Vykořisťování patří ke kapitalismu jako k velbloudovi hrby

Studovna

Výtah z článku Věry Říhové Otrokářství na vlastní oči.

Na vlastní oči jsem viděla práci žen na pozici pokojských. Jejich tvrdá práce je vhodná pouze pro zdravé, silné a mladé lidi, pracuje se zhruba 10 – 12 hodin denně, celý den v poklusu. (&) Hromadné ubytování a pravidelná strava 3x denně je slušná, ženy dostávají i ovoce a zeleninu.

To, co nedostávají, je mzda. Alespoň ty ženy, ke kterým jsem byla na 2 dny přidělena. Zajímala jsem se o jejich osud, protože jsem nechápala, co lidi nutí takové poměry vydržet. Ženy v mé skupině byly ve své zemi dlužnicemi a v naší zemi si pod agenturou práce odpracovávaly svůj dluh. O své práci mluvily jako o kriminále pro dlužníky, mně to spíše připomnělo pracovní tábory z minulého století a v tomto duchu jsem o tom také minule psala.

* * *

Dnes se zavádějí pracovní tábory s otrokářskými podmínkami, aniž by to komukoliv vadilo. Jsou přece pro cizince, které k nám nikdo nenutí jezdit, jak jsem se dočetla na internetových diskuzích, jsou pro dlužníky, kteří si to nejspíš zaslouží, jsou pro hlupáky, kteří se nechali nachytat.

Také Češi se vracejí ze zahraničí a vyprávějí o otřesných pracovních podmínkách, otřesných životních podmínkách a o mzdě, kterou buď vůbec nedostanou vyplacenou, nebo dostanou tak směšný zbytek peněz po zaplacení cestovních nákladů, nákladů na ubytování a zprostředkování práce a dalších například administrativních nákladů, že se v žádném případě nedá hovořit o mzdě.

Pracovní trh se stal pro mnohé podnikavce výnosným byznysem podporovaným mnohými vládami, nejenom naší. Lidé, kteří se nechají zaměstnat agenturou, vydělávají nikoliv na sebe a svou rodinu, ale na všechny zúčastněné okolo nich, na majitele firem, agentury, majitele ubytování, úředníky, případně další složky.

* * *

A zatím se připravuje nová vlna budoucích otroků – z řad dlužníků. Minimální mzda, kterou vláda hodlá ještě minimalizovat v rámci krajů, je již dnes snížena pomocí pracovních smluv na doby určité, dohod o provedení práce, zkrácenými pracovními úvazky a dalšími způsoby. Stoupá počet lidí, kteří si dnes běžně vydělávají 2 -7 tisíc hrubého měsíčně. Stoupá počet lidí, kteří nemají dostatek peněz na nájemné, energii a další náklady spojené s bydlením, například odvody do fondu oprav v panelácích. Stoupá počet lidí, kteří nemají dostatek peněz na kvalitní stravu a již dnes se živí chlebem, polévkami z pytlíku, maštěnými bramborami a podobně.

Stávají se nedobrovolnými dlužníky, kteří rozprodávají veškeré bytové zařízení, pokud jim ho nesebere exekutor, a nakonec přicházejí i o svůj domov. Mnozí lidé budou pracovním agenturám vděční, když jim poskytnou práci za stravu a bydlení na společné ubytovně, zachrání jim to život. Jiní lidé nedokáží přestoupit práh své lidské důstojnosti a zvolí dobrovolnou smrt před otroctvím.

* * *

Dnes se již pro pracovní tábory nevyužívají dřevěné ubikace postavené na zelené louce, dnes se pracovní tábory maskují důstojnějšími podmínkami. Nikdo nepřemýšlí o tom, že se na té koleji či v tom hotelu v zimě netopí nebo topí úsporně, že lidem není poskytnutá teplá voda, že mají hromadné sprchy a toalety nikým neuklízené, že dostávají pravidelně podávané a odměřené dávky stravy nevalné kvality, často jen rohlíky nebo chleba se salámem, gulášové a bramborové polévky, že na pracovišti často vůbec nemají toalety a chodí někam k plotu či do křoví jako u nás stavební dělníci na sídlišti, že perou prádlo v umývadle mýdlem ve studené vodě, že pijí průmyslovou vodu z kohoutku, která není ve všech městech tak kvalitní, jak se nám vodárny snaží namluvit.

