O buržoasii

Citáty

Buržoasie obrací ve zboží vše, tedy i dějiny.
(B. Engels)

Publikováno

21 komentářů: „O buržoasii“

  1. A proto je kapitalism horší než monarchie nebo otrokářské zřízení!

  2. Nez se do toho pustime, meli bychom si nejdrive vyjasnit, zda ten citat bereme bez Engelse, anebo s nim. Pro mne neni moc jasne, zda- li Engels s pritelem nahodou netrpeli jistym obdivem k burzoasii (byt se to z dnesniho hlediska zda paradoxni).Ted bychom potrebovali nejakeho znalce, ktery by nam rekl, zda uvodni citatek je "dobry", anebo kriticky, sam si moc jisty nejsem.

  3. No, radím vypustit jméno autora – a pak zkusit znovu, zda je výrok pravdivý nebo nepravdivý. Pěkný svátek.

  4. Tedy ne obdivem k chrapounum samotnym, ale k tomu, co dokazali a jak zatocili se starym rezimem.Engels nakonec totiz udelal to same, dejiny zmenil ve zbozi, ci lepe posilil jejich fetisitickou podstatu.Po pravdivosti vyroku bych patral cestou, zda- li to udelala burzoasie jako prva, ci zda- li se z jeji strany nejedna jen o vyssi kvantitu obvykleho zachazeni s dejinami :o)Pak by byl vyrok nejen neplatny, ale uplne zbytecny.

  5. [2] Protože marxism je bourgeoisní ideologií par excellence, nepovažuji jméno autora výroku za nějak obzvlášť významné nebo význam měnící.

  6. [1] Ale kapitalismus je v podstatě otrokářské zřízení, pouze mezi otrokáře a otroka staví trh, který z otrokáře snímá odpovědnost za jeho otroky a přenáší ji právě na ty otroky. Osvícená monarchie může být jistě velmi dobré zřízení, otázka je, kde brát osvícené monarchy a nekrást.[2] Je fakt, že z pohledu zevnitř systému (kapitalismu), tedy z pohledu buržoazie, je ten citát možno vnímat ne jako kritiku, ale jako oslavnou ódu. Ale jak s tím souvisí pan Engels? Z jeho osobního pohledu může výrok být pravdivý či nepravdivý, ale z pohledu vnějšího pozorovatele nemá osoba "autora" na jeho pravdivost přece žádný vliv? (Což je i odpověď na [3]).

  7. Velmi obecne plati, ze zbozi = pohyblive veci, urcene k dalsimu prodeji.Jako zbozi pouzivala dejiny slechta, cirkev, komunisti, burzoasie, zkratka kazdy, kdo je dokazal prodat dale.Takze vyrok je platny a muzeme jit spat.

  8. [7] Myslím, Saxi, že paušalizujete chybně. Nejde o to, zda jsou dějiny flexibilní, tj. zda si vítězové vždy napíší vlastní, ale o to, zda jsou předmětem trhu, zda se s nimi obchoduje, a tedy zda jsou poplatné ekonomické efektivitě. A tady myslím buržoazie ostatní jasně převyšuje (pokud tedy ekonomie neprohlásíme za univerzální vědu – něco jako byla dříve teologie – která může plně nahradit fyziku, logiku, politologii, atp…).

  9. Myslite to tak, Tribune, ze interpretace dejin je poplatna poptavce po jejich specifickem vykladu?To se dostavame obloukem k me [2]. Je to dobre, anebo spatne? Je lepsi byt obeti party intelektualu, sprahnutych s moci a vykladajicich dejiny na zakazku, anebo je prijatelnejsi vyslechnout si to, co chci slyset?Moznost, ze existuji nejake objektivni dejiny, ktere je schopen vysvetlit nejaky objektivni vedec, shazuji ze stolu, to rikam rovnou.A pokud jsou dejiny soucasti trhu, tedy existuji ruzne varianty vykladu teze udalosti, pak za to nemuze zadna burzoasie, ale moderna (tedy spise levice), ktera tohle rozvolneni interpretaci zavedla a burzousti to jen umne vyuzili (to je takovy jejich oblibeny postup, delaji to uplne vsude a vzdycky).Takze je to dobre, ze tu nemame nejake historicke dogma?Podle meho, pokud jen nadhodite nejakou omeletku, jak jste to udelal v uvodniku, a neuvedete ji alespon trochu do souvislosti, pak nemame zadnou jinou sanci, nez ji budto napatlat slehackou (ach, to je dobre receno!), anebo ji priostrit pikantni marmeladou (ach, jak tohle muze burzoasie udelat, hanba ji!).Takze znova: dejiny se staly predmetem trhu. Je to horsi, nez kdyby byly predmetem monopolu?

