Polemika s jedním jednoduchým konečným řešením

Nepokoje na Šluknovsku hýbou společností. Vyjadřuje se k nim kde kdo, nabízena jsou různá vysvětlení vzniku problémů, méně již reálná řešení. Takhle bych klidně mohl začít i já, ale toto je citace úvodu textu Yamato-sana Časový faktor nepřizpůsobivých, ve kterém jedno takové podle něj reálné řešení nabízí. Řešení, ze kterého jsem zcela konsternován, protože nenavrhuje nic menšího, než prolomení ochrany individuálních lidských a občanských práv nepřizpůsobivých, nebo jak je on sám nazývá neproduktivních. Kdyby šlo jen o exces, úlet ze vzteku, prosím, ale mám důvody k obávám, že se jedná o myšlenky, které majoritě slušných občanů nejsou zdaleka cizí a mohly by vynést na vrchol nějakého toho Vůdce dříve, než si lidé vůbec uvědomí, čemu že mu že to vlastně fandí.

Yamato-san: Nyní zde máme několik set tisíc vysoce nepřizpůsobivých neproduktivních lidí, kteří se však nejvíce množí (roční přírůstek blízký 4%). Již nyní představují ohromný problém, co až jich bude milion a víc?

Ten, kdo kdysi řekl: Člověk, to zní hrdě, by u Yamato-sana asi tvrdě narazil, tady se totiž s žádným člověkem, s žádnou svobodnou lidskou bytostí nepočítá, tady se člověk degraduje na výrobní faktor. Co to vůbec znamená, že je člověk produktivní, nebo neproduktivní? Kdo a jak to bude měřit? Bude pro míru produktivnosti rozhodující výše daní, nebo výše mzdy? Je nezaměstnaný neproduktivní? A co nemocný, nebo starý? A kdo je produktivní? Je produktivní poslanec, učitel, spekulant, majitel fabriky? A co třeba takový hasič? Ten je přece v ideálním případě absolutně neproduktivní! Budou zřízeny speciální produkční soudy, které budou rozhodovat o tom, kdo je ještě produktivní a kdo již neproduktivní, bude na to úřad, nebo se to zadá soukromé firmě? Možnosti korupce a šikany neomezené&  Ale když už mámě lidské zdroje, proč bychom nemohli mít také lidský odpad, že?

– Likvidace „sociálního“ systému podporujícího každé narozené dítě, omezení podpory na tři děti.

Tím ovšem budou bity především ty děti. Ano, je to takový pěkný starozákonní nápad, který jde přímo proti potížím s demografickým vývojem a poklesem porodnosti. Tak co vlastně chceme? Více, dětí, nebo méně dětí? Nebo je to tak, že chceme více čistých bílých dětí a méně špinavých snědých dětí? Každopádně dost pochybuji o tom, že by snížení přídavků na děti nějak zásadně omezilo jejich počet v rodinách, které z nich údajně tyjí, mnohem spíše bude výsledkem jenom hlubší chudoba a tím hlubší a vytrvalejší problémy. Ale máme čárku za nekompromisní přístup.

– Tuto podporu poskytovat formou daňových úlev, nikoli přímých peněžních dávek. Kdo dlouhodobě nepracuje nemá nárok mít děti!

Zlatý hřeb programu! Ocení zejména matky na mateřské dovolené. Místo potratových komisí zřídíme komice fertilizační a  každý, kdo bude chtít mít děti, bude muset předložit potvrzení o příjmu. Párům s příjmem pod danou hranici nebude založení rodiny povoleno. Těhotné ženy, které přijdou o práci, budou muset povinně na potrat. Kdo je nezaměstnaný déle než určenou dobu, bude povinně sterilizován. Platí samozřejmě i pro absolventy. A jak k tomu přijdou třeba nezaměstnaní, kteří přišli o práci, protože měli šikovného šéfa, který v tom uměl chodit, a fabriku přivedl na buben? Přijdou k tomu jako slepý k houslím, ale může je hřát vědomí, že jsou rozpočtově odpovědní. Nehledě k tomu, že daně platí jen ten, kdo pracuje, jenže takový potřebuje pomoc mnohem méně, než ten který práci nemá. Takže nakonec vlastně jen další variace na degresivní daň.

– Vytvořit u nepřizpůsobivých pracovní návyky. Přinejhorším i za cenu vytváření „práce pro práci“, toto však příliš nehrozí, neb práce je ve skutečnosti dost.

Krásný příklad toho, jak rychle a jednoduše vyřešit problém, se kterým si již desítky let neví rady nikdo na světě, totiž nezaměstnanost: prostě prohlásíme, že práce je dost, a kdo nepracuje, je flákač a parazit. Nebo kde se tedy berou nezaměstnaní, když práce je dost? Nejde totiž o to, jestli existuje kvantum práce, kterou je možné vykonat, jako například ručně přeházet důlní výsypky tam, a zase zpátky, ale o to, jestli je za tu práci někdo ochoten zaplatit, protož je potřebuje. Za práci se totiž platí, víme? Najednou není problém celý slavný trh i s jeho rovnováhou nabídky a poptávky škrtnout a prohlásit, že práce je dost. Opravdu si nedovedu představit, jak by se problémy způsobené nedostatkem pracovních příležitostí daly vyřešit pracovní povinností? Přece kdyby ta práce byla, tak by nezaměstnaní mohli pracovat již nyní. Takže i kdyby se ty pracovní návyky u neproduktivních podařilo vytvořit, k čemu jim budou, když je nebudou mít kde uplatnit?

– Žádná tolerance a omlouvání kriminality, asociálního chování atd.

Jediný bod, proti kterému nemám jiné námitky, než čistě technické. Jak to zařídit? Více policistů, více věznic, více bachařů? Tresty odnětí svobody bez soudů, nebo zavedení tělesných trestů? Jaká je záruka, že se drakonická opatření zavedená kvůli neproduktivním neobrátí například proti politické opozici? Stačí u nepohodlného diagnostikovat malou produkci loajality a už to jede.

– Kdo dlouhodobě neplatí daně, ale je živen ostatními, nemůže mít stejná práva!

