Za bezradného přihlížení pozůstalých horníků a státních úředníků pomalu dodýchává OKD, kdysi pyšné průmyslové srdce republiky a jeden ze symbolů specificky české formy kulturní revoluce zvané privatizace.
Nelze tvrdit, že kdyby OKD zůstala státní, byla by problémů ušetřena, před změnami v ekonomice, energetice i průmyslu by asi nebylo úniku ani tak a jiný vlastník by sám o sobě poptávku po uhlí vykouzlil jen těžko, lze ale spekulovat, že se státním či veřejným vlastníkem by pád nemusel být tak prudký a definitivní a firma i společnost by měli čas počkat, jak se situace vyvine, protože jednou uzavřené šachty už nikdo neotevře a kdo ví, nebudou-li se ještě v budoucnu hodit? Už jenom proto, že by ve firmě zůstaly zdroje, které soukromý vlastník ze své firmy vyvedl.
První poučení z privatizačního vývoje v OKD – a nejenom tam, ale osud této firmy prostě nelze tak snadno ignorovat – zní, že soukromý vlastník firmu nezachránil a jako lepší, než ten státní, se v žádném případě neukázal. V čem je soukromý vlastník nepochybně efektivnější, to je těžba renty, což jak se ovšem ukazuje, není nic, z čeho by stát a společnost měly užitek.
S tím úzce souvisí poučení druhé: cílem soukromého vlastníka nikdy nebylo těžit uhlí nebo zaměstnávat horníky a přispívat tak k prosperitě a sociální stabilitě regionu, ale právě těžit rentu. A když rentu vytěžil, tak hodil teď už vysátou firmu zpět na krk státu a stát, zatímco prodávat nemusel, ji teď zpátky vzít musí. Respektive firmu jako takovou nikoliv, ale náklady spojené s jejím krachem ano, těm utéct nemůže, ať již budou v jakékoliv podobě, od přímé sanace firmy po zvýšené důchody, podpory v nezaměstnanosti, propad lokální ekonomiky, zvýšenou kriminalitu či v neposlední řadě kolaps významné produkční infrastruktury.
Poučení třetí tak bude znít velmi povědomě: zisky privatizoval lze, ale ztráty nikoliv, ty nakonec vždy zůstanou socializované. To je ovšem něco, co nomádský kapitál netrápí, ba právě naopak je to něco, na co spoléhá.
Nebylo by těžké zformulovat řadu dalších poučení, například o tom, že rozhodování založené na monokriteriálních a redukcionistických proměnných typu HDP či EBITDA je krátkozraké a v konečném důsledku škodlivé, nebo tom, že klišé o prokapávání bohatství směrem dolů je právě jen klišé, které nemá s realitou nic společného, stejně jako klišé o dobrém soukromém vlastníku, o kterém již byla řeč.
Je tu ale ještě jedno poučení: veškerá poučení jsou na nic. Žádná z těchto zkušeností s kapitálem není nová, tento vývoj se dal na základě minulých zkušenosti velmi dobře předvídat, jenže víra opět jednou zvítězila nad rozumem a tak draze a krvavě nabyté zkušenosti našich předků se spekulanty, uhlobarony a kapitalisty přišly vniveč a my jsme si draze pořídili svoje vlastní, úplně stejné, jenom nové.
Zaplatili jsme si kurz praktického kapitalismu pro každého, ale byly to, obávám se, vyhozené peníze, protože když jde o kapitalismus, máme raději pohádky, než dokumenty.
Tribun 
Otázka zní, jestli někde v Evropě hlubinná těžba uhlí nedodýchává.
Polská Kompania Weglowa, jediný zbývající těžní gigant, se už léta potácí na okraji bankrotu, letos tam státní firmy i stát sám nalijí spoustu miliard, aby byl konec oddálen, ale jak dlouho potrvá, než zas budou zoufalí polští horníci blokovat ruské vlaky s uhlím?
Kdybyste četla pozorně, co jsem napsal, tak byste pochopila, že takhle otázka opravdu nezní.
