Z historie evropského antirusismu

Zdeněk Zbořil: Nejdřív Rusko, potom celý svět:

Už v roce 1919, ještě dlouhou před dojednáním smluv ve Versailles, se radili němečtí politici a generálové, jak reagovat nejen na bolševickou Říjnovou revoluci, ale i na relativně rychle se organizující a vyzbrojovanou armádu Sovětského Ruska, a také na diplomatické angažmá a otevřenou i utajovanou podporu radikálních hnutí, které se hlásily k ideálům světové revoluce. Díky strachu z revolucí poskytovala Velká Británie (a podobně se chovala i Francie) podporu italským fašistům, prosazením neutrality v letech občanské války ve Španělsku pomohla upevnit frankistický režim a koketovala s nacistickými antikomunisty až do roku 1939.

Jiná skupina německých generálů a politiků byla naopak už v roce 1918 přesvědčena, že Německo se musí stát „předvojem“ v boji proti sovětskému Rusku, jak navrhoval generálu Ludendorffovi už v roce 1919 „jeden vedoucí německý finančník“, který si také myslel, že „národy, které jsou schopné udělat po revoluci v Rusku pořádek, jsou jen Němci a Američané“. Byla to doba, kdy se na prezidenta Wilsona obraceli evropští vojáci a politici s nápadem, aby nadcházející mírová ujednání dovolovala ponechat části německé armády v Polsku, na Ukrajině, v Estonsku a Livonsku  (dnes Lotyšsku a Estonsku).

V roce 1922 vznikl „Hoffmannův plán“, jehož hlavní tezí bylo: „Ani jedna z evropských mocnost nemůže druhé postoupit rozhodující vliv na budoucí Rusko. Tento úkol lze vyřešit jen spojením velkých evropských států, zejména Francie, Anglie a Německa. Tyto spojené mocnosti musí společnou vojenskou intervencí svrhnout sovětskou moc a ekonomicky obnovit Rusko v zájmu anglických, francouzských a německých hospodářských sil. Přitom by měla význam i finanční a ekonomická účast Spojených států….V ruské hospodářské oblasti je třeba zabezpečit zvláštní zájmy Spojených států amerických“.

42 komentářů: „Z historie evropského antirusismu

  1. Antirusismus nebo antikomunismus? Poněkud mě mate, že se v tom citátu hovoří o sovětském Rusku a bolševicích.

    1. Tak se podívejte, o čem se dnes hovoří a píše v mainstreamu? Identifikace Ruska a Rusů se SSSR a komunismem a snaha vytěžit z antikomunistického sentimentu maximum je dnes velmi intenzivní.

      1. Docela by mě zajímal nějaký konkretní link, protože mainstream moc nečtu. Vybavuje se mi proto akorát hádka o to, zda nás osvobodili jenom Rusové, anebo národy Sovětského svazu, resp. jestli to vůbec bylo osvobození, anebo začátek nové okupace :-/ Jinak ta Zbořilem zmíněná triáda carsko Rusko – sovětské Rusko – putinské Rusko je ve skutečnosti již delší dobu oficiální historickou linií Kremlu, protože tím jak klade do středobodu hodnot samotnou existenci ruského impéria, skvěle obrušuje hrany mezi těmi, kteří se hlásí buď k „rudým“ nebo „bílým“, příp. často i k hodně obskurním politickým proudům. Zrovna dneska k tomu vyšel hodně zajímavý článek v Novoj gazetě, ale ta samozřejmě v Česku zrovna nepatří k tzv. alternativní četbě :-)

  2. pletete si antirusismus s antibolsevismem. Lenin nebyl car. Ani zadne Rusko, ale SSSR. Stat kde meli obcane ve 20. a 30.letech mene prav a svobod nez za Mussoliniho a take jich rukou jeho rezimu zemrelo mizive procento nez ve stejne dobe v SSSR. Stejne tak v Nemecku.