Takže úspěšní plenitelé a velcí vlastníci nemají mít stejné práva jako státní úředníci? Poslanci nemají mít stejné práva jako cizinci s trvalým pobytem? Až bude nulová nezaměstnanost a právo na práci, pak si s pánem bohem perzekvujte nezaměstnané, jak je vám libo, ale do té doby je nemravné trestat někoho za něco, za co není zodpovědný. Ale autor měl asi na mysli, že chudí by neměli mít stejná práva, jako bohatí, to je takový ideál některých pokrokových lidí. Dnes je to majetek, zítra to může být pohlaví, národnost či názory, hlavní je deklarovat, že lidé si nejsou rovni a nemohou očekávat nějaká práva jenom proto, že jsou také lidmi. S takovouhle bychom se ovšem jednou mohli dočkat toho, že laboratorní zvířata budu mít širší práva, než lidé, protože jsou, na rozdíl od lidí, produktivní.

To, co je Yamato-sanem předkládáno jako řešení, podle mě nic vyřešit nemůže už jenom proto, že si plete příčiny a následky. Příčiny jsou primárně systémové, nikoliv kulturní, či etnické. Kultura chudoby je odpadním produktem systému, ve kterém není z podstaty věci místi pro neproduktivní jedince z řad nevlastníků. To, co Yamato-san navrhuje, problém vyřešit nemůže, může to ale velmi tvrdě a nespravedlivě dopadnout na lidi, kteří jsou tzv. slušní, pracují a pracovat chtějí, ale z nějakého důvodu o práci přijdou. Yamato-san chce trestat, ale trest není a nemůže být řešením, řešením může být jedině pomoc a eliminace kultury chudoby, nikoliv její kriminalizace.

Yamato-san navrhuje něco, co by ještě před pár lety znamenalo jistou cestou do morálního vyhnanství, ale dnes se to zdá být stále více salonfähig. S takovouhle ovšem můžeme záhy skončit u toho, že nacisté nic zlého nedělali, jenom trochu předběhli svoji dobu.

Reklamy

188 comments

  1. Míša

    ještě k tomuhle, "Nějak se mi ovšem nechce věřit, že by kultura dotčené menšiny byla závislá na principu drobného či většího čórování – bez něhož by beznadějně zmizela z povrchu světa." teď nevím, tím reagujete na to"oni (a nejen oni) se "nám" nebo teda té tzv. "bílé kultuře" přece už dávno přizpůsobili.."? reagovat na to klidně můžete, proč ne, tady jsem četla něco moc zajímavýho "V bestselleru Josepha Stiglitze Globalization and its discontents (London, Penguin Books 2002) lze kupodivu nalézt i několik odstavců o České republice. Jádro tvoří sedmá kapitola věnovaná sporu "šoková versus gradualistická reforma", kde Stiglitz poukazuje na výsledky čínských ekonomických reforem a "šoková" ČR mu přitom slouží jako negativ: Klausův "velký skok vpřed" dal vzniknout skupině zločinců v bílých límečcích (white-collar criminals), kteří sice vynikají ve schopnosti obírat naivní spoluobčany, nevytvořili však žádný rozumný základ dalšího zdravého vývoje ekonomiky. Tolik Stiglitz." – http://blisty.cz/art/48463.htmlodkaz n to jsem zahlídla te´d kdesi pod Pehem.No a jistě, výše je řeč o tzv."elitách", nebo teda o těch, které jsou (mají být) dnes chápáni jak tzv. elita, ti nejlepší z nejlepších, co tomu všemu buď rozumijou nejlíp, anebo jsou teda těmi "schopnými".. Ale co ta bílá "neschopná" majorita- ta nikdy nečórovala? Teda ta tak nějak zásadně nečóruje? Škoda že si o to nás nemyslí třeba obchodníci. No nechce se mi věřit, že by ochranky v obchodech byly jen kvůli Romům. A i v těch nejexkluzívnějších.. ? No, jak jsem psala jinde o těch 90.letech, míním to, jak se tenkrát "hordy z východu" přihnaly sem k nám, tak se ptám.. ale co naše hordy, co "naši lidi", jak se přihnali do Rakouska a někteří tam i kradli? A že někteří kradli, na to vemte jed, sama jsem byla svědkem, jak tzv. slušní lidi, dalo by se říct, že ti, kterým doma právě dost záleží na jejich pověsti, tak jinde- tam, kde (už) nebyli "doma" – jakoby najednou ztratili všechny zábrany. Nepoznal jste tehdy nikoho takovýho? Jenže zase, proč potom měli Rakušani v obchodech kamery dávno před tím, než se na ně vyvalily ty naše "hordy z východu", ha? No ty kamery tam přece měli nachystané na své vlastní obyvatele už dávno předtím..

  2. Míša

    no vidíte, píšu "nejexkluzívnějších".. taková blbost, každej ví, že stačí "exkluzívních"

  3. Míša

    teď jsem si ještě uvědomila, že v té 148 , kde píšu o pohledu odspodu i shora při učení se jazyku, zde teda té němčině, no tak že tím mám asi vlastně na mysli spíše naše tradiční české učebnice němčiny, ty bývalé, tak jak je psávali Češi, by´t třeba ve spolupráci s někým německy mluvícím. Jo, to jsou ty učebnice, na které pak/tak všichni nadávali, že se z nich nic nenaučí. Teda že se z nich nenaučí mluvit. Jenže co, naučit se mluvit člověk mohl, záleželo nejspíš na učiteli. Ono totiž to "naučit se mluvit cizím jazykem" neznamená nic než "nebát se jím mluvit" Nebo taky "přestat se bát mluvit" ev. "přestat se bát, a začít mluvit" .A třeba německá učebnice literatury, teda ta, ze které jsem se měli učit my tenkrát, to byla strašná práce, to nastudovat. Oni to ti Nemci tenkrát napsali chronologicky, jednotliví autoři tak byli rozfrcaní v několika obsáhlých kapitolách, tedy v obdobích. Ještě že byl vzadu jmenný rejsřík s odkazy na stránky, jinak by se člověk nedohledal. A přečíst celou tlustou bichli -d začátku až do konce- to se nedalo, na to nebyl čas ani chuť. No nic nic, to jen taková poznámka.

