Je tohle už rasismus?

Za fanouška multikulti se nepovažuji, sociálně vyloučeným lokalitám se vyhýbám a před hlučnými skupinkami snědých mladíků se mám na pozoru, ale to, co se v poslední době děje – zatím naštěstí pouze ve verbální rovině – se mi ani trochu nelíbí.

Mám na mysli reakci diskusní veřejnosti na dvě zprávy z posledních dnů: smrt soudce Studničky a únos děvčátka v Ústí nad Labem. V obou případech měli lidé v diskusích (a nejenom v těch internetových, i v naší kanceláři jsme se o to slovem otřeli) od začátku jasno: soudce stihl spravedlivý trest za to, že odsoudil žháře z Vítkova, a děvčátka matka a) prodala, b) zabila a fingovaný únos to má zamaskovat; o tom, že někteří doufali ve variantu b), protože by znamenala, že dívka sama už další děti mít nebude, bych se raději ani nezmiňoval, kdyby to nebylo tak ilustrativní.

To už není obyčejný xenofobie, štítivost a tendence apartheidu, to už je ryzí odlidšťující nenávist na hranici genocidy, tohle už se jinak než rasismus nazvat nedá, bez ohledu na to, že v technickém slova smyslu o žádný rasismus nejde. Oba případy – Vítkov i Ústí – mají totiž společného jmenovatele: Romy.

Jakmile v kauze figuruje Rom, má spousta Čechů jasno v tom, kdo je pachatel, na čí straně je vina a kdo zaslouží potrestat. Urážky, posměšky, nenávist. Bez znalosti faktů a okolností, protože nic takového není potřeba. Rom je nejenom obvyklý podezřelý, Rom je žádoucí podezřelý.

Nechci tvrdit, že Romové jsou nevinné oběti a že s nimi nejsou problémy, ale podobná apriorní paušalizace mě vadí a děsí mě. Dnes jsou fackovacím panákem Romové, ale zítra jím může být kdokoliv, bezdomovci počínaje, přes staré a nemocné až k matkám samoživitelkám, blondýnám, komunistům (což může být kdokoliv nalevo od extrémní pravice), cyklistům nebo zaměstnancům bank.

Netuším, kde se ta nenávist bere, ale mám pocit, že jí valem přibývá. I kdyby to byl jen optický jev způsobený tím, že klesá ostražitost a nasazení cenzorů, pořád je to na pováženou.

Kde se to v těch lidech bere? A proč? Bylo to v nich vždy, nebo je to „jen“ způsob, kterým se snaží kompenzovat vlastní stres a frustraci?

Začátky mohou být nenápadné, ale ty konce…

Možná bych se nakonec měl ptát jinak, ne zda je tohle již rasismus, ale zda to je ještě rasismus, nebo už něco horšího? A nejenom kvůli obětem, ale především sami kvůli sobě. Ve společnosti rozežírané nenávistí se šťastně a svobodně nemůže žít nikomu.

P.S. Děvčátko se našlo, je živo a zdrávo, což jistě spoustu „dobrých Čechů“ zklame, a pan soudce si na onen svět zřejmě pomohl sám s dopomocí své smečky psů, což spoustu „dobrých Čechů“ jistě zklame také. Ale snad je zatím víc těch, kteří jsou za takové konce rádi.

Reklamy

33 comments

  1. Troi

    Ad: Kde se to v nich bere?
    Podle mě jde o kombinaci více faktorů. Je lidskou přirozeností hledat příčinu vlastní frustrace venku – hledat viníka za to jak se máme špatně. Navíc s rostoucí frustrací se posouvá hranice přijatelného chování. (Vlastně je to celé evolučně docela vhodné – kdo umírá hlady, nemůže si dovolit řešit odkud vezme jídlo.)
    V celém stavu vidím problém v tom, že Romové nejsou příčina aktuálního stavu společnosti, ale jen obětní beránci, kteří se svojí hlučností sami nabízejí k obětování, aby se odvedla pozornost. Samo chování lidí mi nepřijde jako problém, ale ukazatel vnitřní frustrace a strachu z budoucnosti.

