Podle této zprávy patří mezi největší věřitele USA patří daňové ráje, ve kterých korporace, včetně těch amerických. parkuji svoje zisky aby nemusely platit daně. Tyto peníze jsou posléze investovány do amerických dluhopisů, které vláda USA vydává, aby nahradila příjmy z výběru daní, a za to inkasují od americké vlády úrok. Nejenom, že se v USA vyhnou placení daní, ale ještě si za to od USA nechají zaplatit. A nejenom v USA, toto je nepochybně globální záležitost. No řekněte, není to geniální? A zcela bezpečné, protože v neoliberálním kapitalismu není něco takového nejenom nelegální, ale ani nemravné. Koneckonců, bylo přece věděcky dokázáno, tak za rozpočtové deficity může přebujelý sociální stát, nezaměstnaní a komunisti. Mě to ale stejně připadá, jako když si okradený půjčuje od zloděje vlastní peníze.
34 komentářů: „Fiškusovo schéma“
Komentáře nejsou povoleny.
Áno, títo boháči nám ukazujú smer. Myslím, že by to malo byť všeobecné právo každého – zvoliť si štát, v ktorom budeme platiť dane. A čo ušetríme na daniach, by sme nejakej vláde podľa vlastného výberu požičali. Myslím, že by sme sa na tie Panenské ostrovy nezmestili, ani keby sme stáli plece pri pleci.
Jen abychom se na ty Bahamy pak všichni vešli. Ale ono vlastně bude stačit, když si na Bahamách koupí větší počítače. A ani je nemusí mít fyzicky u sebe, klidně je mohou nechat v nějakém tom socialismem zahnívajícím státu, kde je pro jejich provoz potřebná technická a lidská infrastruktura, a jen se k nim připojovat.
Daňová konkurence je pro státy cesta do pekel.
Klasický krysí závod.
Tak rozmýšľam, čo by sa stalo, keby štáty skúsili riešiť otázku svojich príjmov inak ako daňami. Mne sú tie dane z príjmu z princípu nesympatické. Občania majú tendenciu brať dane ako formu pokuty.
Ale jak? Ne že by mě nic nenapadlo, ale jsou to samé nemravné, zakázané a demokracií neslučitelné myšlenky.
Jedna z možností, ktorú spomínam ako prvú, lebo ju mnohé štáty používajú, je príjem z podnikania cez národné podniky (v arabských krajinách z ťažby ropy). Dali by sa vymyslieť aj ďalšie spôsoby. Nie som proti daniam ako takým, ale skôr by som ich sústredil na zdanenie spotreby a aj touto daňou by štát mohol ovplyvňovať spotrebu žiadaným smerom. Napríklad vysokou spotrebnou daňou na cigarety a alkohol, nízkou na základné potraviny z domácej produkcie a pod.
Což takhle zakát?
Přednosti zakátu (citace al-islam.cz):
– upevnění vztahů mezi chudými a bohatými, protože duše je stvořená k lásce k tomu, kdo s ní hezky zachází.
– očištění a povznesení duše a následně i její oddálení se od lakomství a hamižnosti, jak ukazuje Svatý Korán. Alláh Nejvyšší řekl: Ber ze jmění jejich zakát, kterým je očišťuješ a ospravedlňuješ! (Pokání:103)
– navyknutí muslima na štědrost a solidaritu s potřebnými
– vytváření požehnání, znásobení (majetku, ze kterého byl vynaložen) a vynahrazení od Alláha.
Jak řekl Nejvyšší: A cokoliv rozdáte jako almužnu (nejen zakát, ale jakoukoliv dobročinnost – v penězích, čase apod. – pozn. red.), On vám to vynahradí – a On nejlepší je ze všech uštědřujících. (Sabá´:39).
A Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl ve správném výroku: Alláh Mocný a Vznešený řekl: „Synu Adama, rozdávej z majetku svého, My ti dáme ze Svého….“
…….
:-) Jak vidíte, přátelé, staňte se muslimy a daně (pardon, zakát) budete platit s radostí v srdci.
Muslimové mají vůbec spoustu věcí jinak, třeba nesmějí brát úrok, takže muslimské banky nepůjčují peníze na úrok, ale příslušné aktivum financují a „dlužník“ se jej od nich poté postupně odkupuje. Což, alespoň jak já to chápu, znamená, že také nesou riziko. Ale zrovna zakát se mi příliš nezdá, protože i když je, na rozdíl od almužny, povinný, pořád je to almužna. A almužna, to je vlastně charita a charita je podle mě ze své podstaty špatná.
