Polemika s jedním jednoduchým konečným řešením

Nepokoje na Šluknovsku hýbou společností. Vyjadřuje se k nim kde kdo, nabízena jsou různá vysvětlení vzniku problémů, méně již reálná řešení. Takhle bych klidně mohl začít i já, ale toto je citace úvodu textu Yamato-sana Časový faktor nepřizpůsobivých, ve kterém jedno takové podle něj reálné řešení nabízí. Řešení, ze kterého jsem zcela konsternován, protože nenavrhuje nic menšího, než prolomení ochrany individuálních lidských a občanských práv nepřizpůsobivých, nebo jak je on sám nazývá neproduktivních. Kdyby šlo jen o exces, úlet ze vzteku, prosím, ale mám důvody k obávám, že se jedná o myšlenky, které majoritě slušných občanů nejsou zdaleka cizí a mohly by vynést na vrchol nějakého toho Vůdce dříve, než si lidé vůbec uvědomí, čemu že mu že to vlastně fandí.

Yamato-san: Nyní zde máme několik set tisíc vysoce nepřizpůsobivých neproduktivních lidí, kteří se však nejvíce množí (roční přírůstek blízký 4%). Již nyní představují ohromný problém, co až jich bude milion a víc?

Ten, kdo kdysi řekl: Člověk, to zní hrdě, by u Yamato-sana asi tvrdě narazil, tady se totiž s žádným člověkem, s žádnou svobodnou lidskou bytostí nepočítá, tady se člověk degraduje na výrobní faktor. Co to vůbec znamená, že je člověk produktivní, nebo neproduktivní? Kdo a jak to bude měřit? Bude pro míru produktivnosti rozhodující výše daní, nebo výše mzdy? Je nezaměstnaný neproduktivní? A co nemocný, nebo starý? A kdo je produktivní? Je produktivní poslanec, učitel, spekulant, majitel fabriky? A co třeba takový hasič? Ten je přece v ideálním případě absolutně neproduktivní! Budou zřízeny speciální produkční soudy, které budou rozhodovat o tom, kdo je ještě produktivní a kdo již neproduktivní, bude na to úřad, nebo se to zadá soukromé firmě? Možnosti korupce a šikany neomezené&  Ale když už mámě lidské zdroje, proč bychom nemohli mít také lidský odpad, že?

– Likvidace „sociálního“ systému podporujícího každé narozené dítě, omezení podpory na tři děti.

Tím ovšem budou bity především ty děti. Ano, je to takový pěkný starozákonní nápad, který jde přímo proti potížím s demografickým vývojem a poklesem porodnosti. Tak co vlastně chceme? Více, dětí, nebo méně dětí? Nebo je to tak, že chceme více čistých bílých dětí a méně špinavých snědých dětí? Každopádně dost pochybuji o tom, že by snížení přídavků na děti nějak zásadně omezilo jejich počet v rodinách, které z nich údajně tyjí, mnohem spíše bude výsledkem jenom hlubší chudoba a tím hlubší a vytrvalejší problémy. Ale máme čárku za nekompromisní přístup.

– Tuto podporu poskytovat formou daňových úlev, nikoli přímých peněžních dávek. Kdo dlouhodobě nepracuje nemá nárok mít děti!

Zlatý hřeb programu! Ocení zejména matky na mateřské dovolené. Místo potratových komisí zřídíme komice fertilizační a  každý, kdo bude chtít mít děti, bude muset předložit potvrzení o příjmu. Párům s příjmem pod danou hranici nebude založení rodiny povoleno. Těhotné ženy, které přijdou o práci, budou muset povinně na potrat. Kdo je nezaměstnaný déle než určenou dobu, bude povinně sterilizován. Platí samozřejmě i pro absolventy. A jak k tomu přijdou třeba nezaměstnaní, kteří přišli o práci, protože měli šikovného šéfa, který v tom uměl chodit, a fabriku přivedl na buben? Přijdou k tomu jako slepý k houslím, ale může je hřát vědomí, že jsou rozpočtově odpovědní. Nehledě k tomu, že daně platí jen ten, kdo pracuje, jenže takový potřebuje pomoc mnohem méně, než ten který práci nemá. Takže nakonec vlastně jen další variace na degresivní daň.

– Vytvořit u nepřizpůsobivých pracovní návyky. Přinejhorším i za cenu vytváření „práce pro práci“, toto však příliš nehrozí, neb práce je ve skutečnosti dost.

Krásný příklad toho, jak rychle a jednoduše vyřešit problém, se kterým si již desítky let neví rady nikdo na světě, totiž nezaměstnanost: prostě prohlásíme, že práce je dost, a kdo nepracuje, je flákač a parazit. Nebo kde se tedy berou nezaměstnaní, když práce je dost? Nejde totiž o to, jestli existuje kvantum práce, kterou je možné vykonat, jako například ručně přeházet důlní výsypky tam, a zase zpátky, ale o to, jestli je za tu práci někdo ochoten zaplatit, protož je potřebuje. Za práci se totiž platí, víme? Najednou není problém celý slavný trh i s jeho rovnováhou nabídky a poptávky škrtnout a prohlásit, že práce je dost. Opravdu si nedovedu představit, jak by se problémy způsobené nedostatkem pracovních příležitostí daly vyřešit pracovní povinností? Přece kdyby ta práce byla, tak by nezaměstnaní mohli pracovat již nyní. Takže i kdyby se ty pracovní návyky u neproduktivních podařilo vytvořit, k čemu jim budou, když je nebudou mít kde uplatnit?

– Žádná tolerance a omlouvání kriminality, asociálního chování atd.

Jediný bod, proti kterému nemám jiné námitky, než čistě technické. Jak to zařídit? Více policistů, více věznic, více bachařů? Tresty odnětí svobody bez soudů, nebo zavedení tělesných trestů? Jaká je záruka, že se drakonická opatření zavedená kvůli neproduktivním neobrátí například proti politické opozici? Stačí u nepohodlného diagnostikovat malou produkci loajality a už to jede.

– Kdo dlouhodobě neplatí daně, ale je živen ostatními, nemůže mít stejná práva!

Takže úspěšní plenitelé a velcí vlastníci nemají mít stejné práva jako státní úředníci? Poslanci nemají mít stejné práva jako cizinci s trvalým pobytem? Až bude nulová nezaměstnanost a právo na práci, pak si s pánem bohem perzekvujte nezaměstnané, jak je vám libo, ale do té doby je nemravné trestat někoho za něco, za co není zodpovědný. Ale autor měl asi na mysli, že chudí by neměli mít stejná práva, jako bohatí, to je takový ideál některých pokrokových lidí. Dnes je to majetek, zítra to může být pohlaví, národnost či názory, hlavní je deklarovat, že lidé si nejsou rovni a nemohou očekávat nějaká práva jenom proto, že jsou také lidmi. S takovouhle bychom se ovšem jednou mohli dočkat toho, že laboratorní zvířata budu mít širší práva, než lidé, protože jsou, na rozdíl od lidí, produktivní.