  4. XY

    No, Míšo, zkuste se podívat na to, co jsem napsal v glose [120]. :-))O kriminalitě bílých není třeba pochybovat, v tom Bulharsku se zdá, mají také charakteristické problémy s univerzální aplikací zákonů: Postihují drobnou kriminalitu, velká (zdá se) je podobně jako zde zametána pod koberec. V daném případě překvapivě v opačném gardu – ten baron měl možná finančně pod palcem i policajty. To se pak hned vzedme vlna většinové nenávisti.Mě spíše zajímá jiný Váš náznak – že totiž "asimilovaní" členové menšiny ztrácejí svou identitu. Máme v rodině muže naprosto černé pleti; nemyslím, že by to měl (nebo spíše má) tady lehké, i manželské soužití tohoto "různobarevného" páru nebylo myslím zpočátku nic jednoduchého, ale úspěšně trvá už dvě desetiletí, včetně kontaktů s africkými příbuznými, žijícími v typické africké zemědělské kultuře. Myslím, že by ten dobrý muž nesouhlasil s tvrzením, že životem mezi bílými ztratil svou identitu… :-)

  5. sax

    Ja to fakt nahore myslel jen na Indiany, Miso a jak pisi nize, podle meho patri Romove "nam" a z jejich strany se neni kam asimilovat.S ucebnicemi nemciny mas naprostou pravdu, ta analyticka rec se ted vyucuje tak, ze si postupne skladas stripky a pak by se to melo nekde slit. Ovsem ono se to temer nikdy nestane, cizinci sice umi mluvit, ale nechapou system reci, tj. sami nic nevymysli, jako treba my nejaky novotvar.A ty dva systemy do sebe nezapadaji, mel jsem to stesti, ze nemcinu jsem delal od 1. tridy na zakladce, prez gympl po prvy rok vejsky a kazdy rok jsem jezdil do DDR, ale pak jsem ji dlouho nepouzival. Tedy jsem se tu jeste na zacatku pobytu prihlasil do kurzu.A ten mne uplne rozhodil, pate prez devate, ptal jsem se na veci, ktere logicky zapadaly, ale jeste nebyly v "planu", rusil jsem vyuku a tak jsem toho po par lekcich nechal.Nakonec jsem se sam nemecky doucil na nemeckych filmech s nemeckymi titulky, to je super, doporucuji vsem pokrocilym v kazdem jazyce.Podobne jsem mluvil jakz takz rusky (asi jako my vsichni tady :o), ale kdyz jsem prijel poprve do Ruska, tri mesice jsem nevedel, co vubec rikaji :o)Stejne v nemcine, pro mne byl nejvetsi problem z toku reci vytahat jednotliva slova, z kutentachchnetikefru udelat guten-tag-gnädige-frau a ne kuchti- tachometr-kefir :o)Ostatne dodnes soudim, ze v cizine neni problem mluvit, ale slyset :o) Ja ale talent na reci nemam, to je na mne videt i na cestine samotne :o)Co se asimilace tyce, pan cernoch zrejme preziva ve zdravi, coz je priznakem integrity osobnosti :o)Ujistuji vas, XY, ze s integraci ztracite temer vsechno, od detstvi po drobnosti vsedniho dne. Z toho, co znate a hreje vas u srdce, zbydou jen autisticke zazitky a dostanete se casem na pokraj psychozy, protoze mate uplne zpretrhane koreny. Je to jako psychoanalyza, anebo socialisticka rozborka a sborka auta nekde na kraji silnice u pangejtu.Podle meho ne nahodou jsou nejsuspesnejsimi emigranty lide s budto tezkym detstvim, anebo jiz samotne osobnosti na hranici obvykleho. Ti o nic neprichazi, na takove muze mit asimilace dokonce blahodarny ucinek.

  6. XY

    Hm, saxi, abych nebyl osobní, pokud jsem si všiml takovýchto "asimilantů" ve zdejších smíšených manželstvích, pak zřejmě mezi nimi převažují ty hotové osobnosti, které měly těžké dětství. Hleděno středoevropskýma očima, nesporně je sociálně těžké měly, což nikterak ale neznamená, že taky nešťastné. Možná holt byli na hranici obvyklého, neboť to jsou lidé, kteří tady zakotvili v průběhu vysokoškolských studií následkem internacionální pomoci africkým zemím za totáče. O trhání kořenů nevím nic – pravda nebubnují na tamtamy a oblékají se s ohledem na zdejší klimatické podmínky a společenské zvyklosti a – buď zde připomenuto, nemají potíže se zákony. Zato pracují, jeden z nich, pamatuji-li se dobře, dnes působí mj. jako vysokoškolský pedagog, jinak je zapojen do jakéhosi tajemného mezinárodního poradenství. Na psychózu to opravdu nevypadá.Tak se tady mějte.

  7. sax

    A co se jeste anglickeho stylu vyuky jazyku tyce, podle meho souvisi s s anglosaskou neodolatelnou potrebou manipulovat s druhymi, nejlepe prez jejich psyche (o Edwardu Bernaysovi jsme tu uz mluvili).Podle meho, se tim jejich zpusobem vyuky totiz domluvite mnohem rychleji. Z reci jsou vytrhany ty nejdulezitejsi obraty, fraze, je snad i matematicky vytipovana pravdepodobnost pouzivani padu a dalsich gramatickych kategorii (z pocatku se ucite ty nejcetnejsi).Nakonec je z vas jazykovy fachidiot :o) a neni divu, ze literarni klasika dnes deti nudi a ze se ji snad uz ani neuci :o)

  8. sax

    No tak to zvladli a predelali se, to je normalni u inteligentnich lidi, XY. Rec ale byla o integrite a kdyby si ji zachovali, tak jeste bubnuji, ne?

  9. sax

    A zda se mi, ze nam tu ve vzduchu letaji dve integrity, jedna vzpominkova- tradicni- historicka a druha volni- cilevedoma- dopredna.Kdyz nemate tu prvou, rika se o vas, ze jste bez korenu, kdyz tu druhou, tak ze jste ztratili smysl zivota :o)Romu se podle meho tyka spise ta prva, na tu budou dost haklivi, nam uz ji dokazali z hlavy vymlatit :o)

