Výtah z článku Věry Říhové Otrokářství na vlastní oči.
Na vlastní oči jsem viděla práci žen na pozici pokojských. Jejich tvrdá práce je vhodná pouze pro zdravé, silné a mladé lidi, pracuje se zhruba 10 – 12 hodin denně, celý den v poklusu. (&) Hromadné ubytování a pravidelná strava 3x denně je slušná, ženy dostávají i ovoce a zeleninu.
To, co nedostávají, je mzda. Alespoň ty ženy, ke kterým jsem byla na 2 dny přidělena. Zajímala jsem se o jejich osud, protože jsem nechápala, co lidi nutí takové poměry vydržet. Ženy v mé skupině byly ve své zemi dlužnicemi a v naší zemi si pod agenturou práce odpracovávaly svůj dluh. O své práci mluvily jako o kriminále pro dlužníky, mně to spíše připomnělo pracovní tábory z minulého století a v tomto duchu jsem o tom také minule psala.
* * *
Dnes se zavádějí pracovní tábory s otrokářskými podmínkami, aniž by to komukoliv vadilo. Jsou přece pro cizince, které k nám nikdo nenutí jezdit, jak jsem se dočetla na internetových diskuzích, jsou pro dlužníky, kteří si to nejspíš zaslouží, jsou pro hlupáky, kteří se nechali nachytat.
Také Češi se vracejí ze zahraničí a vyprávějí o otřesných pracovních podmínkách, otřesných životních podmínkách a o mzdě, kterou buď vůbec nedostanou vyplacenou, nebo dostanou tak směšný zbytek peněz po zaplacení cestovních nákladů, nákladů na ubytování a zprostředkování práce a dalších například administrativních nákladů, že se v žádném případě nedá hovořit o mzdě.
Pracovní trh se stal pro mnohé podnikavce výnosným byznysem podporovaným mnohými vládami, nejenom naší. Lidé, kteří se nechají zaměstnat agenturou, vydělávají nikoliv na sebe a svou rodinu, ale na všechny zúčastněné okolo nich, na majitele firem, agentury, majitele ubytování, úředníky, případně další složky.
* * *
A zatím se připravuje nová vlna budoucích otroků – z řad dlužníků. Minimální mzda, kterou vláda hodlá ještě minimalizovat v rámci krajů, je již dnes snížena pomocí pracovních smluv na doby určité, dohod o provedení práce, zkrácenými pracovními úvazky a dalšími způsoby. Stoupá počet lidí, kteří si dnes běžně vydělávají 2 -7 tisíc hrubého měsíčně. Stoupá počet lidí, kteří nemají dostatek peněz na nájemné, energii a další náklady spojené s bydlením, například odvody do fondu oprav v panelácích. Stoupá počet lidí, kteří nemají dostatek peněz na kvalitní stravu a již dnes se živí chlebem, polévkami z pytlíku, maštěnými bramborami a podobně.
Stávají se nedobrovolnými dlužníky, kteří rozprodávají veškeré bytové zařízení, pokud jim ho nesebere exekutor, a nakonec přicházejí i o svůj domov. Mnozí lidé budou pracovním agenturám vděční, když jim poskytnou práci za stravu a bydlení na společné ubytovně, zachrání jim to život. Jiní lidé nedokáží přestoupit práh své lidské důstojnosti a zvolí dobrovolnou smrt před otroctvím.
* * *
Dnes se již pro pracovní tábory nevyužívají dřevěné ubikace postavené na zelené louce, dnes se pracovní tábory maskují důstojnějšími podmínkami. Nikdo nepřemýšlí o tom, že se na té koleji či v tom hotelu v zimě netopí nebo topí úsporně, že lidem není poskytnutá teplá voda, že mají hromadné sprchy a toalety nikým neuklízené, že dostávají pravidelně podávané a odměřené dávky stravy nevalné kvality, často jen rohlíky nebo chleba se salámem, gulášové a bramborové polévky, že na pracovišti často vůbec nemají toalety a chodí někam k plotu či do křoví jako u nás stavební dělníci na sídlišti, že perou prádlo v umývadle mýdlem ve studené vodě, že pijí průmyslovou vodu z kohoutku, která není ve všech městech tak kvalitní, jak se nám vodárny snaží namluvit.
* * *
Kdo by litoval dlužníky, většině z nás to bude připadat spravedlivé, když si svoje dluhy odpracují, především po všech těch nepotrestaných tunelářích a jiných zlodějích. Nikdo se nebude zajímat o to, že se jedná o nedobrovolné dlužnictví, nezaviněné vždy pouze dlužící osobou, že se jedná o politický úmysl – o záměrné vytváření nové třídy otroků.
Pochvalují si úsporná vládní opatření, těší se, že zbude více na ně, když druhému více seberou. Chovají se jako zbojníci při dělení kořisti. Já ale mlčet nehodlám.
Tribun 
K té historce o božím znamení píše Machar:"…legenda Eusebiova se ujala, přešla do školních učebnic, veršotepci ji zpracovali a bezmezná ta surovost, sama sebou postačující, aby zvrátila celý mythus o náboženství lásky k bližnímu, milování nepřátel, nastavení levé tváře při políčku na pravou, nejbídnější persiflaže Krista, stala se klenotem a pýchou nové víry."O Konstantinovi samotném říká, že je to jedna z nejpříšernějších postav světové historie.
Zadny div, Svatopluk Machar, svobodny zednar :o).Z 2/3 dokumentu vyse Konstantin vice- mene plusove, ale nedodival jsem to uplne do konce. Je asi treba mit na zreteli, ze imperialni hranice zacaly tehdy na zapade povolovat a barbari se do rise zacali valit horem, dolem; pred nastupem Konstantina bylo v risi dokonce ctyrvladi (2 cisari na zapade, 2 na vychode), o vladu permanentne bojovaly kliky slechticu, zkratka zadna slava (a na vychode zacali k tomu vsemu jeste zlobit Persane).Milansky edikt (spise dohoda se svagrem a spolucisarem Liciniem, protoze neslo o pravni dokument) je mylne vydavan za "tolerancni patent" pro katoliky, pricemz slo uznani svobodne volby jakehokoliv nabozenstvi. Takze vcelku pokrokar :o)
na rozlucku zajimave stranky::http://nassmer.blogspot.com….htmlProti smrti a zkaze socialismus cinu!http://4.bp.blogspot.com…aerz.jpg17. díl seriálu o Kuratoriu pro výchovu mládeže přinese mj. informace o brněnském sjezdu okresních pověřenců v březnu 1944 a o započaté sociální práci Kuratoria a zřizování domovů mládeže.Dobrou!
taky tě to zmohlo?tresen?No že mě, to je celkem pochopitelný, ale proč i tebe? Povídej.
saxi, díky, to vynikající odkaz[53]
Mě zmohlo čtení toho,cos napsala.A kdybych se o tom měla ještě rozepsat, to už bys po mně chtěla moc.Takže jen ten povzdech a dotaz: ten ekonomický /kapitalistický/ teror, který tak bohorovně porovnáváš s nacistickým terorem – ten porovnáváš s čím? Co nebylo terorem? Která forma, existující v minulosti či přítomnosti, se ti jeví jako přijatelná?Postavení zahraničních pracovníků, zvlášť těch, co jsou ždímáni všelijakými podivnými agenturami, je samozřejmě alarmující a popuzuje mě, že tu nenajdou solidní zastání.Podobné články jako je ten od Říhové mě ale taky silně popuzují. Tenhle konkrétní například kromě toho, že jde po povrchu a vypichuje nepodstatné, taky a /hlavně/ tím, že se autorka těm lidem nesnaží pomoct, ale využívá jejich problém jako oslí můstek k ideologickým žvástům.
