Past chudoby

Na iDnes vyšel zajímavý (protože ideologicky nepředpojatý, což je dnes v Čechách vzácné) rozhovor se sociologem Danielem Prokopem o roli vzdělávacího systému v reprodukci nerovnosti. Je to sice čtení neradostné, nikoliv však beznadějné, protože když víme, že něco děláme špatně, můžeme se zamyslet nad tím, jak to dělat lépe.

Na to existují dobré výzkumy v zahraničí, které zkoumají mezigenerační mobilitu, tedy jakou šanci má dítě, které se narodí do nejchudších domácností na to dostat se do vyšších pater společnosti. Zajímavé je, že v USA, v zemi amerického snu, je ta šance dost malá, naopak třeba ve Skandinávii velká.

V Čechách dlouhodobý výzkum zatím neexistuje. Nicméně platí, že ohrožení chudobou a nezaměstnaností je hodně podmíněné tím, jakého dosáhnete vzdělání. To u nás funguje více než jinde v Evropě. Zároveň platí, že český vzdělávací systém reprodukuje nerovnosti. Když se narodíte v chudé a nevzdělané rodině, máte výraznou šanci, že dosáhnete horších stupňů vzdělání.

Pracují, ale podmínky jejich života tomu neodpovídají. Jejich postavení je přitom někdy cynicky odmítané tím, že chudoba v Čechách neexistuje, přestože oni se s jistou úrovní chudoby potýkají. To posiluje jejich frustraci a pocit, že jsou jakousi zapomenutou částí společnosti, v níž jde jen o úspěšné a pomoc těm úplně chudým.

Reklamy

36 comments

  1. michal

    Naopak, ten rozhovor je ideologicky předpojatý.

    Co je špatného na situaci, kdy jsou děti bohatých rodičů bohatší a vzdělanější, než děti chudších rodičů? Jsme někomu povinováni každou generaci znovu „zamíchat“? Proč?

    Samotný výběr slov také ukazuje určitou předpojatost; z druhé strany bych mohl ohrožení nezaměstnaností popsat jako stav, kdy neumím nic užitečného pro druhé a proto mi nikdo nechce za mou činnost zaplatit.

    Srovnání chudého v ČR a chudého ve Švédsku je lehce demagogické, pokud zároveň autor neuvede, že naprostá většina chudých tohoto světa se má ještě mnohem hůře a opět chudý v ČR je proti nim boháč.

    • Tribun

      Co je špatného na tom, že ženy nemají volební právo? Co je špatného na dědičných privilegiích? Co je špatného na otroctví? Myslel bych, že tyto otázky má lidstvo již pár set let vyřešeno, ale pro některé lidi evidentně středověk neskončil. Nicméně v tomto případě stejně nejde o děti bohatých rodičů, ale o děti těch chudých a znevýhodněných, které navzdory tomu jsou – teď se prosím nelekejte – také lidé a občané. Že by vám toto vadilo? Že by problém byl v tom, že pro vás není nerovnost chyba, ale naopak výdobytek?

      Umět něco užitečného pro druhé a být zaměstnaný spolu souvisí jen velmi volně. To, že umíte něco, za co bohatí nechtějí platit, ještě neznamená, že to není užitečné. To, že nějaké práce není momentálně potřeba tolik, kolik je jí k dispozici, ještě neznamená, že příslušná činnost není užitečná. Uklízet psí hovínka je například velmi užitečná práce, a platí za ni někdo? Kdyby přestaly zdravotní pojišťovny platit lékařům, znamená to snad, že práce lékaře se ze dne na den stane pro ostatní neužitečnou?

      Srovnávání chudoby je samo o sobě velmi ošidné, protože vede k zesměšňování a ponižování chudých s odůvodněním, že by mohli být ještě chudší, a místo, aby se hledali způsoby, jak chudobu vymýtit, tak se hledají důvody, proč s ní nic nedělat a proč je všechno v naprostém nejlepším pořádku. Místo povznesení chudých ve třetím světě se zdůvodňuje pád do chudoby ve světě prvním.

