Mýtus osudových osmiček", letopočtů končících na 8", ve kterých dochází v Čechách ke společenským zvratům a odbývají se významné události, je v národě hluboce zakořeněn, bez ohledu na to, že z důvodu rozličných reforem kalendáře je to vlastně nesmysl.
Osudový" rok 2008 je za námi. I já na jeho začátku propadl mýtu osudových osmiček" a říkal si: Něco se stane, něco se musí stát, už to musí prasknout – je přece osmičkový rok" a lidé si nenechají kálet na hlavu věčně. Vezmou vidle a půjdou vykydat ten hnůj ze Strakovky." Kdy, když ne teď? Doba je těhotná defenestrací….
Jestli byla, tak potratila. Nic zvláštního ani světoborného se nestalo. Vše při starém, šrouby se dále utahují, ale lid je zřejmě ukut z nějakého skutečně kvalitního materiálu, protože stále drží, a i když se objevují první trhlinky, zatím to neprasklo." Básník Jan Neruda jednou napsal: Bude-li každý z křemene, je celý národ z kvádru." Měl pravdu – jsme tak pevní a odolní, že nám mohou naši politici na zádech dříví štípat, a s námi to ani nehne.
Jenže to, že čas v Čechách plyne v atmosféře všeobecné rezignace dál svým provinčním tempem ještě neznamená, že jinde se nic neděje, že svět je v klidu. Je-li, pak je to klid před bouří. Ve skutečnosti je svět nervózní, napjatý, podrážděný a se sklonem k výbuchům.
Žádné osudové osmičky" v tom však prsty nemají. To, co v loňském roce vyplulo na povrch z hlubin kapitalismu a začalo otravovat vzduch na celé planetě, zrálo v útrobách burz, fondů a bank již dlouho dobu. Zatím to však jen nesměle vystrkuje růžky a lze očekávat, že v celém svém děsivém majestátu se ukáže až letos, či dokonce napřesrok: krize, kolaps, válka a zmar, utrpení, bída, smrt. Na horních palubách se ještě křečovitě tančí, ale podpalubí už nabírá vodu takovým tempem, že to již žádná pumpa nezvládne, tím spíše, že ta pumpa je jen virtuální, produkt zbožného přání, pravověrného, ale naivního.
Jsme svědky odkouzlování kapitalismu. Kouzla zbavený kapitalismus ztratil svůj sexappeal a pohádka o selfmademanovi již nedokáže udržet zbídačené zástupy v poslušnosti. Kapitalismus ztrácí svoji schopnost korumpovat, ani svádět už nedokáže a zbývá mu to poslední: brutální hrubé násilí, totalizace, vykročení směrem ke světu z Orwellova románu 1984", který přes veškerou snahu propagandy vykreslit jej jako obraz komunismu, které nemá s kapitalismem nic společného, je především odhalením pravé tváře kapitalismus, zbavené všech masek, šatů a ochranných kouzel. Lháři ve fraku již nikdo nevěří.
Pokud bude nějaký rok osudový", nebude to 2008, kdy to jen" začalo, bude to 2009, kdy padnou poslední zábrany a ukáže se, jak a kam to bude pokračovat. To, co se loni stalo, se stát muselo. Ale to, co se stane letos, máme ve svých rukou. My se budeme rozhodovat, zda dáme přednost víře před realitou, zda dáme přednost zaslepené dogmatické věrnosti neoliberální ideologii před odmítnutím vyčpělých a překonaných schémat a nutnými změnami, které jediné nabízejí naději na budoucnost pro nás pro všechny, nikoliv jen pro samozvané vyvolené."
Začíná to nenápadně, zdánlivě se nic neděje, ale pod povrchem to vře – naše společnost se otřásá v základech, kořeny, z nichž vyrůstá, jsou nade vší pochybnost shnilé a údajné jistoty se ukázaly jako pouhé prchavé iluze. Problémy, před kterými stojíme, již není možno řešit zametáním pod koberec a strkáním hlavy do písku. Touto krizí, která nám klepe na dveře (a která k mnohým již neomaleně vtrhla), se nebudeme moci promlčet. Můžeme se stokrát tvářit, že se nic neděje, na realitě to nic nezmění. Děje se a teprve se dít bude.
