Martin Weiss publikoval v sobotních Lidovkách pojednání Pravá tvář té druhé Ameriky o fenoménu tea parties a jejich zakotvení v americké společnosti, které bych neváhal označit za brilantní:
A zatímco dřív zpravidla ve vztahu stranického aparátu a konzervativních aktivistů vycházela iniciativa od politických manažerů, jakými byli třeba Bushův stratég Karl Rove nebo předtím tvůrce Křesťanské koalice Ralph Reed, čajoví aktivisté jsou naštvaní na republikánský establishment bezmála tolik jako na demokratický. Naštvanost je ostatně jejich základní charakteristika.
(Co jsou tea partries, pokud nejsou umělým PR produktem republikánů a bysnysmenů v pozadí?) Jedna odpověď, která by je potěšila, může znít: americká Al Kajda. Ne svou krvežíznivostí, ale organizačním principem označovaným jako zasíťované či distribuované povstání. Tea parties nemají vůdce, nemají centrum, které by vyhodnocovalo podněty, určovalo strategii a vydávalo rozkazy (a jehož zničením podetneme celou organizaci). Jsou spontánně vzniklá síť místních buněk bez pevného členství. Přesněji řečeno několik sítí, jež si vzájemně tak docela nedůvěřují.
Demokratičtí kongresmani byli překvapeni, když se na jejich mítinky dostavovalo nečekané množství dobře informovaných voličů, kteří kladli agresivní otázky. Tomuto nepřátelskému převzetí mítinků někteří komentátoři našli ještě staršího a provokativnějšího předchůdce, než jsou programátorské metody ( To, co děláme, je crowd sourcing… Říkám tomu open source politika. ). Mezi knihami, jejichž prodej nápadně stoupl po zvolení Obamy prezidentem, byla také Pravidla pro radikály od amerického socialistického aktivisty jménem Saul Alinsky. (&) Budoucnost progresivní politické činnosti viděl ne v zapojení se do politického systému, ani v revoluci, ale v organizování místních společenství znevýhodněných skupin občanů do nátlakových skupin, které si na politickém establishmentu vydobudou ústupky. (&) A je v tom taky značná dávka cynismu v tom smyslu, že účel světí prostředky, přijatelná pro lidi, kteří systém přestávají považovat za svůj. Je to politická varianta asymetrického konfliktu, o němž mluví teoretici terorismu.
Tea parties jsou obživnutím americké tradice, jež bere demokracii až naivně vážně. Ne snad v tom, že každý má bez ohledu na kompetenci mluvit do všeho, ale v tom, že jiný základ demokratické politické legitimity než souhlas občanů prostě neexistuje. Toto je skutečně fundamentální rozdíl mezi politickou kulturou Ameriky a Evropy – kvůli tomu kolonisté do Ameriky utíkali a kvůli tomu pak povstali proti anglickému králi. (Srovnej se slovy Fareeda Zakarii: Americká ústava je dokument z 18. století, poznamenaný posedlostí strachem z koncentrace moci v rukách vzdáleného monarchy. pozn. Tribun)
V Evropě se navzdory demokratickým revolučním či evolučním procesům udržel kulturní reflex, který velí poslouchat vrchnost. Nejmarkantnějším důsledkem je evropský projekt, který se musí obávat hlasu občanů, kdykoli udělá tu chybu, že se mu vystaví – zároveň ovšem jakýkoli pokus o zformování konzistentní alternativy kulturně deklasuje a autoritativně vytěsňuje za hranice slušné společnosti. A tady se dostáváme k podstatě sporu mezi tea parties a těmi, které oni sami nazývají elity. Dal by se popsat jako obava, že se elity začínají chovat po evropsku.
Každá společnost, i ta, která si tak zakládá na své demokratičnosti jako americká, má samozřejmě své elity. U těch amerických stojí za pozornost, že prošly v druhé polovině minulého století významnou proměnou. Vliv se přelil od víceméně dědičných elit bílých anglosaských protestantů k elitám nazývaným meritokratické.