Všimněte si, že na vaše otázky někdy ze zdvořilosti neodpovídám.
Takhle se k Vám diskutéři jen pohrnou, když se budete takhle chovat i nadále.
A proč myslíte, že stojím o zástupy lidí, co se se mnou chtějí hádat a pletou si tento blog s Máte slovo?
… aby si někdo přečetl, co jste chtěl říct?
Tohle je internet, s tím nic nenaděláme.
Tak já nevím, proč Tribun píše blog. Vím jen, že mi díky němu připadá lepší internetová scéna i svět. Zoufalci a žvanilové, hledající štěstí v neustálých sporech, na tom nic nezmění.
Zatímco vám podrbe ego Janika, mému egu musí stačit, když se mi podaří napsat srozumitelný text bez překlepů
Narážíte snad na něco konkrétního v tom mém?
Žádný skrytý význam nehledejte. Co do vlády nad klávesnicí jste na tom nesrovnatelně lépe než já. Mé ego dostává pěkně zabrat.
V tom případě to chápu tak, že tentokrát jsem to zvládl bez překlepů.
Spíš jde o to, komu ti horníci z krachujích dolů ukradeni nejsou.
My už jsme přece jednou poučeni byli:-), ale když jsme do ústraní zahnali ty, kteří nám to celou dobu takhle vysvětlovali, tak už je pozdě honit bycha. Jo, nějak jsme doufali, že ti noví co přijdou, budou vzdělaní, moudří, a tak nějak podobně. Ale znovu se poučit, jak by to šlo? Když jsme se navázali na ten svět, který mění podmínky na mnohem větší vzdálenosti, než si dokážeme představit.
Vždyť jenom taková drobnost – jistá vývozní společnost uhlí na svém grafu ukazuje padající cenu uhlí, od června 15 do března 16 strmě dolů. Od května, od prohlášení insolvence, nový nárůst…náhoda? Nebo domluvené snížení ceny, aby firma měla čím omluvit svůj rychlý odchod? http://www.cyrrus.cz/zpravodajstvi/grafy/nxa
Jak se k tomu chcete postavit, jak se poučit. Pokud existují tyhle domluvy, ani stát jako vlastník by to neměl jednoduché.
Stát by to neměl jednoduché, pokud by chtěl být jen další uhlobaron, po stát lze ale přece požadovat i jiné funkce.
Je pravda, že kdyby vlastnil stát doly by mi vůbec nevadilo. Byla by to krásná ilustrace toho, že když trhy řeknou své NE – jsou dvě možnosti
1) Platit dál lidi za bezpředmětnou práci (jako za socialismu, kdy se chodilo do zaměstnání, nikoli do práce)
2) Propustit, rekvalifikovat, zapojit do procesu co nejdříve, vybaveni s patřičnou odchodovou rentou na překlenovací období (1rok)
Nevidím proč by se český horník ovládající (teda aspoň doufám!) český jazyk, vlastnící husákovo 3+1 a mající veškeré sociální zajištění,neměl být schopen rekvalifikovat a najít si práci, když po uprchlících co nic nemají, neznají jazyk, nemají žádné sociální kontakty (pro shánění zaměstnání stejně důležité jako kvalitně zpracované CV) toto chceme přesně v rozmezí 1 roku.
S tou češtinou to na ostravsku „nebuďe, kura, take žhave. Ostravaci mluvja kratce a přimo, bo taci su aji luďa, keři tam meškaju“. Ale vážně : vždyť ty byty dostal skoro zadarmo Bakala, dnes jsou ani nevím čí. Ale horníků spíše ne, řekl bych. Právem se cítí podvedení. Pravdu má Tribun když píše, že zisky se privatizují a ztráty socializují. To je pravá podstata kapitalismu. To se to pak „podniká“. A řeči „americkém snu“, rovných příležitostech, o tom, že každý se může svou pracovitostí atd…. jsou….prostě jen řeči. Na tom kapitalismus nestojí. Ani nechce. A ani nemůže.
