Vleklá diskuse o použití jaderných zbraní (díky níž jsem se dozvěděl, že použití jaderných zbraní je nejenom vysoce racionální, ale v rámci pro ten případ speciálně zkonstruované etiky i zcela mravné) mi připomněla, jak jsem kdysi, v dřevních dobách PC, hrál hru Civilization. Udělal jsem tehdy zkušenost, která je, na rozdíl od poněkud akademické debaty o bombardování Hirošimy, nejenom zcela konkrétní, ale řekl bych, že i poměrně dobře sdělitelná. A tématu použití jaderných zbraní se přímo dotýká.
Civilization byla klasická tahová strategie, ve které hráč získával zdroje, budoval, vynalézal a dobýval. Jejím specifikem byla existence veřejného mínění, jehož nespokojenost měla negativní dopad na úspěšnost hráče, bylo si jej však možno koupit tím, že hráč přesměroval část finančních příjmů do blahobytu populace.
Pokud hráč chtěl, mohl mít v pozdějších fázích hry k dispozici i jaderné zbraně. Veřejné mímění z toho sice nadšené nebylo a v případě jejich použití přímo šílelo, ale k dispozici byly.
Po nějaké době poměrně intenzivního hraní jsem umělou inteligenci hry již slušně válcoval , takže má ekonomická a vojenská převaha byla zcela nesouměřitelná s možnostmi protivníků a mému totálnímu vítězství nemohlo nic zabránit.
Nikoliv přesto, ale právě proto jsem v takové situaci používal jaderné zbraně. Nemělo to žádné vojenské (na zničení stejného cíle zcela postačovaly tanky, a někdy i pěchota) ani ekonomické (výroba balistických raket byla časově i zdrojově náročná) opodstatnění, přesto jsem je používal. Jen tak, z plezíru, pro zábavu, ze zvědavosti, co to udělá. Protože jsem mohl. Protože tak chutná moc.Čistý sadismus.
S veřejným míněním jsem si starosti dělat nemusel, prostě jsem ho uplatil.
Byla to sice jen počítačová, ale hráč byl skutečná (já). Je opravdu tak nepravděpodobné, že lidé, kteří rozhodují o použití skutečných jaderných zbraní proti skutečným městům, uvažují jinak? Tím spíše, že generálové ze své pozice o životě a smrti druhých rozhodují zcela běžně? A co politici, kteří přesvědčili voliče i sami sebe, že mají poslání, nebo že jsou přímo nástrojem božím?
Řeči o tom, že použití jaderných zbraní bylo racionální, nebo že v konečném účtu (sic!) zachránilo o x desítek tisíc životů více, než kolik si samo vzalo, jsou jen výmluvy lidí, kteří toto rozhodnutí nedělali, ale schvalují jej. Je to jen způsob, jak učinit akt války obecně platný a přijatelný i v době míru. Ti, kteří se tak rozhodli, to udělali prostě proto, že mohli. Protože mohli beztrestně pustit ze řetězu sadistu v sobě, kterého jinak pod tlakem výchovy a kultury drží zkrátka. Stejně jako já v té hře.
Že byla zrovna válka je vysvětlení, nikoliv omluva.
Tribun 
hele, vy dva :o)vzdyt sami jste prikladem, nereagujete tu na nic jineho, nezli na ideologii, umne zasunutou v debovych a mych prispevcich.Ve sve nevoli vudci me ideologii jste vynechal zadost o vysvetleni nejen autorova, ale zde predevsim predkladatelova (zde vaseho, XY) zadani.Ten Kmotr z Policky, vami predlozeny, rika preci jasne, ze jsem infantilni debil, ne? :o)
[148] dóóóbrýý….Vše odpuštěno.
zatim ma jedina technicka pripominka o modernich mediich v [129] zustala oslysena: zjevne to nikoho nezajima, protoze tam chybi onen ideologii prezentujici kod, po kterem jsou vsichni zhavi jak vosa po bonbonu.
No, ty jizdni rady jsoui totiz moc zajimave, protoze stoji za progresivnim zavadenim internetovych sluzeb na draze.Svycari v 90. letech zjistili, ze lide jizdni rady nenavidi a proto pretezuji zeleznicni call centra az do kolapsu => proto si na zeleznici stezuji (nedokaze jim ani podat informace) a kazi tak jeji image. Drahy tak byly jedny z prvych "prumyslovych" podniku, ktere skocily po internetu, kde staci umet cist jen slovo "odjezd" a pak do kolonky zapsat 4 z deseti nam znamych cislic, vysledny spoj pak vyskoci automaticky sam, bez potupneho dohledavani.
