Válečné hry, aneb jak chutná moc

Vleklá diskuse o použití jaderných zbraní (díky níž jsem se dozvěděl, že použití jaderných zbraní je nejenom vysoce racionální, ale v rámci pro ten případ speciálně zkonstruované etiky i zcela mravné) mi připomněla, jak jsem kdysi, v dřevních dobách PC, hrál hru Civilization. Udělal jsem tehdy zkušenost, která je, na rozdíl od poněkud akademické debaty o bombardování Hirošimy, nejenom zcela konkrétní, ale řekl bych, že i poměrně dobře sdělitelná. A tématu použití jaderných zbraní se přímo dotýká.

Civilization byla klasická tahová strategie, ve které hráč získával zdroje, budoval, vynalézal a dobýval. Jejím specifikem byla existence veřejného mínění, jehož nespokojenost měla negativní dopad na úspěšnost hráče, bylo si jej však možno koupit tím, že hráč přesměroval část finančních příjmů do blahobytu populace.

Pokud hráč chtěl, mohl mít v pozdějších fázích hry k dispozici i jaderné zbraně. Veřejné mímění z toho sice nadšené nebylo a v případě jejich použití přímo šílelo, ale k dispozici byly.

Po nějaké době poměrně intenzivního hraní jsem umělou inteligenci hry již slušně válcoval, takže má ekonomická a vojenská převaha byla zcela nesouměřitelná s možnostmi protivníků a mému totálnímu vítězství nemohlo nic zabránit.

Nikoliv přesto, ale právě proto jsem v takové situaci používal jaderné zbraně. Nemělo to žádné vojenské (na zničení stejného cíle zcela postačovaly tanky, a někdy i pěchota) ani ekonomické (výroba balistických raket byla časově i zdrojově náročná) opodstatnění, přesto jsem je používal. Jen tak, z plezíru, pro zábavu, ze zvědavosti, co to udělá. Protože jsem mohl. Protože tak chutná moc.Čistý sadismus.

S veřejným míněním jsem si starosti dělat nemusel, prostě jsem ho uplatil.

Byla to sice jen počítačová, ale hráč byl skutečná (já). Je opravdu tak nepravděpodobné, že lidé, kteří rozhodují o použití skutečných jaderných zbraní proti skutečným městům, uvažují jinak? Tím spíše, že generálové ze své pozice o životě a smrti druhých rozhodují zcela běžně? A co politici, kteří přesvědčili voliče i sami sebe, že mají poslání, nebo že jsou přímo nástrojem božím?

Řeči o tom, že použití jaderných zbraní bylo racionální, nebo že v konečném účtu (sic!) zachránilo o x desítek tisíc životů více, než kolik si samo vzalo, jsou jen výmluvy lidí, kteří toto rozhodnutí nedělali, ale schvalují jej. Je to jen způsob, jak učinit akt války obecně platný a přijatelný i v době míru. Ti, kteří se tak rozhodli, to udělali prostě proto, že mohli. Protože mohli beztrestně pustit ze řetězu sadistu v sobě, kterého jinak pod tlakem výchovy a kultury drží zkrátka. Stejně jako já v té hře.

Že byla zrovna válka je vysvětlení, nikoliv omluva.

231 komentářů: „Válečné hry, aneb jak chutná moc

  1. Ale prd, jonáši, ty testy neříkají nic jiného než to, v jakém stavu je české školství a že se neustále zhoršuje. Což je fakt, na nějž tady ani ty testy nepotřebujeme, to vidí každý, kdo má cokoli s českým školstvím něco společného – i ta poslední uklízečka. A OT – ta zprávy z cesty jsou moc zajímavé, doufám, že budou ještě obšírnější…:-)Mizím.

  2. To srovnání s plavcem či neplavcem podle mne neobstojí, XY. Pro to, abyste obstál v životě, je vzdělání stejně nebo spíše méně důležité než vaše osobní morální a volní vlastnosti. Mezi těmito dvěma veličinami neexistuje žádná úměra. A navíc se to komplikuje tím, že obstát v současném systému vyžaduje bohužel stále více spíše to, co se dříve považovalo za nežádoucí morální a volní vlastnosti. Řečeno polopatě, dnes obstojí spíše svině (ať už vzdělaná či nevzdělaná). A nevím, jestli byste si přál, aby vaše děti vyrůstaly spíše v Číně, která je v testech PISA s přehledem nejlepší. Já tedy ne. Jejich lepší vzdělání ani případné uplatnění v rámci tamějšího systému mě rozhodně nepřipadá nikterak žádoucí. Prostě se zase neshodneme v tom, co to znamená "obstát v životě". A jestli prominete osobní poznámku – vy jste určitě mnohem vzdělanější než já. Z toho ale nutně nevyplývá, že jste také šťastnější, moudřejší či lidstvu prospěšnější. A já osobně si nemyslím, že bych svůj deficit ve štěstí, moudrosti či prospěšnosti nahnal tím, co vám proti mně přebývá.