  10. sax

    jeste neco k tematu z docela zajimavych stranek:"Do této diskuse se zapojil i ruský politolog Alexej Makarkin:Jsme tu svědky střetnutí dvou naprosto různých kultur, dvou protikladných mentálních přístupů. Češi přece netrvají na asimilaci Romů, ale na tom, aby přijímali určitá pravidla soužití. Romové ale nejsou emigranti, nejsou to žádní Vietnamci nebo Marokánci. Jsou v této zemi hluboce zakořeněni a mají za to, že tu mohou žít podle svých vlastních pravidel. Oficiální politika EU a Rady Evropy podporuje v první řadě národnostní menšiny, protože jsou slabší. Jak ale vysvětlit obyčejnému Čechovi, Francouzovi nebo Bulharovi, že kriminalita není národním rysem Romů, je to důsledek toho, že na trhu práce nejsou prostě schopni konkurence. Bída, ta je často příčinou právních deliktů mezi Romy. Když ovšem byl porušen zákon, pak musíme soudit zločince, nikoli etnikum. A prohlašovat tak, jako pan Louda, že příčinou všeho zlého na zemi jsou Romové, to je prostě nepřípustné. Podle mne je to projev rasismu a za to samozřejmě musí nést státní úředník odpovědnost."http://czech.ruvr.ru…4852076.html

  11. GeoN

    Pan Bělohradský, saxi …… kdysi připsal dle mého (… a krapet i stále) docela "inspirativní" (… fuj :) textík "Příchod doby cikánské aneb Evropou se jen potulovat" … je tam letmo v úvodu odkazováno-reagováno na "něžný výročíček" pana Husserla (… z "Krize věd"), že tihle cikáni jakosi "vypadávají" z "dějinnosti" Evropy … nojo, jistě :) … holt "vypadávají". Pan profesor se vlastně k tomuto "cikánství", které se "jen toulá Evropou" (… origoš pan Husserl), reaguje hantýrkou řečeno "pozitivně" – tedy se v kontextu svého post-modernistického étosu (… který málokdo pochopil) jakosi "hlásí" … to jistě v "symbolické opozici" vůči té "drtivé dějinnnosti moderny". Víš ony tyhle "symboly" nejsou docela od věci a vše nasvědčuje, že ono riziko "doby cikánské" se převrativě ukazuje "v" docela odlišném "světle", bohužel – tahle "ironie dějin" nám jakosi nabrala na rohy i tenhle post-modernistický optimismus – takto čistě kulturně nic nenaděláš, když se setrvačníky stroje točí ve svém maximu, bohužel.

  12. Míša

    ale já vím, XY, co jste psal v té [120]hned třeba na začátku "že, evropská společnost vyznávající víceméně univerzalitu práva a zákonů, bude vždy v konfliktu s kulturou s nomádskými kořeny, vystavěné převážně na životě ze dne na den."tu "univerzalitu" tam zřejmě míníte jako tedy platnou pro všechny, asi ale mě spíš zajímá, kde se tahle "univerzalita" vzala? Kdo s tím teda přišel, vlastně? (navíc teda, když jste to takhle zrovna napsal, tak to vezmu zeširoka, a napíšu, jak to na mě působí, ono to vlastně skoro vypadá, jako by snad ten, kdo nedokáže sedět na zadku, kdo rád pořád cestuje a poznává jiné kraje a lidi, (courá se bezcílně jen tak světem) no jako by ten byl v jakémsi rozporu s tím, co prý teda je – má být univerzálně platné a tedy správné. Tedy usadit se, začít něco tzv."budovat", a současně začít chrastit penězi= špórovat. Na časy horší, co dozajista přece přijdou, a to tak jistě, jako že je pánbůh nad ním.. Tady píšete"Mě spíše zajímá jiný Váš náznak – že totiž "asimilovaní" členové menšiny ztrácejí svou identitu."tak tady si zkuste zase vy přečíst, co píšeme se saxem, o těch mutantech, svou identitu jsme totiž ztratili jak my(už dávno), tak ti Romové, oni se nám přizpůsobují teď už jen po svém, třeba tím, že chtějí mít "taky všechno", mají doma plazmy, jezdí si i auty.. což mnoha většinovým vadí, všiml jste si? Kdo nepracuje, neměl by mít přece nic. Bez práce ti koláč přece nikdo nedá, a když, tak je blbej. Vzpomněla jsem si teď na obyvatelé slumů na okrajích "bohatých" měst, kteří ve svých příbytcích z vlnitého plechu a někdy i z lepenky sedí u TV, sledují reklamy, a seriály, a v nich ten báječný "bohatý" život.. který by jim jistě nastal, kdyby to všechno měli.. No ale vidíte, teď už ani nevím, jestli píšu o Romech nebo dnešních většinovch, kterým se říká přičinliví .. ;) No ne, přece tady (odjakživa?) platí, že podstatné je to, co kdo má. Co si zbuduje.. (= výraz matky jedné mé spolužačky :) (a tím pak taky začne být šťastný a spokojený)No je to to "mít", co je – má být pro náś způsob života to podstatné, a teda dnes, no dnes se to na nás právě už valí odevšad, že právě takhle se má žít. Teda že takhle je to dobře. Něco "mít".. to má přece obrovskou váhu.. a tím i vážnost, se s tím pojí.. To ví dneska už každej, a když ne, odevšad mu to právě připomenou. Chceš být "někdo"? Měj! Zatímco ten, kdo se dejme tomu pořád vláčí světem a poutrácí rodinné nebo cestou si třeba přivydělané peníze za cestování, no ten většinou nemá a nebude mít nic, nic moc, všechno se mu to přece rozkutálí.. no je to holej zadek.. Takovej "nikdo".

  13. sax

    Vsak on ten setrvacnik, bohuzel, geone, pridava energii nejen "drtivosti moderny", ale i "toulani se Evropou", urcite to jsou spojene nadoby, v kulturnim "treni" nahlednutelne jako zakon akce a reakce :o)Pokud natlacime na Cikany, oni nezustanou stejni a take se zmeni: nezustanou u svych prostych corek (jak to lze staromilsky nahlizet), ale budou se brutalne kriminalizovat (taktez: budou kriminalizovani) ve velkem.A casem se i nase tulactvi muze dodanim "energie setrvacniku" take zmenit. Z tulactvi z lasky k zemi, pomaleho ohledavani krajiny ve smyslu nemeckeho tulak= Landstreicher= ten, ktery hladi, odhrnuje krajinu, se stane tulactvi jako vysledek ztraty kulturniho usazeni, nezakorenene, neklidne hledani nenavratne ztraceneho vztahu k necemu jiz neznamemu.Belohradskeho text jsem necetl (ale vim, ze vysel ve Svete jako politickem problemu), tudiz nevim, jestli na nej odpovidam dobre :o)Snad jen naznacuji, ze s tulactvim- hlazenim krajiny je konec (podle meho) a to na obou stranach barikady :o).