A obecně k celému problému české školy – kromě řady dalších faktorů trpí dnešní česká škola imho záměnou demokratického systému – svobodná volba, ale s odpovědností za výsledky a tedy přiměřeným rozdělením rolí s principem svobody a neomezení žactva a odpovědností pedagogů. Výsledkem je namnoze onen rozkošný stav, který výstižně popisuje Taras, což vede k rezignaci pedagogů na vlastní práci a v důsledku toho se zákonitě zvyšuje podíl funkčně negramotných, i matematicky neschopných mezi českými žáky. V této souvislosti je pozoruhodné, jak i docela rozumní a chytří lidé dovedou přejímat a obhajovat stanovisko oněch pubertálních vzdělanců – totiž nač se učit, když je to všechno na enóno. Pamatuji-li se dobře na svých patnáct, byl jsem líný jak veš a výšeuvedená nauka o enónu byla rovněž hlavním tenorem mého vztahu ke vzdělávání; měl jsem ale naštěstí dost důsledné domácí vedení… Zcela zákonitě se pak siuace opakovala u vlastních potomků – a musím říct, že se mi osobní zkušenosti z mých patnácti docela vyplatily. Daleko lépe se mi čelilo teorii enóna z úst vlastních nevinných robátek… :-))
Nezmínila jsem se o tom [129], protože s tím celkem souhlasím. Jedině s tím naznačeným záměrem mám problém, pokud jsem tomu dobře rozuměla.Ale jak tomu čelit?Moje dcera a zeť jsou rozumní a drží děti pokud možno od televize a digitálního světa. Jenže ty když přijdou jinam, jsou jak jaté a je pak těžké je vůbec od konzumace těchhle lákadel odtrhnout.Ale celkem se dá říct, že zaděláno je dobře.:)
Třešni, omlouvám se, zlý Němec mi drancuje příslušná mozková centra. Ale na zmatení nepřítele je všechno dobré.sax: "Na to se ptej XY, krome neho tu nikdo nic podobneho netvrdi." Takžedeb: 23] Obraz českého školství se prostě jen přizpůsobuje globálnímu světu. A to poslední, co globální elity (které – nejen – u nás, jak už i slepounům potvrzují wikileaks, ovlivňují po sametu vše), je všestranně, klasicky vzdělaný plebs, který by se dovedl zorientovat v situaci.Sax: 22] Ty deti moc dobre vedi, co se okolo nich deje, XY a "rakoskou" je uz nazpatek k dobrym vykonum nedostanete. Ceske skolstvi se zacalo rozvracet jako prve proto, ze Cesi jsou inteligentni narod, paradoxne totalitarne nezpracovany (nasi komunisti ponechali mnoho volneho protoru pro svobodne mysleni); ted je na rade Zapad, tak do 10 let, tipuji, nez jejich jiz zpracovanym mozkum dojde, co vi ceske deti uz tedka. Inu, čo sa babe chcelo, to sa babe snilo…
Tak já jsem o devastujícím účinku televize, počítačových her a akčních filmů na dětskou psychiku mluvil ještě před tebou celkem třikrát, Saxi, takže jaképak "nikdo nereagoval". Máš samozřejmě pravdu, zábava předkládaná audiovizuálními prostředky je mnohem atraktivnější (a hlavně jednodušší k pochopení a tím i vhodnější k manipulaci) než zábava zprostředkovaná knihou (o získávání nových informací a tedy vzdělávání nemluvě). A jestliže se na děti z těchhle médií valí násilí, krev, rvačky, výbuchy, vše se řeší fyzickou a ozbrojenou agresí, tak je jasné, že se jim tenhle styl řešení vlastních životních situací stane také vlastní, následováníhodný a přirozený.Malér je v tom, že text vyžaduje na čtenáři úsilí při převádění tištěného do zápisu na buňky mozkové, zapojení fantazie a dost intenzivní soustředění. Což jsou přesně ty dovednosti, které děti nemají, protože mimo školu už NEČTOU, ale čumí na monitory nebo mají sluchátka. Zkuste si uvědomit, jaká kvanta literatury (včetně škváru) jste přelouskali vy sami a kolik toho přečtou vaše děti. A mozek, který je trénován jednostraně, jenom na viděné a slyšené, pak není schopen soustředit se na text, což je přece hlavní markant mladé generace. Vše nad dobu trvání klipu nebo písničky je pro ně NESNESITELNĚ DLOUHÉ, POMALÉ A NEZÁŽIVNÉ.No a když do toho přidám ideologii, tak tahle subkultura kvete díky kšeftařům s mediálními i "kulturními" sračkami, potřebují profit, přilákat diváka, tedy umění i informace oblékají do kolotočářského, blyštivého, senzačního a vtíravého hávu. Kdysi dostávaly japonské děti z jakéhosi seriálu pro ně psotník: to saxem popsané hopsání a lítání obrazu, několikavteřinové divoké střihy z jednoho na druhé způsobily, že se harantíčkům rovnala očička a bacilo to s nima. Mezitím si ale všechny děti zvykly a nic jiného nejsou schopny konzumentovat. Bůh nám buď milostiv.
Tak samozřejmě spíš konzumovat než konzumentovat, ale dětem je to fuk, prostě to žerou.
K těm médiím a jejich nesporně neblahému vlivu na dětskou psychiku jen poznámka, v níž se shodnu s třešní: Ona ta pacholátka nemají žádné rodiče, kteří by je usměrnili? Kam v Česku oko dohlédne, samý sirotek.
Ta média mají – XY – stejně neblahý vliv i na dospělou psychiku – ona totiž manipulace je jejich hlavním smyslem a účelem, a nejvzdělanější mozky jim k tomu dopomáhají. Odkazovat se na zodpovědnost dospělých sice můžete, ale je to čůrání proti větru – z mnoha důvodů dnes dospělí zodpovědní nejsou a vlivem systému částečně ani nemohou a nemají být (zodpovědný člověk totiž hůře podléhá závislostem: konzumu, drogám, kouření, manipulaci – a to je proti zájmům matrixu).
PS A znovu vás, XY, důrazně žádám, abyste buď vynechal to "Česko", nebo přičinil i např. USA nebo Izrael – tam je situace stejná, ne-li horší.