Vnější pozorovatel se setkává převážně s tou první, elitní Amerikou. Hudba, film, móda, reklama, web, iPhony, všechno, co na nás z Ameriky vizuálně útočí; právníci, lidskoprávní aktivisté, manažeři, studenti, všichni ti, kteří do našich končin nejčastěji přijíždějí, ti všichni jsou převážně reprezentanti první Ameriky. (&) Ta druhá není tolik na export. V údivu nad ní Evropana s příslušníkem první Ameriky leccos spojuje. Na prvním místě je to náboženská víra. Evropa a americké pobřežní enklávy tvoří v dnešním světě anomální zónu, v níž náboženství vymírá. Ve vnitrozemské Americe zůstává stejně jako ve většině světa náboženství potentní silou. (&) Úcta k armádě, jež je po temných vietnamských letech dnes opět nejrespektovanější americkou veřejnou institucí, přijde nejednomu Evropanovi cizí, ne-li nebezpečná.
Tribun 
tak jsem se mrknul na toho Zosima,saxi [49], a skutečně se tam píše (II,29), že Konstantin nechal nejprve zabít vlastního syna Crispa, "a to pro podezření ze styků s nevlastní matkou Faustou" (tj. s Konstantinovou manželkou), a později "poručil rozpálit lázeň na nejvyšší teplotu a v ní uzavřít Faustu, takže ji odtud vynesli mrtvou". Nešlo tedy o matku, ale to je v této souvislosti detail. Následuje historka o Egypťanovi a Konst. konverzi, o které píšete. Díval jsem se také, co na to dnešní historici: to, že K. nechal zabít tyto své příbuzné, se nezpochybňuje (je to doloženo i z jiných pramenů), došlo k tomu však r. 326, zatímco ke konverzi došlo již r. 312 (což je svým způsobem ještě pikantnější, nicméně příběh o Egypťanovi je pravděpodobně vymyšlený). Různí se také názory na to, jaké měl K. k těm vraždám důvody, dobře je to shrnuto na anglické wiki (viz Executions of Crispus and Fausta): http://en.wikipedia.org…e_ref-226
Diky za arbeit, marabu.Nahore[42] jsem napsal tohle:"Zhyralemu Konstantinovi, jez nechal uvarit svoji matku, nebylo dle stavajiciho nabozenstvi jiz nijak pomoci, dokud neprisel "Egyptan" a nenabidl mu reseni: vykoupeni od noveho Boha."A chci jen upozornit, ze jde o me osobni shrnuti (a tedy i interpretaci) cele jedne stranky. I Kozak/ Zosimos pise o nevlastni matce, ja ji jako macechu vynechal. Jediny citat je posledni radka v uvozovkach.Docela by mne zajimalo, jak moc pri prijeti krestnastvi za statni nabozenstvi hraly roli objektivni okolnosti (tedy jak byla cirkev silna) a jak moc se na tom podilel osobni, psychologicky profil Konstantina (ktery Zosimos vyzdvihuje).Gnoze je pro mne zajimava svoji dvojakosti: jednak jeste orientalni slozitosti a vyzdvihnutim "sily" boha prostrednictvim jeho odstupu od lidi (gnosticky buh se "neumaze") a druhak jiz "technickym" zapadnimi resenim formy komunikace mezi timto vzdalenym bohem a lidmi cestou vysilani aeonu ( ty by slo moderne oznacit za jednotku informace, "bit").