  3. Debe, vzdělání bez "morálněvolních" vlastností? Ovšemže chybí a jsou "anarchistickou" školou naprosto rozkládány. Nikomu nic do hlavy nenaskáče samo, vždy je to výsledek někdy značného úsilí. Ale jak chcete, mějte si dítka tak vzdělaná a zformovaná, jak vám hoví. A proboha, já tady nesoutěžím v IQ, jen říkám, že výsledky českého školství jsou jednoznačně ostudné a ty PISA testy to jen potvrzují, jako laboratorní zkoušky potvrdí, že zahliněná kalná voda není vhodná k pití. Se štěstím to opravdu nemá nic společného, to je docela jiná kategorie.

  4. XY, úsilí samo o sobě přeci není nic kladného, záleží vždy na tom, na co je zaměříte. A ani úsilí zaměřené na vzdělání ještě stále nené to pravé ořechové, pokud potom dosažené vzdělání využíváte "špatným" směrem. Samozřejmě, že posouzení toho, co je špatný směr, je relativní.Škola sama je jen taková, jakou jí systém dovolí být. Sama nic nerozkládá, naopak je rozkládána. A taková, jaká je, systému slouží nejlépe – jinak by byla jiná.

  5. PS – Pokud je podle vás štěstí něco docela jiného, než vzdělání, a nesouvísí podle vás ani s pojmem "obstát v životě", tak už vám vůbec nerozumím. To byste se tedy fakt měl odstěhovat do té Číny, tam se vašim dětem nebo vnukům dostane onoho kýženého, PISA posvěceného, vzdělání, a to ostatní asi ke štěstí nepotřebujete.

  6. Debe, jdete na to ze špatného konce. Ve věku od šesti do třiadvaceti let se vědomosti a schopnosti nejlépe a nejrychleji osvojují, potom už mozek tuhne. Jestliže v téhle rozhodující době se do něj nenaleje příslušné kvantum znalostí, pak se to už nedohoní. A protože je v tomhle věku člověk – s výjimkou Asiatů – nedisciplinovaný, roztelený, zaměřený na úplně jiné věci než je edukace, musí být většina žáčků k učení přinucena systémem, drilem, skoro násilím. Nelze v průběhu obchodního hledání hledat si údaje na internetu, základní penzum vědomostí musíte mít uloženo na disku nahoře v makovici. Samozřejmě že něco lze potom v životě dohnat, ale stojí to pot a krev. (Já byl ve škole dost flákač a dodnes toho lituju.)Jinak řečeno – škola poskytuje pro start do života základní horolezeckou výstroj, výkon pak musí podat lezec sám. V děravých teniskách však na Annapurnu nevylezete, i kdybyste byl fyzicky vybavenej jak Arnold.Jestliže je ta výstroj českých školáků chatrná a trend hrozivý, potom se něco musí změnit, a rychle. Žáci se DNES – ponořeni do své splendidní přezíravosti – ale ODMÍTAJÍ něco naučit a škola tuhle mentalitu neumí zlomit. Ty děti neumí číst a nerozumí textu, což je naprosto základní podmínka pro další uplatnění, tohle je malér.

  7. [51] "testy neříkají nic jiného než to, v jakém stavu je české školství" Kritické myšlení se testovat nedá, takže to ve výsledcích testů zahrnuté nebude. Možná naštěstí :-).

  8. Víte, Tarasi, možná je Bůh či příroda moudřejší než my, a tuší, že ty znalosti, které dnes považujeme za tak žádoucí a za nutné nacpat je dětem do hlavy pod tlakem, už možná nebudou potřebné. Stačí tak máo, aby nám "vypli proud", a všechno bude úúúplně jinak, včetně pro život potřebných a nutných vědomostí… Ten systém je tak křehký a po sundání růžových brýllí absurdní… Na jaký život ten dril ty děti má připravit? Na život zařazených brabenců v Číně??Když už tu byla řeč o tom Komenském – tak škola HROU, ne drilem, a následný život prosím jiný než ten, na jaký nás chtějí připravit…zajímavé, že vy, takový kritik systému, jste zde zároveň zastáncem jím vymyšlených metod, postupů a cílů…

  9. Tak za Hitlera se tohle nazývalo defétismus a chodilo se za to ke zdi, Debe (projistotu smajlík).Škola a její potřebnost není věc filozofického náhledu na život, ten si můžete utvářet teprve potom, co dostanete nějaká měřítka, a ta zase získáte až poté, co do vás nelejou sumu základních vědomostí, od historie přes přírodní vědy, jazyky, a tak dál, až po občanku, zpěv a tělák. A protože haranti vzdělávání velmi úspěšně vzdorujou, je určitá míra násilí nutná, zvláště pro ty, co vzdorujou usilovně. No a jestliže učitel více než polovinu hodiny vystupuje jako krotitel, tak jsou výsledky neblahé. Je to problém posledních ročníků základních a pak i středních škol, menší a naopak dospělejší děti jsou na tom líp, ale tady se získává zpoždění, které se už nedožene.Jestliže v porevolučních létech na tom české děti byly zprvu výborně a propadají se stále níž, potom je vina jednoznačně na škole, resp. na její "kompetenci" žáky něco naučit. Kompetenci jsem dal do uvozovek, protože školství se v posledních létech zaměřilo na to, aby žáci kompetence získávali – a samo ji ztratilo.