Inu, debe, škola může mít rozum za děti, ale stěží může vychovávat rodiče. A k tomu Česku – o izraelském školství nemám ánunk, o školství v USA si nemyslím, že by nám mělo být vzorem. Zajímá mne školství české, protože to se týká nás všech. Historicky vzato, mívalo ve 20. století navzdory všem totalitám docela slušnou úroveň. Dnes ji nemá a rozhodně se nebudu uklidňovat vědomím, že jinde jsou na tom ještě hůř. Přijde-li potomek se sdělením, že dnes VŠICHNI dostali ve škole pětku, pochválíte ho, jak mu to v té škole pěkně jde?!
XY, nezkoušejte na mne triky jako na prvňáka. Pokud se podíváte na tabulku OECD, kterou se stále oháníte, a kterou jsem tu postoval já [59] nebo potom i sax, můžete si najít i Izrael. A i když vám věřím, že vám upřímně jde o české školství, já tu stejně upřímně několikrát poukazoval na to, že jeho úroveň jde dolů přesně od té doby, kdy na nás má vliv systém, který dostal školstvi v USA, Izraeli a v mnoha dalších zemích tam, kde je – tj. pro většinu neprivilegované populace na dno. To, co se děje v Česku posledních dvacet let, je přímým důsledkem globálního paradigmatu a vývoje, proto mě tak rozčiluje, když z toho marasmu vytáhnete a nasvítíte pouze Česko – které, nota bene, na ten globální vývoj téměř nemá vliv – byv poslušně zanořeno v konečníku svých velkých vzorů.
XY, když vás tady vidím, [104] první větu vám skutečně věřím, co se týká vaší zmínky o tom, co já "celou dobu dělám", tak v téhle debatě jsem na vás reagovala v [82], a staré debaty si pamatuju dobře, takže ty zmínky o tom, co vám kdo nebo tedy já celou dobu tvrdí, jsou vedle jak ta jedle. O tom, že česká škola je vynikající, o tom tady nepadlo nikdy ani slovo, ba právě naopak, jak postupy, tak smysl školy jako takové- tradiční, to jste tady "obhajoval" vždy vy, viz vaše navážení se do Robinsona a poté do všech, co si dovolili mít stejný názor jako on. Já současnou školu vnímám jako zatuhlý systém, který dodnes nutí žáky a studenty vstřebávat kvanta informací bez ladu a skladu, informace pro informace. Myslet je skutečně neučí a nenaučí. V podstatě to požírá a deptá jak studenty, tak učitele. Reagovat na mě nemusíte, zesměšnující výpady si nepřeju. Nechám to na vás, dělejte jak myslíte.
A ještě:"Historicky vzato, mívalo ve 20. století navzdory všem totalitám docela slušnou úroveň."No to se fakt musím smát, když vy patnáctiletým vyčítáte nedostatek kritického myšlení. Vás, pokud je máte, opouští hned, jakmile se nehodí do vašeho krámu – jinak byste si snad musel všimnout, KDE tedy jsou vlastně tabulky PISA nejspokojenější – Šanghaj Čína a spol :-))))
A skoro vsichni nosi skolni uniformy, debe :o).Vite, co je na nasem vzoru zajimave?:"Obecné mezinárodní dohody o uznávání studia s Finskem neexistují, proto se může stát, že vaše střední škola vám rok studia ve Finsku neuzná, přestože jej řádně dokončíte."Procpak asi?
Zdá se, že čím socialističtější totalita, tím lepší školství. V zemích, kde vše nechali na SŘLI a volné ruce trhu, si halt budeme muset ještě počkat, než se s tím spontánní řád nějak popasuje :-))
Tarasi, [122]- se mnou se těžko domlouvá, asi jako se tobě těžko píše. Kdo se do koho navážel s tebou už nechci řešit, ale je fajn, že si to už nepamatuješ ;) No ne, beru to, su taky beran.Než se dostanu k trestající ruce a dál, jakou ty jsi měl vlastně školu- základku a střední, a nemyslím typ, ale jaký to bylo, jaký bylo ovzduší řád a tak? Mně škola třeba připomíná, na základce pár dobrejch ženskejch, včetně úžasné třídní v 1.třídě, byla to prý komunistka, ale bezva baba, no měli jsme přebabováno,pak taky to, jak kluci museli přijít do školy v košilích. To přišel ředitel, a kontroloval, kdo z nich má vlasy přesahující horní hranu límečku. Provinilec dostal na krk zezadu "ořecha" a příkaz jít se ostříhat. Pamatuju, jak jsem se dívala na spolužáka co seděl ob uličku za mnou, když mu říďa přejel hrdinně po tom krku, děsně zrudnul, bylo mi ho líto, no a říďu teda nikdo neměl rád. Taky "nám" vyhodil třeba fyzikářku, mladou holku, co byla férová, i když po nás házela křídou. Taky si pamatuju, že jsme museli jednu dobu povinně korzovat o přestávkách ve dvojicích a tiše po chodbách, udělali jsme vždycky asi tři