I kolaps se dá přežít

Z rozhovoru s egyptologem prof. Miroslavem Bártou, který pod titlkem Kolapsy civilizací to vždy byly a budou vyšel v českém National Geographicu 11/2011:

Asi největší překvapení spočívalo ve zjištění, že kolaps de facto neexistuje. Jde o jeden z archtetypálních mýtů, který je znám z mnoha kultur a mnoha koutů světa. (&) Ve všech případech končí tyto kolapsy, ať již vymyšlené, nebo skutečný, novým pozitivním vývojem – novým počátkem.

K nejniternějším vlastnostem každého impéria a skoro každého vládce patří přesvědčení, že nikdy neodejde ze scény (&) dějiny nás však neustále přesvědčují o opaku.

Vládnoucí vrstva vládne s pomocí specificky vytvořené ideologie obhajující aktuální společenské uspořádání a používá zvláštní, k tomu určené výrazové prostředky.

K úpadku dochází obvykle tak, že faktory, které původně působily jako prorůstové a dovedly určitou civilizace či kulturu na vrchol, se postupně vyčerpají a nakonec začnou působit negativně a společnost zavedou na sestupnou dráhu směřující k úpadku.

K udržení celého [společenského, pozn. T.] systému výrazně napomáhá systém privilegií (&) obecně je systém nastaven svými parametry tak, že apriori brání jakékoliv sociální změně.

Jejich [o reformy usilujících posledních faraonů starého Egypty, pozn. T.] velkou chybou však bylo zejména to, že se ve své vnitřní politice neustále uchylovali k modifikaci již nefunkčního modelu kontroly provincií. Dělali tak nevědomky nadčasovou a i dnes velmi častou chybu – nepoznali, že jistý faktor se ve svém účinku již vyčerpal, a věřili, že krizi odvrátí jeho zatvrzelým vylepšováním a modifikacemi s krátkodobou účinností.

Přemýšlení je náš největší evoluční dar, tak bychom s ním měli podle toho zacházet. Pokud přijmeme kolaps jako fakt a smíříme se s ním (&) třeba se nám povede s tím něco udělat.

Advertisements

22 comments

  1. Kamil Mudra

    "Ve všech případech končí tyto kolapsy, ať již vymyšlené, nebo skutečný, novým pozitivním vývojem – novým počátkem." Ano už dvaadvacet let pozoruji ten pozitivní vývoj po kolapsu východního bloku a přece se najde hromada škarohlídů kteří ho nevidí :-)http://www.novinky.cz…y-rady.html

  2. che

    Sice listopadovému převratu přiznávám jediný klad – odblokoval vývoj, ale velice podstatný. Snad poprvé v dějinách se stará moc nebránila právě proto, že si (alespoň její část) uvědomovala že model již nejde jen vylepšovat a že se nastoupený směr zcela vyčerpal.Proto nebránili restauraci, ale viděli to jako nakročení k další revoluci, tj. kroku k radikální změně dopředu (nemusí to být nutně krvavý převrat a nemusí to být k "zářným zítřkům" v našem chápání).Tento názor není původně můj, ale slyšel jsem jej od vícero levicově, ba přímo komunisticky orientovaných lidí – tedy ne od těch co u komunistů jenom byli.A není to v podstatě v rozporu s p. Bártou.To pozitivní ale je velice často osobní tragedií pro mnoho jednotlivců Kamile, obecný trend je mi v podstatě k ničemu když mi hrozí že skončím zmrzlý a hladový pod mostem a to hrozí hodně lidem, i těm co si to zatím nepřipouští.Zvláště když ta krize teprv nakukuje – známý zpoza Velké louže strašil únorem, kdy to propukne naplno – že jde o pocity tamější střední třídy.

  3. Kamil Mudra

    [2] Ale, che :-) [1] je ironie. Osobně patřím k těm "škarohlídům".Proč myslíte "že se nastoupený směr zcela vyčerpal."? Třeba naopak neměl čas se rozvinout? Já tedy aspoň během té doby pozoroval vývoj k lepšímu (sice pomalu ale přece jen se "povolovaly šrouby"). Troufám si domnívat se, že kdyby ještě těch 22 let vydržel (a přiměřeně inovoval) tak by nám dnes ledacos mohl ten kapitalistický svět závidět.