Nakonec je gnoze spise "technicko- filosoficky problem" nezli nabozenstvi.A neni tedy az tak divu, ze jej krestanstvi prebilo.A je az zarazejici, jak moderni, v jeho podani je svet kvantovym nasobkem boziho vyzarovani.
saxi,aniž bych to tu chtěl nějak linkovat a dokazovat, dávno mám pocit, že esoterní kruhy každého náboženství považují svět za něco jako "kvantový násobek božího vyzařování".Rád uvádím citát toho známého amerického astronoma, na jehož jméno si nemohu vzpomenout, že vědci, poté, co pracně slezou hory ( vědeckého) poznání, nakonec nahoře narazí na teology, kteří tam na ně tisíciletí v klídku čekají.
saxi, jenom detail: ani podle Zosimanešlo o Konst. matku, ale manželku, která byla nevlastní matkou Crispa (a měla s ním podle Zosima poměr). Pokud mluví Kozák o Konst. matce, pak to popletl. Ale jak říkám, to je podružnost.Konst. "konverze" je zajímavé a hojně diskutované téma, bohužel o tom nevím dost, ale klíčový je rok 312. Psychologický profil tam jistě roli hrát bude, ale také mocenský kalkul: Řím potřeboval takříkajíc ideologickou základnu, lidové náboženství bylo v hlubokém úpadku, a křesťanství v tom konkurzu vyhrálo (byly i jiné možnosti, například mitraismus). Julián se to pak ještě koncem 4. stol. pokusil zvrátit, ale byl to dosti zoufalý pokus, navíc podoba filosofického pohanství, kterou chtěl v říši prosadit, v zásadě kopírovala křesťanský vzor. Určitě to nelze přičíst na vrub pouze Konst. povaze a jeho kajícné zhýralosti: jednak podobné praktiky byly v císařských kruzích obvyklé (Konst. zdaleka nebyl nejhorší římský císař), jednak by obrat vyrostlý z čistě osobních pohnutek neměl šanci se dlouhodobě prosadit (viz třeba právě Julián, jinak velmi vzdělaný a jistě i mravnější císař). Doba na to byla zralá, byla to asi jen otázka času. Je to mj. výsledek úsilí křesť. apologetů, kteří chtěli být vždycky s císařem zadobře, neboť v něm viděli nástroj k prosazení své věci, ale také výsledek "poptávky" ze strany Říma. Začíná tak spojenectví, které se po obnově r. 800 de facto rozpadá až v 17. století, se vším dobrým i zlým, co to přineslo.Zosimova historka o Egypťanovi je pravděpodobně vymyšlená, prý ji někde uvádí už Julián, který, stejně jako Zosimos, křesťanství nesnášel, a hledal způsoby, jak jeho triumf "odvysvětlit". Julián nedokázal pochopit, jak se něco tak nepřirozeného a barbarského jako křesťanství mohlo v říši prosadit.
a gnóze? Ani světové náboženství,ani filosofie, ale návod pro pár vybraných jednotlivců, jak z toho všeho co nejkratší cestou ven.
Ale jak říkám, to je podružnost..Zalezi na souvislostech, marabu.Pokud tohle Kozak svevolne pozmenil, pak to na nej nevrha dobre svetlo a jako prezentovany zdroj prejatych informaci si zaslouzi trochu odstup.Ale rikam si- proc by to delal, zrovna v takovehle nepodstatnosti, jak pises. Vse by asi vyresila ta odkazovana kniha Posledni Riman, kdyby se tu nekomu dostala do ruky.Jeste se sem vratim, tohle je jen rychly vstup.
já jsem se na toho Zosima díval,kontroloval jsem to i v originále. Zcela jistě se jedná o Faustu, Konst. manželku. Jeho matka Helena tam vystupuje také, ale ne jako oběť. Pouze proti těmto zločinům protestovala, avšak Kont. na ni nedbal. Helena je známá i z jiných pramenu, rok 326 bezpochyby přežila, krátce na to podnikla (prosebnou?) cestu do Jeruzaléma.