To, co je Yamato-sanem předkládáno jako řešení, podle mě nic vyřešit nemůže už jenom proto, že si plete příčiny a následky. Příčiny jsou primárně systémové, nikoliv kulturní, či etnické. Kultura chudoby je odpadním produktem systému, ve kterém není z podstaty věci místi pro neproduktivní jedince z řad nevlastníků. To, co Yamato-san navrhuje, problém vyřešit nemůže, může to ale velmi tvrdě a nespravedlivě dopadnout na lidi, kteří jsou tzv. slušní, pracují a pracovat chtějí, ale z nějakého důvodu o práci přijdou. Yamato-san chce trestat, ale trest není a nemůže být řešením, řešením může být jedině pomoc a eliminace kultury chudoby, nikoliv její kriminalizace.

Yamato-san navrhuje něco, co by ještě před pár lety znamenalo jistou cestou do morálního vyhnanství, ale dnes se to zdá být stále více salonfähig. S takovouhle ovšem můžeme záhy skončit u toho, že nacisté nic zlého nedělali, jenom trochu předběhli svoji dobu.

188 komentářů: „Polemika s jedním jednoduchým konečným řešením

  1. No, jonáši, někteří naznačují, že je to v zásadě koncepce, která se snad už deset let potloukala po stolech přílušných ministerstev, akorát ji zbavili lidskoprávního balastu, kterej naznačoval, že by se s Romy mělo zacházet taky jako s národnostní menšinou, což naznačovalo jaksi spolupráci dvou subjektů. Teď se to zjednodušilo systémem jedno centrum, jeden pytel – jeden subjekt, ostatní jsou objekti příslušné péče. To by mohl být záhy docela problém. Ale jak říkám, dokud to člověk nepřečte vlastníma očima, moc závěrů dělat opravdu nemůže.

  2. No von je asi trochu problém, že se jako subjekti moc nechovaj .. zatímco slovenský bratia jim jdou malinko příkladem. Oni tam ale asi jsou už nějakej čas pod většim presem, kterej se chystaj teď zavádět tady, tak je to třeba taky nabudí.http://www.rozhlas.cz…ace–951522

  3. Nejspíš. Akorát jednomu přijde líto, že to bez těchhle bot nejde. Inu národ génia Cimrmana.Pěkný den všem.

  4. no jak píše Zoom, taky mě u té školy na 10 let napadlo, že snad nikde jinde nemají takový chaos a zmatené změny, nebo možná mají, co já vím, no ale znáte u nás někdo alespoň dvě generace po sobě jdoucí, které odchodily stejný počet let? Tím neřeším ty počty let doslova, spíš mi jde o ty změny. Ale nakonec co, když tady existuje věčný stav právní nejistoty, tak koho by rozhodil neustále jiný počet let školní ocházky, že. Nechci se ale dožít doby, kdy budou mít děti povinně i předškolkovou přípravku, odevzdávat děti povinně na výchovu ctěnému státu se mi nikdy nelíbilo, ač proti školkám nijak nebrojím. Jako pomoc pro začlenění Romů mi to samozřejmě nepřijde. Holt s materiálem se musí operativně pracovat, a je jedno jestli s bílým nebo nebílým. A nejspíš tak, jak to potřebuje výroba teda ekonomika. Jinak vidím, že debata o Romech byla udušena, to už znám, tomu se nedivím, jen že to nemá asi dál cenu. Ale tohle mi nedá, ta slova o elitách se mi k jonášovi vůbec nehodí, no třeba tě něco elitně ozářilo a jiní si na to pak elitně posvítili :))

  5. Míšo, zdravím při průletu okolo, s tou docházkou – když je nezaměstnanost, tak se ten jeden rok školy navíc vždycky šikne. Romové se s tím šikovně svezou.Pěkný večer!

  6. No nějak to asi nechápu dostatečně třídně."dřív z nich "dostali šanci" aspoň ti co chtěli, zatimco dneska jsou en bloc zametáni do odpadu" jsem napsal. A ty co se tý šance chopili, a dneska viacmenej nemaj čeho, považuju ze svýho patrernalistickýho hlediska majority za tu "elitu", nebo třeba "předvoj" nějaký další – ne asimilace nebo eliminace, ale koexistence. Nevim co z toho tak podpálilo renesančního myslitele, třeba ho jen bolela noha. Jestli tam je něco špatně, tak prosim konkrétnějc ;-)

  7. Jinak jsem se chtěl držet toho osvědčenýho "dont complain, dont explain, and never apologize", ale když jinak nedáš, ty Brutko .. ;-)Zdravim do štatlu aj kénigu zvláště.

  8. taky zdravím, XY, "..když je nezaměstnanost, tak se ten jeden rok školy navíc vždycky šikne. Romové se s tím šikovně svezou."no ano, XY, přesně tak, když se to takhle napíše, vypadá to nejen dobře, dokonce naopak. Vypadá to jako docela dobré řešení nebo přinejmenším oddálení problému, který společnost nedokáže nebo spíš nechce ani načít, natož se snažit, nějak ho rozlousknout.

  9. teda napsala jsem předtím společnost, ale.. a žáci a studenti taky nejsou jenom objekty vzdělávací soustavy, stejně jako i dospělí zůstávají tvárnou hmotou, která je čas od času přemodelována, což je svým způsobem paradoxní, protože sám školský systém je zatuhlý, a ač s moderním nátěrem, jede pěkně postaru, však s prachmizernými výsledky.To však jistě nebrání jednotlivcům státi se školním výkvětem, elitou mezi vzdělávanými. Zvládnouti, a na výbornou splniti a i kreativně překročiti požadavky kladené vzdělávací institucí jistě lze, je k tomu potřeba dostatečně či přiměřeně vysoké IQ a patřičné volní vlastnosti.. někdy kupodivu stačí i autoritativní rodiče či sama škola, jindy jsou titíž kámenen úrazu a brzdou. Jo jedna šablona vhodná pro všechny se výborně osvědčuje akorát na úřadech. No a jasně, proč se s tím párat, škola i rodina jsou nakonec taky instituce..Nebo ne? Ne, hele ji wiki"Instituce je způsob, jak lidé v dané kultuře dělají nějakou věc, organizace je způsob, jak při tom svoji činnost koordinují. Bankovnictví je instituce, banka je organizace." to jsou mi věci, vím nic, a to se mi vynořila v hlavě jestě slova institut rodiny nebo co, kde jsem ale k tomu mohla přijít vůbec netuším, že bych se to někdy musela učit? Jo to ten úřad mě navedl, teda ale pěkně si mi zamotalo dohromady, no kruciš úřad institut instituce zařízení organizace.. kdo se má v těch všech popsaných škatulích vyznat? A pro co je to vlastně důležitý? No nic nic, chybama se člověk učí. (jistěže zásadně mimo školu, tam se chyby dělat nesmějí.. ;)