A že trhy řeknou NE ? Víte, obávám se, že to je trochu složitější a že skutečná fyzická poptávka po uhlí a jeho skutečná spotřeba je až na konci seznamu věcí, které tento trh ovlivňují. Už i z toho důvodu si myslím, že by nerostné bohatství země a navázaný průmysl měl vždy zůstat státní.
Miguzzi
Já souhlasím, že Bakala dostat tento kšeft levně, ale hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. Takže vina je opět na státu, ten měl privatizaci provést za jinou cenu a vůbec do ní nezahrnovat byty…Ale kapitalismus na rovných příležitostech vyrostl, ať to byla emancipace žen (tady třeba příklad, kdy ženy chodí do práci ihned po mateřské, a dají děti do jeslí už od půl roku je brán konzervativci jako hyenismus, socialisté naopak vidí socializaci dětí a volnost žen jako zásadní mezník společenského pokroku – a hle – on tento pokrok prospívá též kapitalismu:-) nebo třeba na stipendiích na VŠ, které mají znevýhodněné talenty z chudých rodin přivést na VŠ, jsou celé palety grantových programů a to jak na přímou podporu vědy a výzkumu, tak i na sociální vědy, kdy ti kapitalisté potřebují vědět, kde je nevyužitý potenciál v pracovní síle, vzdělávání, behaviorální ekonomii, hodnotových posunech společnosti, a konečně i v postmateriálních preferencích životního stylu, protože práce (pro někoho – může být v komplianci s jeho životním stylem, tady je dobré se začíst do pilotních studií mladých „single“ pro, které je práce – obvykle IT profese – životním stylem, podobně jsou na tom kreativci z reklamek, dále dneska se vyrojivších spousty lidí coby specialistů na komunikační strategie, marketing, event management, couching & mentoring, a vše co dnes souvisí se SOCIÁLNÍ interakcí, dnes vysoce funkční výzkumy pak odvádí studie v rámci behaviorální kultury a sociologii. Dnes více než nové auto chceme poznat dnešní svět, jednání na sobě stále méně závislých lidí, s vysokou mobilitou a četností vzájemných anonymních interakcí (víte kolik lidí se dá do pohybu když jedním clickem si objednáte třeba parfem z Francie, o kterých ani nevíte, že existují a hlavně – že jen na popud onoho vašeho clicku, začne „pro vás“ pracovat podle mne tak 10-20 lidí, nepočítaje ty, co ten výrobek museli vyrobit)
Jak jsem zjistil z bezděčného rozhovoru v jedné z restaurací, lidé na podobném stupni vědomí civilizačního vnímání reality 2.decilu 21.století nechápou a dokonce se na mě obořili, ať si z nich nedělám srandu…“bo nésů blbý“,že jsou lidé co jsou placení za to, že s lidmi jezdím po hotelech, do přírody, a povídáme si, sportujeme, vymýšlíme různé strategie, zkoušíme různé modelové situace, u toho bohatě jíme a pijeme a to vše na účet vydřiducha kapitalisty a ještě ti, co tuto práci dělají jsou za ni velmi dobře placení.
Víte, Marx prostě opravdu svůj předpoklad opřel o velmi špatný závěr – a to, že hodnota vzniká tam kde vznikne nějaká hmotná věc – já říkám opak, že hmotná věc, pakliže nutně musí být hmotná (ve světě služeb to s tou „hmotou“ není tak žhavé), pak že nejdřív vzniká myšlenka skupinky lidí, co se takhle sejdou někde v hotelu u dobrého jídla, vyjedou si na čtyřkolkách, zkusí potápění a přitom vymyslí něco, co je tou hodnota. Hodnota nevzniká od stolu, ale až poté, co ji nabídnete jako produkt či službu a lidé ji začnou vyžadovat. A pozor nemusí to být věc ryze tržní směny, ale věřte nevěřte, může být i zadarmo.
Neziskovky žádný zisk negenerují, a přesto vytvářejí více užitku než některé fabriky!
