Z moci soukromé zavřeno

Pokus o dobytí amerického Kapitolu trumpisty, altrightisty, qannonisty a jinou patologickou sedlinou 6.1.2021 skončil po pár hodinách, pěti mrtvých a spoustě rozbitého skla tím, že se na nevýhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách nic nezměnilo. Nejhmatatelnější výsledek tohoto povstání ve sklenici piva tak nakonec bylo zablokování skoro všech účtů stále ještě pár dní úřadujícího amerického prezidenta na sociálních sítích, jeho první jednoznačná deklarace, že úřad Bidenovi předá, a zděšení Američanů z toho, jak chutná jejich vlastní medicína. Tedy ne že by si to oni sami většinově uvědomovali, ale zbytek světě vidí jasně, že útok na Kapitol se odehrál přesně v intencích barevných revolucí a dalších USA podporovaných hnutí požadujících z ulice revizi výsledků voleb, a to včetně organizace protestů na sociálních sítích. A tím se dostáváme k jádru pudla…

Tou sociální sítí, na které se útočníci zorganizovali, byl totiž Parlel, síť, o níž jsem doteď ani nevěděl, že vůbec existovala. Ten minulý čas je zcela na místě, protože už reálně neexistuje. Efektivně ji zlikvidovaly velké internetové korporace, když Google její aplikaci odstranil ze svého aplikačního storu a následně jí Amazon vypnul servery. Potrefené husy samozřejmě hned začaly kejhat o omezování svobody slova, aniž by si uvědomili, že obě soukromé firmy jen uplatnily svoje právo dělat si se svým majetkem, co je napadne, tedy právo, které ti samí lidé jinak považují za absolutně nejsvatější. Tak třeba teď alespoň části z nich dojde, jak je nedotknutelnost soukromého vlastnictví problematická, zejména jde o vlastnictví infrastruktury.

Sice bych nejspíš měl být rád, že fašistům (minimálně na část z nich toho dnes již poněkud zprofanované označení sedí jako prdel na hrnec) konečně někdo šlápnul na krk sebral jim možnost snadné organizace a propagace, ale nejsem. Nejsem, protože mi v hlavně na pozadí pořád zní Niemöller se svým: „Nejdřív přišli pro komunisty, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista. Pak přišli pro Židy, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid. Pak přišli pro odboráře, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář. Pak přišli pro katolíky, a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant. Pak přišli pro mě a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.“ Dnes sice umlčeli bílou lůzou, ale zítra mohou korporace takto umlčet ekologické aktivisty či bojovníky za sociální spravedlnost, práva žen, rovnost homosexuálů a vlastně každého, o kom usoudí, že jim kazí nebo by mohl kazit kšefty. Na každého se dá totiž aplikovat ta část smluvních podmínek těchto korporací o „nečinění zlého“, o níž jsem si až doteď myslel, že je tam kvůli tomu, aby firmy mohly zasáhnout proti těm, kteří využívají jejich infrastrukturu k ofenzivím útokům na další služby či infrastrukturu, jako jsou útoky typu DoS či provozování phishingových serverů, botnetů etc. Firmy se ale zjevně nežinýrují vztáhnout tato ustanovení i na služby, které na nikoho neútočí, ale jen zprostředkovávají závadný obsah.

Samozřejmě, že Parler se může zařídit podle dobré rady, kterou měla pravice zatím vždy připravenou pro levici, když ji vyháněla z médií: založte si vlastní a pište si tam. A Parler s tím podle vlastních slov také hned začal. Jenže i když si Parler nakoupí vlastní servery, jakou má záruku, že mu je opět pod záminkou porušení bodu smluvních podmínek o „nečinění zla“ nevypne majitel hostingového centra, kam je Parlel umístí? Dobře, servery si můžou šéfové Parleru dát do svých garáží, ale kde mají jistotu, že jim majitel drátů pod stejnou záminkou neodstřihne internetové připojení? Nebo elektrárna elektřinu pro pohon serverů? I kdyby si pořídili skoro všechno vlastní, jednu věc vlastní nikdy mít nemohou: internet. Pořád bude něco, co jim může někdo pod záminkou porušení smluvních podmínek upřít a znemožnit jim tak fungování.

A není jen internet. Představte si, že vám operátor zruší SIM, protože jste telefonovali někomu, kdo je nějakém blacklistu.

