Možná, že ve filmu Karlík a továrna no čokoládu hledám něco, co tam nikdy nebylo a ani být nemělo, ale i po opakovaném zhlédnutí je to pro mě jeden z nejneuchopitelnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. V prvním plánu je to samozřejmě velmi dobře odvyprávěný a po výtvarné stránce vynikající příběh, mocněný perfektním Johny Deppem citlivě balancujícím na hraně mezi mimikou a pitvořením v hlavní roli. Otázkou je, pro jaké publikum, protože ač se tváří, že pro děti, nejsem si úplně jistý, že dětský divák je tím, komu je toto zpracování (jak jsem zjistil, existuje ještě minimálně jedna starší) primárně určeno.
A tím se dostávám k tomu druhému plánu – který, jak jsem již naznačil, možná ve filmu vůbec být nemá, ale já ho tam přesto nalezl – a tím je jeho společensko‑kritická dimenze. Anebo také společensko‑konzervativní, protože – a to je právě ta neuchopitelnost – se nedovedu rozhodnout, zda je Karlík a továrna na čokoládu spíše kritikou kapitalistického principu vykořisťování všeho a všech, včetně sama sebe, nebo naopak konzervativním přitakáním americkému snu, pohádce o Popelce a maximě „když chceš, nic není nemožné,“ která v zásadě říká, že když je něco špatně, není chyba v systému, ale v tobě.
Na jedné straně bída, nezaměstnanost a mezilidské vztahy devastující ambice, na druhé straně až melodramatické tendence a kýčovité variace na téma chudí, ale šťastní.
Ano, Karlík a továrna na čokoládu může být jeden z těch filmů, při jejichž sledování je třeba se oprostit od předpokladu, že jím tvůrci chtějí něco říct, jenže ve srovnání s takovým Jamesem Bondem na to „Karlík“ vůbec nevypadá. Bude tedy zřejmě dobré předpokládat, že „Karlíkem“ tvůrci něco říct chtěli, a položit si otázku, co vlastně. Zatím jsem ani na druhý pokus odpověď nenašel, ale je možné, že se to povede na ten třetí.
Tribun 
Zanechává hořkosladkou příchuť jako správná čokoláda :-). Ale takových neurčitelných děl existuje víc – třeba Malého prince si přečtou až velcí, a naše klasika – Švejk – kdo dokáže přesně říct, o čem je. Balanc na hraně – milimetr vedle, a bude to ideologie, Dobře tak jak je :-)
Karlik je predvsim Roald Dahl, tedy, sparavne, dvojsmyslnost.
Me je protestantska mystika cizi (psychoanalytici rikaji, ze nejlepsi myty- pohadky jsou ruske). Reformovana detska tvorba je pro Slovana devastujici: obvykle se drzi karikatury v podobe „malych panacku s cylindrem a carovnou hulkou“.
Stejne je obleceny i Karlik (vcetne hulky), jen mu na botach chybi prezky.
Roald Dahl nechal jednoho takoveho panacka prerust a udelal z nej tovarnika (tedy udelal pravy opak toho, co mestanske pohadky, ktere zmensuji podnikatele): podle me je na filmu hezky videt, jak kulturne bezmocna je burzoasni spolecnost :o)
Zadne ponauceni, zadna milost, jen obvykly kapitalisticky trik: falesne emoce…nevite vubec o co jde, ale o penize vas oberou vzdycky uspesne…hlavne ze jste se pri tom bavili :o)
Nic ve zlem Saxi, ale jak muzete v tom Svycarsku prezit …
Ale ja tu neprezivam, ziju tu docela dobre prave proto, ze vsechno tohle vim. :o)
To je dobre, na me to tam pusobilo vsechno ponekud jalove, ale byl jsem tam jen rok.
Juknete na google:
https://www.google.ch/search?hl=de&gs_rn=8&gs_ri=psy-ab&cp=9&gs_id=6x&xhr=t&q=fairy+tale&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.44697112,d.ZWU&biw=1073&bih=810&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=QixbUaTHNsqr4ATbnIGABg
Je to vsechno na jedno brdo: jen barvy a svetlo/ stin, ulohou protestantske pohadky je postrasit a odradit deti od mysterii a ukazat jim pouze „nabarveny“ svet dospelych…to nejsou pohadky ale karikatury, jako Karlik.