    1. Nejsem to já, kdo nedokáže odlišit antibolševismus (sám o sobě dnes již poněkud trapný) a antirusismus. Navíc větší smysl, než srovnávat Rusko s Itálií (proč zrovna s Itálií? a když už srovnáváte s Itálií, nezapomínejte na Habeš), má srovnávat Rusko carské s Ruskem sovětským. Musíte být opravdu velký cynik, abyste mohl tvrdit, že si všichni plošně a masivně pohoršili.

    2. vida, takže Mussolini vládl v Rusku před Leninem.
      Hardware pod obchodní značkou „Ota“ vykazuje značné známky opotřebení. Jeho systémový software, který je naprogramovaný na – Tribun šekla BÍLÁ, Ota šíct ČERNÁ – by nutně potřeboval vyresetovat

  3. Zajímavé věci říká i tenhle profesor historie Státního výzkumného institutu při Vysoké škole ekonomické v Moskvě Vadim Damje:

    Země prožívá ekonomickou a sociální krizi. Ruská ekonomika přímo závisí na světových cenách energií. Taková závislost už tu v dějinách byla a ničím dobrým to neskončilo.

    Ekonomika se měla diverzifikovat, dokud byla situace příhodná, ale nestalo se.

    Sankce obecný stav ekonomiky jen prohloubily. Ruským hurá-vlastencům je těžké se s tím smířit, protože chtějí věřit, že jejich milovaná země je pupkem světa a všichni ostatní sní jen o tom, jak jí ublížit. Ruská ekonomika ale ve světě žádné vedoucí místo nezaujímá a konkurentům na světovém trhu příliš vrásek nedělá.

    Hnutí z časů perestrojky byla hnutími naděje. Většina lidí sice byla pro změny, ale neměli jasnou představu, jak by měly vypadat. Lidé chápali, co nechtějí, ale otázka, co chtějí, byla zodpovídána jen mlhavě.

    Od té doby už na počátku 90. let navíc lidé „dole“ na vlastní oči uviděli, že se jejich postavení zhoršilo, a po nadějích přišla kolosální frustrace – společnost se doslova „zlomila“. Lidé si uvědomili, že na nich vůbec nezáleží a nemohou nic změnit. A že svoboda projevu jim k přežití od výplaty k výplatě nepomůže.

    Lidé se začali soustřeďovat na individuální přežití v rámci nevyslovené „války všech proti všem“. Já to nějak zvládnu a ostatní jsou mi ukradení. K tomu se pod praporem „odhalení“ zločinů sovětského kolektivismu odevšad nesla propaganda zcela otevřeného egoismu.

    Dnes ale protestovat chodí zcela jiní lidé než dříve. Jsou to vesměs protestní hnutí části obyvatel velkých měst, přičemž tón určují většinou lidé, kteří jsou materiálně dobře zabezpečeni. Jinými slovy, jsou to hnutí menšiny.

    Za takové situace je lidem jedno, kdo je řídí, když se beztak nic nemění a nikdo se k něčemu takovému ani nemá. Změna politiků v různých funkcích je sama o sobě absolutně nezajímá. Heslo „ukradli nám volby“ pro ně nemá žádný význam.

  4. A propos, je tohle taky antirusismus? Článek resp. rozhovor jistě ne neoliberálních Literárek a Terezy Spencer(ové) s profesorem historie Státního výzkumného institutu při Vysoké škole ekonomické v Moskvě Vadimem Damjem

    Jen mi nesedí vaše apriorní soudy, které neumím zařadit na škále pravice-levice resp. liberálové-.konzervativci-fašisté-komunisté v souvislosti s levicovým zaměřením Literárních novin. Pomůžete mi?

