Z rozhovoru s Lubomírem Štrougalem, předlistopadovým premiérem a ministrem vnitra:
Počet příslušníků Veřejné bezpečnosti v celém Československu nedosahoval v 60. letech dnešního počtu policistů České republiky. A připočítám-li k tomu členy Státní bezpečnosti, byl o několik tisíc nižší, než činí dnešní stav policie, BIS, rozvědky, všech městských policií dohromady. Nemluvě už o počtech soukromých a podnikových ochranek.
Jistě. Minulý režim označují za policejní stát. Ale jak se dnešní počty projevují v bezpečnostní situaci? Výsledky jsou tristní. Sbor národní bezpečnosti byl za minulého režimu daleko efektivnější, úspornější a mnohem lépe ochraňoval životy a majetky občanů. Argument, že dnešní zločin je mnohem rafinovanější a používá nejmodernější techniku, neobstojí. Stejné možnosti má i policie. Za bývalého režimu bylo výjimkou, když se nepodařilo vraždy objasnit na 100%. V posledních dvaceti letech jde o 80–85%. Tím nesnižuji těžkou práci dnešních kriminalistů, spíš mě napadá, jaké podmínky k práci mají.
* * *
Mluvím o tom poprvé. Počátkem roku 1990 rozhodl nový ministr vnitra Richard Sacher, zřejmě i se souhlasem prezidenta a nového politického vedení, o jednom mimořádném opatření. Z tajné evidence osobních svazků, které kontrarozvědné služby za 45 let vytvořily, rozhodl vyjmout stovky – některé zdroje mluví o tisících – agenturních záznamů, které se týkaly jistých osob. Těch, kdo po politickém převratu zaujali důležité funkce v novém politickém, společenském a hospodářském uspořádání.
Ovšem nebylo vzato v úvahu jedno důležité poučení z historie podobných operací. Bylo by totiž krajně naivní myslet si, že v závěru 80. let nepřemýšlela řada důstojníků tajných služeb o různých variantách politického vývoje v zemi. A tedy i o případné politické porážce stávajícího režimu. Co pro tyto zpravodajce bylo nejvýhodnější? Uchovat si to nejdůležitější. Poznatky o nových prominentech.
Tribun 
[100] Ále…jacípak "znalci dohromady přes všechno", GeoNe. I kdybych za celý život nepřečetl ani jedinou knihu a nepotkal jediného moudrého člověka, přece mám možnost pouhým pozorováním a následnou dedukcí získat poznání že pozice jedince ve společnosti je přímoúměrně určována mírou jeho nahraditelnosti. To není žádná ideologická omáčka, protože to platí v každé době, v každé společnosti a v jakémkoli systému. Od toho se odvíjí že za "Vzácným" obživa přichází a "Kusovka" si pro ni musí dojít (a nebo dokonce o ni žebrat).Zpravidla však k tomuto poznání člověk dospívá o mnoho let později než v době kdy se rozhoduje zda mu postačí být Kusovkou (a vystačí si se vzácností na poli rodinném a mezi přáteli) a nebo zda chce být Vzácným ve společnosti jako takové ( a tedy těžit ze své vzácnosti i ekonomicky). Minulý režim hodně nahrával Kusovkám protože ekonomicky nebyl mezi Kusovkami a Vzácnými zas až tak velký rozdíl a být Kusovkou znamenalo žít si celkem v klídku, bez nějakého pachtění se za čímsi (povětšinou služební kariérou). Teprve ve stávajícím režimu nabývá vzácnost skutečného až existenčního významu.Vstupem expandujícího buržoje na scénu získává společenské prostředí onen džungloidní charakter a lidé džunglí "neodkojení" jsou tím handicapováni. Ti kteří navýšili svou nenahraditelnost skrze vlastnicví výrobních prostředků (od něhož takto odřízli jiné), opanovali pole příležitostí k obživě do té míry, že se proměnilo v jakési skulinky mezi těmi prostory které mají pod kontrolou. I tyto skulinky jsou jim však natolik trnem v oku, že hrábnou kam mohou jen aby je ucpali ve snaze maximálně posílit svou konkurenceschopnost.Rada, aby se člověk postavil na vlastní nohy, je, v takovém prostředí, sice moudrá, ale zařídit se podle ní je hodně těžké i pro ty Vzácné, natož pak pro Kusovky. Onen odstaveček s architektem jsem zařadil proto že radíte z pozice toho jehož vzácnost je navýšena již pouhým poměrem: poskytovatel – klient. Pokud by počet architektů několikanásobně převyšoval počet