Motorola zavražděn


V Doněcku byl zavražděn legendární válečník a kapitán povstaleckých vojsk Motorola, vlastním jménem Arsen Pavlov, muž který přežil již skoro tolik  pokusů o atentát, jako Charles de Gaulle, jen ten poslední ne. Separatisté hovoří o faktickém vyhlášení války ze strany Kyjeva, Kyjev se raduje jak mafiánský boss, když někde sejme policajta. Těžko říct, kdo to udělal, jestli by na to Kyjev měl prostředky a schopnosti, jestli pro ně a za něj udělal někdo jiný, nebo jestli je to důsledek nějaké vnitřního boje mezi separatisty, protože jak naznačuje tato lakonická zpráva, ani Kremlu ještě nedávno opěvovaný hrdina chybě nebude,  ale nic naplat, takovýto atentát je přesně to, co Ukrajina nepotřebuje, má-li situace zklidnit a horké hlavy vychladnout. Jenže někdo evidentně nechce, aby vychladli, někdo chce válku. A jestli ten někdo je západní protégé Kyjev, je to, jako kdyby ji chtěl Západ sám. Řeči o svobodě a demokracii jsou hezké, ale co se počítá, jsou (ne)činy. Bude-li válka na Ukrajině další válka, nebude to proti vůli Západu. A jen těžko si lze představit razantnější popření svobody a demokracie, než je válka. Jestli se nic nestane, jedině dobře, jestli situace eskaluje, nezapomínejme, že to není ani náhoda, ani nehoda.

Případ s Českou poštou a dobrým koncem


Povím vám krátký příběh s Českou poštou a dobrým koncem: balíček přišel. Přišel ale o dva dny později, než jsem ho čekal. Nevadí mi, že nepřišel hned druhý den, dokážu pochopit, že se v určitém procentu případů něco nepovede (byť v případě České pošty jako by tyto výjimky byly spíše pravidlem), vadí mi ale, že nepřišel ten den, který byl v emailu od České pošty označen jako „Předpokládané datum doručení“. Teď už vím, že to nebyl email o tom, kdy balíček přijde, ale o tom, že ho „převzali k přepravě“, jenže to je něco, co se bez předchozí zkušenosti Balíkem do ruky od České pošty nebo bez znalosti interních procesů České pošty předem nedá vyčíst. Jistě, ta indicie se slovem „předpokládané“ tu byla, ale riskujte, že to opravdu přijde a vy nebudete doma. Až když za dva dny přijde skoro totožný mail, jen s formulací „zásilka vám bude doručována„, tak pochopíte, jak se věci mají. Nemohu si pomoci, ale Česká pošta by své komunikaci mohla ještě trochu zapracovat a vyjadřovat se jednoznačněji. Úplně by stačilo, kdyby v tom prvním mailu byla zmínka o tom, že přijde ještě jeden mail a SMS, že už je zásilka opravdu doručována, protože to klíčové slovo předpokládaný z prvního mailu jsem vztáhl na časový interval 8-14, tedy že nedokáží určit přesně hodinu, a ne na celý den. Vy byste to snad udělali jinak? Přece lidská komunikace je přirozeně neexaktní a brát vše řečené doslova je ve většině způsobů spolehlivá cesta, jak se smyslem sdělení minout. Pro někoho, kdo kvůli balíčku od Česká pošty čeká doma, je taková nuance v jednom slově vyloženě uživatelsky nepřívětivá.

Ruce pryč od dětí


Životní výročí Václava Havla (poplatek za použití jména Havel neuhrazen) mne absolutně nezajímají, jenže to zase nezajímá režim, takže v důsledku intenzivního budování kultu osobnosti u příležitosti výročí jeho narození vím, že bude mít narozeniny. Není úniku. A úniku není ani na ČT-D, tedy kanálu určeném pro děti, kde by měly být pohádky, seriály, soutěže – a teď i propaganda. Protože to, co dnes ČT odvysílal, nebyla nějaká zpravodajská noticka, jako když se narodí Napoleon nebo zemře Dvořák, ale festovní masáž v duchu svoboda, demokracie, dětičky, radujte se. Uvědomuje si ČT vůbec, že dělá přesně to, co se vyčítá komunistům a staví se za jeden z jejich zločinů? Bylo by pěkné, kdyby byly děti režimní propagandy ušetřeny, ale to by musely žít v zemi demokratické, nikoliv Havlem zdemokratůrované.

Vytrestaný rusofob


Příběh pobytu ruského umělce (říkejme mu tak, když si sám tak chce říkat) Vorotkina a torza jeho skupiny (teď už vlastně rodiny) Vojna v Čechách je směšný, trapný i poučný zároveň. Pan Vorotkin byl v Praze nedávno zatčen, ovšem jak se ukázalo, nebylo to kvůli tomu, že na něj byl v Rusku vydán mezinárodní zatykač, ale proto, že kradl v obchodě. A nekradl proto, že by byl na útěku a neměl pro sebe a pro děti co do úst, ale kradl z principu (jak sám říká, „osvobozoval zboží od jeho ceny“). V Čechách také nebyl tou dobou první den a neutekl sem z Ruska, ale přicestoval z Vídně po té, co před tím cestoval po Evropě.