Kde je hranice mezi tím, co si soukromý vlastník ještě dovolit může, a co už nesmí, i když jde o jeho majetek? Otázka stejně stará, jako dělnické hnutí samo. Za sebe to vidím tak, že provozovatel webu nebo sociální sítě, kterou provozuje pod svojí značkou, jako je třeba Twitter, může příspěvky i účty mazat (byť by toto své právo měl využívat velmi střídmě a uvážlivě), ale majitel hostingu nemůže vypnout server, které někdo provozuje pod svojí značkou, stejně jako majitel přenosové infrastruktury nemůže odmítnout spojení, která na závadový server vedou, jenom proto, dotyčný provozuje něco, co se majitelům infrastruktury nelíbí. Alespoň ne bez soudního příkazu.

Jako společnost na jednu stranu potřebujeme mít možnost regulovat aktivity, které nás ohrožují (obchod s drogami, dětskou pornografii a krácení daní také regulujeme a vyjma kriminálníků a hrstky zákonně zlých myslitelů na tom nikomu nic špatného nevidí), na druhou stranu potřebujeme ochranu před svévolí a aktivismem korporací, aby nemohly vypnout každého, kdo se jim znelíbí, třeba tím, že bude kritizovat pracovní podmínky v některé z jejich divizí. (Ano, na tebe myslím, Amazone.) Toto vybalancovat bude těžké, ale měli bychom na tom začít usilovně pracovat. A zcela přitom ignorovat koncept nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, protože je-li někdo tak velký a silný, že má moc nad ostatními, musí být regulován, stejně jako musí být regulována možnost imunizovat podněcování násilí a nenávisti odvoláváním se na svobodu slova.

Přemýšlím o tom, tak jako by o tom měl přemýšlet snad každý, ale zatím jsem nevymyslel nic víc, než co jsem vám teď předložil. Ale jak říkají Číňané: „I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem.“ Tak bychom měli vyrazit. Máme před sebou jedno z nejdůležitějších dilemat, která musíme rozhodnout, dilema, které je ve své podstatě velmi staré a stále nevyřešené, a které se teď jen připomíná v nové formě, umocněné technologickým pokrokem: Jedinec, nebo společnost? Veřejné, nebo soukromé? Právo, nebo povinnost?

Hlavně nenechme se zaslepit tím, že velké soukromé korporace pro jednou stojí zdánlivě na té správné straně.

33 komentářů: „Z moci soukromé zavřeno

  1. Současný internet a sociální sítě připomínají stav letectví před r. 1914. Tehdy se také mohl do vzduchu vznést každý, kdo si uměl postavit letadlo, měl na to dost peněz a dost odvahy. Pak přišla Velká válka a teprve po ní pravidla leteckého provozu a úřady vynucující jejich dodržování. Ta pravidla byla často psaná krví obětí leteckých nehod.

    Že by se i v tomto případě čekalo, až bude prolito dostatečné množství krve?

    1. Vždycky se čeká, až bude dostatečné množství krve, cokoliv jiného by bylo nepřijatelné sociální inženýrství.

    2. Když už jste použil tenhle příměr, pak je taky dobré připomenout, že časem vznikly letecké společnosti, které svými letadly na svých linkách přepravovaly miliony lidí po celém světě. Z původní bezstarostnosti vinou globálního terorismu dospěly do stadia, že nutí cestující k potupným osobním prohlídkám, zakazují brát do letadel zbraně a mnoho dalších nebezpečných předmětů. Takže pokud chce s nimi někdo letět, musí vyhovět daným pravidlům a chovat se slušně, jinak má smůlu. Teď to navíc vypadá, že do letadel se nedostane nikdo, kdo nebude očkovaný proti koronaviru.
      Prezident Spojených států má ovšem svůj extra stroj a tam si může brát, co chce, a vyvádět, co chce. Má smůlu, že ho taky nenapadlo, aby si zařídil svůj extra hosting pro svou extra sociální síť, kde by si mohl po libosti vykládat své šílenosti, lhát a klít a kde by nebyl nucen respektovat pravidla nevládních poskytovatelů, jak to dělají všichni, kdo chtějí nerušeně využívat nabídku jejich služeb.

      1. O těm bezpečnostním opatřením je ovšem donutil regulátor. Trh je by nejspíš donutil také, ale až po mnoha a mnoha mrtvých. Díky regulaci to šlo bez těch hromad mrtvol.

        A pak k letecké dopravě existuje mnoho alternativ pozemních. To u sociálních sítích úplně neplatí, protože zatímco u dopravy jde o to přepravit sám sebe, u sociálních sítí jde o to potkávat se s jinými, takže alternativní síť, na které nikdo není, není tak úplně alternativa.

