Dva citáty z článku Oheň a kapitál, které vhodně navazují na nedávno vyšlé Centrální banky – monopol na falšování peněz.
Jakýkoliv movitý jedinec může vzít milion dolarů a jít za zdatným brokerem a finančními pákami zvednout tuto sumu třikrát; výslednou sumu čtyři milióny (1mil. vlastní jmění a 3. mil. dluh) investovat do fondů jež tuto sumu zvednou 3-4 krát a investovat je do zabezpečovacích fondů (Hedge funds); tyto fondy vezmou dané sumy a zvednou je 3-4 krát a koupí velmi mladý kousek CDO (Collateral Debts Obligation) jež je sama zvednuta pákami 9-10 krát. Nakonec tento řetěz kreditu, z původního jmění 1 milion se stane 100 miliónovou investicí, z čehož 99 miliónů je dluh (páky) a jen jeden milión vlastní jmění. Tak jsme dostali pákový poměr 100 ku jedné. Pak ovšem i malý 1% pokles ceny finální investice (CDO) smete původní kapitál a vytvoří řetěz požadavků na úhrady jež rozplete tento dluhový domek z karet."
(Nouriel Roubi, ekonom z New York University)
Když chcete být nadále otroci bankéřů a platit náklady svého vlastního otroctví, nechte bankéře vytvářet peníze a kontrolovat úvěr."
(Josiah Stamp, v minulosti ředitel Bank of England)
Tribun 
To všechnoje, Tribune, chronicky známo, samotní bankéři ( a nejenom bankéři) jaksi v nastaveném systému nevidí problém, požadují po vládách pouze další krití a lidi drží jako ovce – krom toho oni ani nemají žádnou větší šanci v rámci nastavených pravidel významně něco změnit – takže, co s tím? :)
Traste,jednu neosobní poznámku, která se mi k tomu udělala… Když jsem kdykoliv vznesl dotaz „Co se s tím dá dělat?“ Většinou se lidi naučili odpovídat NIC. Je to jednoduché, bezbolestné, nic je to nestojí, žádná námaha… Navíc jsem se tou otázkou patřičně znemožnil, protože takovou ZJEVNOU věc nevím (vědí to přece všichni) a ještě se blbě ptám. Ještě se dá pozorovat u lidí argumentace ve smyslu: „Coby? Já to jenom komentuju, jenom o tom píšu, já to jenom kritizuju, … jsem přece kritikem této věci, tak co bys ještě chtěl abych dělal?!.Abych nebyl dobrovolně ve stejný skupině, dal jsem si za úkol hledat lidi, kteří alespoň pokládají stejný otázky. S nimi se snad líp dají hledat odpovědi. S ostatními NIC-kami fakt nemá cenu se zabývat. Dokud na tu hru budou přistupovat, budou jako ovce prohrávat. Taková jsou ta pravidla hry.
Ti bankéři totižv průběhu dějin zjistili, že mohou půjčovat více peněz, než je nejen hodnota jejich majetku, ale dokonce více, než je hodnota vkladů, které jim svěřili jejich zákazníci. A tato kriminální praxe se postupně stala tolerovanou a nakonec naprosto legální záležitostí. Teď sklízíme ovoce. Navenek to vypadá jako bankrot kapitalismu, ve skutečnosti se ovšem jedná o majetkový přesun nepředstavitelného rozsahu spojený s finální monopolizací celých průmyslových odvětví. Díky moderním technologiím dochází ve velmi krátkém čase k bezprecedentní koncentraci majetku a s tím spojené politické moci. Jedině americká vojenská dominance dnes přitom brání zbytku světa v tom, aby sáhl po násilí, protože se ve své podstatě jedná o to, že Spojené státy, reprezentované FEDem, americkou vládou a především Wall Streetem, kterému jsou FED a americká vláda fakticky podřízeny, znehodnotily celosvětové úspory a uvrhly svět do hospodářské krize ohromného rozsahu. Pokud by jenom zlomek toho provedl jiný stát Spojeným státům, byl by vojensky napaden.