Kozáka vážně nebrat, je to cvok,ani jeho překlady nejsou spolehlivé, a jeho komentáře jsou často za hranicí naprosté fantasmagorie. Sympatické na něm je to, že to nedělá pro mrzký peníz, ale z ryzího přesvědčení.
ale ne, kravina, to ja sjem ten spatny zdroj informaci, ja vas klamal.Ted jsem to procetl poradne a Kozak/ Zosimos mluvi jen o "nevlastni matce", aniz by ji vyslovne priradil jak Crispovi, tak Konstantinovi. Nevlastni Konstantinovu matku jsem z ni udelal ja (v nepozornosti, snad mne to trochu omluvi)."…zahubil Crispa pro podezreni ze styku s nevlastni matkou…"A ja trumbera jsem z toho udelal, ze zahubil Crispa pro podezreni ze styku se svou (Konstantinovou) nevlastni matkou.Jasne ma chyba.Ale sexualita gnostiku je take kapitola sama o sobe, i tady jsou velmi vpredu, pravi prukopnici :o), o tom snad pozdeji.
ok, ale[60] zůstává v platnosti. Oni jsou gnostici vepředu v mnohém, hlavně v tom, že nikam nepatří a jsou odkázáni na své osobní hlubiny.
chci říct[59] zůstává v platnosti. Zatím nashle.
nejsem historik, marabu, ani jinak profesne zainteresovany slidil :o).Takze Kozaka si samozrejme historicky prebiram (jak vidis, alespon se o to snazim), ale jako na zdroj duchovnich informaci na nej nenecham dopustit- pokud nic vice, minimalne je vysoce inspirativni.Jak jsem psal vyse, z jeho biblioteky mam 3 kousky a jedna se o preklady puvodnich textu. Co mne samozrejme zajima je to, jak seriozni prekladatel je a proto take ten muj zajem o Faustu ( tady se netocim na malichernem obrtliku, ale snazim se dovedet, zda to, co predlozi, neni nejak zmutovano :o).
ok, já ho trochu znám, určitě není podvodník.S překlady to myslím bude slabší, ale také ne na úrovni podvodu. Jeho produktivita je obdivuhodná.
take nashle.Kozaka mozno brat jako pokracovatele gnostickych vyboju, proto ten zajem.tezko po zainteresovanm laikovi, jako jsem ja, ale chtit nejakou srovnavaci, historickou resersi a vyhledavat, kde to Kozak ohnul. Zkratka musim dat na umelecky dojem z jeho serioznosti.Ke cti mu budiz pripsano, ze o svych prekladech (druhoprekladech z nemciny) vyslovne pise jako o interpretacich, protoze, jak uvadi, nemecke preklady podle nej nevystihly duchovni podstatu problemu.Ano, urcite se na jeho osobe shodneme, ale presto se zrejme neubranim sem od nej semo tamo neco pastnout.Diky.
ultrapravičák Weiss prostě kecáhttp://www.blisty.cz…rt55193.html
esoterní kruhy každého náboženství považují svět za něco jako "kvantový násobek božího vyzařování"..Presne tady na to take gnostikove dojeli: nedokazali sveho boha stahnout na zem a uchylili se do vysvetlovani technik jeho mozne komunikace s nami. Coz muselo logicky skoncit v magii a tim padem si sami vykopali jamu a byli prevalcovani "lidovym" krestanstvim.Teologove sice na nejake skale mohou sedet, ale protoze je tam vysadila helikoptera, chybi jim lana, po kterych by se tam za nimi mohli vysplhat ostatni. To je takova necestna soutez a lide to dobre vidi a vedi, zvlaste kdyz jim teologove shazuji shury papirky s popisem toho, jak to nahore vypada a jak je to tedy doopravdy.Ohen a mec dosahne mnoho, ale na konci vzdy stoji poptavka, neexistuje snad nabozenstvi, ktere by bylo nahrazeno druhym, aniz by toto puvodni nebylo v upadku, nebyl o nej zajem, neskomiralo a neuspokojovalo sve vyznavace. Podle meho zde vyrazne plati, ze vyhraje ten lepsi.