potenciálních klientů, ocitli by se architekti rázem z pozice Vzácných na pozici Kusovek a to nezávisle na vlastní kvalitě či rozhodnutí zda chtějí být zaměstnanci či na vlastní noze (neberte si to prosím osobně – profesi architekta jako příklad, jsem zvolil jen proto že je Vám blízká). Nepochybuji o tom že získání a udržování Vaší pozice vyžaduje mnoho sil a umu, ale snad každému je vlastní, že to co už má, mu přijde jaksi "samozřejmější" než usilování o to co teprve získat chce. A to zvláště v prostředí které je pro získání kýženého (v tomto případě oněch vlastních nohou) takřka den ode dne méně příznivé. Změnu toho prostředí, ve smyslu maximálního rozšíření oněch výše zmíněných skulin, vidím coby důležitou podmínku úspěchu angažujícího se jedince. Jde tedy o souběh dvojího snažení: individuálního a společného. To nesouvisí s nějakou ideologií, jde pouze o strategii.Sama myšlenka družstev mi vůbec není cizí. Naposledy jsem ji zmiňoval zde:http://tribun.bloguje.cz…hp#cmt_7 a tuším že to ani zdaleka nebylo poprvé.Pro ten nedostatek příležitostí jsou mi trnem oku velké a stále rostoucí firmy, tento nedostatek neustále navyšující. Zjednodušeně: Rozhozhodnu-li se živit pěstováním a prodejem brambor, snadno mne odstaví, již zakotvený, silný soupeř, který přiveze levnější brambory odjinud. Snaha o odříznutí buržoje od výživy není tedy nějakým "vařením ideologické omáčky" ale docela obyčejným bojem o přežití, v prostředí které sám vytváří.
Kamile, v tom ochlazovani/ oteplovani atd. jsou hrozne zmaty. Ten muj vyse odkazany clanek konci s predikci 24. solarniho cyklu v roce 2010, podle novych mereni se cyklus ovsem zase rozjizdi, zde treba stav do rijna letosniho roku:http://www.swpc.noaa.gov…arCycle/A k tomu se pridava globalni stmivani (dimming), o kterem se moc nepise. Pro vsechnu hysterii a byznys okolo asi tezko narazime na nejakou seriozni prognozu a pokud ano, asi nepozname, ze je seriozni :o)Podle meho by nas snizeni teplot zase tak moc nezasahlo (krome cen energii a potravy, samozrejme), co by byla konecna, to by byl nastup ledovcu na kontinent, ale to snad nehrozi a pokud, tak snad ne moc rychle. Ale ze nekdy v budoucnu dojde opet na stehovani narodu, to si predstavit dovedu.Pak je tu samozrejme pocet lidi na planete a s nim souvisejici otazka, zda je to normalni :o)Na to take neni zadna relevantni odpoved, protoze lide si tvori nove zivotni prostredi sami = jejich prirozenosti je neprirozenost (ne-tradicnost), nelze tedy rici jaky pocet na 1 km2 je v jejich pripade obvykly.Priroda si to obvykle zaridi sama, nemusi jit hned o nejake nasilne vyhynuti, na pripadu Evropy samotne je asi videt, ze pokud by populace nebyla honena inzenyrsko- hospodarsky, pomalu by se zase stahla na trebas polovinu soucasneho stavu (coz by mi vyhovovalo :o)Globalni oteplovani ma i prez vsechna mereni par viditelnych znaku: taji ledovce, do mirneho pasma se rozsiruji subtropicke rostliny a mirne biotopy obsazuji tropicti zivocichove. Kdyby se ochlazovalo, tak by podle meho tohle jednoduse nemohlo dit (hlavne ty ledovce, ziva priroda se preci jen dokaze adaptovat).Ale treba, zajimava vec, lepra je pocitana mezi tropicke nemoci, presto se v Evrope rozsirila prave v obdobi male doby ledove, dochovane leprosarium je v Treviru.Karantennim zarizenim se nemecky rikalo Seichenhaus (jen pro zajimavost):http://de.wikipedia.org…echenhausJa ted momentalne ziji v takovych polo-subtropech :o), lide v okoli pestuji na zahrade banany a namisto jabloni vysazuji palmy, ktere bez specialni pece vydrzi normalne prez zimu.Ale je zajimave, ze teplotne je to tu stejne jako v Cechach, sam nevim, cim to je, mozna vlhkosti, ci jinym rozlozenim teplot v roce, je tu zkratka "tepleji", i kdyz tu tepleji neni :o)Mozna tu jen tolik nefouka, treba staci jen to.To rikam proto, ze ona mala doba ledova mozna vice zasahla jen Evropu na sever od Alp, coz pro evropske dejepisce nebylo tak zajimave, aby o tom psali.