  10. k té [106]vím, co jsi předtím napsal, ta [80] mi vůbec nesedla, a teď jsi to v té 106 zas napsal jinak, trošku jsi to teda spravil, a beru výraz "předvoj", ten tam sedí líp, ale celý to furt stejně ještě nesedí ;) K elitám atd až pak, už zas dávno sobota a ještě u toho vařím, ale aspoň teda kousek, právě ty výrazy, no mám v nich pěknej hokej, třeba ta škatule s asimilací mi najednou normálně splynula s eliminací, nemělo by se to přepsat? A výraz paternalistický mám chápat spíš teda jako ochranářský nebo jako autoritářský? Nebo to vyjde nastejno? Možná ne, možná jo, ale proč je třeba asimilace vesměs chápána jako automatické a teda vlastně násilné přizpůsobení minority majoritě (tj. přizpůsobení menších, slabších, mladších, i těch, co je jich málo, když to vezmem i etymologicky. Dnes už ale taky všech jiných, cizích-jakkoli či čímkoli odlišných ) V tomto smyslu je pak ta asimilace ve skutečnosti opravdu eliminací,a hele- "ex limine", to je zajímavý http://www.etymonline.com…frame=0 No nic, už fakt prchám, nevím totiž ani, zda výraz "dostanete šanci" má pro příjemce pozitivní nebo negativní náboj. Ale jasně, z tvého paternalistickýho hlediska to musíš vidiěť jednoznačně kladně, tak zatím, tě zdravím, óó dobrotivý.. :))

  11. No předvoj zas odkazuje na pionýry a tak .. nemam dost slov ;-)Prostě když se po někom požaduje začlenění, tak aspoň těm co chtěj eventuálně žít a závodit po gádžovsku by se mělo umožnit se zúčastnit. Ale tady nefunguje ani to, takže ty pokřiky o nepřizpůsobivejch jsou zcela mimo mísu .. kdyby se měli opravdu přizpůsobit tomu, co po nich majoritní lůza chce, tak si to musej všichni hodit. Na to, jestli by se vůbec začleňovat měli, nějak ani nemam poslední dobou jasnej názor. Zdraví herodes.

  12. no dyť jo, předvoj jsou pionýři, nebo teda ještě česky průkopníci, prej "odvozeno z francouzského pionnier (původně paonnier), pěšák. Od 16. století znamenalo také pěšáka, který připravuje cestu armádě, sapéra čili dnešního ženistu. Odtud také přenesený význam průkopník, inovátor." ale ti pionýři nebo teda ten předvoj tam sedí, tady můj starý Longman obecně: pioneer = a person who does something first and so prepares the way for others. To je pěkně vystiženo, že jo? Nic se tam ale neříká o tom, že ti druzí musí po té cestě jít, to už pak přece záleží jen na nich. A předvoj nebo pionýři se mi líbí víc než ten výraz elity, protože jako na "elity" se na ty Romy co se přizpůsobili koukáme my, to je náš pohled. A taky nezapomeň, že ti, co opravdu chtějí přejít na náš způsob života, ti se většinou musí úplně odtrhnout od svých známých, příbuzných a vůbec od všeho, co dosud považovali za sobě vlastní a v životě přirozené. To je přece známá věc, že musí se naprosto přestat stýkat se svými příbuznými nebo tedy "bratry", obrazně řečeno. Náš způsob života je více atomizovaný, rodina pro nás neznamená být nebo teda pohromadě všechno řešit s celým příbuzenstvem, ač mně osobně je jejich způsob "kolektivních porad" ;) sympatický. Chci říct, že pokud se někdo z nich chce opravdu "začlenit mezi nás", musí se zároveń "odstřihnout od těch svých". A ano, dneska je to opravdu vlastně hazardérský kousek.. skok do neznáma, jedni tě nepřijmou, a druhé ztratíš. A co pak?Vzpomněla jsem si na toho Inda, jednou jsem o něm psala na Konfrontaci, žije tady, obchod mu prosperuje, umí pefektně anlicky a je to takový interesantní člověk, míním noblesní v tom dobrém slova smyslu, klidný, přátelský.. ale co, pro nácky bude pořád Cikán v obleku. Má 4 děti a nepřijde mu to moc, rodina je symbolem jistoty, děti jsou stmeleny, a z několika dětí v rodině se vždycky někomu z nich bude dařit dobře, a pak bude moci vypomoct sourozencům, kdyby těm se zrovna nedařilo, a taky pak nezůstane člověk nikdy (na všechno) sám, ať by se dělo cokoliv. V "kultuře bílého muže" stále více frčí oddělená konta, předmanželské smlouvy a pak i tajené majetky jsou už skoro normálka, no chci říct že v tomhle jsou Romové těm Indům právě blízko, a bylo to už právě za komunistů, kdy se to něco začalo měnit, odebírat děti a dávat je do děcáků, to je přínos naší gultury.

  13. No právě proto si myslim, že záleží na nastavených podmínkách .. dneska je to asi opravdu jak odejít do exilu, ale to přece neni přírodní zákon .. dokonce si ani nemyslim, že to musí platit stoprocentně. Ovšem místo toho se zdejší majorita lehkomyslně zbavuje těch, co do toho exilu doopravdy odcházej .. vono se pak už totiž fakt vyplatí odejít někam dál, kde to trochu víc funguje.A ti blbci co by jim ještě z vlastního prej "zaplatili letenku" (na svatýho dyndy, jestli jim pámbu nadělí, atd. atd.) si tohle vůbec neuvědomujou, že nikdy neodletěj všichni, jen ti schopnější a "přizpůsobivější", takže si to tu ještě sami na ty problémy zahušťujou. Lidi už sou takoví.

  14. to je pravda, a jakoby se tím opakují minulé chyby, za Hitlera vlastně "zmizeli" – "odletěli" taky Cikáni vesměs už asimilovaní, to byli už "naši Cikáni", blbě řečeno. Nic dobrého krom zničených životů to nepřineslo, natož nějaké řešení. Výhradu k 80 jsem měla ale třeba i z tohoto důvodunapsal jsi "ten problém ale spočívá v tom, že dřív z nich "dostali šanci" aspoň ti co chtěli"já vím, že jsi pak připsal, že je to pohled příslušníka paternalistické většiny, ale ono je to navíc hodnocení minulosti z dnešního pohledu – a tím víc se to jako "šance" těch co "chtěli" tedy může zdát. Jenže oni přece dostali šanci k něčemu, co je jim bytostně cizí. Že by někdo něco takovýho mohl chtít? Proč by proboha měl? Dostali šanci k vlastní převýchově. Jinak to říct nemůžu. Ale jinak jo, jistě, z pohledu paternalistické majority a viděno z dneška.. vypadá to skoro růžově. A z jejich pohledu? Ta převýchova, teda ta slavná asimilace, jak se tomu říká, nebo teda jak ji my majoritně paternalisticky chápeme, stačí si to představit obráceně – sebe na jejich místě, a proti sobě jakousi jinou velkou sílu, která tlačí na to, abychom se zřekli toho, co vnímáme jako důležité, co k nám přece jasně patří, s čím se identifikujeme, zkrátka všeho toho, co tvoří naše "já" či "my" (nebo si to teda aspoň tak myslíme), zkrátka museli bychom se zřeknout platnosti skoro všeho toho, co chápeme pod pojmem "člověk" (či teda jak jsme tomu byli naučeni), prostě všeho toho, co vnímáme pod pojmem lidi, společnost, svět, naše místo v něm.. a smysl toho všeho. No ne, ať se vrátím k původnímu, (a nechci se vůbec točit na tom, zda se jich tehdy vůbec někdo na něco ptal, byla tady totalita, to nemusíme dál řešit) – klidně věřím, že mnozí se přizpůsobili snadno, či i docela rádi. I zřejmě opravdu právě proto, že i ze svého pohledu dostali právě taky něco na oplátku. Pamatuju si a znám pár- asi už spíš potomků? těch asimilovaných, ani člověku nepřijde, že jsou původem Romové, jsou jako většina lidí bývá..Chci říct, že o tuhle elitu opravdu nepřijdeme, naopak, přece posílili majoritní řady. Zařadili se, jsou úplně stejní jako my. Druzí zas třeba radši odešli teda "letecky". Jiní jsou v exilu domácím.