    „Jak lze charakterizovat současné protesty v Rusku?
    Společnost si prošla různými etapami a přežila frustraci, dnes ale protestovat chodí zcela jiní lidé než dříve. Jsou to vesměs protestní hnutí části obyvatel velkých měst, přičemž tón určují většinou lidé, kteří jsou materiálně dobře zabezpečeni. Jinými slovy, jsou to hnutí menšiny.
    Je aritmeticky jasné, že ve velkých městech chodí protestovat více lidí než v malých, nicméně otázkou je, jaké procento obyvatel té či jiné oblasti protestní hnutí oslovuje. A v tomto ohledu se ukazuje, že s výjimkou Moskvy, Petrohradu a několika dalších měst do ulic demonstrovat nechodí ani tak „obyčejní“ lidé jako spíše aktivisté různých politických stran a hnutí. Nízkou podporu protestům, třeba hnutí „bílých stužek“, v regionech lze nejspíš vysvětlit tím, že jejich účastníci nepochodují kvůli sociálním či společenským změnám, nenabízejí žádné alternativy politiky nebo ekonomiky, nepředkládají žádné sociální požadavky ani návrhy. Vždy jde hlavně o změnu mocenskou – odstraníme toho a vyměníme ho za toho. Otázka je jasná: A k čemu? Ony protesty prostě mimo pár velkých měst nebyly s to získat podporu obyvatel.

    Proč?
    Protože žijeme v bohato-chudé zemi. O některých státech třetího světa se mluví jako o chudácích na zlatém trhu. Platí to i pro Rusko. Je to země bohatá na zdroje, díky nimž se z některých lidí mohou stát miliardáři. Celkově ale lidé žijí na úrovni zemí třetího světa. Jak dokážou lidé v regionech při stávajících cenách a mzdách přežít, to je velká záhada. Za takové situace je lidem jedno, kdo je řídí, když se beztak nic nemění a nikdo se k něčemu takovému ani nemá. Změna politiků v různých funkcích je sama o sobě absolutně nezajímá. Heslo „ukradli nám volby“ pro ně nemá žádný význam. “

    http://literarky.cz/politika/rozhovory/20012-rusko-vidle-a-panak-hoke

    1. A co jsem tady kus před vámi asi před dvěma hodinama dával já? Člověče, máte vy tohle zapotřebí?

      Ne, tohle není antirusismus, a to z jednoho prostého důvodu: není v tom nenávist, není v tom potřeba se nad Rusko povyšovat a legitimovat svoji protiruskou agentu.

      A se svým škatulkováním na mě nechoďte.

  5. Nedíval jsem se, co jste dával vy před chvílí, kdybych to si toho všiml, pak bych se jistě neptal. Ten článek mi zaujal už proto, že čtu Literárky pravidelně, podobně jako A2alarm nebo Deník Referendum.

    Proč myslíte, že když někdo řekne že je Rusko zaostalá země na úrovni rozvojových zemí, že je to projev nenávisti neřkuli fašismu a při stejně formulované větě projev uvážlivé kritiky? Já jen že bych rád věděl, jestli to je vůbec pravda (když jsem tady něco podobného tvrdil já, bylo mi vytýkáno, že lžu, protože když Rusko má ISS a tanky Armata, tak nemůže být rozvojová země) a pak jak tyto dva při stejném použití verbálních prostředků rozlišujete? Není to snad tím, že byste ad hominem (per)lustroval toho kdo to říká v módu přítel-nepřítel a podle toho soudil, že ne?

    1. Pokud někdo něco říká, tak, pokud není duševně nemocný, to říká za nějakým účelem. A ten účel – přesněji řečeno zdání účelu, abyste mne zase nechytal za slovíčko – je klíčový. „Máš dluhy“ je přísně vzato faktické konstatování, přesto je rozdíl v tom, říká-li to přítel, lichvář nebo exekutor. Pokud z mezilidské komunikace škrtnete člověka, co vám z ní zbude?