  10. Tarasi, já tomu říkám životní zkušenost. A zdá se, že k ní dojde i přes vzdělání více lidí – viz již zmiňovaný Komenský se svým Labyrintem.Nechali jsme se tím vzděláním zblbnout tak, že jsme zapomněli, že nežijeme proto, abychom se lépe vzdělávali, ale vzděláváme se proto, abychom lépe žili. Vzdělání je dobrý sluha, ale – jak se ukazuje třeba v té Číně, Koreji nebo Japonsku, kde děti nezřídka páchají sebevraždu, když nesloží zkoušky – špatný pán. Celé to velkolepé organizované a testované vzdělání slouží jen k tomu, aby vás systém lépe zařadil a zotročil, a ne proto, aby vás osvobodilo. A s celým svým velkolepým vzděláním směřuje svět daleko rychleji do zadele, než bez něj. My vzdělaní to halt jenom lépe chápeme, ale to je tak vše, co s tím může naše vzdělání dělat.

  11. Náš největší omyl je to, že si pleteme vzdělání s poznáním. Ale od vzdělání k poznání je daleká cesta, a někdy ani poznání není vzděláním podmíněno. Ďábel nás svedl k tomu, abychom okusili jablko ze stromu Poznání, a z Ráje jsme byli vyhnáni proto, abychom byli jako bohové – tj. abychom rozeznali Dobro od Zla. K tomu nám ale nepomůže biflování a memorování pouček, a nakonec ani to, přečteme-li kompletní knihovny. Poznává se totiž i (a řekl bych hlavně) citem – srdcem, nejen rozumem. Školní vzdělání, které je cele v rukou systému, nás má podle mne naopak od poznání odvádět – poznání je totiž to, co opravdu osvobozuje – i od systému.

  12. Debe, sakrbleu, oddělte od sebe praktično a esoterično. Škola připravuje děti na praktický život, protože víra nebo hluboký filozofický vzhled ještě nikoho nenakrmily (prej kdysi nějaké papu spadlo z nebe, ale není to vůbec jistý). Tyhle háklivé záležitosti si každej musí najít a rozhodnout sám a malý kousek školního vzdělání k tomu může trochu napomoci.

  13. Inu, debe, jakpak chcete poznávat do dobro a zlo, nebudete-li s to přečíst a pochopit ani ten základní text, na nějž se odvoláváte[62]?A aby bylo jasno – je řeč o PATNÁCTILETÝCH – tedy naprosto nehotových a lidsky zcela nezralých dětech. Ale jestliže bezmála čtvrtina z nich si neví rady se čtením (resp. s porozuměním) textu, je to tragédie pro NĚ. Tím se jim zavírá cesta i k tomu POZNÁVÁNÍ, pro něž tak horujete (a to ponechávám stranou nepříliš jasnou terminologickou stránku věci). Hájíte tak stav vyučeného zedníka, který snad pozná zeď, ale není s to ji postavit tak, aby nespadla, neví, jak vázat cihly, jak vyzdít roh, jaké pojivo použít. Jediné poznání, které mu pak zbývá, je to, že je naprosto k ničemu a že může najít své životní štěstí snad jen v tom, že bude chlapům nosit pivo z hospody – pokud bude s to si vůbec spočítat peníze na tuhle náročnou finanční transakci. Škola by měla patnáctiletému zaručit, že ho naučí alespoň klást a vázat cihly a míchat pojivo čtení, psaní a počítání tak, aby se neztratil v běžném životě a pochopil, co mu jednou někdo napíše na výplatní pásku. Jak těchto schopností použije dále, to už záleží na tom patnáctiletém a jeho schopnostech a talentu, bude-li s to číst stavební výkresy nebo dokonce vytvářet složité stavební konstrukce, které nespadnou ani po staletích, nebo zda bude tvořit ideové zázemí těch či oněch katedrál. Současná česká škola produkuje prostě zedníky, kteří z jedné čtvrtiny neumějí postavit zeď. A to je prostě opravdu vážný malér.Ostatně, pobavit se na to téma můžete i tady:http://aktualne.centrum.cz…online

  14. [59] "Testovalo se lecos", lecos testovat lze, ale myslím si, že sám princip testu neumožňuje testovat kritické myšlení. Jsou tam předem vymezené mantinely, ve kterých se musíte pohybovat.

  15. Inu, Janiko, opravdu myslíte, že má smysl testovat kritické myšlení u patnáctiletých? :-)

  16. Tarasi, ono to oddělit nejde, v praxi to stále splývá. To oddělení je čistě umělé. Každé vaše každodenní rozhodnutí v sobě obsahuje kus ezoterična, i ve smyslu rozhodování se mezi tím, co považujete za dobro a zlo. Pokud si myslíte, že v praktickém živoě tyto otázky nemají co dělat, no to už se můžete rovnou nechat místo "ezoterična" řídit neviditelnou rukou trhu.

  17. Myslela jsem, že je řeč o maturantech. Ale proč vlastně takto nevést děti od malička?

  18. XY, vaše argumentace jde zcela mimo to, co se snažím sdělit já – a to je to, že ve světě, který přichází, už elity ztratily jakýkoliv důvod předstírat, že je zajímá, co se děje s většinou dnešních patnáctiletých, a celý systém je na tomto nezájmu postaven. A ani pro ty, co se snaží jít proti tomuto proudu, nekyne podle mne nějaká zvláštní budoucnost – vzdělaný člověk to bude mít v tom, co přijde, možná ještě složitější. Rychle jsme si zvykli na tu vlastně historicky naprosto mimořádnou zkušenosti dlouhého míru a relativního blahobytu, dvě tři generace před námi se hrabaly z částečně radioaktivních trosek (pro které byly ovšem logické důvody) a ani vzdělání je před tím nezachránilo, a já nevidím žádnou záruku, že by se to nemohlo opakovat. To zlo už bohužel prosáklo všude, a stav, který popisujete, je jeho materializací.

