[FILM] Valkýra

ValkýraZ tristní nabídky multiplexu na periferii padla volba na Valkýru, jež (zde si vypomohu oficiální anotací): vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga, který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci."

Protože jsem od filmu mnoho nečekal, zejména ne umělecký zážitek, nezažil jsem tentokrát zklamání, jako tomu bylo v minulosti již několikrát. Valkýra je film který nenadchne, ale ani neurazí, jako relaxace dobrý, jako inspirace však bezcenný. Což ovšem není na závadu, pokud si sám film na nic takového nehraje, a to není tento případ.

Nic, co by vyloženě tahalo za rozum," na mne z filmu neútočilo, netroufám si ovšem soudit případné historické lapsy, protože přestože hrubou povědomost o Stauffenbergově jsem měl a Vlčí doupě, kde byl atentát spáchán, jsem osobně navštívil (utěšeně chátrá), neměl jsem načteno" a teď již to dohánět nehodlám.

Na filmu je ovšem zarážející jedna věc: zcela chybí motivace postav. Valkýra nenabízí nic, na základě čeho by si divák neobeznámený s historií mohl udělat obrázek o tom, kdo to byl Hitler, proč by měl mít někdo zájem ho zabít, a proč by mu on, divák, u toho měl držet palce. Bez příslušného, alespoň rámcového, historické vzdělání je motivace hlavního hrdiny nepochopitelná. V současnosti je snad takové povědomí ještě docela běžné, ale co za pár let? Skutečně měli tvůrci ambici natočit film, který bude po čase nepochopitelný a nevyhnutelně zdegeneruje do tuctové vyprávěnky z války?

Nad jednou otázkou mne však Valkýra k zamyšlení přiměla: Film začíná recitací přísahy Wehrmachtu, ve které mimo jiné stojí: (…) skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše (…)" A ta otázka zní: pozbývá taková přísaha platnosti úmrtím toho, k jehož rukám byla složena? Jistě, že technicky by OKH zřejmě nepustilo kontrolu nad Wehrmachtem ze svých rukou, ale v rovině řekněme morální, vyvázal by úspěšný atentát na Hitlera německé vojáky z povinnosti dále bojovat? Osobně si myslím, že by to záleženo na tom, jaké by byly záměry těch, již by po Hitlerovi fakticky převzali moc. Pokud by s ním chtěli zachovat kontinuitu, určitě by nějakým zajistili i kontinuitu přísahy.

Reklamy

33 komentářů: „[FILM] Valkýra

  1. Myslíte, že je třeba natáčet filmy obeznamující diváky s tím,kdo byl Hitler? Přece snad, když jde divák na film pojednávající o 2.sv.válce, nečeká, že to bude o Angelice?!

  2. Mod.,pokud si dobře vzpomínám, tak Angelika byla docela přesvědčivá v tom, proč kdo dělá, co dělá. U Valkýry si tím opravdu jistý nejsem.Vy víte, co byla WWII, já to vím, či spíše se domníváme vědět, co byla WWII, ale zcela jistě to již dnes nevědí všichni, a v budoucnu to bude ještě horší. Pokud je film založen na skutečné události, tak není jedno, jestli divák ví, jaká ta skutečnost byla.

  3. Ale přece jenom, je to 2. světová válka. Pouhá informace, že nacisti byli zlí postačí a aspoň tuhle informaci divákovi za jeho život před shlédnutím tohoto filmu někdo objasní.Ovšem stejný problém je i v Tobruku. Nečetl jsem sice finální verzi scénáře, pouze nějakou nižší, ani film neviděl, ale co ti chlapi dělají na poušti také nikdo neobjasňuje. Jen se děkuje válečným veteránům.Umisťování v kontextu historie je mnohem důležitější u „menších“ událostí dějin. V tomhle podle mého naprosto propadá dokument (!!!) Občan Havel. Zde se asi očekává, že to člověk jeho prezidentování zažil, aby si mohl dělat obraz, a dokonce snad musí znát i lidi, kteří se kolem něj vyskytovali po tváři. To je tak akorát dobré jako bonus k „pořádnému dokumentu“ na DVD.