      1. Já bych toho Otu klidně nechal. Je to nějakých 74 let, co jeden pán vykřikoval cosi o obru na hliněných nohou – no, a pak se za čtyří roky střílel v berlínském bunkru, když mu z celé říše zbylo území asi 3×1,5 km…
        Malér je, že takoví nadšenci ve své zaslepenosti dokáží zatáhnout do průšvihu celý svět jako ten šílenec v Berlíně.
        A všimněte si, jak si ten software, jak ho kdosi tady vtipně nazval, vždy vymýšlí cosi ad hoc. Aha, byl to Feldkurát Katz, teď jsem si ho našel, ten má to copyright. A vy ho zatěžujete otázkami po člověku, Tribune, Tribune. ;-)

    2. Možná čtete, ale hodně nepozorně, takže vám uniklo i to, že ten rozhovor T. Spencerová jenom překládala. To bylo jenom konstatování, nikoli výzva k diskusi, protože když někdo napíše její jméno stejně jako vy, tak klidně risknu předsudek a rovnou si ho řadím do šuplíku s nápisem: „Radobyvtipný, sebestředný trouba.“

      1. Řaďte si jej kam chcete, už jen fakt, že cítíte potřebu se vymezovat ad hominem předpokládá, že žijete v nějaké „Šuplandii“ a mezi samými trouby:-)

        Předsudky neriskujete, jestliže si předem vytváříte ony šuplíky, máte jasno.

          1. Já to vím, ale pro jistotu pro Vás….argumentum ad hominem, means responding to arguments by attacking a person’s character,…Potřeba označit někoho za troubu s tím, že na ně má jakési šuplíky tomu odpovídá stejně, jako vaše snahy „vypořádat“ se s názory a argumenty oponenta cenzorským zásahem. Behaviorální psychoterapie by řekla, že se jedná o poruchu, která je naučená, nevychází z kognitivních (ne)schopností, či mentálních vzorců chování, ale ze strachu a že se dají odstranit překonáním své fobie, zášti či jen podvědomé projekce.

          2. „ad honimír“?
            to tady blekotával svého času jistý fakan v každé druhé větě…..
            Otíkův software se definitivně zacyklil

  6. To sdělení.

    Mě sdělení : „Stůj, dej přednost v jízdě, jede ti zprava náklaďák“ jde především o validitu toho sdělení. Člověk co mi to říká, je mi ukradený. Klidně mi to může říkat i stroj, a hodnota se tím pro mě nemění. Jestli pro Vás ano, běžte se jako Teletubbies objímat s lidmi, když je máte tak rád a potřebujete cítit jejich lidské teplo. Ohledně informace a její validity vám je člověčenství spíše na obtíž, protože vám bude narušovat racionalitu a pragmatismus iracionalitou a emocemi.

    1. Žádný člověk (a ani žádný stroj, protože každý stroj je lidské dílo) neumí být objektivní a „fakta“ si vždy nějakým způsobem vybírá a interpretuje. Pokud by účelem byla komunikace sama o sobě, pak byste snad mohl mít pravdu, ale komunikace je vždy jen prostředkem nějaké (třebas i nevědomého) účelu. Podrobněji viz např. zde http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=977

      1. Asi soudíte podle sebe, já účel za sdělením „Praha je hlavní město České republiky“ nevidím jiný než je předání této informace tomu, kdo to neví, ptá se, anebo se domnívám, že to neví, když by popisoval nějaké artefakty hlavního města a ty by v Praze nebyly – pak by to to bylo jen komunikací, předáním informace. Možná že cíl by byl – dobrý úmysl pomoci mu – ale v informatice, a to si vážně pletete s politikou a propagandou, nemá úmysl (ať dobrý, či špatný, když bych chtěl dotyčného poškodit, pak ho nechám žít se špatnou informací očekávaje, že se někdy na základě její nesprávnosti dostane do problémů), ale pouze se jedná o racionalitu, když se s někým potřebuji bavit, kooperuji s ním na něčem, tak potřebuji aby on měl k dispozici správné informace, protože jeho výstupy, které já využívám, pak když on bude mít nesprávné vstupy, budou také nesprávné a poškodí mě.

