Výběr z výběru Miroslava Tejkla 12 sekund (optimální doba trvání jednoho videoklipu je maximálně 12 vteřin, protože to jenejdelší možná doba pro udržení pozornosti, cokoli delšího je prostě nuda) z knihy Marka Fishera Kapitalistický realismus. Je to sice jen výběr z výběru, fragment fragmentu, ale i tak je více než vydatný.
Studenti jsou si vědomi, že když celé týdny nebudou docházet na vyučování nebo když nebudou vykazovat žádnou studijní aktivitu, nehrozí jim prakticky žádné sankce. Charakteristicky na tuto svobodu reagují nikoli tím, že se iniciativně pouštějí do tvůrčích projektů, ale tím, že upadají do hédonické (nebo anhédonické) letargie,
Zkuste požádat studenty, aby přečetli více než pár vět a dokonce i ti lepší z nich vám odpovědí, že nemohou. Nejobvyklejší výmluvou, kterou učitelé slýchají, je námitka, že je to nuda nebo otrava. A nejde při tom ani tak o to, o čem text pojednává, o jeho obsah – samotný akt čtení je pociťován jako nuda.
Důsledkem tohoto napojení na zábavní matrix je těkavá neklidná interpasivita, neschopnost soustředit se nebo zaměřit na něco pozornost
Dospívající dokážou velice efektivně zpracovávat digitální data produkovaná kapitálem a založená na obrazech, aniž by museli číst. (…) Elektronicky jazyk nepotřebuje hlas a písmo – zpracování dat se bez nich obejde. Proto je také mezi úspěšnými podnikateli tolik dyslektiků.
Dlužno zdůraznit, že pro žádného ze studentů, které jsem vyučoval, nebyla docházka do vyšší střední jakkoli právně závazná. Mohli odejít, kdykoli by si to přáli. Avšak nedostatek jakýchkoli smysluplných pracovních příležitostí ve spojení s cynickou podporou ze strany vlády mají za následek, že vyšší střední vychází jako jistější a pohodlnější řešení… (studuj, plať školné) zadluž se a budeš moci dělat tentýž McJob, který bys dostal, kdybys opustil školu v šestnácti…
V diskusi jsem výše řečené zhodnotil těmito slovy: To je manifest zániku tradiční evropské kulturnosti. Otázkou ovšem je, zda to není návrat k přirozenému stavu indolence, který byl porušen povinnou školní docházkou. Kontrast mezi rozsahem školního poznání a osobní zkušeností bezmoci cokoliv změnit bez ohledu na rozsah znalostí může vést až k rezignaci na vzdělání. Že takový stav některým lidem náramně vyhovuje, protože jim umožňuje vykořisťovat lidi s menšími náklady, je věc jiná.
Tribun 
Tohle je složitější než se zdá……jsem přečetl celou diskuzi na OM a objevil tam dva body, k nimž bych se chtěl rád vyjádřit:Předně zde – dle mého – z valné většiny docházelo k přílišné vazbě "čtení" na "literaturu", čtení je však jakýkoliv…ehm…souvislý proces dekodovaní znaků: číst můžeme i ryze vizuální nebo hudební dílo. Zde je tedy skutečně spíš o udržení souvislé pozornosti – ať už u knihy nebo náročného artového filmů…Neřekl bych, že se jedná o úplný konec evropské civilizace, spíše výhradně o konec osvícenského projektu (nebo pokud jej neodvratně pohřbít). V diskuzi na OM padlo několik důležitých jmen, Foucalt například, já bych doplnil další levičáckou selanku: Lévi-Strausse a Freuda.Lévi-Strauss, to skvěle a výstižně připomíná Vodník, kdysi situoval počátek civilizačního ÚTLAKU do bodu vymyšlení písma: všeobecnou vzdělanost a gramotnost pak glosoval slovy, že byly zavedeny jen proto, aby stát mohl vyhlásit, že "neznalost neomlouvá".Freud dodával (teda on byl dřív, ale v mé skromné interpretaci dodával), že tento civilizační ÚTLAK je zcela nezbytný pro fungování lidské společnosti. Civilizace založená na principu slasti (tedy osvobozená i od čtení jako formy útlaku) by se zničila. Stejně jako civilizace založená ryze na útlaku. A tento svár je klíčový pro fungování lidské společnosti.No dobrá, ale co to znamená, a proč to vztahuji pouze a jen k osvícenskému