    • Tribun

      V zásadě souhlasím, zejména s tím, že se jedná o ukazatel frustrace a strachu, to je podle mého velmi dobrý postřeh. A teď jde o to – a to je otázka hlavně na pány liberály – jak může být člověk, který žije ve strachu či úzkosti, vůbec svobodný?

  2. Brumla

    Kde se v přednacistickém německu vzala nenávist k židům ?
    Společnost je jiná než jedinec – jak řekl agent K ve filmu „muži v černém“…člověk je chytrej, ale lidi jsou hloupá zvířata.

    Myslím že zrovna včera dávali na čt2 dokumentární film „dopisy strýčku Hitlerovi“ – bylo to zajímavé nahlédnout do myšlenek němců té doby.

  3. Michal

    Máte pravdu Tribune,
    rozčiluje Vás přesně to, co mě. I mí inteligentní známí po přečtení noticky v tisku o loupežném přepadení prohodí něco ve smyslu – to byl určitě zase cikán.
    Štve mě to s ohledem na všechny slušné Romy, kterých není málo a kteří mají těžký život. Ale příčina tohoto stavu je zřejmá, pochopitelná a osobně jsem vznik současných protiromských nálad cca před 10 lety předpovídal (neříkám to proto abych se vytahoval).

    Někdy kolem 1995 se pod vlivem médií a tak zvaných humanitních intelektuálů přestalo o romském problému mluvit objektivně. Začaly se zatajovat statistické údaje o rozdílu mezi romským a neromským etnikem v kriminalitě, vzdělání, závislosti na drogách a sociálních dávkách. Ve společnosti se vzbudil dojem, že jsou to věci, o nichž se nesmí mluvit a vytvořil se dojem toho, že Romové jsou preferovanou menšinou.

    Nepřidala tomu ani některá soudní rozhodnutí; je správné, když bílí lidé zamýšlející upálit romskou dívku (nebo přinejmenším smíření s tím, že při jejich počínání může romská dívka uhořet) jsou odsouzeni k výjimečnému trestu. Ovšem zrcadlově obrácený krutý čin, spáchaný Romy na bílém dítěti je souzen 4x méně přísnějším trestem. Podobně trestné činy „propagace hnutí“; volání „s Romy do plynu“ apod. je ohodnoceno trestem vězení, volání „zabijeme Čechy“ apod. (dobře dokumentované někdejší konflikty na Litvínovském sídlišti Janov) je tolerováno. Jsem proti kriminalizaci slov obecně, ale různost přístupu je zřejmá.

    Opět, hit poslední doby, inkluzivní vzdělání bývalých žáků zvláštních škol vede konkrétní lidi do bezvýchodné situace. Sociální návyky velkého počtu romských dětí nejsou stejné, jako těch, které do běžné základní školy chodily dříve; a několik výrostků bez rodičovské autority dokáže efektivně paralyzovat celou školu a donutit slušné lidi (všech barev pleti) k odchodu. Kvůli jednomu lumpovi tmavé pleti je pak odsuzováno romské etnikum paušálně.

    Zkušenosti zkrátka Romům nepřejí. I já sám jsem byl ve svém životě 2x přepaden, v obou případech to byli lidé tmavé pleti a v jednom případě byl přivolanou policií útočník propuštěn coby známá firma a já pak vysvětloval další tři hodiny na služebně situaci nechápavému policistovi. Nechci v žádném případě zobecňovat svou zkušenost, ale stejné zážitky jako já má nejméně polovina mých známých, s nimiž jsme tohle téma probírali. Většinou šlo „jen“ o strkanice a facky.

    Řešení bude strašně těžké. Ale prvním krokem MUSÍ být projev ochoty k soužití ze strany neformálních „hlav“ romského etnika; přiznání toho, že je to především JEJICH problém.
    Druhým krokem musí být měření stejným metrem. Ve všem. V dávkách, v trestech, zkrátka „peníze vynaložené na bílého“ musí být stejné, jako „peníze vynaložené na černého“
    Přísně postihovat rasistické trestné činy bílých (i tmavých) ale i „nerasovou“ kriminalitu tmavých (i bílých) a nedělat mezi nimi rozdíl.
    Bojím se, že bez určité formy ostražité opatrnosti a přechodné izolace to nepůjde. Je mi strašně líto slušných Romů, kteří to „odnášejí“ a občas se je snažím „pozitivně diskriminovat“; ale jakmile to začne dělat společnost, vzbudí to rasistické a nenávistné nálady, jako nyní.

