, kde se zřetelně ukázalo, že liberální reformy mají zničující následky (viz Rusko 90. let). Jsou-li pak na hranicích zájmů Západu a Ruska územní celky, kde obě tradice a obě zkušenosti dělí zemi na více částí, je při chronickém zájmu Západu o Východ na malér, jehož jsme právě svědky, dobře zaděláno.
    Mmch – koncept univerzálních lidských práv, o němž se na Západě žvaní od rána do večera, není nijak přitažlivý pro obyvatelstvo zvyklé odjakživa pociťovat „čuvstvo choloda i čuvstvo goloda“, a jemuž liberální reformy přinesly všechno jiné než kýžené „čuvstvo blagodarnosti.“

  5. tresen

    Být ponižován a cítit se ponížen jsou různé věci – to druhé je velmi subjektivní a nemusí vyplývat z objektivního stavu.
    Rusové jakožto nejsilnější národ Sovětského svazu mívali oprávněný pocit, že se před nimi demokratický svět třese strachem. To s Gorbačovem skončilo. Asi to pak mnozí Rusové začali vnímat jako deficit, a to velmi bolestně. Stát se řadovým partnerem, dohadovat mezinárodní politiku nikoli z pozice síly, ale pouze na základě všedních oboustranných výhod, to byl v jejich očích nepatřičný sešup.

    • Tribun

      Nikoliv, to bylo přesně to, o co Rusové (jako obvykle) stáli a s čím je Západ poslal do kelu. Rusové totiž chtěli být partnerem rovnocenným, nikoliv poslušným. A to je něco, co Západ geneticky nedokáže připustit. A není to nic nového, jen se o tom teď víc mluví a lidé, kteří se o Rusko nezajímají, protože si myslí, že o něm vše (potřebné) vědí, to považují za propagandu.

      O tom, co je a co není objektivní, nemůžete rozhodovat ani vy, ani NATO, o tom vždy rozhoduje i ten, koho se to týká. A každý se rozhoduje subjektivně, jinak to ani není možné.

  6. tresen

    Západ po nikom poslušnost vyžadovat nemůže a ani nechce.
    Může chtít nanejvýš něco za něco. Vždycky je ale rozhodnutí na tom druhém. Záleží na tom, co potřebuje a co je ochoten poskytnout.

    • Tribun

      Něco za něco: vy nám vydáte své nerostné bohatství a přenecháte nám kontrolu nad svým finančním sektorem, a my proti vám na oplátku nepoužijeme svoji vojenskou sílu.

    • NavajaMM

      „Západ po nikom poslušnost vyžadovat nemůže a ani nechce.“
      Počúvajte, tresen, Vy aj rozmýšľate o tom, čo Vám povedia z televízora, alebo Vám to stačí takto prehľadne v bodoch ako z PŠM (politické školenie mužstva, keby ste už nepamätali).
      Si spomínam, že sa niečo udialo vlani na summite NATO vo Walese vášmu prezidentovi Zemanovi, keď si dovolil jeden zo svojich povestných bonmotov… akosi mimo schváleného protokolu.
      A keďže mu to ako lekcia nestačilo, prišlo aj na červené karty a vajcia.
      Poviem Vám pravdu, že predtým mi Zeman nikdy moc neimponoval, ale neposlušným akosi inštinktívne fandím.

    • Hudec

      Nu, ten se vám, tresni, mimořádně povedl.
      „Západ po nikom poslušnost vyžadovat nemůže a ani nechce“.
      Iráčani, Afghánci a Syřané by jako (zatím) poslední v řadě, mohli na toto téma možná dost vyprávět. Peršané už dlouhé roky. O Střední Americe ani nemluvě.
      Na Západě není (pro mne jako naivku) nejhorší, že prosazuje své zájmy. To je normální, i když si nejsem zcela jist, že se jedná vždy i o naše národní zájmy. A nejhorší je to pokrytectví. Bombardujeme vás pro vaše dobro!
      To pokrytectví poněkud uráží moji (snad ještě nějakou) inteligenci.
      Vaši ne?

