Výročí Srpna 1968 přináší otázky

Na dnešní den připadá výročí invaze vojsk států Varšavské smlouvy do tehdejší Československé socialistické republiky. Média budou zajisté opět plná úvah na téma zlý Sovětský svaz a politici zatančí něco rituálních tanečků kolem pomníčků. Bude se mluvit o tom, jak bylo Pražské jaro výjimečné a jak jsme, kdyby nám byl dán dostatek času, mohli jít vlastní cestou, kterou by nás dnes s nadšením následovaly ostatní státy. Nešli jsme nikam, protože proti proudu pancéře a olova se těžko plave.

Jenže mne v poslední době napadá otázka: kde byla Československá armáda? Proč se nezorganizovala k odporu? Nakonec by sice stejně asi v duhu našich tradic nebojovala, ale její existence měla být patrna. Vždyť i ti železničáři, kteří odklonili sovětský vojenský transport na testovací okruh u Velimi, kde pak nebozí Rusové kroužili několik hodin, uškodili invazním vojskům více než celá armáda. Bohužel, o roli tehdejší armády jsou zprávy skoupé.

Copak tehdejší československé vedení nevědělo nic o tom, co se chystá? Copak legendami opředená československá rozvědka neměla ponětí a sovětských plánech? Každá správná rozvědka přece sleduje všechny, přátele i nepřátele. Přátele dokonce bedlivěji, protože přítel může zradit.
Co se vlastně tehdy stalo? Selhala rozvědka, selhala armáda? Selhali politici? Existovali informace, které nebyly záměrně použity, nebo jsme pouze slepě spoléhali na čestnost velmoci? Takové otázky by měly být položeny a na ně hledány odpovědi. A právě takové otázky a odpovědi na ně já postrádám…

2 komentáře: „Výročí Srpna 1968 přináší otázky

Komentáře nejsou povoleny.