Záleží jen na nás, jak se s tím popasujeme. Nejsme bez šancí. Je to náš svět, můžeme jej ovládat, stačí jen chtít. Stačí málo": osvobodit se od ideologických klišé, v jejichž zajetí žijeme a která nám říkají, že žijeme v jediném možném a nejlepším ze všech světů, že kapitalismus je přirozený a že trh má přednost před člověkem. Znamení to oprostit se od bigotního ekonomismu a poslat na smetiště dějin všechny tržní chiliasty, co jich po světě běhá.
Znamená to připustit, že jsme udělali chybu, jasně ji pojmenovat a především – neopakovat ji. Dokážeme to? Budeme muset, jinou možnost nemáme. Jediná další alternativa je totiž – smrt. I proto je třeba nedopřát sluchu těm, kteří raději zvolí smrt pro všechny, než by připustili existenci světa, který není uspořádán podle kapitalistického dogmatu.
Tribun 
nojo slonito je klasicky prusvih a dusledek prace nekterych NGO pomatencu… v rade zemi zakazali slonum pracovat… ale uz nejak zapomeli na to, ze ty slony je potreba take zivit.Oni jsou treba v Thajsku v podstate clenem rodiny… a najednou jejich prijem zmizel, lez jejich naroky nikoliv.Co s nimi? Pustit je do prirody nelze.. nechat je zemrit ci je snist? Clena RODINY? to nepada v uvahu… tak zivori, saskuji turistum, zebraji na ulicich…
O je, Zoome….Nechte je v jejich „realite boje o preziti“, at si ho uzivaji, dosel jste na konecnou.
Vono taky o nic jinýho nejde,že :/
Tim bych si tak jisty nebyl Baro….Hodne lidi umira dobrovolne jen proto, aby se krajnich forem boje o preziti nemuselo zucastnit. Tzv. boji o prezit (coz je v usecce zivota nesmyl), se v psychologii rika agovani, to je snad vystiznejsi, ale zato mene ideologicke.
jeste na vysvetleni….Agovani je z anglickeho „acting out“ a jde o prevedeni potlacene vnitrni komunikace do jineho aktu chovani, tedy do cinu.
Takže, Zoome:Vlastnický systém byl vytvořen jako nástroj pro udržení dělby fyzické a duševní práce. Jistě nebyl vytvořen naráz a v jediném kroku, ale vyvíjel se postupně. Jelikož naše současná společnost nutně vyžaduje existenci dělby fyzické a duševní práce, musí existovat a být funkční i vlastnický systém, jakožto prostředek její reprodukce.Vlastnit je bazální lidská potřeba, žádný důsledek nějaké dělby F/Dp. Vlastnictví výrobních prostředků (tedy i pozemků) pak umožňuje parazitární život skrze jejich výrobní využívání a pronajímání, z čehož plyne vlastníkovi nezasloužený příjem, neboť se aktivního využití svého vlastnictví většinou neúčastní a válí si koule na Bahamách.Samozřejmě vyvstávají pak otázky, „Proč je nutná dělba fyzické a duševní práce pro udržení chodu současné společnosti?“ Ta je naprosto triviální a odpověď musí být zřejmá každému. S dělbou fyzické a duševní práce se totiž setkává každý na každém kroku (pokud to tedy není jihoamerický Indián v pralesích povodí Amazonky). Dělba duševní a fyzické práce jakožto jakýsi rozhodující faktor je geonický nesmysl, protože její příčinou jsou důvody technické a organizační, které s vlastnictvím nemají vůbec nic společného. Proto také existuje řada zaměstnání, u nichž zařazení k duševní či fyzické kategorii prakticky nelze určit, a přibývají. Protože ale i v okruhu působení těchto profesí zcela bezchybně funguje vlastnický systém, a těchto oborů činnosti dělbou nedotknutých přibývá a vlastnický systém okolo nich NEUBÝVÁ, je zřejmé, že vlastnictví a dělba F/Dp se k sobě mají asi jako tenis a penis.Druhá otázka je, „Neudržela by se dělba fyzické a duševní práce tak nějak sama od sebe?