Inženýrské argumenty pro základní příjem

Se svolením autora přináším překlad článku An Engineering Argument for Basic Income, který mne zaujal až tak, že jsem ho prostě přeložit musel. Odpusťte prosím překladu jeho nedokonalost, překládat je těžší, než rozumět. Protože jde o překlad, jsou reálie sice americké, ale podle mých znalostí více či méně platné i pro českou situaci.


Inženýrské argumenty pro základní příjem

Využití principů odolnosti proti selhání pro kritické systémy podpory života

Scott Santens

Původně jsem na šel studovat na Colorado School of Mines abych se stal inženýrem. Sice jsem za dva roky zběhl studovat psychologii, ale přemýšlet o světě jako inženýr jsem už nikdy nepřestal a stále na věci nahlížím ze stejné perspektivy jako tehdy, když jsem chtěl být inženýrem: na čem jedině záleží je realita, co funguje a co ne. Mám rád matematiku a vědu, ale co skutečně zbožňuji je to, jak inženýři matematiku a vědu používají k tomu, aby věci vylepšili. Být inženýr znamená být realista. Dávat přednost praxi před teorií. Chápat, že mapa není krajina.

Existuje jedno pravidlo, které všichni inženýři znají, pravidlo, známé i jako Murphyho zákon: Cokoliv se může pokazit se také pokazí. Když to máte na paměti, je vám jasné, že se selháním musíte při návrhu čehokoliv počítat. Nechceme, aby se věci pokazily, ale víme, že se pokazí, počítáme s tím a přemýšlíme o tom, jak bychom měli zareagovat, až se pokazí.

Odpovědí je odolnost proti selhání.

Všechny systémy by měly být navrhovány tak, že pokud nějaká komponenta selže, systém by měl zůstat funkční, byť se sníženou kapacitou. A pokud selže celý systém, měl by být schopen se ke 100% funkčnosti rychle vrátit. Katastrofická selhání by měla být vyloučena, obzvláště pro kritické systémy, a tím spíše pro systémy, ve kterých jsou v sázce životy.

Vezměte si taková letadla. Pokud v nich selže jedna komponenta, nemělo by spadnou celé letadlo. Jsou způsoby, jak to zařídit, například redundance, takže musí selhat několik záložních systémů, aby selhal celý systém, a to ještě ve velmi hraničních případech. Proto při návrhu zvažujeme celou škálu možností, bez ohledu na to, jak nepravděpodobné jsou.

Protože víme, že věci se mohou pokazit, měli bychom je navrhovat takovým způsobem. aby když selžou, nebyly především ohroženy životy. U výtahu by byla špatná taková konstrukce, kdy by se výtah pří výpadku napájení zřítil. Místo toho jsou výtahy konstruovány podle zásady odolnosti vůči selhání tak, že jejich brzdy potřebují napájení k tomu, aby nebrzdily, a aktivuje je naopak výpadek napájení. Selžou do bezpečného stavu. Je to bezpečné selhání.

Ptáte se, jak to všechno souvisí se základním příjmem?

Je to prosté. My víme, že naše zdroje příjmů mohou selhat. Pořád selhávají. Říká se tomu přijít o práci. Máme sice tzv. „záchrannou sociální síť“ určenou k tomu, aby zachytila lidi, kteří padají na dno, jenže ta je velmi špatně navržena a sama pravidelně selhává, což vede k tomu, že lidé sítí propadnou a v důsledku toho mohou zemřít. A také umírají.

Zkonstruovali jsem systém na podporu života bez odolnosti vůči selhání a stalo se to proto, že ten systém nekonstruovali inženýři, ale politici a zvláštní zájmy. A ten systém je založený na zastaralém moralistním paradigmatu práce na prvním místě, nikoliv na prioritě zdraví a života, jak by velel moderní realismus.