        Takže jestli Vy jednáte na základě nějakého úmyslu, pak já na základě efektivity a svého prospěchu, což by mělo být cílem vlastně jakékoli komunikace, pakliže za tím není vaše vidění za vším člověka, cítění (třeba jeho pachu, což je také informace, nonverbální), já se snažím informaci analyzovat, jestli ji mohu využi. A některé třeba ignorovat, není-li v jejich sdělení žádná využitelná hodnota.

        Možná jste již slyšel jméno Jean Piaget a možná četl něco o i tomto

        http://en.wikipedia.org/wiki/Information_processing_theory

        http://en.wikipedia.org/wiki/Information_processing_theory

        1. Pokud „Praha je hlavní město České republiky“ říká zavilý pragocentrista, má to úplně jiný význam, než když to sděluje učitel zeměpisu na základní škole s Mnichově.

  7. Možná by stálo za zamyšlení, jestli to, o čem píše pan Damje (sociální krize, nediverzifikovaná ekonomika, frustrace, xenofobie, atomizovaná společnost, zkorumpované elity, neexistence smysluplné politické alternativy) se opravdu týká jen a pouze Ruska…

    1. V Rusku je možná patrnější, ale hlavní rozdíl je v tom, že v Rusku ji vidět chceme, zatímco u sebe si ji nepřipouštíme.

  8. „Pokud někdo něco říká, tak, pokud není duševně nemocný, to říká za nějakým účelem. A ten účel – přesněji řečeno zdání účelu, abyste mne zase nechytal za slovíčko – je klíčový.“
    Platí to i o citacích?
    Neboli vložíte-li sem nějakou citaci vy, získá tím úplně jiný smysl a jinou váhu, než když totéž udělá někdo jiný, zvlášť když je to člověk, jehož názory vám nekonvenují?

      1. Aha, takže totožný text, například popis nějaké situace, vložený sem bez komentáře, jen pod jménem přispěvatele a s poznámkou, kdo je autor, může být v jednom případě zajímavost, hodná pozornosti, a v druhém případě potměšilý pamflet?
        Takhle by se vaší teorii dalo rozumět, ale opravte mě, jestli se pletu.

        1. Vy v debatě pod tímto Zbořilovým textem někde tady takový „popis nějaké situace, vložený sem bez komentáře, jen pod jménem přispěvatele a s poznámkou, kdo je autor“ vidíte? Nebo jen polemizujete stůj co stůj, podobna v tom úsilí pracovitému copy-paste Otovi?
          Debata se vede o evropském antirusismu. Ještě si ho užijeme, až možná poleze z krku i vám – ale to je hodně optimistický předpoklad. Jak tak sleduji dnešní mainstreamová média, vracím se do sladkých časů nevinného mládí, v němž ctihodné stoly ctihodné posluchárny ještě ctihodnějšího učiliště zdobila půvabná parafráze jisté slovenské gardististické pěsničky: Rež a rúbaj do krve/ po tej ruskej kotrbe… Ti gardisté původně vyzpěvovali jiné přídavné jméno k tej kotrbe, ale na tom už nezáleží. Jak napsal jistej Johann Wolfgang: Duchů, jež vyvolal jsem, nemohu se zbýti… Přeji vám s nimi příjemné přebývání.

          1. Ta otázka je čistě teoretická, je to pouhá reakce na Tribunův post, kde přiznává, že pro něj znamená „kdo“ víc než „co“.
            Že by měla být řeč o antirusismu, jsem si všimla. Ale stejně jako někteří mí předřečníci pochybuju, že v Evropě jde skutečně o antirusismus, tj. o nevraživost vůči ruskému národu jako celku.
            Je pravda, že někteří, včetně mnoha Rusů samotných, se usilovně snaží, aby se dotyčný národ jevil jako nediferencovaná entita, jako stádo, jednotně kráčející za Putinem. Nemyslím si ale, že tenhle pohled, nejevidentnější zdroj strachu, v Evropě převládá.
            Rež a rúbaj do krve….tahle připomínka se vám teda moc nepovedla….