  4. Otázka na to, co Češi pohledávali u Tobruku,by mohla nějaké opozičního šťourala inspirovat k tomu, aby se veřejně zeptal, co pohledávají Čeští vojáci v Afganistanu. Pro režim je lepší, aby se lidé neptali. Mne však zaujal Tribunem otevřený problém přísahy německých vojáků na Hitlera. Všichni, co jsme byli na vojně za totáče, jsme přísahali na Varšavskou smlouvu a socialismus. I pán prezident Klaus a starší ročníky u odeesáků. Co s tím? Neměli jsme náhodou přepřísahat na Havla? Já jen lituji, že mi nedali příležitost se takové taškařice zúčastnit. U vojáků z povolání by problém přísahy měl být vážnější. Až bude příležitost, tak se zeptám. Vím jen, že nová Česká armáda odstranila všechny zástavy, které byly poskvrněny bojem proti nacistům. Čert aby se v tom vyznal. Lepší je nepřemýšlet.

  5. Vybral jste si špatný film pro kulturní zážitky, Tribune. Literatura faktu a filmy maximálně se snažící popsat historické události (tady doporučuji třeba dokumentárně-hrané filmy BBC třeba Nejdelší den nebo Od vylodění po Berlín), nemají za cíl suplovat to, co snad nestačila udělat soužka učitelka v dějepise. Mají zachytit pomocí hereckých výkonů, dramaturgie, kamery či hudby událost jejíž scénář je napsán historií. Umělecký zážitek bych tu také nehledal, i když herecké výkony, odhodlání, statečnost, bolest a utrpení přesvědčivě ztvárněné soudobými herci, kteří jej sami nemohli prožít a tak musí tedy veškeré své city a pocity hrát tak to určitě do značné míry umění je. Možná se dá filmu tohoto žánru vyčítat nedostatek faktografie, či dobové nepřesnosti já bych tady cítil že by bylo namístě více zachytit (nějakou paralelní cestou) osud jednoho z nejvyšších polních velitelů wehrmachtu Erwina Rommela, který ovšem byl v celé záležitosti zcela nevinně, protože jeden z jeho blízkých plukovníků byl okrajově o atentátu obeznámen a měl se o zásadním politickém řešení (myšleno vedení války) mlhavě zmínit.Samotný plukovník, celým jménem, Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg byla postava kontroverzní, byl to rozhodně nacionalista (tady by mě zajímala meze mezi nacionalismem a vlastenectvím) on údajně chtěl zachránit Německo před zničením hitlerovým sebevražedným vedením války, chtěl usilovat o separátní mír, ovšem on sám coby jeden z profesionálních vojáků neměl zase až tak odtažité sklony tomu, že válka není jen politika vedená jinými prostředky a sám měl jen technicky vzato, strategicky odlišné názory na to, jak vést válku což nakonec nebyl ve vrcholném velení sám, Blitzkrieg v Evropě ano, ne ovšem expansi do Ruska a pak by se pokoušel o separátní mír s Velkou Británií s ústupky ve Francii – kolaborantská vláda Petaina po celém území Francie by víceméně u nich udělala z Francie vazalský fašistický stát podobně jako bylo Slovensko po svém osamostatnění se z Československa.Mě film zaujal, a na zamyšlení bych tam něco viděl. Jaký byl vlastně hrabě von Staffenberg člověk? Podobně jako jsme se ptali po spielbergově Schidlerově seznamu jaký byl doopravdu Oskar Schidler, sviitavský rodák, opravdu člověk, do jaké míry byl egoistický podnikatel, do jaké míry loajální svému němectví a dokonce snad (byl němcem/nacistou s ideologií, která s tím souvisí, ano nebo ne?). Myslím, ale že tyto otázky nemají filmy podobného typu zodpovídat, ale přiblížit toliko příběh, který se více či méně autenticky dle onoho filmového ztvárnění opravdu stal o osobách, jejich motivech a charakterech si však musíme udělat obrázek sami a to studiemi historiků, analýzami badatelů archivů a svědectvími pamětníků v poměrně neuměleckých a fakticky strohých publikacích literatury faktu.