Realismus si žádá, abychom uznali, že lidé potřebují peníze, aby mohli žít v systému soukromého vlastnictví, který legálně podmiňuje přístup k zajištění základních potřeb tím, že máte peníze, nebo alespoň dosáhnete na vládní podporu. Pro je lidi je životně důležité mít peníze, aby je mohli utratit za to, bez čeho nemohou přežít. Tak pojďme zajistit, že je mají, a poskytněme je bez podmínek všem.

To je způsob, kterým NZP (nepodmíněný základní příjem) zavádí odolnost vůči selhání do systému podpory života, kterému říkáme ekonomika.

Začneme tím, že každému dáme peníze, které potřebuje k přežití. Kdybychom vytvářeli systém podpory života na vesmírné stanici, také ho neuděláme tak, že dýchat dovolíme jen tomu, kdo zrovna pracuje. Mrtvý člověk totiž nepracuje. Musíme proto zajistit, aby člověk dostal kyslík a zůstal naživu. Živí lidé udělají mnohem více práce, než mrtví.

Dále každý, kdo bude pracovat, bude využívat výhod redundance. Bude mít dva zdroje příjmů. Když bude mít dvě zaměstnání nebo dokonce získá nějakou rentu, bude mít zdrojů příjmu ještě více. Místo jednomotorového letadla budeme mít letadlo se dvěma a více motory, které se tím spíše udrží ve vzduchu. Když jeden motor selže, budou tu další. A díky NZP nikdy nepřijdeme o všechny.

A protože NZP znamená, že příjem nikdy nebude nula, kdokoliv ztratí práci, padne nejhůře na úroveň NZP místo do absolutní chudoby s příjmem rovným 0. Je to něco, čemu inženýři říkají bezpečné selhání.

Bezpečné selhání znamená, že selhání neskončí katastrofou (např. nemocí či smrtí), ale selže takovým způsobem, že chrání lidi a majetek před úhonou.

Pokud lidé ztratí zaměstnání, NZP zajistí, že spadnou nejhůře nad hranici chudoby a selhání příjmu ze zaměstnání neskončí tím, že propadnou do chudoby úplné. Tak je do systému zabudována odolnost. Lidé, kteří mají pořád víc, než nic, mají mnohem větší šanci vrátit se zpátky a najít si nové zaměstnání. Také budou ochotněji přijímat riziko, pokud budou mít jistotu, že případný neúspěch neskončí smrtí v chudobě.

Panuje přesvědčení, že máme sociální síť, která chrání ty, kteří ztratí zaměstnání. To je ale mýtus. Ta síť sice některým pomůže, ale ještě před pandemií žilo v USA 13 miliónů lidí v chudobě bez podpory z jakéhokoliv federálního podpůrného programu. Nejlépe fungující program je SNAP, který zachytí 3 ze 4 lidí v chudobě a lze jej využít nejdéle 3 měsíce každé tři roky. Nejhorší je TANF, který se liší stát od státu a třeba v Louisianě pokrývá 4 ze 100 chudých rodin, Pomoc postiženým pokryje 1 z 5 a průměrná doba čekání na zařazení do programu jsou dva roky. Podpora bydlení pokryje 1 z 4 Američanů, kteří splňují kvalifikační předpoklady. Na podporu v nezaměstnanosti dosáhne 1 ze 4 nezaměstnaných.

Vidíte ten vzorec? Většina našich sociálních programů vylučuje 3 ze 4 lidí, kteří je potřebují. Ale protože NZP je univerzální, z podpory by bylo vyloučeno 0 ze 4 lidí. A protože by měli NZP, naprostá většina lidí by nepotřebovala další podporu nad rámec toho, co nabízí NZP.

A to mě vede k dalšímu aspektu inženýrského návrhu systémů: způsob řízení stylem vypnuto-zapnuto versus proporční řízení.