* * *

Kdo by litoval dlužníky, většině z nás to bude připadat spravedlivé, když si svoje dluhy odpracují, především po všech těch nepotrestaných tunelářích a jiných zlodějích. Nikdo se nebude zajímat o to, že se jedná o nedobrovolné dlužnictví, nezaviněné vždy pouze dlužící osobou, že se jedná o politický úmysl – o záměrné vytváření nové třídy otroků.

Pochvalují si úsporná vládní opatření, těší se, že zbude více na ně, když druhému více seberou. Chovají se jako zbojníci při dělení kořisti. Já ale mlčet nehodlám.

Publikováno

413 komentářů: „Vykořisťování patří ke kapitalismu jako k velbloudovi hrby“

  1. Zdá se, že zlatá éra sociálního státu byl jen sen … ze kterého se probouzíme.Zdá se, že z toho Marxe platí i to, co bylo údajně vyvráceno (zbídačování neprivilegovaných).Ale i z toho Keynese platí i to nejtvrdší – většinou obsažené v 16. kapitole General Theory, která pojednává o kapitálu …Keynes by dnes řekl toto :"Já jsem Vás přece před návratem k lassaize fair varoval. Říkal jsem vám přece, že nakolik si ho zvolíte, natolik u vás bude fungovat starý fatální vývojový model :Země původně vyspělá musí tak dlouho chudnout, až budou miliony tak prodlužený a zbídačený, až budou vysloveně rejt držkou v zemi, aby jejich prodlužení vyrovnalo tezaurované úspory bohatých, kterým úspory narůstají "jen tak".Teprve ve chvíli, kdy se agregát úspor se vyrovná plus a minus a je tam díky zbídačeným a prodluženým skoro nula, teprve potom stačí bez ohledu na bídné investiční příležitosti jakýkoli objem investic, který v ekonomice vznikne – aby dokryl spotřebu ze dne na den do agregátu VŠECH (investičních i spotřebních) výdajů.Teprve pak začne celý krám zase stoupat…"Takhle vzniká rovnováha – léta utrpeníČím víc budeme demontovat sociální stát, tím bude křehčí a zranitelnější sama (reálná) ekonomika, stát a neprivilegovaní …Naopak vyjednávací pozice elit prudce vzrostou …Ti nepotřebují robustní stát silnou reálnou ekonomiku…… a jejich zájem je opačný než zbytku společnosti – to říkal už starý dobrý Adam Smith …

  2. Však ona ta otrocká pouta jednou zaklapnou……i na zápěstí těch, co dnes "přemlouvají bábu a dědka…" a jásají nad zavedením školného.

  3. Nezaklapnou, m6kaspoň ne všem. Oni jsou panstvu pořád ještě užiteční. A budou.

  4. Koneckonců nikdo nemůže vyloučit,že se obloukem vracíme k podmínkám, které u nás byly naprosto běžné, například že se spousta lidí živila chlebem, polévkami z pytlíku, maštěnými bramborami, že teplá voda netekla celý týden, že na pracovištích a ubytovnách byly hromadné sprchy a toalety nikým neuklízené, že lidi prali prádlo v umývadle mýdlem ve studené vodě, že pili často nechutnou vodu z kohoutku.Počítat se vždycky musí se vším. Nejpůsobivější dystopie většinou píší ti, co nic takového nezažili. Pochopitelně. Ti, co tím prošli, spíš dojatě vzpomínají na radostné mládí. Vzpomínáte na tehdejší veselé bonmoty? Třeba tenhle: za kapitalismu je člověk vykořisťován člověkem, kdežto za socialismu je tomu právě naopak.