No tak jo, Kamile.
[102] Saxi, souhlaím s tím že "v tom ochlazovani/ oteplovani atd. jsou hrozne zmatky" ale to globální stmívání, i když zní exoticky, není nic jiného než znečištění vzduchu, působící jako tepelný izolant oběma směry – nahoru i dolů.Podle meho by nas snizeni teplot zase tak moc nezasahlo (krome cen energii a potravy, samozrejme)No právě. Před Malou dobou ledovou lidi rozmazlilo "malé klimatické optimum". My se necháváme rozmazlovat technikou a zhruba 160 let trvajícím oteplením.Když se tom roce 1315 v Anglii sklidilo jen 56% běžné úrovně tak ceny jídla vyskočily do takové výšky že na něj velká část populace nedosáhla. (Dnes by to nejspíš bylo to samé. I když jsme na tom distribučně lépe než tehdy zas je nás přece jen o mnoho víc.) První lepší úroda přišla až o tři roky později, bohužel jen pro ten jeden rok, studená léta pokračovala až do roku 1322. Další chladné, neúrodné roky přišly mezi lety 1421 a 1439, a znovu v období 1527-1529. Trvale chladná éra, jen občas krátce přerušená, však nastala až po roce 1560….co by byla konecna, to by byl nastup ledovcu na kontinent…Souhlas. Pohyb alpských ledovců, po roce 1560 způsobil že ledové masy zaplavovaly pole, drtily před sebou vesnice, vytvářely jezera za ledovými hrázemi, a po jejich jarním prolomení smetly celá údolí záplavovou vlnou. Vesničané to v těch dobách řešili jak uměli. Pořádali k úpatím ledovců procesí, sloužili na nich mše a kropili je svěcenou vodou. (ne že bych jejich metody nějak přeceňoval ale myslím že ani dnes lepší nemáme) Občas to vyšlo ale třeba Italský ledovec Ruitor postoupil za čtyři roky o kilometr, ostatní alpské ledovce se sunuly do údolí rychleji než kdykoliv předtím. Ledovce takto postupovaly až do roku 1850, kdy v Evropě skončilo chladné období a začal jejich ústup vlivem globálního oteplování. Na to take neni zadna relevantni odpoved, protoze lide si tvori nove zivotni prostredi sami…No, v Alpách se spíše přizpůsobili než aby tvořili. Alpské přísloví tehdy pravilo, že rok je "sedm měsíců zimy a pět měsíců pekla". Tím peklem ovšem nebylo míněno teplo ale honička kterou měli s přípravami na zimu. Jakmile skončilo období permanentní dřiny, lidé se nastěhovali mezi krávy a prasata, omezili svůj metabolismus a budili se jen na jídlo. Když během sedmiměsíční zimy někdo zemřel, uložili jeho tělo na střechu. Na jaře dorazil kněz, země rozmrzla a mrtvé bylo možné pohřbít.Aspoň ušetřili. I když… až do začátku 20. století málokdo potřeboval peníze. Kromě soli a železa se všechno dalo získat výměnným obchodem.Ale na takový životní styl zcela určitě připraveni nejsme….lepra je pocitana mezi tropicke nemoci, presto se v Evrope rozsirila prave v obdobi male doby ledove,…Lepra se v Evropě rozšířila už za křižáckých válek (první křížová výprava r.1095) tedy ještě před malou dobou ledovou. To rikam proto, ze ona mala doba ledova mozna vice zasahla jen Evropu na sever od Alp, coz pro evropske dejepisce nebylo tak zajimave, aby o tom psali.Jak už jsem zmínil v [91], domnívám se že vzpomínky na první "úder" malé doby ledové, překryly "vzpomínky morové". Ať bylo počasí jakékoli – pořád to bylo jen počasí. S ním se člověk mohl nějak prát, pokoušet se vzdorovat ale proti moru žádné obrany nebylo. V samotném italském Janově zahynulo v prvním náporu epidemie 35% obyvatel. Mor se rychle přenesl do celé Evropy. Podle odhadů ztratila Francie mezi lety 1328 a 1470 v důsledku hladu a "černé smrti" dvě třetiny populace. Tam každý třetí umřel! A postihovalo to i bohaté (tedy jistě vzdělanější, psaní schopné) kteří měli (relativně) nějaké možnosti jak se s hladomorem a zimou vypořádat….na pripadu Evropy samotne je asi videt, ze pokud by populace nebyla honena inzenyrsko – hospodarsky, pomalu by se zase stahla na trebas polovinu soucasneho stavu (coz by mi vyhovovalo :o)No, mě by to moc nevyhovovalo, protože pokud by to proběhlo tak rychle abych to ještě stačil zaregistrovat, nešlo by jistě o žádnou "selanku" a pokud pomalu, tak bych se toho, vzhledem ke svému věku, stejně nedožil :-(
[104]Oprava:místo: "Tam každý třetí umřel!" mělo být: "Tam pouze každý třetí přežil!"
