EET, karty a e-shopy

Už jsem tady na to narážel, ale odpověď stále nemám a pořád mi to vrtá v hlavně, takže znova: jak, proč a z kterého ustanovení zákona o EET vyplývá, že se EET vztahuje i na platbu platební kartou, notabene v e-shopu, ale ne na bankovní převody?

P.S. Docela se divím, že si tohle karetní asociace a banky neohlídaly, protože jim asi uteče dost procentíček, zatímco dopad na spotřebitele bude minimální, protože kdo platil kartou, zadá od 1.března příkaz k převodu, což se mi jeví jako skoro ta samá práce, zvlášť když jsou na to už dávno banky i e-shopy připravené a příkaz jde vyplnit jedním kliknutím.

Reklamy

31 comments

  1. Ota

    ta samá práce to není, příkaz nelze provést z fiktivního kreditního účtu, jen vlastním debetem. Tím se zruší nakupování kreditním způsobem, který není podmíněn typu nákupu a předem schváleného zboží, ale zboží či služby libovolné volby klienta. Totéž ani není to, si na vše ten úvěr schvalovat, protože kreditní karta má ten „půvab“ že po dočerpání volného kreditu nemusíte začít splácet samotnou jistinu, ale jen úrok z vyčerpané částky. Opět jste ten kapitalismus a jeho mechanismus nepochopil Tribune, a to tu chcete o něm rozumovat jako Marx, a ono to vypadá, že ani nejste svéprávný v něm konat podle toho, jak sám funguje s i bez regulací a chápat pak dopad Vašich činů….

    • Tribun

      Mechanismy kapitalismu chápu, nechápu vás, co se snažíte říct. Jaký fiktivní účet? Když budu mít na účtu například kontokorent, tak pro mě z hlediska cash-flow zase tak moc nezmění. I z účtu můžu platit za cokoliv, takže nechápu, co to má být ten „kreditní způsob, který není podmíněn typu (tady mělo být asi typem, že?) nákupu a předem schváleného zboží, ale zboží či služby libovolné volby klienta“. To se opravdu neumíte vyjádřit srozumitelně?

  2. Janika

    Znění zákona je na promyšlenou surovou vraždu, tam vysvětlení nehledejte. Smiřte se s tím, že platba kartou je vrchnosti považovaná za platbu v hotovosti, i když to platba v hotovosti není. Co kdyby si prodejce tyhle úhrady odklonil na soukromý účet třeba někoho z rodiny?

          • Janika

            Omlouvám se, Tribune, teď jsem si teprve pořádně přečetla, co píšete. Ptáte se, kde je v zákoně ta platba kartou? &5 odst.b. = je to bezhotovostní úhrada, kterou platí kupující přes prodávajícího, na jeho podnět vydaný bance. Nebo nevím, jestli jsem Vás špatně pochopila?
            Co se týká neexistence přesné definice tržeb v zákonech, tak tam je nejasností dost. Například jsou to platby v hotovosti, nebo i bezhotovostní (teď nemyslím pro účely zet), po odpočtu reklamací, rovná se tržba obratu atd.

            • Tribun

              Mě to přijde jako totální haluz. Jak můžu jako kupující platit přes prodávajícího? To by přece znamenalo, že prodávající platí sám sobě. A ten podstatný rozdíl proti bankovnímu převodu mi také pořád uniká.

              Tržba podle mě je každý příjem z obchodní činnosti, jedno jestli hotově, nebo převodem, v okamžiku, kdy peníze obdržím. Výjimky jako reklamace by měly být výslovně zmíněny tam, kde se určuje, jak se s tržbou nakládá, ale do definice nepatří.

                • Tribun

                  Asi je něco špatně, když si musíme navzájem vysvětlovat, co pro toho kterého znamená platit.

                • Tribun

                  Pokud je to maje karta a moje peníze, tak podle mého laického názoru platím já a kdo ji strká do čí mašinky je úplně irelevantní. Zajímavější situaci nastane, když budu platit cizí kartou, pořád ale neplatí ani vlastník terminálu, ani jeho nájemce, ani jeho obsluha. Ale netajím se tím, že to možná chápu celé špatně, proto také tento článek vznikl.

              • hank

                Tribun napsal: „Tržba podle mě je každý příjem z obchodní činnosti, jedno jestli hotově, nebo převodem, v okamžiku, kdy peníze obdržím.“

                Není. Pro účetnictví a daně tržba vzniká okamžikem jejího zaevidování do účetnictví, resp. datem vystavení faktury, které je obvykle totožné s datem vzniku daňové povinnosti. (Jsme snad jediná tzv. civilizovaná země, kde daňová povinnost vzniká v okamžiku zaúčtování tržby, nikoli až po přijetí platby na účet. Ale to sem vlastně nepatří.) Pro EET se zavádí pojem „rozhodný příjem“, což je v podstatě to, co jste napsal, ale není to tržba v účetním smyslu.

                Např. tady
                http://www.netto-audit.cz/dane-rubrika/elektronicka-evidence-trzeb-eet/
                je komentář účetní firmy, které si nebere servítky, cituji:
                „Samotný zákon o EET obsahuje na devíti stranách třicet osm paragrafů. Je však napsán tak nekvalitně, že jen metodický pokyn vydaný finanční správou k uplatňování zákona má 42 stran… Každý subjekt, kterého by se EET mohla věcně týkat, by si měl uvědomit, že i platby považované v jiných právních normách za bezhotovostní, jsou považovány dle EET za platby hotovostní, např. platby kartou… Okamžik rozhodného příjmu a přijetí tržby dle EET může být často odchylný od okamžiku vzniku tržby dle zákona o účetnictví, rozhodující pro EET je okamžik přijetí „hotovosti“.“ (Konec citátu.)