  5. [4] Chichi, tak přece to jde :-). Já si zrovna říkala, že paní Věra Říhová píše skvěle, ale nedá se na to moc co říct :-).

  6. Titulní přirovnáními hnedle přihrálo oblíbené křížovkářské heslo: bezhrbý velbloud – lama.A taky klasiku:Člověk bez víry je jako ryba bez bicyklu./Za víru račte dosadit jakoukoli její podobu/.

  10. No někdy zašerajsou třešňový pecky k nerozeznání od zaječích bobků.

  13. Ale pozor ! Velryba nacpaná zaječími bobkybývá nebezpečná celému okolí.

  14. Nonsenszajíci neuměj plavat a peckový tresne jsou tezsi nez voda. I osolená ;-)

  15. [5][4] Ještě dodatek: jsem ráda, tresen, že jste tak přesně vyjádřila, že jsme se relativně vrátili ještě daleko za hrůzy komunismu.

  16. No……včera jsem si při sledování Dělníkovy smrti (http://www.csfd.cz…t/?text=63421) říkal (snad poprvé v životě), jak jsem rád, že žiju v Česku. Ale ono to asi nebude tak žhavé.

  17. Ale ono to asi nebude tak žhavé.– no ale přežít se to dá, ne? Jo to máte z toho, Wintere Wintře, že jste si to včera řekl blbě. Jste houby uživatel. "Jsem šťastný pracující – já, informatik. Jsem vděčný, že nemusím být dělníkem. " – to je přece úžasná věta.A tak teda když už pokora a stálá víra, tak to radši tohle God, give usgrace to accept with serenity the things that cannot be changed, courage to change the things that should be changed, and the wisdom to distinguish the one from the other.V té poslední větě bude nějak zakopaná ta pecka. K větě předchozí. A přepředchozí. A omlouvám se za jazyk cizácký, zkrátka mi přišlo, že v českých verzích téhož se nějak odráží naše obecná zemská nevelikost či co to je, a že snad teda kdo malý jest, má i cílův malých. Konec jazykového okénka.

  18. Tak oni, Míšo,……informatici (ke vší úctě k Tribunovi .)) si umí přebrat věci po svém, rozhodně bych Glawoggera nepodezříval, že se nás snažil uchlácholit. nakonec většina z těhle "dělníků" – ať už u sebe doma nebo v našich skladištích – dře na nás. Ale při tom pohledu jsem pochopil, že být vykořisťovatel není zas tak marná práce.btw. podobnou modlitbu explicitně odříkává i nigerijský řezník a pákistánský dělník.

  20. Tresen,vy máte skutečně vzácný talent cokoliv "rozkecat" (jak to kdysi označil myslím že Geon, ale ať to, byl kdo chtěl, vystihl vás dokonale)[4]. Co jste vlastně chtěla říct? Že když do bylo běžné kdysi, může to být klidně běžné zase? Kdysi byla běžná i vysoká dětská úmrtnost, hladomory, nevolnictví a tisíc a jedna další "pokroková" věc. Nebo je snad podle vás návrat do "starých dobrých" časů dokonce žádoucí? A nebo si prostě jedete to svoje: nic se neděje, o nic nejde, nedělejte z komára velblouda?P.S. To s tou rybou[6] má být nějaký koán? A mimochodem, odkdy je lama velbloud? Ale co, trh dokáže zázraky…

  21. Míšo,ta "modlitbička"[17] "Jsem šťastný pracující – já, informatik. Jsem vděčný, že nemusím být dělníkem." je vskutku báječná, sám jsem se již kolikrát obdobně "modlil". Nijak vznešeně jsem se u toho necítil, ale člověk si prostě občas nemůže pomoci. Co je na ní ale nejlepší je její univerzálnost a omyvatelnost – s patřičnými drobnými úpravami si ji může říkat každý na jakékoliv šprušli socioekonomické potravní pyramidy. I ty otroci: "…ale tvrdou práci v novém hotelu si pochvalovala jako velkou úlevu." (opět citát ze stejného článku)

  24. Pokud se nemýlím, Tribune……vy i Eddie jste informatici, nebo se pletu? .) Tak asi tohle je to vysvětlení.Film si můžete "koupit" například tady:"http://f*ckcopyright.blogspot.com…hvězdičku v odkazu nahraďte vhodným písmenem.O legální cestě pro naše zeměpisné šířky nevím.

