Chvála bordelářství

Celkem náhodou jsem se dostal k článku Proč děti nerady uklízejí své pokoje, který mne ovšem velmi zaujal. Nikoliv ovšem proto, abych si s jeho pomocí vytvářel rodičovské alibi a dělal z nouze ctnost, ale proto, že pěkně ukazuje, jak málo jsme schopni respektovat odlišné vzorce chování, a to i u vlastních dětí. V tom článku, který nejenom svým názvem, ale i svým obsahem evokuje okřídlené rčení: „Pořádek je pro blbce, inteligent se vyzná i v bordelu,“, jež by se dalo lehce parafrázovat i na: „Pořádek dělá blbce…“ se totiž píše:

Pro dospělé obrovský nepořádek, pro malé děti systém, kterému rozumí a dobře se v něm orientují. Rodiče považují věci za uklizené, když jsou srovnané ve skříních, a tedy na svých místech. Děti však všechny tyto věci potřebují mít na očích, tudíž je vnímají uklizené na těch místech, kde je položily. Samy se neorientují v šuplících a skříňkách a obvykle k tomu potřebují rodiče, což jen upevňuje jejich závislost na nich. Nemohou být tak samy sebou a i ke hře vyžadují rodičovskou asistenci. Podle několika vědeckých studií mají bordeláři o několik bodů vyšší IQ než ostatní. Jejich výhoda spočívá v komplexnosti. Rozházené věci totiž poskytují vizuální stimulace, mozek vytváří spojení.

Jde o to, že to, co je z pohledu rodiče lenost či vzpurnost, je z pohledu dítěte zcela racionální a žádoucí chování. My to ale nechápeme, protože sledujeme jiné cíle (třeba útulný a bezpečný pokoj), než dítě, které je evolučně determinováno k tomu, aby si hrálo, k čemuž ovšem potřebuje hračky. A to platí vlastně všeobecně: pokud dojde ke konfliktu, nemusí v tom být nutně agrese či nekompetentnost druhé strany. My ovšem apriori předpokládáme zlý úmysl, protože svůj úhel pohledu považujeme za samozřejmý a univerzálně platný. Ale to už jsem se od dětí dostal někam trochu jinak.

Reklamy

22 comments

  1. NavajaMM

    Tá úvaha je úplne na mieste, ale obávam sa, že to odborné zdôvodnenie je čiastočne mimo. Deti v tomto veku ešte vnímajú svet ako jeden veľký bordel (úplne správne, mimochodom) a preto majú hračky prirodzene usporiadané presne na obraz okolitého sveta.
    A ešte citát jedného z mojich profesorov: „Pořádek na stole je příznak choré mysli.“ (bol to lekár a matematik, hovoril česky)

  2. Petr

    Nemam nic proti respektovani prirozeneho vyvoje deti, ale tenhle clanek je mimo. V otazce bordelu nemate deti co respektovat, ale vychovavat. Dnesni mladez a deti jsou plne respektovani vseho mozneho a jediny vysledek jsou nevychovani gauneri. Samozrejme nic se nema prehanet, ale ze by dite tim, ze necha vse, kde ho to zrovna prestane bavit, vytvarelo nejaky zvlastni druh poradku je nesmysl. Potykam se s tim dnes a denne a nedokazi najit ani to, co neni schovane. Proste si s tim prestanou hrat, prestane je to zajimat a zapomenou na to. Zadne vedecke zduvodneni za tim nehledejte.

    • Tribun

      V tom článku se píše i tom, jak vychovávat. Ovšem moje osobní zkušenost je, že silové metody nevedou k ničemu jinému, než ke ztrátě autority (protože jediná další alternativa je to dítě zabít). Ono lámat něco přes koleno nikdy moc nefunguje, pokud nejde o klacek na oheň. Když tak nad tím přemýšlím, tak i naše společnost po většinu času malé děti moc nevychovávala, protože naprostá většina lidí prostě neměla nic, co by ty děti mohly rozbordelit a nic jiného vlastně s tříletými stejně moc neřešíte. S výjimkou vyložených patologií je špatně vychované dítě (ale co to vlastně znamená špatně? neposlušné, nebo zakřiknuté?) selhání rodičů.