Aby nezapadl jonasuv odkaz zhora::http://www.blisty.cz…t/55297.htmlNova elita skoncila s teologii, ale presla na kulturni hegemonii; namisto desatera ji staci penize a vhodne rozmistene peoplemetry.
A jeste jedno minus do konkurzu:Gnosticky buh byl dualisticky, tedy dobry a zly zaroven. To se statnimu aparatu jiste nelibilo: staci pak takoveho boha rozpulit, vytvorit si samostatnou "zlou polovinu" dat se do uctivani a prusvih je na svete.
Gramsciho teorie kulturni hegemonie a Tea party:Znamenity clanek na Zvedavci, cast I:http://www.zvedavec.org…erice.htmcast II:http://www.zvedavec.org…erice.htm
Nemyslím si, že by "čajíčci" byli čistě umělý, marketingový produkt.[66] Takovouhle vydatnou šlichtu by z vody neuvařil ani Polreich. Něco v Americké společnosti být musí, na čem se dá stavět, nějaká "struna", kterou páni Kochové (jink takoví dospělí Bakalové) dokázali rozeznít.Nad analogií s NSDAP[19] jsem se zamýšlel hned zkraje a vychází mi to pořád stejně: ani Hitler by nikdy nedokázal to, co dokázal, kdyby doba nebyla "těhotná" nacismem, kdyby tehdejší německá společnost nebyla připravena kult hákového kříže přijmou za svůj a vyznávat jej slovem i činem, kdyby jej nepotřebovala.Skutečnost, že Tea Party v sobě má skutečně hodně spontánnosti a autenticity, ji přece nečiní méně nebezpečnou. Naopak.
Dendo,co je to "FDR"?[19] Vidím tuto zkratku prvně a ani strýček Google tentokrát nepomohl.
President, asi:-)
ten odkazod Jonáše jsem přelítla už předtím, jenže nic radikálního na návrhu autora ani nevidím, teda nemám dojem, že by to někam vedlo.. v rámci systému, a stavu ve kterém se nachází.btw, o tomhle vlastně psala před volbama třeba tahle brejlatá paní http://blog.aktualne.centrum.cz…5 no a taky by se měl člověk určitě divit, jak to, že to prochází a může procházet..ale ani se nediví. Ale zase teda máme v tom uceleleném sepsání na bl. před očima vznik nové třídy, zákonodárné, třeba by si to mohl přečíst pan Kreutzfeld z debaty výše :) Zvědavce si ještě dopřečtu, díkoš, no a ty názory na čajovníky se různí, co autor- zdroj, to jiný pohled a názor. FDR je ten Roosevelt, co byl Franklin Delano, tady jeho kdysi podivuhodná slova "Nic v politice se neděje náhodou. Když se tak stane, můžete se vsadit, že přesně tak to bylo plánováno." dneska normálně uvěřitelná věc.
saxi, popravdě řečeno nevěřím,že by na vrcholu hory slézané vědci seděli teologové [67] et [54]. Dokonce ani nevěřím, že všichni vědci slézají stejnou horu. Většinou jsou na těch svých horách už tak vysoko, že tam normální smrtelník nedohlédne, což ovšem neznamená, že se nějakému vrcholu někdy přiblíží. Navíc je otázka, jestli to, po čem stoupají, existuje dřív, než udělají další krok, nebo jestli to vzniká teprve právě s každým krokem. Leda že by tím vrcholem bylo zjištění, že k žádnému vrcholu dospět nelze: tam by se opravdu s některými teology potkali.
No von to pan Klíma trochu pleteona ta třída neni samofinancovatelná, ale financujou ji různí bakalové a spol. Protože i ten rozprodávanej majetek musí vhodnej zájemec koupit, a my to se svýma úsporama asi nebudeme. Vlastně je to prorůstání tříd špičkových podnikatelů a špičkových politiků, čimž vznikne vembloud dvojhrbej a samonosnej. Von to už částečně objasnil jak Gros svym náhlym zbohatnutim z akcií (co nikdo jinej nechtěl, blbci) tak Topolánek svym Eltodem před a všeobecnou energetikou po.
marabu 75to je hezký subjektivní názor. Máte nějaký objektivní důvod si myslet, že je obecně platnější než názor kteréhokoliv z těch vědců či teologů?