    Mimochodem, nejhůře se o „cikánech“ právě vyjadřují slušní Romové, jejichž nenávist k cikánským zlodějům je větší, než u neonacistů. Právem.

    • Tribun

      Jenže to je pořád ta dichotomie majorita vs. minorita. Mě spíše zajímá, jestli ta nenávist majority je nějak „racionální“, tj. je důsledkem empirické zkušenosti, nebo zda je důsledkem mýtu, čili zkušenosti cizí, zprostředkované a možná i vyfabulované? Ale hlavně, zda neexistuje potřeba nenávisti, která se na Cikánech jenom realizuje a kdyby jich nebylo, realizovala by se na někom jiném?

      • Michal

        Podle mých osobních a sdělených osobních zkušeností je racionální ve smyslu statistickém. Ono stačí navštívit věznici a podívat se na barvu pleti vězňů, dtto dětské domovy, výchovné ústavy…
        Ale samozřejmě negativní zkušenost by se neměla stát předsudkem.

      • astream

        Já s Michalem vcelku souhlasím.

        Jinak na nějakou politickou korektnost si moc nepotrpím, cikány se snažím ani neomlouvat a ani naopak, dokonce tvrdošíjně používám výraz cikáni – Cikáni, protože nechápu, proč by se podle jedné dílčí skupiny mělo všem cikánům říkát Romové – jen proto, že to bylo v usnesení nějakého cikánského světového konmgresu.
        Etnikum je toho druhu, že to chce osvícené monarchy, vajdy s obecným respektem – tzv. romské organizace, to většinou selhalo – forma se má používat taková, která nese výsledky a plody …

        Ale přesně jak píše Tribun se ve mně vzmáhá až zuřivý vztek vůči týpkům, u kterých je nenávist naprosto iracionální, nic nechtějí slyšet, jakoukoli zprávu a informaci si přetlumočí, obrátí, upraví, vyloží, interpretují a přesměrují, aby z ní Cikán vyšel jako ten špatný vždy a za všech okolností – je to pomalu jako když máte brýle určité barvy, tak ten svět vidíte celý v té barvě „zabarvený“

    • Anonymní

      A paušalizace. To vaše „je správné, když bílí lidé zamýšlející upálit romskou dívku (nebo přinejmenším smíření s tím, že při jejich počínání může romská dívka uhořet) jsou odsouzeni k výjimečnému trestu. Ovšem zrcadlově obrácený krutý čin, spáchaný Romy na bílém dítěti je souzen 4x méně přísnějším trestem.“ jaksi nebere v potaz, že ten první čin byl proveden plnoletými pachateli ve spolčení, s dostatečnym iq i zázemim, aby si byli vědomi co dělají (a dělají to právě proto), zatímco druhý případ spíš okamžitého afektu jakéhosi retardovaného sotva-zletilce. Pak se samozřejmě paušalizuje bezvadně, a nemusíme se ani zabývat srovnávánim kdejakýho odcizenýho kabelu s výkony Koženého či arbitráží za Novu.

      • Michal

        A tohle je přesně to, co štve „slušné bílé“ i „slušné Romy“. Jakmile je někdo Rom, hledají se důvody v jeho sociálním zázemí, mentální retardaci, apod., zatímco bílý to dostane „sežrat“ – v případě zmíněného útoku poprávu.
        Když se ještě směly zveřejňovat mezietnické statistiky, průměrné IQ bílých Čechů bylo kolem 102, průměrné IQ romských Čechů bylo 80.
        Oběti je úplně jedno, kdo mu nůž do břicha bodl, nehledě k tomu, že resocializace útočníků z Vítkova, pro něž to byl první až druhý trestný čin, bude jednodušší, než onoho kriminálníka z Krupky.

        • jonáš

          Aha, zatimco u „bílých“ se k zázemí a schopnostem nepřihlíží?
          Přečtěte si někdy aspoň zdůvodnění prezidentských milostí .. samý humanitární důvody.