  19. Můj názor na vzdělání: rozdělit děti na vzdělatelné a nevzdělatelné, těm druhým nechť najdou vhodný program pro život jejich rodiče.

  20. Zajimave je, ze v PISA09 propadlo i Rakousko, tedy stat s lidmi s podobnou socialni inteligenci, jakou maji Cesi. Spise potvrzujici, nez zajimave, hodne zalezi na tom, kdo testy dela (vymysli), z jakeho kulturniho okruhu pochazi. typ a zpusob polozeni otazky a jeji reseni se totiz lisi teritorium od teritoria; mozna kdyby PISU vymysleli Rakusane, Finove by propadli.

  21. "…ve světě, který přichází, už elity ztratily jakýkoliv důvod předstírat, že je zajímá, co se děje s většinou dnešních patnáctiletých…"O kdyby to byla pravda, debe, jakože není, protože se (elity) aspoň zajímají o to, zda jsou ti patnáctiletí s to být zaměstnáni (např. přečíst a pochopit pokyny k obsluze strojů) – třeba těmi PISA testy – škola, která není s to poskytnout bezmála čtvrtině žáků základní nástroje k jejich další existenci, je škola ŠPATNÁ. Zbytek, viz Tarasova glosa o defétismu. Jste-li apokalyptik, o to více byste měl mít zájem na tom, aby nastupující generace byly dostatečně vybaveny k tomu, aby mohly samostatně – tj. kriticky poznávat a myslet. Číst, psát, počítat, rozumět napsanému, to jsou elementární předpoklady k tomu, aby tyhle schopnosti mohly rozvinout. Naprosto nerozumím stanovisku, že je úplně buřt, jsou-li českým patnáctiletým z jedné čtvrtiny tyhle předpoklady vlivem špatného školství uzavřeny. Ledaže čím hůř, tím lépe. Ale pak mi zůstává záhadou váš obdivný vztah k národu, jenž evidentně směřuje k tomu, aby se stal tupou masou hloupých pimprlových děladel. To ho nějak posílí nebo snad tím hodláte urychlit příchod kýžené apokalypsy? Teď zase nebudu, mám práci jinde.

  22. XY, nikde jsem nenapsal, že je něco úplně buřt. Neustále opakuji pouze to, že státní školství prostě nemá zájem na tom, poskytnout dětem to, po čem voláte. A možná už ani ty základy, alespoň tady v Čechách. Pracovní síla je Asii levnější, a tam dril zatím funguje. Všimněte si, že děti jsou obecně blbé i v USA – zřejmě ze stejných důvodů. Alternativou by bylo jedině na zcela jiných základech postavené vzdělávání – nejspíš něco jako waldorfské školství. Ovšem to by chtělo reformu celého systému, v rámci matrixu nemůže dobře fungovat jedna z jeho složek (dobře = protimatrixově), která je nota bene pro udržení matrixu vlastně nejpodstatnější.

  23. Saxi, s prominutím píšete naprosté capoviny. Česká škola je v takovém marasmu, že je to patrné i bez PISA testů. Ty jen zpětně potvrzují objektivní stav. Sociální inteligence, o níž se šíříte, je nesporně nejrozvinutější tuším v Kazachstánu. Není pak možné, že taková "sociální inteligence" a "sociální debilita" jsou jedno a totéž? Z vaší argumentace to tak nějak vyplývá.No, spánembohem, opravdu vidím, že domluva není možná.

  24. Marasmus ceskeho skolsvi nedokazi posoudit, ale vy tu rikate, ze PISA testy jsou prukazne, je tedy i rakouske skolstvi v marasmu?Co se Kazachu tyce, tam zase merite podle nejake tabulky, ze ano? Mluvim tu o typu socialni inteligence, nevedel jsem jak jinak nazvat tradici predany "cuch" na nejakou situaci.

  25. "je tedy i rakouske skolstvi v marasmu?" v Radiožurnálu o tom mluvila naše zpravodjka, včera nebo předevčírem – Rakušani chtěli výsledky PISA testů "svést" na děti cizinců, jenže se prý ukázalo, že jsou to výsledky právě rakouských dětí.