      • embecko

        Tady se otazce chudoby a jejich dopadu muzeme vyhnout, tribune a pristoupit rovnou k veci:
        „Sociálne role v skupine už totiž boli rozdelené. Dobre živené myši sa dožívali vysokého veku a tieto funkcie mladým neuvoľňovali. Nadpočetnosť mladých samcov, ktorí v spoločenstve nenachádzali uplatnenie, viedla k ich agresívnym atakom aj medzi sebou. Niektorí jednotlivci sa stali cielene vytýčenými obeťami a opakovane boli terčom násilia…. To, čo sa dialo v jednotlivých societach zvierat bol začiatok konca spoločenstva. Calhoun to nazval „behavioral sink“ – správanie skazy.“
        https://dennikn.sk/blog/mysi-raj-upadok-spolocnosti/

        Nepritomnost vertikalni socialni mobility vede k nemocem, neplodnosti, snizeni vnitrodruhove biodiverzity a stagnaci.
        Chudoba tu neni stredobodem uvah. Chudoba nemusi byt destruktivni, pokud mate moznost se z ni cestou socialni mobility vymanit. Ovsem neni- li mobilita, nastoupi typ chovani, smerujici ke dnu.
        Samozrejme to za spatne nepovazuji ti hloupejsi, kteri by v diverzifikovane spolecnosti obstali jen s namahou, anebo vubec ne.

        • Tribun

          A není náhodou chudoba nástrojem, jak sociální mobilitě bránit? Zejména existuje-li v podmínkách dostatku a je tak evidentní, že její příčiny jsou jiné, než fundamentálně materiální.

          • embecko

            Vemete- li to za tenhle konec, tribune, pak urcite. Socialni mobilita je vzdy vynucena, protoze „normalni“ je to jako u tech mysi: urvat pozici a zabetonovat ji. Normalni samozrejme pro hovada, kterym nevadi, ze degeneruji. V tomhle maji rozhodne prevahu…jak rika Hnizdil: s blbcem si nic nezacinej, protoze te stahne dolu a tam te ubije zkusenostmi :o)

            • Tribun

              Hnízdil je můj oblíbený disident, i když léčit bych se o něj asi nenechal. Je tu ale rozdíl mezi myší kolonií (všimněte si, že myši netvoří ani smečky) a lidskou společnosti, a tou je míra komplexity a kulturně-civilizační nadstavby, pro jejíž reprodukci potřebujete i lidi, kteří by v „přirozeném“ světě nepřežili. Vtip je v tom, že přirozeným prostředím člověka není džungle.

              • embecko

                Ty prispevky nahore jsem psal spise jako bonmoty, protoze vec je pomerne slozita, tribune. Mysi sice nejsme, ale zaroven tak trochu jsme.
                Chudoba a potykani se s ni je, dle meho, dosti dana mirou prizpusobeni se systemovym narokum. Chudoba byla vzdy a zalezelo na tom, jakym zpusobem bude „chudobne postaveni“ zpracovavano. To nezalezi jen na dotycne osobe, ale predevsim na systemu, ktery musi mit nejake kulturni paky na to, aby chudobny stav nejak legitimizoval a pomohl tak chudym svoji situaci zvladnout.

                Podivejte se na situaci na sidlisti Lunik (predevsim o Romech je vas odkaz ve clanku):
                http://www.extra.cz/7-fotografii-sidliste-z-mesta-ktere-dostalo-1-7-miliardy-dotace-romsti-obyvatele-tam-ziji-jako-na-smetisti/galerie
                Prve co mne napada je, ze tohle s chudobou nema co spolecneho. Ale ze jde o celkove neprijeti celeho systemu.