  6. Pro Tea : nejste jediny vtipalek, zjevne mate konkurenci http://www.topolanek.com…rek.htmlPro Mod : ja si myslim, ze to je treba, ale ne jen tim zabehlym stylem. Zatim veskere filmy o nem se jej snazili jen demonizovat a zobrazit jen vse spatne, co udelal. Tim ho nechci nijak hajit, ale to co udelal pro nemecky narod na „zacatku“ kariery ( dejme tomu do roku 32-33 ) se radeji nikde nerika a kdyz o tom promluvite, tak vas ukrizujou jako Ratha. I kdyz to bude silne prirovnani, tak verte tomu ze clovek, co svym zpusobem rozpoutal WW2, jeste nemusel byt vzdy spatny clovek, co vzdy delal spatna a zla rozhodnuti a druhy clovek, byvaly „disident“ a povinne nejzboznovanejsi statnik po nasi krasne, nenasilne sametove revoluci byl „svetec“ uz v kolebce.Vyklad dejin vzdy zalezi na tom dotycnem, co ty dejiny vyklada a jak jsem zazil, tak dost zalezi i na politickem rezimu ( muj koministicky dejepis byl v jistych vecech odlisny, nez ten porevolucni, kterym si prosla ma sestra ). Nikdo z nas neni na 100% objektivni, zalezi jen na mire subjektivity – nekdo ji dovede omezit ve vetsi ci mensi mire. Kdyz si vezmu vyklad mych ucitelu a pak vidim v TV ruzne dokumetarni filmy, kde spousta v te dobe zijicich Nemcu, kteri ve valce prislo o majetek, ci blizke, stejne o A.H. mluvi jako o ve vsech smerech zboznovane osobe, tak si rikam proc to tak vidi, ackoli vseobecna doktira je odlisna ? Protoze mel fesacky knirek a charismaticky hlas ? Asi ne …

  7. LV[7], mám pocit, že s problémem přísahy se dokonce nějak vypořádával gen. Vacek v.v. ve své knize Proč bych měl mlčet, ale již si přesně nepamatuji jak a zda vůbec.Ale máte pravdu, že po ’89 tehdejší armády i policie celkem kontinuálně přešli do služeb nového režimu, ač by proti němu měli zasáhnout silou, pokud by měli dostát slovům přísahy, již složili.Jak je vidět, tak narazí-li realita na ideologii, vždy nakonec zvítězí realita, protože se lidé buď přizpůsobí a přežijí, nebo „neodvolají“ a jsou zničeni spolu s ideologií.

  8. Flufe[6] právě že pouhé konstatování, že „nacisté byli zlí“ nepostačí, protože vyžaduje víru, že tomu tak skutečně bylo. A lidí, kteří o tom, co vy považujete za samozřejmé, pochybují, či o tom vůbec nevědí, kvapem přibývá. Nacismus upadá v zapomění a pro mladou generaci je to mýtický příběh podobně, jako taková bitva u Thermopyl (viz http://tribun.bloguje.cz…yl).Příběh, který nemůže fungovat mimo kontext WWII, nemůže alespoň elementární nástin tohoto kontextu pominout. Když to srovnám například se Zachraňováním vojína Ryana, či nojvějším Černý jestřáb sestřelen, tak ani v jednom z těchto filmů není historický kontext potřeba, protože příběh funguje i bez něj, neboť v těchto případech jde o filmy, které fungují i jako čistě válečné.Pokud z Valkýry „vykostíte“ historický kontext, tak je z ní jen půl. A spoléhat dnes na to, že divák si to povědemí přinese s sebou, je velmi krátkozraké.

  9. Lagrone,já si určitě von Stauffenberga neidealizuji. A pokud vás zajímá: „Jaký byl vlastně hrabě von Staffenberg člověk?“ tak vás mohu ubezpečit, že ve Valkýře odpověď nenajdete, pokud jste si již nepřinesl s sebou a nečekáte jen její potvrzení.