No slušný a spořádaný lidinetušej nikdy nic. Za němců co se dělo v KzL, za bolševika dtto ale ani že se na vesnici rozkulačovalo, za Husáka nic o "vězních svědomí" a teď nic o nějakym vykořisťování či "konečnym řešení" tradičních hodnot. To je normální, prostě to tušit ani radši nechtěj, aby nepřestali bejt slušní a spořádaní.Divný jsou ti, co tušej vždycky jenom něco :-)
Ach jo, saxi, kdyby nebylo náhodou drobné poznámky,v jednom nesmírně zajímavém (německém) dokumentu o vzniku a cílech hitlerovského kresleného filmu, asi bych se té poznámky nedopustil. Jeden z těch svědků či tvůrců vzpomínal, kterak se jejich ateliéry stěhovaly – tu do Berlína do jakési opuštěné židovské školy, pak do Prahy (myslím, že tak byly položeny základy slavného studia Bratři v triku) a nakonec do Dachau. Ten dobrý člověk měl jakousi potíž v tom, že se mu velice těžce tvořily ideologicky přesvědčivé filmové grotesky, když denně cestoval do práce okolo KZ Dachau a VIDĚL, co se tam děje. Drobný detail ze slavného Schindlerova Brněce, kde v šílených mrazech v lednu 1945 stály po dva dny na nádraží – nikoli na tovární vlečce – dva dobytčáky, z nichž vycházel zoufalý řev, který postupně slábnul. Tuhle dodávku pracovní síly pan Schindler prostě nechal na tom nádraží zmrznout. Brněnec je dodnes malá díra, taková věc se tam neutají. Nemluvím o takových drobnostech, jako byla likvidace obyvatel varšavského ghetta – vagony, které se po pěti hodinách vracely prázdné z "východu" na příslušné nádraží, aby nabraly nový náklad (6-12 tisíc lidí denně) nenechávaly moc prostoru k pochybnostem, jaký je jejich účel. Tohle bylo prostě tabuizovaným VEŘEJNÝM TAJEMSTVÍM v Polsku, v protektorátu i v Německu – všichni nakonec viděli, jak je společnost rázně čištěna od méněcenných živlů. A podobně byla v ČSR-ČSSR veřejným tajemstvím existence pracovních oddílů armády (černí), jakož i ta příbramská Bytiz či Rovnost, Svornost, Bratrství v Jáchymově a okolí, atd. – vědělo se, že tam vězni kutají uran a za jakých podmínek. V těch dolech s nimi totiž pracovali i civilové, kteří to viděli "na vlastní oči" a lkali po amnestiích, jak teď splní plány překopů a těžby, když jim ti nejlepší odcházejí "na svobodu"…Koneckonců od 2. poloviny 60. let to bylo už i literárně, posléze i filmově zpracovaným tématem; Londonovo faktograficky bohaté Doznání ještě vyšlo na hraně 69 či 70.Velice se obávám, že pochyby byly překryty propagandistickou prací režimů a masovými podujatiami pod značkou "s nepřítelem tvrdě, ale spravedlivě". Ale opakuji – kdo chtěl vědět, věděl – a mohl přesně tušit i rozsah.
A než jsem to sesmolil, jonáš daleko výstižněji glosuje totéž.[57] Díky.
XY,Zda se, ze jsme se zauzlovali ve stejnem stylu o jakem byla rec a jehoz podstatu se snazime s Misou odhalit:"daný subjekt ví, že to či ono se děje, je to skrz na skrz reálné, ale chová se a dělá taktak, jakoby to, o tom, nevěděl." Otázka je proč. [39]Samozrejme ze nemusi jit pouze o popreni videneho, ale i nevideneho (jsem prevedcen ze proti demonstrantum byla nasazena armada, ackoliv slo jen o par policajtu).Jonas pise: "To je normální, prostě to tušit ani radši nechtěj, aby nepřestali bejt slušní a spořádaní."To je urcite cast pravdy, ale nevysvetluje to, proc "tlaku popreni" podlehnou i ti, co slusni nejsou a byt nechteji.Nechci zabrednout do bezvychodne debaty, ale zda se, ze i ja jsem obeti tohoto kolektivniho bludu: pokud pisete "Co se tam děje, VĚDĚLI všichni okolo.", tak my s Misou (doufam :o) jsme meli na mysli prave nikoliv ty okolo, ale (snad predevsim) vzdalene obeti popreni.Tento "vedomy blud" zpracovava hezky pohadka o cisarovych novych satech: vsichni vidi, ale nikdo se neodvazi.Podle McLuhana zde neni dulezity eventualni trest za prozrazeni (protoze by nebylo za co trestat), ale ucta pred imaginarni davovou figurou, postavou, McLuhanem nazvanou "velky Druhy". Pravo prolomit kolektivni tabu ma budto nevinny clovek (dite, blazen, dvorni sasek, jak se stalo v pohadce), anebo "spojenec" velkeho Druheho), tedy vysoce mocensky postavena osoba, schopna kontraktu s velkym Druhym.Tohle vysvetleni je podle meho dost dobre, protoze obchazi nekonecne "vedecke" dotazovani se, proc lide mlci, kdyz vedi:Jak vy, XY, vite, ze VSICHNI vedeli, ptal jste se jich; existuji takove zaznamy, ktere by potvrzovaly tak masivni prusak informaci z KZ, ze se posleze staly "majetkem" cele nemecke verejnosti; byla tajna policie natolik silna a zainteresovana, ze za reci o tom, co se deje v KZ by nasledoval trest a lide byly tedy zastraseni? Atd. atd.Chci vas ujistit, ze muj prispevek neni konfrontacni a ze vase "VSICHNI vedeli" vam ponechavam a sam, s dovolenim, si zas podrzim sve "ne vsichni vedeli"; tady nas asi nikdo nedokaze rozsoudit. Spise mi jde o to procy vy ANO, ja zase sve NE :o).Tedy onen velky Druhy neni buh, ale pouha astorita, tj. nejde o nabozenstvi. Velky Druhy neni vsevedny (nevi, co si myslite, staci mu jen vase vyjadreni) a netresta (kdyz reknete to, co on nechce slyset, nejste nijak postizen).Sam McLuhan uvadi jako priklad prolomeni moci velkeho Druheho cestou jeho spojence Chruscovuv projev v 54. roku: do te doby vsichni drzeli basu, ale pote, co spojenec velkeho Druheho promluvil, bylo jasne, ze se to velky Druhy dovedel a nemelo dale smysl toto tajemstvi drzet (vsichni se pridali a Stalina za zlocionce oznacili).V pripade Cisarovych novych satu jde o prolomeni tajemstvi cestou nevinneho ditete, to uz bylo receno.Dovolil jsem si toto aplikovat na nasi sametovou revoluci a tam podle meho slo o prolomeni tajemstvi "At zije socialismus" cestou zesileneho ucinku "nevinnosti": ze socialismus nema zit, ale zemrit rekli spolecne jak nevinni "blazni", tak i nevinne "deti" "studenti". Tabuizovana delegace moci byla tedy za sociku a v ceskych pomerech vyznamne silna, coz vypovida jednak o charakteru ceskeho elementu a jeho uctou pred imaginarni autoritou a jednak o charakteru socialistickeho zrizeni, jez zjevne nebylo zcela v protikladum k zajmum obcanu.No ale jak rikam, neoponuji, rozvadim, pokud vam to nesedi, neni z vasi strany treba dalsi repliky :o) Diky.
Chruscov 1956, oprava.Temi "nevinnymi blazny" mam na mysli samozrejme chartisty- v ocich verejnosti blahove blaznivky, provadejici nepochopitelnou cinnost, na hony vzdalenou "normalnimu"; relativita a dejinna "pravda" zde neni rozhodujici
a jako vzdy do tretice:Mocny spojenec velkeho Druheho neni spojencem ideovym, ale informacnim (verejnost predpoklada, ze vi, co velky Druhy vyzaduje)A mechanismus prevratu byl takovy:akoliv jak lid, tak strana a vlada vedeli, ze socialismus ma umrit, k akceptovani a akci doslo az pote, co "nevinni" vyzradili tajemstvi a tim se vymanili z moci velkeho Druheho (akt poulicnich nepokoju a chaba odezva statu davala tusit jistotu, ze jde opravdu o umirajiciho). Proto take rezim padl behem tydne, a to nejen za prispeni obcanu, ale i velmi aktivni cinnosti samotne KSC.Volba TOPky studenty etc. je pak ze stejneho ranku.