Myslím, že vám rozumím, jak to myslíte s tou almužnou, i když zakát jako povinný tribut je vlastně daň, jen se to slovně zaobalí, aby Alláh nereptal. I tak je povinný. Daň, jako poplatek státu za služby, je pro mě mnohem přijatelnější než almužna. Charitu neodmítám, jelikož k ní inklinuje spousta empatických lidí, kteří to mnohdy berou jako občanskou iniciativu pomoci bližnímu ve svém okolí. Ale samozřejmě nahrazení sociální politiky státu charitou nelze. Aplikaci zakátu na naše prostředí jsem myslel jako žert. Muslimové toho mají víc, třeba hawalu. Ale to se může využívat jen ve skutečně velice důvěrném prostředí.
Hodnoty tvoří lidé a spotřebovávají je lidé. Stát jen přesměruje část hodnot do oblastí, na kterých panuje dostatečná společenská shoda. Jestli je ten proces nazývan daněmi nebo jinak mi přijde podružné.
Společenská shoda? No nevím, jak bych to spíš nazval shoda vládnoucí třídy.
Myslím, že v dotacích vidíme zbytky minulé společenské shody. Je škoda, že tady musíme konstatovat, že dnes vládne někdo jiný.
Mě by se líbilo řešit příjem pomocí daní z majetku s rozumnou odpočítatelnou částkou na hlavu majitele. Něco jako daň z nemovitosti je X % z ceny nemovitosti, která přesáhne Y mil. kč, ročně.
Kdo má obrovské majetky musel by si na daně buď vydělat (třeba nájmem) nebo to prodat, každopádně by se spekulace s dlouhodobým držením majetku nevyplácely. Předešlo by se tím problému po hypoteční bublině v usa, kdy banky zabavily domy a vyhnaly původní obyvatele byť nebyl nikdo komu by majetek prodaly nebo pronajaly.
A hlavně dům na kajmany neodvezete.
U současných daní je to jako u charity- na potřebné a rozumné věci jde maximálně 15 procent, zbytek spolkne „provoz“. Nehledě na to, že daně stejně jako charitu požadují od těch, co mají nejméně.
Kdyby alespoň provoz, ale obávám se, že to bude především redistribuce směrem k bohatým, jako jsou sanace bank. nákup zbraní. etc.
Asi tak nějak. Mám silné pnutí přehodnotit svoje donorské aktivity, zvlášť směrem k jedné nadaci.
Kritizujete tedy existenci toho, čemu se říká „daňové ráje.“ Jenže jedno hezké úsloví říká, že by nebylo daňových rájů, nebylo-li by daňových pekel.
Jen tehdy, když existuje, díky za ní, mezi státy daňová konkurence, je možné ještě jakž takž držet jejich nenasytnost na uzdě.
Už to zde myslím padlo: ta tzv. daňová konkurence není nic jiného, než závod ke dnu, tedy závod, kde není vítězů, jen poražených.
Ano, máte pravdu, že to v diskuzi padlo. Ale jako ničím nepodložený a z mého úhlu i hloupý a naprosto nemorální názor.
Dosud nikdo nedokázal předložit rozumné důvody, proč je daňová konkurence špatná. Výše v diskuzi pak nejsou krom onoho výkřiku, žádné.
Protože konkurence je špatná obecně, lepší je kooperace. Protože konkurence znamená krysí závod. Protože daňová konkurence je naprostý nesmysl – nikdy si nekonkurujete daněmi, ale mírou (devastace) veřejného sektoru. Protože podporuje nerovnost. Protože zavádí do systému destabilizační pozitivní zpětnou vazbu. Ale uznávám, že to jsou argumenty platné pouze mimo neoliberální paradigma.
Proč je daňová konkurence špatná? Protože končí ve slepé ulici. Na podloženi stačí prostá logika. Hloupý je leda ten kdo si to nedokáže uvědomit a morálku bych do toho ani netahal.
Já si spíš myslím, že jen hlupák nechápe, že konkurence je zdravá a správná.
Kolektivismus nemůže nikdy přinést pokrok. A nevím, kdy vůbec v historii tato idea pokrok přinesla. O když nebudu zvažovat, onu morálku.
Níže píšete, že „…základní rozdíl mezi spoluprací a konkurencí. Zatím co spolupráce nemá prakticky žádný limit – u konkurence je tím limitem bod, ve kterém se vyrovnají náklady výnosům.“ Bohužel srovnáváte nesrovnatelné a proto docházíte k chybným závěrům.
A jak si můžete být tak jistý, že konkurence je zdravá a správná? Protože se to píše v knihách, které čtete? Na to si dejte pozor, to byste totiž také mohl věřit na čerty, o těch se v knihách píše také. Konkurence, to není nic jiného, než naplnění přísloví když se dva perou, třetí se směje. Vy se zjevně zajímáte jen o toho třetího a dva ignorujete, mě ale zajímají všichni tři a vždy si kladu otázku, kde by mohli být, kdyby neztráceli čas a energii ve vzájemné rvačce?