  15. No nevim .. ale třeba máš pravdu, když člověku kvůli jinejm věcem nezbejvá kapacita promyslet to dostatečně do hloubky a různých úhlů pohledu, nemá se tim možná zabejvat vůbec ;-) .. ale věřim aspoň těm slovenskejm, co přišli do stolice vyřvávat "dejte nám práci", že to mysleli upřímně, a i těm co to občas řikaj z toho zdejšího pohraničí. Mohlo by se třeba nějakou tou hladovou zdí začít .. ať už s případnym vejdělkem naložej jakkoli.

  16. Jinak ty "Dobešovy nucený školky" jdou bohužel právě tim špatnym, protože donucovacim směrem. Jednoduchý a snadný řešení, přesně dle Murphyho .. Dobrej večír.

  17. nevím, co nevíš .. řešení a nejlíp pak prej jakási konečná, ta nabízejí přece nejradš ti, co zásadně nikdy nic neřeší. Jestli proto, že jsou silní a blbí, nebo že mají moc, anebo je jich moc, no a dyť přece skoro vždycky jsou to "majoři", všiml sis? Ti prej zásadně vždycky vědí, jak by to na světě mělo správně vypadat, a když je něco dobré pro ně, je a musí to být dobré pro všechny, ael úplně pro všechny, a všude na světě. Mají sice ihned jasná řešení, a to teda zásadně řešení právě pro ty, o nichž toho vlastně nic moc nevědí, no nevědí o nich vlastně skoro vůbec nic, "to něco jejich", zde teda to romské, to majory nezajímá, to jejich romské "něco" není pro majory vůbec důležité. Takže to prostě co.. no vůbec "nevidí". Prostě ex limine, je to mimo práh jejich majořího vnímání. No majoři zjevně vidí jen to, co jsou schopni vidět- a to je to, co je teda důležité pro ně. Teda prej pro všechny. Jo a na Faustovi přece visí články o Romech, a třeba by se měl člověk při čtení občas zastavit a podumat, co teda vlastně dobrého, důležitého a podstatného nebo i vzácného jim můžeme nabídnout, míním – na co je teda můžeme nalákat.. aby teda sami začali chtít být stejní jako bílá kulturní většina. Když už teda z pozice silné majority opravdu třeba náhle pocítíme tu potřebu.. ty, co nejsou zrovna jako my, k jakémusi obrazu přetvořiti.. Co třeba to vzdělání? Ale považují ho za důležité? Tak to tak vypadá, že je pod prahem jejich vnímání.

  18. a hladový zdi.. panebože, ani nevím, co mám na to říct.

  19. Dobre holubice se vraceji…vitej, ztracena dcero…Pokud ovsem myslime multikulti vazne, pak nejlepsi, co bychom mohli udelat by bylo, chovat se tak, aby se Romove nemuseli prizpusobovat :o)Ted jeste jestli oni jsou jeste oni, anebo jestli uz nahodou nejsou predelani na profesionalni neprizpusobive.A taky to, jestli co vypisuje nahore tak idelane Misa, je skutkem.Vcetne onoho indickeho obchodnika: jak moc je jeho (jejich) chovani vynucene (a tedy i nepratelske, ci nezadnouci, ci jak to rici) a v tomto pripade nadvakrat: tradice + zivot v cizi zemi.Tedy jestli tu nahodou nenarazili dva mutanti, dve "kultury", z nichz uz zadna neni autenticka, zadna nema "pravdu", zadna z nich nemuze byt moralnich vitezem. U te nasi si toho jsem uz skoro jisty, Romy zase tak neznam.Nakonec z toho bude souboj titanu, jedni vymasti druhe a v ucebnici dejepisu bude za 150 let stat, ze slo o politovanihodnou udalost pri sjednocovani Evropy (a sveta).Je mozny idelani stav, pri kterem nechame Romy zit a "spinavou" praci za nas udelaji policajti a soudy, drzici se korektne zakona a soudici a vysetrujici podle zasady padni komu padni?Ja tedy uz nevidim dobre ani tuhle moznost.

  20. Ehm, dovolil bych si podotknout, že evropská společnost vyznávající víceméně univerzalitu práva a zákonů, bude vždy v konfliktu s kulturou s nomádskými kořeny, vystavěné převážně na životě ze dne na den. Obávám se tudíž, že víceméně neexistuje jiná než asimilační cesta; prostorů pro doborovolné rezervace (viz severoameričtí Indiáni) tu není; kočovný způsob života sice může omezit ghetta "sociálně vyloučených", ale přesune je do nekonečných drobných konfliktů, které vzniknou všude, kam kočovníci zavítají.Moderní masmediání společnosti prostě mají asimilační tendenci "v krvi", jak vidno na osudech francouzských Katalánců, Bretaňců, atd., stejně jako na dramatické většině německy mluvících národů. Je to jako se středočeským nářečím, nejvíce ovlivňujícím obecnou češtinu, která prostě pozvolna, ale vytrvale stírá jednotlivé nářeční skupiny a varianty. Mmch – je prezident Obama výrazem úspěšného asimilačního procesu černé menšiny občanů USA nebo výrazem porážky bílého mainstreamu? Kulturní aspekty problému se neodvažuji vůbec rozebírat.Pěkný den.