kolečka, jeden proud šel po pravé straně, druhej po levé, jako auta když jedou, do toho jsme kousali sváču v pytlíku. Pak si pamatuju, jak si naše třídní na gymplu třeba telefonicky kontrolovala u dorostového lékaře nejen zda jsme tam byli, to vzdor jeho razítku v žákovské, ale i zda jsme skutečně! a opravdu! nemocní. Teda náš dorostovej neuznal člověka bez teploty ani kdyby měl smrt na jazyku, a kdyby naše třídnice postupovala na férovku, a vyhlásila, že si bude všechno u doktora kontrolovat, taky bychom to vzali. Jenže ona to dělala zákeřně bokem, a tohle jsme se dověděli právě od něj, jelikož tím udělala "jméno" celé třídě i u něj – každej jsme byl podezřelej simulant. No a kdybysme se tichou poštou nedověděli, že to má polepený z 68. a že může zas učit, (a proto tak snaživě zametá s těmi, nad kterými má moc zas ona) tak bysme si o ní mysleli, že je to úchylně zlá, mstivá sadistka. Stejně jsme jí říkali nacistka.A ještě si vzpomínám, zatímco třeba všichni ostatní profeři i rky kontrolovali včasný příchod do školy hned u vchodu, 7.45, naše třídnice vždy až po příchodu ze šaten, prostě až co se každej musel prodrat davem v přeplněných šatnách, pověsit bundu, přezout se a rychle vystřelit, aby stihl tu danou minutu všech minut, po jejímž uplynutí byl dotyčnému zapsán pozdní příchod. Za tři pozdní příchody byla třídní důtka, po té následovala ředitelská, co potom nevím, ale tříďodůtky jsme měli jeden rok téměř věichni ve třídě. Znáš tohle nebo taky někdo ze školy?To teda jen co se týče toho tzv.řádu či kázně tzv. o jiném se nezmiňuju, a všechny třeba na tomhle žrala pak hlavně ta nespravedlnost a úplná nesmyslnost, že i v když v 7.50 dávno seděl ve třídě, stejně byl zapsanej, že přišel pozdě. Jo a na tř.schůzce s ní, kam mamka snad poprvé vytáhla i tatíka (doma jsem o nacistce šťavnatě referovala) se prý studeně rozhovořila a zvysoka- třída je neschopná, studenti nepořádní, neplní své úkoly, neučí se, vyrušují v hodinách, prospěchově zaostávají, no a všechny ty podobný řeči – všichni rodiče se při těch tirádách krčili zahanbeně v lavicích, jenže jak nacistka dštila oheň a síru pořád dál a dál, tak v tatíkovi nějak probudila nasranost teda bývalýho studenta průmyslovky, no a když baba s tím výčtem všeho negativního stále pokračovala, včetně toho, že kdosi utíkal bosky! právě ze šaten, to aby stihl kontrolu těch příchodů, no představte si!, tak ji ve ztichlé a zdeptané třídě rodičů-školáků pozvednutím ruky přerušil a oslovil PANÍ profesorko, nemáte jediné pozitivní slovo na adresu studentů, dle vašich slov učíte sběř v počtu 36ti kusů, je tohle ale vůbec možné?.. a než stačil dál něco dodat, "soudružka" se zalekla, rychle se chopila slova a mírnila až nakonec zmírnila úplně. No a fakt, neměla o pro nás jedinýho laskavýho slova, strohý obličej, pouze a jen výtky a požadavky, stálé podezírání, roztála jen ve svých hodinách ruštiny.. kdy nás stejně furt rozesazovala, za každé slovo, i šeptem. A teda mě tam třeba nesolila jen proto, že mi ruština nedělala problémy, baba prostě neměla šanci. Ale jiní na tom byli hůř, hlavně kluci, a na těch se teda vyřádila. Profesně dobrá určitě byla, jenže co z toho..
Míšo, to je hrůza, jaká hesla tady opakuješ: "Já současnou školu vnímám jako zatuhlý systém, který dodnes nutí žáky a studenty vstřebávat kvanta informací bez ladu a skladu, informace pro informace. Myslet je skutečně neučí a nenaučí. V podstatě to požírá a deptá jak studenty, tak učitele."Takže: absoventi všech devíti tříd základní školy po příchodu na střední odbornou učňovskou školu většinově (80 %) nechápou rozdíl mezi mírou délkovou, plošnou a objemovou a tím pádem ani neumí spočítat metry čtvereční a kubické. Jak si chcete, volové, přepočítat vejplatu, když jste placený od metru, metru čtverečního a kubického? tázával jsem se jich. Tomuhle říkáte "vstřebané kvantum informací"? Jak chcete tyhle "osobnosti" naučit "myslet"?Oni se to nenaučili proto, že se to naučit nehodlali, protože pokládají – díky rodinné nevýchově, ovzduší ve společnosti, gangům mladistvých a ovlivněni svou zábavou – to, co se je snaží naučit škola za naprostou hovadinu a učitele za trapné out persony, které se na BMW prostě nezmohou.