    • Anonymní

      Ještě jedna kostka do stavebnice ..
      „Já ale mám za to, že majoritní společnosti vadí, že se aplikuje „dvojí metr“. Že Rom za něco dostane podmínku a jiný nepodmíněný trest.
      To je takový, řekla bych, folklór. Není to ničím podložené a nevím, kam na to lidi chodí. Mám spíš opačné zkušenosti. Jakmile se ve spise objeví romské jméno, tak se nikdo s nikým nebaví, nepáře, ten člověk jde natvrdo sedět za věci, za které se normálně chodí na podmínku.“
      Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/macetovy-utok-novy-bor-074-/domaci.aspx?c=A120702_143731_domaci_zep

      • Michal

        Říká obhájkyně v běžícím „romském“ případu, která je zaujatá a snaží se pro své klienty získat mediální přízeň. Logicky a pochopitelně.

        • jonáš

          Mně by nezajímaly ani tak vaše majoritní dojmy, jako spíš nějaká statistika, která by tvrzení paní Kláry vyvrátila či naopak potvrdila. Ne nějakej mediální humbuk na základě ojedinělých vrcholků náhodně vynořenýho ledovce.
          Ale obecně mam tendenci s ní souhlasit, protože celkovym přístupem orgánů tohoto státu je „s malejma a chudejma se moc nemazat“ a 99,9% romů jednoznačně spadá do týhle kategorie.

    • jonáš

      „Já ale mám za to, že majoritní společnosti vadí, že se aplikuje „dvojí metr“. Že Rom za něco dostane podmínku a jiný nepodmíněný trest.
      To je takový, řekla bych, folklór. Není to ničím podložené a nevím, kam na to lidi chodí. Mám spíš opačné zkušenosti. Jakmile se ve spise objeví romské jméno, tak se nikdo s nikým nebaví, nepáře, ten člověk jde natvrdo sedět za věci, za které se normálně chodí na podmínku.“

      Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/macetovy-utok-novy-bor-074-/domaci.aspx?c=A120702_143731_domaci_zep

  4. Kamil Mudra

    No, ona to ta média také nemají jednoduché. Zatímco Rom si může vybrat zda chce být současně Romem i Čechem a nebo jenom Čechem, bílý Čech na výběr nemá. A tak Rom, který se ke svému romství nehlásí (což nemá na čele napsáno), může klidně zažalovat noviny které ho za Roma označí, protože jako Rom vypadá.
    Občas mívám problém jak vést slušnou debatu s Romem který je současně Čechem, přijde li řeč na kolizní témata, protože mi nějak „nejdou přes pysky“ věty typu: „Vy Romové to vidíte tak a my Češi jinak.“ když vím že oslovuji Čecha a on ví že Čechem je.
    Osobně mám s Romy zkušenosti dobré i špatné asi tak půl na půl. Možná proto že jsem svého času chodil s romskou dívkou a tak se k nim přece jen dostal blíž než kdybych s nimi pouze sdílel ulici nebo pracoviště.
    Jedno ale vím jistě: hovořit o nich jako o nepřizpůsobivých je úplně postavené na hlavu, protože právě rychlá přizpůsobivost je pro ně charakteristická. Měl jsem to možnost pozorovat v zaměstnání, na vojně i v běžném životě rodin, které jsem svého času navštěvoval. Je tak rychlá až se z toho člověku točí hlava. Včerejší kamarád je dnes nepřítel a obráceně. Kluk který vám odpoledne mával málem nožem před nosem vás večer drží kolem ramen a po pátém pivu vykřikuje že by za vás položil život. Plynule a takřka nepostřehnutelně mění roli pracanta a flákače podle okolností, člověk se vůbec nemůže spolehnout na to co říkají protože jsou schopni „změnit názor“ během jedné hodiny a „zapomenout“ co slíbí v ještě kratší době.
    Jsou natolik jiní že si ani nedovedu představit že by dokázali přijmout stejná pravidla s námi bílými jinak než pod tlakem. Tím tlakem může samozřejmě být i potřeba (z jejich strany) nekonfliktního soužití a v takovém případě dojde i na ochotu alespoň ta nejnutnější společná pravidla dodržovat. Nesmí ovšem být v početní převaze protože pak velmi rychle nastolí ta svá, po většině pro nás nevhodná.
    Nemohu si pomoci ale jsem přesvědčen že zatím si s nimi dokázal nejlépe poradit bývalý režim. Stát je sice na oko protěžoval ale na druhou stranu nechával „bílé party“ aby si své Romy a Romky „ukáznily“ což se právě díky té vrozené přizpůsobivosti většinou dařilo. Samozřejmě že jen většinou a nikoli vždy. Ale na ty více křiklavé případy si tehdejší režim dokázal i „zadupat“ aniž by naslouchal nějakým výkřikům o diskriminaci.