  14. GeoN

    No, dle mého docela dobře, saxi :) … a ani Tvůj střed (… tedy poznámky :) se mi nezdá daleko od mých mínění. Akorát konec se mi tentokrát zdá pro změnu mě krapet "pesimistickým" :) … já bych ještě ten post-modernistický optimismus ještě nezahazoval, ale bude to asi krapet klikatější, než než se jakosi rázem v těch sedmdesátých-osmdesátých mohlo zdát.Tu knížku si zkus pořídit … mě už se rozpadla na ony prapodivné "kusy" listů. :)

  15. Míša

    k tomu černému muži, integritě a tak.. no napadá mě třeba tohle,před lety jsem se jednu dobu pracovně stýkala s jednou Romkou, už perfektně asimilovanou, a ani jako Romka vůbec nevypadala, spíš takový jižní typ, Španělka Italka.. fajn holka, jenže často dávala okatě najevo svou (i všeobecnou) vzdělanost, tedy co všechno zná, zatímco ti druzí to nevědí, a především studenti, jsou totiž prý úplně blbí. Ti tupci třeba ani nevědí, jak se co správně vyslovuje, no třeba takovej Pól Klíí, no představte si. Její doménou byl zase jazyk francouzský, a měla na mysli Paula Klee.Prostě na mladou holku se nepochopitelně a až úplně zbytečně nad ně vytahovala a stírala je, zatímco my stejně mladí nebo jen o kapku starší jsme jim spíš rozuměli, a teda zas nerozuměli spíš řečem některých- ne protože starších, ale proto, že všechnovědoucích kolegyńů (a ty řeči teda byly pěkně nakažlivé, jak jsem si všimla. On leckdy stačí jeden nadávající až plivající, a když mu to vydrží dostatečně dlouho, přidají se k němu pomalu i další. A pak budou společně nadávat a plivat pořád. Omílat to pořád dokola. A to vlastně jen tak.. v podstatě z líného? zvyku a aby teda bylo co říct)Tehdy jsem ji právě vůbec nechápala, vůbec mi to k ní nepasovalo, byla z toho stejně cítit křeč, až když mi její kamarádka řekla, že je původem Romka.. jinak bych to vůbec nevěděla- fakt nepoznala, nic. A taky až pak jsem si všimla rysů, které mi předtím úplně unikly, ani jsem si jich totiž nevšímala, a jo, najednou jsem to uviděla, byla to jasná Romka. Jenže kupodivu předtím, teda do té doby to pro mě byla taková "bílá učitelka" s náběhem na učitelku zvanou typická. Fakt že jo. A tím teď nechci zdůraznit zrovna to, že byla ten typ člověka, co se ke svému původu nehlásí (už přece nepatří mezi "ně"), a nic nevyčítám ani neodsuzuju, je to její věc (a kdo by se jí třeba právě dneska i divil..) – chci tím spíš říct, že tak to někdy chodí.. že pak lidi přeženou to, co si myslí, že by snad mohlo nějak připomínat "je" (ty, ke kterým už přece nepatří či teda nechtějí patřit) a dělají to právě proto, že si myslí, že kdyby to ne(u)dělali, tak to něco by "je" mohlo snad druhým připomínat, nebo by jako "oni" v očích těch druhých jistě vypadali.. Takže to se tu a tam něco vytěsní, i kus života, vlastně kus sebe sama. A přijme se nový život. Teda rozumíte někdo tomu, co jsem tady napsala?? Já si nejsu jistá, že tomu rozumím sama :)) No prostě, že poturčenec horší Turka nemusí platit je pro ty "nahoře", co z pozice poturčenců uplatňují svou moc nad ostatními. Stát se naprostým poturčencem taky může znamenat možnost, jak se dobře zapsat, nebo uplatnit. Někdy i vůbec uplatnit. A někdy i jen přežít. Ba právě.

  16. sax

    Presne, presne tak, Miso.Lide jsou vlastne "kontextualnimi" jednotkami :o), tedy jejich projev je pouze kontextem projevu druheho.Tyhle drobne vzorecky a vzorce chovani se ucime s prvnimi hrami, ktere praktikujeme: kdy zvednout oboci, jak pokrcit ramena, jak hlasite vzdychnout, kdy pridat na hlase, jaka slova nerikat, kdy sklopit zrak, jakemu tematu se vyhnout, kam si nesahat :o) atd.Uplne staci si zajet 50 kilaku na jih do Poysdorfu a zacit se tam chovat prirozene štatlácky a budes namydlena jak Bata s drevakama a hned zacnes štengrovat, aniz bys vedela proc :o)A kdybys tam chtela bydlet a integrovat se, tak by ses to vsechno mela naucit, coz neni mozne, protoze vetsina techle "souvislosti" se rodi v detstvi, pri vyuce materstiny a tudiz uz jsou "mrtve" a navic je toho temer nekonecne moc a nove souvislosti se rodi uz jen z tech "mrtvych" :o)

  17. XY

    No, Míšo, řekl bych, že ta první otázka nebude takový problém – to jsou obecná pravidla evropských lidských společenství, bez nichž není možné jakékoli skupinové soužití. Vono je tady už jaksi málo místa na to, abychom odešli hrdě do lesů a tam ještě hrději poustevničili. Ta pravidla uznávají nakonec i Romové uvnitř svých společenství; navenek méně, z důvodů, které můžeme donekonečna rozebírat. A řada z nich je fatálně vážných a velice snadno se převádějí ze sociálních na rasové motivy, jak jsme toho svědky tady, v Maďarsku i Bulharsku. (Čekám ještě Rumunsko). Rád bych podotkl, že i romská kultura je ve své podstatě "vlastnická" – systém králů či baronů to ukazuje zcela jasně. Pokud máte se saxem pocit, že jste ztratili svou identitu, nemohu vám nikterak pomoci v jejím hledání; tohle mne opravdu netrápí ani v nejmenším. Asi nésu ten echtovní štatlař.:-)

  18. jonáš

    No mam pocit [154] že je to v každýho schopnostech, kolik dokáže zvládat identit aniž by ho dostihla schíza .. stejně jako kolika dokáže mluvit (myslet) jazyky nebo kolik zvládne různých hudebních nástrojů. Někdo má potíže i s jednou.