Způsobem vypnuto-zapnuto se řídí termostat. Nastavíte požadovanou teplotu a když je teplota prostředí dostatečně vysoko nad nebo hluboko pod ní, tak cvak! a zařízení sepne. Když se teplota prostředí vrátí k požadované tak cvak! a zařízení vypne.

Proporční řízení znamená, že čím víc se systém odchýlí od požadovaného stavu, tím intenzivnější regulace je použita k jeho vrácení zpět. Nečeká se až na dosažení nějakého kritického bodu, ale systém je řízem ve všech bodech.

Dnes je naše sociální síť řízena stylem vypnuto-zapnuto. Přijdete o práci a cvak!, sociální síť sepne a zachytí vás. protože jste splnili nezbytnou podmínku. Jenže vy pořád můžete dírami v síti propadnou až na dno a zabít se. Dostanete sice pomoc, ale ta je dočasná a když doba uplyne tak cvak! a síť vypne. Nebo přestanete splňovat jinou podmínku a zase cvak! a síť vypne.

NZP by byl proporčním systémem řízení. I když bude každý příjemcem NZP, každý na něj bude zároveň v různé míře přispívat ze svých dalších příjmů nebo svojí spotřeby. Takže když váš příjem klesá, klesá i váš příspěvek na NZP, čímž váš disponibilní příjem roste. V ekonomické teorii se to nazývá proticyklická rozpočtová politika. V dobrých časech, když se daří, platíte řekněme $1000 měsíčně na daních, abyste měsíčně získali $1000 z NZP. Nula od nuly pojde. Ale v okamžiku, kdy vás propustí nebo vám začnou platit méně, zaplatíte na daních jen $500, ale $1000 z NZP dostáváte pořád, čili jste rázem $500 v plusu. A když přijdete o příjem ze zaměstnání úplně, zaplatíte na daních $0, abyste získali $1000 z NZP, tedy máte $1000 k dobru.

Takto NZP proporčně reaguje na pokles příjmů a vytváří tak větší stabilitu, než může nabídnut jakýkoliv systém řízený způsobem vypnuto-zapnuto. Naprostá většina biologických systémů využívá proporční systém řízení, neboť se během evoluce ukázalo, že jsou pro zachování života nejvhodnější.

Toto jsou inženýrské argumenty pro NZP: My všichni jsem živoucí lidské bytosti a všichni potřebujeme peníze, abychom si mohli opatřit stravu a bydlení a všechno ostatní, co potřebujeme k tomu, abychom se udrželi naživu. Nejlepší způsob, jak zajistit, abychom zůstali všichni naživu, je zajistit, abychom všichni měli základní peněžní příjem, a nejlepší způsob jak zajistit, abychom všichni měli základní peněžní příjem, je poskytnout jej všem, vždy a bez podmínek.

Jakékoliv argumenty proti jsou ve své podstatě neinženýrské.

Selhání jsou nevyhnutelná. Lidé budou vždy dělat chyby. Vždy tu bude ztráta zaměstnání. Vždy tu budou případy, kdy sociální síť selže. Vždy tu budou katastrofy. Vždy tu budou pandemie.

A právě proto by tu vždy měl být nepodmíněný základní příjem. aby když už se špatné věci stanou, tak aby byla menší pravděpodobnost, že kvůli nim někdo zemře, a naopak větší šance, že se zase zvedne a postaví se na vlastní nohy.

Nepodmíněný základní příjem je způsob. jak do našich sociálních a ekonomických systémů zabudovat odolnost proti selhání.

75 komentářů: „Inženýrské argumenty pro základní příjem

  1. Problém tkví samozřejmě v založení společenského systému. Systém je od samého začátku své existence založen tak, aby vyhovoval kapitálu. Lidi jsou pro něj obtěžující (zatím?) nutností. Jestli/až někdo (umělá inteligence?) vymyslí, jak to zařídit, aby se kapitál při své existenci a především růstu obešel bez lidí (do toho pojmu „lidi“ samozřejmě zahrnuji i vlastníky kapitálu), provede kroky nutné k jejich eliminaci. (Moc už k tomu nechybí, podívejte se na burzy. Akciové i finanční trhy už se dávno odpojily od reálné ekonomiky. Obchodování tam už dávno probíhá nikoli mezi lidmi, ale mezi softwary.)