  7. XY

    „…dohadovat mezinárodní politiku nikoli z pozice síly, ale pouze na základě všedních oboustranných výhod…“
    Ech, tohle nemá chybu! :-))))

    • Tribun

      Jistě, za předpokladu, že nebude Západu oponovat, konkurovat a překážet. Kdyby pořád v Rusku panovaly pořádky jako za Jelcina, tak byste viděla, jací by s ním byli na Západě kamarádi.

  8. tresen

    Vám nepřipadá, že konkrétně asociační dohody jsou klasický případ toho, o čem mluvím, tedy systému něco za něco?

    • Tribun

      Ovšem mezi dvěma nerovnými stranami. Klasický raketýring je také něco za něco. I ta pověstná nabídka, která se nedá odmítnout.

      • brtnikvbrlohu

        Tribune – tady je to marný, tomu se říká uzavřenost mysli. V lepším případě jen neschopnost analytického myšlení a dialektického pohledu na svět. Víc k tomu nejde dodat – argumenty jsou prostě jasné a pokud je někdo nedokáže vidět ….

  9. tresen

    „Si spomínam, že sa niečo udialo vlani na
    summite NATO vo Walese vášmu
    prezidentovi Zemanovi, keď si dovolil
    jeden zo svojich povestných bonmotov…
    akosi mimo schváleného protokolu.“
    Fakt už si nevybavuju, co tam utrousil. Trousí a dělá ostudu tak často, že to nestačím zaznamenávat.
    A co hrozného se mu potom stalo?
    Je chudáček ve všeobecné neoblibě /ovšem vyjma amerických sionistů/? Východ mu to zdá se vynahrazuje.

  10. tresen

    Žadatelé o ochranu jsou v nerovném postavení? Asi ano.
    Takový je život.
    Ale vážně: Sjednocování celé Evropy je výborná dlouhodobá investice, ale ne každý to takhle v té bohatší části vidí. Zatím jsou náklady vysoké a noví členové nejsou ti, co prodělávají.

      • oh

        Jen by přidal ještě něco o „břemeni bílého muže“, přinášejícího civilizaci (nevděčným) barbarům.

      • tresen

        Překvápko na závěr. Evropská unie je podle Tribuna něco jako britská kolonizace blahé paměti.
        Nebo jí přece jen přiznáte i nějaké to skromné plus?

        • Tribun

          Překvápko? Jako mého téměř osobního trolla by vás něco takového překvapovat nemělo. A kdybyste se trochu zamyslela nad světem, v němž žijete, tak už vůbec ne. Mimochodem, uvědomujete si vůbec, že expanze EU se děje stejným způsobem, jako expanze Ruska? Jen samozřejmě opačným směrem, což logicky plyne z geografie a žádná metafyzika v tom není.

          • tresen

            …. expanze EU se děje stejným způsobem, jako expanze Ruska…
            :-)))))
            Jako váš téměř osobní troll se vší vážností a s maximálním eufemismem, jakého jsem schopna, prohlašuju, že to je opravdu hodně legrační myšlenka. Představa, jak vstupu dejme tomu Švédska nebo později Malty či Polska do EU nepředcházely nudné přístupové procedury a slaďování legislativy, ale akutní výskyt dobře vycvičených, avšak neoznačených vojenských jednotek, mě přesvědčila o vašem smyslu pro humor.