“ Odpověď je také jednoduchá – ani náhodou. Stále totiž existují a budou existovat činnosti, které nikdo vykonávat nechce (fyzická, netvůrčí repetitivní činnost), a musí být tedy k ní nějakým způsobem donucen.Tak, jako vzniklo dělení na fyzickou a duševní práci z technologických důvodů, tak bude i trvat dál, dokud technické a technologické parametry práce budou toto dělení vyžadovat. Jakmile se VEŠKERÁ práce stane (čistě teoreticky) natolik kvalifikovanou, že fyzická práce úplně zmizí, padne samozřejmě i toto dělení, ačkoliv vlastnický systém bude spokojeně existovat i nadále. Neboli – dělba na vlastnictví naprosto nezávisí a naopak.Odtud opět vyvěrá otázka. Nešlo by toho někoho místo nucení takříkajíc „uplatit“, aby tuto činnost vykonával? – Ne, nešlo, rozhodně ne dlouhodobě, jakmile si z onoho u-plácení, a tedy placení více než je nutné k prosté reprodukci života, našetřím, nic mě již nebude nutit tuto pro společnost nutnou činnost vykonávat. Vykonávat ji tedy přestanu.Triviální tvrzení, které nemá s podstatou dělby a „nucení“ cokoliv společného. Při současném solidním sociálním systému na Západě by podle vás a Geona už dávno většina lidí s prací sekla, protože prostou existenci jim zajistí i sociální síť. Přesto ale drtivá většina, nějakých 95 % zaměstnanců, dál do práce chodí, dál o práci stojí, protože potřeby člověka a jeho pohnutky k práci nelze omezit na vulgární vaše a Geonovo „přinucení“ a pouhou fyzickou existenci. Jestliže vaše poučky neplatí pro 95 % zaměstnaců, pak jsou naprosto nepoužitelné.Jste prostě mimo mísu, mýlíte se v základní záležitosti a proto se mýlíte i v odvozeninách.Je mi líto, že vám nemohu podat příznivější zprávu.
Zoome,množina toho co vy nazýváte možnou úchylkou je rozhodujícím faktorem v tezi kterou předkládáte. Nemůžete tedy k ní směřovanou otázku označit za snahu o nepochopení [194].Jestliže tuto množinu definujete za malou a tedy nedostatečnou a toto uvádíte jako stěžejní argument, měl byste také uvést jak jste k této definici dospěl.Nejde přece o nějakou „okrajovou záležitost“ kterou není třeba se zabývat.
neznámý anonyme[206]Vlastnit je bazální lidská potřeba, žádný důsledek nějaké dělby F/Dp.Pěkný nesmysl, nejsem si vědom, že by mě vlastnictví čehokoli udržovalo samo o sobě při životě. Co třeba ten indián v povodí Amazonky, opravdu věříte tomu, že má nějaký pojem o vlastnictví? K čemu by mu asi tak bylo? Co vlastní a k čemu je vlastnictví mnichovi, nebo řádové sestře v klášteře?i v okruhu působení těchto profesí zcela bezchybně funguje vlastnický systémOpravdu funguje současný vlastnický systém bezchybně? No to asi žijeme každý na jiné planetě.vlastnictví a dělba F/Dp se k sobě mají asi jako tenis a penisUrčitě, stejně tak se mají k sobě vaše tvrzení a skutečnost.Jakmile se VEŠKERÁ práce stane (čistě teoreticky) natolik kvalifikovanou, že fyzická práce úplně zmizí, padne samozřejmě i toto dělení, ačkoliv vlastnický systém bude spokojeně existovat i nadále.Hmm, leda tak ze setrvačnosti, ale není jediný důvod, proč by to bylo nutné.prostou existenci jim zajistí i sociální síťMyslím, že o takovou existenci opravdu moc lidí nestojí. Kdyby totiž stálo, tak proč by pracovali, že? Vkládáte jiným do úst něco, co nikdy neřekli, nikdo netvrdil, že musí být všichni fyzicky pracující takříkajíc neustále ohroženi smrtí hladem, zimou atd. proto, aby pracovali. Mezně ano, ale nikoliv za „normální“ situace. Pane „vulgární přinucení“ z toho děláte vy, ne já, nebo GeoN.Je mi líto, ale ani já vám nepodám příznivější zprávu.
Omluva, kdesi jsem ztratil nick,nikoliv však schopnost posuzovat svoje i cizí texty. Každý vidí, Zoome, že jste se nevypořádal ani s jednou mojí námitkou, jenom slovíčkaříte a hrajete věci do autu. Což je i na čarodějova učně slabé.