  4. TS

    "Ve všech případech končí tyto kolapsy, ať již vymyšlené, nebo skutečný, novým pozitivním vývojem – novým počátkem." ale jistě.Bárto.. proč ne? Jen bych k této přehnaně optimistické větě dodal, že zcela jistě bez těch, kteří si ten nevymyšlený, ale proběhlý kolaps náležitě užijí. A to je má odpověď na to, co je slabým místem teorie mistra Bárty. Nelze dedukovat že pokud se dosud něco nestalo, že proto se nikdy nestane. A je pošetilé argumentovat, že si na to nevzpomínáme, nebo že o tom nemáme záznamy. Ty patrně nejsou, protože nezbyl nikdo, kdo by takový kolaps zaznamenal. V případě lokálních procesů sice zbydou nějaká rezidua, ale ty nepopisují přesnou kauzalitu jevů těsně před kolapsem. Jsou pouze zbytky následků, z kterých arceologie skládá děravou mozaiku. Nelze se vydělit z toho, čeho jsme integrální součástí. A nelze na svém vydělení budovat své naděje. Lze přijmout fakt, že jsme součástí celku a PROTO je vhodné hledat řešení, které by kolaps vyloučilo.

  5. sax

    Jedna ze zajimavych definic kolapsu rika, ze kolaps = rozptyleni.Novy pozitivni vyvoj, novy pocatek plati mozna pro egyptologa, co ale napr. Mayove, Harappane, Mohendzo- darane? Tezko jim vysvetlit, ze zadny kolaps jejich civilizace nenastal. A to pote, co jim jejich civilizace klekla a nic z ni, krome par jedincu, prezivajicich v troskach, nezustalo.Dusledky vyse uvedene definice jsou takove: nekolabuje nikdy jednoducha spolecnost, protoze nema kam kolabovat (maximalne se lide mohou rozejit). Kolapsem je vzdy ohrozena civilizace s vysokym stupnem organizovanosti i kdyz rici "ohrozena" neni to spravne.V sociologii byva citovan americky fyzikalni chemik Newton Lewis, ktery v tricatych letech rekl toto:"Zvyseni entropie znamena ztratu informaci, nic jineho".Pri drivejsich kolapsech se ztraty informaci dosahovalo rozptylenim obyvatel, dnes uz by to bylo horsi, protoze se neni kam rozptylovat. Takze by bylo mozno provest jen informacni zjednoduseni (tj. udelat mene slozitymi organizacni algoritmy, ktere nas cely den provadi.A jeste jedno: kolaps neni zadne "zlo", ale vychodisko a reseni. Ke kolapsu se pristupuje i vedome za ucelem snizeni slozitosti rizeni. To dokazuji take priklady mnoha kultur, ktere se rozpustily jakoby dobrovolne, v jejich byvalych sidlech se nenachazi zadne znamky plundrovani ci utoku, zkratka zabalili to a odesli za "jednodussim".

  6. sax

    A jeste zasadni podminka kolapsu: v okoli hranic kolabujici civilizace nesmi byt zadny mocny soused, ktery by ji behem procesu "rozptylovani" mohl prerust.To u Egyptanu nikdy nebylo, ti meli zajemcu na prevzeti moci, z rad blizkych sousedu, vzdy dostatek.Zde futuristicke otazky:predstavte si, ze EU (ne cela geograficka Evropa) opravdu klekne a zkolabuje:a) kam bychom se rozptylili (tj. kam by smeroval hlavni proud uprchliku)b) kdo by pocal zaplnovat informacne volny prostor, tj. kdo by zase prisel sem?