          2. A zase se srdnatě hádáte s vlastní chimérou. Já že něco přiznávám? Já tvrdím, konzistentně již mnoho let, že v komunikace je „kdo“ neoddělitelné od „co“, protože v tom „kdo“ se skrývá „proč“, tedy samotný účel komunikace. Oddělovat „kdo“ a „co“ je způsob, jak tento účel zamaskovat.

            Rež a rúbaj do krve….tahle připomínka se vám teda moc nepovedla….

            Ta se naopak povedla až moc. Nebo vy snad nesledujete zprávy? K vám neproniká nic z toho, co se děje a hlásá? Či je to jen prachobyčejná zbabělost přiznat si pravý stav věcí?

          3. Asi by se víc hodilo, kdyby to okomentoval pan Navajamm.

          4. stopro souhlas. Paninko, vy, pokud možno, nekomentujte nic. Zvláště v tomto vedru…..

          5. „Asi by se víc hodilo, kdyby to okomentoval pan Navajamm“
            Upřímně řečeno, naprosto netuším, proč by měl pan Navajamm komentovat nápis na lavici v jakési posluchárně, případně píseň slovenských gardistů ( nezpívali ji náhodou v Obchodu na korze? Už opravdu nevím) .
            Nebo snad chcete říci, že pan Navajamm má něco společného s pány gardisty, případně s tím nápisem na lavici? Vypadá to, že opravdu už nevíte kudy kam – jinak si tenhle úkrok stranou nedovedu vysvětlit.
            Někomu, kdo nevnímá antiruské komentáře třeba pana Oty a jeho derivátů o ruské civilizační méněcennosti, je ovšem docela zbytečné cokoli vysvětlovat. Jak říkával jeden nedávný prezident: Žádné ničení přírody nevidím – tudíž ani žádné neexistuje. Tahle polemická figura vám ještě v repertoáru scházela, tož gratuluji…

          6. Asi vám nedošlo, že slovo “antiruské“ se vysloví stejně lehce /nesnesitelně lehce, jestli chcete/ jako „antičeské“.
            A připomínání toho popěvku může „antičechismus“ připíchnout Slovákům stejným právem /tj. žádným/ jako se pokoušíte připíchnout „antirusismus“ Evropanům.
            Doufala jsem, že vám to pan NavajaMM vysvětlí.

          7. Tak to pozor: Luďácký režim byl nepopiratelně antičeský, není třeba nikomu nic připichovat, a gardisté byli jeho avantgardou, že. Část mých příbuzných o tom něco ví, obzvlášť ten, kdo tam žil do té doby ve spokojeném a šťastném manželství se Slovenkou. Zvláštní věc, tohle vaše soudobé evropanství, opravdu zvláštní. Ale třeba mi chcete v souladu s jeho neustále a překvapivě novým obsahem naznačit, že pan Fico, prokleto budiž jeho jméno za návštěvu u zlosyna Putina, míní nebožtíky pány gardisty a jejich potomky označit tímtéž hrdým přídomkem. Začíná být s vámi docela pochmurná sranda.

  9. Zajímavé. Mluvíte s nechutí o luďáckém režimu a přitom nechcete pochopit, že antipatie k ruskému režimu je totéž. Asi by vás překvapilo obvinění z antislovakismu.