PS marabulíbí se mi hlavně toto: "Navíc je otázka, jestli to, po čem stoupají, existuje dřív, než udělají další krok, nebo jestli to vzniká teprve právě s každým krokem." To by pak v praxi znamenalo, že narazí n takový vrchol, který si "vymyslí". A pokud tento "výmysl" dokáží s dostatečnou silou a šikovností prosadit, stane se ten výmysl přechodně "objektivní pravdou". Takže je obecně třeba dávat si pozor na všechny šikovně prosazované a "logicky vyargumentované" pravdy, souhlasíte?
pozor si musíte dávat na všechno.Pokud jsou pravdy vyargumentované, můžete je argumentačně zpochybnit. Pokud jsou to něčí svědectví, můžete se vyptávat, věřit nebo nevěřit, srovnávat s vlastní zkušeností, ale diskutovat vlastně nemůžete.Se slovem "výmysl" bych zacházel opatrně. Řekl bych, že svět vědy skutečně je v nějakém ohledu vymyšlený, ale jsou to výmysly, které vznikají v pomalých, kontrolovatelných krocích, a představují realitu svého druhu.
sou to výmysly, které vznikají v pomalých, kontrolovatelných krocích, a představují realitu svého druhu..Presne tak, marabu, krocich kontrolovatenych, opakovatelnych a overitelnych a tudiz zasahujicich nas jako realne.Opacne by bylo mozno pozadat teology, aby nam poradili se sestrojenim nejakeho noveho, ekologickeho zdroje energie, kdyz uz jsou davno na vrcholu, kam se my teprve splhame :o)
no a zatím teologové nedělají nic jiného,než že se pokoušejí porozumět tomu, co chápou jako boží zjevení. To je s úsilím vědců do velké míry mimoběžné, ale hlavně je to zcela mimoběžné s pojetím vědy jako techniky (třeba techniky přežití). Neodvážil bych se říct, že žádná z těchto disciplín nemá právo na život, ale právě proti bych je nechtěl všechny poměřovat stejným cílem. Podle mě ten vědec těmi teology na kopci myslel něco takového, že se nakonec každá věda musí dostat k otázce prvních principů, tedy k metafyzice (v tom technickém smyslu "první filosofie"). Na tom možná něco bude.
ale i tady to "sezení na vrcholu"znamená hlavně to, že si už někdo v minulosti takové otázky položil, případně jak s nimi zápolil. Nejde o to, že by někdo měl nějakou definitivní odpověď.
jiste si rozumime, marabu.Svoji [53] jsem nechtel rici, ze gnostici byli zakladatele kvantove mechaniky, ale ze mne zarazilo, jak modernim, zapadnim myslenim svuj problem uchopili, temer technicky.Pro deba jeden citatek:"Receno novodobou terminologii rika nam uceni L. C. de Saint- Martina toto: je to hledani transcendentni, autenticke podstaty cloveka cestou osvobozovani se od neautentickeho byti. Znaky jeho civilizace jsou jen znaky jeho slabosti svedcici o tom, ze ztratil sve misto v radu sveta: "Clovek, uchovavaje vzpominku na svetlo, dokazuje, ze sestoupil zeb sidla svetla a pravdy"."Trebas jste, debe, spise uz martinista, nezli gnostik :o)
Marabu,…Většinou jsou na těch svých horách už tak vysoko, že tam normální smrtelník nedohlédne, což ovšem neznamená, že se nějakému vrcholu někdy přiblíží…Řekl bych, že svět vědy skutečně je v nějakém ohledu vymyšlený, ale jsou to výmysly, které vznikají v pomalých, kontrolovatelných krocích a představují realitu svého druhu…."Podle mne si tyto dva vaše výroky odporují (přinejmenším v té "kontrolovatelnosti" – kdo je tedy kontroluje, když tam za nimi nikdo nemůže), ale jsem si jist, že vy to zas nějak logicky vyargumentujete, jako obvykle.