No ještě jeden aspektspousta lidí "neví", protože jí to "nezajímá". Všechny informace neplujou volně prostorem a nepluly ani za chartistů, my jsme třeba něco "věděli" ale běžná uklízečka se to při pucování okna rudym právem nemohla dočíst. Dokud jí to nedali do TV v přímym přenosu, tak to pro ni vůbec neexistovalo.Volba TOPky je zajímavá tim, že za namalovanou kulisou aristokrata s fajfkou vykukuje Kalousek jako člověk bez minulosti. Asi chybí i paměť.
No, myslím, saxi, že si zbytečně komplikujete život –mizí-li za přihlížení veřejnosti část společnosti někde za dráty nebo v naprostém neznámu nebo je "jenom" násilně stěhována jinam (ti kulaci u nás), působí to na okolí zhruba následovně:a) potvrzení autority režimu a zastrašení ostatníchb) "mne" se to netýká, ale mám (mohu) z toho mít hospodářské výhody a sociální výhody – klasická glosa, kterou uslyšela řada navrátilců z KZ ve svých bývalých nemovitostech po válce: Tak vy jste se vrátil/a – to je mi ale nadělení! (Ta věta nádherně potvrzuje subjektivní vědomí "arizátorů" o tom, že původní majitel prostě navždy zmizí) Nebo spory o zabavené nemovitosti emigrantů po sametu.c) takto se jednoznačně potvrzuje úspěšnost strategie "držet hubu a krok."Tímto způsobem totalitní režimy jednoznačně korumpují obyvatelstvo a oslabují jejich vůli ke kritice i odporu.Máte tam základní emoce – strach, že přijdu o kejhák, nebudu-li zticha, radost ze zisků z majetků oběti a také postup na společenském žebříčku s většinou, další uspokojení. Tio funguje zcela spolehlivě. Potřebujete-li k tomu vědomé kolektivní bludy, pak spánembohem; mně přijde jednodušší to vzít z individuálního hlediska, tak krásně vyjádřeného parolou: Proč právě JÁ? Prolomení tabu se pak děje v okamžiku, kdy výhody dojdou a nevýhody dopadají tíživě na všechny poslušné, takže náhle tvoří dramatickou VĚTŠINU, které není už co předhodit. Vypuká samet, v němž se spojují spoluviníci s disidenty a obětmi proti moci. V našich podmínkách tehdy, když je jasné, kdo bude vítěz a kdo poražený – viz květnové revoluce 45. roku nebo rezignace komunistické moci na zbraně. V případě nacismu to byl ovšem zásah zvenčí – vojenská porážka. Myslím, že Mc Luhan zbytečně mýtizuje; ta Chruščovova kritika Stalina a spol. byla přece výslednicí boje dědiců o moc nad unavenou ideou – masy "dole", zmacerované léty drastického teroru, se to nijak podstatně netýkalo. Zatím.
Vzdycky mne zarazi, ze temer kazde zjednoduseni je oznaceno jako komplikace.Vliv byrokratizace se jejimi dotazniky ma na obcansky zivot zjevne vetsi vliv, nez by se zdalo :o)A to i prez vedomi slabosti McLuhanovy teorie, kterou je priznani psyche, a to i kolektivu, cim je se vyhnouti nekonecnemu dotazovani po pricinach a nasledcich (psyche dava strop, nad ktery se uz pro komplikovanost vztahu nevyplati chodit).Snad je McLuhanovo sdeleni nasledujici:dve oddelene "reality" se navzajem nedokazi nijak pochopit (zde cizi vedomi ci nevedomi si neceho a zpytatelovo dostazovani se) a tak je treba vynalezt alespon zakladni vzorec chovani, byt by byl podlozen trebas neprijatelnym predpokladem (zde kolektivni duse).McLuhanova "pravda" spociva v tom, ze jeho objev pasuje i na nepoliticke deje, ve kterych neni jine oduvodneni lidskych cinu nezli to, ze se dotycni vyskytuji ve skupine jinych lidi; tedy u lidi, kteri nepotrebuji drzet hubu a krok, neziskavaji svym postojem zadne vyhody ani zadne neztraceji, nejsou zastrasovani atd.Ocekavam deba a marabua…..
Myslím, že ve vnímání jednoduchosti a složitostise shodnu spíš s XY. K tomu [64]není co dodat.
Vemte si trea dnesni situaci (byt opet politickou).Je patova, pricemz vetsina, postavena celem k dusledkum dopadu politickeho systemu, stale opakuje sve "cisar ma krasne saty": nelze najit jine reseni, nezli demokraticke, postavene na svobodnem nakladanim s osobnim majetkem".Pricemz realita je takova, ze demokracie je oklestena/ demontovana nad unosnou miru; na svobodne nakladani se soukromym majetkem ma pak pravo a narok jen ten, kdo ho ma dostetecne velky na to, aby sam urcoval pravidla.Situace je patova proto, ze nelze najiz zadny dostatecne nevinny ci mocny subjekt, jehoz prohlaseni "cisar je nahy" by bylo mozno vzit jako verohodne.A podle meho za to mohou elektronicka media, ktera na dane subjekty nabaluji nezadouci souvislosti (podobne jako to delala propaganda StB a UV proti chartistum):Hauser je skryty komunista, co nas chce dostat do gulagu, Keller spolupracuje s ekoteroristy, co zpricinili svym protezovanim ekopaliv hladomory v Africe, CSSD dela koalici s ODS…atd.Tri male priklady z lokalnich pomeru.
Jakub Patocka:"Česká veřejnost se musí naučit radikálně protestovat"Diskutujici Kvetoslava Hyldebrantova:"Nabádat veřejnost k radikálním protestům (místo mnoha jiných mnohem důležitějších tvůrčích potřeb společnosti) mi přijde nějak až dost extrémní a nebezpečné."http://www.denikreferendum.cz…vat
Ta je úžasnájak vystřižená z příručky mladých svišťů ;-)
A jsou i jiný hlasyjménem dělníků a rolníků, žádajících klid na práci:http://domaci.ihned.cz…-stavkovat
Jako běžný primitiv, saxi, aplikuji svou primitivní teorii –dokud nevýhody dramaticky nedopadnou na dramatickou většinu společnosti, nic podstatného se nestane. Moc se obávám, že hladomory v Africe z výšeuvedených důvodů nikoho moc nevzrušují, atributy, připisované levicovým intelektuálům jsou (zatím) jen takové kecy a pěna dnů, jakkoli se umějí intelektální a akademická společenství velice vehementně zbavovat těch, kdo by mohli ohrozit jejich zájmy. Ten váš příklad s Kellerem a spol. je dokladem nesporné politické propagandy, ale dosud nikdo Kellerovi nebrání, aby své myšlenky svobodně šířil – něco málo o tom vím. Nevyhazoval bych v tom směru stařičké pány minulého století: Malaparta a jeho knihu Technika státního převratu, případně Leninovu inteligenci nebo jím ceněnou Leninovu práci Stát a revoluce. To jsou praktičtí hoši, akorát mám dojem, že nesměřují zrovna ke svobodě…Ale to jen tak tahám z hlavy, musím pryč.