[103] Hmm. Tak teď mám, GeoNe, pocit že jsem Vás naštval svou zatvrzelostí. Ale to by mne mrzelo :-(
No dobre, pane Mudro, ale takhle tu budeme jen hrat slovni fotbal.Pokud neprijdou ledovce ze severu a plosne to tu nesmetou (velka doba ledova), tak se nic zvlastniho nestane (bude jen drazsi teplo a jidlo, jak pisi).Nemuzete tehdejsi dopady nizsich teplot porovnavat s temi dnesnimi, mame lepsi logistiku, jidlo lze dovezt, pred par dny nastartovali North Stream atd. Navic se tretina az pulka vyprodukovaneho jidla stejne vyhodi, v ramci zisku plytvame, kam oko dohledne.Alpska populace byla a je vseobecne mala, jde o "par" lidi, roztrousenych po hlavnich udolich. A ledovcu take neni moc, chapu dramaticke liceni tehdejsich vesnickych udalosti, ale v populacnim "objemu" by cislo postizenych lidi delalo jen zlomky promile.Tahle civilizace na zimu zkratka neklekne, podivejte se treba na Sibir ci Aljasku, take se tam zije a docela dobre.
[107] Naprostý souhlas, saxi, s tím že nemá smysl abychom tady "pitvali" malou dobu ledovou a hrabali se v její historii. To by nám klidně mohlo vydržet až do Vánoc a možná ještě déle.Shodujeme se i v tom, že tahle civilizace má technicky na to aby ji zvládla a pokud by šlo pouze o ni věřím tomu že bychom ji zvládli, byť za cenu toho že mnozí z nás (já tedy určitě) stráví většinu roku v uzavřených prostorách.Ale já jsem ji nezatáhl do hovoru jako samostatný problém, nýbrž coby "významného hráče" se kterým je třeba počítat [64] protože ve spojení s ekonomickou krizí, nebo dokonce s krizí systému jako takového, se může projevit jako faktor silně zhoršující situaci.Vždyť i teď, kdy ještě (relativně) "o nic nejde" každých pět vteřin umře na světě jedno dítě hladem http://blisty.cz/art/21004.html ačkoli "se tretina az pulka vyprodukovaneho jidla stejne vyhodi", jen proto že si ty postižené země nemohou dovolit to vyhazované jídlo koupit a kvůli svému ratingu si na něj nemohou ani půjčit.Jaký asi bude rating zemí, ze kterých ta bohatší část populace odejde za teplem, protože nebude vidět žádnou perspektivu že se to ještě za jejich života zlepší? Jaký je rozdíl, z hlediska potravinové soběstačnosti, mezi zemí kde nefunguje zemědělství kvůli nedostatku vody a zemí kde nefunguje kvůli zimě? Proč by velké firmy setrvávaly v zemích kde budou mít kvůli klimatickým podmínkám vysoké náklady na vytápění, problémy s logistikou a zaměstnanci mají vysoké nároky na mzdu kvůli vysoké ceně potravin a energií? Jak asi pokvete obchod v zemích kde si lidé nic jiného než jídlo a energii nekoupí, protože jim už na nic jiného nezbyde?Evropa nemá žádnou "surovinovou zálohu" jako Sibiř a je mnohem hustěji obydlená. Kdo by do ní "vrážel prachy" bez nejmenší vyhlídky na návratnost? Kdyby šlo jen o samotnou ekonomickou a systémovou krizi tak tak jí ještě docela slušná část obyvatel může čelit zamozásobitelstvím. Aspoň naše země byla svého času potravinově soběstačná a tuto soběstačnost by bylo možné zase obnovit. Ovšem pouze za předpokladu že jí to klimatické podmínky dovolí. Ale pokud by se tu měla malá doba ledová projevit tak jako v minulosti, můžeme na nějaké obnovování zapomenout. I technika má své hranice a na nějaké kryté a vyhřívané obilné či bramborové lány nevěřím. A v to, že by současné vlády dokázaly nějak ukočírovat a smysluplně nasměrovat zhoršenými podmínkami vystresované obyvatelstvo, taky ne.Na samotné zimy by asi evropská civilizace opravdu neklekla. Ale na téměř celoroční zimy ve spojení s krachujícím systémem by docela dobře mohla protože, jak správně konstatujete v [65], "kapikem budou jejich dopady velmi urychleny a zesileny :o)".