  10. Amenre,to[10] je slovo do pranice, jak se říká, ale obávám, že v této pranici byste dostal „na budku“ vy. Ten „český frajtr“, jak mu posměšně říkával popletený von Hindenburg, určitě nebyl dobrý člověk v tom smyslu, jak jsme navyklí toto označení používat. Že jeho řešení byla situačně účinná není rozhodující, protože to, co dnes považujeme za prospěšné, bylo pouze vedlejším efektem skutečného cíle, kterým nebylo – když to hodně zjednoduším – nic menšího, než „záchrana civilizace“ (nezní vám to poněkud povědomě?) a „vysvobození skutečného člověka (nadčlověka) z jařma podlidí“.Hitler byl pevně zakořeněn v půde okultismu, theosofie, ariosofie a z nich vycházející společnosti Thule (http://cs.wikipedia.org…Teosofie, http://cs.wikipedia.org…oposofie, http://www.vesmir.cz…e-1890-1935, http://ariosofie.sweb.cz…le.HTM). Viz i má drobná poznámka v http://tribun.bloguje.cz…nikuOvšem to, co jsem napsal, je jen velmi hrubý nástřel.Řekl bych to takto, Amenre: nemůže za dobrého označit člověka, s nímž nemůžete sdílet svoji existenci.

  11. Myslím, že mohu konstatovat s tím, co jste odepsal Flufovi v [12]. Určité historické povědomí o tom, co se dělo v onom roce, kdy byl atentát spiklenci plukovníka von Stauffenberga neúspěšně uskutečněn, je nutná, ale opět, někomu může postačit pouze fakt, že o tom, že se tento akt prostě udál prostě jen toto ví, aniž by dále studoval jednotlivé aktéry, jejich motivace, či že by četl třeba předtím nějaká životopisná díla jeho aktérů. O celkovém charakteru a osobnosti von Stauffenberga se samozžejmě z filmu samotného moc nedovíte, ale ty motivy na které jste se ptal, primární motiv zastavit fatální porážku Německa, je z toho filmu přeci cítit a je dokonce podložen několika konkrétními dialogy. Takže já byl se ztvárněním filmu spokojen, a právě proto, že to nebyl „klasický“ válečný film, jak správně uvádíte i s příklady, kde tomu bylo jinak, ale je to film, kde se jedná víceméně o rekonstrukci jednoho pokusu o dějinný zvrat v té nejhorší válce, jaký kdy svět doposud zažil, je jistě dobré před filmem o události tohoto atentátu a osobách jeho aktérů něco vědět.A propos – vaše úvodní zamyšlení nad celkovou koncepcí a ztvárněním filmu, a vznesl jste i určité výhrady – pak daleko kontroverznější film v podobně laděné dobové rekonstrukci politicko-historické události, který měl své nezanedbatelné historiko-politické konotace – byl film Mnichov Stevena Spielberga, který tuto událost podobně kontroverzně líčí (z hlediska historické faktografie)jako jeho předchozí Schindlerův seznam. Je otázkou, kdy je to záměr, a kdy se jaksi nabízí jiný pohled na danou událost než jak ji popisují historikové (zvlášť je-li dodnes ne úplně jasně objasněna) a kdy se nabízí i jakýsi tvůrčí alternativní scénář, než ten oficiální, všeobecně historiky prezentovaný.Může-li toto právě být tím kulturním počinem, tím, co donutí diváka se zamyslet nebo ne, pak já myslím, že takto pojaté „kulturní ztvárnění“ určitě ano. V tomto se mi docela líbilo jakubiskovo Bathory.

  12. Pardon, v té předchozí reakci, v první větě mělo být namísto konstatovat – souhlasit. Ostatní mé případné překlepy či chybky snad zásadním způsobem nedeformují můj zámyšlený smysl té reakce, kterou by případný čtenář neodhalil sám..:-))

  13. Zatím mě nic nedonutilo k návštěvě multiplexu,ale třeba to jednou přijde.:)Tribune, problém s přísahou mě taky vždycky zajímal, ale dívala jsem se na to z jiného úhlu. Dnes vám totiž 90 procent těch lidí řekne, že té přísaze nepřikládali žádnou váhu, že na žádný socialismus stejně nevěřili a že přísahali, protože to zkrátka jinak nešlo. Asi si vůbec neuměli představit, co přísaha a její porušení kdysi znamenalo a jak to lidi brali vážně. Tak vážně, že než by vědomě přísahali na něco, čemu nevěří, radši podstoupili trest. Tak vážně, že když už přísahali, přísahu dodržovali, a když ji dodržet nemohli, ztratili čest.Jenže kdy a čím tahle devalvace kdysi tak uznávaných hodnot začala?