SaxiJá tedy nevím jak jste to myslel s tím „bojem o přežití“ [202] ale sledujíce Zoomovy odpovědi mám skutečně dojem že došel na konečnou. Tedy na tu svoji. Nechtěl byste ho vystřídat?
Vy tady budete známkovat lidi, Kamile Mudro?
V jste Jessieněkdy viděla vysvědčení kde by bylo napsáno „mám dojem že si žák zaslouží trojku“?
Vystridat urcite ne, pane Mudro, ale vstoupim s kratkou poznamkou:.“Vlastnit je bazální lidská potřeba“Tomu vubec nerozumim, co to ma znamenat? Pokud by bylo receno, ze vlastnit je zakladni lidske pravo, tak o tom by se uz bavit dalo. Takovyhle vyrok ale spise vyvolava sadu otazek, nez zrejmou odpoved. Jak vypada alespon priblizna definice „vlastneni“? Znamena to (idealne), ze neco najdu a uz to nechci druhemu pujcit?Proc pak omezovat schopnost vlastneni jen na cloveka? Prez zvirata a rostliny az po chemicke deje subsveta najdeme podobne chovani jednotek, jako je vlastneni.Navic by vyplyvalo, ze v nejprirozenejsim lidskem kolektivu- rodine, musi takovato zakladni potreba, netrapena pravnimi perverzemi typu nemoci vlastnit druheho cloveka, prozivat svuj rozkvet. Tedy vykon vlastnickeho naroku by se mel krystalizovat ve sve moznosti nebyt omezovan- a pritom se v rodinach deje opak- vlastnictvi je dobrovolne sdileno a tim je i oblenovan pristup k manipulaci s nim (vykon vlastnickych naroku musi byt konzultovan s druhou osobou -bami).A dale- cim vice se blizime k usvitu lidskych dejin, tim vice narazime na, ve sve ryzosti krystalicke, obrazy lidskych potreb, dosud nezastrenych zavojem vychovy a povinnym sebeovladanim ve stale pocetnejsich a komplikovanejsich individualnich interakcich (treba sexualitu). Ale i v tomto pripade je to s vlastnictvim naopak: smerem do minulosti (mysleno davne) zacina splyvat s pouhym ohranicenim uzivanych predmetu vudci „totemum“ odvedle, tedy prespolnim a slouzi tedy jako pouhe oznaceni toho, co patri „nam“. Nazyvat takove chovani jako vlastneni povazuji za chybne. Relikty takove spolecnosti jsou zname dodnes, kdysi jsem tu uz zminoval Vanuatu (drive Nove Hebridy), kde na znacne casti statu je vlastnictvi neznamo, ba zakazano. Pro vysvetleni boje o preziti („kazdy organismus je „nucen“ k cinnosti smerujici k zachovani jeho zivota“) se budete muset obratit na Jasana, ten to ma zjevne zmaknute.Jinak se predem omlouvam, ale nejsem si jisty, jestli na vase eventalni namitky odpovim, snad to chapete.
Zoom dokáže vysvětlit GeoNovy mínění lépe než os sám.A hlavně bez emocí!!!
hergot saxitak tohle bych opravdu rad vysvetlil „chemicke deje subsveta najdeme podobne chovani jednotek, jako je vlastneni“
LV,to si nejsem úplně jist. Mám obavu, že se dopouštím přílišného zjednodušení, pak to vede na nesmyslné námitky typu sloni a opice také pracují a nikdo je „nenutí“. Přitom je to opět jednoduché, slona, nebo opici můžete „přinutit“ k práci pouze takové, která je bytostným „jak“-bytím slona nebo opice. Takže stále jde sice o částečné zvěcnění tj. dělají něco, co „my chceme“, ale nejde přímo proti realizaci jejich bytostných sil, tak jako je tomu v případě oddělené „fyzické“ práce „dělníka“.Přečetl jste si, LV, články o „lenosti“ na GeoNově blogu? Myslím, že jsou velice dobře srozumitelné.Kamile Mudro, ano máte pravdu, došel jsem na konečnou. :) Diskuse zde je totiž naprosto zbytečná ztráta času.