  21. ahoj ahoj,ideálně myšlen Ind a velké rodiny a tím ta podobnost s Romama, že? No spíš jsem to nejasně napsala, já vím :)) Napíšu k tomu až večer, teď na to nemám dost času, ale to další, jestli na sebe teda nahodou nenarazili dva mutanti, dve "kultury", z nichz uz zadna neni autenticka, zadna nema "pravdu", zadna z nich nemuze byt moralnich vitezem – tak to si myslím, že právě tak to je, no to je přesně to ono. A pokud to někomu třeba vyznělo s těma Romama Indama a s kulturou bílého muže právě nějak takhle, že fandím prvním a těm druhým neprávěm ubližuju (všichni přece takoví nejsme)- je to možný, ale co já s tím.. Řeknu to takhle, o jasné morální převaze naší "kultury" je přesvědčeno takových 99% "našich" lidí, protože i ti, kteří nejsou ani rasisty nácky romofoby ani jim ze srdce nechtějí ničím a nijak ubližovat (naopak to myslí dobře), i ti na "to" (ně)pohlížejí z pozice morálně vítězné kultury. Přece právě náš (a hlavně ten dnešní-ač v podstatě mnohaletý) způsob života -včetně jeho organizování, smyslu a následných pozitivních výsledků/dopadů- je ten lepší, protože nejen zodpovědný, ale i na mnohem vyšší výši vysokánské – vzdělaností počínaje a..ani nevím, čím vším konče. Třeba i těmi hladovými zdmi, ty přece nakonec nemusí stavět jenom Romové, no ne? Teda zajímalo by mě docela, kde je ten uelkej posun od hlubokého dávnověku, no te´d jsem si protřela oči a dívám se dívám.. nejsme my náhodou takovou vymírající pardon stárnoucí se říká civilizací -původně superbělostnou teď juž pěkně mixovanou- která se teda ovšem dokáže zas udržeti podmaňováním těch druhých, těch necivilizovaných, tedy jistě ne podmaňováním ale mírově-korektním tlakem na jejich asimilaci a tedy právě šířením všeho toho dobrého a správného, tak jak jsme toho běhu historie nabyli a správnost toho všeho si zevrubně ověřili, a to všetko někdy vyžaduje jistě i trochu ostřejsí způsoby.. (?)No ne, jsme jistě báječní, věda technika vzdělání košatá kultura.. kdo jinej by měl všetky barbary procivilizovat, než my. Je to tak. Přece se nenecháme jima převálcovat- z hlediska strategie musíme do útoku my, a především pěkně zavčas, no včasná facka nejlepším prostředkem, jak nejlíp juž dopředu minimalizoeliminovati všechny možné problémy, které může přinést budou cnost .. to ví každý vychovatel normální aj rodič, a jen ať každej ví, a si uvědomí, s kým má tu čest, a že si nemůže, ale opravdu nemůže vyskakovat. uf, jsem se teda rozletěla, a už fakt musím teda letět, tak zatím.

  22. S Indem nemusis vysvetlovat, poukazoval jsem na to, ze jsou na tom s Cikanem stejne, jen Ind ma navic uz jednu "turu" za sebou: Cikan je tady doma, Ind ne, ten je nejen cernej, ale navic neumi cesky (obrazne tedy :o)Jinak nemam co bych dodal. Je prekvapujici jak rychle se clovek stane rasistou, staci k tomu uplne samovolne naskoceni neskodne myslenky, ze my mame neco, co oni ne a kdy by to meli, bylo by jim lepe.A take prekvapujici je sila vetsinoveho diskurzu: kdyz nekdo napise to, co my nahore, pak okamzite moci opodal, neb nenabizi zadne vychodisko a s tim, co se obecene rika, chybi jakykoliv stycny bod, nula. Je to jako kdyby mluvil jiz leky zklidneny sialenec zpoza mrizi ustavu, uplna mimoza, zrala, pokud ho nedopatrenim pusti, na nejakou charitu.Pak je samozrejme otazka, jak moc nas (prislusniky vetsinove kultury) tenhle system uz dostal z prirozenych koleji. To pises, vim, ale ja k tomu dodam jeste tohle:K Cikanum se chovame tak, jak se okoli chova/lo k nam (myslim hlavne to pracovne- vlastnicke). My uz mame svoji kulturni genocidku za sebou; pro Cigany tu navic neni zadny "prostor" objektivne, zde uz neni mozne tolerovat jinak smyslejici a hlavne nekolaborujici mensinu. Nikoliv z nejakych ideologickych duvodu, ale jednoduse jen proto, ze ona je "palivem" naseho zbytkoveho rustu.No vidis, tak se snazim a nakonec napisu to same, co ty :o)I kdyz: s tim prevalcovanim to podle meho uplne jasne neni, protoze tohle nebezpeci tu docela je. Jsme zcela kulturne vycerpani a z bezneho zivota se vytratily takove ty "existencni, rozhodujici okamziky" a jejich misto zaujal dusive normalizacni, permanentni stav drobnych a neviditelnych krajnosti.Tahkle systemova sila ma ovsem jednu nevyhodu: je sice dynamicka, ale neni stabilni a tudiz opravdu hrozi nebezpeci "odstoupeni od smlouvy", neboli dobrovolne vzdani se.kdyz to temer zvladly v 60. letech vychodni nauky, proc by to za 100 let nemohl zvladnout islam. Klidne si nejaka sektarska spolecenstvi, zijici v "pravde" islamu a postupne infiltrujici spolecnost predstavit dokazi: od neakceptovani uroku prez fyzicke tresty po nejakou modifikovanou sariju (ve vyznamu "usilovani".Kdyz se clovek "citlive zanori", tak zjisti, ze neco podobneho uz leta ve vzduchu (nerikam, ze to nastane, ale je to tady). Uplne jednoduse na prikladech poslednich dnu a tydnu:Kalouskova facka neni odsouzenihodnym cinem, ale neco na ni je (viz nas pan prezident v reakci). Usilovani o spolecny rust je provazeno opodstatnenym odrikanim si (Recko a uspory). Zivot na dluh se nevyplaci (konec akceptace uroku lze vyvest z bankovniho sektoru a udelat z nej "dluh nasich deti :o).

  23. Az bude po "valce", zase dostanou 40%Ackoliv dnes je ta parta naprosto neuveritelna…uz dlouho premyslim nad tim, jestli jejich zabejceni se a neochota premenit se v "demokratickou stranu noveho typu" :o) nahodou nebude uspesnou taktikou…

  24. No bude asi záležet na tom, jestli se pod nějakou záminkou zas povede zakázat plantážníky ;-) .. každopádně zdá se, že maj našlápnuto dohnat a předehnat ó-děs ;-)

  25. Pro me jsou zatim zle necitelni a vubec nevim, co si o nich mam myslet, jak moc vazne to mysli a zda- li nahodou uz nejde jen o konkurencni partu :o)

  26. [129] A není z toho cesty ven, protože ať už je to nepříjemná pravda, nebo promyšlená provokace, v obou případech to nevěstí nic dobrého a následky mohou být velmi podobné a velmi nepříjemné. Napětí se bude stupňovat tak dlouho, až bude stačit banální podnět, jako třeba přecházení na červenou nebo drcnutí na chodníku a všechno to exploduje. A bude jen otázka času, než se to přenese i do jiným míst republiky, někam, kde jedna ze stran nebude připravena a skončí jako maso v mlýnku. A policie bude logicky bezmocná, protože možná dokáže zvládnout jeden okres, ale celou republiku ne. Omšelé klišé praví, že násilí plodí násilí. Násilí je násilí a není důvod, proč by se ekonomické a sociální násilí nemohlo přerodit v násilí fyzické.