a teda to s tou třídní schůzkou mi naši řekli až po letech, a tohle byla tak jediná akce mého otce, jinak nás vůbec nevychovával, zažil zas otce autoritativního, a tak prý to nechtěl po něm opakovat. A nejspíš dobře udělal, vychovávala nás mamka a s tou jsme si spíš povídali, a vlastně jsme se s bráchou vychovávali nejdřív sami a po babičkách a dědečcích. No ale když jsme si pak povídávali s mamkou, začal i tatík, a to bylo dobrý, jsme zvyklí od té doby spolu probírat všechno, a´t má problém kdo chce zrovna. Ale v jiných rodinách to tak s tím povídáním nijak žhavý nebylo ani tehdy, tak se někdy holt chodilo na pokec k nám. Chci říct, že tehdy nás všechny vychovály spíše a jen matky, a to i u rodin nerozdvedených, všechny od spolužaček i spolužáků, kam se třeba chodilo domů jsem znala, otce asi tak čtyři pět, z obou škol. A je fakt, že na takové chování "kantora" jako byla (nejen) ta naše třídní, tj. jen snaha škodit a uškodit a v každé možné blbině, na to člověk jen tak nezapomene. A myslím, že střední škola ve vzpomínkách mé generace, babice nás dostala do spárů tak zhruba po Chartě 77, to není škola jako nic pozitivně vzdělávacícho, ani nic zušlechťujícího. Nebýt pár světlých postav profesorů i profesorek zvaných salámisti, byl to jen plíživý a zbytečný hnusoteror a tresty či důtky za každou blbinu. No a třeba leckteří rodičové zažili něco podobnýho, a tak po roce 89 nebyli k učitelům nijak přátelsky naladěni, vzpomínky a zažité negativní zkušenosti se drží fest, toho se člověk jen tak nezbaví. Takže se zas nediv, že třeba (ještě pořád?) nemají někde učitelé ani moc podporu rodičů, kterou by mít určitě měli. No a že rodiče na děti nemají čas, to je jen tak z půlky jejich chyba, přece..
Tak si zrekapitulujme důvody, proč je naše školství tam, kde je:Deb: pod dohledem globálních elit, které nechtějí vzdělání pro masy, se náš vzdělávací systém opičí po USA /chtělo by upřesnit, v čem/Taras:Děti jsou zpovykaní, líní frackové, zkažení maminkamiSax: na děti doléhá hrůza doby, brání se, jak umějíMíša: naše školství je zatuhlý systém, který do dětí valí data v obrovských kvantech, bez ladu a skladuXY: hm – u vás vlastně příčinu současného stavu nedokážu jednoznačně identifikovat, snad kombinace více faktorůJá jsem tu prezentovala jednak dlouhodobější úpadek úrovně kantorstva /každá další generace je o fous horší než ta předchozí/, jednak vliv rodičů, kteří neumějí a nechtějí motivovat děti k lepšímu vztahu ke škole, než měli sami, takže ve výsledku jsou děti ještě slabší /v umění a vůli se učit/ než oni.
[169] Co svět světem stojí, zraje mládež pro šibenici, ve středověku i dnes, podle mínění dospělých. A oni opravdu zrajou, jde ale jenom o to, v jakém svém procentu. Co svět světem je, jsou mezi učiteli dobří i špatní, zlí a hodní. A pak také ti, co umí naučit a ti co to neumí. Tohle je všechno ale známá věc. Podstatné je, že tragicky vzrůstá kriminalita mezi mladými, klesá (potvrzeno testem) jejich vzdělanost, rozšířilo se mezi nimi pohrdání a veřejně projevovaná neúcta ke starším a ke kulturním a společenským hodnotám. Vytvořili si svůj vlastní svět, jehož důsledkem jsou předcházející úkazy a také jejich utěšeně vzrůstající debilizace. Když je to podle tebe v pořádku, tak vzpomínej dál na veselé příběhy o neschopnosti učitelů vybavit pubescentní nezvládnutelné žáky kritickým myšlením (ahoj, saxi) a myšlením vůbec (ahoj, míšo).
Máte to u mě blbě, tresen, zpovykanost líných a drzých, z rodiny nevychovaných pubescentů byla jenom jedním z několika faktorů. Dalším je podstatný vliv atmosféry ve společnosti; trhni co můžeš, individualito, obdařená právy dítěte; dále vliv médií, filmů, poč. her; vzájemná nevraživost a hulvátství; sportovní hrdinové, co mlátí druhé do hlavy. Komplex, který na dítě působí ve své dialektické jednotě a asertivní komplexnosti. Kudla v břiše devítiletého nepřítele je pak třešničkou na dortu.
Tarasi [170] to víš, na hesla su já kanón. Teda předtím jsem ti to rozdělila, aby se ti dobře četlo.Ještě jsem neskončila, chtěla jsem k těm útokům ve [122]ale jak píšeš ve 170, tak to taky všechno záleží i na přístupu kantora, když jim někdo něco řekne podobně jako ty, že to dělají pro sebe přece, tak to většina snad nějak pochopí. Nezájmu se ale nediv, nikdo jsme nebyl v jejich věku jinej, střední škola je mnohem větší stres než vysoká, to je stará věc, a třeba za nás jsme to přežili v duševním zdraví akorát proto, že jsme byli mladí, a měli jiné zájmy. Škola byla nepříjemná povinnost, kam se skoro furt chodilo se strachem, ale jak píšu, jelikož v tom věku je člověk salámista, a když ne, tak ho kamarádi podrží, a příště zas on je, tak se dá vydržet všechno. Nás tehdy taky nezajímaly všechny ty informace, a mě třeba počítání už vůbec ne. Nejen mě.