O kolektivismu jste jako první napsal teď vy. Jenže i kolektivy si mohou konkurovat. Antipodem konkurence není kolektivismus, ale kooperace.
Proč vlastně podle vás nelze srovnávat konkurenci s kooperací? Protože výsledek je nežádoucí, jelikož zpochybňuje monopol konkurenčního paradigmatu? Kooperace i konkurence jsou dvě možné strategie lidského jednání a jako takové je jejich srovnání nejenom možné, ale dokonce nutné.
Mno… To je ten základní rozdíl mezi spoluprací a konkurencí. Zatím co spolupráce nemá prakticky žádný limit – u konkurence je tím limitem bod, ve kterém se vyrovnají náklady výnosům. Další pokračování (bez nějaké dotace zvenčí) už je zahájením sebe-destrukčního procesu. Ten může trvat různě dlouho ale na samotném směřování to nic nemění. Proto také kapitalismus nemůže mít nějakou trvalou perspektivu v uzavřeném systému.
Jeho zastánci rádi uvádějí že systém postavený na spolupráci vytváří příliš mnoho příležitosti k parazitnímu chování, takže se „nemakančenkové“ nezaslouženě svezou s těmi kdo poctivě dřou. V tom mají pravdu. Ale jaksi už jim nedochází (pokud nejde o záměrné zastírání), že konkurenční systém je na parazitickém jednání přímo postaven, kdežto v systému stojícím na spolupráci je takové chování pouze průběžným jevem, který lze do značné míry omezit.
Většina lidí si je vědoma toho, že střechu nebo stěny domu lze opravovat (případně poctivou údržbou nákladným opravám i ve velké míře předcházet), ale když se začnou hroutit samotné základy, nezbývá zpravidla jiné řešení, než dům zbourat a postavit znovu. Je zajímavé jak málo lidí si uvědomuje že tohle platí i pro systém.
A tak lidstvo, po celou svou historii, neustále staví a bourá – pořád dokola. Pokud by si výše zmíněný fakt dokázalo lidstvo jako celek uvědomit a začalo v duchu toho vědomí globálně jednat – žili bychom v úplně jiných společenských podmínkách. Já vím… Utopie. Ale je hezké si ji třeba jen na chvíli představit.
Mnohem významnější, než dotace, jsou externality. V konkurenčním systému jsou ti úspěšnější dotování negativními externalitami.
americký (usa) syndrom „divokého západu“….vždycky je možnost se někam rozšiřovat, kde jsou nové prostory, nové možnosti a hlavně nové zdroje :(
To „vždycky“ je omezeno jen na naši planetu a ani její zdroje nejsou nevyčerpatelné. Čím více se s nimi plýtvá na konkurenční boj, tím vice se snižuje možnost jejich využití pro otevření systému do okolí planety – tím více se ztrácí možnost změnit uzavřený systém (dotovaný pouze sluneční energií) na otevřený. Prostě si sereme do vlastního hnízda a nakonec se utopíme ve vlastních výkalech. Nebo se navzájem „sežerem“.
Pokud bychom kooperovali a energii vyplýtvanou na soupeření raději vložili do expanze směrem do vesmíru měli bychom rozhodně trvalejší perspektivu.
vybráno z konspiračních teorií – současní vládci (ti skuteční) sdružení v bildebergu se chtějí ve svých pozicích zabetonovat na zemi (výlet do vesmíru je plýtvání zdroji – pro ně). A aby snížili tlak na zdroje, tak chtějí snížit celkový počet lidí … :/
Již starý Malthus… ba ne, já myslím, že depopulace není ani nutná, ani možná. Aby totiž byla efektivní, musí to být řiditelný proces, jenže dostatečně účinné metody (války, epidemie, hladomory) jsou podle mě neřiditelné. Můžete je spustit, ale nikdy nemáte zcela pod kontrolou, jak probíhají. Navíc by vždy intenzivněji zasáhly tzv. první svět, protože pro ten třetí by jejich aplikace nepředstavovala zase až takový rozdíl. Čímž ale samozřejmě netvrdím, že o tom elity cynicky neuvažují.
Uvažují docela razantně :/
http://www.novinky.cz/domaci/367510-putin-chce-celou-ukrajinu-a-bude-ji-mit-tvrdi-schwarzenberg.html
A lidé jako Schwarzenberg udělají vše pro to, aby neměl na vybranou. Blbci.
No, dotace jako dotace. V uzavřeném systému soupeřících subjektů jde o dotaci pouze dílčí, kdy jeden parazit odčerpává živiny svému hostiteli o něco více než jiný a je tím jen dočasně zvýhodněn. Rovnováha je však už narušena a směřování k sebe-destrukci nastaveno.
Bohatý psychopat jako vrcholný evoluční počin lidské rasy – kdo by to řekl, když se pouštěl opičák z větve. :)