      • embecko

        Zni to hrozne, ale dite vychovavate nejlepe tak, kdyz vychovavate sebe. Deti „jedou“ samy a pokud maji vzor, automaticky se opici. Bohuzel ziska clovek zkusenosti az „pote“ a drive, behem vychovy, zbytecne urychluje neco, co casem prijde samo.
        V zasade plati genialni porekadlo: „Nebojte se pri vychove delat chyby a najdete silu na to, vznikle chyby odstranit.“
        Na detskem hristi jsem si vsiml zajimave veci: nejlepsimi matkami byly ty nejhloupejsi, co vubec nepremyslely, nebyly line a staly diteti po ruce jako otrokyne. 20x diteti upadl dudlik, 20x se bez reci sehnuly a vratily ho po ocucani nazpatek. Nejhorsi jsou unyle maminy, sedici na lavicce a kricici na deti povely.
        Podle meho nejlepsi vychova sestava z 90% ze sebeovladani :o)

        • embecko

          On i ten odpor k bordelu je nauceny, protoze chaos je zivnou pudou intelektuala. Poradek musite mit tehdy, kdyz jste vazan delbou prace, anebo nejakym remeslnym postupem, jinak je bezvyznamny. Akcent na „veci na miste“ je tu jen proto, aby DRUHY vedel, kde veci jsou, anebo abyste pri praci mel naradi po ruce.
          Nutit deti do poradku v jejich pokoji= vykonavat nad nimi dohled i v prostoru, kde maji narok na soukromi…a tedy je neurotizovat :o)

          • Tribun

            Udržování pořádku je vlastně forma disciplinace. V našem národním případě je to možná i cargo-cult germánství: vedeme děti k pořádkumilovnosti, aby z nich byli více Němci a méně Slovani, a tedy měli větší podíl na moci více subjektivity, alespoň podle našeho stereotypu Němce.

            • tresen

              No těpic.
              Co Marx? Měl na stole lepší pořádek než Lenin?
              Třeba existuje cargo kult revolucionářství, ten by to řešil.

              U nás doma se úplně stejnou výchovou podařilo docílit naprostého a zoufalého bordelářství u jednoho potomka a vzorné pořádkumilovnosti /překonávající o několik řádů oba rodiče/ u druhého. Co se z toho dá vyvodit z vědeckého hlediska, naprosto netuším.

              • Tribun

                Z vědeckého hlediska nevím, ale z obecného by se z toho dalo vyvodit, že rodiče mají na děti obecně menší vliv, než si ve své majetnické ješitnosti myslí.

              • NavajaMM

                tresen, tak to je podobný prípad ako s našimi chlapcami. Tiež majú diametrálne odlišný postoj k poriadku. Ale majú aj celkovo rozdielne povahy.
                Z celoživotných skúseností som skeptický voči „výchove k poriadku“. Na vojne je poriadok alfa a omega, a predsa medzi najväčšími bordelármi, čo poznám, sú niektorí vojaci z povolania.
                Výchova k poriadku nefunguje ako samoúčel. Asi ako mi raz povedal jeden Nemec – cestujúci obchodník s drevom: „Pozri, mám plné auto rôznych nástrojov, meradiel a pomôcok. A keď ich potrebujem, musím ich mať rýchlo, nemám čas ich hľadať. Preto ich mám uložené vždy na tom istom mieste a keď ich prestanem potrebovať, hneď ich odložím, kam patria.“

        • Tribun

          Dítě nelze vychovávat, dítě lze jen vést. V podstatě není možné, aby člověk jako rodič neselhal, protože být dobrý rodič znamená mít zkušenosti, které nemůžete získat jinak, než jako rodič bez zkušeností. To jsou ty chyby. Zní to jako sófisma, ale největší chyba je snažit se nedělat chyby. Ono to platí v životě obecně. Problém je v tom, že po chybě následuje trest, zatímco bez chyby nenásleduje nic. Čistě ekonomicky vzato je pak výhodnější „nechybovat“, i kdyby to mělo znamenat dělat stále stejné, ale akceptované, chyby.

      • NavajaMM

        Deti už mám našťastie dospelé. No najviac ma dokázali naštvať, keď opakovali moje zlé návyky. A tak ma nakoniec ako-tak naučili poriadku. :-)

  3. embecko

    To se ovsem dostavame k tomu, ze kazda vychova je teror. A hned k oblibene namitce „A jak byste si to tedy jinak predstavoval?“
    Nekde jsem cetl, ze prirodni spolecenstvi neovlivnuji nijak sve deti a to az do 3 let veku. Tim „nijak“ je mineno doslova nijak, vyjma situaci, kdy by jim hrozil uraz.
    Bohuzel jak bylo receno „zvyk je druha prirozenost“. Da se konecne zvyknout i na opratku a i na to, ze Hitler se nas snazil zachranit pred Rusakama- je to jen otazka casu.