                Zatimco drive byl chudy integralni soucasti spolecnosti (za krestanske ery dokonce akcentovane), dnes se z chudeho stava primo vinik (!). Chudoba je stigmatizovana (vysmivana a hanena). To je ten nejzasadnejsi rozdil. Pro mne tak chudoba sama o sobe stoji trochu stranou a do popredi se dostava vztah spolecnosti k ni.
                A problem je velkolepy: Romove o vzdelani nestoji a my jim ho v jejich zajmu zacneme nutit. A jsme opet u socialniho inzenyrstvi. Mame na to pravo? Nemame?
                Romove jsou titiz svym zpusobem nase cerne svedomi- zatimco my jsme systemu podlehli, oni nam ukazuji druhou stranu mince, urcitou nepokorenost a svobodu, cimz zaroven cely system obzalovavaji a nas ukazuji jako jeho obeti, cimz nas ve vlastnich ocich ponizuji (jsme slabi a prohrali jsme).

                Trochu shrnuto: problemem je dostatek viry a nadeje. To krestanstvi zvladlo docela dobre a prislibilo zivot budouci, zatimco sekularni stat se s tim vyrovnal pragmaticky a dovolil vertikalni socialni mobilitu coby „sanci“.
                No a dnes nemame ani jedno.

                Cimz samozrejme nerikam, ze chudoba jako takova neni problemem, samozrejme, ze ano. Ovsem jeji reseni je odsunovano cestou odstupu spolecnosti od ni, ktera rezignovala na jeji prijeti a i na jakykoliv soucit s ni.
                A podle meho neni reseni udelat ze vsech chudych relativne bohate, protoze k tomu chybi planetarni zdroje (tady jde samozrejme o definici chudoby, zda- li do kazde rodiny patri auto, pracka, potraviny v cirka 40% prebytku (zhruba tolik jich Zapad vyhazuje) atd. Touz jsme ale zase nazpet u systemu, ktery uznava jen jednu prioritu a tou je statisticky rust.

                • Tribun

                  To, že chudoba vždy byla, přese ještě neznamená, že musí být i nadále. Jedna věc je chudoba v podmínkách omezených zdrojů a něco jiného chudoba v podmínkách zdrojů přerozdělovaných. Myslím, že nejde ani tak o to, aby všichni žili v luxusu, ale aby nikdo nežil v devastující bídě, tj. bez přístupu k přístřeší, pitné vodě, zdravotní péči a vzdělání. Problém je v tom, že bohatství je statusová proměnná, kterou určuje míru lidství. Podle mě by bylo chybou si na chudobu zvykat, protože pak si už klidně můžeme zvyknout i na tu příslovečnou šibenici. Pokud jsme odvykli, jak s chudobou žít, je to jedině dobře, teď už se jen musíme naučit, jak žít bez ní.

                • hauptmann

                  Já jen něco k té chudobě, jejímu stigmatizování a lidské společnosti, vztahu k chudobě. Je otázka, co nazýváme chudobou. Pohled zvenčí skupiny nemusí být totožný s tím, jak se vnímá ta která skupina či jednotlivec sami sebe. Jsou lidé, kteří žijí velmi skromně (podle mnohých jsou chudí) a chudobu nepociťují, a ani na tom nepotřebují nic měnit. A naopak. Skutečná chudoba je někde definovaná a pro danou společnost existuje nějaký všeobecný úzus, co by měl mít jedinec ve společnosti k dispozici, aby netrpěl frustrací z dané situace, nebo dokonce fyzickou újmou. Jednou z psychologických frustrací je, jak jste napsal, stigmatizace. Nevím, jestli minulá společnost přijímala chudé nějak lépe, ale dost o tom pochybuju. Ta stigmatizace pochází právě z minulosti, kdy se vyšší vrstvy absolutně odmítaly s chudými kontaktovat, navzdory tomu, že víra učila něco jiného. A teprve moderní společnosti po mnoha peripetiích přijaly určitou zodpovědnost za své nemocné, chudé, postižené…

                  U Cikánů to je navíc kombinované s jejich osobními a společenskými specifiky. Jistě, pokud mají jiný pohled na konformitu, svobodná společnost by jim měla vyhovět a podpořit je v tom. Jenže ono to jaksi nejde – nefunguje to. A pokoušeli se mnozí. Jednoduše není tady tak velký prostor, aby zde mohla žít „svobodně“ a paralelně poměrně lidnatá komunita svým životem, jako třeba Aboriginci nebo jiné národy, mimo hlavní populaci. Navíc, Romové nechtějí žít mimo, naopak. Oni se cítí být těmi chudobnými, jímž stát/systém/majorita odepírá právo na lepší život. V mnohém mají pravdu. Jenže pokud nechtějí žít mimo, musí akceptovat jisté normy, protože není možné, aby na jednom malém území platilo víc právních a společenských norem paralelně. A nejsou na to ani prachy.