  10. [9]Takze znova: dejiny se staly predmetem trhu. Je to horsi, nez kdyby byly predmetem monopolu? Já myslím, že to horší je. Protože to, že se staly zbožím, je degraduje, zatímco pokud jsou předmětem monopolu, neznamená to nutně degradaci (ba dokonce to může být naopak!) A nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně, natož voľáky zasratý monopol!…

  11. Saxi, nenechte se zmást těmi dějinami, o ty vůbec nejde. Ty jsou tam jen proto, že jsem ten citát nechtěl měnit. Místo dějin si dosaďte cokoliv: zdraví, život, vzdělání, pravdu, soucit… Těžiště není v dějinách, ale v komoditizaci něčeho, co tradičně nikdy předmětem směny nebylo a když se to předmětem směny stane, tak si s tím člověk (nikoliv kupec!) neví rady.

  12. [11] Pak by možná nebylo marné, Tribune, kdybyste uvedl alespoň jeden příklad něčeho co tradičně nikdy předmětem směny nebylo. :-)

  13. [9] "dejiny se staly predmetem trhu. Je to horsi, nez kdyby byly predmetem monopolu?" To je dobře položená otázka, saxi.Dějiny coby předmět trhu.Výhody:Můžete si vybrat takovou podobu která vám vyhovuje, udělat si svoje vlastní "jasno", vzít si poučení a toto pak prezentovat, diskutovat, prosazovat jak je libo. Také se můžete dobře bavit tím že jejich různé podoby srovnáváte mezi sebou a hledat v nich stále něco "nového".Nevýhody:Poučení je vám v podstatě k ničemu, protože nevíte co vlastně platí. Jejich různé výklady vyvolávají spory a není na jejich podkladu možné dojít k nějakému konsensu který by byl využitelný. Nahrávají strategii: "Rozděl a panuj."Dějiny coby předmět monopolu.Výhody:Jejich aktuální verze platí pro každého a tedy i z nich oficiálně odvozené poučení. Tím že je sdílejí všichni máte možnost je využívat coby "platný" argument, pravidla nastavená na jejich základě mají více méně jednotnou povahu a jsou přehlednější, stejně tak i "obecné mínění".Nevýhody:Každý nový poznatek bude deformován a přizpůsoben tak aby zapadal do aktuální verze. "Koumáci" jsou potíráni nebo zesměšňováni. Časem se takto vytvoří množství nelogismů, které snižuje jejich důvěryhodnost dějin a tím vše co z nich vychází. Následná nejistota oslabuje i autoritu pravidel vystavěných na "poučení se".Co tedy mají obě varianty společné?Řekl bych že to, že se ani v jedné z nich nemůžete (jako "řadový" jednotlivec) z dějin nijak poučit a získané poznatky nějak prakticky využít. V prvním případě nevíte co platí a v druhém že pravděpodobně nic (nebo mnohé) neplatí.Pokud by tedy hlavním účelem studia dějin mělo být získávání poznatků pro rozhodování o budoucím, odpověděl bych, na Vaši otázku, že je to jedno.Pokud bychom je pojali jako jeden z nástrojů k řízení společnosti, pak jsou použitelnější coby předmět monopolu, za předpokladu že s nimi bude monopol zacházet natolik dovedně, aby se "opotřebovaly" co možná nejpozději.