    Nejvíc se pak v té závěrečné fázi podiví ti vlastníci, tedy jestli to ještě před tím, než budou eliminováni, stihnou…

      1. Ano. Zatím ale dělají všechno pro to, aby se udržel, právě i s pomocí algoritmů. Jakmile budou mít ty algoritmy navrch, už ani ten příslovečný poslední člověk nestačí zhasnout…

      2. Tribune, ten hankův odkaz níže o Wörglu mne inspiroval k nápadu že by existence LETS v ČR mohla být pro vás zajímavým námětem pro další článek, částečně svým tematem navazujícím na tento o NZP.

  2. zakladni prijem, nebo jeste lepe nepodmineny zakladni prijem ma jednu jedinou chybicku: akutni nedostatek hejlu, ochotnych stat na prijmove strane systemu … lidi, ochotnych stat na te vydajove, tech se najde na kazdem rohu spousta, ale najit nekoho, kdo to bude bez remcani platit, to uz je ukol hodny nobelovky … a ne, „ti bohati“ to rozhodne nebudou, protoze ti bohati nejsou blbi, a pri prvnim naznaku podobnych socioekonomickych silenosti proste ten svuj majetek prevedou nekam jinam, a zdaneni roboticke prace neznamena nic jineho, ze v jurisdikci prvniho statu, ktery podobne zdaneni zavede, zadny zdanitelny robot nezustane.

  3. Ještě jsem nikde nenašel (a hledal jsem) odpověď na otázku: Jak má stát, bez jakéhokoli vlivu na tvorbu cen, udržet nějakou přijatelnou výši NZP a vyhnout se inflační spirále? Pokud někdo víte o zdroji ze kterého bych se odpověď dozvěděl, prosím o odkaz.

    1. Vaše otázka v sobě skrývá předpoklad, že státy si peníze na pokrytí NZO jednoduše natisknou, čímž se zvýší množství nekrytého oběživa a jako trest se zákonitě dostaví inflace.
      Není vyloučeno, že autor článku s tím počítá. Možná ale existují nějaké koncepty, které objem peněz udrží na uzdě. Možná. Anebo taky ne a proto zatím není nikdo, kdo by do toho zcela vážně šel.

      1. pokud prijmeme hypotezu, ze nzp ma zajistit „uspokojeni zakladnich materialnich, socialnich a kulturnich potreb“, jak je obhajci casto prohlasovano, nezda se v teto souvislosti uvazovana castka deset tisic mesicne nikterak nerealna … do okamziku nez si uvedomime, ze tech deset tisic mesicne pro kazdeho je dohromady VIC, nez kompletni prijmova stranka ceskeho statniho rozpoctu. pak uz moc jinych moznosti nez hyperinflacni tisk penez neni, protoze danova zatez by pro zajisteni takoveho mnozstvi prostredku musela byt prakticky stoprocentni. jeden cely statni rozpocet se proste shani docela blbe … docela dost blbe.

        1. A proč „pro každého“?
          To je právě otázka, kolik lidí by NZO využilo.
          Zvlášť v případě zvýšení min. mzdy, která je u nás ostudná.
          Možná ne nějak výrazně víc lidí, než je dnes na sociální podpoře.

          1. proc pro kazdeho ? inu proto, ze ten prijem ma byt nepodmineny, tedy na nej ma narok kazdy. ano, mozna by se nasel jeden ci dva lide, kteri by se toho naroku vzdali a vyplatu takoveho prijmu by odmitli … zbylych deset a pul milionu by si ho nechalo vyplatit do posledniho fufniku.