  7. Tribun[[openidhttp://tribun.myopenid.com/]]

    [2] To je velmi zajímavý příklad na "mitigaci kolapsu". Pokud tomu tak skutečně bylo – a mnohé nasvědčuje, že ano – potom máme důvod pro mírný optimismus.[4] Chválím vás, Kamile, máte lepší přehled o mém vlastním blogu, než já sám.[2][5] Nikde v celého Bárta nenaznačuje, že ti, kteří kolaps přežijí, budou ti samí, kteří v něm budou figurovat, nebo že jej přežijí všichni. Z toho, že kolaps se dá přežít, ještě neplyne, že kolaps je bezpečný a neškodný. Dnešní situace je nová v tom, že nelze spoléhat na lokálnost kolapsů – každý lokální kolaps dnes může velmi snadno přerůst v kolaps globální. To je jiné a hodně nebezpečné, protože přežít globální kolaps je určitě těžší, než přežít kolaps lokální.[6] Řízený kolaps (řízená demolice) jistě může být řešení, nicméně dnešní situace nevykazuje žádné znaky toho, že by se ji někdo pokoušel řídit, naopak vše nasvědčuje tomu, že, přesně jak říká Bárta, se elity snaží vylepšit vyčerpaný faktor. Bylo by ale možné něco jako rozptýlení dovnitř, vnitřní diferenciace? Myslím to tak, že by nedošlo ke geografickému rozptýlení, ale uvnitř dnešních společností by se vytvořili nové sub-kultury a sub-civilizace.

  8. Hamilbar

    No, ono je to také o kolapsu. Takže k zamyšlení:Napřed musela být v roce 1941 zcela zničena "Trockého" armáda, aby na uvolněném místě mohla vyrůst armáda "Stalinova", která vyhrála válku.Také o "negaci negace", "přeměny kvantity v kvalitu" a.t.d.

  9. Hamilbar

    PSTím nechci diskutovat o Sovětské armádě. Spíše o tom, že přes ty hory mrtvých příslušné kolapsy prostě nevidíme.

  10. TS

    [8] souhlas Tribune, globální není to samé, jako lokální. Neexistuje pak naplnění přání "zastavte, chci vystoupit". V mnou vnímané definici kolapsu se kolaps přežít nedá, protože pokud ano, pak to kolaps není. Kolaps je přerušení spojitosti jevů minulých a budoucích.

  11. Kamil Mudra

    [8] Asi si pochvalu nezasloužím, Tribune, protože jsem se na tu minulou debatu rozpoměl díky hledání Bártova článku, ze kterého citujete (a který jsem nenašel) a narazil při tom na video které bylo předmětem diskuse minulé :-)Není to tedy o přehledu.

  12. che

    [4][3]Ke změnám docházelo, ale strašně pomalu – skoro jako krok dopředu a dva zpátky. Proč slepá ulička – protože nereflektoval základní znalosti společenských věd – byl zabetonovaný v představách některých osvícenců, mimoto stále nedokázal opustit cestu nastoupenou Pepíčkem Džugašvilim, prostě nedokázal dostatečně rychle řešit rozpory které průběžně vznikaly – až jich bylo tolik že to prasklo.[8] – odst. 6 – snaha vylepšovat místo uvolnění cesty ke změně, ale to byl ten smrtelný hřích i minulého režimu.V minulém režimu totálně zklamala teorie, místo toho byla jen apologetika – ale to platí stejně i nyní, ale to by bylo na delší opakovanou debatu dobrého piva (nikoliv ředěného pivolínu).Inu debata na toto téma tu už byla – a nakonec podle mne skončila tak, že není možné dojít k obecně platnému závěru ale právě přesto je užitečná, stejně jako její opakování.Popáté něco doplňuji a měním, tak to co jsem vyplodil snad ještě není úplně zmatečné :)

  13. Kamil Mudra

    Zdá se že pan Bárta u většiny z nás pochopení nenalezne a není divu, když si pod kolapsem představuje cosi jako revoluci, reformy nebo "Velký úklid, po kterém domácnost začne trochu po novu a lépe".Vidím to stejně jako TS v [5] a sax v prvním odstavci svého [6].Jsem ale přesvědčen že neexistuje nic jako "řízený kolaps" myšleno jako "řízený kolabujícím". Buďto jde o zásah zvenčí (barbaři, přírodní katastrofa…) nebo zhroucení vnitřní, způsobené tím že už nic "řídit" nelze.Kultury které to "zkrátka zabalily a odešly za "jednodušším"[6] si zpravidla vzaly své informace a algoritmy sebou a jejich působení se pak projevilo jinde – pokud šlo skutečně o odchod a nikoli jejich zničení.Takovou změnu bych nepovažoval za jejich kolaps i když mohla být vyvolána kolapsem něčeho na čem byly závislé (třeba kolaps "dodávky" vody atp.).Přirovnávat kolaps civilizace ke kolapsu srdečnímu (Bártou použité přirovnání v jedné diskusi) nelze, protože při srdečním kolapsu zůstává vše na svém místě, beze změny a tak je přežití možné jelikož k němu postačí pouhý "restart". Při kolapsu civilizace jde o destrukci po které je možné pouze nové zrození. No a znovuzrození není totéž co přežití.Rozhodně nelze považovat za přežití civilizace "pár jedinců, přežívajících v troskách" (v tom s Vámi, saxi, samozřejmě souhlasím) byť by se stali základem pro civilizaci novou.