TS,když vás někdo permanentně poškozuje (a to na všech právech) a náprava je v nedhlednu,tak máte právo ( o zdravé a naprosto přirozené povinnosti raději už ani nebudeme hovořit) ho minimálně taky poškodit – je ale otázkou, jak dalece časem postižení vnímaj své utrpení snesitelné a přijatelné, ono totiž i otroctví může mít pro vazaly jisté neodolatelné kouzlo, které jsou ve skutečnosti schopni hájit minimálně svou nečinností, vynucenou, léty naprosto potřebnou symbiózou parazita s obětí – negativní „evolucí“….)
dá se dělat následující:1. splatit co nejdřív veškeré své úvěry a žádné další si už nebrat, pokud je to jenom trochu možné.2. informovat o pravém stavu věcí všechny, kdo budou ochotni naslouchat (i když takových moc nebude, přeci jen je to lepší než nic). Z vlastní zkušenosti vím, že když začnu vyprávět jak kamarádce skončila fixace na hypo a byla nucena bankou přistoupit na úrok skoro desetkrát vyšší, než je současná základní úroková sazba, za kterou půjčuje centrální banka, lidi docela poslouchají. Navrch je to pravda, bohůmžel.
Co se s tím dá dělat?Z historického hlediska a makrohlediska to celé vzniklo tak, že NĚKDO (americké finanční instituce a jejich akcionáři) potřeboval, aby NĚKDO (president Reagan) zrušil veškeré regulace finančních operací. Ani to nebylo tak dávno – v 80. letech. Reagana to tehdy stálo několik miliónů dolarů na podplacení Kongresu. Jak vidíte, žádná neviditelná ruka, ale NĚKDO hodně konkrétní to zařídil a historicky to netrvá víc než nějakých 25 let. Míň než půl mého života, pro většinu z vás možná celá dospělá zkušenost. Ale právě proto bych to nebral jako fatální danost. Takže teď zas NĚKDO (Obama?) musí regulace obnovit a zřejmě nechat vypařit všechny virtuální peníze (= 95% deflace – průser až nad mraky) a začínáme znova. Možná s mezistupněm zestátnění bank a klíčových průmyslových sektorů. A zřejmě za současného vyhlášení státního bankrotu USA a měnové reformy dolaru. To je systémově konformní řešení.Stranou teď nechám otázku, proč to NĚKDO potřeboval. Zřejmě platí, že míra zisku v kapitalismu historicky zákonitě klesá a tak když není kde brát, musí se vytvářet uměle, z fiktivních peněz.Ještě je tu řešení antisystémové: Vytvořit novou měnu, která bude opět podložena jen materiálními hodnotami a prací a nebude pro svou existenci potřebovat úvěry, úroky a kšefty s dluhy. Když končí hospodářský růst, dlouhodobé úvěry nemají valný smysl. Stačí „technické“ úvěry pro obchod s komoditami a jiné oblasti, kde úvěr fuguje jako „mazadlo“, tj. jako prostředek, nikoli jako cíl, předmět a účel kšeftu. Ta nová měna by mohla sloužit třeba jen pro obchod s potravinami, energiemi a dalšími životními nezbytnostmi, u nichž aktuálně hrozí globální nedostatek. Stará měna by mohla nějaký čas fungovat paralelně (kdo chce, ať si s ní hraje na písečku finančních produktů), lidi by mohli nějaký čas dostávat výplaty v obou měnách, ale životně důležité věci by si mohli opatřit jen za tu novou měnu. (Autor tohoto návrhu tady http://www.theoildrum.com…de/4770 připouští, že to připomíná přídělový systém. Na citovaném webu najdete i spoustu jiných návrhů, kterým by se v Čechách leckdo vysmál jako kryptokomunistickým. Jenže čím dál necháme krizi dojít, tím je pravděpodobnost nastolení nějaké formy příkaznické ekonomiky vyšší.)Ale to antisystémové řešení zřejmě nehrozí. To nás ředitelé zeměkoule radši nechají systémově vyhladovět, zmrznout nebo shořet v atomové válce.