  19. XY

    Tak, jonáši, je to pravda – vzhledem k tomu, že jde o potravinářského chemika, skutečně chodí do práce v evropských šatech a v práci nejspíše v bílém plášti a místo tamtamů používá mobil…:-))

  20. sax

    No to ne, jonasi, identita se tvori cely zivot a je jen jedna. A i kdyz jich mas, podle tebe, nekolik, pak jde jen o prubezne ziskane navyky, ktere jsou jen soucastmi identity osobnosti . "Nekolik identit" bych vyhradil opravdu jen psychiatrii.Nekteri jdou dodne daleko a rikaji, ze "Idenita je prijmuti toho, za co vas oznaci".Ve vsech pripadech ale plati, ze zmena identity neni nic dobrovolneho. A co neni dobrovolne, to vzdy nese vedlejsi nasledky.Nastesti uz vim, ze osobnosti, co nejsou ani ze sve podradne, virtualni, hovorove pod-identity ochotny ucuknout ani o milimetr, rozdavaji sve hrabeci rady nikoliv smerem ke svym hovorovym partnerum, ale jen smerem k sobe samym :o)

  21. jonáš

    Tak jistě, v každý diskusi či dokonce každý interakci si každej účastník řeší jen a pouze svuj vlastní problém. Ti co žádný nemaj, koukaj v klidu na telku ;-)Dobře, pak bych možná ustoupil na pozici, že každá ta identita se může skládat z několika "podidentit", třeba i metrokravaťák večer sundá montérky, narazí kšiltovku a vyrazí na skejt .. a o víkedu jede dom na vísku pomoct starejm rodičům kydat hnůj.

  22. sax

    Tohle jsou jen takove hratky, jonasi. Me stacilo pouhych 500 km vzdusnou carou do neprilis vzdaleneho kulturniho prostredi a trvalo mi celych 5 let, jak se v tom naucit chodit a jak to skousnout.A vem si na to konto trebas nejakeho machometana- imigranta, co prisel ze spolecnosti, kde muzi omdlevaji, kdyz vidi odhaleny damsky kotnicek a v nove vlasti na nej vystrkuji blondate bohyne sveho bobra z vylohy kazdeho kiosku.To se pak clovek nedivi, ze se stahnou do priseri nejake motlitebny a po vecerech se uci montovat atomovky.A to mluvime stale o autenticke, domestikovane kulture, ktera nese sve opodstatneni a clovek minimalne "chape", ze jiny kraj, jiny mrav.Ale co s Cikany aglobalizaci, nejde nahodou nikoliv rasovy, ale manazersko- systemovy problem?Trebas, podle meho, tohle vsecho okolo vysvetlit zas takovy problem neni (vysvetlit v jeho casti, samozrejme), lide totiz obvykle delaji druhym jen to, co druzi cini jim. A je bezpochyby, ze Cechum pomalui dochazi, ze byli "oznaceni" mocnou silou za neco, cim se sami neciti byt (a to plati i jak kolektivne, tak pro individualni osudy).Co ted stim? Samozrejme to prve, co je po ruce: hodit to zas na druhe a jeste jim k tomu vysvetlit, ze je to brnkacka…takovahle malickost, staci preci jen chtit…jsou preci taci, kteri ro bez problemu dokazali- pohledte na africkeho bubenika, ted dela profesora.Ne nahodou se take soucasne pogromy deji prave v "bohemskych" statech (Francii a Bulharsku), v nichz je identita fixovana predevsim na osbni, pomale prozivani a ne na odosobnene hodnoty typu "vyzva", "zmena" a "pokrok", jako je tomu treba u anglosaskych narodu.Z Cechu chteji globalni spolecnosti udelat (a uz delaji) kusy a predmety a roboty, slouzici jim vzdalene ideji jakehosi mravenciho zacleneni se do velke obce konzumentu a to je jim zcela cizi a opravnene to citi jako sve ohrozeni.Multikulti? Samozrejme- ale predevsim pro ne! Zmena identity? Samozrejme- ale od toho tu jsou jini! Konec korupce? Samozrejme- ale zacneme zezhora! Velka a silna EU? Samozrejme- ale bez nas! Volny trh? No jezis- ale jen se socialnimi prvky! Socialni stat ? Bereme vsema deseti- ale jen s garantovanym prostorem pro volne podnikani !

  23. jonáš

    No s Cikany a globalizaci .. co s Čechy a globalizací. Ono se tim vzájemnym masírovánim a sekánim trávníků fakt uživit nedá. Nikde a nikdy jsem snad netvrdil, že to je a bude jednoduchý, ani že by se měl měnit a přizpůsobovat okolnim podmínkám (nahraďme asimilaci adaptací) každej, natož že to každej dokáže. A už vůbec bych se neodvážil to někomu předepisovat či nařizovat. Jen mi přijde unfair, jako levýmu liberálovi, že se v tom efektivně zabraňuje i těm, co by to třeba podstoupit chtěli a případně i dokázali, toť vše. Za praxi zelenější ;-)

  24. XY

    [171] No tak nevím, má to být volání o pomoc z rozbouřeného moře, nebo snad jen výkřik uražené duše, či prosba o diskusi, která se musí vést za každou cenu? :-)V každém případě se tu mějte hezky.

  25. sax

    Nikde a nikdy jsem snad netvrdil…ja nepolemizuji jonasi, rozvijim… :o)A diky za Pulmanna, to je moc chytry clovek, Konec experimentu se cte misty jako detektivka."Napadne je, ze vetsina delnickych stiznosti cerpala z lokalnich zkusenosti a zustavala vazana na dilci provoz ci odvetvi; temer nikdy nezasahovala zajmy delnictva jako celku…jejich predstava delnicke cti, orientovane na uznani partikularniho vykonu se tak obracela proti tem, kdo pry nepracoval produktivne ("takoydlety lidi, jak si zijou"), t.j. proti osobam s naprumernymi prijmy bez poctive prace), jednak proti tem, kdo meli garantovat system vyroby- objevovaly se zde pojmy jako "ti nahore", "soudruzi nahore", "vedecke ustavy" apod…..myslenka delnicke samospravy se v delnickem prostredi nesetkala prave s nadsenym prijetim…Jiz ve (stranickych) diskuzich o navrhu zakona o statnim podniku, ktery zavadel delnicke samospravy, se objevovala pochybnost, zda novou instituci delnici potrebuji."