Máte dojem, že se někam vytratila věcnost, Saxi?I já ji pohřešuji. Ale se lekla těch půtek a utekla. Oni je těžké být věcný, když si lidé nadávají do lhářů, vytahují se na sebe a urážejí se. Asi není jiné cesty pro udržení věcnosti, než občas něco překousnout a povznést se nad svojí ješitnost a svým způsobem se pokořit. Jenže to není samo sebou a v kurzech asertivity se to neučí. A musí to udělat všichni, ne jen jedna strana sporu.No, přeberte si to všichni, jak chcete. Jste dospělí lidé, soudit ani vychovávat vás nebudu. Než se bloguje.cz zmátořilo, tak jsem vychladl a co jsem k tomu napsal, zas jsem smazal.Nikdo není povinen zde číst, ani diskutovat. Každý, kdo chce vést hovor i zde, může, ale není to ničí povinnost, je to jen jeho volba. Někdo je zde vítán více, a někdo méně, někdo je host vážený a někdo spíše trpěný, ale svobodu přijít a odejít dle svého uvážení má ten i ten.
Co se týče vlastnictví,do jisté míry bych souhlasil s tím, že je bazální lidskou potřebou, [b]není však potřebou přirozenou. Vlastnictví je produktem vlastnického systému, je imunitní reakcí na něj. Vlastní bývá definováno jako absolutní panství nad věcí, já považuji za výstižnější definovat jej jako monopol na užívání věci a těžení prospěchu z ní. (Panství mi evokuje především právo ovládat předmět vlastnictví a právo zničit jej, já však považuji za důležitější využívání předmětu vlastnictví a právo skrze něj ovládat jiné.)V jakém smyslu je vlastnictví imunitní reakcí na vlastnický systém? Pokud druzí nic nevlastní, nemusím nic vlastnit ani já, protože mi druzí nemohou zabránit v tom, abych užíval to, co užívat chci či potřebuji. Pokud je však zaveden vlastnický systém, který druhým umožňuje vlastnit to, co potřebuji já, potom jsem i já nucen opatřit si své vlastní vlastnictví, abych si tak zajistil přístup k tomu, co potřebuji či chci, a co bych jinak nemohl užívat, protože mi v tom druzí, kteří to vlastní, brání. To cosi, co potřebuji já, musím mít ve svém vlastnictví, abych to ochránil před přivlastněním si ze strany druhých.Tedy opakuji: vlastnictví není přirozené, je produktem vlastnického systému, v jeho rámci je však bazální lidskou potřebou, protože chrání člověka před nebezpečím, že se sám stane předmětem (byť jen zprostředkovaného) vlastnictví druhých.Přitom vlastnický systém lze zavést velmi snadno: stačí, aby se zcela reálně nitrosvětsky začal jako vlastník chovat nepatrný zlomek populace (i jediný její člen, je-li schopen si přivlastnit klíčový zdroj) a imunitní reakce se již postará o jeho rozšíření na celou společnost.Občasné revoluce jsou pak sebedestruktivní reakcí imunitního systému, který odmítne implantát vlastnického systému, podobně jako tělo někdy odmítne transplantát, i když je tím transplantátem srdce.
Tribune,šel bych na to méně geonovsky, přes biologii a právo: touha vlastnit je konceptuální lidská vlastnost (jsem se nedávno poučil, že taková je i závist) a nemusí ji nikdo malý haranty učit, po hlavách lopatičkama se mlátěj úplně sami od sebe, když se na pískovišti perou o kyblíček.Právo vlastnit je chráněno v Listině základních lidských práv a svobod, jako i jiná práva. U tohoto ale dochází k zajímavému jevu: od určité velikosti a množství vlastněných věcí (a především pak výrobních prostředků) se dostává do vážné kolize s ostatními lidskými právy a svobodami, ohrožuje a likviduje zcela základní lidská práva, jako je právo na život atd.Proto by mělo být vlastnické právo regulováno, zákonným způsobem, demokraticky, a k tomuhle se lidské společenství snad dobéře i na základě právě získávaných trpkých zkušeností.Jako první demokratický regulační a ozdravný zásah bych navrhoval popravit Jasana.