máte pravdu, hanku.Když byl kapitalismus ještě zdravý, tak mu sice taky nestačili mince a bankovky a vyráběl dluhové peníze.Jenže to bylo úplně jiný kafe : rychle se rozvíjející kapitalismus volné soutěže (já tomu říkám Verneova fáze) dýchal skrzwe směnky – to bylo technicky na krátko než se prodalo zboží …Dluh existuje odjakživa – od chvíle, kdy vyrábíme hlavně zboží, které vyžaduje reprodukci, žijeme v éře dluhu – původně jen reprodukčního, technicko-reálného a pak směnečného – to byly ještě zudravé fáze.A dneska ?Když se peníze vyrábějí bez jakéhokoli krytí čímkoli a úvěr zaplavil zeměkouli ?Nejhorší je, že kdyby se všechny dluhy zaplatily, tak by to bylo jako Třetí světová.Více jak polovina kapacit je ve svém fungování závislá právě na tom, že zaplaceny NEJSOU …
Hanku, díky za zajímavý odkaz. Vámi popsané řešení je jen závěrečná část článku. Podstatná část textu upozorňuje na stále horší dostupnost surovin a paliv a rozpor mezi konečnými zdroji a požadavkem růstu růstu. U surovin klesá kvalita, jmenovitě koncentrace užitečných prvků v nich obsažených. Za článkem je velmi dlouhá diskuze. Je nad moje síly ji přečíst. V jednom komentáři se upozorňuje na termonukleární fůzi, která by oddálila energetické vyčerpání Země. České země si v minulosti i nedávné vždy našly cestu, jak přispět k rozvoji nové techniky. Zvládli jsme jako několik málo zemí naprojektovat jadernou elektrárnu a drželi jsme se v závěsu. Pravda v minulosti. Vím, že už na největší projekty svými zdroji nestačíme, ale i to málo, co zbylo je rozmělněno a utápíme se v hádkách. Z techniky patří na britských univerzitách k prioritám výzkumu energetika a IT. Silné podniky byly rozbity a soustředili jsme se jen na montážní závody a logistiku. Vyváží se od nás 150 miliard zisků. Hádáme se o to, komu necháme na nás vydělávat v nemocnicích. Není to důvod ke smutku?
Už jsme na to zde myslím kdysi narazili,ale připomenu to znova, možná se někdo chytí a rozvine to: Co by znamenal přechod na „muslimský systém“, tedy používání podílu na zisku (soukromé daně) místo úroku? Jaké by taková změma měla důsledky? Mohlo by to vůbec znamenat nějaký posun, nebo by se současný systém adaptoval a fungoval dál de-facto stejným způsobem?
Tribune, také jsem slyšel, že muslimové neznají úrok. Jak to u nich funguje? Co finanční krize v muslimských zemích? Asi se nám smějí.
Hanku, ten váš odkaz už je v češtině na BL.
Muslimské bankynemají úroky, ale podíly na majetku dlužníka, přes něž dostávají část jeho zisku.Příliš stručné, sorry, musím za výdělkem :-(
Hanku,co říkáte na petici v odkazu?
Hanku, vidím, že úrokům u muslimských bank rozumíte. Navedl jste nás na zajímavý odkaz. Je ten jejich způsob lepší než ten náš?
Tuším,že Pajin (prej z vyčůranosti:) podepsal včas, do první stovky se vešel hned za jižní větví…
Zajímavé.Já jsem si tam jezevčíka nevšimla.
Tresten,doporučuji vám prostudovat si knihu Stanislava Motla: Kam zmizel zlatý poklad republiky. Zajímavé čtení! Snadno se vyhledá na internetu (http://www.kosmas.cz…d-republiky/). Stojí 232 Kč, což je méně než můj doplatek na léky.
muslimské banky dostávají podíly na příjmu ne na majetku dlužníka, hanku.Já nevím, jestli vůbec existuje nějaké krizové kolísání v muslimských zemích – možná ano, protože důvodů pro krizi je víc než jen ten náš kapitaliastický s nedostatkem poptávky a s přehřátím ekonomiky.Kdo ví, jestli by vypuklo sub-prime-hypotéční domino, kdyby procentní splátka hypotéčního dlužníka dýchala s dlužníkem podle jeho příjmů – nahoru, dolu, nahoru dolu, ale pořád stejné procento – přijdeš o práci, platíš jen z podpory i když mnohem menší zas jen procento …Ale to by se finanční kapitál musel vzteknout – takový ztráty na úrocích, brrrr …Kam by to vedlo – taková měkkost k dlužníkovi, že …Já si ale myslím, že dlužník by byl pod tlakem i zde – až na to pořád stejným – vnější okolnosti by z něj neudělaly tlak nesnesitelný …
Islámské bankovnictvíTo téma je zajímavé, ale já teď vážně nemám čas na dlouhé rozklady.Úrok není zcela zakázán, jen lichva. Např. v Egyptě je stanovena nepřekročitelná úroková míra 7%.V islámském bankovnictví se vždy musí jednat o reálný obchod. Půjčka např. na dům je vypořádána tak, že banka dům koupí a pak ho klientovi na splátky (se ziskem) prodá.Později více…