    • NavajaMM

      Niekde som čítal, že najlepšia výchova je sebavýchova. Roky mi trvalo, kým som to pochopil a potom som prišiel na to, že to je jediná výchova, ktorá má zmysel a od ktorej oprávnene môžete čakať výsledky.

  4. XY

    „Podle několika vědeckých studií mají bordeláři o několik bodů vyšší IQ než ostatní.“
    To jste mne nesmírně potěšil, touhle citací, Tribune. Plyne z ní, že jsem genius. Konečně jsem to poznal…

    Ale nedávno za mnou přišli na pracoviště jacísi lidé s kamerou – a režisérem. Propadl jsem panice a věda předem, že budou chtít obrázky, uvedl jsem pracoviště do snímatelného stavu, aby mne nadřízení nevyhodili pro bordel, a tedy poškození dobrého jména firmy, která mi to trpí. Nikdy nezapomenu ten ZKLAMANÝ výraz režiséra, jenž se porozhlédl – a velel, abychom se odebrali do zajímavějšího prostředí. Stalo se. Staly-li se tak i mé kecy zajímavějšími, nevím. Ale zaplatili na místě… :-)
    Nějak mi z toho vyplynulo, že i vizuálně je binec vždy zajímavější než nudné uklizeno. A někteří zdejší diskutéři by vám mohli potvrdit, že i Němec je nehorázný bordelář ve srovnání se Švýcarem. Trpí např. občas lebedu na slepých železničních kolejích. Německý Švýcar by z toho zemřel… :-))

  5. brtnikvbrlohu

    Podle několika vědeckých studií….
    Kde jsem už všude tento argument četl :) …. i u zdůvodnění že země je placatá.

  6. Hudec

    Z článku vyvozuji, že mám duši i chování dítěte..
    Moje Labuť (stručný výběr z citátů):
    Nemohl by sis tu bundu pověsit na ramínko?
    Nemohl bys ten hrneček od kávy dát rovnou do myčky?
    Mohl by sis ty věci v pracovně zvednout z podlahy, aby tam Denisa mohla zítra vyluxovat?
    Mohl bys nějak ty věci urovnat, aby ti tam mohla utřít prach?
    Prosím tě, musíš tu mít všechny ty boty z botníku venku? Kolik jich nosíš najednou?
    Mohl bys nějak uspořádat ty alkoholické lahve v komoře? Už se tam nedá ani vstoupit.

    A perla na závěr:
    Jak se v tom svém bordelu vůbec můžeš orientovat?

    P.S.: Nikdy jsem nezmeškal žádný termín na odevzdání práce či schůzku. Nikdy jsem nezaplatil opožděně žádnou fakturu. Nikdy jsem…. doplňte si sami podle svých vlastních zkušeností, máte-li obdobné.
    P.P.S.: Synové jsou 50 na 50, jak už tu někdo výše píše.

  7. Janika

    Tak já nevím, mě jako malou holčičku nepořádek trápil, neorientovala jsem se v něm (i mnou vytvořeném). Přesto jsem uklízet neuměla, žila jsem v neustálém nepořádku a maminka se se mnou hodně natrápila.

    Pak si vzpomínám na naši oblíbenou dětskou hru na Popelku – rozházely jsme se sestrou po pokoji co se dalo a pak to Popelka uklízela. Dodnes si pamatuju to potěšení z rozdílu mezi chaosem a uspořádaným pokojíčkem.

    Jestli on není (i v tomhle) rozdíl mezi holkama a klukama, Tribune. Nebo se prostě hlásím k tomu, že nejsem žádná intelektuálka :-).

  8. Antimon

    Klasik praví „Mládí, dílo boží nejkřehčí. Křič na ně, střepů se nedosbíráš. Nech je, samo se donosí“.
    No já s tím rčením klasika ani s tím článkem příliš nesouhlasím. Mluvím z vlastní zkušenosti s výchovou již druhé generace. Byť ta „druhá generace“ je mi pouze a občas půjčena k rozmazlování :-)
    Tentýž klasik co výše razil teorii o “ … malém přehledném nepořádku … „. Toho se snažím držet i já a také k tomu vést ony následující generace. Myslím si, že ty děti, myslím teď ty předškolní, neudrží soustředěnou pozornost a proto i u těch hraček těkají od jednoho k druhému. Ne že by si udrželi přehled nad vším tím bincem, ale prostě je to právě přestalo bavit a jdou dál :)
    Jako druhý aspekt vnímám to, že si tak utváří svět podle sebe na rozdíl od toho co jim nachystali rodiče, respektive my prarodiče.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s