nojo no, k [173]teda takto – za pohrdáním a veřejně projevovanou neúctou ke starším a ke kulturním a společenským hodnotám nestojí mladá generace, která sedí ve školních lavicích. Je to důsledek "vyznávání hodnot" systému, který neuznává ty lidi, kteří NEjsou z hlediska ekomického přínosem, ale naopak tzv. zátěží- včetně všech jakkoli "handicapovaných" – těch především- žádný svůj svět kriminality ani debilizace si mladí nevytvořili, nic takového neudělali a nedělají. Takový svět jim byl "vytvořen" – resp. tady je, a už hodně dlouho, a byl vytvořen pochopitelně lidmi.. – problém stáří kontra mládí je, jak již zmíněno, rovněž starý jako lidstvo samo, úcta se navíc vynutit nedá, a zvlášť ne ve společnosti a světě, kde jsou tyhle dvě skupiny postaveny proti sobě. A jednotlivci v obou skupinách mají jak pozitivní, tak negativní zkušenosti se sebou navzájem. Problém vypadá neřešitelně, protože např. stáří není jednoznačným synonymem moudrosti (to by byl svět už dávno jiný), ovšem mládí zase není jen synonymem blbosti a bezohledné dravosti naštěstí. Nějak se budou muset ti neblbí nebezohlední a moudří v obou skupinách umět domluvit, nikdo jiný to za ně neudělá.
debe, zde novy clanek pana Sebestika:http://www.blisty.cz…rt55977.html
Díky, saxi. Šebestík jako vždy skvělý.
Hm, zatímco jsem se smýkal po zamrzlých silnicích a štosoval se na dálnici, vy jste zatím hojně pokročili až ke generačnímu střetu:"…Nějak se budou muset ti neblbí nebezohlední a moudří v obou skupinách umět domluvit, nikdo jiný to za ně neudělá…" Tohle vždy rovná čas – mladí blbí i neblbí zestárnou a octnou se v konfliktu s dalšími mladými – co si vychovají, to budou mít – a staří mezitím umřou. To je veškerými lidskými dějinami vyzkoušený postup, v některých společenstvích pravda trochu radikalizovaný – Eskymáci např. měli ve zvyku nechat ty přestárlé u zapáleného ohně a tiše odejít. Mráz a zvěř se pak milosrdně postarali místo nákladného sociálního zabezpečení. Možná by stálo za úvahu, zda by se tyhle osvědčené postupy neměly dočkat plné renesance; zatím je to tak nějak jen ve stádiu pokusů.
Ale XY 179 – však on ten eskymácký sociálněekonomický model péče o přestárlé má svou neoddiskutovatelnou chladnou logiku,ne? Úkolem ekonoma je přeci zajistit ekonomicky výhodný chod společnosti děj se co děj. Myslím, že s takovouto ukázkou kritického myšlení bych v testech PISA jistě uspěl.
K ebatě o školství:XY – od tohoto studenta byste se mohl leccčemus přiučit :)http://www.blisty.cz…rt55974.htmla tady nějaká baba to zase nechápe, že za vše vlastně může ona coby matka a učitelka:http://www.blisty.cz…rt55979.html
Baže, debe, vycházela z podmínek, v nichž Eskymáci žili. Ostatně, pokud si dobře vzpomínám, k podobným řešením sahali ještě v první polovině 20. století polárníci, když některý z nich na dlouhém pochodu za životem nemohl pro zranění, vyčerpanost či omrzliny dál. V tom případě ho ti ještě pohybuschopní museli ponechat osudu – potravin ubývalo a cesta byla ještě daleká a nebylo jisto, zda vůbec dojdou. Soudil byste ty, kteří případně došli k cíli a lidem, za vraždu, případně za neposkytnutí pomoci s následkem smrti? Třeba by to vydalo na provaz.A k celé únavné debatě s vámi a spol. snad jen glosu: nenaučí-li se dítka číst a rozumět přečtenému, pak prostě ztrácejí šanci k jakémukoli poznávání a vědění. Pokud si v tomto směru česká škola 21. století vede čím dál hůř, je zbytečné dumat o Heideggerovi – tihle nešťastníci nepochopí ani jízdní řád, jak výše uvedeno.
XY, však ona válka a její logické zákony taky vycházejí z podmnek, ve kterých žijeme. každý ovšem ty podmínky interpretujeme jinak, a málokdo bez ohledu na vlastní partikulární zájmy. Ten student podle mne chápe a formuluje daleko hlouběji než vy, v čem spočívá problém, který tu tak únavně kritizujete. Ale chápu, že vzhledem k tomu, že se s vámi neshodl v tom, že příčinou je známá česká šlamperai, nestojí vám za komentář.
"…však ona válka a její logické zákony taky vycházejí z podmnek, ve kterých žijeme…."No vidíte, jak to pomalu začínáte chápat, debe… A jestli dovolíte poznámku, neživím se psanim komentářů k internetovým článkům na Tribunovy stránky. Takže stručně aspoň poznámku – on ten mládenec nezačíná tím, že PISA testy o ničem nevypovídají… :-))Myslím nicméně, že tuhle smyčku už nebudu s vám dál hrát.