Našel jsem tohle:Islámské finančnictvíZákladní a výchozí doktrína islámského finančnictví je, že úrok, který je dlužník povinen zaplatit věřiteli z jeho pohledávky, je podle islámských tradic zakázán a to jak mezi fyzickými tak právnickými osobami, včetně bank. Proto také úvěry jsou vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech, přičemž zisk z podnikání je islámem přípustný. Všechny ekonomické operace, tedy i bankovní jsou zastřešeny deštníkem nazývaným obchodní činnost. Banka v islámském pojetí je podnik, který kupuje a prodává. Žije z marše, tedy z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou v tomto případě služby. Institut úroku je v islámském bankovnictví nahrazen jinými instituty odpovídajícími islámskému tradičnímu právu. Takovými instituty jsou : podíl na zisku (risk sharing), majetková práva (property rights), individuální práva a povinnosti (individual rights and duties) a svátost smlouvy (sancity of contracts). Kromě toho islámské finančnictví pokrývá tvorbu kapitálu (capital formation), kapitálové trhy a různé typy operací, které lze obecně nazvat jako finanční (bankovní) zprostředkování.Posuzujeme-li rozdíly mezi finančními zvyklostmi a tradicemi muslimského a ostatního světa, zjistíme, že rozdíly nejsou v technickém nebo bankovním slova smyslu, ale v celkové filozofii. Konvenční (standardní) finanční systémy běžné např. v Evropě zdůrazňují primárně ekonomické aspekty obchodní transakce. Islámské právo vychází z etických, morálních, sociálních, náboženských dimenzí souhrnně vzato z islámské filozofie, nazírání na svět a staví na první místo dobré mravy společnosti. Islámské bankovnictví prokázalo svoji stabilitu, ačkoli mu není vlastní pojem zápůjční kapitál. Takzvaný model dvou oken pro islámské finančníky spočívá v tom, že veškeré finanční operace bank, ale i jiných prostředníků, musí být realizovány ze 100 % z vlastních rezerv a investiční depozita jsou akceptována pouze na principu spravedlivého (poctivého) podílnictví (equity sharing). Ze zisků z obchodní činnosti žijí banky stejně jako jiné společnosti, které se obchodní činností zabývají. Hlavní pojmy a principy islámského finančního systému jsou:- zákaz úroku (riba) je hlavní doktrína islámského finančnictví – podílnictví na riziku tím, že je zakázán úrok, ti co poskytuji finanční prostředky jsou investoři nikoli věřitelé,- peníze jako potenciální kapitál není dovoleno používat, neboť islámské principy uznávají pouze aktuální cenu peněz nikoliv budoucí cenu peněz,- zákaz spekulativního chování islám zakazuje finanční operace spekulativního charakteru, tzv. rizikový kapitál ve všech podobách (včetně hazardních her všeho druhu-gambling, kasina, atd. ), – svátost kontraktu z hlediska islámského práva (šária) je smyslem podnikání uzavření kontraktu, který může být písemný nebo ústní, jehož nedodržení islám tvrdě trestá,- šária nepovoluje obchodovat s produkty, které jsou v rozporu s islámem. Jedná se například o alkohol, vepřové maso, ale i o prodej karet, hracích automatů a podobně. Základní finanční nástroje islámského bankovnictví- obchod se ziskovou přirážkou neboli nákup a následný prodej (anglicky: trade with markup, arabsky: murabaha). Jedná se o jednu z nejrozšířenějších forem krátkodobého financování, která vychází z arabské obchodní praxe, přibližně 75 % islámských finančních operací je provedeno na principu murabaha;- leasing (arabsky: ijara) se používá zejména v souvislosti s prodejem automobilů a dopravních prostředků, včetně letadel, dále strojů a vybavení, jsou povoleny různé druhy leasingu včetně odkladu plateb a s konečným přechodem vlastnictví pronajatého (leasingovaného) stroje na právnickou nebo fyzickou osobu, která si příslušný stroj pronajala;- dohoda o podílu na zisku (anglicky: profit-sharing agreement, arabsky: mudaraba). Podstata mudaraby je v soustředění fondů (investičních fondů), které provádí zástupce nebo manažer, který shromáždí prostředky za cílem provádění konkrétních aktivit