Ostatne Dahl pracuje expresivne a take skrze karikaturu, neni nahoda, ze je zdrojovym autorem „detske knihy“…ale psat umi, vubec to umi, to se musi nechat…
On malokdo vi, ze jeho tvorba pro dospele je spise bokovka… :o)
http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Children%27s_books_by_Roald_Dahl
http://www.roalddahl.com/
Když tak nad tím přemýšlím, řekl bych, že protestantské (anglosaské) pohádky jsou vždy mravokárné, na rozdíl od těch ruských (slovanských), které podněcují, ale vyjma mandatorního „na každé prase se někde vaří voda, aneb dobro zvítězí) neučí konformitě.
Reformovana detska tvorba je pro Slovana devastujici: obvykle se drzi karikatury v podobe “malych panacku s cylindrem a carovnou hulkou”.
tak mě napadá, a není on takovou protestantskou či teda reformovanou pohádkou i třeba Mrazík? dědeček Hříbeček cylindr nemá, ale moc samozřejmě ano, do sebe zahleděného Ivana promění v medvěda jen to cinkne. A Nastěnka trpělka, které pořád není zima. Jo je to zajímavý, najednou se na tu pohádku dokážu podívat i jinak.
Jinak ruské – opravdické pohádky nám četla čelka v družině :) ale mám je jen jednou naposlouchané, a ani nevím, jestli nám je četla všechny, v paměti mám jen něco. A koukám, že už to nevyšlo v tom původním vydání
http://www.levneknihy.cz/krasa-nesmirna/d-110187/
Dedecek hribecek je houba= priroda, tihle panacci jsou personifikovana industrietta :o)
Me Karlik spise prijde jako variace na Pistce z Hammeln, co jde take po detech, neco jako „zly klaun“ (film It):
a
Jenom abychom si rozuměli, Karlík je ten malý chlapec, ke kterému mi Krysař příliš nesedí. Nepletete si ho s tím továrníkem panem Wonkou?
Nevim sice na koho ten komentar je, tribune, ale ja si to pletu…asi vytesnuji naseho Pavla Wonku…navic ten film jsem zacinal skoukavat 3x, ale nikdy jsem se nedostal prez 30 minutu :-)
Ha…tady je jasne videt, ze to bylo na me…opravnene…
it jsem viděla, a vizuálně to úplně rve uši, fuj ty zuby, fuj ten úsměv.. hrozný je, že mě na tom obrázku neděsí ani tak ten dráp, jako spíš ten „úsměv“.. no a ten klaun je vlastně stejně bezpohlavní „to“ jako Depp coby klaun Willy Wonka, teda továrník W.W. A ty zuby tam budou důležitý, pustila jsem si ukázku na trubce, Wonkův otec byl zubař
taky mi to připomnělo film Maska, na ten jsem se taky nejdřív nemohla dívat http://www.csfd.cz/film/7932-maska/ aneb od nuly k hrdinovi, pak jsem byla jednou nemocná a zhlídla jsem to na jakýmsi kanálu, opravdu to bylo jakési from zero to hero.. ale dopadlo to lidsky :)
Ten film je pro mne natolik irritující, že jej nikdy nevydržím sledovat déle než několik minut.