    Předem se omlouvám pro případ že by někdo na tento můj příspěvek reagoval – až do neděle budu mimo internet.

    • Tribun

      Jinými slovy situace je komplexní a dynamická ;-) S tím, že jisté sociální vrstvy (že jde většinou o Romy je dáno do značné míry historicky), které jsou běžně označovány jako „nepřizpůsobivé“, jsou naopak velmi přizpůsobivé ovšem nelze než souhlasit. Myslím si ovšem, že je do jisté míry dáno ztrátou životní perspektivy. A taková ztráta je především důsledkem vnějších faktorů, než jakési svobodné volby.

  5. Kamil Mudra

    PS
    „bílými partami“ myslím party na pracovištích – nikoli nějaký skrytý „ku-klux-klan“ :-)

  6. Witch

    Tribune, narazil jste na věc, která mne děsí podobně, jako Vás. Já sice tuším, že to je způsobeno také nedbalostí a flákárnou politiků, kteří pilně studovali, jak co odklonit, případně lidem zavřít huby už od počátku 90.let. Jenže zároveň vidím, jak se v podstatě plní jen jakési „nadpisy“ témat. Udělá se nějaký program, odškrtne v kolonce, třeba „Romové“ a nazdar. Skončí program, vymyslí se jiný. Nekoncepčně, bez navazování, bez podpory. Nedávno mne ohromilo, že v KV kraji spustili milionový projekt na podporu duševně nemocným. Což bylo vydupáno potřebou zdola, remcáním lidí z terénu. Úžasnou aktivitou, za niž nikoho hanba nefackuje, byl provoz Linky důvěry NA DVA MĚSÍCE. Kapacitou naprosto nestačila, byla hned přetížená, akce skončila – a nějak se neví, co s tím. Tak je to všude a s lecčím.
    Konkrétně mediální masáže líbivým zaměřením na zdůrazňování Romů pozoruji už celé roky. Pokud to někdo srovnává s nenávistí k Židům v Německu (v diskuzi), musím trochu oponovat. Tam se na to šlo i „vědecky“ celá desetiletí před nástupem Hitlera. Ano, pomohla mu krize a vhodný terč k označení viníka. Šlo hodně o peníze(bohaté rodiny), závist a podobně. Dnes jde spíše o živení strachu a maskování neschopnosti systému.
    Patřím k těm, kdo tvrdí, že tu máme od samého počátku i zákonné nástroje, pouze je musíme využívat a také umožnit lidem v systému striktně stát na svém. Nemylte se, i za socíku stačilo správně ječet o lidských právech a dostalo se výhod. Systém musel současně držet hubu a krok, jestliže během normalizace nedobrovolně převezl tisíce lidí ze Slovenska.
    Pokud měly úřednice na sociálním odboru za zády šéfa, který na řvoucí nespokojence přivolal policii, byly k dostání jen dávky, na které jakžtakž nárok byl a ještě byli poté dotyční uctivost sama. Pokud měla terénní pracovnice silného šéfa, kontrolovala rodiny a ještě se jí dostávalo hlášek o nedostatcích jinde.
    Všichni máme stejná práva, stejné povinnosti. Pokud někdo multikulti poukazuje na odlišnosti v mentalitě (jako že jsou Romové velké děti), tak právě tím jim ubližuje. Jak známo, právě děti potřebují stálé a jasné meze, které se pořád snaží posouvat – což je v jejich přirozenosti. Kdo ve výchově couvne k tomu, že to nějak dopadne a nechce si ničit nervy, nesmí se divit, když potomek přeroste přes hlavu. Tady je to opravdu podobné. Včerejší pohodlnost nás dohnala. Takže ne Romové, ale my jsme pružným a přátelským prostředím způsobili sami sobě rasismus. Stačilo držet meze, dbát na zápis o každé krádeži, řešit výtržnictví, tlačit na docházku dětí do školy a k lékaři, na práci s rodinou. Víte, že už kolem r. 200 sami romští předáci nechtěli výherní automaty kvůli své mládeži? Komu se hodily, že to muselo zůstat tak? Nechci dvakrát sahat LIDOVECKÉMU představiteli na zoubek, ale zlé (a informované )huby tvrdí, že hazard podržel právě on…
    Nám to nepřijde, ale oni sami jsou z moderního světa občas hodně vykořenění. Tlačíme je k tomu, aby pouze užívali a fungování nechápou. Stačí chybět ve škole a vždycky vám už odkývou řeč o hodinách, třeba mít ruce jako za deset dvě na volantu. Odkouknou to, zbytek nechápou, protože rozeznají jen čas digitální. Obálek s pruhy se panicky bojí, strkají je někam, aby je neviděli – a leccos prošvihnou dřív, než najdou někoho dost odolného, aby se nebál a věc s nimi probral. Bohatstvím je třeba plazmová tv v každém koutě. Místo použití (pouštění jako křoví nepočítám) pouhý znak. Jakékoliv cinkátko a pozlátko. Samo zlato je magickou záležitostí a rezervou pro špatné dny, což platí i o ozdobách žen, musí být stavěno na odiv jako amulet a přitom čištěno sluncem. Naopak když někdo poradí jinak, zbaví se Romové čehokoliv. Třeba zlata z Egypta, když se v rodině objevila nemoc a dodatečně se zjistilo, že v té zemi zemřel jakýsi princ – všechno, za desetitisíce, šlo do popelnice…
    Důležité jsou tedy jasná pravidla, návaznost programů, politická podpora. Romové sami chtějí žít líp, jenže nevědí, jak na to. Jak přejít od vegetování k rovnoprávnému soužití. Jsou ochotni o tom mluvit, můžeme detaily vyjednávat, dohadovat. Předvést jim „svou“ stranu.Jako nedávné umožnění přístupu romských aktivistů do škol(nákuky na vyučování), do řad městské policie…