Aneb jak praví Bible – „na počátku bylo slovo“, to není ani vyjádřením materialismu a už vůbec ne dialektiky, Slovo i myšlenka jsou navýsost metafyzické nejen pro svoji trvalost nepodléhající rzi času, módě a dalším vlivům – ale především že nevzniká nějakou mechanickou prací, vulgární fyzickou silou, že neničí přírodní zdroje (co může být vyrobeno bez nich) – myšlenka je navíc navýsost přesvědčivým metafyzickým DŮKAZEM o nedotknutelnosti osobního vlastnictví, protože myšlenku, pakliže ji nezveřejníte i s detaily, vám nikdo nemůže zcizit jako fabriku či důl (i když jistý uhlobaron v jedné dnes už klasické divadelní hře se divil, že by mu mohl někdo vzít „tu díru“ v zemi).
Slovo a myšlenka není výsadou dělnické třídy a obecně není zdrojem rurální ekonomiky a v omezené míře je u té průmyslové – vyrábět tuny oceli uměl každý, vyrobit z ní kvalitní automobil už málokdo a dnes už i to by dokázalo nějaké kovodružstvo. Co pořád málokdo dokáže, je vymyslet, abyste měl důvod pořídit si něco o čem nevíte, že byste mohl potřebovat. Že to, o čem jste přesvědčen, že nepotřebujete, že vám může generovat nějaký užitek (resp. proto, že nevíte, že to NĚCO vůbec existuje). Že užitek dokáže generovat volnost (třeba na počátku jen časovou), volnost pak v dalším levelu tvoří nezávislost a maximální nezávislost i tu skutečnou svobodu a zároveň maximální ochranu od vnější moci.
Víte, čemu nerozumím? Jak je možné, že ještě všichni nežijeme v nirváně, když je světě tolik kapitalistů. Protože podle toho, co píšete, dělají kapitalisté pro spasení lidstva víc, než Ježíš s apoštoly dohromady.
Váš problém – který vy ovšem za problém asi nepovažujete – je v tom, že když mluvíte o kapitalismu, mluvíte o ideálu 19. století, nikoliv o realitě století 21.
Toho Marxe jste podle mě vůbec nepochopil. Marx myslel a vyjadřoval se v reáliích své doby, dnes by své teze jistě formuloval jinak, ovšem formou, nikoliv obsahem, protože podstatu vystihl velice dobře. To jen vy pořád zaměňujete hodnotu za cenu.
Přehlédl jste že jsem mluvil nejen o kapitalistech ( to je navíc jen ideologicka nálepka, kdo ke kapitalista? Firma o 10 lidech, neziskovka, družstvo, obecně prospesna společnost? Ty všichni jsou „producenty“ myšlenek, co potom nějakým způsobem mohou sloužit lidem. Příklad: Spolecnost pro výzkum veřejného mínění CVVM je neziskovka spadající pod deskou Akademii věd, dělají své vyzkumy zveřejňované všem a zdarma).
Hodnota je relativní, cena je objektivní a slouží jako měřítko pro to, abych vešel co mi i bohulibá věc co ji chci poskytnout ostatnim coby veřejný statek bude stát. To je fakt a nemá smysl se přít jestli čisté životní prostředí je hodnota, která má ovšem svoji nějak vycislitelnou cenu, stejně jako sociální bydlení, kvalitní zdravotnictví přístupné všem atd.
Hodina vašeho příspěvku není zase tak pokročilá, aby ospravedlňovala ty překlepy. Taktně bych to přešel nebýt toho, že dost vážně brání porozumění vašemu komentáři. Pokud přemýšlíte tak pečlivě, jako píšete, pak se nediví, že docházíte k takovým závěrům, k jakým docházíte. K té vaší filipice na obranu dominance ceny nad hodnotou snad jen tolik, že se jedná o konfekční sofistiku, která nemá jiný účel, než zracionalizovat externality a privatizaci zisků a socializaci ztrát.
psát to do telefonu s autokorekcí textu zakládá na překlepy…
„Tyto všechny právnické entitity jsou „producenty“ myšlenek, co potom nějakým způsobem mohou sloužit lidem. Příklad: Společnost pro výzkum veřejného mínění CVVM je neziskovka spadající pod Akademii věd ČR, dělající své výzkumy zveřejňované pro všechny a zdarma).
