Stručný průvodce světem (de)šifrování, po jehož přečtení se z vás stane největší žijící odborník.
Skvělá popularizační kniha o problematice šifrování a dešifrování. Výše uvedené moto jsem vymyslel já osobně a troufám si tvrdit, že rozhodně není přehnané. V Singhově podání se celá problematika jeví jako ve své podstatě velmi prostá. Singh probírá celou problematiku od počátku a před čtenářem tak postupně roste stavba, jejíž jednotlivá patra na sebe navazují. Je tak snadné jednotlivé (de)šifrovací postupy pochopit. Dokonce ani kvantová kryptografie není v Singhově podání nic složitého – tedy pokud dokážete přijmout základní principy kvantové fyziky, jako jsou paralelní vesmíry a další teorie, které jako by popíraly vše, co vás kdy učily ve škole. Historii šifer je se vyznačuje zajímavým faktem, že mezi jednotlivými klíčovými objevy stojí i tisíce let.
Snadné pochopení však ještě neznamená, že je snadné jednotlivé postupy aplikovat. To chce spoustu času, píle a – talentu. Celá historie kryptografie je jen soubojem šifrérů a kryptoanalytiků. Když druzí uspějí – prolomí šifru, první hledají šifru silnější a tak pořád dokola. Klíčem k prolomení šifry je nalezení (podezřelé) struktury v šifrovaném textu a toho hledání vede k rozvoji vědy, která se strukturami zabývá především – matematiky.
Kniha v dostatečné hloubce představuje i některé ze slavných okamžiků kryptografie, jako jsou například epizody z Druhé světové války Kód Navaho, či německá Enigma. Další příběhy z historie ukazují, jak jsou lidé fascinování tajemstvím, která skrývají šifrované texty a kolik úsilí jsou ochotni věnovat tomu, aby šifru rozlomili. Například rozluštění egyptských hieroglyfů, nebo lineárního písma B. V těchto případech se sice nejedná přímo prolomení šifry, ale přečtení neznámého písma, ovšem postupy, použité pro jejich luštění, jsou shodné s těmi, který se používají pro luštění šifer.
Problémem kryptografie a její popularizace je fakt, že většinou slouží potřebám mocných, a proto je vše kolem šifer utajováno.Veřejnost, a to i odborná, bývá zpravidla několik let pozadu za specialisty z tajných služeb. Tak se stane, že když vědci ohlásí objev v oblasti kryptografie, za mnoho let se ukáže, že tajné služby to samé věděli již mnoho let před nimi.
Závěr: všechny šifry jsou rozluštitelné, byť v některých případech a se současnou technikou by to trvalo déle, než je známé stáří vesmíru. S jedinou výjimkou – existuje jednorázová tabulková šifra, která je absolutně nerozluštitelná. A která je v praxi zcela nepoužitelná. Bohužel. Zatím. Konečným mezníkem v šifrování se má stát kvantová kryptografie, která poskytne už opravdu nerozluštitelnou šifru, která nevíc bude schopna indikovat, zda se ji nepokusil číst vedle příjemce a odesílatele někdo třetí.
Simon Singh: Kniha kódů a šifer (Utajování od Starého Egypta po kvantovou kryptografii); Argo, edice Aliter; Praha 2003
Tribun 