        2. Neumíš počítat. V r. 2019 byly příjmy státního rozpočtu 1523 miliard. Kromě toho by NZP spoustu jiných obligatorních výdajů státu včetně značné části těch hrazených z parafiskálu umožnil ušetřit.

          Asi by to chtělo hledat zdroje příjmů ještě jinde než v DPH a v daních z příjmů ze závislé činnosti… Třeba na některých účtech na Kypru nebo na Kajmanech. Ale i zdanění právnických osob, které neoptimalizují do daňových rájů, je tu ve srovnání s „lepšími“ zeměmi nemóresně nízké. Nemluvě o politice, která jim umetá všechny cesty k rostoucímu podílu vytloukání renty na jejich příjmech. Také „normální“ OSVČ jsou i po 30 letech neférově zvýhodněny a zatím si jim na to nikdo nedovolil sáhnout, protože všechny partaje je považují za svou voličskou základnu. V tomto ohledu má 100% pravdu jeden nejmenovaný blogger, který je na OSVČ zcela po právu permanentně nasranej.

          1. inu dobra, uznavam ze za rok 2019 by v tom rozpoctu po vyplaceni znp jeste nejakych dve ste miliard zbylo … v roce 2017 uz ale ne, a obavam se, ze v roce 2020 uz taky ne.

            pokud dokazete lidem vysvetlit, ze sice budou mit zakladni prijem, ale uz nebude na nic jineho, a to vcetne zdravotnictvi, skolstvi, justicniho systemu, infrastruktury, kultury a zhruba tak milionu dalsich veci financovanych prave z prostredku sr, pak smele do toho …

          2. Takže nezdaněné příjmy megakorporací a superzbohatlíků odkláněné do daňových rájů jsou nedotknutelné? V tom případě je tu ještě možnost nakopat je do prdele, až se zase postaví do fronty na státní podporu… Zásada TBTF je pouze výrazem strachu politiků před jejich vlivem a už měla být dávno opuštěna.

            Jak říkával jeden z mých bývalých šéfíků: Nevím, proč bychom měli přispívat k budování socialismu v některých ředitelnách.

          3. opravdu se z nejakeho duvodu domnivate, ze megakorporace a superzbohatlici netouzi po nicem jinem, nez sponzorovat naprosto cizim lidem bezpracny zivot ? sice netusim, od jakeho bohatstvi se jiz jedna o superzbohatliky, presto se vsak obavam, ze zrovna tihle lide disponuji dostatecne silnym pravnim aparatem na to, aby se dokazali pripadnemu pokusu o superzdaneni (kdyz uz to tedy jsou ti superbohatlici, ze ano …) efektivne vyhnout … kuprikladu presunem sidla vetsi ci mensi casti svych zajmu mimo jurisdikci statu, ktery si z nich hodla udelat prenosny bankomat. „ti bohati“ fakt nebudou cekat na to, az jim to bohatstvi nekdo socialne spravedlive prerozdeli, a vzhledem k tomu ze jsou bohati, maji i dostatek prostredku a moznosti na podobne pokusy zavcasu zareagovat. stat, ktery nejake to „prerozdeleni zdroju“ zkusi jako prvni velmi rychle zjisti, za ono jaksi neni moc co prerozdelovat, na stole mu lezi nekolik pozvanek k arbitrazim, velci zamestnavatele presunuli vyrobu o dum dale a nezamestnanost utesene roste … coz se obvykle nepovazuje za nejaky velky politicky sukces.

          4. hank je zhůvěřile neinformovaný a ze své otáčecí židle ještě nerozpoznal jak funguje dnešní liberální globalizovaná ekonomika. Nikdo, opakuji nikdo z politiků si nedovolí před megakorporacemi chodit jinak než v předklonu a hlavně politici a jejich strany, co je volí platfusáci a důchodci, závodí s nejneoliberálnějšími stranami o to, jak snížit, nikoli zvýšit daně. Viz zrušení superhrubé mzdy. Berou chudým a dávají bohatým. Tedy především bohatým. Chudí daně neplatí, nemají z čeho a když polepší si pořád o méně, než jim sežere inflace nebo zdražení (nejen slociálích) služeb.