taky jsem ten film nikdy neviděla- nevydržela- nedokázala, nic mě k němu netáhlo. Míním v TV, do kina bych na něj ani nešla. . No ale třeba na Alenku jsem do kina šla, a taky tomu něco chybělo, nebylo to ono. Některý filmy Tima Burtona ale fungují
http://www.csfd.cz/tvurce/2838-tim-burton/
Na ty filmy se divam rad (naposledy Sleepy Hollow), ale nakonec mi vzdycky prijdou jako kravina… :o)
no kravina.. a vůbec, co je na kravině špatnýho? A co potřebuješ, aby to nebyla kravina? Sleepy hollow jsem viděla, jasně že jo, to mě vtáhlo, ale svoje dělá taky velké plátno, temno v kině a nedutající hlediště, to je fakt. ale tu syrovou atmosféru jsem cítila, noc a chlad, frkající kůň, dusot kopyt, jezdec bez hlavy.. a když tu hlavu má, vypadá takhle
no pořád jsme na stejným
tady je v celé kráse http://www.badassoftheweek.com/horseman.html
..a gigantic fucking undead soldier riding a huge ass black horse across the countryside of rural New York lopping of random peoples‘ heads in the middle of the night..
no a tu kravinu teda nejenom že napsal Washington Irving, a tím se ta kravina řadí k úplným počátkům emerické literatury, a taky k vůbec prvním americkým krátkým povídkám, ale taky, jak jsem se dívala na wiki, ten motiv „nemrtvého vojáka“ našel Irving prý pravděpodobně na základě německých lidoých pověstí nebo pohádek o Divokém lovci, což byl jakýsi morbidní fantom, který honil vetřelce lesem v šílených rychlostech. Toto zjevení bývalo často bezhlavé a jeho obět nebyla dostatečně ctnostná nebo morální. Irving to prý psal během turné po Evropě – německé duchařské příběhy se ukázaly zvláště inspirujícími. A něco podobnýho, tedy podobný příběh zaznamenal i německý folklorista Karl Musäus.
A jinak ti bezhlaví jezdci tvořili taky základ severoevropských vyprávění, byli v německých, irských (např. Dullahan), skandinávských (např. Wild Hunt), a anglických legendách. „Decapitated riders“ byli známí tím, že se hnali jako o závod krajinou, hlavy měli zastrčené v podpaží a provázeli je -za nimi běželi uhlově černí psi s ohnivými jazyky. No?
A pozor, obvykle to znamenalo neštěstí pro všechny, kteří ta zjevení nebrali na vědomí, či je přehlíželi- přízraky nacházely své oběti v osobách povýšených, intrikánských a arogantních.
Tady to je http://en.wikipedia.org/wiki/The_Legend_of_Sleepy_Hollow#cite_note-1
A jeste jedno OT k Twitteru vpravo:
„Severní Korea na fotografii… vypadá tak nějak úplně normálně.“
zrovna nedavno jsem si projizdel ruzne fotky tam odsud a musim rici, ze me prkvapilo to same: vypada to tam uplne normalne. Cetl jsem pred tim totiz jakousi zpravu, ze tam ziji podvyziveni trpaslici, potacejici se po ulicich v hadrech…no samozrejme clovek tusi, co se za socikem, naroubovanym na asiatskou povahu asi skryva, ale…
„V posledných rokoch sa pozornosť médií upriamila na samovraždy čínskych zamestnancov Foxconnu, no len málo sa vie o továrňach tejto firmy vo východnej Európe.“
nejdřív jsem si vzpomněla na ty Japonce, s těmi sebevraždami.. chytla jsem odkaz v jedné diskusi
http://protikapitalu.org/blog/odlisne-rezimy-prace-foxconn-v-cr-1/
Česká republika predstavuje čosi ako špeciálnu exportnú zónu, v ktorej môžu nadnárodné spoločnosti experimentovať s rôznymi metódami manažovania pracovnej sily v spektre stredne vysokých miezd v EÚ. Výrobu podporuje efektívny „štátny stroj“, ktorý si vybudovali viaceré východoeurópske krajiny, aby pritiahli zahraničné investície (Drahokoupil 2008).
V prípade Foxconnu ide napríklad o desaťročné daňové prázdniny (2000 – 2010), ktoré firme umožnili označovať produkty ako „Made in the EU“ namiesto „Made in China“.