    1. Nikoli, mluvím o antirusismu, jehož představitelem je na zdejších stránkách jistý pan Oto a jeho deriváti, případně o dnešním výronu pana Neffa v úvodníku jeho slovutného Neviditelného psa. Myslitel komentuje výsledky G 7:

      „…Nejvýraznější poselství je pohrůžka Rusku přísnějšími sankcemi, pokud neustoupí od svého vojenského angažmá v ukrajinské krizi. To zjevně nemá Rusko v úmyslu, takže nezbývá než čekat, jaké sankce předáci G7 vymyslí. Zatím dosti rychle eroduje mýtus o nové Ukrajině jako zemi zapálené pro myšlenku demokracie a lidských práv.“

      Až potud je to docela přesný postřeh, co se Ukrajiny týče. Ale myslitel pokračuje:

      „…Podstatnější je projekt omezení dodávek ruského plynu. Evropa na něm chce být nezávislá a to je úkol nad jiné důležitý. Rusko je obr na peci, který nic kloudného neprodukuje, jen zbraně, a dokáže prodávat přírodní bohatství, ropu a zemní plyn.“

      A jsme tam, kam se pořád ostýcháte dohlédnout, poslední věta je jako vystřižená z Otových komentářů zde a možná pochází z téže příručky pilného antiruského propagandisty. Ponechme stranou, že je fakticky lživá a že to fanatický scifista Neff jistě dobře ví, čili záměrně manipuluje se svými čtenáři, aby konvenoval jejich kondelické představě o obrovi na hliněných nohou, přehlížeje z výšin svého pracovního stolu ruskou vědu, kosmické technologie, energetiku a konečně a zejména ruskou kulturu jako celek – literaturou počínaje, přes hudbu (v obou složkách – autorské i intepretační), film, divadlo až po výtvarné umění, o němž toho vím pramálo, ale dost na to, abych nemohl spolu s Neffem a zástupy jemu podobných mediálních a politických „myslitelů“ slabomyslně vykřikovat, že „Rusko je obr na peci, který nic kloudného neprodukuje“. Není ostatně náhodou, že je to témbr vlastní některým domácím politickým stranám; té, jíž předsedá bezradný barel dobroty, především. Je to těžké – na něčem se holt zviditelňovat musí, když ideje chybějí. Ale to není žádný antiputinismus, leč čistokrevný a arogantní antirusismus, neoddělitelně spjatý s budováním obrazu nepřítele Evropy, zaskočené vlastní politickou nemohoucností. Tak dobré ráno…

      1. Pak v tom případě je Celní federální služba RF asi infiltrována CIA. Takže domněnky o hospodářském podílu kosmonautiky, kultury ad. se jaksi do jejich VLASTNÍ výsledovky nevešel. Nu što, hlavně že víme, že Rusko NENÍ ropný a uhlovodíkový emirát a že čísla, že 73% obchodu Ruska toho co vykoupou ze země je jen propaganda poťouchlých Neffů a všech dalších antirusistů.:-). Naopak z přehledu toho co tato země dováží převažuje to, co naše země už za Franze Josepha II vyvážela, tak bych řekl, že když se bude „vyspělost“ dané země už jen poměřovat počtem skoků Grand échappée Maji Plisecké, dej ji Pánbůh věčnou slávu, pak že je to poněkud dost smutná obhajoba. To bychom k ekonomické vyspělosti Jordánska mohli počítat stavbu nabatejského města Petra nebo vyspělostí Iráku Sumérem a králem Gilgamešem.

        „Nehledě na nepříznivý vývoj konjunktury na zahraničních trzích ve vztahu k mnohým vývozním komoditám Ruska i v roce 2014 v ruském vývozu tradičně dominovaly palivově-energetické suroviny, jejichž hodnotový objem sice poklesl o 5,9 % oproti roku 2013, ale jejich podíl ve zbožové struktuře vývozu Ruska dosáhl 73,3 % (v roce 2013 – 74,4 %). Podíl kovů a výrobků z nich dosáhl 7,9 % (v roce 2013 – 7,3 %). Vývoz chemické produkce zůstal na úrovni roku 2013 s podílem 5,1 % stejně jako skupiny strojů a zařízení s podílem 3,7 %. Podíl skupiny potravinářských položek a zemědělských surovin se v roce 2014 poněkud zvýšil a to na 3,2 % oproti 2,5 % v roce 2013.