A co se týče toho vědce na hoře,bohužel jsem to četl jen jako citát, a neznám přesný kontext, ale tipl bych si, že jako astronom měl na mysli to, že se ti (osvícení) vědci nakonec s teology setkají (přinejmenším) nad kosmogonií. A to zcela konkrétně, ne jen v nějakých "metafyzických" souvislostech.
normálními smrtelníkyjsem měl debe [84] na mysli lidi do daného vědního oboru nezasvěcené. Pro mě je třeba molekulární biologie nebo kvantová fyzika na úrovni vyprávění, jemuž rozumím jen vágně a rozhodně nejsem s to kontrolovat evidenci jeho východisek a platnost jeho závěrů. Přesto věřím, že oba tyto obory postupují kontrolovatelným způsobem. Nevím, jestli to je logické vysvětlení, ale takhle jsem to myslel.
Marabu,v duchu vašeho původního příspěvku (…navíc je otázka, jestli to, po čem stoupají, existuje dřív, než udělají další krok, nebo jestli to vzniká teprve právě s každým krokem…), takto ovšem tvoří "realitu svého druhu" jenom pár "zasvěcenců", kterým my ostatní "věříme", aniž bychom je jakkoli chápali. Nejen že se v tomto smyslu věda neliší od náboženské víry, ale navíc oněch pár zasvěcenců si mezi sebou "dohaduje" realitu, ve které musíme žít i my ostatní. Takže kasta vědců má dnes de facto větší moc než kasta kněží v dobách jejich vlády.
až na tu poslední větu, to nevím,bych řekl, že ano, tak nějak to je. Vědecký diskurs je dnes stále ještě dominantní, řekl bych naštěstí, už to možná nebude trvat tak dlouho, kdy už naši realitu budou vytvářet jen PR agentury podle zadání svých chlebodárců.
Obávám se,že jen naprosté minimum vědců (nejspíš pár šílených matematiků) tvoří jinak, než na zadání svých chlebodárců. Například na hadronový urychlovač se asi mezi sebou nesebrali.
PS"Kvalita" vědeckého diskursu se nejmarkantněji projevuje asi na vědecké diskuzi kolem globálního oteplování. Zadání z ní jen čiší.
no, stále je rozdíl mezi tím,když tu realitu tvoří vědci, a když ji tvoří PR agentury. Ano, i ve vědě se dějí podvody, ale jsou kvalifikovány jako podvody. PR agentura nepodvádí, jen dělá svou práci. Věda je prostě stále ještě vázána osvícenskou tradicí, a ačkoli tomu závazku mnohdy nedostává, většinou zatím ano, a každopádně se jím může poměřovat. To máte podobné jako s demokracií. Proto bych na těchto tradičních formách lpěl zuby nehty. Cokoli nového je nahradí, byť to vyrostlo ze sebelepších úmyslů, bude jen marketingový produkt (viz také vývoj české politiky).
saxi, já bych to hledání autenticitynezesměšňoval, pokud to tak myslíte [83], ale otázka je, co to znamená.
Marabu,vědci tvoří jednostrannou, "vědeckou" realitu. Z definice bez-duchou. Ostatní složky reality ignorují, a toto okleštěné pojetí reality nám vnutili jako jedinou správnou víru – ve smyslu předchozí diskuze (i když jejich chebodárci na tom zřejmě mají svůj podíl). A to je špatně.
nevím, myslím, že realita vědynení "z definice" bezduchá, to je věc převládajícího paradigmatu (toho, co podle stávajícího vkusu je a není slušné brát v úvahu), nikoli metody zkoumání jako takové. Prostě i vědci mají předsudky a realita, kterou tvoří, vypadá podle toho. To se asi může změnit, aniž by se změnila "vědeckost" (kontrolovatelnost) metody. Je to ale trochu jako s reformou církve: musí to vycházet zevnitř (a řada takových pokusů existuje).