předem určených a zisk se rozděluje mezi jednotlivé účastníky ve stejném poměru, v jakém byly investice do společného fondu vloženy; – společný podnik (anglicky: joint venture-JV, arabsky: musharaka). Jak podnikatel, tak investor investují kapitál v podobě finančních vkladů, technických nebo manažerských dovedností, provozního kapitálu apod. do dohodnuté obchodní operace. Jak výnosy, tak případné ztráty z činnosti JV se rozdělují mezi účastníky podle výše podílu, které byly jimy do projektu vloženy. Tradičně tento druh finančních operací se používá pro získání fixního a provozního kapitálu v krátkodobém nebo ve střednědobém horizontu;- obchodní kontrakt s platební podmínkou odložené platby – tedy na úvěr (anglicky: deferred-payment sale, arabsky: baymuajjal) nebo obchodní kontrakt s platební podmínkou odkladu dodávky (anglicky: deferred delivery sale, arabsky: baysalaf) .Islámské finančnictví zároveň ovlivňuje vstup zahraničního kapitálu na trhy arabských zemí zvláště v bankovním sektoru a pojišťovacím sektoru. Odhaduje se, že v roce 1985 činil obrat islámských bank pouze 5 mld. USD a od té doby roste průměrným přírůstkem 15 % ročně. V současné době islámské bankovnictví dosahuje celkového obratu převyšující sto miliard USD. Růst celkového objemu finančních toků procházejících bankami respektujícími islámské tradice je dán nejen obrovskými objemy vývozu ropy a přírodního plynu, ale je to způsobeno i zvýšením prestiže islámského bankovnictví u muslimských obyvatel v důsledku sociálně politického vývoje. Další vlivy působí globální tendence projevující se ve světovém hospodářství, které mají i dopady na liberalizaci kapitálových pohybů, tendence k privatizaci a změny reformy ve finančních systémech muslimských (zejména pak arabských) zemí. Odhaduje se, že existuje více než sto významných finančních institucí ve více než 45 muslimských zemích, které islámské právo uplatňují. Islámské banky působí také ve vyspělých průmyslových zemích a prakticky všechny významné světové banky mají své pobočky a reprezentace v islámských zemích a tak neexistuje žádná bankovní exkluzivita.Vypracoval: Ing. Mansoor Maitah Ph.D. URL: http://www.maitah.com…cnictvi.doc
Díky hanku! Já mám peníze u České spořitelny. Musíme se zdát Arabům divní a asi nám nebudou rozumět, viďte!
Tresten si všimnula petice,která chce obnovit krytí peněz zlatem nebo něčím podobným. Já jsem ji doporučil Motlovu knihu o našem zlatém pokladu. Motl nemá s komunisty nic společného. Pamětníci vědí, jak se za Husáka vrátilo z bezpečného úkrytu u našich současných přátel. Kniha je inzerována s poukazem na hamižnost Angličanů, kteří si nechali uhradit ze zlatého pokladu pohřby našich občanů bojujících proti Hitlerovi. Američané a Francouzi byli mnohem férovější. To však není tolik zajímavé ve srovnání s informací o tom, co se udělalo se zlatým pokladem po převratu. Noví národohospodáři ho vyměnili za dluhopisy. Poklad se ztenčil (nevím, zda se skoro celý ztratil). Mysleli na budoucnost. Věděli, co dělali. Teď nás chrání před EU abychom neztratili samostatnost.
už jen zbývá někde zjistit, jestli arabskou ekonomiku provázejí stejné deprese jako tu euroamerickou a asijskou
Astreame, Miloš Pick napsal:http://www.blisty.cz…rt43937.html… Zatímco od šedesátých let selhaly pseudosocialistické systémy čistého státu, založené na téměř výlučné úloze státu bez, nebo téměř bez působení trhu, dnes, obdobně jako v krizi třicátých let, naopak selhává kapitalismus, založený na téměř výlučné úloze trhu bez, nebo téměř bez regulační úlohy státu. Vyhneme se již oběma krajnostem podá si již konečně neviditelná ruka trhu ruku s viditelnou regulační rukou státu, uplatňovanou především ve vytváření pravidel férových postupů na trhu, v makroekonomické i mikroekonomické intervenční politice . včetně intervencí k ochraně životního prostředí, v soužití různých forem vlastnictví kapitálu, v převážně solidární formě veřejných služeb, počínaje vzděláváním, zdravotním a penzijním pojištěním a v sociálním přerozdělování příjmů v míře, která by čelila pasti chudoby a přitom neoslabovala, ale naopak posilovala výkonnostní motivaci?