  27. [130] Ale jistě, Tribune, tak to chodí. A kdokoli se na tom může pěkně "politicky profilovat" jako spasitel nebo aspoň jako mučedník…

  28. jo, tohle je jedna z těch podstatných věcí "Je prekvapujici jak rychle se clovek stane rasistou, staci k tomu uplne samovolne naskoceni neskodne myslenky, ze my mame neco, co oni ne a kdy by to meli, bylo by jim lepe."(navzdory realitě nebo teda poznání, že ani ti, co (už) to všechno mají, se lépe vést nemusí, proč by taky mělo..) z toho plyne ta druhá otázka a možná odpověď"je otazka, jak moc nas (prislusniky vetsinove kultury) tenhle system uz dostal z prirozenych koleji "ty koleje mě tam jaksi prudí, ale no jo, dá se to tak říct. Nehledám hnidy, jem mi to pomáhá si to ujasnit. Nejhorší pro mě je, když píšeš sušiny. "K Cikanum se chovame tak, jak se okoli chova/lo k nam (myslim hlavne to pracovne- vlastnicke)."a nejen to pr-vl, no lidi vesměs dělají-uplatňují na druhých to, co někdo jiný uplatnil-ňuje na nich, přetvoření se snaží přetvářet dosud nepřetvořené. Jednou jsme sem dávala video už nevím odkud, mamky, taťkové, babičky, dědové i jejich odrostlé děti vesměs v "sekáčovém" oblečení. Hulákali na pochodující holohlavce z DS, "pojďte na ně". Některým u toho svítily oči. A tohle je teda dobrý "A take prekvapujici je sila vetsinoveho diskurzu: kdyz nekdo napise to, co my nahore, pak okamzite moci opodal, neb nenabizi zadne vychodisko a s tim, co se obecene rika, chybi jakykoliv stycny bod, nula. Je to jako kdyby mluvil jiz leky zklidneny sialenec zpoza mrizi ustavu, uplna mimoza, zrala, pokud ho nedopatrenim pusti, na nejakou charitu"no právě, teda s tím, že jako ta jinak smýšlející/nekolaborující menšina ten "prostor" zatím máme.. nejspíš proto, že jsme neškodní blázni, co jsou úplně odtržení od "reality" :)) Zmiňuješ neexistneci "styčného bodu", mě napadl po jonášových slovech tam kdesi nahoře (asimilace eliminace koexistence)- výraz "společný bod". Je to to samý, ale není to totéž ;) Píšu to takhle, protože si to musím nějak utřídit, no přeházet ty škatule jinak :))

  29. tak ještě kousek tenhle odstavec"K Cikanum se chovame tak, jak se okoli chova/lo k nam (myslim hlavne to pracovne- vlastnicke). My uz mame svoji kulturni genocidku za sebou; pro Cigany tu navic neni zadny "prostor" objektivne, zde uz neni mozne tolerovat jinak smyslejici a hlavne nekolaborujici mensinu. Nikoliv z nejakych ideologickych duvodu, ale jednoduse jen proto, ze ona je "palivem" naseho zbytkoveho rustu.""pro Cigany tu navic neni zadny "prostor" objektivne, zde uz neni mozne tolerovat jinak smyslejici a hlavne nekolaborujici mensinu. Nikoliv z nejakych ideologickych duvodu, ale jednoduse jen proto, ze ona je "palivem" naseho zbytkoveho rustu."s první větou souhlasím, ale s tím co dál píšeš už ne – vůbec si nemyslím, že píšeš to stejný co já. To co dál píšeš, to je přece nesmysl. Když mi to vyjde, ještě něco přičiním.Jo a ten poslední fackovací odstavec mé [123] byla ironie, docela hořká. Teď začnu o Indovi, chodili jsme spolu učit, co s ním teď je nevím, já už tam nechodím, a byla u toho jedna moje známá, a ta se právě podivila, jak to, že má tolik dětí. On byl totiž celý rozradostěný a natěšený tím posledním, no a on na to řekl, že u nich to tak je "rodina, to je pro nás taková jistota" atd a že to tak vždycky bylo.No a jasně že je to třeba spíš tradice, a právě spíše vynucená, vždyť u nás dřív taky bylo zvykem mít hodně dětí, v chudých rodinách přece, a i právě takové podobné argumenty bývaly obvyklé.. Jestli je to pravda nebo z nouze vynucená ctnost ..holt další dítě přišlo, tak přece ho ti lidi nemohli utopit, ať byli jakkoli chudí, nebo třeba že je měli kvůli tomu že některé děti ani nepřežily, nebo umřely, to rozebírat nechci, ale vím, že to takhle přece bylo i ještě nedávno, nejen v dávných dobách. A taky vím, že o sourozence se vždycky jeden z nich staral, třeba moje babička z jedné strany a děda z té druhé. Babička zřejmě protože byla nejstarší holka, děda byl ze samých kluků, a ač nebyl nejstarší, tak to takhle dělal, musel dělat, byl z nich nějak nejvíc rozumný nebo teda životaschopný, taky to svým rodičům celý život neodpustil.. babička o tom tak moc nemluvila, skoro vůbec ne, ale vlastně jako taková druhá maminka fungovala pro svoje sourozence pořád, až do stáří. Vžycky se všichni sešli u ní, ona taky vařila vždycky jak pro regiment, kdykoli kdokoli i cizí mohl přijít, vždycky dostal něco k jídlu, jako by se s tím na něj zrovna čekalo. Zato děda o tom mluvil furt, přitom právě tohle ho do života vlastně vyzbrojilo, kdyby žil jinde, byl by to takový ten typický selfmademan, co by se dokázal vypracovat a vybudovat kdo ví co, byl to takovej vytrvalej a trpělivej buldozer, nesmírně houževnatý pracant, a pedant na kvalitní práci. Občas zvýšil hlas, ale jinak se dokonale ovládal. Ale i tak se vypracoval, no on dokázal vlastně skoro všechno, co si kdy zamanul, a to dokonce, aniž by se musel něčemu zpronevěřit. Byl to na jedné straně takový ideální typ, starostlivý, všude všechno vždycky přirozeně řídil, technicky mu to myslelo jako málokomu, vždycky si nějak poradil, něco vymyslel. No měl spoustu výborných vlastností, měla jsem ho ráda jako vnučka, ale žít bych s ním nemohla.. No právě totiž, byl to zrovna ten typ, co ví přesně, co je pro tebe dobré, a co bys měl správně dělat, abys v životě uspěl a měl dobrý život- věděl zkrátka, čemu a proč se máš věnovat, a co je zbytečné utrácení času, protože to tě přece neuživí. A přece se taky nebudeš věnovat věcem, které nikam nevedou. A on ví, že nikam nevedou. Nekouřil, nepil a i karty se s ním blbě hrály. Byl to takový sám sebe organizující se robot. Věděl o životě (tak jak ho chápal on) hodně, a o lidech kolem sebe úplně všechno. A hlavně vždycky věděl, co by měli správně dělat. Ale ve skutečnosti je nikdy nepoznal- do jejich světa nikdy nepronikl, nikdy mu neporozuměl. No vidíš, povídám tu o dědovi, když mám mluvit o Indovi.. ;)