                  Problém u asociálních skupin a tedy i romských (nevnímat negativně), je právě v těch osobních specifikách, kde dominují nízké volní vlastnosti a špatné vzory v nejbližším okolí. Není to v tomto případě jen a jen v nízkých příjmech. Neadresná ekonomická podpora nijak speciálně k lepším výsledkům nevede, myslím tím, nevede ve větším měřítku. A samozřejmě je zde i ona stigmatizace. Bohužel, obávám se, že i po odstranění jakékoliv averze například vůči Romům, se nic podstatného nezmění, protože změna jen jedné části společnosti nepomůže. Pozitivní diskriminace dle západního vzoru také k ničemu nepovede, spíš danou situaci zhorší, protože každá podobná vyloučená minorita má ta svá specifika na tom kterém území, neplatí univerzálně. Tato skupina potřebuje hlavně také osvětové vedení, aby přijala zodpovědnost za svůj život, protože jinak bude jen obtížnou černou dírou, kam se budou bezvýsledně nalévat prostředky a nic z toho (například celkem slušné výsledky mají církve v malých skupinkách). Navíc jsou tady také další vyloučení z řad majoritní společnosti.

                  Trochu jsem odbočil díky vaší zmínce o romské skupině… Odbočil jsem dost, skoro to vypadá, jako bych naše chudé (Romy) právě ostigmatizoval, ale není to tak myšleno, naopak. O chudobě se toho nakecalo už moc, ale pravdou je, že planeta je schopná svoje děti stále uživit. Jen se její bohatství, přírodní a lidské zdroje nepřesouvají rovnoměrně. Je to v lidské povaze a napsalo se toho skutečně hodně. Platí známý výrok matky Terezy o nasycení chudých a bohatých. Citovat nebudu, každý ho známe.

                • Tribun

                  Přijmout odpovědnost za svůj život… Jakou? Tu, kterou mají přijmout nezaměstnaní za to, že přišli o práci, nebo snad tu, kterou mají přijmout podvedení za to, že se nechali napálit?

                • hauptmann

                  Čekal jsem, Tribune, že se někdo ozve v podobném duchu, proto jsem uvedl, že zdánlivá stigmatizace není tak myšlená. Je to na dost dlouhou úvahu a popsáno toho bylo už hodně. Nikde jsem nehovořil o tom, že třeba mladá rodina oklamaná podvodníky spřáhlými s katastrálními úředníky při pořizování bydlení si za svoji „blbost“ může sama. To je kriminální čin. Nebo člověk, kterého zaměstnavatel zneužil za mizernou nebo nulovou mzdu a vykopl na ulici. Tak hloupý opravdu nejsem.

                  Myslel jsem to asi tak, že některé lidi je třeba vést a uvedl jsem právě romskou komunitu. Vlastně se to týká ve většině případech jenom jich. To proto, že Embéčko Romy zakomponoval do ukázky těch nejchudších, zareagoval jsem na něj. Měl pravdu, že jsou první na ráně, a jsou oproti majoritě specifičtí v pojetí přístupu k životu. Tam je třeba kromě podpory ještě i vedení, osvěta. Koneckonců pozitivní diskriminace je svým způsobem vedení také. Je to specifický případ chudoby.

                  U člověka běžně vykořisťovaného systémem tohle není potřeba, tam je nutno plné uplatnění nároku na slušnou odměnu, penzi a právní ochranu. Pokud platíme státu více než polovinu z příjmů na daně + odvody a tváříme se jako sociální stát, měl by stát tu sociální politiku i dělat. A tvrdě postihovat hyenismus šmejdů a podvodníků, k nimž řadím i některé „zaměstnavatele“. A v neposlední řadě se tak chová ke svým chudým i samotný stát a některé jeho zabetonované úřednictvo.