Ano, jistěže každá krajnost škodí.A co nového tento článek říká ?Přínosem bylo to, co Pick psal o modelu skandinávské znalostní ekonomiky.Tady jen opakuje staré – a samozřejmě pro socana, protože on je také socan, pravdivé – obecné tvrzení a fráze …Nevím, co nového mě tato pasáž má říci, na co bych měl reagovatAno je to pravda – a snad vždycky byla …
Já jsem astreame vám chtěl udělat jen radost, že čtu vašeho oblíbeného ekonoma Picka.Přiznávám, že trochu ze škodolibosti k vaší důvěře v životaschopnost kapitalismu. Doufám, že se nemýlím a že to, co platí na lávce, platí i tady.Mimochodem, kolikrát jste ve Švédsku byl a co víte o tamnějším hospodářství, jmenovitě znalostní ekonomice? Víte zrovna před časem jsem u nás hostil dlouhodobě dva švédské kamarády. Nejsem od velkých plánů na znalostní ekonomiku. Jen tak ze spodu koukám na jejich možnosti ve vědě a výzkumu. Řeknu vám, že ty naše plány jsou jako byste šel na módní přehlídku s holým zadkem. Tedy myslím přehlídku, která by se nespecializovala právě jen na holé zadky. Jistě mi rozumíte.
[26] je věnováno astreamovi
Já nejsem vlastníkem důvěry v životaschopnost kapitalismu.Pouze jsem ho jakožto přirozený systém považoval za životaschopnější než reálný socialismus.To ale nic nemění na tom, že dny kapitalismu se krátí …Z toho všeho jste si LV vyvodil, že jsem obhájcem kapitalismu.A mě už nebaví po desítkách pokusů Vám tento drobný rozdíl znovu a znovu vysvětlovat.Myslete si, co chcete …
Tribune, zmínky o postúroku :blisty, 1.12.2008FINANČNÍ KRIZE:Stát musí odstranit tržní rizika, má-li hospodářství znovu začít fungovatSoučasná hospodářská krize je děsivá, protože se začíná chovat jako ekonomická černá díra. Klesají ceny nemovitostí i hospodářská činnost, takže problémem se brzo stává už nikoliv odmítání bank poskytovat půjčky, ale obavy věřitelů, že půjčené peníze nikdy nedostanou zpět. Tak vzniká další pád. Banky jsou ještě ostražitější než dřív. Pokud se tento začarovaný kruh nepodaří rozbít, zlikviduje to celou ekonomiku, píše v týdeníku Observer známý ekonomický analytik Will Hutton. Standardní ekonomické a politické reakce jsou k ničemu, protože ekonomická a finanční nedůvěra vytváří svou vlastní racionalitu. Stádovité jednání vytvořilo finanční bublinu. Teď vytváří stádovité jednání přesný opak. Řešením musí být najít takovou ekonomickou politiku, která dokáže rozbít stádovitý impuls. Naslouchejme Robertu Shillerovi, mírně výstřednímu profesoru z Yale University, který se specializuje na studium psychologie hospodářského rozkvětu a recese. Pokud se dopustí, aby si finanční trhy dělaly, co samy chtějí, varuje Shiller, ve stu procentu případů reagují katastrofálně na riziko. Když dojde k hospodářskému rozkvětu, finanční trhy vždycky destruktivně přeženou svůj optimismus. A když dojde k hospodářské krizi, vznikne kolektivní hysterie, kdy všichni vidíme jen riziko, nejistotu a ztráty. Rozhodnutí „nechat finanční trhy samostatně pracovat“, které bylo přijato v Británii a v USA od osmdesátých let, bylo katastrofální. Namísto toho je nutno vymyslet zásahy, které pomohou trhům zvládat rizika efektivněji. To je, usuzuje Shiller, praktické keynesiánství.Shiller byl minulý týden v Londýně, kde propagoval svou novou knihu The Subprime Solution (Řešení hypotéční krize). Je to jediný prominentní ekonom, který nynější ekonomickou krizi předpověděl. Máme-li přimět banky, aby půjčovaly peníze, a zákazníky, aby si je půjčovali, argumentuje Shiller, je nutno podstatnou měrou snížit riziko, jemuž čelí. V ohnisku této krize je hypotéční trh a kolaps cen nemovitostí.Hypotéky podle Shillera vždycky