Hoch z Debova odkazu píše: "Zkušenosti jsou základem filosofie. Filosofie je těžká i pro maturitní studenty, nemají totiž žádné životní zkušenosti, ze kterých by mohli čerpat, vysvětlil mi učitel. Bodejť by nebyla, nejsme totiž ani vedeni k údivu – svět i existence nám připadají samozřejmé a všední. Nejsme zvyklí diskutovat, disputovat, používat vlastní rozum, spatřovat problémy, řešit je silou moudrosti. Podle toho taky vypadají hodiny výuky tzv. základů společenských věd, které se o mnoho neliší od výuky chemie. Fakta bez ladu a skladu determinovaná pouze kontextem časové osy. Výsledným produktem je nepropojená soustava jmen, dat, výroků, názvů knih.Mám alternativní důvod pro tak pozdní výuku filosofie. Není vítaná, protože vytváří ono kritické myšlení, zasazení člověka do světa, a ukazuje nám vliv lidského myšlení na svět, celou historií naší planety. Kdybychom měli filosofii jako povinný předmět pod vedením zkušených profesorů, naše budoucnost by byla někde jinde. Dostali bychom do vínku perspektivu autonomních jedinců, schopných dynamicky reagovat na životní, politické i hospodářské problémy, čelit tlaku mainstreamu a v neposlední řadě s větší kompetencí ovlivňovat fungování tohoto státu. Pravděpodobně by to vedlo k pokládání nepříjemných otázek ohledně fungování zřízení, státu jako celku, o povolanosti vládnoucí menšiny… "Moje alternativní vysvětlení je prostší. Kde se proboha mohli ti nebozí kantoři naučit učit tak, jak by to onen zvídavý student rád viděl? Na universitě, kde učili konformisté, vyškolení jinými konformisty? Těžko. Leda v dávných bytových seminářích, kterými prošlo možná pár desítek zájemců. "Když jsem šel poprvé do školy, přemítal jsem o svém štěstí: nyní budu mít mentora a učitele, který mi pomůže ukojit moji žízeň po znalostech. Poměrně brzo jsem však vystřízlivěl. Můj mentor, který ve mně měl pěstovat akademické zájmy, se vratce pohyboval na pomezí malé a velké násobilky ukotvené ve školních osnovách."Nedělá si ten mladík navíc tak trochu srandu?
184 Ten mladík by PISA testy jistě neprošel – právě proto, že se – veden svým kritickým myšlením – vzpírá tomu, být nacpán do totalitního "normálu".
Debe, že vy jste si je potají udělal?:)
Ne, ale nepochybuji o tom, že kdybych je měl dělat, tak se nekvalifikuji jako platný člen systému :)
Tak úplně vám nevěřím, Debe. Přinejmenším jste to zkusil, že?Jak jinak byste mohl být tak informovaný o obsahu a charakteru testů?
Asi si srandu nedělá, tresen, jenom si hledá důvody, proč není ochoten věnovat čas soustředěnému a intenzivnímu studiu. Navíc lže a fabuluje (vymýšlení důvodů proč něco z objektivních nejde, to mají už dnešní děti prakticky vrozené, díky geneticky přenesené informaci od rodičů, z totáče), protože tu větu, kterou jste citovala, ta je z psychiky Jirotkova hošíka, který pravil, poté, co se trosečníci vyplavili z moře na pustý ostrov, Bohdá tady hladem nezemřeme!Souvislosti mezi obory lze hledat teprve tehdy, až petent vstřebá jisté penzum vědomostí. Oni ale chtějí, aby školní výuka byla stejně zábavná jako střílečka na konzole nebo akční film. A protože nejsou schopni soustředit se na jednu věc déle než na jeden klip, tak začnou učitele zasklívat a zazdívat a vznešeně se nudit a svádět svou NEOCHOTU SE ČEMUKOLIV NAUČIT (s výjimkou všeho, co souvisí s IT) na školský systém. Samozřejmě pak ve světě, který je pořád založen na tištěné informaci a složitých technických i právních předpisech, kterým je nutné POROZUMĚT v jejich smyslu, selhávají.Navíc: na diskuze s žáky o souvislostech, i těch širších, není v hodině vůbec čas; on není čas ani na ústní zkoušení, které by teoreticky rozvíjelo vyjadřovací schopnosti, protože při třiceti žácích a jeden a půl hodině týdně nelze zkoušet jinak, než testy, a i tak ta hodina ztracená při testu chybí. Něco jiného by bylo, kdyby se děti byly schopny učit samostatně, doma, a ve škole o té látce jenom diskutovaly, možná i získaly ten širší přehled. Jenže tohle nejde, učitel musí pořádat nalejvárnu, protože do hlav žáků to jinak nedostane, než když si musí zapisovat, tam je naděje, že něco v hlavičce uvízne, když při výkladu je šance zaskleného učitele mizivá. Všechno začíná a končí u většinové neochoty českého žáka se učit. Kdo poznal rozdíl mezi motivací malých i větších Vietnamců a Čechů, tak ten moc dobře ví, o čem mluvím.
No, řekl bych, třešni, že ono je to jak pánbůh dá. Jeden z nejlepších kantorů v tomto městě a okolí v daném oboru, o němž se gramotný potenciální srandista šíří, je absolventem právě z totalitních časů a mohu garantovat, že bytovými semináři rozhodně neprošel, ale co se výuky týče, požadavky mladého muže splňuje stoprocentně. Jak se mu daří předávat své metodické postupy současným absolventům = příštím kolegům, které externě vyučuje, netuším. Ale jeho společenskovědní semináře pro gymnazisty maturitních ročníků jsou ozdobou každé školy, včetně nadšeného zájmu studentů. Nutno ovšem podotknout, že studentů funkčně gramotných.
Ano, Tarasi, případ, o němž se zmiňuji v předcházející glose už dnes také učí – spíše vede – snad jen výhradně ty VOLITELNÉ společenskovědní semináře.
189Treseni, a co takhle použít kritické myšlení? Uvážit to, jaké režimy převážně skórují, zjistit si něco o povaze jejich školství, a z toho pak vyvodit určité závěry?