                • Tribun

                  A jsme zpátky u toho, že se u nás některé věci zbytečně komplikují. Zákony by měly být elementárně srozumitelné a tedy použitelné i pro laiky. Jak má mít občan úctu k právu, které nemůže chápat? Jednoduché zákony nejsou totéž, co minimální stát.

              • tresen

                Já jako laik to vidím tak, že při bankovním převodu držím v ruce fakturu a zadávám pro banku údaje, které na ní vyčtu. Kdežto když mi vrchní v hospodě strčí před obličej tu svou přenosnou mašinku, nemám ani ponětí, kam ta platba z mé karty putuje. Pravděpodobně na oficiální účet hospody, ale je to věc víry. :-)
                Možná se pak na výpisu objeví hospoda Na mýtince, ale taky třeba jen nějaké číslo konta.

                • hank

                  tresen napsala:
                  „Možná se pak na výpisu objeví hospoda Na mýtince, ale taky třeba jen nějaké číslo konta.“
                  No to snad ne, na výpisu musí být jednoznačná identifikace příjemce platby…

                • tresen

                  Asi máte pravdu.
                  Plateb kartou, které mi na výpisu figurují bez identifikace příjemce, jsem se dopustila v cizině. Ty domácí identifikované jsou.

                • oh

                  A odkud víte, že číslo konta, uvedené na faktuře, patří firmě napsané v hlavičce faktury? Není to náhodou také jen věc víry? :-)
                  A bez ohledu na to, jestli opíšete čísla z faktury, nebo protáhnete kartu nějakou krabičkou, vždy za tím zůstává elektronická stopa, nelze nijak schovat, že k platbě došlo.

  3. oh

    http://www.lupa.cz/clanky/e-shopy-ceka-vyvojarsky-sprint-vyjimku-z-eet-od-brezna-nedostanou/

    Megapaskvil 112/2016 Sb.; § 5 – Formální náležitosti pro evidovanou tržbu
    Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna
    a) v hotovosti,
    b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
    c) šekem,
    d) směnkou,
    e) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
    f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).

    Jakožto mírně poučený právní laik bych si tipl na písmeno b) výše uvedeného paragrafu. A protože socdem poslanectvo považuje okopávání Babišových kotníků za důležitější, než vydávání smysl dávajících zákonů a opozice si vzhledem k blížícím se volbám říká „čím hůř, tím líp,“ oprava na poslední chvíli žvanírnou neprošla. Skoro se mi chce napsat, že konkrétní pachatelé textu tohoto zákona by zasluhovali podle staré tradice veřejně vymáchat v koši ve Vltavě.

      • Tribun

        Tedy to jsou kecy. Zdá se, že na Ministerstvu financí mají trochu hokej v definici peněžních agregátů. To je dost na pováženou, řekl bych.

    • Tribun

      Až sem jsem ve svých úvahách došel také, ale dál ani krok. Jsem popravdě zděšen, že tohle není nikde vysvětleno. Třeba blbě, ale vysvětleno.

        • Tribun

          Je to tam, ale že bych z toho byl moudrý, tak to tedy nejsem. Povinnosti přece musí zakládat zákon, a ne nějaká metodická vyhláška. Navíc ani ten pokyn rozdíl mezi „platbou v hotovosti či jiným obdobným způsobem“ a bankovním převodem nevysvětluje.

      • Seal

        Když berete každé vysvětlení, tak sem kopíruji příslušnou pasáž z důvodové zprávy k tomu zákonu (v jiné části jsou elektronické peněženky ap.):
        „„Bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat“, se rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a to ať již poskytovatel neposkytuje převáděné peněžní prostředky jako úvěr (písm. c) bod 3.), nebo poskytovatel převáděné peněžní prostředky jako úvěr poskytuje (písm. d) bod 3.). Evidence je tedy požadována jen po té skupině bezhotovostních platebních operací, u které je iniciace platby dána prostřednictvím příjemce, typicky se jedná o bezhotovostní transakce, kde dochází ke styku zákazníka a prodávajícího, zejména karetní transakce, ať už uskutečňované prostřednictvím debetní či kreditní karty (převod peněžních prostředků z účtu na účet ve smyslu § 2662 občanského zákoníku s užitím platební karty), nebo prostřednictvím virtuální karty umístěné např. v mobilním telefonu (převod peněžních prostředků z účtu na účet ve smyslu § 2662 občanského zákoníku s užitím mobilního telefonu). V tomto posuzování nemá vliv, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka či je mu propůjčen. I v případě propůjčení jde totiž o jeho aktivitu, která platbu zprostředkovává.
        Legislativně je však navržené řešení koncipováno obecně, tj. je neutrální z hlediska budoucího vývoje, kdy se neváže na konkrétní technické zařízení, kterým se platba iniciuje. Obstojí tak i v případě budoucích inovací těchto způsobů platby (např. bezkontaktní nálepka, bezkontaktní přívěšek na klíče apod.).“

        • Tribun

          Panenko skákavá…

          Evidence je tedy požadována jen po té skupině bezhotovostních platebních operací, u které je iniciace platby dána prostřednictvím příjemce

          Tohle vysvětluje ten rozdíl v přístupu k platbě kartou a převodem. Já to ovšem z té textace zákona nevyčtu, nezbývá než věřit autorovi té zprávy. To není příjemné. Také mi není jasná motivace, proč bezhotovostní platby vůbec evidovat. Pochopil bych u nabití nějaké elektronické peněženky v hotovosti, ale obecně?

          Navíc mi z té citované interpretace vyplývá, že služby typu Platba24 co má Spořka, nebo to co má Fio jsou z pohledu EET na stejné úrovni, jako platby kartou, a tedy evidované a tedy asi budou e-shopy rovněž opuštěny.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s