            Pro firmu je to ještě jednodušší než čekat na volby a až se Babiš podělá strachem před klasickou fintou klamu altruistického „participativního uskrovnění se“ těch, co mu jdou po krku, co poté až budou šlapat po jeho (politické:-) mrtvole mohly rozvinout opět svůj, poněkud opulentní individualismus a to už mimo koalice před svými „asociálními“ kmenovými voliči o:-)

            Jak se vyhnout legálnímu lokálnímu zdanění, pro hanka, že s tím ani EU a všichni eurokomunisté tam sedící nic neudělají?

            daňová optimalizace formou delegace zisků a ztrát v rámci firemní síťové struktury
            přenesení sídla společnosti do daňového ráje
            zřízení společnosti „obchodní trustové společnosti“ vlastnící dceřinou společnost v Česku
            finanční participaci na prodělávající matce, profit coby kontribuce z Česka odčerpávaný zahraničí „nákupem jejich předražených služeb“
            půjčky a náklady od matky vytvářející pro českou pobočku „nadměrný náklad“ blokující zisk fiskálně (odčerpávaný na umoření závazku splatného zahraniční matce).

            Vše toto zrušit by znamenalo – vystoupení z WTO, EU, MMF a stát se „Robinsonem Crusoe“ na pustém ekonomickém ostrově (příp. jako ruská importní gubernie, případně postavit na hranice opět Psohlavce anebo pohraničníky s Kalašnikovy. Kdo si myslí, že se tak stane, tak bude jednou moc a moc zklamán.

          5. Všechny soukromé firmy, které dnes rejžují megazisky v tzv. technologické branži, začínaly díky státní podpoře. Bez státní podpory by nebyla vznikla polovodičová elektronika ani internet. Dtto platí pro kosmické a zbrojní technologie nebo farmaceutický výzkum. Vlády do toho nejdřív nalívaly majlant z daňových peněz, v některých případech (kosmické technologie) dlouhé desítky let, a teď se od šéfíků těch firem nechávají korumpovat nebo zastrašovat nebo obojí. Ty firmy a jejich šéfíci jsou nebetyčnými dlužníky občanů států, jejichž vlády z daní těch občanů rozjezd těch technologií financovaly. Je načase začít ty dluhy vybírat zpátky, a to ve prospěch všech lidí, od nichž ty daně byly a jsou vybírány.

            Bohužel existuje značné množství lidí, kteří si pod pojmem konec kapitalismu neumějí představit nic jiného než konec světa.

          6. ty soukrome firmy mozna sice zacinaly za podpory statu, ale nemaji zadnou pravne vymahatelnou povinnost cokoliv tem statum vracet … a nic takoveho jako „spolecenska odpovednost“ neexistuje, respektive takova odpovednost je z pravniho hlediska absolutne nevymahatelna. pokud se google, pfizer nebo treba tesla rozhodne, ze svoji centralu a danove sidlo od pondeli presunou nekam, kde na ne budou danove privetivejsi, nikdo a nic jim v tom nezabrani. je uplne jedno, jestli vy jejich sluzby „potrebujete“ nebo nepotrebujete, pokud je poskytovat nadale chtit nebudou, tak je proste a jednoduse pokytovat ani nebudou … a je to tak naprosto v poradku. ty firmy tady nejsou od toho, aby radostne budovaly lepsi pristi a „pomahaly potrebnym“, ale od toho, aby svym majitelum a akcionarum prinasely zisk. nemusi se vam to libit … ale takhle to proste mezi homo sapiens sapiens funguje. v australii si take mysleli, ze google poslusne sklapne podpatky a zacne platit … nu, zda se, ze teda jako opravdu nezacne.