Jo, ten chlapeček, co zvolal Bohdá, že hlady nezahyneme, mě taky hned napadl.Ale ono to může být viděno i z jiného úhlu, než toho vašeho, Tarasi. Z obdobného testu před lety vyplynulo, že čeští učitelé se o své žáky, o jejich porozumění látce a o případný pokrok, zajímají hodně málo, skoro nejméně ze všech zúčastněných zemí. Taky po nich nechtějí, aby se samostatně pokoušeli formulovat, natož aby diskutovali. Studie, kde jsem si tohle přečetla, říká například tohle: "Je obtížné vyžadovat po učitelích, aby v žácích rozvíjeli čtenářskou gramotnost a mnohé další kompetence, když jim samotným se nikdy takovéto výuky ani přípravy na podobnou výuku nedostalo a mnozí nejsou sami na takovou práci s textem zvyklí."
To mě taky napadlo, Debe. Co například ti Finové?XY: samozřejmě, nechci vynášet paušální soudy. Ale sám jste vypíchl určitý trend, který rozhodně potěší málokoho – leda zastánce věty "čím hůř, tím líp".
"…Je obtížné vyžadovat po učitelích, aby v žácích rozvíjeli čtenářskou gramotnost a mnohé další kompetence, když jim samotným se nikdy takovéto výuky ani přípravy na podobnou výuku nedostalo a mnozí nejsou sami na takovou práci s textem zvyklí…" Pokud je pravda, že se učitelům "… samotným … nikdy takovéto výuky ani přípravy na podobnou výuku nedostalo a mnozí nejsou sami na takovou práci s textem zvyklí," pak je to strašný malér příslušných fakult. Jenže jaksi se mi tomu nechce věřit: v prostředí, které docela znám, dodnes působí stařičký (milovaný i nenáviděný) profesor, jenž za dávných časů svých asáckých let dovedl využívat k rozvinutí debaty i takových drastických metod: Výchozí text byl za námi, přecházelo se (dejme tomu) k prvním explikacím. Posluchárnou se rozhostilo uctivé veleticho. Asi tak tři až pět nekonečných minut, trapnost houstla každou vteřinou. Pak se buď někdo zlomil, nebo následovalo pedagogovo přímé vyzvání: Tak si poslechneme, jak mlčí pan AB, případně slečna CD, nebo pan EF, či slečna GH… On se pak někdo přece jen dal do duševního pohybu a začal sdělovat nejprve své dojmy, které posléze (leckdy velmi polemicky) doplnili ostatní, až najednou přicházely soudy a závěry. Mlčenliví ovšem bývali páně asistentovými (dnes profesorovými) oblíbenými obětmi. Pan profesor zanechal po sobě zástupy žáků, mnozí z nich s ním působí na téže akademické půdě i nechce se mi věřit, že by nedokázali tyhle nezapomenutelné zkušenosti aplikovat ve své pedagogické praxi… :-))
Je a bylo to asi dost různé, XY. Taky znám případy pedagogů, za kterými se táhly zástupy /no, dejme tomu hloučky/ vděčných žáků. I ta studie konstatuje velké rozdíly mezi školami. Jenže nakonec se spočítá průměr – a ten jde zřejmě opravdu dolů.K vysokým školám, vzdělávajícím učitele: Jedna moje kolegyně, která zdrhla z oboru, vypráví, že poměry na pedagogické fakultě daleko víc připomínaly střední školu než cokoli jiného.Úspěšný historik, dnes profesor na jedné holandské universitě, dává všude k dobru, že o jeho poznámky, které si dělal v hodinách dějepisu na střední škole, se později kolegové – universitní studenti prali jako o nejlepší skripta. Nevím, co platí spíš: jestli byla tak mizerná ona fakulta anebo tak dobrý středoškolský učitel /shodou okolností můj otec/.
195 – nevím o jejich školství nic – ale vždycky se najde výjimka, která potvrdí pravidlo, ne?http://aktualne.centrum.cz…648308Ale zkuste se začíst třeba tady, obecně vám vyjde, že Finsko na rozdíl od nás nevlezlo koncernům a elitám do zadele, nestalo se levnou montovnou západu, a i proto masivně investuje do školství a do vzdělání. Jak říkám – problém není primárně ani v žácích, ani v učitelích, ale v celospolečenském kontextu.
Finsko, debe, si je především vědomo jedné věci – že když nebude investovat do své kultury a vzdělání, tak si je nakonec budou všude plést s Nokií. Ani ty realtivně (z mého pohledu) nejrozumnější vlády nedokázaly třeba do kultury investovat snad ani 1% rozpočtu, tahle úsporná to 0,7 či 0,5% nebo kolik ještě zredukuje. Jediné, co je třeba školministru přiznat k dobru je okolnost, že zabránil snížení kantorských platů; dokonce dospěl k závěru, že nástupní plat okolo 12 tisíc opravdu nikoho dobrého moc k práci ve školství nemotivuje, ovšem běžte se na ty školy podívat, jak mnozí nesou fakt, že sice nováčci poskočí až o 8 tisíc, ale ti nejzkušenější asi o stovku… Bude a už je veselo.
Ale to vám přeci říkám od začátku, XY, že my dojedeme hlavně na to, že jsme po 89 ztratili veškerou národní hrdost, sebemrskáme se kudy chodíme a snažíme se rozplynout se v pozadí našich západních vzorů. Na co tedy potom investovat do SVÉ kultury a vzdělání, když nám stačí NOVA s hollywodskými filmy a vzdělání elitních synků a dcer zajistí soukromé a zahraniční školy?