  7. Borg

    Tribun:Mě spíše zajímá, jestli ta nenávist majority je nějak “racionální”, tj. je důsledkem empirické zkušenosti, nebo zda je důsledkem mýtu, čili zkušenosti cizí, zprostředkované a možná i vyfabulované?

    Souhlasím s příspěvky Troie nebo Michala.Není vše černobílé.Ale Tribun žádal empirickou zkušenost.Před cca 1 měsícem jsem projížděl na kole jednu tzv. vyloučenou lokalitu.Několik výrostků sedících na chodníku na mně volalo svým typicky nezaměnitelným přízvukem, který se bohužel nedá vyjádřit písemě:pane, dejte nám to kolo.Předevčírem jsem projížděl městským parkem a opět podobné volání, tentokrát měkčí kalibr:pane, pučte nám to kolo.Můžete říci, že to je banální záležitost, téměř nicotná, nic se nestalo.Ale za prvé:jak mohu vědět, pokud budu projíždět stejnou trasu za tmy, jestli zůstane jen u slov?A za druhé:dotaz zněl, jestli je nenávist racionální na základě zkušenosti.Jezdím na kole přes 40 let, ale nikdy se mi nestalo, že bych tyto nepatřičné poznámky slyšel od většinové populace (a že tu potkávám samozřejmě asi 100 x častěji)nebo od jiných minorit.A tak by se dalo pokračovat dále a dále.Takže dle mého soudu jde o konkrétní zkušenosti, nikoli o mýty.

    • jonáš

      Jen jestli vono to nebude tim, že většinová populace obvykle (řekněme, z 90%) má vesměs dost prostředků, aby si to kolo (či svým dětem kolo) mohla bez větších problémů koupit.
      Počkejte pár let, třeba po vás budou chtít i boty nebo kalhoty.

      • michal

        Možná ano. Každopádně z vámi naznačené šlamastiky vedou dvě cesty.