  14. sax

    Nikde v celého Bárta nenaznačuje, že ti, kteří kolaps přežijí, budou ti samí, kteří v něm budou figurovat[8] ,S Bartou se nechci hadat, Tribune, ale podle meho to, ze kolapsy neexistuji a ze jde o mytus, je blbost. Pokud to ovsem nenazirate z "celolidske" perspektivy.Vim asi, co Barta myslel (asi neco jako "jede se dal").Rimska rise take zkolabovala, od Barbaru se jelo uplne po jine koleji. Pokud nekomu takova razantni zmena nevadi, pak rekne, ze o kolaps neslo. Pokud jde v pripade snizeni slozitosti spolecnosti (kolapsu) o dej, ktereho se vsichni obavaji, musite neco jako kolaps pripustit, musite to zlomove obdobi nejak oznacit.Stoji EU pred moznym kolapsem? Podle meho ano. A pokud dojde k rozpadu eurozony, pak jiz bude naplnena prva ze skutkovych podstat kolapsu. Nemusi to dal pokracovat, ale bude to vyrazne znameni, ze EU zacina snizovat svoji "informovanost", ze se slozite predivo komplexni spolecnosti zacina rozvolnovat a ze "reality" se zmocnuji mene sofistikovane vztahy a omezeni, ktere prenasi preventivni zachranne ukony (rozpoctove direktivy) primo na bedra obcanu (moznost devalvace clastni meny, inflace atd.).Na bedrech obcanu to lezi v obou pripadech, samozrejme, jen v prvem jde o "vyssi princip", narizeny celkem, v druhem pak o "nase rozhodnuti". A to je rozdil, protoze bruselske rozpoctove direktivy je mnohem narocnejsi dodrzovat, protoze jim "nerozumite", nejsou vase a tudiz jde o problem, jehoz reseni stoji vice nakladu (komise komisi), nezli "domaci, rozpoctova zabijacka" :o), hotova behem jednoho zasedani vlady.

  15. Kamil Mudra

    [8] "Nikde v celého Bárta nenaznačuje, že ti, kteří kolaps přežijí, budou ti samí, kteří v něm budou figurovat, nebo že jej přežijí všichni."To ovšem může vědět jen ten kdo četl celý článek a ne jen pouhý "výcuc".Naopak z vět: "Asi největší překvapení spočívalo ve zjištění, že kolaps de facto neexistuje. Jde o jeden z archtetypálních mýtů, který je znám z mnoha kultur a mnoha koutů světa. (…) Ve všech případech končí tyto kolapsy, ať již vymyšlené, nebo skutečný, novým pozitivním vývojem – novým počátkem." lze usoudit že přežití významné části původní populace předpokládá. Pokud by měl na mysli nový pozitivní vývoj někoho koho se kolaps netýkal, vycházelo by z toho totéž jako by řekl: "Ferda de facto neumřel, protože se do jeho bývalého bytu nastěhovala Alžběta, která zde prožila hezké manželství s Pepou." Navíc mi přijde dost zmatečné když si pod titulkem "Kolapsy civilizací tu vždy byly a budou." přečtu "že kolaps de facto neexistuje." :-)

  16. Tribun[[openidhttp://tribun.myopenid.com/]]

    Přátelé, tučné písmo vám mělo napovědět, co považuji za vice důležité, a co za méně. Nicméně, když už se toho prvního odstavce tak zarputile držíte… Mám z vás pocit, že si nepřejete, aby se kolaps dal přežít. Jako kdyby definitivní a k zániku směřující svět byl pro vás svým způsobem čitelnější a bezpečnější. Ale co když kolapsy fungují podobně, jako burzy, tj. řídí se očekáváním? Kdo si přeje kolaps, přispívá k jeho nástupu, naopak myšlení a jednání v intencích premisy, že kolaps se dá přežít, přispívá k tomu, že je možno se na něj adaptovat a přežít jej? Upřímně řečeno, všude kolem je tolik pesimismu, že občas injekce optimismu, byť by měl být nerealistický, nemůže uškodit.