konceptu?Zatímco písmo po celá tisíciletí platilo pro všechny, tak skutečné čtení (a z něj odvozené psaní) zůstávalo výsadou několika. Souviselo to s legitimizací moci ve státě. Zatímco všechny předsovícenské státy byly ovládány pouze několika (a to četně toho slavného "demokratického" Řecka), pak VFR přenesla (alespoň v ideální rovině) vládu na všechen lid. Ruku v ruce tak jde nejen všeobecná gramotnost, ale i rostoucí vynucování této, tedy civilizační útlak. je zároveň zajímavé si všimnout, jak se zhruba v té samé době začaly relativně jednoduše a drakonicky formulované zákony rozmělňovat do složitého byrokratického aparátu, jak začala růst komplexnost všeho všude.Proč se tedy neosvobodit od čtení?Vodník v diskuzi připomíná, že najít svobodu "skrze 12 vteřin" nemůže vést do nového Zlatého věku, kola nelze přetočit. Zřejmě dojde jen k přenesení civilizačního útlaku na jiná místa, místo toho, aby učitelé šikanovali žáky za to, jak sedí, je budou šikanovat později třeba zaměstnavatelné. jinými slovy bude obnovena stará dobrá rabská morálka. Člověk nebude muset umět číst (v tom širším slova smyslu, jaký jsem nastínil na začátku), ale za bude – což říkám, jenom jako příklad pro přenos toho útlaku – "očipován" (a nemusí to být jenom přímo čipem, stačí jej "očipovat" správným slovem v kartotéce nebo pevným sociálním postavením), aby za něj mohli číst jiní.V tomto ohledu je skutečně ve čtení něco emancipačního. Jako by se ten spor slasti ztělesnil v jakémsi "donucení ke svobodně".(Nevěřím, že by najednou lidstvo zhlouplo en-bloc, jak by se potom domlouvali ti žido-bolševicko-fašisticko-kapitilastiční spiklenci? A jak by nás, kdyby byli hloupí ovládali?.))Závěrem si všimněme takové současné Číny (nebo jiné totality), která se do role civilizační-mocnosti vyšvihla, aniž by stran čtení na své "občany" (s hodně silnýma uvozovkama) jakkoliv nutila číst, naopak jako by čtení popírala.
Uf……to je snad nejdelší koment, jaký jsem sem kdy napsal .) Za tu žvatlavost a profesorskou aroganci se omlouvám, ale ono se to v tomhle tónu tak nějak líp píše.
Zatím sem hodím jeden článek k tématuhttp://www.marigold.cz…-internetuA jinak na základě svého vlastního pozorování musím potvrdit, že čím víc jsem na netu, tím větší nesoustředěnost na sobě sleduji.Asi na to téma napíšu delší článek…
Delší, Tasselhofe?A vydržíte se soustředit? Hlavně to nelámejte na koleno, stejně se musíte vejít do 12s :-)
Wintře,rád bych se k [1] ještě vrátil, zajím jen stručně jeden z mého pohledu postatný moment: čtení mám bytostně spojeno s knihou. Z funkčního pohledu máte pravdu, ale pro mne číst znamená držet v ruce knihu. Z tohoto pohledu vlastně ani sledování blogů a webů a diskuse na nich žádné čtení nejsou, i když jsou bez schopnosti dekódovat psaný test nemožné.
[5]A co čtení knih na počítači? Já jsem třeba celý cyklus Nadace od Asimova přečetl na monitoru počítače.
Ale tak to já zas……internet "čtu". Mnohdy člověk zjistí, že v tom nepřehledném a nepohodlném internetovém formátování dokázal přečíst víc, než by dokázal na papíře, různé dlouho a "suché" analýzy například. Nakonec jde asi o nějakou tu "hodnotu" předaných informací, která rozhoduje, a kolik k jejich vyabstrahování člověk vynaloží síly.Pokud se člověk nedostane přes jeden bulvární nadpis, snad to ani není čtení, ale jen registrování. Možná na to existuje i nějaké pěkné slovo. XY by ho mohl znát .) Jinak znám i tu Tasselhofskou stranu mince. jenže už to, že si člověk tuhle roztěkanost uvědomí, ho tak nějak nakopne – a čte dál .) Anebo je tak nesoustředěný, že nedokáže číst ani tu knihu.Možná stačí, když se do těch 12s vleze nějaká první šokující informace nebo něco akčního. Říká se třeba, že o úspěchu internetové povídky rozhoduje v podstatě první věta.