A já zase furt čekám,kdy mě televize a média zahrnou výchovnými a odstrašujícími reportážemi z vyšetřování zřejmě úmyslného upálení devíti bezdomovců na Florenci a následně jednoho na Dejvickém náměstí. A nikde nic, že by v tomto případě nechtěli nic slyšet všichni ti humanisti, kteří se proti podobné brutalitě tuhle tak ozývali?
ještě navečer mne napadla jedna notoricky známá věc, saxi –nevím už v rámci jaké akce byly v 70. a 80. letech byty pražských disidentů blokovány uniformovanou policií – pánové tam stáli (či seděli) a legitimovali každého, kdo zazvonil na příslušné dveře. Tohle věděli všichni sousedé těch nešťastníků, protože prostě ty policajty nešlo na schodišti přehlédnout. Zároveň ti sousedé věděli, že ti blokovaní jsou naprosto slušní lidé – nekradou, nesypou odpadky na chodbě, slušně zdraví, případně se zúčastňují i hromadných úklidových akcí v domě. Přesto snesli tu ponižující přítomnost policajtů přede dveřmi jejich souseda bez námitek. Jaképak paralelní světy? Prostý strach mít nepříjemnosti, nanejvýš potvrzení stanoviska, že nejlépe je se do podobných věcí nemíchat a tiché vnitřní přání, nebylo-li by lepší, kdyby ti blokovaní sousedé raději bydleli někde jinde: kdo má zapotřebí mít v baráku na chodbě policajty? Jeden aby se bál říct něco hlasitějšího v předsíni, tím spíše na chodbě. A ještě bych připomněl veleúčinný trik normalizačního i původního režimu z 50. let – dětská rukojmí. Zlobíš? Máš řeči? Názory? – Tvé děti půjdou k lopatě – a hotovo. Elementary, dear Watson.
XY.Takze elementary: pro vyrceni sveho NE tu jsou spolecnym jmenovatelem strach a obavy.ANO se rika pote, co "výhody dojdou a nevýhody dopadají tíživě na všechny poslušné, takže náhle tvoří dramatickou VĚTŠINU, které není už co předhodit", jak pisete.Ale elementarni otazka stale trva:Proc zmizely strach a obavy, prestoze represivni aparat stale funguje? Proc se uzkosti ztraci v jednom "revolucnim" momentu (v radu dnu), ackoliv jejich mira je u kazdeho cloveka naprosto odlisna (u nekoho se samovolne vybiji cele roky po odezneni priciny)?Podivejte, ja se vas nijak nesnazim presvedcit, ze nejaky velky Druhy existuje, ani McLuhan v nej neveril. To je jen konstrukce fiktivni osoby, ke ktere jako by lide vzhlizeli a podle jejihoz "prani" jako by se ridili.Metafyzik v ni muze verit, nam postaci popis chovani "jako", lide se chovaji tak, jako kdyby takova nejaka osoba opravdu existovala.Kdybych chtel oponovat vasemu vysvetleni, ze lide nerikaji sve NE kvuli obavam ci kvuli moznemu profitu, tak vam opacim, ze Petr Uhl takovy nikdy nebyl, nehledel ani na deti ani na profit, odsedel si 9 let v kriminalu a basta- a tim cela vase teorie pada.Ledaze bychom vytvorili vyjimku…a pak dalsi…a pak dalsi a nakonec se dobrali k tomu, ze vase svedectvi (a moje take, samozrejme) jsou opravnena a smerodatna jen v tech pripadech, kdy mluvime o osobach nam blizkych, ci blizce znamych.Samozrejme, ze vas "elementary" postup je obecne uznavany, rozumny a nelze mu temer nic vytknout, take ho obcas pouzivam. Abr fabr pokud chceme zainteresovane ci verohodneji nejaky dej popsat, obcas neni spatne sahnout k nejakemu intuitivnejsimu nastroji, byt zpocatku pusobi velmi rozmazane.Vemte si nahore:"KZ Dachau byl kousíček od Mnichova, takřka v samotném Dachau. Co se tam děje, VĚDĚLI všichni okolo. To jen tak."Tohle "jen tak" konstatovani je pouhym pravdepodobnostnim plodem vasi predstavivosti (neberte si to osobne, delame to kazdy). Vychazite z toho, ze kdo bydli nablizku, musi vedet, co se v te ktere byvale fabrice deje; pokud jezdil nekdy nejaky clovek okolo a mel moznost nahlednout za plot, museli to videt i vsichni ostatni co jezdili okolo a ze pokud se nekde za 12 let zabije na 30 tisic lidi, neni mozno, aby to neprosaklo ven.Vezmete si, ze v tak pohnute a zavazne dobe, jakou prozivame, neexistuje zadna intelektualni autorita/ skola, ktera by dokazala zvednout svymi spisy revolucni oprapor a ve velkem sjednotit ocany. Neprijde vam to napadne?OK:vy sazite na na uzkost a strach a nasledne vzniklou vetsinu, ktera vygeneruje do cela nejakeho myslitele.Ja zas sazim na nedostatek nevinnych autorit, jejichz hlas by stal za to, aby byl vyslechnut a prolomil tak tabu skupinove sebelzi.Podle meho jsou obe tyto moznosti platne i kdyz se kazda z nich diva na problem z jine strany, navic s tim rozdilem, ze ja do te sve potrebuji zabudovat mnohem mene vyjimek, nez vy (tudiz je jednodussi :o) a lepe padne na podklad).
Jen tak pro zajimavost:V posledni dobe vysly 3 zasadni publikace k nasi problematice: Magdoff, Fisher, Pavelek. Nekolikrat jsem se tu na ne snazil zavest hovor, daval odkazy…a nic…nemam s kym bych si o nich popovidal, neni tu nikdo, kdo by se priznal, ze si je koupil.A to jsme, prosim, na kritickem, levicovem blogu…a pritom…cisty nezajem.Levicaci nemaji tech 6 stovek? Anebo vsechno uz vedi a postgradualni studium :o) je pro ne zbytecna povinnost? Nemaji na takove blbosti cas, ci neradi ctou knihy a radsi brouzdaji po netu? Maji jine a lepsi zdroje (ze se nepochlubili)? Nebo ty 3 autory povazuji za oportunisty a radsi se uchyluji ke svemu Marxovi?Anebo to posledni: vadi jim nazev knih? Tak proste, tak elementary? Ten ostry ton, obsazeny uz v nazvu, k jehoz vyznavacum se radite uz jen tim, ze takove skvary kupujete?"Nabádat veřejnost k radikálním protestům (místo mnoha jiných mnohem důležitějších tvůrčích potřeb společnosti) mi přijde nějak až dost extrémní a nebezpečné."
XY,na tu vaši 73 mě napadá jediná odpověď – co jste udělal vy osobně pro to, aby ti policajti od dveří těch slušných lidí zmizeli? Vyšel jste do ulic, protestoval jste, vzdal jste se místa nebo něco takového? Pokud ano, rozumím vašemu pohoršení. Pokud ne, no…Tedy já jsem sem tam něco podepsal, nevolil jsem, nikam jsem nevstoupil a disidenty jsem všmožně podporoval (dnes bych si za tu naivitu dal pár facek). Přesto, nebo právě proto, si dnes nemyslím, že pravda a láska byla zcela jednoznačně na straně těch lidí, co před jejich dveřmi tenkrát seděli ti policajti. Dnes někteří z nich propagují a schvalují humanitární bombardování, a my se pomalu musíme bát kritizovat to nahlas. A nejen kritizovat, dokonce i hledat hlubší příčiny, abychom se od nich mohli odpíchnout ke skutečně účinným řešením.
Nevinný subjekt,který by zvolal, že císař je nahý?Dočká se leda otázky, který že to císař má být. Pobíhá jich tu pět, co se chlubí skvělým ohozem, a všichni do jednoho jsou nazí jak palec.