No jasně,touha vlastnit je konceptuální lidská vlastnost (jsem se nedávno poučil, že taková je i závist) a nemusí ji nikdo malý haranty učit, po hlavách lopatičkama se mlátěj úplně sami od sebe, když se na pískovišti perou o kyblíček.a proto má každý malý harant doma obrovskou skříň plnou kyblíčků a lopatiček, a když mu na ně někdo sáhne, tak mu vyškrábe oči. Hmm, jen je mi divné, proč mám doma malé děti, které se takhle nechovají. Kdepak Tarasi, vy si pletete aktuální potřebu dané chvíle – tj. dítě si chce „hrát“ s nějakou konkrétní hračkou (= realizovat svoje bytostné cíle) a tedy „nutně potřebuje“ tu konkrétní hračku, kterou zrovna vidí u svého kamaráda, s konceptem vlastnictví (třeba tak jak jej definuje Tribun v [218]).
Je úsměvné,že zatímco se tady bavíme o tom, jestli je touha vlastnit člověku vrozena či ji získá teprve výchovou ve vlastnické společnosti (a není to v důsledku jedno?, ptám se kacířský), dochází ve světě k majetkovým přesunům a koncentraci kapitálu nevídaných rozměrů. Pojďme se konečně přestat bavit o nějakých teoretických a filozofických věcech a začněme hledat skutečná praktická řešení problému. (To věšení Jasana se mi zdá až příliš radikální, mě osobně by jako místní klaun docela chyběl :)
Ale Zoome,mluvíme o vrozeném pudu, který se pochopitelně s věkem vyvíjí: vy jste si také napřed jenom hrál na pana doktora, zatímco současné své praktiky byste asi nerad zveřejňoval.Stane, ale von by určitě moc pěkně kopal nožičkama…
V Mrazikovi rika zla macecha Nastence: "Ne, ty nejsi princezna, ty jsi kralovna!"Stejne tak rika zly Sax Tarasovi: „Potreba vlastnit neni prirozena jako zavist, ale jako dychani!“
no Stanejest otazkou, zda klauna potrebujete… mlatite se tu sami jak na tom piskovisti…
Stane….je znama vec, ze dobra diagnoza pak urci lecbu temer sama. Jinak muzete davat jeden prasek za druhym a po case vzdycky sledovat, jestli jste se trefil.Je- li nam vlastnictvi vrozene jako volu rohy, staci jej pak jen trochu pribrousit. Neni- li nam vrozene, muzete pribrusovat donekonecna a vul si pote vzdycky zajde do staje pro nove. Lze tedy v zasade udelat dve veci: budto nedovolit vlastnictvi aby vyrostlo prez nejakou urcenou miru, anebo jej vytunelovat a znovuvyplnit tim smerem, ve kterem pak jeho novy nositel nenadela tolik skody, jako ten predchazejici. Podle meho, dokud predem nevite, jakou povahu vlastnictvi ma (tedy zda prirozenou, anebo arteficialni) nedokazete se kvalifikovane rozhodnout, ke ktere variante se priklonit.
saxiVy jste nepoucitelny… obe vase varianty skoncily dosud VZDY stejne = ti, kdo meli ridit, kontrolovat a limitovat to porusili sami…
a z povahy vlastnictvi…pak muzeme urcit „vo co gou“, tedy jaka je bytostna napln naseho smerovani. Zda- li jsme obeti prirozeneho vyberu a objektivniho boje kazdeho s kazdym, anebo zda existuji primarne nejake lidske vlastnosti, jejichz moznost naplneni z nas teprve dela lidi.Jsou lidi lidmi jen proto, ze jsou vetsi hovada nez ta druha? Anebo dokazali vykrocit ze zivocisne rise proto, ze pouzivaji nejake nehovadske finesy?
Vase poznamka, Jasane, je nezasvecena a zmatecna, ve vsi ucte na ni tedy nebudu reagovat.
Saxi,já myslím že nás ovlivňuje obojí. Jak ten přirozený výběr tak i ty primární lidské vlastnosti. Z těch vlastností bych „vypíchnul“ schopnost pokládat si dvě důležité otázky: „Proč?“ a „Nešlo by to i jinak?“Mohl byste trochu více rozvést to „znovuvyplnění“ [225]? Nejsem si jistý jestli jsem Vás dobře pochopil.