  17. Kamil Mudra

    [17]Tučně v článku: "…faktory, které původně působily jako prorůstové a dovedly určitou civilizaci či kulturu na vrchol, se postupně vyčerpají a nakonec začnou působit negativně a společnost zavedou na sestupnou dráhu směřující k úpadku."To asi nelze pojímat takto plošně. Jak vlastně "vypadá" takový "vyčerpaný faktor"? Obvykle se to projeví tak že ztratí svou účinnost, což znamená že přestane působit a nikoli to, že by začal působit negativně. Spíše je to tak, že svým vyčerpáním a následnou ztrátou působnosti, umožní vznik nového faktoru, který působí jinak.Chyba tedy spočívá v přehlížení onoho nového faktoru, která (s tím souhlas) může být zapříčiněna i přílišným soustředěním se na "záplatování" toho již nefunkčního. Někdy je tedy lepší to staré zahodit a začít pracovat s tím novým, které se jeví funkčním.Potíž spočívá v tom, že to nové je ve své novosti ještě nedostatečně prověřené a proto s ním nemusíme zacházet správně, postupujíce metodou pokus-omyl. Některé omyly spojené s použitím nového mohou být natolik fatální, že vedou k úpadku rychleji než sama nefunkčnost toho starého.Pokud by tedy lidé správně užívali onen největší evoluční dar, měli by postupovat tak, aby si během používání nového, ponechávali dostatečně dlouho otevřená vrátka pro možný návrat k použití toho starého, byť i třeba dodatečně modifikovaného, na základě zkušeností získaných z používání toho nového, které se časem začalo projevovat jako nefunkční a tedy nadále nepoužitelné.dále k [17]: Kolaps si zpravidla přejí ti, kteří od něj očekávají že to budou oni kteří jej přežijí bez velkých následků, zatímco ty ostatní "překážející" jim kolaps "odstraní z cesty". Toto se týká jak těch "nahoře" tak těch "dole".Pokud by tedy platilo že "myšlení a jednání v intencích premisy, že kolaps se dá přežít, přispívá k tomu, že je možno se na něj adaptovat a přežít jej" bylo by to právě toto myšlení a jednání, které by přispívalo k jeho nástupu.Nikoli myšlení a jednání v intencích premisy že kolaps se přežít nedá.

  18. Kamil Mudra

    [18] Ještě jsem zapoměl dodat že "myšlení a jednání v intencích premisy, že kolaps se dá přežít… určitě …přispívá k tomu, že je možno se na něj adaptovat a přežít jej" (jednotlivcům nebo skupinám), protože tito jsou (na rozdíl od těch kteří v přežití nevěří) ochotni se na kolaps nějakým způsobem připravit a získat tím výhodu. Avšak příprava na kolaps oslabuje snahu o zabránění kolapsu. Člověk který se na něj aktivně připravuje v něm už svým způsobem a částečně, žije.

  19. che

    Vážení přáteléS politováním Vám oznamujeme, že přednáška Slavoje Žižka, která se mělakonat 16.11. v KD Vltavská, se ruší. Právě jsme se dozvědeli, že SlavojŽižek nepřijede z důvodu náhlého onemocnění.Jménem pana Slavoje Žižka se všem omlouváme.Dovolíme si vás informovat o náhradním termínu přednášky, která se budekonat v prosinci tohoto roku.s přátelským pozdravemMichal Rybka Zdroj – Michael HauserJe to dost velká škoda – i když jsem s účastí nepočítal, mám to do Prahy přece jenom dost daleko.

  20. Kamil Mudra

    [21]Navzdory opožděnému příjezdu a zrušení přednášky, která se měla konat dnes ve středu 16.11. v KD Vltavská, Slavoj Žižek dnes v podvečer přiletěl do Prahy.Dovoluji si Vám tlumočit výzvu Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ ProAlt:Zveme Vás na veřejné vystoupení Slavoje Žižka na protestní akci při příležitosti výročí událostí 17. listopadu, která se koná ve čtvrtek 17. listopadu 2011 od 15:00 na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.http://www.outsidermedia.cz….aspx

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s