Pustina (ČSFD) je chválená a oceňovaná česká detektivní série a já musím uznat, že právem. Pokud jsem před časem vysoce hodnotil Labyrint, tak Pustina je o třídu možná dvě lepší, zejména proto, že je civilní, naprosto logická a konzistentní a zcela se obejde bez jakéhokoliv mysteriózna. Pokud bych hledal něco, co Pustině vytknout, tak jedině že by mohla být o díl kratší a některé vedlejší dějové linie nemusely být sledovány tak důkladně, je ovšem otázka, jestli tomu tak je proto, aby byla dodržena nasmlouvaní stopáž, nebo proto, aby diváka udržovaly v napětí a záměrně ho mátly; skoro se přikláním k druhé možnosti.
Pustina není jen název díla, je to i jméno obce kdesi na průmyslové periferii republiky, ve které je umístěn diagnostický ústav, a zároveň je to velmi výstižný popis krajiny poznamenané povrchovou těžbou. A nejen krajiny fyzické, je to i trefný popis krajiny mentální, zdevastované ztrátou životní perspektivy.
A v této P(p)ustině se ztratí čtrnáctiletá dcera starostky Pustiny Miša. Hledání je dlouho marné, až je dívka nalezena mrtvá poblíž domu svého otce, jenž s rodinu nežije. Podezřelých je mnoho, od otce přes někoho z obce, komu vadí, že starostka pořádá referendum a blokuje tak prodej domů těžební společnosti (není vám tento motiv povědomý?), až po delikventy z ústavu, nikoho se nicméně nedaří usvědčit a když je pachatel nakonec odhalen, je to odhalení stejně překvapivé, jako banální, přitom ale naprosto logické, žádný oslí můstek, žádná berlička.
Co je na Pustině asi nejvýraznější je bravurní vystižení atmosféry zmaru, strachu, nenávisti, zoufalství a zároveň obyčejnosti, které je místy až k nesnesení. V Pustině nejsou žádná monstra, jako v hollywoodských thrillerech, ale ani žádní superhrdinové, všichni jsou tak nějak obyčejní, nikdo není bez chyby, nikdo není dokonalý a záleží na okolnostech, jak se projeví. Ani rodiče malé Míšy, ani sousedé, ani policajti, kteří nejsou ani zkorumpovaní, ale ani žádní Sherlockové, a dokonce ani chovanci z ústavu nejsou žádné vtělení zla, byť tak na prvních pohled mohou vypadat, ale spíše oběti podobných pustin po celé republice.
Velmi výrazným, byť pasivním, aktérem je krajina, která je povědomá i cizí zároveň. Krajina, která na první pohled vypadá jako severočeské uhelné pánve a zámek, který v ní figuruje, je podle všeho Jezeří, nicméně leží v polském pohraničí a když je řeč o konkrétním místě, tak je to Liberec.
Je to krajina bez krásy a bez perspektivy, šedivá a uondaná těžbou, stejně jako lidé, kteří v ní žijí. Již jsem to zmiňoval, ale toto je zkrátka klíčový atribut, určující vše ostatní. Práce v dolech je čím dál tím méně a na vytěžené uhlí už nemůže být nikdo pyšný, protože zájem zbytku republiky vzbudí periferie jedině když se ztratí dítě, nebo je pak nalezeno mrtvé. Společnost periferii opustila, ale lidi, kteří na ní žijí, tam zanechala, vzala si s sebou jen jejich perspektivu. Zjevnou materiální bídou nikdo netrpí, jen nikdo neví, co se sebou. Proč studovat, k čemu to bude? Proč zůstávat, když všechno spolknou doly? Proč odcházet, když ani doly nemají budoucnost?
Pustina. Zapomenutá, vytěsněná pustina. Ale i v té pustině žijí lidé a žijí, jak umí.
To vše bravurně vyjádřeno filmovými postupy. Ovšem je to čistě fikce, nebo nás nutí vzít na vědomí problémy, které nechceme vidět – problémy lidí bez perspektivy?
Tribun 
Vydržel jsem sledovat jeden díl. Je to takový Twin Peaks naruby: ani jedna zajímavá postava, všichni jsou obyčejní, předvídatelní.