Saxi,obojí máš dobře a Kamil to trefil: vlastnictví je nám vlastní (jak volu rohy, hezký), ale jeho zbožňování podléhá i – díky společenské módě, trendům, diferenciaci podle portmonky – vývoji. Někoho pak zcela pohltí a jiný se na něj vysere a jde si bydlet do sudu.A protože jsem pořád v defenzivě proti tržním fanatikům, nemám čas ani možnost říct, že vlastnictví má i své nesporně kladné stránky a do určité úrovně motivuje lidi k výbornému pracovnímu výkonu, k aktivitě, a samozřejmě přináší mnoho dobrého, co by v nihilistických komunistických systémech nikdy nevzniklo.Čili jde o to včas ty rohy obrousit, pak ho nechat ve stáji zregenerovat, a když si začne moc foukat a dupat, tak se opět chopit pilníku.Příklad: v posledních deseti létech se díky zdivočelým neoconsliberálům a jednomu blbému presidentovi USA obrušování zanedbalo, a průser je na světě.
Jasane, máte bohuželpravdu, i když se opakujete, a jednou již s Vámi v tomto souhlasil Tribun. A nebojte, Tarasovi Vás nedám, mě kopání nožičkama metr nad zemí moc k smíchu nepřipadá, to radši vytrpím Vaše lekce tržní komsomolštiny, i když to taky moc sranda není.
Saxi,jen aby Vám pacient během diagnózování nenatáhl brka, to by Vám ta správná diagnóza pak byla – víte na co?
Také mi ta Jasanova poznámka nepřipadá "zmatečná"Otázkou však zůstává jak to udělat aby nám během další případné „léčebné kůry“ neměl co otloukat o hlavu? Pacient už na tom není zrovna nejlépe.Tarasův pilník se mi zdá jako docela dobrý chirurgický nástroj.
Ono, Stane, dost záleží na tom,jak by se pověsil[221]. Jestli za krk na kandelábr, nebo za koule do průvanu. I když já bych asi byl poněkud zdrženlivější a takto radikální opatření bych nechal až jako nejzazší možnost, těsně před tím, než poslední zhasne, zamkne a zahodí klíč. Ono by se mi po něm možná i stýskalo. Kdo jiný by mi tu „vyznával lásku“ a kdo jiný by mi tak spolehlivě futroval sebevědomí?
Máte pravdu, Kamile, není zmatečná,je notoricky návodně pitomá. Vede totiž na odpověď nic nekontrolovat, nic neregulovat a nechat to být, však ono to nějak dopadne. Přírodní a ekonomické zákony už se o to postarají, že Jasane? A postarají se o to lépe, než by to dokázal člověk. Škoda, že ty „zákony“ zde nebyly před člověkem, ale jsou až po něm, takže „zařídí“ pouze to, co do nich člověk vtělil.
Tribun charakterizoval vlastnictví něčeho mimo jiné jako svobodu tuto věc používat.Hans Selye ve své knize K záhadám vědy (je o mnoha jiných věcech než o mnou zmíněném detailu) tvrdí, že je pro něj důležitější nějakou věc svobodně používat než vlastnit. Byl ředitelem instituce, která se zabývala výzkumem stresu. Vlastnictví a svoboda používání lze tedy oddělit. Salye měl zřejmě k dispozici řadu věcí, jejichž vlastnictvím se nemusel obtěžovat. Ten, kdo má zkušenost z pracoviště, kde bylo k dispozici referentské vozidlo, mi dá za pravdu. Bylo lepší si vyzvednout klíče od vozu a jet než se o něj komplet starat.Přiznám se, že mám posedlost vlastnit určité knihy jen já sám a mít je doma. Ve Švédsku jsem viděl departmenty na univerzitách, kde v sice uzavřeném prostoru byly všem volně k dispozici celé knihovny odborných knih a otevřeně přístupné regály s těmi nejzajímavějšími časopisy, ke kterým se u nás nedostáváme a o kterých jen sníme.Psychologii vlastnictví je dobré prodiskutovat bez Lagrona a jasana.
LV: pro něj důležitější nějakou věc svobodně používat než vlastnit.Mohli bychom na preparatu c. 236, vzorek typu Selye, udelat takovy malicky pokus a prepustit mu do uzivani neci kartacek na zuby anebo nejake erarni trenyrky. Ono by mu brzy doslo (mozna uz pred pokusem), jakou hlavni vyhodu vlastnictvi poskytuje.