      2. „Prezident Spojených států má ovšem svůj extra stroj a tam si může brát, co chce, a vyvádět, co chce.“

        To je ovšem omyl. Stroj patří armádnímu letectvu USAF a musí dodržovat stejná pravidla leteckého provozu jako kterékoli jiné letadlo.

        1. Leteckého provozu se má poznámka na rozdíl od pravidel pro pasažéry netýkala.

  2. A vy mi zadarmo sloužíte – i děvka by za své zaprodání a zhanobení těla chtěla peníze, vy to děláte rád a zadarmo:-)

    Kapitalismus se vám(při lkaní na to, že vám soukromník zdarma neumoňuje, abyste ho mohl, jak říkal Marx – výměnou za zisk za prodej lana, na tom laně coby proletářský revolucionář – nechat oběsit) nejen že bude smát, ale nikdy si vás nebude vážit. Víte, třeba čInem sebevražedného atentátníka liberalismus opovrhuje, ale jako člověka si ho váží, protože v boji proti systému liberálního kapitalismu obětuje to, co má nejcennějšího. Před vámi si kapitalista, ani neuplivne…..

    1. A to jste věděl. že nejlépe slouží ten, kdo ani neví, že slouží? A možná ještě lépe ten, kdo si myslí, že je slouženo jemu. A pokud si vážně myslíte, že toužím po pozornosti nějakého kapitalisty a tady si ji jen jako zlobivé děcko snažím získat, tak jste za všechny ty roky nic, ale opravdu nic nepochopil.

  3. Obávám se že toto má pouze dvě řešení:
    Buď bude internet stejně svobodným prostředím jakým bývala obloha z hankova komentáře
    nebo zůstane nepříliš významně proměnlivou obdobou toho čím je už dnes.
    Ať nastavíte jakákoli pravidla, vždy se najdou způsoby jak je obejít, zneužít nebo překroutit ku potřebě toho kdo je aktuálně u moci.

    1. To, že lze pravidla obcházet, není argument pro jejich zrušení/nevytváření.

      Ať je u politické moci formálně kdokoli, skutečná moc je už dávno v rukách nadnárodních korporací. Jestliže provoz v sítích dosud není formálně regulován, ani náhodou to neznamená, že je svobodný. Twitter zablokováním Trumpova profilu učebnicovým způsobem předvedl, jak to s tou skutečnou mocí a svobodou je.

      Už delší dobu řada autorů poukazuje na to, že sociální sítě v současné podobě ohrožují demokracii. Další dobrý důvod pro jejich regulaci.

      Jeden ajťácký veterán, který byl u samých začátků internetu, se nechal stran sociálních sítí slyšet: „Kdybychom tenkrát před 30 lety byli tušili, kam to všechno povede, včas bychom to všechno vyhodili do povětří.“

      1. „To, že lze pravidla obcházet, není argument pro jejich zrušení/nevytváření.“
        To je pravda.
        „Ať je u politické moci formálně kdokoli, skutečná moc je už dávno v rukách nadnárodních korporací.“
        I to je pravda.
        A dokud tomu tak bude, budou to jejich pravidla.

        1. „A dokud tomu tak bude, budou to jejich pravidla.“

          Podobně jako třeba pravidla silničního provozu nebo hygienicko-epidemiologická pravidla. Když jsou to „jejich“ pravidla, tak „my“ je jistě nemusíme dodržovat.

          Která pravidla lze potom považovat za „naše“? Kdo a jak by je měl vytvářet, abys je nepovažoval za „jejich“?

          1. To je výhoda demokracie, že lze za naše uznat ta pravidla, která byla přijata demokratickým procesem. Ale jinak obecně platí, že za svá přijímá člověk pouze ta pravidla, která jsou pro něj výhodná, většinou s dodatkem momentálně.

    2. Zneužít lze ovšem i tu svobodu. Neexistuje svoboda bez pravidel, jen jsou to pravidla největšího klacku.

  4. jako primo ukazkovy zastupce pravicovych nazoru bych mel mit vuci eliminaci parloru celou radu vyhrad … ale nemam. provozovatel hostingu, a je uplne jedno jak moc velkeho hostingu, ma plne pravo se rozhodnout komu sve sluzby chce a nechce nabizet, a docela obycejne „proste nechci, a nemusim nikomu zduvodnovat proc“ je zcela dostacujici duvod, proc nekterym klientum sluzby neposkytovat … a znovu opakuji: je zcela irelevantni, jak moc velky ten poskytovatel sluzeb je, a jak moc klient ty jeho sluzby potrebuje. soukroma firma nema zadnou „spolecenskou zodpovednost“, a nema duvod ridit se jakymikoliv jinymi zajmy, nez temi vlastnimi.