          7. „opravdu se z nejakeho duvodu domnivate, ze megakorporace a superzbohatlici netouzi po nicem jinem, nez sponzorovat naprosto cizim lidem bezpracny zivot ?“
            To je to, co jsem tu rikal asi pred 20 lety :o)
            Pravicujici podnikatele ve sve najivite podporovali volny trh a verili, ze Rotsild s Bezosem (a dalsimi) se ke svym brachum v kapitalistickie zbrani budou chovat cestnym zpusobem, tedy ne tak, jak se oni chovaji ke svym spoluobcanum.
            Ted zacina prichazet bida na kozaky a zatimco kapitani globalniho prumyslu se (logicky!) vydavaji socialistickou cestou, zmateni drobni a stredni podnikatele propadaji panice, ze je jejich volnotrzni soudruzi hodili pres palubu…ano, hodili, korporace vyuzily a zneuzily svoji malokonkurenci (sam se divim, jak je tohle vubec mozne, to bych od nich neocekaval) a brzy je pozvou k platbe, majici za ucel stabilizaci jejich vlastnich korporatnich zisku (soucasti teto platby bude i podilnictvi na nepodminenem prijmu).
            Zvyraznovani paradoxu „jsem zvedav, kdo by chtel sponzorovat cizi lenoseni“ je podobne podivovanim se nad „bruselskym neomarxismem“, majiciho spolecneho s Marxem snad jen to, ze tam kdysi bydlel v pronajmu.
            Ani zde zmatena pravice nechape, ze bruselsky neomarxismus je produktem korporatnich lobby a to k jejich vlastnimu uzitku (kdo by to ocekaval).
            Tezko po takovych pak chtit, aby pochopili, proc je nepodmineny prijem jednim hlavnich tematu Davosu (asi si pozvali na panel ze soucitu nejakou socku) a proc permanentne strasi v hlave i hlavnimu globalnimu hygienikovi Gatesovi (ocekava jeho brzky nastup).

          8. finančně nijak vysokou dotaci dostaly US univerzity v Califorrnii a ve Standfordu, to ano (ani ne tak od státu, ale od různých sorosovsko-rockefellerovskch nadací). A když už – tak od nenáviděného buržoustského prezidenta USA Richarda Nixona. Psal se poprvé rok 1969 a vznikl tak ARPANET, to co vy si asi myslíte (i když to bych vás asi přecenil), že byl základ dnešního internetu.

            Pak dlouho, dlouho nic, až další investice už nebyly na zkoušení posílat si malé datové pakety skrze protocol TCP/IP, ale pro ryze praktické úkoly přenosu informací od velmi „sociálně cítícího“ (kterému by snad naše firmy měli za tuto službu zaplatit teď na daních – naší úspěšní podnikatelé v oblasti ICT třeba pan Hlavaneka a pan Dlouhý by měli posílat své daně na WALL STREET???!!) prezidenta Ronalda Reagana s jeho vizí, když ne přímo na vymazání, tak alespoň uzbrojení a následné ekonomické ponížení SSSR redukovanou na tupou moc zběsile zvětšující tloušťku pancíře u svých tanků za asistence svých východních slévárenských pohůnků (ano, to mluvím především o nás, o ČSSR) která krom primitivních zbraní typu Kalašnikov a drancování fosilních paliv nemá světu ekonomicky nic do dalšího nabídnout.

            Jestli myslíte vděk za toto – tak jistě souhlasím, jako ideový antikomunista, ale na druhé straně jako zastánce svobody podnikání, svobody vlastnické a majetkové – musím konstatovat, že nic než velká nula, oproti tomu, co je dnes ICT sektor se svými ryze soukromými investicemi a co představuje ekonomicky, je nekonečno proti číslu limitně se blížící nule, co dostaly ony dvě průkopnické univerzity kdysi od ideologického zastánce „zbrojního a průmyslového komplexu“ který představovaly firmy těžkého průmyslu umístěné v Pennsylvánii (viděl njste film „Lovec jeluenů“? Ten přesně zapadá mentálně do této doby a i do vámi zcela vymyšlené údajné „dobrotivosti“ amerického jestřába Nixona, údajně se podílet na „veřejně prospěšném projektu“ sdiílení informací, z domova, přes počítač, muhehe:-).