Stane….Pokud mluvim o dobre diagnoze, je uz v tom slove dobra obsazena i jeji rychlost. Jinak bychom mohli mluvit o diagnoze odpovidajici, coz byva obvykle uz jen dobre voditko pro pitevni nalez.S velkou radosti si ted pockam na to, az zacnete „hledat skutečná praktická řešení problému“, protoze zjevne vubec netusite, pred cim to stojite.
V tom případě Saxi,by bylo mnohem přínosnější kdybyste nám alespoň nastínil to co pravděpodobně Vy, na rozdíl od nás, tušíte a nebo snad dokonce víte. Co Vy na to?
Postoj "vzorku typu Selye"[236] je mi docela blízký. Osobně neprahnu po tom abych sdílel s vícero lidmi hygienické potřeby, ale jinak je mi milejší mohu li některé věci sdílet nežli se starat o jejich uskladnění, údržbu, hlídání atd. Samozřejmě přitom počítám s tím že na záležitosti nutné k jejich provozu přispěji přiměřenou částkou, případně pracovní aktivitou. Myslím že dobrým příkladem jsou věci které člověk využívá třeba jen v době dovolené: chata, kanoe, motorový člun atp. Vzhledem k tomu že ani automobil nevyužívám denně, nebylo by mi proti mysli ani jeho užívání takovým způsobem. Z mého pohledu je člověk svobodnější není-li připoután k mnoha věcem. Vlastně ani ty erární trenýrky by mi nijak nevadily pokud by mi sedly, byly z příjemného materiálu a nafasoval bych je čisté.
Saxi, v případě kartáčku na zuby a spodního prádla vám dávám za pravdu.Ani komunisty v sobě znárodňování nenapadlo tyto věci užívat kolektivně. Vlastnictví bude mít různou podobu. Také by si to zasluhovalo vysvětlení. Pusťte se do toho!
Selyebyl Maďar z Komárna a v Praze vystudoval lékařství. Před válkou musel z rasových důvodů utéci do Kanady. Jeho knihu vydalo v roce 1975 nakladatelství Orbis Praha. V knize jsou popsány obecné metody vědecké práce a zvláště se zaměřuje na biologii. Velmi cenné jsou postřehy kolem vědy. Pojednává o shánění peněz na vědu, vztah k autoritám, etice publikování. V teto knize najdete také nadpis na podstavci sochy Svobody v New Yorku. Doporučuji sehnat a přečíst.
Čekám, pánové, kdy dojde po těch zubních kartáčcích a trenýrkách na společné vlastnictví žen :-).
LV a co kdybyste ten nápis ocitoval?Přes třicet let stará kniha se dost špatně shání a podstavec ještě hůř :-)
Jessie, je zvláštní, jak rychle právě toto lidi napadne.Nedávno jsme toto téma probírali na „Modré šanci“ a jeden „hlasatel Jasanovského vyznání“ toto uvedl jako první argument.
LV,k [241]. Na GeoNově blogu to máte v komentáři u posledního článku podané jak na dlani.
Jessie,jasně, sdílení žen je jediná činnost, kde se může takový levicový intelektuál plně realizovat :) :) Tedy genderově korektně samozřejmě i sdílení mužů, pokud se jedná o intelektuálku, nebo 4procentního intelektuála.
Tak něco už se na tom poli zkouší odedávnaa třeba hippies to v šedesátých letech dotáhli do jisté realizační úrovně, pokud moje informace nelžou. Dokonce jsou k pronájmu na dobu určitou tradičně využívány podnikatelské aktivity v oblasti svobodného obchodu, neni to tedy žádný levičácký vynález.Jinak třeba společné vlastnictví knih mi zrovn u toho Selye velmi vyhovuje, už se jimi nehodlám nechat utlačovat prostorově ani finančně, leda pečlivě vybranými exponáty. Tož koukám na online katalog MKP a zjišťuju že jsou na regálu přítomny oba svazky, a mohu si jeden na zítra blokovat a kdykoli přes den si ho vyzvednout. To je imho daleko lepší situace než obíhat Luxory a Fishery a další jiný kněhkupce, abych ho mohl vlastnit.
spolecne vlastnictvi zenje opet vec, ktera nefunguje… a nefungovala nikdy…prestoze by byla vlastne idealni… stejne jako spolecne vlastnictvi muzu
A vzhledem k tomuže jde o vydání z roku 75, tak spíš desítky antikvariátů.