  26. jonáš

    No maj tam spoustu věcí, v tom Saloně, namátkou i Kellera .. vytrženo z kontextu, ale sedí to:"Konečně pochopí, že do středních vrstev nepatří.Ti horní mu už nedovolí, aby je obsluhoval."Tak pěknej víkend všem, odstřihuju se od kabelu … ;-)

  27. Míša

    no, já nevím, jestli tady nemotáte do pojmu podidentity třeba teď ty tzv.role.. jsem se to kdysi asi učila ;) míním teda tu jonášovu [172] Tady zkráceně a jednoduše http://cs.wikipedia.org…ální_rolesaxi, s Poysdorfem máš samozřejmě recht. A štengrovala bych samozřejmě úplně nechtěně, ale dneska by mi to bylo už všechno úplně jedno :)) Ale ono to záleží taky na tom, jestli bych tam byla sama nebo s rodinou, a třeba s malými dětmi právě, to se člověk zas chová jinak. To pak člověk chodí asi už-právě kvůli nim? do těch správných obchodů, správně oblečen, navštěvuje ta správná místa.. no je to něco podobnýho jako u nás za bývalýho režimu, ale jakoby z jinýho konce, nebo ne? O těch jiných zvycích-tlacích v zemích od nás na západ od nás vím dobře, už z dřívějška od kamarádů mých rodičů, emigrantů, nebo pak od toho kamaráda Němce, už jsem o něm kdysi psala, ten se z toho totiž právě úplně vymknul, z místní honóry se stýkal s těmi, se kterými chtěl, taky sekl s kariérou právníka, a vlastně učil pak celý život děcka na střední :)) Teda byl to člověk se širokým srdcem, sice mnohem starší než já, ale rozuměla jsem si s ním jako s vrstevníkem, a právě říkal vždycky se smíchem, jak to chodí, no kdyby tě u nich někdo uviděl třeba v Aldi, bylo by to některými bráno jako naprostý společenský tjapas. No a kam si myslíš, že úplně v pohodě chodil? :)) A snad i mu to právě dělalo radost? A v čem chodil? Vždycky sportovně, ten snad nikdy, krom svatby, na sobě ten oblek zas ani neměl :))

  28. Míša

    XY, když jste tam ve [168] přišel s tím "pokud", tak vám to "pokud" vrátím zpět, no co já s ním :) pokud tedy vy zas máte dojem, že jsem předtím v tom [162] psala o hrdém odcházení do lesů, a tam ještě hrdějším poustevničení, tak si to 162 čtěte pořád dokola.. ne že by to k něčemu bylo, ale vyjde asi to nastejno, jako kdybyste si četl cokoliv jinýho, co kdy napíšu nebo jsem napsala :)) Co se týče romské kultury a samotných Romů, je přece úplně jedno, jaká je a jací jsou, jací kdysi byli nebo dnes už třeba jsou.. žádnou opravdickou "pravdu" o nich (a nejen o nich) přece nikdy nezjistíme, nejde to.. Podstatné je, jako vždycky, něco úplně jinýho.

  29. Míša

    ono mi to sem nejde jaksi vkládat, což je možná dobřeten Pullmann je zajímavej, teda taky se mi vždycky vybaví Pullmannovy vozy, – no třeba hned tam nahoře, ten ideologický jazyk, slyším ho jako dneska.. no slyším ještě ten včerejší jakoby s tím dnešním současně, taková změť, neměl by se nějakej historik -dnešník zaměřit konečně teda už na dnešek? jo a ta [173]ta je dobrá, saxi, tohle mě nikdy takhle nenapadlo"Ne nahodou se take soucasne pogromy deji prave v "bohemskych" statech (Francii a Bulharsku), v nichz je identita fixovana predevsim na osbni, pomale prozivani a ne na odosobnene hodnoty typu "vyzva", "zmena" a "pokrok", jako je tomu treba u anglosaskych narodu." A jistě, že je to vlastně manažersko- systémový problém, nikoliv rasový, a jsme volové, že na to pořád skáčem, skoro všichni, včetně mě, tam kdesi nahoře.. Tak dobrou.

  30. Míša

    ještě su tady zpět, musela jsem se vrátit, k té [173]to není bohužel manažersko-systémový problém, tedy není to "jen" manažersko-systémový problém je to vidět z toho odstavce, co ho cituju výše. A teď mi nejde o státy "bohémské" nebo anglosaské, i když.. Tak mě pak ještě napadá, jak může být vůbec cokoli nějak řešitelné, když zrovna tohle jde napříč veškerým lidstvem a ještě jaksi do kříže? Konzervatismus kontra liberalismus v tom nehraje roli, roli nehraje důraz na tradiční hodnoty x touha po změnách, ani tzv. "ženský" pohled x "mužský", pomalé x rychlé, prožívání x výkon, bezpečí,jistota x výzvazakopanej pes je tady toto právě "osobní prožívání" x "odosobněnost"

  31. XY

    Ech, Míšo, tahle společnost má vážný sociální problém, který se poměrně úspěšně pokouší zaměnit za rasový. 183 glos – s výjimkou několika poznámek jonášových – svědčí o tom, že je to výborná zábava na straně jedné, ale na straně druhé tu nenalézám nic, co by bylo použitelné v praxi k tomu, abychom se vyhnuli rozsáhlému rasovému konfliktu. Místo toho se plácáme IMHO v bizarních teoriích o bohémských a anglosaských prožíváních národní identity s naprosto falešnými závěry, atd., atd. Slov – míň neutrousí stébel žebřiňák, praví klasik. A už jsme v kýžené fázi "jak může být cokoli řešitelné, když zrovna tohle jde napříč veškerým, lidstvem a ještě do kříže?"Heuréka, to je vono!

  32. Míša

    nekřičte na mě, XY, ale dík, ten důraz na rychlost beze smyslu jsem v předchozím samozřejmě podcenila. No budu to muset všechno ještě přehodnotit ;)Ale ted´jdu ven, tam, kam můžu, kde nejsou žádné dráty, teda ploty.