Bože, saxi, máte ponětí o produkci beletrie v tomto státě?Jsou to opravdu tisíce titulů, které stejně nelze učíst, ani kdyby se člověk pokrájel. Ale nějakou tu stovku musíte zdolat, abyste se aspoň trochu orientoval v oboru. Proč myslíte, že vám odpovídám až teď? A vy vyžadujete uspořádat společenskovědní seminář nad vybranými díly. To prostě nelze stihnout; něco málo jen tak chytám ze sekundární literatury a z těchto debat. Zbytek jsou jen životní zkušenosti.Bože, vybral jsem Dachau, protože jen pohled zvenčí otřásl celkem uvědomělým nacionálním socialistou. Mohl bych se dovolávat toho Brněnce; v 90. letech tam ještě žili pamětníci toho válečného podniku, kteří to pozorovali z oken svých domů – víte, to se nezapomíná. Dachau mělo řadu pobočných lágrů, kde se budovaly všechny ty podzemní fabriky – a zase se tam křížili civilisté s vězni a viděli zblízka metody, jimiž se udržovala opracovní morálka heftlinků. Heda Slánská – Kovályová má velice jímavou vzpomínku ze Stutthofu (kousek od Grassem tak milovaného Gdaňska): vozili je tam z lágru do jakési cihelny a holky tam mj. taky vykládaly vagony s uhlím. Řídil to jakýsi civil, patrně prý volžský Němec v rubašce, a řval na ně, ža za jejich práci platí a ony nejsou s to nabrat uhlí na lopatu nebo co. A jí ruply nervy a začala hystericky ječet, že když chce po nich práci, ať se postará, aby jim aspoň dali nažrat, jako dají dobytku, než ho zapřáhnou. A že nejsou žádné nádenice, ale samé bývalé studentky, atd. Načež čekala, že ji utluče. Ale on se zarazil, odešel a po několika dnech zase přišel s otázkou Wo ist die Studentin? Odvedl ji kamsi do ústraní a tam ji začal zpovídat, co je zač a proč je, kde je. Měla mu co povídat, to už prošla Terezínem i Auschwitzem. Nepráskl ji, ale zůstal otřesen. Do té doby, saxi, byl ten člověk v denním kontaktu se stutthofskými heftlinky, viděl jejich bídu a chátrání i umírání – a byl klidný, dokud se z jeho pece kouřilo a cihly se vypalovaly. A jsem-li u toho – Stutthof se vyklízel před Rusy obvyklými metodami – slabé kusy a nemocné postříleli na místě, zbytek nahnali na pochod. Ta kolona ženských za sebou nechávala stopu mrtvol – která padla nebo nemohla už jít, tu stráže milosrdně dorazily a nechaly ležet. Nocovalo se ve vsích – ve stodolách – a zase: všichni v nich viděli kdo, v jakém stavu a za jakých podmínek je hnán. A nebylo to pro ně žádné překvapení. Takže to vědomí, že se s nepřáteli a méněcennými zachází, jak se zacházelo, bylo zřejmě mlčenlivou součástí německého rozpoložení.
to už bys po mně chtěla moc,ty, tresen, [56] – dokážu pochopit, že jsem tě zmohla délkou i obsahem, ale vem si to zase z mé strany- jediné, čeho se mi od tebe na moje psaní ihned dostalo, byl pošklebek, nebo teda tzv. soudící poznámka. Jo právě proto jsem se ptala, a že to tak opravdu bylo míněno, mě ujistila ta 56, kde čtu co já vím.. pokárání či despekt?, povzdech a otázku, zbytek je o Říhové. Nojono, dovolila jsem si tě zmoci svým psaním, ale nerozumím dovětku, že od tebe nemůžu něco chtít, protože to by už bylo moc(?) To míníš tak, že mám být vůbec ráda, že jsi se obtěžovala nebo vůbec dokázala ty moje zjevné pitomosti číst, ale že už po tobě nemůžu chtít, aby ses jimi umazala? No nevím, když povzdech, tak přece právě proto, pouč oslíka, v čem se mýlí, vždyť od toho nejsme před posudkovou komisí ale právě v debatě, abychom si psali a co jde si nějak ujasnili, a beze slov to nemá cenu, jak jistě sama uznáš. "Takže jen ten povzdech a dotaz: ten ekonomický /kapitalistický/ teror, který tak bohorovně porovnáváš s nacistickým terorem – ten porovnáváš s čím? Co nebylo terorem? Která forma, existující v minulosti či přítomnosti, se ti jeví jako přijatelná? "- tomu nerozumím, jednak netuším, proč se mě ptáš, s čím porovnávám ten ekonomický /kapitalistický/ teror, když sama rovnou odpovídáš, že ho bohorovně porovnávám s terorem nacistickým.. no proč po mě ještě vůbec teda chceš nějaká další porovnání- to jako že pak už to nebude "bohorovné"? Ta další porovnání? No ne, psala jsem o tom, že člověk, který tehdy v Německu upřímně věřil ve vyvolenou rasu na tom byl stejně jako ten, který dnes ještě pořád upřímně věří v kapitalismus – co je na tom špatně? Nebo špatnýho? Napsala jsem, co si myslím. A taky si myslím, že víra, ať už v toho kterého daného boha nebo teda v cokoli jiného včetně každého momentálního systému není věc povinná. A už vůbec není povinná deklarace takovéto víry. Tohle máme přece právě zrovna za sebou, a proto na to máme ještě dobře fungující tykadla, nebo ne? A k té tvojí otázce ještě teda, no uznej sama, když já nemůžu po tobě něco chtít, pročpak ty po mě naopak můžeš? (taky by ses mohla dočkat dalšího traktátu, s odporným nebo i snad kacířským? obsahem, mám ti tu hrůzu zas udělat?! ;) No nic, dyť jsme v obyčejné debatě, a my dvě e spolu už navíc dlouho známe, zkrátka jsem neměla strach, něco si dovolit napsat, nebo jak píšeš -porovnat. No proč bych taky měla mít, no že jo? Taky vůbec nevím, proč bych si u toho měla připadat nějak bohorovně. Ani ti nevím, co který jaký bůh porovnává, ale lidi to dělají úplně běžně. Nejen vědci, i lidi nevědečtí to dělají, obyčejným pozorováním k tomu dojdou razdva. Leda bych tím srovnáním sáhla na nějaké božsvto, a to pak chápu, že ses mohla cítit nějak dotčeně.
a k té Říhové,no tady zas nevím, proč nemohla napsat o tom, co se jí nelíbí, a co považuje za nesprávné, aniž by předtím těm dotyčným sama poskytla přístřeší a teplou vodu, nebo o tom alespoň napsala. A že klouže po povrchu.. no kdo neklouže, kdyby to vzala z gruntu, četla bys to ještě teď. Tak vzala jednu výseč, kterou ty třeba považuješ za vypichování nepodstatného, ona ona zjevně ne. Ale i takhle to funguje, po výsečích, takhle nakonec postupují i vědci, a i takhle si i lidský mozek nevědců dokáže poskládat obrázek o světě – to asi bude to zrnko písku, ve kterém se dá uvidět celý svět. Možná třeba jen proto toho, kdo se umí nebo nebojí? dívat, co já vím. No zkrátka si zvolila jeden příklad, a já mám naopak dojem, že to podstatné vystihla. Ale možná ti přijde, že dotyční trpí málo, míním málo na to, aby se na nich dokázala špatnost systému?, a proto pak na Říhovou nazíráš tak, že je to pro ni oslí můtek k ideologickým žvástům. No je to asi tak, že každý v tom jejím textu vidíme různé věci, já třeba vidím ideologické žvásty tam, kde je třeba ty nevidíš a naopak. Ty jak jsi tam nahoře psala o studené vodě,- o umývárnách se studenou vodu a nechutné vodě z kohoutku, a polívkách z pytlíku- jsi to vzala zpětně do minulosti, Říhová to zjevně bere směrem k budoucnosti. No a v tom má pravdu, žijeme v době vyspělých technologií, ve věku informací, v bájném 21. století.. Ty máš jistě pravdu v tom, že počítat se musí se vším, bez ohledu na století. Ale jako inteligentní lidi určitě rozeznáme rozdíl mezi dejme tomu neodvratnou přírodní katastrofou a cíleným směřováním lidské společnosti, ne? No náhlou přírodní katastrofu lidi nijak moc ovlivnit nedokážou, změnit směřování lidské společnosti do katastrofy v jejich moci ale je. I když to vypadá stejně nevlivnitelně, jako jakákoli jiná katastrofa.