    1. To nejsou pravicové názory, ale jeden velký nesmyslný blábol deprivovaného sociopatického hovada.

      1. stejne, jako nikdo nema co kecat do toho s kym pujdu na rande, co budu mit zitra k obedu, nebo komu prodam sve sluzby, nema nikdo co kecat ani do toho, komu sve sluzby neprodam. ano, v mem pripade o rozsahu a slozeni klientely rozhoduje tupy materialismus a docela obycejne prachy, naprosto vsak respektuji, kdyz nekdo k tem materialnim kriteriim prida i nejake ty emocialni zalezitosti … jeho boj, jeho nasledky, protoze ty emoce vetsinou moc velky ekonomicky smysl nedavaji, ale rozhodne v takovem rozhodovani nebudu nikomu branit.

        amazon, facebook, google, microsoft ani zadna dalsi podobna spolecnost neni nejakou „verejnou sluzbou“, aby povinne slouzili vsem, nybrz jsou to soukrome spolecnosti, pro ktere je prvotnim zajmem prospech jejich akcionaru … a ne, neshledavam na vyse uvedenem nic nespravedliveho, nemoralniho nebo zavrzenihodneho.

    2. Ponechme stranou nemožnost Romů získat slušné bydlení, bo svoboda majitelů pronajmout, komu chtějí. Co třeba taková voda? Může mi vodárna odmítnout dodávat vodu, protože se jí nelíbím? A elektrárna elektřinu? Ale proč bych potom měl já respektovat jejich majetková práva, když oni nerespektují ta moje lidská? Protože právo na život bez práva na opatření si jeho základních předpokladů jen alibistické pokrytectví pravice.

      1. Proto taky byla tragickou chybou privatizace infrastrukturních odvětví. Dalším krokem bude poukazování na to, že dodávky vody a elektřiny až do domu 24/7/365 nepatří k základním lidským právům. Až infrastrukturní korporace dospějí k závěru, že na ukončení činnosti vydělají víc než na pokračování dodávek vody a energií, nebudou váhat, příslušné ventily zavřou a vypínače přestaví do polohy vypnuto.

        1. no … nepatri. pokud prestanete za ty dodavky vody a energii platit, proste vas dodavatel odstrihne, a bude mu uprimne u zadele, jestli tu elektrinu potrebujete nebo ne, a nebude je zajimat ani to, z jakeho duvodu na ty energie nemate.

          proc by libovolna soukroma spolecnost mela delat neco, na cem nevydelava ? jenom proto, ze vy jejich sluzby a zbozi potrebujete ? ty distribucni spolecnosti vam netahaji vodu a elektrinu do baraku proto, abyste mel nejaky zivotni standard, ale proto, ze na tom vydelavaji … az vydelavat prestanou, tak svoji cinnost proste a jednoduse ukonci, a ptat se vas na dovoleni fakt nebudou. naprosta vetsina lidi totiz svoji cinnost nevykonava pro nejake to blaholidu, ale pro docela obycejne prachy … a tech par exotu, kteri to maji nastavene jinak, by nestacilo ani na prvni havarii vodovodniho radu, o nejake te vichrici a s tim spojenymi vvn taskaricemi nemluve.

          1. Proč by kritická infrastruktura měla být soukromá?

          2. Protože poptávky není z podstaty věci elastická a tak zisk zaručen, nebo proto, že si pak můžete diktovat podmínky a nemusíte se trápit nějakými parlamenty, které na vás nemohou, což vám pro změnu zaručuje absolutnost nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.

          3. Proč je soukromé vlastnictví výrobních prostředků, zejména týká-li se kritické infrastruktury, škodlivé a nežádoucí bych sám lépe nevysvětlil.

          4. No a důsledky šafářování soukromníků jsou zřejmé – jeden příklad za všechny: Kanalizační sračky v pražských vodovodech.

    3. Já bych to řekl jinak pro Hanka – budou pro vlastní nezpůsobilost „Z PŘEPRAVY VYLOUČENI.“ To není právo za všech okolností. Nic není na tomto světě garantováno jako absolutně za všech okolností vymahatelné právo – ani právo na život. Nikdo vám negarantuje že neumřete hlady, když se nebudete o své nasycení sám aspoň trošičku snažit…

      To „vylouceni z prepravy“ je citát patrne ‚institualizovaneho hovadstvi.

      Hank asi nebyl na poslední lékařské prohlídce pro majitele řidičských průkazu/ důchodců. Anebo spíš byl:-)

      Takové ‚hovadstvi“, starým lidem co řídit svůj vůz dvakrát víc potřebují než mladi (a zli protože agresivním) řidičské oprávnění násilné odebírat!!!