  11. XY

    Inu, mám kamaráda, pokorného křesťana nepokorných stanovisek. Muselo to být někdy v roce 90., nejpozději 91, kdy mi s vážnou tváří vysvětloval, že bude-li Rusko začínat třeba až za Moskvou, stejně bude ještě příliš veliké. Byl docela jasnozřivý – Pobaltí se odtrhne, stejně tak ty euroasijské a kavkazské republiky – a všude vypukne demokracie a převeliký jásot. Tož ledasco se skutečně odtrhlo, jen to jásání se koná polehoučku, někde to dopadlo docela špatně.
    A na základě oboustranných výhod se rozpadla Jugoslávie (jediný stát, jenž se osvobodil z nacistické okupace víceméně vlastními silami; možná i proto museli být Srbové zabombardováni a zbaveni Kosova (kde demokracie a blahobyt rozkvétají nebývalou měrou), aby si i vzpurní Jihoslované uvědomili, že Evropa může být jen kontinentem poražených států, dokonáno jest) – a pak – na základě oboustranných výhod – to šlo jako na drátkách – dvakrát Čečna, Gruzie a Saakašviliho dobrodružství v Jižní Osetii, o předchozích dobrodružstvích arménsko-ázerbajdžánských ani nemluvě. A pořád se zkoušelo na obou stranách, co ještě projde. Ukrajina neprošla, tož co včil, že? Veliké troubení k ústupu? Přidružení k EU ano, ale členství ne? Žádný ukrajinský vstup do NATO, kterýžto zpěv míru zní náhle z Berlína? Nebo tam navalit zbraně a nechat Ukrajince vést za Západ svůj beznadějný konflikt s Ruskem? Zlotřilé Rusko, milovaný Západ, jemuž se lidskoprávní a liberální ideologií dokonale podařilo rozložit svět od severní Afriky, přes Blízký východ až na evropský kontinent. Nemá to chybu.

  12. tresen

    Kde jste byl, když se to všechno dělo? V zajetí domorodců v Amazonii? Nechal jste si to pak vyprávět od Vyvadila?

  13. XY

    Budete se divit, ale byl jsem povětšinou tady, nepatrnými chvílemi i v zahraničí. S panem Vyvadilem se shodnu ve velice málo věcech, nicméně v tom, že účinkování Západu a jeho politiků v časech vrcholícího Majdanu bylo nezapomenutelné, včetně váhy dohod, které tam politikové EU uzavřeli mezi mocí a protestujícími. Pro pana Steinmeiera to musela být krutá lekce od přátel zpoza Atlantiku, nevěděl-li ovšem předem, jak se věci vyvinou. Abych to shrnul – bezmála šestadvacet let docela pečlivě sleduji výsledky proměn světa; pomineme-li domácí „zelné“ obzory (Steigerwald), připadají mi zvláště v posledních časech katastrofální. Ale třeba byste mi mohla z následující řady zemí jmenovat ty, kde rozkvétá blahobyt a lidská svoboda? Libye, Tunis, Egypt, Sýrie, (vynechávám palestinsko-izraelský konflikt, v Africe třeba vzor dokonalých svobod Somálsko), pokračuji Irákem, Afghanistánem a můžeme skočit trochu na Arabský poloostrov, třeba do Jemenu. Můžeme se dokonce podívat do vzorné demokratické země Saudské Arábie, našeho kamaráda kamarád nad kamarády všechny a na jeho funkci v dodávkách zbraní, bojovníků a ideologické výzbroje všude tam, kde doutná nějaký konflikt, jenž se momentálně Západu hodí. Třeba v Sýrii pracují Saúdové na demokratizaci se vší pílí a úsilím – a mají moc pěkné výsledky. Nebo to všechno způsobuje zlopověstný Rus?
    Věc se jaksi podařila ve Střední Evropě, v Pobaltí (zavřeme-li oči nad tamní nostalgií po časech místních divizí SS) a částečně na Balkáně; nebudeme si ale jistě namlouvat, že je to zcela bez potíží – čím blíže Ukrajině, tím hůř – stačí se podívat na Moldávii a Podněstří. A chcete snad říci, že celá dnešní ukrajinská patálie je výsledkem jednání na základě vzájemných výhod? Uff!

    • Tribun

      Možná chce říct – ale vždyť ona to říká! – že kdyby nebylo žádné Rusko, nebyly by žádné problémy. Nět Rusa – nět problema.

      • XY

        A to nemá chybu, Tribune, gratuluji! :-)
        Nakonec – buď bude Rus takový, jakého ho chceme mít, nebo nebude vůbec…

        • Tribun

          Já se bojím, že Američan to vidí přesně (i ten Američan z Vysočan, ten především), přičemž dost pochybuji o tom, že takový Američan dokáže a chce rozlišovat mezi Rusem a jiným Slovanem. Ostatně my mezi Anglosasi také dvakrát nerozlišujeme.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s