  26. Pro saxe – co říkám:PISA testy nejsou ničím víc než pouhým signálem, že je cosi s českým školstvím v nepořádku. A jsou-li výsledky tohoto testování pokaždé horší než ty předchozí (periodicita je tuším tři roky) je to vyjádření jakési tendence, z níž opravdu co Čech nemám radost.[49] pořád zbývá ještě jedna zásadní cesta – prostě ty PISA testy popřít a tak dokázat, že nic takového jako je úpadek české školy a vzdělání vůbec neexistuje.[21] "…výsledky českého školství jsou jednoznačně ostudné a ty PISA testy to jen potvrzují, jako laboratorní zkoušky potvrdí, že zahliněná kalná voda není vhodná k pití. [51] …ty testy neříkají nic jiného než to, v jakém stavu je české školství a že se neustále zhoršuje. Což je fakt, na nějž tady ani ty testy nepotřebujeme, to vidí každý, kdo má cokoli s českým školstvím něco společného – i ta poslední uklízečka. Je-li či není-li rakouské školství v marasmu, o tom nevím nic. Nicméně důvod k zamyšlení rozhodně mají a jistě to nenechají projít jen tak.A bez urážky, mluvit o patnáctiletých infantilech s čuchem pro realitu, je další contradictio in adiecto. Ale jak chcete – nicméně možná byste si měl vzpomenout na vlastních patnáct a vlastní "čuch pro realitu" z těch let…:-)

  27. XY, já si myslím, že sax mluví spíše o géniu loci či géniu národa a jeho čuchu pro realitu. A vy jedete neustále jako kolovrátek. ANO, ANO, my chápeme, že podle PISA testů to jde s naším školstvím z kopce, vy ale zato nechcete chápat ani mluvit o tom, proč. Maximálně to, jako obvykle, svedete na českou šlamperai.Myslím, že by neměl zapadnout můj podnět, že se vlastně přibližujeme statu quo v USA, a to od té doby, kdy u nás vládnou stejní globalizátoři.

  28. mluvit o patnáctiletých infantilech s čuchem pro realitu, je další contradictio in adiectoNepovidejte nesmysly, XY, patnactilety kluk/ holka vyciti velmi dobre, co se deje/ kam se to vsechno sune, o nejake "realite" tu neni ani reci. A nelibi- li se vam slovo "vyciti", muze meho nahradit souslovim "na podnety kona adekvatne veku".Ano, debe, ted by se tu mohlo zacit strilet, jako naposledy v Nemecku: syn matematika s prosperujici firmou, rodinne vztahy standartni.

  29. je prima, že jste konečně uznal, XY, [79] že PISA testy jsou jen něco jako laboratorní testy. Pokud i přesto máte pořád dojem, že přesně jako s myškami pokusnými se má s žáky a studenty dál zacházet, nedá se k tomu nic říct. Leda že jste zkrátka zůstal obětí školní výchovy? V patnácti letech (i dřív) má člověk "čuch" pro všechno, to až později se tzv. zařadí..

  30. Nějaký PISS testy teda jsou fakt akorát na piss .. co to furt řešíte, ničevo něponimáju.

  31. "patnactilety kluk/ holka vyciti velmi dobre, co se deje/ kam se to vsechno sune"Ale ne zas tak, že Bůh či příroda v nich [58] vědí, co se mají či nemají učit :-)). Je tu docela legrace :-).

  32. A kdo tedy, Janiko, ví, co se mají a co nemají učit? Podle čeho měříte, jestli to, co se učí či neučí, je skutečně tím, co je v jejich nejvlastnějším zájmu? Je v zájmu japonských, korejských či čínských dětí, aby "odměnou" za dětství strávené v soustavném drilu a stresu ze zkoušek získali místo manažera ve firmě na roboty, které je nakonec vytlačí i s jejich pracně získaným vzděláním?

  33. Ale tak děti…1. Výsledky testů (nejsou na piss, žlutý jone) ukazují stále klesající úroveň vzdělanosti českých dětí. Tohle je důležitý trend – a celkem nezáleží na tom, z jaké výchozí úrovně.2. Protože fakani nemohli zmutovat během dvaceti let, vinu nesou tři složky: a) výchova v rodině; b) působení školy; c) ovzduší mezi dětmi, jejich schopnost a ochota přijímat poznatky (a ta je zase ovlivněna ovzduším ve společnosti, obecnou morálkou).3. Škola učí přibližně stále stejně, bez ohledu na krávoviny, které vyrábí na běžícím pásu ministerstvo školství. V něčem je horší, v něčem lepší, ale v průměru má styl výuky velkou setrvačnost. A protože děti jsou tvárný materiál a dělají to, co se jim nařídí, dovolí a doporučí, je jasné, že na katastrofickém vývoji nese vinu společnost, ovzduší, které tady panuje, to, co se nabízí dětem jako vzory k následování v jejich volném čase, v rodině, v jejich počítači, v kině, jaké jim společnost a rodina dovolila chování. Tohle se v nich střádá, aby to vyvrcholilo ve chvíli, kdy je mozek zaplaven hormony tak, že děti své chování nekontrolují už přímo z podstaty věci. Puberta. Všechno je to umocněno tím, že nedostaly žádné mantinely, neboť už i rodiče se bojí dát rozjívenému osmiletému frackovi na zadek.Takže zhoršující se situaci ve výuce a ve výsledcích patnáctiletých má na svědomí jejich totální nedisciplinovanost, neschopnost přijmout a podrobit se školnímu řádu, poslouchat učitele, mají jiné vzory a cíle, než se něco naučit, patrně na rozdíl od těch Asiatů a Laponců. Vzory, které ve své nejpatologičtější formě předvedl ten šestnáctiletý zmetek, co ukázal ostatnímu světu, jaký on je frajer, a ukázal to nožem. Já přece můžu úplně všechno a nebudu průměrný… (Viděli jste ta videa, co natočil, tenhle debilní a zřejmě i z psychické normality vyhozený raper?) Průměrný nebyl ani ten německý střelec a jeho američtí spolubojovníci za svět, ve kterém jsou jedničky hrdinové počítačových her a akčních filmů. Jejich vzory.A ta kráva před tabulí žvaní takový kraviny, tohle nebudu poslouchat.Samozřejmě, že se většina z nich srovná v dalším životě, jenže čím dál tím větší počet mladých si nese své zvrácené a společensky nepřijatelné chování dál do života.