  26. a no tak Wintře,osmnáctko.. dyť já z ničeho nepodezírám ani Glawoggera, ani ho, informatika. Jednak se mi hnedka vybavilo já, robot a jednak jeho vděčnost informatika (že nemusí být dělníkem) chápu- někomu je shůry dáno a i více přáno, jinému míň nebo vůbec ne. Fakt ovšem taky je, že okolnosti se můžou změnit, teda měnit pozvolně či změnit natotata. Ale i bez toho se může stát, že se informatici i dělníci najednou vzájemně najdou na jedné hromadě. A může být i valná, proč ne. A tak mám spíš pocit, že ta modlitba (bože dej nám) je spíš pro ty, kterým bylo dáno i přáno, zatím. A modlitba je to pak nejspíš proto, že i když je někomu shůry dáno, tak to ještě samo osobě vůbec nic neznamená. No ale čert ví, kdo nebo odkud se teda vlastně dává a dodává těm vykořisťovatelům..

  28. Nebojte Tribune……měl to být stejně jen vtípek. A Helmě dík za odkazy.Vůbec vidím, že Arabové nás zásobují:Lions – http://www.youtube.com…re=relatedBrothers – http://www.youtube.com…re=channelFuture a Epilogue jsem už nenašel a ta kvalita, i když je na poměry youtube docela dobrá, přeci jen není taková, jakou by si ten film asi zasloužil.

  29. Milý Tribune, ujišťuju vás,že podle mne není návrat do "starých dobrých časů" žádoucí ani trochu.Ono totiž to svízelné živobytí a studený odchov na nich zdaleka nebylo to nejhorší. Možná jsme byli otužilejší.Rybu velrybu vám třeba objasní Jonáš.:)

  30. Ještě Míšo [26]……ono to možná bude tím, že tyhle plzeňsko otrocké podmínky v podstatě přesahují naši představivost, takže krom vágního provolání, že to je odporné (ono to odporné) už asi nemáme jinou "naučenou" nebo "možnou" reakci než si říct:- já na tom nejsem zas tak špatně- oni na tom nemůžou být hůř, než si to dokážu představit- zaslouží si toPodobně jsem to měl i u té Říhové.Podívejme se na to takhle, kolik lidí by šlo stávkovat za tyhle otroky (věci za horizontem naší představivosti) a kolik za snížení svého relativně stále velmi vysokého platu o 10%. Nechci tady kázat nějakou pokoru nebo co, ale jen adekvátnost měřítek, že když jedno, tak druhé…

  31. a ted si to extrapolujte na valecne Nemecko, Wintere.Protoze nikdo takove situaci nemuze uverit, neb je pro nej nepredstavitelna, tak nikdo neveri ani kritikovi takoveho stavu. "Hlas rozumu" zustava osamocen.Ukrok je namiste:To je jedina, osamocena udalost; systemova, nahodna chyba, nikoliv projev systemu. Dukazem budiz, ze se o tom mluvi a doslo k naprave.Uplne se tu vtira paradox: cim horsi exces, tim mene prostoru pro kritiku.

  33. Opet neco z Fishera::"Harvey ukazuje, ze neoliberalove byli vetsimi leninisty nez sami leniniste, kdyz pouzivali myslenkove trusty jako intelektualni avantgardu k vytvareni ideologickeho klimatu…neoliberalismus lze nejlepe vykladat jako politicky projekt, zamereny na opetovne nastoleni podminek pro kapitalovou akumulaci a na opetovne vzkriseni moci ekonomickych elit…neoliberalismus neni vazan na novost, ale na tradice…jeho cilem neni prosazeni noveho, ale obnoveni skupinovych privilegii."