[106] … jakápak "zavrzelost", Kamile. Dle mého je lepší nazývat věci pravými jmény, lépe tedy "natvrdlost" či "zatvrdlost" s dalšími příchutěmi, což ovšem u kdekoho a často mrzí osobně mě, ale nic nenadělám. To jsou ty proletářsko-sockovské "zaměsnanecké" kecy, Kamile:"Rada, aby se člověk postavil na vlastní nohy, je, v takovém prostředí, sice moudrá, ale zařídit se podle ní je hodně těžké i pro ty Vzácné, natož pak pro Kusovky."… bla-bla-bla, kecy na na neděli. Víte Kamile, my teďkos popracováváme s jedním truhlářem, to není řádná "Vzácná Kusovka", ale docela naopak bývale naprostá bludná ovce nad prospastí, a už je na tom za pár měsíců znatelně lépe, a pokud vše půjde (… zatím jde), tak to bude ještě lepší. He :) … dokonce chlastat dočista a naprosto přestal, aniž by ho kdokoliv jakkoliv "přemlouval", což před tím zkoušel kolikrát kde-kdo. Čím to je? … ale snadno přece, něco dělá, dělá to dobře a dělá to pro sebe, to je dočista všechno – je z něj docela jiný člověk, a to "po svém".Tak si to pěkně užijte, hezky si tu povídejte, jak je to "těžké". Zná taky jednoho takového, ten si pořád naříká, jak je to "těžké" … a žebrá i na pivo:"Hele, chlape, já bych na to pivo šel, ale zrovna nějak nemám čmrdle … bude to muset bejt na tebe, kámo.". :)
[109] Inu, GeoNe, kdyby můj finanční problém začínal už u "čmrdlí" na pivo, asi by mne to taky k něčemu pohnalo. Ale prozatím to vypadá tak že sice nemám na koupi třeba nějakého většího bytu nebo chaloupky ale jinak to celkem jde.Asi jsem posera a bojím se rizika. Pár z mých podnikajících přátel je na tom tak, že jsou docela rádi když je pozvu na pivo já. V mém okolí se každou chvíli otevře nějaký nový obchůdek a za chvíli po něm není vidu ani slechu. To na člověka nepůsobí zrovna povzbudivě.Nechce se mi jen tak pustit práci, která mne baví a kterou hodnotím jako zatím nejlepší jakou jsem měl (a že jsem jich vystřídal požehnaně, včetně toho OSVČ) a nějaký další způsob jak si ji podržet a současně něco rozjet mne nenapadá. Píši další, protože dva pokusy už jsem absolvoval. První skončil po roce a ten druhý vypadal velice slibně a držel se skoro tři roky. Pak to krachlo aniž jsem měl sebemenší možnost s tím něco udělat. Spíše tedy "bylo krachnuto" zvenčí, aniž bych udělal nějakou chybu, byť třeba jen ve špatném odhadu situace.V současné době jsem tak nějak rád že jsou věci tak jak jsou a časem se uvidí. Navzdory tomu co tu píšu, tu vlastní nohu tak úplně za hlavu nehážu.Tak že asi tak :-)
Může dítě umřít kvůli neodkojeni?