  34. No i ten váš příklad s raperem názorně ukazuje, Tarasi, jaké vzory přebíráme a odkud nám sem ta osvěta proudí…A i v dalším jistě budeme USA následovat – deviace tohoto typu se nebudou řešit změnou ve výchově nebo změnou ovzduší ve společnosti, ale výhradně posílením represivních a špiclovacích složek – a vo to tady jde…

  35. ja tóže něpanimáju ničevó. Teda že se přidal ještě Taras s rákoskou, to se dalo čekat, Taras bez rákosky by byl zřejmě fakt neúplnej :))- teda hlavně mě rozesmálo, jak jsi byl Tarasi ve škole, míním TEHDY, ponořen do své splendidní přezíravosti, a byl jsi tedy tím flákačem ;) To jsme byli tady ale snad všichni, klidně si troufnu tvrdit.. no šprti vůbec jsou druh obecně neoblíbený a nepochopitelný odjaktěživa. A co vím, tak vesměs jsou těmi šprty právě proto, že zkrátka potřebují víc času k tomu, aby si ty "vědomosti" nacpali do svých šprtích hlav. Měla jsem memorující spolužačky i spolužáky, nikdo je nesměl přitom zastavit, jinak by ztratili nit. Ovšem výsledky a tedy známky mívali vždycky nejlepší. A třeba náš dějěpisář na gymplu nás úplně záměrně neučil ani žádné letopočty, ani žádné zásadní intrepretace dějinných událostí, jendak si to mohl dovolit, totéž v menším i s letopočty jsme brali už předtím na základce, (a důležitost dějin co učitelky života třeba mně vysvětlila už pančelka tehdy tam) a jednak tvrdil, že tohle právě není to podstatné, neboť tohle všechno si prý člověk může vždycky najít. Když ví, kde hledat. A to je prý mnohem důležitější. Teda příslušných knih spolu s příslušnými interpretacemi či popisem (čehokoli) je dnes hafo, a jelikož se člověk odjakživa neučí pro školu ale prý vždycky pro sebe, je pak celkem jedno, kdy si ty vědomosti či informace doplní.. ne? A vlastně v jistém věku na ně má možná právě naopak ten čas, který dřív neměl, a spoustu věcí pak taky může chápat i jinak či teda jakkoli.. taky protože ho nikdo do jedné jediné všeobecně přijímané interpretace už nenutí.. nebo nutí? To asi jen jako OT k debatě vážné PISOVÉ.

  36. [85]"A kdo tedy, Janiko, ví, co se mají a co nemají učit?" – vidíte, debe, pan Taras :-) (omlouvám se, neodolala jsem :-)

  37. Ale ale, milé dámy, co vás nutí demonstrovat typickou vlastnost ženských mozků, neschopnost rozeznat podstatné od nedůležitého, jak o tom kupodivu hovoří Míša, aby v zápětí dokázala, že to skutečně neumí. A ono je skoro jedno, co se mají nebo nemají učit, ale JAK se to učí, Janiko. V jejich případě tedy spíš neučí.Já jsem učil devět let, také velkou verbež, také budoucí inteligenty. Ty první jsem musel nejdřív nalomit, ukázat jim tu ošklivou zadrátovanou hranici, přes kterou nemohou nikdy jít, protože dostanou prdu, rákoskou, ale zároveň s jistou mírou otcovské shovívavosti. Ti druzí to vycítili sami, tuhle hranici, a bylo to úplně bez problémů pro obě strany. Ovšem nemá každý učitel přes metrák a za sebou buldozer dlouhé odborné praxe.Systém má být nastaven tak, aby za katedrou uspěla i drobná a neprůbojná učitelka. Systém tak nastaven není, ta učitelka nemá v rukou rákosku, neboli nástroje, jimiž by mohla nedisciplinovanost žáka citelně potrestat. A protože děti nemají v krvi elementární disciplínu, nechápou, že při hodině nesmí povykovat a že nemohou být drzí a neposlouchat, to všechno díky tomu, že jim milující maminky Janika s Míšou zkurvily charakter ve chvíli, kdy měli jejich fakani dostat na prdel, tak ovzduší ve škole houstne každým rokem víc a víc. Zajdu občas do školy za bývalými kolegy, a ti tohle říkají, každým rokem horší a horší problémy s chováním žáků. A k tomu přesně pasující horší a horší výsledky českých patnáctiletých.Přece ho nebudu bít, mého drobečka, když ho vidím stejně jenom večer. Maminka to po tobě uklidí. Opičí láska a výchova. Amerikánská výchova nesnesitelných parchantů.Výsledek sečetla PISSA.