a samozřejmě věda není jediným tvůrcemnaší reality, je jen jednou, možná dominantní součástí celé naší kultury, k níž patří třeba i umění, náboženství, hospody a diskusní fóra.
no jo,právě proto tu všichni odvádíme svou respektivní prorockou a misijní realitotvornou PR činnost, že? :)
já bych to hledání autenticity nezesměšňoval.No tak to nedelej, marabu a vem si priklad ze me, ja to taky nedelam :o)A diky za odkaz na "bazarove papiry" :o)U martinistu je zajimave, ze puvodne se clenem brtarstva mohl stat jen praktikujici zednar.
nevšiml jsem si, že byste tu dělalnějaké PR. Možná snad jen nevoličům a gnostikům. Ale tomuto druhu PR se asi člověk nevyhne, má-li formulovat své názory, takže Vám to nemám za zlé.
saxi, rádo se stalo, je to takovámoje skromná PR, snad mi to promineš (furt nějak nevím, jestli si na veřejnosti tykáme nebo vykáme).
Vidim, marabu, ze vam tykani nejde pod kuzi.Udelame to tedy tak, jak navrhujete, konecne Tribun take kdysi navrhnul, aby si zde na jeho blogu ucastnici diskuzi vykali. Pro mne to zadny problem neni a neberu si to rozhodne nijak osobne.Soukrome PR mi ale vubec nevadi, navic odkaz na univerzitni stranky za takovy nepovazuji. Je to presne naopak: kdysi, na starem Neviditelnem Psu stihal jeden odkaz druhy a to mi vseobecne chybi. Ted sem dava odkazy pravidelne jen Misa s Jonasem, coz mne alespon tak tesi. Diky cizim odkazum se clovek dostal na zajimave stranky, ktere by jinak vubec neobjevil a navic to usetri i dost casu.Hledani autenticity mi k smichu neni a pokud debovi podsunuji martinisty, je to ve snaze nekam zaradit nikoliv deba, ale smerovani hovoru. Deb je inteligentni a bystry diskuter, ovsem jeho vychodiska a zavery jsou natolik podmalovany individualni, nesdelitelnou autenticitou, ze se z nich vytraci roz-hovorovy aspekt: jeho prispevky lze pochopit, ale uz neni nasledne co dodat, jsou to takove dlazebni kostky, hozene do jemneho prediva diskuze. Vsak jsem mu to uz nekolikrat vycetl, zkratka mi prijde lito, ze nejaky hovor dobre bezi, pak vstoupi deb, vsichni utecou a je konec.Trebas tahle debata o Tea party :o): do petadvacitky to bezi vcelku konkretne, pak vstoupi deb a provede "ontologicky zasah" :o), z problematiky politickeho hnuti se stane biblicka zakonitost, ktere se nelze vyhnout a je to :o).Ale nic ve zlem, nahle zmeny temat mi nevadi, jen mi prislo sobecky lito, ze aniz by to stare bylo vycerpano, uz se zase lopotime v nejakych zakonitostech a principech, stejne jako martiniste.A kdyz uz jsme u nich:Dva citaty, pro porovnani, prvy od Saint- Martina:"Clovek, uchovavaje vzpominku na svetlo, dokazuje, ze sestoupil ze sidla svetla a pravdy"." A druhy od Papuse (take clena radu):"Martinismus je krestansky, zcela a naprosto krestansky."A tak jsem si rikal, co ty Papusovy vzpominky na "cele a naproste" krestanstvi vlastne znamenaji. Mimochodem, "Volnost, rovnost, bratrstvi" je heslo vymyslene prave martinisty.Jejich casopis Iniciace vychazi od roku 1888:http://www.martinisme.eu/