        V ruském dovozu v roce 2014 největší podíl zaujímaly tradičně výrobky strojírenského charakteru, jejichž podíl se pohyboval cca na úrovni roku 2013 a dosáhl 50,5 % (v roce 2013 50,8 %). Podíl chemické produkce se v porovnání s rokem 2013 rovněž prakticky nezměnil a dosáhl 16,8 % (2013 – 16,6 %). Podíl zemědělské produkce a potravin se pohyboval také více méně na úrovni roku 2013 a dosáhl 13,4 %, přestože se hodnotové objemy snížily cca o 8 % oproti roku 2013. Tato tendence byla zaznamenána také u průmyslové produkce v důsledku měnového vývoje v průběhu roku 2014.

        (zdroj: Federální celní služba RF)

        1. Počkejte, to vypadá, jako kdybyste věřil ruskému zdroji, navíc ještě oficiálnímu? Nehledě k tomu, že co vám na tom jako tržnímu apoštolovi vadí? Kupuje jim to někdo za cenu, za kterou prodávají? Pak je to v pořádku a vám do toho nic není. Nehledě k tomu, že je-li pravda, že zásoby ropy jsou neomezené (a abiotická teorie ropy je ruského původu), pak by byli hloupí, kdyby neprodávali, nemyslíte?

        2. No, není snad nutné reagovat na KAŽDOU volovinu, byť ji podepíše Oto. Či spíše proto. :-)

  10. Já věřím ruským zdrojům, pokud se jedná o instituce typu centrální banka, statistický úřad atd. Ty totiž vypovídají samy o sobě a zajisté si (už jen v ohledu k zahraničním investorům) své výstupy nemohou vymýšlet, tedy si je jakkoli přikrášlovat.

    Mně na tom nevadí nic. Jen že je tu spíláno lidem co si dovolí tvrdit, že Rusko je „obr na hliněných nohou“, že jsou sprostí, lživí a demagogičtí. Já jen dodávám, nejen to, Rusko je rozvojová země, na úrovni ropného emirátu. Protože téměř nic jiného, než to co jim Pánbůh dal neumí vyprodukovat (mimo Maji Plisecké, Ovečkina a Abramoviče:-) a když srovnáme strukturu jejich ekonomiky, viz data výše, pak ze stejného zdroje zjistíme, že je STEJNÁ jako Bahrajnu.

    http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bahrajn-zahranicni-obchod-a-investice-18622.html

    P.S. Ještě v jedné věci jsou si tyto země podobné, zatímco Bahrajn má již několik let okruh F1 Sakhir a tamní velká cena se už pár let pravidelně jezdí, tak Rusko muselo svoji „světovost“ dokázat stejným způsobem a využilo po jednoúčelově vystavěné a dnes chátrající olympijské vesnici v Soči, postavili také svůj okruh F1 a minulý rok se na něm jel i první závod.

    Pravda teď ho čeká asi zavření a konkurz. Nejsou peníze.:-)

    „Závod se jel letos v Soči, smlouvu má Rusko do roku 2020. GP Ruska 2015 je ještě daleko, ale nad jejím konáním visí otazníky. Zatímco letos to bylo díky sankcím, příští rok mohou přinést pochybnosti ekonomické problémy.
    Rubl díky sankcím a nízké ceně ropy oslabuje. Kromě toho přinesla ruská média dříve v tomto týdnu informace o potížích firmy, kterou vlastní místní region a která závod pořádala. Formule Soči může skončit v konkurzu. Před soudem by měli skončit i bývalí šéfové firmy Alexander Bogdanov a Sergej Bondarenko. Moc informací o situaci v Soči ale zatím není“. Více na: http://f1sport.autorevue.cz/clanek/ecclestone-snil-o-velke-cene-ruska-tri-desetileti-v-soci-maji-ted-problemy#utm_medium=selfpromo&utm_source=f1sport&utm_campaign=copylink

Komentáře nejsou povoleny.