  14. [11] Tribune, vy se stale drzite ve starych kolejich.Dnesni problem je preci zcela naopak v tom, ze vami vyjmenovane kategorie zadnym predmetem trhu a smeny nejsou. Jsou monopolizovany a pokud je zde neco predmetem smeny, pak jsou to ony monopoly samy, ktere pouze meni vlastniky. Z pohledu uzivatele o zadny trh nejde, ani nejste obeti nejakeho bezradneho pristipkare.Pne Mudro [13] , rozebral jste to pekne :o), ale ted nevim, co s tim…

  15. Hm, je srandovní na jedné straně tušit, že trh vede vždy dříve nebo později ke vzniku monopolu, a na druhé straně si klást otázku, zda je špatné, že se dějiny staly předmětem trhu, když přece jenom ještě nejsou předmětem monopolu…:-))Jedno je tu přece možností druhého.

  16. Trh je nesmysl, existuje nekolik trhu…doslova nekonecno :o) Jak horizontalne, tak vertikalne, i monopol muzete prodat, vzdy jde jen o relativni hledisko toho, kdo po nekom neco chce.A (lokalni) trh k monopolu vzdy nevede, jen k nemu vzdy smeruje; snad je logicke, ze na poli soukromeho vlastnictvi k zadnemu definitivnimu vysledku nemuzete dojit, XY, jakmile situaci stabilizujete, vzdy se vam nejakou sparou vyfoukne bublina ocekavani, tedy zarodek noveho trhu.

  17. Když myslíte, saxi…Čili hlavně abyste si vybral z nekonečna ten správný trh a máte po starostech. Přeji šťastnou ruku.

  18. [12] V podstatě všechno kolem života – ten přece tradičně patřil bohu. Ani se ctí či morálkou se dříve nekšeftovalo. Ale dnes? To je jiná![14] Saxi, monopol je přece také forma trhu, pouze bez konkurence. Pokud se budeme pořád držet těch dějin, tak co jsou to dějiny? To, co se doopravdy stalo (co se stalo, to se stalo, bez ohledu na to, do jaké míry jsme schopni to poznat), nebo to, co věříme, že se stalo?Podstatou toho, o čem Engels mluví, podle mění náhrada neměnných pojmů (dějin) jejich komoditní variantou, pojmy (dějiny) se vyvíjeli vždy, ale jejich odtržení od idee a navázání na tržní sentiment. Rozdíl je v rychlosti a snadnosti změny (směny) a v tom, že v tržním prostředí mohou vznikat i dějiny nové, bude-li za ně ochoten někdo "zaplatit" (jako ilustrace mohou sloužit svým způsobem i naše Rukopisy). Pojmy (hodnoty, dějiny) mohou být navázány na nějakou ideologii, to je sledují nějakou koncepci (před nástupem buržoazie jako vedoucí síly ve společnosti), nebo mohou být bezkoncepční, bez vazby na ideologii (komodita po nástupu buržoazie).

  19. [18]Život tradičně patřil člověku a to nezávisle na tom, nakolik byl přesvědčen že mu bůh mluví do toho jak ho žije. (Proto četné výroky jako "Odevzdat život Bohu", "Svěřit život do rukou božích" atp.) "Všechno kolem života" se stalo předmětem trhů hned jak trhy vznikly. Čest byla vždy komoditou za niž získával její držitel výhody spojené s jeho postavením ve společnosti (samozřejmě nemusely být pouze materiální povahy) a morálka je jen jejím mnoholičným ekvivalentem.To co se ubírá časem, nezávisle na tom co o tom víme bych nazval "děj" – sled pluralitně proběhnuvších událostí. Dějiny jsou dle mého mínění popisem toho čemu věříme že se stalo. A právě proto že jsou popisem, je jejich podoba poplatná popisovateli. I dobové zápisy jsou vyjádřením toho, jak ty či ony události a nebo jejich sled viděl tehdy zapisující učastník. Vědomí že je tomu tak, umožňuje jejich různé výklady a tyto pak tvárnost dějin jako takových.Dost bych se klonil k tomu že měl Engels na mysli ono účelové využívání/zneužívání výkladů dějin ale klidně mohl mít na mysli i to jak buržoasie vykládala svou dějinnou roli.Ale myslím, že to jak to doopravdy myslel, by nám mohl říct jen on sám, případně prostřednictvím svého díla.

  20. "Uspěchy socializmu": Nacionálního – holocaust. Sovětského – hladomor v obilnici Evropy – Ukrajině a gulagy. Kambodžského – vláda Pol Pota. Čínského – uvidíme?

Komentáře nejsou povoleny.