Caveman je člověk jeskynní, který je v každém z nás, v muži i ženě, a nutí nás se chovat tak, jak jsme se chovali před tisíci lety, když jsme žili na stromech, obývali jeskyně, živili se lovem a sběrem, řídili se instinkty, a civilizace byla něco, co mělo teprve přijít. Dnes, po tisících let evoluce a několika revolucích, včetně té vědecko-technické, se stále chováme, jako kdybychom z těch stromů slezli teprve včera, což samozřejmě v podmínkách rozvinuté civilizace působí nepatřičně a směšně. A o to jde.
Caveman je one-man show, ve které hlavní a jediný aktér Jan Holík (v ČR již druhý po J. Duškovi) k všeobecnému pobavení publika přehrává notoricky známé situace z každodenního života a dokazuje na nich, že člověk jeskynní je stále v nás a že je to on, kdo nás nutí chovat se tak, jak se chováme. Muže i ženy, každého jinak. Rozpory mezi mužem a ženou, rozdíly mezi životními strategiemi muže-lovce a ženy-sběračky a z nich vyplývající konflikty a nepochopení jsou tím, z čeho je představení vystavěno.
Všemožné genderové stereotypy a klišé, smetené na jednu hroma, zamíchané, okořeněné, patřičně zjednodušené a přitom vyhrocené – to je Caveman. Není možné, aby se nikdo z diváků v něčem nepoznal a nemohl si říct: To je o mně," či aby jinde nepoznal tchýni, ženu nebo toho otrapu odvedle, zkrátka aby nepoznal někoho známého, kterému se může od srdce zasmát: Jo, to je přesné, to je celý on." Směje se ovšem náležitě poučen, takže už ví, že dotyčný/á se ani jinak chovat nemůže, protože člověk jeskynní jej má cele v moci.
Aby jednotlivá čísla nějak držela pohromadě, jsou navěšena na dramaturgickou linku výletu muže do vlastního nitra a své fylogenetické minulosti, ve které hledá odpověď na otázku zda je normální, že se chová, jak se chová, proč se jeho žena chová jinak, proč mezi nimi dochází ke konfliktům a jestli by on své chování neměl změnit? Odpověď zní jednoznačně: neměl. Dochází totiž k poznání, že se chová přirozeně, že to je člověk jeskynní v něm, kdo jej ovládá, a že na tom není nic špatného, že je přirozené, když se on muž chová jinak, než žena, a že se za to nemusí vůbec stydět.
Částečně to vyznívá jako obhajoba přirozeného mužství ve světě rozmáhajícího se feminismu, metrosexualismu a lifestylových časopisů na křídovém papíře, ale pozor – Caveman není žádné existenciální drama, Caveman je produkt, zábavná estráda, která pobaví, ale neobohatí. I když občas se prostě od srdce zasmát také není málo. Jen je lepší nechat mozek v šatně", jak říká jedna moje kamarádka.
* * *
Související články:
[v síti] Caveman – jsme kreténi a ještě si z toho děláme srandu
[v síti] Caveman aneb přednáška z psychologie
�
�
Tribun 