                  Přístup k sociálním nerovnostem je podle mě daný tolerancí společnosti ke všem nešvarům, které k nerovnostem vedou. Akceptace korupce, nízká vymahatelnost práva, neschopnost empatie k druhým, nevšímavost, chamtivost, glorifikace bohatství orientálního typu… A samozřejmě v neposlední řadě globální ekonomika. Šmejdi v nadnárodním měřítku.

                  Chudoba je komplexní problém.

                • Tribun

                  Jen jestli si společnost tu toleranci nepěstuje, aby měla klacek na Romy, nebo obecně na šúdry. Takové to že když nebude možné vyjebat s nikým, nepůjde vyjebat ani s Cikánama, tak abychom si uchovali možnostvyjebávat s Cikánama, tolerujeme vyjebávání se sebou. Že jsme nakonec ojebaní víc, než ti Cikáni, je jen náš problém (který si nepřipouštíme).

                • hauptmann

                  No možná by stačilo pro začátek zaplatit za kvalitní práci slušnou mzdu, aby se Pán nemusel obracet a hořce plakat. Vzhledem na to, že jsem postřehl okolo Cikánů jistou „podnikatelskou“ aktivitu týpků znalých práva, dostal jsem takový pocit, jestli ta vyjebávačka není i z jejich strany. Ale co tam po Cikánech. Máme tady nějakou produkci, výnosy, víme jaké jsou finanční toky, kam to vše plyne? Já zacáluju úplně všechno a pak poslouchám vřískot někoho, kdo má apartmá na Manhattanu a registraci firmy na Kypru, jak se nutně musí zrušit minimálka a snížit odvody, protože on chudák nedokáže udržet svoje firmy. A vrchní místní přikyvovači mu freneticky tleskají. Přitom za hranicemi směrem na západ by rovnou dostal za podobný požadavek po hubě.

  2. embecko

    Jeste k TTIP: Rakousko hlasi celkem 20 tisic demonstrantu (asi 0,2% obyvatel), Nemci hlasi z kazdeho mesta cirka 1 tisicovku demonstrantu, celkem asi 100 tisic lidi (0,1% obyvatel).
    Ted clovek uz chape, proc existuji svobodne volby a svoboda projevu: nesvobodu neni treba nikam prinaset, nesvoboda je skryta uvnitr lidi.
    TTIP bude historickou udalosti a mne pritom opousti pochybnosti, ze s jejim prijetim bude nejaky problem. Opet si nelze rici nez „mate, co jste chteli“ a zaroven politovat ty, kteri se svezou nedobrovolne…ale to uz je osud.

  3. Zrcadlo.blogspot.com

    Rodiče, pro které vzdělání nepředstavuje žádnou hodnotu, nemají sebemenší motivaci k tomu, aby vedly své děti k dobrým školním výsledkům.

    Když je dítě hajzlík, který vinou zanedbávání ze strany rodičů nedokončí ani zvláštní školu (ač má intelekt v pořádku), státu je to upřímně jedno. Dávky vyplácí stejné jako rodičům, kteří se o potomky starají.

    Jak už jsem psal mnohokrát: stát musí sociálně slabé motivovat ke změně přístupu k dětem a ne jim dávat peníze za nic.

    Slušní pracující lidé, kteří si vinou českého bordelu nemohou vydělat na slušný život, to je trošku jiná kapitola.

    • Tribun

      Pokud selhávají rodiče, je tu stát (společnost), který by měl místo nich nabídnout dětem šanci, kterou jim rodiče nedali, a ne je hodit přes palubu s tím, že si jejich (!) rodiče pomoc nezaslouží. Ale proč trestat děti za chyby rodičů a do budoucna tak zatěžovat celou společnost multiplikací problémů místo jejich řešení? Stát nemá sociálně slabé k ničemu motivovat, nemá ani odměňovat, ani trestat, má umožňovat. Vzdělání totiž není soukromý statek, jak nám to neoliberálové neustále sugerují, ale veřejný, jak po hříchu málokomu dochází.