  38. Hm, všechno je na piss, školy jsou výborné, jak dokazuje přesvědčení, že si člověk může všechno najít – ví-li kde a je-li schopen si to přečíst a čtenému porozumět. Čtvrtina českých patnáctiletých tohle loni nezvládla, ale naštěstí víme, že ty testy jsou nanic, takže česká škola vzkvétá a vycházejí z ní stále vzdělanější generace. Krásný vzhled je na ten boží svět, jen jásejme vstříc jasným zítřkům, protože nás dějepisář na gymplu neučil letopočty. Pravděpodobně si to mohl dovolit, protože vás na základce asi naučili číst a rozumět napsanému, jakož i psát a počítat. Ono to dnes dopadá tak, že pro absolventy středních škol a následné studenty bohemistiky jest třeba pořádat základní kurzy pravopisu, bez něhož se ta bohemistika jaksi moc studovat nedá. A dá-li, pak potěš pánbu, na další malér je zaděláno. Na oborech žurnalistiky jest pak třeba uspořádat podobný kurs a vysvětlit příštím mediálním hvězdám, jak se označuje přímá řeč, jak ji vsadit do souvětí, jak psát řeč polopřímou a podobné zbytečnosti. Diplomové práce oboru dramaturgie a scénáristiky se vyznačují stylistickými barbarismy a elementárními pochybeními ve shodách podmětu a přísudku – o interpunkci ani nemluvě. Jeden z potomků se ještě jako gymnazista živil stylistickými a pravopisnými korekcemi diplomových prací starších kamarádů; tehdy zřejmě ještě hrozilo, že by si někdo mohl povšimnout, že kandidát hrdého titulu magistr neumí napsat nějakých 80 stránek textu bez desítek zásadních pochybení. Jsem si vědom, že tohle všechno jsou příznaky rostoucí kvality vzdělávacího procesu, dnes už snad takové prkotiny nikoho nezajímají snad ani u doktorských prací, čímž se česká vzdělanost a kulturnost posunuje opravdu na světovou úroveň, jak lze s potěšením vidět na mnoha knižních titulech, zamořených trapnými chybami. Obzvláštní potěšení pak člověk najde v literatuře překladové jak po stránce věcné – i loňský literární hit, kandidující na Literu za překlad, totiž Mawerův Skleněný pokoj, provozoval na svých stránkách mj. motory lokomotiv, vypouštějících oblaka dýmu a páry, ale text byl aspoň skutečně český. Tím se mnoho jiných opusů skutečně chlubit nemůže – stylistické anglicismy či germanismy (atd. ad nauseam) dokáží spolu s věcnými chybami (překladatel prostě neví, o čem je řeč) připravit veselé chvilky vděčným čtenářům a zahubit i docela dobrá díla. Je-li kultura jednou z mála oblastí, odkud přicházejí zde tak želané a vzývané alternativní myšlenkové proudy a krásná literatura jednou z jejích součástí, pak docela nerad musím konstatovat, že se situace horší rok od roku. Takže lze už přímo mluvit o částečné destrukci jedné ze složek domácí kultury, a to shodou okolností té, na níž je založena – totiž jazyka. Řekl bych, že si to zdejší alternativci docela zaslouží, včetně toho marasmu české školy. Jen tak dál – ale pak nebrečte, že nám globální kapitál a jeho elity berou národní sebevědomí a svéráz – děláme si to sami a jak tak koukám, je to projev sociální inteligence naší mladé generace. Tož – hlavně, že jsme zdraví.

  39. Myslím, Tarasi, žes to celkem pro ty milující rodiče shrnul brilantně. Nicméně je už klidně ponechám žít v iluzích, jak je česká škola dokonalá a její produkty obzvláště. Když se jim to líbí a považují to za nejlepší… Vždycky je možné příčinu najít mimo sebe a zdůvodnit lze všechno, jak víme.