Míšo,za prvé k tomu, co mě zmohlo:docela mě zarazilo, jak zacházíš se slovem teror. Devalvace se tomu říká, a ta se nemusí vyplatit.A taky nevím, co znamená upřímně věřit na kapitalismus. Hlásat von Hayeka jako Kajan?Nebo věřit, že Evropa má ještě šanci, než přijdou Číňani? Já fakt nevím.A k té Říhové: Děsí ji pomyšlení, že někdo baští polívky z pytlíku a pere v umyvadle, ale mě víc vadí, když někdo jinému krade lidskou důstojnost, lidskou identitu, když z konkrétního člověka vidí jen siluetu ubožáka z Ukrajiny nebo z Rumunska bez tváře a individuálního osudu. A to v té polívce nevězí.
a XY,k tomu[45] já mám kolikrát dojem, že si lidi i nějak pletou či zaměňují to, co se VÍ dnes, s tím, co se VĚDĚLO včera. Ale to jen jako poznámka, o tomhle debata neběží. A ještě.. no víte, po osobních rozhovorech nebo spíš hodinových debatách s Němci, a vlastně všech generací, kdy se probírá všechno, včetně nesmrtelnosti chrousta, však to znáte, no můžu vám říct, že člověk nejednou pocítí takovou zvláštní úlevu a snad i jakýsi iracionální vděk, že se nenarodil jako Němec. A vím, že zas o jejich zkušenostech, a míním teď těch poválečných a taky třeba rodinných, kdy se potomci nemohli srovnat s podivnými reakcemi či nereakcemi svých příbuzných, ba právě s tím, že staří "dělali jakoby nic", no jakoby nic a o ničem nevěděli a nic se nedělo, a staří jim zas nedokázali uspokojivě vysvětlit, proč se jak chovali či nechovali, tak o tom tady nemáme moc potuchy. Nakonec, z naší totality jsme vyšli celkem se ctí, po Pražském jaru a dalších dvaceti letech jsme ji "svrhli" sami.. A když měl někdo v té době otce matku nebo strejčka v KSČ, bralo se to tak, že ti tam buď vlézt museli, třeba kvůli potomkům, aby ti měli dobrý kádrový profil, nebo holt byli vyčůraní, a jeli po kariéře. Po 68. už jim opravdu málokdo věřil, že dotyční věří.. A to jsme nebyli v žádném válečném stavu, vlastně to tady byl spíš takovej zahnívající klídek a tabáček, ty poslední roky. No nechci to rozebírat, jen mám dojem, že nějak zapomínáte, že každá totalita nadělá z lidí svoje rukojmí, a to nejen z těch "cizích", i z "vlastních", totalita je od toho "totální", že nerozlišuje. No a po bitvě je vždycky snadné být generálem, ale vezměte si jen, jak divné a téměř neuvěřitelné bylo to všechno pak na konci roku 89..a pak ještě později, jak to najednou přišlo lidem snadné a přirozené, a najednou možná zas ani nechápali, jak je možné, že nedokázali zaplnit ta náměstí dřív.. No to je zas ta otázka, proč je nedokázali zaplnit. Neberu teď v úvahu geopolitické souvislosti, i když v tom srovnání mezinárodním jsme byli jedni z posledních, pokud se nepletu, ale že k něčemu dojde bylo cítit ve vzduchu už hned po těch Dederonech co utíkali, a nejen. V tomto ohledu, být tady u nás předtím nějakej českej Hitler, nevím nevím, jak bychom se s tím vypořádali. Ale jistě, tohle se nestalo, takže mi nemusíte psát, že se snažím udělat z obětí viníky, to vůbec ne. O to mi nejde, jen zkrátka tak nějak tuším, že v hrátkách mocných v pozadí jsou si lidi ve své (ne)schopnosti se ctí vzdorovat opravdu najednou rovni. Teď jsem si vzpomněla na tu saxovu větu, že proti dobře narafičené nebo vymyšlené (?) intrice jsou lidi bezbranní, nevím proč, asi ty souvislosti, jak to píšu, a třeba to sem nesedne, ale co mám dělat.
tresen,nejdřív tohle – píšeš, že tě zarazilo, jak zacházím se slovem teror, že ho devalvuju – no to je možné, nevím, proč mě to slovo napadlo.. Možná i po těch slovech Říhové?, ale nejen. No a psala jsem ekonomický teror, a aby sis nemyslela, že ho jen já teda devalvuju, tady máš příklad jiného teroru http://psychologie.doktorka.cz…-/ a nemyslím, že je něco špatného na tom, tohle slovo i zas třeba v této další souvislosti použít. Vždyť přece i sama víš, že rány nemusí být jen ty z boje a viditelné a hodně krvavé, ty neviditelné jsou možná o to bolestivější, a hůř se i hojí, že je právě nikdo nevidí, a proto taky i málokdo chápe, a dokáže pomoci. Ale přesto je člověk cítí úplně stejně, jako by je utržil zbraní opravdovou, a jestli člověka něco-někdo záměrně a vytrvale ničí fyzicky nebo psychicky, člověk trpí přece stejně. No že i takovýto psychický teror dokáže dohnat citlivějšího či bezbrannějšího člověka, nebo člověka v momentální depresi či špatném psychickém stavu (tzv.poslední kapka) třeba i k sebevraždě, to určitě není nic nepředstavitelnýho.
Takže to vědomí, že se s nepřáteli a méněcennými zachází, jak se zacházelo, bylo zřejmě mlčenlivou součástí německého rozpoložen.No presne, to uz jsme ale nekde uplne jinde. Vedecke deleni motivaci lidskych postoju (nejlepe pak dichotomicke) je dobry pomocnik pro hrubou praci, ale rozhodne nedokaze postihnout celou skalu drobnych posunu, ve kterych nase mysleni bezi. Ale prave tahle jemnost je rozhodujici. Kdyz napisete vezralkami VEDELI, tak se hned evokuje, ze slo o nejake neodbytne, kolektivni presvedceni, ze ktereho odchazi dotycni s moralnim balvanem na hlave a hlavne ze jsou nejakym zpusobem objektivne vini: to ze VEDELI nelze nijak odpustit, alespon ne ze strany obeti, kterou jsme byli.Pro priklad: mam znamou rodinu s tezce mentalne postizenym ditetem, pricemz jeho maminka se k nemu chova, jako by bylo normalni. Kdyz tomu diteti nevidite do tvare (to bylo me prve setkani s nim, sedelo u stolu zady ke me), tak je vse v poradku, pak se ale zjevi doslova preparat, zijici si ve svem vlastnim svete a cloveka hned napadne: copak to ta maminka NEVI, ze ji to dite nerozumi?!?Co se literatury tyce:to samozrejme nebyla vytka, ale spise udiv (jako vytka postaveny :o). Co si predstavuji, tak zrovna vam prochazi rukama dostatek materialu. Byla to takova obecna stiznost a zaroven povzdech- sam dobre vite, ze clanek knizku nenahradi a zkratka mi prisla skoda, ze se tu muzeme alespon trochu zasvecene bavit jen o par clancich/ autorech na Blistech ci v DR a ze hlubsiho pohledu se uz nedobereme (navic ti mnou avizovani autori jsou anoncovani prave tam).Tezko bychom se tu my dva asi mohli bavit o vyznamu bezpecnosti airbagu :o), aniz bychom si ped tim neco o nich precetli.Mam proto obavy, ze tohle forum se muze zvrhnout v drbarnu typu "co mi kapitalismus dal a vzal", aniz by doslo k nejakemu hlubsimu odhaleni. Jiste, Patocka, Hauser, Skabraha etc. jsou uplne v poradku, ale kdyz se neco toci dlouho dokola, hrozi jisty druh provincnosti (ci castecne slepoty).Publikaci na tema kapitalismus zase tolik neni, jak naznacujete, ale i kdyby bylo, nezachytil jsem tu zatim ani jediny odkaz na nejakou podobnou, nemluve o necim osobnim dobrozdani.Nejde o seminare, ale o to, aby clovek alespon trochu drzel krok s tim, co se kde vymysli, alespon trosku.