Twin Peaks jsem nikdy neviděl (nebo si ho nevybavuji), takže nemohu soudit, ale předvídatelnost a čitelnost není zase až tak špatná cena za uvěřitelnost. Já ovšem tu předvídatelnost ninijak intenzivně nevnímal. Mě zase iritoval třeba takový Dexter, to byla na můj vkus postava zajímavá až moc.
Twin Peaks je klasický, už cca 30 let starý seriál Davida Lynche, na stejné thema. Od té doby byl mnohokrát napodobován, ale nikdy, aspoň IMHO, nepřekonán. Pustina má navíc docela slabou kameru a ani herecké výkony mi v prvních dvou dílech nepřišly nijak skvostné.
Nechci vypadat jako hnidopich pane Pecino, ale když jste tedy viděl jen jeden díl (předpokládám, že první), jak víte, že herecké výkony byly v prvních dvou dílech neskvostné ? Pozn. neviděl jsem ani minutu seriálu, takže nejde o polemiku nad herci. Já jen, že vy sám se na svém blogu právě na slovíčkách celkem „točíte“.
V té době jsem viděl už dva díly, mezitím i zbytek. Dojem je stále stejný: Stivínová nemá co hrát, Dušek naopak dostal nesplnitelný úkol. Není rozumně představitelné, že by někdo trpěl záchvaty, při nichž by nebyl schopen se ovládat a pak si nic nepamatoval, a přitom nebyl v ústavu. Ale někteří herci byli skutečně dobří: Křenková jako dcera Klára, Oskar Hes jako Filip „Pásek“ Paskowski, docela dobrá byla i Eva Holubová jako hospodská a matka „vařiče“ pervitinu Lukáše. Celé to má být postaveno na vytváření depresivní atmosfery zanikající vesnice, což se někdy daří, někdy ne. Škoda, že není tak dobrá kamera jako v Cirkusu Bukowski nebo v Raplovi; tam byly mnohé záběry samoúčelné, ale do Pustiny by se hodily a seriál by tolik nenudil.
Zatim jsem videl dva dily, ale Twin Peaks mi to nepripomina. Je to celkem fajn a tesim se na treti dil. Cirkus Bukowski a Rapl postavene na Cermakovi se mi ale zatim libily vic.
Z těch tří seriálů je zdaleka nejlepší CIrkus Bukowski. Rapl mi způsoboval téměř fysickou trýzeň nedomyšlenými, realitě neodpovídajícími scenáři, a Pustina mě nudila. Paradoxně nejlepší je ten seriál v místech, kde se zabývá okrajovými postavami, např. Lukášem, Filipem nebo tou prostitutkou, která měla Sikorovi poskytnout alibi.
Vyčítat českému seriálu, že není jako Twin Peaks, by mě fakt nenapadlo. I v globální produkci je s tím máloco srovnatelné.
Sovy nejsou tím, čím se zdají být, a lidi, kteří umí vymyslet takovou hlášku, jsou vzácní.
Pustinu jsem neviděla, ale možná příští příležitost využiju.
S Twin Peaks se prostě bude každý seriál na stejné thema srovnávat, s tím nic nenaděláte.
Ty mentální pustiny bohužel často vznikají i v hlavách odepsaných lidí žijících v odepsaných krajích, kde je jinak na pohled krásně… O čemž mohu svědčit z vlastní dlouholeté zkušenosti prožité v různých částech pohraničí, včetně jedné „díry u Hanušovic“.
Bohužel o těch odepsaných často rozhodují papaláši, kteří je snad ani za lidi nepovažují.
Mám pocit, že poslední díl poměrně zdařilou sérii úspěšně zabil. K otevřenému (i skrytému volání) po přísnějších trestech (zde pro mladistvé) byste mohl trochu ostražitější. (Nejméně stejně, jako Vás znepokojuje nástup teokracie v Čechách.)
Když to zmiňujete, tak vám musím dát za pravdu, že tento motiv tam je, ale asi v mém případě nepadl na úrodnou půdu, protože jsem ho úplně pustil z hlavy.
Ono tohle volání/přísliby/realizace zpřísnění trestů jde ruku v ruce s dalšími hnusy. Tohle z raději hlavy nepouštět. V žádném případě.
Výborná ani ne tak recenze, jako extenze, zasazení do kontextu reality http://denikreferendum.cz/clanek/24289-o-pustinach