  34. Wintře,obávám se, že na vaši otázku: "Podívejme se na to takhle, kolik lidí by šlo stávkovat za tyhle otroky (věci za horizontem naší představivosti) …"[30] je možná jediná odpověď: nikdo. A na druhou část: "… a kolik za snížení svého relativně stále velmi vysokého platu o 10%." velmi podobná: skoro nikdo. Pro jistotu.Ovšem za vyhoštění či internování těch otroků by stávkovat možná šli.

  35. Nezastávejte se ho, Kamile,je to rošťák a o vroubek více nebo méně ho už nevytrhne. Tady prostě platí, že trh může za všechno.Ale stejně mi příbuznost mezi jihoamerickými a asijskými (africkými? nejsem si jistý areálem rozšíření) přijde zvláštní. Zvířata Nového světa pse přece vždy vyznačovala tím, že byla jiná.

  37. Jistě proto, Saxi,[33],jsem ještě nepotkal liberála, který by mi dokázal říct nějaký "recept" na to, jak zajistit že liberální systém zůstane liberálním.

  38. A už se nám příběh "usazuje" a běží ve vyjetých kolejíchj.Lumpové jsou vlastně ti Rumuni, nevděčný dobytek, a oběti jsou organizátoři, kteří to celé provozovali jako charitu. Příště už Rumuni žádnou takovou báječnou příležitost nedostanou, takhle kousat do ruky, která je živí.http://www.novinky.cz…arstvi.html

  39. no jo,když vy to berete moc hopem, Wintere a saxi, [30] a [31]Za odkazy na film taky děkuju, ještě jsem se na ně nedívala. No a nevím jak vy, já si dokážu představit úplně snad už cokoli. A k tomu filmu teda, možná to vyzní cynicky, ale mám obavu, že se na to snad ani nemusím dívat. S lidmi se kdysi (mockrát) zacházelo jako se zvířaty a ještě hůř.. je zkrátka úplně jedno, pod pláštěm čeho-jaké ideologie se to zrovna děje.Jenže zase vím, že až se na něco z toho podívám, tak mě to zase dostane.. Představa je totiž jedna věc, vidět ji skutečně nebo teda uskutečněnou v praxi, to je úplně něco jinýho..K těm reakcím jak píšete, "naučeným" nebo "možným"- k tomu sem dám něco, co psal sax na konfr. k jinému tématu- "dany subjekt vi a zaziva, ze ta ci ona idea (prezentovana jako jev) je skrz naskrz fiktivni, ale chova se a jedna tak, jako by to nevedel. Puvodne jde o individualne- psychologicky objev, pak se prislo na to, ze jej lze najit i v politickem mysleni. " – no ono by se to dalo rozebrat třeba i v souvislosti s volbami a nejen, v souvislosti s těmi reakcemi na něco odporného to ale obrátím- "daný subjekt ví, že to či ono se děje, je to skrz na skrz reálné, ale chová se a dělá taktak, jakoby to, o tom, nevěděl." Otázka je proč. Asi to bude i částečně naučená reakce jak píšete, ale taky si myslím, že to proč k ní dochází, je přirozené,nebo lépe, přirozeně vysvětlitelné. Část vlastně hezky výstižně už i s vědoucí sebeironií vyjádřil Tribun ve [21] No včera v noci jsem tady nad tím bádala, ještě napíšu, ale až později, te´d zas právě nemůžu, to je tak dycky.

