TGM o železnici

Moderní železnice vychovaly národy snad stejně jako školy. Ta exaktnost působí na lidi. To je ohromný pokrok, když se lidi naučí čas měřit. Čas jsou peníze. Přestává pohodlí. Kde jsou železnice, lid daleko přesněji myslí.

Advertisements

8 comments

  1. hans

    Hm, něco na tom bude. navíc kromě jezdícího lidu i mnoho lidí prošlo zaměstnáním na železnici: v uniformované polovojensky organizované firmě. To v 19. století muselo mít na národy dosud samostatně myslících a jednajících lidí (rolníků) hluboký vliv.

  2. embeso

    To je vyborna uvaha, ackoliv ne prilis humanitni, jak by se dalo od Masaryka cekat.
    Masaryk je zjevne nedoceneny myslite, skoda, ze z nej udelali „taticka“… :o)

    • hans

      Ve srovnání s obrazivou, televizně-klipovitou současností je má každá kultura vyjadřující se psaným slovem výhodu strukturovanějšího a racionálnějšího myšlení, takže logicky nedoceněných budou celé zástupy.

      • embeso

        To je svata pravda…otazka je, jestli jsme nejakeho doceneni jeste schopni, anebo zda- li jsme diky obrazivosti jiz ztratili schopnosti dojit urcite hloubky.

        Obrazivost predklada jiz hotove obrazy a mozek tak nemusi vytvaret sve. Kdyz ctete vetu „cervene auto jelo z kopce“, pak si kazdy vybavi svuj kopec a sve auto a tyhle rozdilne obrazy se pak musi nejak porovnat (dojit shody) v psanem/ mluvenem slovu. Televize/ film/ internet vam ten obraz rovnou nabidne jako hotovy a pro vsechny uniformni.

        To vede ke ztrate abstraktniho mysleni a nas jazyk (volba slov a jejich spojeni) chradne a stava se „konkretnim“…tim se ochuzujeme o jednu velkou kapitolu schopnosti naseho mozku a tim i chapani naseho sveta. A nejde se tomu branit, protoze clovek je zivocich a jako takovy funguje i na zaklade reflexu, ktere nepodlehaji volni kontrole.
        Je to hnus, velebnosti :o)

        • Tribun

          Nejsem si jistý, že obraz je tak definitivní, jak tvrdíte. I když dva uvidí červené auto jedoucí z kopce, jeden v něm uvidí blázna, druhý sportovce a třetí mnicha tlačícího do kopce dvoukolák. Že se můžeme shodnout na objektivní realitě, pokud ji vidíme, je iluze. Každý ji interpretujeme jinak, stejně jako psaný text.

          • embecko

            Ja ovsem nemluvim o objektivni realite, pokud vubec nejaka existuje, tribune, nybrz o tom, ze musime dojit obrazneho kompromisu a vytvorit novy, spolecny obraz s ohledem na toho druheho…abychom se o tom autu mohli bavit (pokud tedy chceme, samozrejme :o)
            Hra s vlastnimi obrazy je velmi pracna, na rozdil od prefabrikovanych a spolecne videnych.

            Obrazne funguje reklama: predlozi vam obraz a jelikoz je vase percepce z 80% opticka, obraz uz nemuzet zapomenout, resp. nemuzete zabranit tomu, abyste ho nevidel.
            To s psanym/ mluvenym textem udelat jde, tam mate mnoho nastoju, jak ho zmutovat tak, abyste ho neprijal (rika ocovidnou blbost, autorita AB rika neco jineho, mlvcimu primarne neduveruji atd.) a nasledne to odlozit stranou. To s „Mattoni uz neni!“ udelat nemuzete, sice to lze nejak zastrcit stranou, ale obraz cisnika s bublajici Mattonkou tam zustane. Takhle funguje cela moderni reklama, vytvori vam v mozku fotoprint a to uplne staci.

            Pak je tady samozrejme to, ze vidime neobvykle mnozstvi obrazu a proto je jednodussi odstoupit od jejich vlastni tvorby a v pripade potreby nejakeho obrazu sahnout do „katalogu“ jiz obrazu videnych, ktery mate uz v mozku…tak je pravdepodobnost shod s druhym clovekem take vysoka a stoupa s moznosti, ze uz on videl bud to same, ci podobne.
            Tedy prace se neodehrava na vlastnim abstraktnim poli, ale v resersich na jiz videneho- ze spisovatelu se stavaji knihovnici :o)

            • embecko

              Konecne je dokazano, ze deti, ktere travi vice casu na pocitaci, jsou schopny mene volne tvorby a jejich produktem jsou spise kolaze. Naopak deti s mene casu u pocitace maji problemy s vrstevniky, protoze jim chybi prave ony stycne obrazy, jejich svet je jakoby cizi a dochazi k zaverum, ktere jsou odmitany, nebot „nejsou znamy“ :o)

              Osobne jsem udelal velikou zkusenost s temi prateli, kteri odesli na FB anebo Twitter…a sice tu, ze s nimi ma konverzace upada, protoze mi „prestavaji rozumet“ :o)
              Udelal jsem si ten zaver, ze kratke tweety lze prehlednout jednim pohledem a vyrobit z nich obraz; zde se pisemne sdeleni pretvari v urcity obrazny kod, kteremu rozumi zas jenom ti, kteri jej pouzivaji, pismena a slova uz nehraji takovou roli samu o sobe, ale jejich specificke shluky uz ano.

              Zde na mem konkretnim prikladu z minuleho tydne:
              Napsal jsem do emailu: „Za prve republiky bylo v restauraci spatne jidlo a i pivo.“
              Odpoved:“Nemohu soudit, ale pivo ano, to bylo horsi.“

              Takze jako prve prislo odmitnuti neznameho obrazu „spatna strava v prvorepublikove hospode“ cestou „nemohu soudit“ a nasledovala zcela nelogicke prolomeni (zrejme pocit viny za odmitnuti :o) smerem k ochote pokracovat „ale pivo ano“.
              Hned jsem si rekl, co ze ten clovek jako chce…a vyslo mi, ze mu jde o ping-pong s jiz znamymi obrazy a o nejake „vyzkumy“ nema zadny zajem.

              Takze cista kolaz…a kdo zna Briona Gysina, pak i „metoda strihu“.
              No, nic proti tomu, jen by to nemelo byt cilem, ale prostredkem.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s