  14. No a myslíš siže ti co 1918 strhávali „orlíčky“ předtim císaři a králi a domu Habsburskému nepřísahali? Ono těch převratů ve 20. století bylo docela dost na to, aby takovýhle „hodnoty“ rychle nezdevalvovaly. Plus ten zatracenej liberální pragmatismus, kde nezáleží na tom, co a komu jsem přísahal, ale co je pro mne momentálně výhodné.

  15. Výborně, Jonáši,tak jsme se dostali k roku 1918. Kdo půjde za tím „zatraceným liberálním pragmatismem“ nebo co to v českém národním pojetí vlastně je, ještě hloub do minulosti?

  16. Víš co,běž si kam chceš, a tak hluboko, jak se ti zlíbí. Ses na něco ptala, tak jsem myslel, že třeba chceš odpovědět.

  17. Neptala jsem se jen tebe,a tys nenapsal, že v tom roce 1918 vidíš začátek. Tvoje odpověď se mi líbila, tak co se rozčiluješ?

  18. Ale Tresen,to že „Dnes vám totiž 90 procent těch lidí řekne, že té přísaze nepřikládali žádnou váhu, že na žádný socialismus stejně nevěřili a že přísahali, protože to zkrátka jinak nešlo.“[17] není žádná novinka.Již při monstrprocesu s templáři ve 14. století, když byli viněni z toho, že „zapřeli Krista“, hájili se tito tím, že jej zapřeli pouze slovem, ale nikoliv srdcem. Dokonce pro to existuje termín: mentální výhrada.Čili otázka je to sice zajímavá, ale poněkud vousatá. A odpověď mi vede na upřímně oportunistické: když to ustojíš, tak jsi v právu (viz Saxův odkaz o židovství z jedné nedávné diskuse).

  19. No von mně předběh Tribunale já ti jen chtěl naznačit, že můžeš kopat tak hluboko, jak se ti zaráčí, třeba až do bodu, kdy Kopčem, nasáklý tim novym liberalismem, odmítl vůdci tlupy Mamutíkovi dát jeho podíl na kořisti, protože byl mladší a silnější a měl větší klacek. Jakýpak rozčilování?

  20. Přísaze je podobná ústava a její vážnost.Kdysi po převratu na konverzačním kurzu angličtiny nám jeden Američan vyprávěl o ústavě USA. My Češi jsme replikovali, že ústava pro nás nic neznamená. Zkrátka ten, kdo vyhraje, ten si ji po svém přepíše. On se nám podivoval. Bylo toho hodně, co jsme našemu Steevovi navykládali. Domů se vracel jako jiný člověk, mnohem svobodnější. Když jsem jej navštívil v New Haven, tak byl zvědavý, zda se u nás pořád hodně ve velkém krade.

  21. Tak to vemte opačně, pánové:co to bylo za lidi, kteří brali své přísahy vážně, a proč vymřeli?

  22. Ještě poznámku:Tribune, myslím, že výpověď bývalého čs. vojína, co pro něj znamenala přísaha na Varšavskou smlouvu, je přece jen o něco hodnověrnější než sténání mučeného templáře.:)

  23. A jsme u toho. Havel jako prezident přísahal na celistvost státu.Ukázal nám způsob, jak se vypořádat s přísahou na socialismus. Jonáš má pravdu, ve větru je třeba se ohnout a pak v pravý čas za bezvětří narovnat.

  24. Skvěle na BL popsal českou povahu Milan Valach(http://www.blisty.cz…45957.html). Bylo to v rámci diskuze, kdy nějací troubové diskutovali o nutnosti zvolit nové a nezávislé poslance výběrem z internetu, jakoby tady nebyla dvacet let stará zkušenost, kdy jsme hlupáci předali moc lidem, o kterých jsme nevěděli vůbec nic a oni nás po zásluze převezli.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s