  40. k těm reakcím tedy,a teď to teda suše zkrátím, kdykoli něco v silně negativním smyslu předčí naši představivost, první reakcí je úlek a nevíra ve vlastní oči a uši, pak zděšení z poznání, soucit a silně smíšené pocity – totální otřesení. Pak je i snadno představitelné, že potom-přitom se do hlavy člověku vkrade i pocit úlevy, že jeho se to netýká či netýkalo. I tohle je přirozená reakce, člověk (nejen) v té chvíli poměřuje směrem k sobě – ti, kterých se to odporné týká či týkalo jsou přece lidé stejně jako on. A on k nim naštěstí nepatří. Je to racionalizace? Podle mě jde o úplně normální, člověku přirozené reakce. Tedy ty emoční nebo i pudové.(i ten pocit úlevy či vděku je normální- v případě zas něčeho silně pozitivního, co překročí naši představivost, pak člověk zase naopak pocití jistý smutek- že jeho se to netýká. to taky není žádná racionalizace) No a pak ještě člověk reaguje rozumem – kruciš já to radši rozdělím

  41. pak ještě člověk reaguje rozumem– a tady právě nevím, co se saxovým "hlasem rozumu" ? viz. [31] "a ted si to extrapolujte na valecne Nemecko, Wintere . Protoze nikdo takove situaci nemuze uverit, neb je pro nej nepredstavitelna, tak nikdo neveri ani kritikovi takoveho stavu. "Hlas rozumu" zustava osamocen" Na to musím nejdřív napsat, hlas jakého "rozumu" máš, saxi, na vlastně müsli? Klidně to teďka napíšu úplně zjedodušeně a po svým- buď člověk reaguje tzv. "rozumem s neomezením" nebo "rozumem s omezením" – dejme tomu (to jako příklad pro možnost rozlišení, hodnocení netřeba) "Rozum s omezením" si to vysvětlí tak, že právě jde o tu ojedinělou chybu v jinak správném systému nebo tedy o tzv. (místní) selhání- zde dané dejme tomu povahou či chováním (místních) bossů atd, či i samotných obětí – nějak si to přece "museli" zasloužit.. To správné vysvětlení: "proč si to vlastně zaslouží-li" pak dodá každá "ideologie" vždycky přesně podle svého. A tady dochází u člověka k těm racionalizacím – vždy na základě toho, čím se daný člověk řídí (je řízen) nebo tedy co vyznává. A i teď člověk poměřuje směrem k sobě, jenomže následkem takových racionalizací (co jsou následkem iracionálního lpění na jistých idejích a dogmatech jimi daných) jsou mu ty oběti najednou zvláštně "cizí" – to přece vůbec nejsou lidi jako on, s nimi on nemá nic společnýho! A většinou jsou ti lidi vždycky právě "méněcenní", tj. vždy tak nějak "horší" než on. (z nejrůznějších důvodů a dle nejrůznějších kritérií) Takže ano, takovéhle racionalizace vyvodí buď to, že došlo k ojedinělé chybě v systému zdařilém, nebo že dokonce samy oběti jsou tou chybou v jinak úplně zdařilém systému.

  42. ještě mě napadáklasická odpověďv tom prvním případě nestojí ani zato, vůbec něco dělat – chybka se vždycky vloudí, to víme všichni v případě druhém se naopak ovšem musí něco dělat, a to nejlíp rychle a bez okolků, taky zásadově, či s největší přísností, atd.Takže ten rozum.. no rozum dokáže oslovit zas jen rozum. Ale k čemu ti je, když jiní ho nemají? nechtějí- nemůžou- neslyší? Ale stejně tak, člověk s nedostatečnou či nulovou empatií asi zas "nevidí" ani běžné důkazy kolem sebe. K čemu pak apely na soucit a vcítivost, dá se oslovit něco, co není? Nebo co lidi teda nemají?(no dá, jinak bys nepsal to, co jsem už nahoře citovala.. )