No ja jsem mel jako decko par knih ruskych pohadek, ale lebky narazene na plot se sviticima ocima, popripade slova baby Jagy : Tva streva si namotam …. uz nevim na co, mi prisly ponekud drsne. Ale rozhodne byly akcnejsi nez Andersen nebo Grimmove (prestoze na to byli dva)
Muj prvy horor byl rumunsky Bily princ. Nedavno jsem ho obejvil na trubce a skouknul ho celeho v rumunskem originalu…do te doby jsem si myslel, ze je to rusky film.
psychoanalytická studie Karlíka a továrny od Jana Sterna
http://blisty.cz/art/50693.html
zajímavá je zde interpretace čokolády
Ehm…no…pánovi bych asi doporučil (tedy pokud už není ženatý), aby si co nejrychleji někoho našel, než se „touhou“ po prsu úplně zvencne…
Jinak je to úžasná projekce vidět v tom filmu to co on tam vidět potřebuje – bych teda radši ani nechtěl vědět co by na to říkal samotný Burton kdyby to četl…
A proč si myslíte, že to musí brát a psát osobně? Zkuste si toho od něj najít víc a zjistíte, že těch paranormálních „identit“ dokáže vygenerovat spoustu. A ještě počítám že se u toho dobře baví. Skoro jako ten Dahl, když píše pro dospělé.
Souhlasím že se u toho baví velmi dobře – měl by se podívat do zrcadla na svojí vlastní psychoanalýzu :)
fakt je, že to Stern bral trochu jako vtip
ale od Tribuna to byla podle mě nahozená vějička, neb o tomto dílku pro děti se zde již hovořilo
abych to teda dokončil z rána, čokoláda=hovno
V „Epic movie“ je to ukázáno „natvrdo“ …
Ono je to vždy trochu ošemetné dbát na recenze, ale nezávislí pozorovatelé se obvykle trefí
třeba na CSFD:
Psema
*
všechny komentáře uživatele
Velkej biják je podle očekávání tupá, nekonzistentní směska scén, které spojují viditelné oslí můstky a na jeden vydařený vtip připadně patnáct špatných.(13.4.2007)
takže asi spíš pudu do hospody na pívo …
Scénka s továrnou na čokoládu není v tom filmu zase tak dlouhá …. určitě ji najdete třeba na youtube
To je až recyklovaná čokoláda.
Diky za odkaz na Sterna, Mistralie…s nim je ta potiz, ze ho kritika bere prilis vazne a dela z nej psychoanalytika. Pro me je zdrojem inspirace a to az neutuchajici, s tim jeho clankem o Karlikovi bych „faktograficky“ souhlasil na 20%, zbytek je jako basnicka.
Ze je cokolada hovno, to je znamo uz velmi dlouho, ale treba spojeni se staniolem je nove…a dava prostor k tomu, uvazovat i o dalsich vecech ve staniolu balenych.
Zasadni chybu v tom eseji vidim v tom, ze mluvi o filmu, jako by byl Burtonuv…a vyvozuje z toho, ze Hollywood je ke koukani (pokud mate zalibu v patologii, pak urcite ano).
V eseji zminovani Bratri Grimmove jsou uz hollywoodske deti, scenar ma na triku cisty Amik Ehren Kruger a naopak jsou poanglicku zmutovani Gilliamem.
Samozrejme v „najivni fantazy“ lze najit „vsechno“ (podobne lide casto doporucuji Pratchetta)…inu proc ne, ale ono jde v prve rade o sdelitelnost, tedy prevedeni do bezne reci tak, abychom si rozumeli. Buhdisticke koany take v sobe maji „vsechno“, ale pokecat si o nich uz nejde.
Stern i Karlik jsou zalezitosti, nad kterymi si porozumi jen sprizenene duse, ovsem vseobecny pokec nad nimi uz nebude o nich, ale o tendencich a „faktech“, ktere naznacuji.
A jeste k Misine, proc mi to prijde jako kravina:
Jako vzdy tkvi dabel v detailu…bezhlavy jezdec je z kategorie „smutny rytir“ (zlocin- trest- pokani).