  5. Stejně se těším, Tribune, až vám jednou konečně dojde, že celá ta „sociální spravedlnost“, míra zakřivenosti homosexuálů, veřejné záchodky pro dvaasedmdesát mluvnických rodů, svobodná úřední volba pohlaví nezávisle na fyzické realitě, dokořán otevřené hranice pro každého náhodného kolemjdoucího a podobné vymoženosti jsou jen banksterským výmyslem, aby bylo snazší udržet lidi dole a profitovat z toho. Konečným cílem je jednotná, vykořeněná, typizovaná globální pracovní síla bez ambicí a bez pojmu o realitě, která bude v kamrlíku 1+0 radostně louskat cvrčky se sojovým knedlíkem, zatímco zbohatlík ve vile za střeženou zdí uprostřed lesů si bude ládovat do chřtánu hovězí stejk.

    Vezměte si například tu otázku rovnosti. Už od šedesátých let se pořád mluvilo o rovnosti – anglicky equality, čímž se myslela rovnost příležitostí,v tom smyslu, že vozíčkář má mít stejnou možnost startovat v závodě, jako má špičkový maratonec. Rovnosti příležitostí bylo v západním světě s konečnou platností dosaženo již na přelomu osmdesátých a devadesátých let – ale světe div se, ono se o nutnosti nastolení rovnosti mluví dál a je požadována čím dál hlasitěji. Jenom se už v tom kontextu nepoužívá slovo equality, nýbrž slovo equity – tedy rovnost výsledků. Vozíčkář už nemá mít jen právo nastoupit do stejného závodu jako špičkový maratonec; vozíčkář teď musí být na startu naložen do dodávky a odvezen do cílové rovinky, aby bylo zaručeno, že „doběhne“ dřív než špičkový maratonec (a pokud pořadatel závodu odmítne vozíčkáře odvézt do cíle, je to pochopitelně diskriminace, ne-li rovnou paraplegofobie).

    Jenže jakou výpovědní hodnotu má takový závod? Vždyť to nijak nepomůže ani tomu samotnému vozíčkáři, protože vítězství v takovém závodě je objektivně bezcenné, i kdyby trofej za první místo byla třípatrová. Takže komu to pomůže? Tomu, kdo chce ambice obyvatelstva srazit na úroveň nejnižšího společného jmenovatele („V rámci odstranění nerovností zašlapat všechny hrboly a pak už se jen klouzat“, jak zpívala v dřevních dobách Znouzectnost), aby nikdo o nic neusiloval a nikdo se o nic nesnažil (protože usilovat o něco je teď prý „bělošské“ a muset se snažit je diskriminační!). To ale přece nejsou ideály levice tak, jak si je pamatujeme ze školy, ne? Copak lidé, kteří dostávají trofeje za účast a nechávají se do cílové rovinky odvézt, mají naději zúrodnit Saharu, osídlit Měsíc a Mars a vydat se ke hvězdám? „Vyřiďte prosím na Měsíci, vyřiďte mezi hvězdami, co chceme všichni dneska říci: že přijdem brzo za vámi!“ Ne, nepřijdem, protože naše nejlepší mozky namísto fotonových raket vynalézají jen další a další smyšlené menšiny, aby bylo pro koho vymýšlet nová netušená lidská práva (a s nimi nové netušené formy diskriminace). A banksteři se chechtají do hrsti: to by tak scházelo, aby se nám plebs rozutekl do vesmíru a udělal se tam sám pro sebe!

    1. Tu sociální spravedlnost máte mezi ostatním výčtem údajných „banksterských výmyslů“ proč?
      Nebo ty uvozovky jen u ní mají nějaký hlubší a skrytý smysl?

  6. Nevím, ale pokud někomu platím za hosting a on mi svýmu platícímu zákazníkovi jen tak zruší službu a vyhodí, tak podle teorie takovej kapitalista brzy nebude kapitalistou… Něco jinýho jsou pofiderní služby zdarma typu Fujbůk nebo Cwikr.

    1. Pokud mi jsi platícímu zákazníkovi jen tak zruší službu, tak se ukáže, že podle VOP na to měl právo.

      A jestli už brzy nebude kapitalistou, tak se velice brzy ukáže, ale osobně tipuji, že Amazon nebo Google jen tak nezaniknou.

  7. fašisti jsou “demokrati”, takže už na začátku je zřejmý, žes vyplodil blábol

Komentáře nejsou povoleny.