      • Tygr

        O čem to tu sakra zase píšete? Vzdělání je v ČR zdarma a přístupné všem. To nevíte? Co potom chcete komu umožňovat?

        • Tribun

          Je mi skoro trapné takové otázky pokládat, ale rozumíte psanému textu? Ten problém je totiž o něčem trochu jiném. Financovat je podmínka nutná, nikoliv postačující, nehledě k tomu, že MŠ zadarmo nesjou, ani ty státní, resp. obecní. To jste nevěděl?

      • Zrcadlo.blogspot.com

        Souhlasím s tím, že je vzdělání veřejný statek.

        Ale:
        Pokud nejsou sociálně slabí rodiče motivovaní, můžeme umožňovat, až se z nás bude kouřit, ovšem jejich postoj k dětem tím nezměníme, dál je budou zanedbávat.

        Klučina 6 let, zavšivený, neumí barvy, nic nenakreslí, nemá základní hygienické návyky, nerespektuje autoritu. Vše zásluhou rodičů. Jakou šanci mu chcete dávat?

        Vynechat rodiče? To půjde, jen pokud začneme děti masivně odebírat. A to rozhodně není správná cesta, viz kriminálníci z dětských domovů nebo putovní děti střídající pěstouny.

        • Tribun

          Já také netvrdím, že to je problém, který má jednoduché řešení. Hodit toho kluka přes palubu s tím, že je to věc rodičů? To se nám stejně nevyplatí, jen o něco později. Odebírání dětí také není řešení, zejména měli-li by pěstouni fungovat na komerční bázi. Nevím, ale tak nějak si myslím, že takovýchto extrémních případů nebude tolik, aby se na jejich základě daly dělat závěry o celém problému. Podle mě by jako základní východisko mělo stát, že dítě není majetek rodičů, ale občan, který má nárok na ochranu svých práv ze strany státu (společnosti).

  4. Ota

    K článku je následující odpověď – resp. zde je příčina a ostudné zjištění že ČR odmítá respektovat pravidla (ke kterým se sama zavázala je dodržovat) civilizovaného světa, jehož jsme součástí – tedy EU. Rasismus patří na Východ a je smutné že 80% lidí si neuvědomuje že tím škodíme sami sobě a exkomunikujeme se z vyspělé společnosti.

    „Představte si, že jste náměstkem na ministerstvu školství a musíte se před zraky ambasadorů z Kanady, Švédska, Dánska, Norska, zástupců z dalších evropských zemí a EU zpovídat z toho, že ČR není ani po mnoha letech od ostudného rozsudku Soudu pro lidská práva ve Štrasburku (známého jako D. H.), který usvědčuje tuto zemi z rasové diskriminace ve veřejném vzdělávání, zpovídat z naprosté neschopnosti s tím něco podstatného udělat. Je to smutné, ale díky tomu, že drtivá většina učitelů – a společnosti obecně – se domnívá, že Romy je nutno ve vzdělávání segregovat, má tento stát v Evropě pověst zaostalé země, na kterou je třeba dohlížet. Nejsmutnější je, že zcela oprávněně.

    Za podpory skandinávských velvyslanectví uspořádala nadace Open Society Fund v pátek 17. 4. kulatý stůl na téma rovných příležitostí ve vzdělávání. Toto téma je pochopitelně mnohem širší a nevztahuje se pouze k etnickým minoritám, jenže v ČR je situace taková, že právě (ne)vzděláváním dětí z romského etnika překonáváme měřítka civilizovaných zemí.