Jen ve fofru – oprava blbiny:Ta Heda byla Margoliová-Kovályová. Už opravdu blbnu…
Já se jen obávám,že po nás už nezbyde nikdo, kdo by se mohl pohoršovat nad tím, jak je možné, že jsme neviděli, že jsme netušili, že jsme dopustili…
saxi,debata je na nic, a vždycky byla:http://blisty.cz…12/art55442.htmlJediné, co vám po ní zůstane, až se to někde bez debaty rozhodne bez vás, je pachuť a pocit zneužitého trouby.
tresen,k tomu teroru ještě, no když si člověk třeba i jen tu Říhovou přečte, tak mu výraz ekonomický teror přijde docela namístě. Myslím, že je to tam celkem velmi zřetelné. A nejen tam přece, proč se asi ti britští studenti chovají jak se chovají? "Šéf londýnské Metropolitní policie posléze přiznal: "Není to přijatelné. Je to pro Londýn i pro nás ztrapňující." http://www.blisty.cz…rt55434.html no pohledy se asi vždycky různí, míním třeba na to, co je vlastně trapné nebo teda ztrapňující. Policejní šéf to jistě řekl přesně tak správně, jak se to od muže na jeho místě dá očekávat. Teda násilí nikdo rozumný schvalovat jistě nemůže, ale tady máš zas jiný pohled: "Kdybychom tak před 70 lety zůstali v nečinnosti, s rukama složenýma v klíně, a řekli si "násilí nic neřeší", psal bych tohleto teď německým švabachem. Tedy pokud by moji prarodiče nebyli usmrceni za to, že jsou Romové.A establishment se v žádném případě nepřidržoval hesla "násilí nic neřeší", když zasypal Irák a Afghánistán obrovským množstvím nejrůznějších raket.Probuďte se a jednejte reálně." tady ty stránky Guardianu http://www.guardian.co.uk…omments mají zajímavé transparenty No ale když už jsem u toho, třeba náš soud seznal či uznal, že revizor může při zadržení černého pasažéra použít přiměřeného násilí, tak je pak jen asi otázka, co je to přiměřeně. K té Říhové jak píšeš, že ji děsí pomyšlení, že někdo baští polívky z pytlíku a pere v umyvadle.. no tyhle "nepodstatnosti" jsi tam nahoře vypíchla právě ty, ale máš pravdu, že zmiňuje jen Čechy, a o ostatních se vyjadřuje jako o cizincích, to mi předtím fakt uniklo, brala jsem to v celku. No ale nevím, jistě nějak lze i v takovém obecně sepsaném textu postihnout konkrétní lidi a s tváří, a i jejich individuální osudy, ale o krádeži lidské důstojnosti a o jisté ztrátě lidské identity (pro stát, exekutory) ten článek přece je. No je fakt, že polífky a neuklízené toalety atd jsou tam na celý odstavec, ale těch odstavců tam má víc, a vypadá to tak, že tohle viděla na vlastní oči nebo zažila, když to tak konkretizuje. Ale má to důvod, uvádí přece, že se dnes pracovní tábory maskují důstojnějšími podmínkami. No třeba ses na tom zasekla podobně jako já minule u toho exemplárního trestu, jak mi psal jonáš? On tam předtím psal, že je to prázdný pojem, ale mě to iritovalo hned jak jsem to tehdy slyšela, tak jsem mu ho naplnila. Tak myslím, že tebe zas polívky voda a spol. zas třeba iritují proto, že dřív to tady bylo takhle taky běžné, a nikdo si nestěžoval, natož aby to připisoval systému? No tenkrát snad všichni všechno negativní připisovali systému, míním lidi, ne média a oficiál, ale zas je tady právě vidět, že v tomhle se nic pro lidi ani za těch celých dvacet let nezměnilo, na těch ubytovnách nebo kolejích-hotelch dnes žijí a pracují vlastně ve stejných podmínkách jako tenkrát, nebo teda kdysi. Ale jiné věci se změnily, to určitě. A že to v zahraničí na podobných místech nebude jiné, tomu můžeš věřit i bez Říhové. Zahraniční pracovnící se každému státu nebo teda zaměstnavateli vyplatí, jsou směšně levní, pracují od nevidím do nevidím, bydlet dokážou kdekoli a jakkoli, no ideální pracovní síla. Takovej obchod s pracovními silami se agenturám a ostaním na ně navázaným teda určitě vyplatí. Píšu pracovní síly, ale jsou to opravdu otroci, dobrovolně nedobrovolní. Ber to tak, že tahle Říhové výseč o pracovních podmínkách lidí je takovým obecným obrázkem o VMA-VHP = o Velké mezinárodní akci vzájemné hospodářské pomoci.
a co znamená ještě dnes upřímně věřit v kapitalismus?– no podle mě právě to stejné, jako tehdy v Německu upřímně věřit ve vyvolenou rasu. No a věřit na kapitalismus.. to je vlastně i lepší vyjádření. Ale příklad Kajana byl dobrý :) Ten opravdu asi věří a pořád upřímně, a bude věřit, a hlásat Písmo Hayekovo co bude dýchat. Ale na takové jedince se člověk nemůže snad ani zlobit, jejich upřímná víra je odzbrojující, neb oni nevědí, co činí. Říká se to tak, ne? A míním ty tenkrát v Německu, i třeba, nebo těch se to netýká? Nebo se to říká v jiných souvislostech? No máš pravdu, budu to muset asi napsat jinak, ale o tom možná i celá tahle debata právě je. Teda kolik těch upřímně věřících či rovnou zfanatizovaných právě vlastně vůbec bylo, a kolik jen přihlíželo a nedělalo nic- pro ani proti, kolik z nich bylo k něčemu přinuceno, kolik z nich se přičinilo bezděky či naopak vědomě a velmi dobrovolně, kolik z nich z toho třeba profitovalo, byť jen tím, že stoupali po žebříčku třeba profesním a vůbec kariérním v každém významu, a-nebo rovnou z toho měli prospěch hmotný a řádně velký, a kolik nebo kdo to řídil, vlastně, a proč a jak a tak vůbec. A neboj, kvantifikovat nebo teda počítat nebudem, ono to ani nejde. To ponechejme jiným ;)
PS nečetlas Smrt je mým řemeslem?někdy loni nebo vlastně letos? myslím to zrovna bylo v Levných knihách. Stojí to zato. Možná si tím člověk tak nějak obecně uvědomí cesty a cestičky osudu, teda ty všechny zapleteně propletené příčiny, osobnostní- rodinné- společensko-politické atd, které člověka nakonec dovedou tam, kam by na začátku určitě nevěřil, že se na konci dostane.
No jo,vždyť to tak je, že cizozemci, co sem přišli za prací, jsou tu nesvéprávní, a to mě míchá stejně jako tebe.Jsem si myslela, že tu jsou různé velké neziskovky, co by takové věci měly monitorovat a postiženým poskytovat právní i materiální pomoc, a taky politické strany, které mají plnou hubu ochrany práv pracujících. Jenže ti první se vyžívají hlavně v dalekých krajích a ti druzí se zřejmě bojí veřejného mínění, které těm chudákům moc nefandí, protože každá pomoc pro gastarbajtry /hlavně změny zákona a dupání na policii a úřady, aby konaly/ se našincům jeví jako aktivita, která měla být vynaložena spíš pro našince.Takže zbývá možnost lokálně vypomáhat v místech, kde se ty otrokárny odehrávají – buďto práskat firmy, které jdou dokazatelně mimo zákonný rámec, anebo zorganizovat nějakou poradnu či útočiště pro ty, co se z toho otročení chtějí vymanit.A do toho se očividně nikomu nechce.