  30. no nic, tak ještě zpátky k tomu Indovi,klidně mi mohl lhát, a dělat se "kulturně lepším". Mně to tak ale vůbec nepřišlo, jak to říkal, tak jsem věděla, že on sám tomu věří. Mně se to co říkal akorát docela líbilo, ne teda že by člověk musel plodit a rodit děti jako na běžicím pásu, to vůbec ne, ale to za tím má něco do sebe. Najednou ti totiž zase jednou dojde, že ten "náš svět" – nevím teď, zda teda naše "kultura" nebo spíš ten náš "dnešek dnešní" – no že to je cosi děsně prázdnýho, odtažitýho. Takovej mechanismus, povrchní a hloupý.. je nám odevšad vnucovaný. Nebo možná i my už jsme takoví? Prostě že tady toho tolik chybí.. ale my děláme jakože teda nic. To asi znamená, že se tomu přizpůsobujeme, ne? Nebo to něco chybí jen mě? No já nevím, ale já přece nejsem žádná pracovní síla. Já jsem člověk.Za tohoto stavu jsou nám dobří všichni nepřizpůsobiví, byť i profesionální. Něco bychom si od nich asi měli vzít, něco se od nich zase jaksi zpětně naučit, když to řeknu blbě. Spolenost orientovaná na výkon výsledky a rychlá řešení by mohla trochu spomalit a rozhlídnout se, kam to vlastně tak s klapkama na očích kluše. Tak by se to mohlo trochu začít měnit, totální nucenou převýchovou Romů přece ničemu nepomůžeme, nic se nezmění, jen se něco jakoby oddálí, no a taky samotný paternalismus nikam nevede- jen policajti a soudy nefungují dobře, i když fungují dobře :)) Šancí by bylo leda vzájemné připodobnění- skutečná asimilace. Asimilaci, aby nebyla skrytou eliminací nebo rovnou přímo bojem kdo s koho, tu si představuju tak, že každý vyjde na půl cesty vstříc – obrazně řečeno. Ideálně v podstatě na principu – já si beru od tebe -z "tvé kultury"- to, co nejvíc potřebuju- co mně chybí, a ty si bereš zase něco od mě – z "mé kultury" to, co zas chybí tobě- co ty potřebuješ. Vím, žádné přesné řešení to není, ale o to mi ted´ ani nejde. Já jen vím, že každá netolerantní a soudně-policajtsky nebo bitevně-válečná možnost tady už byla, a zatím vedla jen zas tam, kde lidi už předtím byli mockrát, a pak to všechno začlo zas nanovo.Koexistnce je třeba dobrá u soužití odlišných kultur, ale cikáni jsou tady doma, to je něco jinýho. Jak dlouho bychom mohli vedle sebe koexistovat? To přece děláme teď. Ale abychom si šli z pořád z cesty, na to už nemáme ten "prostor"- no na to už nejsou podmínky, a budou stále horší. no jo, nakonec píšu skoro to stejný co ty :))ale jinak

  31. Zaznamenano, precteno.Samozrejme souhlas, jen s tou asimilaci nevim…podle meho znamena asimilace bezvyhradne prijeti podpory nove kultury.Tou podporou myslim to, ze kazdemu by melo byt jedno, co asimilant :o) dela fakticky (soukrome), ale formalne (na verejnosti) by se novy (asimilujici se) clen mel zcela podvolit.Prakticky by mel jednou za cas zajit do divadla na kulturniho klasika a nemel by si na to navleci turban (a manzelka sari).Doma muze vzyvat Svami Vivekanendu, ale jednou za rok by mel byt videt v krestanskem kostele.V knihovne by mel mit vedle Krisnamurtiho i Capka a mel by byt schopen o nem kratce pohovorit, jak je dobrej :o)A to plati i o reci, doma klidne hindu, na verejnosti vzdy cesky; pokud chce sdelit neco svemu indickemu hovorovemu partnerovi, co nedokaze rici mimo matrstinu, mel by se s nim vzdalit do diskretni vzdalenosti. Neni mozne, aby treba ve vlaku mluvili dva "asimilujici" se cizinci neznamou reci, u turistu je to samozrejme jinak. Vysilani kulturnich signalu musi byt jednoznacne.Podle meho tedy asimilace neni vyjiti na pul cesty, to uz je multikulti. Ze strany vetsinove spolecnosti podle meho uplne staci kdyz mu da sanci se asimilovat a pomuze mu pri tom, chapat se da lecjaka nedostatecnost, ale snaha musi jasne vycnivat :o)

  32. Takže asi jako jsme se asimilovali za bolševika "do struktur" a doma na něj nadávali? Nosnej model :-)Myslim že ani to divadlo ani kostel už se tolik nevyžadujou, oděvní úzus je velmi tolerantní, tak v podstatě zbejvá jen ta řeč a ksicht, ale s tim se těžko bude něco dělat, protože majorita evidentně o nějaký toleranci moc neuvažuje. Nakonec nám asi zbyde něco jako ta čunkizace Vsetína, zaměřená na to, aby se občané erste a zweite klasse radši ani moc nepotkávali.

  33. S Misou byla rec o Indech, jonasi, ne o Romech, takze klid.Romove jsou tady doma, odnikud neprisli, ti se nemaji co asimilovat, nemaji kam a do ceho, jsou "nasi".

  34. Jo, hlavně klid. Už jsem se divil, že tady taky používáte konspirativní krycí název ;-)

  35. Vite nekdo o prave probihajicich celostatnich (landesweit= po cele zemi) nepokojich v Bulharsku, namirenych proti Romum?Na me to dneska vypadlo ze Spiegelu:http://www.spiegel.de…-73410.htmlresp.:Vychodoevropska zapomenuta obcanska valka(tragedie ve stredu Evropy):http://www.spiegel.de…tik/ausland/0,1518,788774,00.htmlresp.:Masove zatykani po stvanici na Romy:http://www.spiegel.de…920,00.html

  36. Kdyz toho jsou dva tydny plne noviny, tak to se neda nic delat.

  37. já už noviny nečtu, ale dneska jsem četla třeba tohle http://blisty.cz/art/60415.html a když si to člověk tak uvědomí, pak tahle ze Spieglu vůbec není přemrštěně "bulvární", jen o tom všem píše jinak "In Osteuropa herrscht ein moderner Bürgerkrieg. Die Regierungen von Tschechien bis Bulgarien spielen ihn seit Jahren herunter, die westliche Öffentlichkeit weiß wenig von ihm: Es ist ein Krieg gegen die Roma." – moderní občanská válka ve východní Evropě, hrají ji vlády od Česka až po Bulharsko, západní veřejnost o ní ví málo: je to válka proti Romům.viz ten saxův odkaz ze [140]

  38. A proč by ne? na Balkáně může dobře dojít k situaci, že "nepřizpůsobiví" donutí k asimilaci většinové obyvatelstvo…Bezprostřední spouštěcí příčina nynějších událostí ovšem ukazuje, jak dokonale se bulharští Romové přizpůsobili majoritní společnosti.

  39. a předtím, ve [134] jsem psala o Romech, saix, víš to moc dobře, ale pro soužití kultur by to mohlo platit taky, proč ne, neexistence úroku z islámského bankovnictví by byla pro "naše lidi" jistě přitažlivá.. když jsem si to tuhle o tom jejich bankovnictví četla, dávala jsem tehdy i odkaz, uvědomila jsem si, že jistě (nebo především?) i kvůli tomu máme obraz nepřítele tak vtištěn, byl nám vtištěn, no a taky jsem si vzpomněla na tu větu od Merkelové, že multikulturalismus už skončil. Ale proč tak najednou, že?