  40. no hlavně, že jsi nám zas tedy ty, Tarasi, ukázal tu schopnost mužského mozku (asi teda?), logicky/férově argumentovat.. Jak jsi rozpoznal podstatné od nedůležitého jsem si už přečetla, a těm spratkům a fakanům, které jsi učil, těm jsi teda zcela určitě ukázal, jak vypadá autorita v praxi.A skutečné kurvení charakterů pak hledej jinde, nikoli u maminek milujicích. Zvlášť logický je tenhle tvůj arguement v téhle debatě, pod článkem o válečných hrách aneb jak chutná moc, a po přečtení XYho [8]- takto obhajoby etiky války- to vypadá ten tvůj šestnáctiletý zmetek (co ukázal ostatnímu světu, jaký on je frajer, a ukázal to nožem [86]) jako komár před stádem slonů. A koukám, že učím či jsem tedy učila mnohem dýl než ty, všude možně a všechny věkové kategorie. I verbež jak je nazýváš, i inteligenty- budoucí i opravdové, taky lidi mnohem starší než jsem já, i na zavilé machisty aj chytré mistry světa jsem narazila. Metrák jsem k jejich zvládnutí nepotřebovala, a na některé kluky bych si musela vzít štafle, kdybych jim chtěla jednu teda výchovně ubalit. Ale nebylo potřeba, s některýma jsem v kontaktu dodnes i bez štaflí. Je fakt, že zpočátku byli někteří, hlavně teda kluci, opravdu někdy nedisciplinovaní, a pronášeli i rádobyvtipné hlášky- kterýma si po samčím způsobu i lidi někdy tzv.značkují své teritorium, nebo i třeba drze koukali do výstřihu, když jsem jim opravovala ty pitominy co napsali, ale stali se z nás pak kupodivu přátelé a v hodinách byl klid, pokud teda srandu nepovažuješ za porušování dispiclíny. Ale teda měla jsem asi štěstí, že jsem neučila ani spratky ani fakany, ač připouštím, že tak možná někteří i na první pohled vypadali. No ale třeba ocvokavanej a pokérovanej maník jeden, co by si od něj slušnej člověk v emhádé odsedl, tak ten zrovna psal nádherný verše, a slečna, co chodila výhradně v černém a tak vůbec vypadala úplně jako zombie a pomalované k tomu, ta zas byla nešťastná z rozchodu rodičů, což by do ní člověk teda určitě neřek. No a třeba borec, kterýmu jsem doporučila, ať si na ústní zkoušky nebere ten masivní zlatý prsten, co ho furt nosí na prsteníčku jako památku na zemřelýho otce, ten tu zkoušku opravdu neudělal. Dráždil zřejmě nejen tím prstenem, ale i svým klackovitým projevem, a taky se moc vyptával, což u zkoušky nelze. A tak to moudří pedagogové zjevně vyhodnotili jako neúctu či i odbojnost. I tak se dá zlomit nediscipliný fracek, – tím, že vyletí od zkoušky, na kterou se rok opravdu připravoval. PS ten s prstenem byl navíc skoro dyslektik, neschopný okamžitě rozeznat b od d třeba, čtení cizího textu mu dalo dvojnásobnou práci než jiným, a pro případ testů a tedy odpovědí typu abcd jsme vymysleli, že prostě najde správnou odpověd, a při přenášení daného písmene ještě do toho zvláštního archu pak, že teda si prostě pojede prstem pod správným řádkem s odpovědí, a to písmeno co je před ní, pečlivě opíše přesně tak, jak ho vidí = přesně jak vypadá.V písemné části zkoušky i tyhle testy pak skutečně měli, a tu písemku, které se bál víc než ústního, skutečně udělal. Ač teda to byl jinak moc chytrej kluk, nebyl to ani testovací typ, zjevně.

  41. milé dámy, co vás nutí demonstrovat typickou vlastnost ženských mozků, neschopnost rozeznat podstatné od nedůležitéhoZrejme jsem take zena, Tarasi, protoze to dulezite vidim take tam, kde mistni damy.

  42. Hm, že vás tu tak vidím, saxi, co jste vyčuchal v těch patnácti? Kam se to tehdy sunulo a co jste z toho v těch patnácti vlastně vyvodil? Že se musíte dostat na střední školu, udělat maturitu stůj co stůj, atd.? Pozoruhodné. Nebo vás snad takhle zlomili rodiče a zničili tím vaše svobodné ego?

  43. Trochu z prekracujete hranice dobreho vkusu, XY, ale jako nadhoz to neni spatne:nekdy v polovine 80. let jsem se podnapil se strycem sve byvale pritelkyne, vysokoskolskym profesorem matematiky z Bratislavy. Nakonec se mi sveril:"Vy jste takovy kurvy, studenti, uplne na to serete, protoze vite, ze vetsine z vas to nakonec stejne musim dat, protoze nechci mit prusvih."Uz za mych 15-ti let jsem obdobi "socialistickeho brutalismu" prozival se vsim vsudy, byl jsem zkratka velmi spatny student a velky lempl, protoze mi bylo jasne, ze snazit se v tehle spolecnosti nema zadny smysl a ze ne-snaha prinese uplne stejne vysledky, jak snaha. Nejvetsi debilove a hajzlici z devitiletky uz se svymi mistry delali sve prve fusky, oproti me se valeli v penezich a ruzne si uzivali, zatimco prede mnou bylo, diky memu nadani, nekolik uplne zbytecnych let studii.

  44. No, pořád tomu nevkusně nerozumím, saxi. To vás na tu střední (předpokládám gympl) přijali bez přijímaček? Nebo jste se na ně, nedej bože, snad připravoval? Neříkejte mi, že jste snad CHTĚL studovat, ač debilové z devítiletky si daleko lépe a dříve vydělávali fuškami. Měl jste přece zaujmout totéž stanovisko, jako ti dnešní čeští patnáctiletí, neboť vám nehodlám nadále v 15 letech upírat sociální inteligenci, jak jste se ohradil. Nechce se mi věřit, že byste podlehl vlivu dospělých, kteří vám řekli, abyste neblbnul a koukal se něco naučit. Nebo že by přece jen ano?

  45. kdyz tomu nerozumite, XY, to byste v PISA testech urcite exceloval

  46. Ale to se podívejme, saxi, nějak se vám ta teorie o sociální genialitě patnáctiletých bourá. Přesněji řečeno: patnáctiletý člověk, své sociální inteligenci navzdory, přece jen asi není tak úplně v obraze, aby si poradil se svým příštím životem. Nechat ho jeho samostatné vůli napospas znamená mu dát do ruky sirky a poslat ho, ať si jde hrát do stodoly. Vypadá to, že vám ty sirky asi nedali. Vůbec nepochybuji, že toho dodnes litujete. Ve skutečnosti možná ani ne, ale pro tyto debaty musíte, protože byste jinak ztratil svou virtuální tvář. Tak se mějte.

Komentáře nejsou povoleny.