  43. a ještě,tehdy v Německu těm hrůzám o KZ mohl uvěřit nejspíš jen blázen, nebo teda člověk spíše nerozumný, zato možná s obludnou představivostí (zřejmě to měl v sobě, tyhle sklony?) No copak se něco takovýho, jako už třeba jen svážení lidí v dobytčácích a dá vůbec rozumně či rozumem připustit? Anebo tomu "uvěřili" pak taky lidi teda tím, že si ty hrůzy rozumem bez omezení odvodili.. Ti "rozumní" a vesměš slušní lidi (bez ironie) si to určitě správně zracionalizovali – to pokud to vůbec připustili ke svým uším. A mnohdy ani neměli na výběr. Tehdy v Německu byla totalita, i ten, kdo dokázal rozumem dohlédnout konců, i ten, kdo dokázal nerozumem uvěřit- oba měli strach vybočit z řady. No dneska máme ekonomický teror, a vůbec to není silný výraz, pravá ekonomická totalita na někoho už dopadla, na další teprve dopadne, a když to tak vezmu všechno kolem a kolem – člověk, který tehdy v Německu upřímně věřil ve vyvolenou rasu na tom byl stejně jako ten, který dnes ještě pořád upřímně věří v kapitalismus. Uf, nějak mě to zmohlo.

  45. Ach, jo, Míšo,jen na okraj – např. KZ Dachau byl kousíček od Mnichova, takřka v samotném Dachau. Co se tam děje, VĚDĚLI všichni okolo. To jen tak.

  46. marabu, ot k minule debate:ted na mne z Tv vykoukl dokument "Constantinus" od Phoenixu, podle nej to vypadalo takhle:Konstantin byl ve velmi tezke vojenske situaci- imperium se rozpadalo a on bral utokem Rim, obsazeny Maxentiem, jez prave dostal sicilske posily v sile 100 tisic muzu. Konstantinovym radcem byl jisty krestan Lactantius (neznamena to mlicnak? :o), ktery mu poradil vyresit neresitelnou situaci zmenou PR a zmast protivnika namalovanim XP (chi-ro) na vsechna volna mista vystroje. Pred Rimem nastavil Maxentius vojenskou lest- falesny most prez Tiber, ovsem ten se proboril (protrhnul) drive, nez mel a do pasti padly vlastni Maxentiovy legie, pricemz sam Maxentius byl vice- mene nestastnou nahodou zabit. Zmatene Maxentiovy oddily propadly panice (vyrazny podil Lactantiova PR skrze XP) a Constantin po vojensky nevyrazne nikoliv bitve, ale spise potycce, vstoupil do Rima.

  48. mezi "vedet" a "pripustit si" je velka mezera, XY.Dachau slouzil ze zacatku jako sberny tabor pro "normalni" vezne (byt politicke), deportovane tam z radnych, ale preplnenych, veznic. Na zacatku valky mel 233 straznych, tedy nevelky pocet na to, aby informace prosakly ven.Mnichovane vedeli o tom co se tam deje asi jako Plzenaci vedi o tom co se deje na Borech, anebo Jicinaci ve Valdicich. Za 12 let existence (1933- 1945) proslo taborem na 200.000 lidi, z toho 31.000 v nem zahynulo.A co treba takove koncentraky Vojna ci Bytiz u Pribrami, kolik pribramaku vedelo, co se tam deje, co myslite?

  49. Tereza Kerndlová promluvila o děsivém traumatu, jež si nese z dětství.Tereza Kerndlová se vrátila do domu, ve kterém se narodila a strávila v něm dětství. Šokem ale bylo, že si zde vzpomenula na děsivou zkušenost, kterou si nese dodnes:……."Málokdo mi to věří, ale viděla jsem něco jako šedivej dým – nebylo to nic konkrétního, byl to prostě jen obrys těla, lidské postavy, a byl to nepříjemný a snad nejhorší zážitek, co jsem měla ve svém životě," prozradila Kerndlová, když zavítala do míst, kde vyrůstala."http://www.super.cz…-detstvi.htmlKern- kern- delle.

  50. ano, ukázalo se, že Kristus je mocné božstvoa je dobré si ho nepohněvat: "konverze" asi zpočátku znamenala hlavně to, že je Kristus přijat jako jeden z patronů Říma: božství v antickém pojetí není nějaký filosofický koncept, je to to, co má moc, a "Kristus" svou moc osvědčil v boji. Lactantius je známý církevní spisovatel, že mu to poradil právě on, jsem nevěděl, no nebyl to žádný hlupák.

Komentáře nejsou povoleny.