Hodnota je relativní, cena je objektivní a slouží jako měřítko pro to, abych věděl co mi i bohulibá věc co ji chci poskytnout ostatním coby veřejný statek zdarma, bude stát. To je fakt a nemá smysl se přít jestli čisté životní prostředí je hodnota taková nebo onaká, která má ovšem svoji nějak vyčíslitelnou cenu, stejně jako sociální bydlení, kvalitní zdravotnictví přístupné všem atd.“
Oto, vy jste Ondřej!? Nebo mu jen kradete email? S tím těmihle podvody s identitami mi jděte k šípku.
To byl omyl, to mi tam telefon hodil jako zapamatované jméno a předtím užité coby přihlašovací údaj jinam – a já si toho nevšiml protože on tam naskakuje jako dříve v abecední posloupnosti před Otou. Psát ze svého NTB nestalo by se to.
Omlouvám se.
Znal jsem jednu, co si také říkala jinak, než se jmenovala, a víte co? Také mi to přišlo takové divné, neseriózní.
Co možnost 3 – začít makroprostředí správně řídit a zajistit, aby se na společenské dělbě práce podíleli všichni (= měli možnost se podílet) a pak aby těm, kteří se dělby práce účastní, bylo umožněno spotřebovávat produkty této práce?
Jinými slovy, přijde mi nesmyslné řešit následky disfunkčního systému, ačkoli chápu, že je to momentálně akutní.
Přijde mi nesmyslné nechat nějakého Bakalu těžit uhlí (a externalitu) bez ohledu na prostředí a budoucnost jen s vírou, že trh se o „to“ postará.
Víra = nesmysl. Věřili jsem v kapitalismus, proto jsme v těchto nesmyslných koncích.
Samozřejmě, ,,Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra“ , zpíval svého času básník.Náš uhlobaron mohl volně nakládat s ,,dírou v zemi“,kterou mu vybudoval komunismus a ještě si mohl přivydělat jako finanační magnát (to jsou zase jiní autoři).
Jenom v té vizionářské peci jsme nezatopili, dříví jsme raději vyvezli.
A teď vážně. Těžba kamenného (nikoli hnědého) uhlí byla ještě před převratem nerentabilní – rentabilní (většinou nerentabilní).Železná opona bránila dovozu uhlí z Austrálie (povrchová těžba bez ekologických omezení). Společný vlastník – stát – sbíral peníze
z těžby, koksoven a železáren a celkově vykazoval hospodářský výsledek, z něhož jsme byli živi, protože stát přerozděloval a nevyváděl zisk do zahraničí. Rozdělením mezi několik nových vlastníků se změnily jejich záměry, ve srovnání se státem,který nesl odpovědnost za fungování celku oni žádnou odpovědnost nenesou a stát např.nemohl prodat byty do zahraničí, což nový majitel provedl bez potíží. Pro nás z tohoto majetku plyne jen povinnost chránit zahraniční investici. Železárny, koksovny a doly mohou padnout jako celek, polské provozy mají kapacitu výpadek nahradit.
I tohle je poučení z privatizačního vývoje http://byznys.lidovky.cz/pozlacena-voda-ucty-za-ni-cechum-rostou-dvakrat-rychleji-nez-je-prumer-eu-1lc-/moje-penize.aspx?c=A160518_214020_moje-penize_pave
v podstatě je to taky ukázka toho, jak lze zbankrotovat jako uhlobaron, i když vás stát po celou dobu drží nad vodou – ještě jeden geopolitický aspekt to může mít, rozval státu zvaného czechia. On ten stát už po hromadě už nic nedrží, ale tak masívní úpadek jedné velko firmu může mít za následek spuštění domina, které může končit rozvalem jednoho sanitárního útvaru, který už přestal plnit svou původní funkci. Že se na to reálně připravuje i česká loutková vláda je vidět z cesty ministra kultury Hermana, který šel podlézat sudeťákům na jejich sjezd a láskyplně je tam oslovoval vážení krajané. ..)