        1) nadále zloděje (bílé i černé) živit, aby \“nemuseli\“ krást, přičemž se budou množit a jejich nároky porostou. Tohle děláme posledních minimálně 30 let.

        2) zlodějinu (bílou i černou) trestat, např. systémem třikrát a dost, povolit obranu svého majetku i se zbraní v ruce a pokusit se zloděje odstrašit, popřípadě eliminovat prostorově či fyzicky.

        Která cesta je lepší?

        • Tribun

          Ad 1. Kdyby měli práci, nemusel by je někdo živit. Nejlepší sociální dávky jsou mzda. Živit by pak bylo třeba jen staré a nemocné, a těm byste to snad nezáviděl.

          Ad 2. A skončíme jako v USA s jejich vězeňským průmyslem, kde je ve věznicích největší procento populace na světě. Nehledě k tomu, že bod 2 je v rozporu s bodem 1, protože ty vězně také musíme ve věznicích živit (pokud z nich nechceme nadělat otroky). A s těmi zbraněmi bych byl ještě více opatrný, když vidím, jakou chuť na někoho si vystřelit někteří „slušní“ lidé mají. Bránit majetek se zbraní v ruce smrdí povyšováním vlastnictví nad právo na život. Aby nedošlo k mýlce, mluvím o majetku, nikoliv o loupeži či porušování domovní svobody. Volné držení zbraní jde ruku v ruce s kulturou násilí.

          • jonáš

            Klíčovej slogan: „těm byste to snad nezáviděl“.
            Závidět někomu, že žije na životnim minimu, může skutečně jen mladej, zdravej a pravicově liberální komsomolec. Ale že jich mezi náma je, co?
            A vězeňskej průmysl je samozřejmě další meta, hned po privátnim zdravotnim pojištění, tam se taky točej pěkný prachy, který se daj pravicově liberálně z eráru snadno vyrazit. A ovečky ani nebudou reptat, když je to obětavá práce pro jejich bezpečnost. Jen aby nezačly těm sockám za chvíli závidět i tu sociální jistotu lapáku ;-)

          • michal

            Ad 1 – nejde o závist, to je projev emoce. Objektivně konstatuji, že živením (a „vytvořit“ pro ně pracovní místa asi taky bude něco stát) jejich počet a nároky porostou.

            Ad 2 – Vězení lze pojmout jako ziskovou firmu a nadělat z kriminálníků otroky není nic, čeho bych se bál. Dokud bude právo zloděje na život stát výše, než právo na obranu majetku, do té doby bude mnoho zlodějů. Je-li prioritou společnosti klidný život slušných lidí, pak se musí bránit. Je-li prioritou společnosti podpora parazitů a shovívavost ke kriminálníkům, pak zdegeneruje.

  8. michal

    mimochodem, Tribune (nebo kdokoliv jiný), vy víte všechno :-), nemohl byste někde zjistit, kolik % kriminality mají na svědomí lidé s více než třemi záznamy v trestním rejstříku a o kolik by se tak snížilo riziko být obětí trestného činu, pokud by tito lidé dožili v kamenolomu?

    Onehdy to navrhovali lidovci, pamatuji-li se dobře…

      • Tribun

        Nevím, jestli nejvíc, ale rozhodně s největšími celospolečenskými dopady, mezi nimiž nikoliv nejmenší je totální rozvrat společnosti a „blbá nálada“. A myslím, že bychom mohli i přímo jmenovat, každopádně jsou to především ti, kteří sami sebe označují za slušné a zodpovědné.

        • michal

          Nevím, jak žijete Vy ve Vaší slonovinové věži, ale mnohem více se mě dotýká přepadení mě blízké osoby, než anonymní Vondra. O oné blízké osobě nemluvě.

          • che

            To je asi tím, že nám není co ukrást, ale peníze rozkradené věrchuškou nám citelně chybí, třeba ve zdravotní péči nebo s reálně klesajícími důchody. Na rozdíl od jiných co chodí po ulici s taškami nacpanými melouny.

  9. jonáš

    No „klidný život slušných lidí“ byla, co pamatuju, taky deviza těch minulých bolševiků. Proto taky se všema rozvratníkama od plastiků po chartisty neváhali řádně (a ziskově) zatočit. Mámo táto, volte naši šťastnou budoucnost ;-)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s