Smrt je mým řemeslemjsem četla. Už kdysi dávno.
Teď jsem si vzpomnělana jednu epizodu, která se odehrála asi tak před deseti lety. Sousedka, moje vrstevnice, se podivovala, jak jsem odvážná, když chodím se psem kolem maringotky, kde tenkrát bydleli ukrajinští kopáči."Já se jich šíleně bojím, a sama bych kolem nešla ani za nic", pravila ta dáma, profesí středoškolská pedagožka. Marně jsem jí říkala, kolik z těch lidí, co u nás máchají krumpáčem, má vysokou školu. Představu, že co Ukrajinec, to primitiv a násilník, si nenechala vzít.
treseni,jsem poslední, kdo by se chtěl zastávat buržoustických vykořisťovatelů, ale vidět ty, co se m přijíždějí za prací, jako jednoznačně nevinné beránky je naivní a krátkozraké. Z toho plyne, že snaha nějak jim pomoci bude poněkd nevděčná práce, a i proto se do ní očividně nikomu nechce. Možná byste to mohla zkusit a pak poreferovat z terénu?
Jejda, minuli jsme se.Jak vidím, vy svou solidaritu už projevujete – statečně chodíte se psem kolem maringotky :))
Tady je ke zdejší diskusijedna signifikantní marginálie http://www.denikreferendum.cz…nde
no ono jde i o to,nakolik jsou takoví cizozemci tady tzv.legálně, teda míním, že legálně tady třeba určitě jsou, ale protože jim agentury nic nevyřídí, ač pečlivě schramstnou peníze, tak stejně pracují někde načerno, a jsou rádi že pracují, jelikož utratili peníze za cestu a všecha povolení, no jak píše Říhová, a tak se vlastně nesmyslně bojí, aby je někdo nenačapal. Nesmyslně, protože všechno si tady zaplatili. Taky nemají právě leckdy ani pasy, když jim je právě buď agentura nebo i jejich vlastní lidi-šéfové zabaví. Jsou tao takoví vězni na svobodě. No a netvrdím, že všichni chodí večer spávat nahňahňaní do cimřičky 3×3 po šesti, ale jsou na takovéhle podmínky zvyklí, resp. je přijímají. Třeba tuhle jak byla ta nehoda v Polsku tuším? Nevím, kolik lidí v té jedné dodávce zahynulo, 12? Právě proto, že buď jeli načerno pracovat, nebo neměli peníze, už nevím. O tom, že by měli nárok na nějakou právní pomoc asi ani vesměs nevědí, nebo se právě bojí, aby se na ně nepřišlo. No a když tak mluvíš třeba s Ukrajinkou, která doma vystudovala konzervatoř- hru na klavír, a doma taky kdysi nejen učila děti, ale i koncertovala, a tady pak jezdí na jeřábu, a je vůbec ráda, že tohle má, protože manžel se na ni i dítě tady hnedka vykašlal, tak máš z toho opravdu blbej pocit. Taky když ti líčí, jak doma všechny rodiny hlavně ve městech začaly postupně všechno rozprodávat, od nábytku až po porcelán po babičce, jelikož prostě nedostávali v práci plat, tak aby vůbec měly z čeho žít a platit nájem. No a pak se ty rodiny holt vydávají do světa, a bývají roztroušené po celém světě, maminka je ve Španělsku, dcera tady, syn někde v Německu, a tak aspoň tatínek hlídá doma byt nebo barák. Mají se rádi, ale moc se nevídají. Politické strany se bojí veřejného mínění jen pár týdnů před volbami, jinak je jim to úplně fuk. S pár čestnými jednotlivými výjimkami, no. No a práskat můžeš koho chceš, kdo se vyzná ten se vyzná, nějaká malá agenturka by na to určitě dojela, ale mám obavu, že ty nejprohnanější a největší, a kdo ví s jakým pozadím, to mají všechno pěkně zajištěný, právě i s tím právním servisem, a věř že luxusním. A podívej se třeba na Kučeru, no kdo se vyzná ve změti zákonů (jak by ne, když nic jinýho celý život nedělal, a hlavně v těch, které se ho osobně právě týkají, tak ten určitě vždycky nějakou skulinku najde) Vymanit se z otročení.. no mám spíš obavy, že jednoho dne se to s takovou bude týkat nás všech, no když ne nás, tak našich dětí, našich vnuků či pravnuků určitě. A nedělám si srandu, jinam to vést nemůže, buď si lidi všechno nechají líbit, nebo teda nenechají, nic mezitím není.
Ještě se vrátímk "upřímné víře v kapitalismus".Já se přiznám, že komě toho Kajana, jehož víra ve vševědoucnost Hayeka ani vize ideálního světa se s realitou vůbec nepotkává, mě nic moc nenapadá.Jinak mi přijde, že "věřit" v něco takového jako je ekonomický systém, organicky vyrůstající po dlouhá staletí z předchozích systémů, neustále se proměňující, fungující tu dobře, tu špatně, ať ho někdo nenávidí anebo oceňuje, je pitomost. To je něco jako věřit třeba v Londýn. Věříš v Londýn?To věřit v socialismus či komunismus byla jiná. To byl projekt, daleká budoucnost. Když přítomnost stála za houby, s vírou to nehlo, jednoduše se řeklo, že ještě o komunismus či socialismus nejde, a bylo to.Kdežto Londýn, ten stojí, smrdí, voní, roste, chátrá, vrže, cinká. Nenáviděný, milovaný.Můžeš na něj hodit bombu, ale nejspíš vyroste znova.
Česká televize připravila pořad Retro– jo tak už aspoň víme, proč nejen nestíhá rozebírat dnešek, ale nestíhá ani moc informovat.. ach bože.
Jenom ve stručnosti jaksi generální odpověď saxovi, Míše a debovi:Myslím, že jedinou(???) možnou obranou jedince v stabilizovaném totalitním systému je vědět, zajímat se, být informován. Jedině tak si totiž může vytvořit odstup od bezvýhradného splynutí s příslušnou ideologií. Vědět, znamená vnímat fakta, která život v takové společnosti nutně provázejí – osobně to vnímám jako povinnost dodneška. Německá společnost přijala norimberské zákony, prožila Křišťálovou noc, věděla, že její část jí mizí před očima v neznámu "na východě". Nelze proto říci, že to "nevěděla"; tyhle praktiky se staly přijatelnou součástí její kolektivní hodnotové výbavy; kdo nesouhlasili, museli své mínění skrývat, případně se pokoušet je vyjádřit jiným způsobem. Česká společnost byla svým způsobem ve stejné situaci – i zde byly vytvořeny zákonné normy, které umožňovaly vytlačit část společnosti za dráty lágrů nebo na šibenici. Procesy 50. let to demonstrovaly jasně všem a po 56. začalo být definitivně jasné, co je to za systém. Koneckonců 68. to musel ukázat i těm nejzabedněnějším. V tom směru se opravdu (aspoň moje generace) nemáme na co vymlouvat, že bychom něco nevěděli či netušili. Ale i navenek loyální občan (do té míry, že je relativně mocí nepostižitelný), má vždy možnosti, jak systém modifikovat a rozrušovat jeho bariéry. Něco podepíše, někam s něčím zajde, někomu pomůže v rámci svých sil a možností. Síla té eroze se nakonec taky za sametu ukázala – komunismus nám spadl na hlavu dřív, než by člověk řekl popel. Beze zbraní a připravených ruských tanků to už byla jen vyprázdněná skořápka.