zosobňovaly neférové vysoké riziko pro obyčejné zákazníky. Nyní se staly katastrofou. Žádný rozumný člověk by dnes neinvestoval své úspory jako jistinu na koupi domu, jehož cena zřejmě bude dále klesat, a zároveň přijal odpovědnost, že bude 25 let splácet hypotéku, přestože může přijít o zaměstnání. Je to příliš velké riziko, které ukazuje, jak neférový je vztah mezi zákazníkem a věřitelem. Vláda levého středu musí trvat na restrukturalizaci systému hypoték, aby byl pro obyčejné zákazníky daleko méně riskantní.Shillerova radikální nová hypotéka má dva prvky. Prvním z nich je, že splátky se po celou dobu trvání hypotéky automaticky přizpůsobují hospodářské situaci dlužníka. Splátky stoupají, pokud stoupá dlužníkův příjem, ale poklesnou, nebo se zastaví, pokud dlužník přijde o zaměstnání.To okamžitě řeší problém konfiskace domů a bytů od dlužníků, kteří si dále nemohou hypotéky dovolit platit. Banky stejně nerady konfiskují domy a byty, protože to vytváří zápornou publicitu a krystalizuje to pro ně ztráty. I pro věřitele se hypotéka stává menším rizikem. Druhým prvkem Shillerovy hypotéky je, že si dlužník má možnost své splátky – a hodnotu kupovaného domu – pojistit vůči možným ztrátám. Shiller je přesvědčen, že by vlády měly zavést tzv. „pojištění živobytí“, v jehož rámci by se lidé měli možnost pojistit vůči snížení platu. A doporučuje vznik daleko hustší sítě občanského poradenství, infrastrultury důvěryhodných poradců, kteří by občanům pomohli lépe pochopit argumentaci, proč si mají vzít lepší hypotéky a proč mají přijmout nové finanční balíčky. To je pomoc dlužníkům. A nyní k pomoci pro věřitele. Minulý týden zveřejnilo britské ministerstvo financí analýzu britského hypotéčního trhu od Jamese Crosbyho, náměstka ředitele Financial Services Authority. Ten varuje, že bez státní intervence v roce 2009 poklesne počet uzavíraných hypoték v Británii na nulu, což by znamenalo katastrofu pro ceny domů a bytů a pro celou ekonomiku. Jako Shiller, i Crosby je přesvědčen, že pro hypotéční trh existuje nyní příliš velké riziko. I kdyby byly banky zestátněny, budou čelit témuž problému. Crosby má shillerovské řešení. Vláda musí nabídnout hypotéčním bankám záruku ve výši 100 miliard liber, a vytvořit tak 100 miliard liber úvěrů pro nové zájemce o hypotéky. Tyto zásady je nutno aplikovat i ve všech dalších oblastech půjčování peněz. Riziko hluboké recese je příliš velké. Stát musí z financování odstranit rizika, jinak se nepohneme z místa.
Astreame,ze dvou možností upřednostňujete jednu, o které tvrdíte, že je nedokonalá. Co si mám vybrat? To se nedovím.Věc hypoték mne nyní velmi zajímá. Ve vaší uvaze není řešen ppřípad, když byt, vlastně bydlení potřebujete, protože pod most jít bydlet nemůžete. Hypotéka není jen pro případ, kdy chcete investovat peníze.
Astreame,ze dvou možností upřednostňujete jednu, o které tvrdíte, že je nedokonalá. Co si mám vybrat? To se nedovím.Věc hypoték mne nyní velmi zajímá. Ve vaší uvaze není řešen ppřípad, když byt, vlastně bydlení potřebujete, protože pod most jít bydlet nemůžete. Hypotéka není jen pro případ, kdy chcete investovat peníze.
LV – to je článek z Observeru. To není bulvár, ten Observer – to je velmi seriózní týdeník.Článek vyšel v BL – v těch dnešních …
Promiňte astreame,dnes jsem neměl dopoledne na BL čas. Jen jsem rychle přečetl odpověď Makovičky Holému. Víte že miluji všechny, co by chtěli, aby jiní (ne oni!) reflektovali minulost. Přidávám názor, že hypotéky by měly sloužit potřebným k zajištění bydlení a ne jako stroj na vydělávání peněz. Syn se uvázal platit v nejnevhodnější chvíli a dceru to teď čeká.