Pokračovat ve čtení „Vytrestaný rusofob“

MH17 sestřelen


Podle zprávy vyšetřovatelů byl let MH17 před 2 lety (to to letí) sestřelen raketou buk vypálenou z území povstalců. To zas bude v rusofóbních álejích nablito ve dvou vrstvách. A v tom blití a všeobecné radosti zase zanikne nejenom otázka, kterou jsem klad již loni, totiž co tam to letadlo vůbec dělalo, ale i otázka, kterou jsem si loni nepoložil, ale která je přinejmenším stejně důležitá, jako odkud se střílelo a proč bylo na co střílet, totiž otázka, proč povstalci vůbec stříleli, jaký měli důvod? A tady, pokud tedy pomineme možnost, že si prostě chtěli jen zastřílet, která se v kontextu situace jeví jako málo pravděpodobná (pro radost střílí vítězové a útočníci, ne obránci), se jako jediné rozumné vysvětlení nabízí, že to bylo proto, že na ně útočilo ukrajinské letectvo a proto pro ně byla letadla ve vzduchu logický a legitimní cíl. Jenže to neznamená nic jiného, než že Kyjev nasadil letectvo proti vlastním občanům a místo snahy o smír situaci brutálně eskaloval. Já si nemohu pomoci, ale pro toho, kdo se dokáže povznést na černobílá rusofóbní propagandistická schémátka, z téhle tragédie nemůže Ukrajina se svými spojenci a patrony vyjít s čistým štítem.

Houda ve sklenici vody


To si takhle po víkendu otevřete internet a nestačíte se divit tomu pozdvižení na vsi, jaký že se to z Přemysla Houdy vyklubal odporný rasista. Tak se tím začnete prokousávat odzadu, nejprve si přečtete básníkovo vlastní vysvětlení, co tím chtěl básník říci, to vás zaujme a tak si přečtete i původní závadový text, a vše jenom proto, abyste pořád nechápali, co tak strašného vlastně napsal, a nakonec skončíte u toho, že to je stejná hysterická bouře ve sklenici vody, jako nedávno s Jarkem. Nechci tvrdit, že Houda není rasista, i když nemám jediný důvod si to myslet, tvrdím ale, že nic takové neplyne z toho, co napsal. Podobně jako Drulák není antisemita jenom proto, že komunikuje s Palestinci, není Houda rasista jenom proto, že píše o Romech. Ten závadový text totiž není comming-out rasisty, povzdech člověka, který si sám na sobě uvědomil, jak fungují strach a předsudky. Cejchovat Houdu za rasistu je nejspolehlivější způsob, jak se vyhnout nutnosti zamyslet se nad podstatou problému.

Sýrie – nepřípustné otázky, nežádoucí odpovědi


Moc dobře se ptá Václav Hořejší:

Neustále se mi ale do mysli, přes usilovnou snahu o vytěsnění, vkrádá otázka: jak se toto hnusné počínání vlastně liší od toho, k čemu docházelo během druhé světové války nejen ze strany nacistického Německa (letecké a raketové ničení Londýna a Coventry, vyhlazovací koncentrační tábory), ale i ze strany spojenců (Drážďany, Hamburk, spousta dalších německých měst, Hirošima, Nagasaki)?

Jak to, že spojenecké letce a jejich velitele, kteří cílevědomě masově zabíjeli německé a japonské civilisty, vyznamenáváme jako hrdiny, kdežto Asad a spol. jsou odpornými padouchy? Jak to, že stejně jako se pohoršujeme nad tím, co provádí syrská armáda, necháváme bez komentáře to, co provádí v Jemenu saudskoarabské letectvo?

Jak to, že v učebnicích dějepisu (zcela správně) odsuzujeme účelově zinscenované události jako požár Reichstagu v roce 1934 nebo „gliwický incident“ v roce 1939, zatímco mlčíme o „tonkinském incidentu“ ve vietnamské válce?

Ale jak je možné, že krátce po vypuknutí syrské krize začaly mnohé demokratické (USA, Turecko, Francie) i zcela nedemokratické (Saudská Arábie a spol.) země zcela otevřeně vojensky podporovat povstalce proti mezinárodně uznané syrské vládě? Není to snad úplně stejné, jako když Rusko začalo podporovat východoukrajinské separatisty?

Vlastně úplně stejně se ptám já sám a úplně stejně bychom se měli ptát my všichni. Ale neptáme a právě proto se někteří musí ptát marně a zoufale stále dokola.

Schválně, napadají vás někoho nějaké odpovědi, jejichž podstatou nebude pokrytectví, imperialismus (čili civilizační rasismus) nebo postulát, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi? (A kdo je tady za vola, to snad nemusím ani psát.)

Bezzubý a nekoncepční lex Babiš


Členové vlády nebudou moci vlastnit média, rozhodla Sněmovna a není žádným tajemstvím, že příslušný zákon je inspirován ministrem financí a magnátem v jedné osobě Andrejem Babišem, který významnou část médií vlastní. Budiž, střet zájmů je svinstvo a když taková situace ještě nenastala, ať klidně nese zákon Babišovo jméno. Problém je v něčem jiném: proč zrovna média a proč zrovna člen vlády? Proč ne všechny podniky? Proč ne i členové parlamentu? Protože by ekonomická elita byla kompletně odstavena od politické moci? Co kdyby se do vlády dostal takový Valenta, bude přijat lex Valenta, že člen vlády nesmí provozovat kasina? Nebo kasina nevadí a vadí jen média? Ale konečně, má takový zákon vůbec smysl, není to v kapitalismu jen pokrytectví? Lidé jako Babiš budou mít v kapitalismu reálnou moc vždy a podobné zákony dosáhnout jedině toho, že magnáti svá aktiva jen skryjí ještě hlouběji do nepřehledného pletiva nadací, fondů, offshorových společností a bílých koní, což beztak bravurně ovládají. Přiznejme si to, bojovat v kapitalismu proti kapitalistům jen donkichotství par excelence. Jestli nechceme propojení politické a ekonomické moci, musíme se podívat na zoubek kapitalismu jako takovému.