Burton udelal z Christophera Walkena beznou „zrudu bez priciny“ (i fyzicky). V americkych filmech temer chybi osudovost, vzdy ji zastupuje nejaka chorobnost, teprve na ktere se tribi nase chraktery= cim vice patologie, tim vice dobra :o)
Bezhlavy jezdec je hluboce krestanska postava- metafora, zkrze hrich ztracenehy clovek, nenaleznuvsi doposud milost. Nove je ovsem podavany jako krvelacna bestie…a to samozrejme nakonec vubec nesedi, protoze zcela unika jadro konfliktu…a tohle prazdno je pak vyplneno krvavou akci…co jineho jim take zbyva?
Hollywood tak ukazuje neci hrich jako zdroj profitu jine osoby.
Hned jsem si namisto Walkena predstavil Max von Sydowa…ale to by asi byl uplne jiny pribeh, ktery by Americane nemohli nikdy natocit.
Ja uz na to proste nejak nemam nervy…jedinym „osudovym“ filmarem je pro me Malick, ktereho ale lide moc radi nemaji, jeho filmy propadaji atd. Nasazeno mel i Lynch, Modry samet super…ale vyzneni opet trochu chorobne (samotna chorobnost jako treba v jeho Eraserhead mi nevadi).
no prima, tak kravina a ďábel v detailu, jojojo.. tak abys věděl, Burton mohl udělat cokolia z kohokoli, šlo o horor, takto též film mysteriózní, a i romantický, a kdyby dotyčnému přifařil na hlavu i rohy a cokoli, byla by to jeho tvůrčí invence ,licence aj rezistence, víš? Burton ho mohl zezrůdit jak se mu umělo i chtělo, což neudělal, naopak to udělal velice, velice dobře. Ale když ti chybí nějaká ta osudovost, pusť si Beethovena. Míchání žánrů umění jenom prospěje, nemysli,. Jjenže co, já tady po nocích naprosto seriosně literárně bádám a ty pak vytáhneš filmaře Malicka. Jo, viděla sjem jeden ze záběrů, kamera šla odspodu a točila se dokola a končila v korunách stromů.. to dobře znám. A ano, takhle se určitě dělá ta osudovost, jasná věc, a když ještě podbarveno melancholickou hudbou, konejšivým hlasem a nadživotněprostělidskou filosofií, tak to nejen osudové, ale i uměloecké.
A kde jsem naposledy viděla Maxe von Sydowa se radš ani neptej, tuhle o velkonocích
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=776000 viz vidno, jak umění předbíhá vědu a život sám, kór to hollywoodské.
s bádáním už končím, zatím jsem ale vybádala, že ty vojáky-žoldnéře posílala tehdejší zemská hesenská vláda do války na emerický kontinent rovnou v celých balících, teda po stovkách nejspíš,a víc,
mělo smlouvu s Britským impériem, Hesensko. Nevím, který to vladař tehdy, ale prý jim ani neplatili moc- jen nějakej „plat“ , přičemž většina pěněz šla „nahoru“, jako vždycky. A pro Brity prý bylo výhodnější vypůjčit si peníze na cizí žoldnéře, než vysílat vojáky svoje. A cca polovičku těch žoldnéřů tvořili právě Hesenci, a přímo i hned v počátcích, byli posílání do boje, aby potlačili emerickou vzpouru, a hned právě do těch 13ti kolonií, co to začly. Ono se Američanům pak není co divit, že si ty cizí žoldnéře tak ošklivili.
Taky jsem zjistila, že se americká válka za nezávislost už anglicky neříká the American War of Independence,jak to mám navyklý, ale je to The American Revolutionary War , nebo jednoduše „the Revolutionary War“ Britové a ostatní se z té války jednoduše vytratili. Jo a prý i ve Švýcarsku lovili verbíři váleční.
jo ale k té chorobnosti a patologii či teda „zrůdám bez příčiny“ a psychopatům všeho druhu tady jeden film krátkej, je to zajímavý, a asi tak od půlky to vypráví o neurologovi, který sledoval scany mozků, taky prý našel jakýsi gen, tzv, válečnický, jak to nazval, a pak se taky otestoval sám. No ale vlastně to všechno známe od Koukolíka
http://vimeo.com/42183930