  33. sax

    To jsou zase dardy, Miso, nemuzes nejak rozumne planovat? :o)ten ideologický jazyk, slyším ho jako dneska.Oni komunisti padli z valne miry take proto, ze jejich falesny a prazdny rozumbradismus uz nemohl nikdo poslouchat. Ja ten jazyk slysel taky jako dneska, ale dnes jsem si mohl dovolit s odstupem vzit to slovo po slove a pak s hruzou zjistit, ze ty jejich forbiny davaly smysl. Ale pouze logicky, ne uz "diskurzivne". Jejich projevy nebylo mozno nijak akceptovat, protoze jim chybela opora souhlasu (legitimita).Take dnes slychavame vagni kecy, v podstate moudre a zasvecene, ale jejich kecatelum nedoslo (jako tehdy soudruhu Jakesovi), ze pro svuj projev nemaji oporu, ze padla cela "masinerie souhlasu" s umerenou rozumnosti a ze jejich vplotekulismus neni dan tuposti naslychajicich, ani jejich intelektualni nedostatecnosti (jak naslychatelu tak kecatelu), ale ze jejich "udrzovacimu" diskurzu se uplne odplavily zaklady.Ano, je to tak, ulohou moudrych, ale jiz falesnych a prazdnych prispevku neni zadna agrese, ale pouhopouha snaha po "zklidneni".A vztekli a kricici jsou taci proc? No protoze, slovy Belohradskeho "nikdo neposloucha". Byli zvykli, ze meli moc a ze oteze "moralky a hladiny snesitelneho" drzeli v rukach prave oni. No a dnes jim padla, maji verejnostniho padaka :o)

  34. Míša

    no, ono se to probírá už teď jinde.. ale aspoň tohle, tím do kříže jsem myslela ještě to dělení pravo-levo. Je přece úplně jedno, zda-li je človk pravý konzervativec (nebo se za takového teda tzv.považuje.. a proč, to teď zase ještě/už řešit nebudu :)) nebo je teda naopak pravý liberál, nebo zda je levým konzervativcem či levým liberálem. V jistých souvislostech se třeba spojují konzervativci a liberálové praví proti těm k.a l. levým, jindy zas třeba zafunguje jako silnější spřízněnost konzervativců levých a pravých proti přirozené spřízněnosti liberálů levých a pravých a naopak. Jenže v tom, jak každý jeden z nás na Cikány pohlíží či dokonce jak je chce/by chtěl tzv. "řešit", v tom ty 4 škatulky, které jsem vypsala moc roli nehrají. V "jednom" pohledu na Cikány se můžou shodnout lidi ze všech zmíněných čtyř. No a jasně, pak taky máme pro podobné případy ještě škatule s názvem extremisté, praví a leví, ale co z toho, proč se k extremistům (jakýmkoli) v duchu přiklánějí-s nimi náhle souzní i ti, co by vůbec tzv. neměli- tedy nejen ti tzv. slušní, bohabojní, ale i ti tzv. svobodomyslní, požitkáři a tak.. (?)

  35. Míša

    a ještě, kvůli nalezení technického řešení "problému" sem snad nechodíme, nejsme ani plánovací komise, ani podřízená pracovní síla, jakási mozková jednotka, co musí být přece řádně výkonná, ba nejsme ani jednotka rychlého nasazení, která by měla nastoupit, abychom se vyhnuli jakémusi – vlastně imaginárnímu, ale zato prý rozsáhlému rasovému konfliktu. Nejsme tu ani v roli pohřebních plaček, a proto už vůbec jimi nemůžem být na povel či čísi přání (když se to tedy někomu tzv. hodí, zatímco "zábava" (?) by pak snad měla být vyhražena vždyc zase jen někomu, a to právě a zrovna tehdy, když se ten někdo zrovna sám bavit tedy rozhodne, a to se pak jistě může hýřit i patřičnými emotikony. Nehledě na to, že co jeden považuje za zábavu, to ten druhý může vnímat naprosto jinak, stejně jako ty plačky. Ale kdo chce, a cítí tu potřebu, ať hraje co chce)A především, dokonce ani nesedíme na obláčku, a neřídíme z něj zeměkouli. a ještě, kvůli nalezení technického řešení "problému" sem snad nechodíme, nejsme ani plánovací komise, ani podřízená pracovní síla, jakási mozková jednotka, co musí být přece řádně výkonná, ba nejsme ani jednotka rychlého nasazení, která by měla nastoupit, abychom se vyhnuli jakémusi – vlastně imaginárnímu, ale zato prý rozsáhlému rasovému konfliktu. Nejsme tu ani v roli pohřebních plaček, a proto už vůbec jimi nemůžem být na povel či čísi přání (když se to tedy někomu tzv. hodí, zatímco "zábava" (?) by pak snad měla být vyhražena zase jen někomu, a to právě a zrovna tehdy, když se ten někdo zrovna sám bavit tedy rozhodne, a to se pak jistě může hýřit i patřičnými emotikony. Nehledě na to, že co jeden považuje za zábavu, to ten druhý může vnímat naprosto jinak, stejně jako ty plačky. Ale kdo chce, a cítí tu potřebu, ať hraje co chce)A především, dokonce ani nesedíme na obláčku, a neřídíme z něj zeměkouli. a jonášovy poznámky, no za nejpovedenější jeho poznámku považuju tu 166, poslal jedním odkazem víc "informací", nebo teda písniček, ta první je slyšet hned v první sekundě, se zároveň odehrává, já jsem ji tam teda uslyšela, no uslyšet v toku hudby jednotlivé skladby vůbec není těžké, vlastně stačí, když má člověk něco naposloucháno, což se zas samo lehce přihodí tím, že hudbu užívá i klidně jako vzdálenou podbarvující kulisu k tomu něčemu důležitému, čím se zrovna nebo pořád zabývá, a taky že se do ní ale občas i zaposlouchá. Což zas připomíná to "slyšení cizích jazyků", teď zrovna to nestihnu celý rozebrat, ale pro to uslyšení tedy porozumění vlastně i stačí, zachytit alespoń jedno jediný slovo, kupodivu bývá většinou právě tím podstatným, takže z kontextu nám nakonec vyplyne, co "všechno" hovořící říkal. No to teď tak zjednodušeně, ale ty jazyky vůbec.. to tady mám jako rest ještě, si uvědomuju, co tam, saxi, nahoře píšeš, to vlastně sedí i nesedí.. :)) Já sem pak teda ještě něco připísnu, ať je to tu v kupě.

  36. Míša

    no jo, koukám ještě, je tam cosi dvakrát, ale to neva, chtěla jsem to právě rozdělit, aby to nebylo zas teda moc dlouhý.. jenže nejdřív mi to vzdálený server právě odmítl! prý ukončil připojení ?? bídák, tak jsem to tam prskla podruhý juž celý, a prošlo to.. i s tím návdavkem. A tak je to zase dlouhý ;)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s