  40. "jak dokonale se bulharští Romové přizpůsobili majoritní společnosti."no to je to ono, oni (a nejen oni) se "nám" nebo teda té tzv. "bílé kultuře" přece už dávno přizpůsobili, ale po svém, "přijali" jen něco..

  41. Hm, Míšo, máte zvláštní dar vmáčknout se se svým komentářem těsně před mou glosu, v níž reaguji na předchozí. :-) Takže pro jistotu: moje [144] reagovala na saxovu [142].Na tom bulharsku je ovšem zajímavý jiný prvek: Dle českého tisku je to jakási vzpoura zbídačených davů proti zpupně ohavnému romskému zazobanci, či jak by řekli mnozí zdejší "lézeféristi" – je to závist luzy vůči úspěšnému romskému podnikateli. :-)Nějak se mi ovšem nechce věřit, že by kultura dotčené menšiny byla závislá na principu drobného či většího čórování – bez něhož by beznadějně zmizela z povrchu světa. Pěkné odpoledne.

  42. k té [135] ale ještě, no dyť jo, jak to tak popisuješ.. až po to slovo jednoznačně, tak takhle asi přece nějak asimilovaný je ten Ind.. (ovšem zcela dobrovolně) no tenkrát o tom vlastně vyprávěl česky, no jasně, že se těší domů na nové malé dítě vlastně říkal česky, a ta známá s ním pak taky mluvila česky, česky jsme se vlastně bavili jaksi "mimo školu" – "ve škole" tj. mezi angličtináři, českými i zahraničními včetně "native speakers" je nebo bývá zvykem angličtina, jestli je to oborová úchylka nevím, (znám to už z pozdního totáče, z fildy) ale "obecně" to vzniklo pak v našich "novodobých počátcích". Mnozí native speakers- teda ti první lidi, co přijeli sem k nám, z Ameriky hlavně, ti neuměli ani zbla česky, na hodinách mluvili jen anglicky, (fakt je, že to ani nebyli absolventi anglistik, ani to nebyli kantoři, o angličtině nevěděli vlastně skoro vůbec nic, uměli jí "jen" mluvit..) no a tak aby se s nima dalo domluvit a taky aby se tady zorientovali, mluvilo se s nimi anglicky. Byli to vždycky mladí kluci, a moc se jim tady líbilo, nechtěli se ani vracet zpátky, to dělali vlastně jen když z nějakých osobních důvodů museli. Ale to platilo nejen pro angličtinu, s německými nebo rakouskými mluvčími (vzácnými, těch bylo vždy málo!) se mluvilo -mluví taky německy. A nebere se to, a ani se nebralo, jako důkaz nějaké podřízenosti češtiny angličtině nebo němčině, jak by to mohlo někoho napadnout. Pro všechny cizince znamená možnost komunikace rodným jazykem na "cizí půdě" kousek "jejich domova" = kousek jich samých, něco "známého". A to platí i pro Čechy přece. A naopak, když se dotyčný chtěl zlepšovat v češtině, chtěl, aby se s ním všichni mluvili co nejvíc česky. Pamatuju jednoho Američana, to byl úplný fenomén, jazykový talent, za rok se tady naučil (nejvíc pak po hospodách se studenty :)) česky, fakt mluvil dobře, a pak se rozloučil, že jede zas do Maďarska.. teda on naše studenty učil anglicky, oni jeho česky, je ale fakt, že mnoha lidem tenhle způsob nevyhovoval, a taky mnoha lidem vlastně vůbec nevyhovuje ten typický způsob učení se angličtiny drilem, tj. nejlíp pořád dokola podobné věty s různými obměnami, až ti "to" vejde do krve. Míním ten způsob, kdy se neřekne jak se co tvoří a kdy se to vlastně používá – nejlepší je halt kombinace všeho. Jo ale víš čeho jsem si všimla, saxi? "Německé učebnice", míním psané německými autory, už závádějí jakoby anglický způsob učení se jazyku, nebo teda takhle, ač jsou psány v němčině, předpokládají jakoby už dopředu totální neznalost systému pádů a jejich smysl. A je tam taky spousta anglických slov. Tím mám na mysli to, že jakoby ztratily svůj předchozí typický punc, není tam jakoby žádný systém, nedává to žádný smysl, začneš se učit od začátku jako malé dítě, nejdřív dva pády, pak se skočí jinam, a až o pár dalších kapitol zjistíš, že existují další, přičmež existence toho jednoho zbylého ti zůstává zatím úplně utajena.. Dřív to bylo tak, že se lidem existence 4 pádů prozradila hned na začátku, a oni věděli, že se -zatím nebo zrovna- učí používat ten jeden z nich. No vím, že u nás každej ví, že němčina má 4 pády, ale jde mi o něco jinýho. A pozor, ty učebnice píšou renomované ústavy, Goethe Institut a tak. No poangličtili se jakoby. Jenže bohužel, co třeba pro angličtinu je jakoby přirozené, to je pro němčinu mor. Němčina je přece takový systematický jazyk, gramatika šlape jako hodinky, výjimky pak potvrzují pravidlo, a když pochopíš, jako to všechno dohromady funguje, nemůžeš mít problém. Jenže když se to začneš učit kdesi odspodu a zároveň ti chybí ten pohled shora, jsi jak dítě, co potřebuje neustále vedení. No ale ono to bude mít víc důvodů..- všechno je pěkně roztahané po mnoha dílech, každá studijní učebnice má taky svůj pracovní sešit, jednolivé díly jsou pěkně drahé, však bohužel.. stejně jako v angličtině i tady najednou zjistíš, že i když jsi utratil fůru peněz, a poctivě všechno zvládl, umíš říct jen něco, a o dotyčném jazyku víš naprostý prd, protože jsi furt jen kdesi v začátcích, a aby toho nebylo málo, v dalších dílech se ještě dozvíš, že to, co ses teda dosud naučil je ti k celkem ničemu, protže ono to tak sice je a platí to, ale jenom někdy, ne vždycky, přičemž teď teda pokud možno musíš zapomenout na to, co ses dosud naučil, a to právě proto, aby ses mohl naučit to něco jinýho. Pak se ovšem ještě budeš zase izolovaně učit zase něco úplně jinýho, a teprve až pak, v jednom z mnoha dalších dílů- pokud se k nim teda někdy prokoušeš- se máš teda zřejmě dovědět, jak to dát všechno dohromady. Teda byl to teď jakoby dlouhý výlet jinam, ale ono se to sem hodí všechno. A taky to píšu proto, že to možná vypadá, jako že nemám ráda systematičnost a třídění popisy a tak, ale to přece není pravda :)) Všechno je důležité, jen nesmí "to něco" převážit úplně, zkrátka mělo by to být v kombinaci i s tím "něčím jiným".

  43. mně to ani nepřišlo, XY, že byste v [144] reagoval jen na saxovu [142] – padlo to tam přece pěkně.. :)

  44. míním to vaše, že tam padlo pěkně.. v tom [147] dál máte recht, řečeno jinak.. v jiném(neromském) případě by to byla přece jasná závist lůzy vůči úspěšnému zazobanci.. a která se taky projevuje typickým "levicovým" sklonem.. násilí a řežba.. jak jinak, že?

Komentáře nejsou povoleny.