    Žijeme totiž v zemi, kde 80 % učitelů zastává názor, že je lepší vzdělávat odděleně. Jak totiž říká prezident Zeman, tato formálně „morální“ autorita, „je jim mezi svými lépe“. Žijeme v zemi, kde rodiče otevřeně dávají ředitelům škol najevo, že „jejich děti s žádnými cikány do školy chodit nebudou“ a kde je šikana romských dětí ve školách brána jako kolorit všedního dne. Žijeme v zemi, kde jsou školy, které dokázaly, že je možné vzdělávat děti bez rozdílu etnika společně, stavěny do role narušitelů veřejného pořádku a kde je jim do očí tvrzeno, že něco takového není reálně. Představte si, že budete před někým jezdit na kole a on vám bude tvrdit, že je přece zhola nemožné udržet rovnováhu na dvou úzkých kolech bez jakékoliv další opory. Nemáte žádný další prostředek, jak ho přesvědčit.
    I kvůli této zabedněnosti zahájila loni v září Evropská komise proti ČR tzv. infringement proceedings, což je v podstatě vyšetřování kvůli možnému porušení mezinárodně uznávaného práva, jež předchází soudnímu procesu. Tento stav trvá, protože ČR doposud nebyla s to uspokojivě dokázat, že podnikla taková opatření, která by zamezila opakování toho, co bylo v roce 2007 seznáno štrasburským mezinárodním soudem jako vážné porušení lidských práv celé skupiny obyvatel.“

    See more at: http://www.blisty.cz/art/77161.html#sthash.ab18l2zg.dpuf

    • Tribun

      Prosím vás, kde by se rasismus vzal na východě, co by tam dělal? Rasismus je náš západní vynález, produkt našich vynikajících hodnot, jako třeba je kolonialismus (no ano, ta kolonizace a vykořisťování musely být nějak vědecky a vznešeně odůvodněny).

  5. tresen

    Zeman by se mohl od Kima dozvědět ledacos. Třeba jak se zbavit nepohodlných osob, včetně příbuzných. Mohl by mu v důvěrném rozhovoru prozradit, jestli strýce Čanga opravdu předhodil hladovým psům.

    • Tribun

      Ale kdyby chtěl vědět (nechme teď stranou, na co by to potřeboval), jak to udělat tak, aby to nebylo nic proti ničemu, udělal by lépe, kdyby se zeptal Obamy. Toho by ale v Moskvě stejně nepotkal, protože pan Obama se rozhodl oslavit 70. výročí vítězství nad fašismem podporou ukrajinských fašistů.

    • mistralius

      kdo tyhle „zprávy“ ze Sev. Koreje vynáší? Nebo US sledovala strýce Čanga ze satelitu? Mnohem pravděpodobnější se mi zdá, že jde o US propagandu určenou stádu bečících ovcí.

  6. tresen

    Michal píše:
    „Co je špatného na situaci, kdy jsou děti bohatých rodičů bohatší a vzdělanější, než děti chudších rodičů? Jsme někomu povinováni každou generaci znovu „zamíchat“? Proč?“
    Nejde přece o žádné jednorázové „zamíchání“ sociálními vrstvamí jednou za čas, ale o soustavnou snahu, aby se talenty nepromrhávaly jen proto, že neměly šanci projevit se včas.
    Příklad: česká vzdělanost 19. století vyrostla převážně z praxe školských řádů, které poskytly příležitost venkovským dětem.

  7. tresen

    Zprávu o podivné popravě generála Čanga přinesly jako první čínské noviny Wen Wei Po. Americký tisk ji naopak zpochybňoval.
    Že byl Čang popraven, severokorejský režim netají. O Čangovi bylo řečeno, že tento opovrženíhodný lidský odpad, který je horší než pes, spáchal trojnásobně prokleté činy proradnosti, když zradil tak hlubokou důvěru a nejvřelejší otcovskou lásku, kterou mu projevovala strana a vůdce.

    • Tribun

      Hmm… a nebyla ona to náhodou tehdy nějaká čínská obdoba našeho Infobadenu, což západní se svým velmi omezený (jazykově a kulturně) přístupem k čínským zdrojům nepoznali?

  8. Anonymní

    Jak jsem se dočetla na Googlu, pod stejným čínským názvem / 文汇报 / vycházejí dva listy, jeden v Hongkongu, druhý v Šanghaji. Oba byly založeny už někdy v třicátých letech, takže o něco jako Infobaden zřejmě nejde. Nepodařilo se mi zjistit, který z nich zveřejnil onu zprávu.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s