            Vše je to výsledek převahy západu, založené na vzájemné soutěži a touze po slasti z úsoěchu, který od dob staroby,ého Řecka neni symbolizován jen stát výše než ostatnií „na bedně“a hledět na ně pěkně svrchu, ale je to vychutnání si slasti užití si majetku před těmi, kteří jej nedokáží dosáhnout, protože v onom pomyslné závodu nevítězí. Budeme-.li brát lidi jako jsou dnes Musk, dříve Gates nebo Jobs, že to byli workoholici a vizionáři, že nechtěli balit holky a vytahovat s novým Vauxhallem, ale pro uspojení ducha seberealizace (nejvyšší stupínek Maslowovy pyramidy) pak je lepší říci – že vítězství západního ducha kapitalismu, vzešlého z protestantské etiky. Jistě víte, kdo si toto spojení dal jako první dohrymady.

            Tak nepište nám tady bludy, aby si hoši za založili letusku.cz nebo pan Kovář a jeho Unicorn měli být vděční za to že zbohatli (komu že? „Socialistickému“, daně přerozdělujícímu státu, nebo celé RVHP snad, ne?¨) když už – tak daňovým poplatníkům USA a pánům Nixonovi a Reaganovi. Ale to jste touto naprosto šílenou poznámkou o vděčnosrti třeba dnešních start-upových firem určitě nemyslel, že?

          9. Tenhle systém už dávno ztratil legitimitu a i z toho důvodu je neudržitelný. Jedním ze způsobů, jak si ji může získat zpátky, je zdanění kapitálu. Ani to ale samo o sobě není zárukou jeho přežití; je to podmínka nutná, avšak ani zdaleka nikoli postačující.

          10. carpe diem: Ale prdlajs. Jako kdyby veřejná podpora znamenala jenom přímé sypání peněz do firem…

            Jaderná puma. Vynález tranzistoru. Raketová technika, telekomunikační a meteorologické družice a vůbec celý kosmický výzkum až po přistání na Měsíci a meziplanetární sondy. Atd. atd. Co z toho by bylo možné bez veřejné podpory? Jenže právě z tohoto dědictví veřejné podpory žijí dnešní opěvované podnikatelské modly i startupy údajně dokazující úspěchy kapitalismu.

            Nejlíp je to vidět na stavu US a západoevropské jaderné energetiky. Tam, kde od ní daly ruce státy pryč, už víc než 40 let skomírá.

            Bez veřejné podpory začátků výzkumu a vývoje jimi používaných technologií by se dnes výzkumníci mohli živit asi jako někteří Kubánci po rozpadu SSSR začátkem 90. let – např. vědeckým vývojem postupů při chovu tažných volů… (BTW, klobouk dolů před Kubánci; oni to svoje „periodo especial“ přežili vcelku ve zdraví a kdoví, jestli po kolapsu kapitalismu ještě nebudeme v některých jejich low-tech postupech třeba v agronomii, biotechnologiích nebo farmacii hledat spásu i my…)

          11. carpe diem: Jeden argumentační faul za druhým. Podsouváš mi věci, které jsem nenapsal.

            A taky se douč dějepis. Zavádění protestantské etiky do politické a hospodářské praxe začalo v Ženevě za Jana Kalvína roku 1541 ustavením prvního evropského totalitního státu. K jeho nástrojům patřilo sousedské udávání a upalování politických oponentů, z nich nejznámější byl teolog a lékař Michael Servet. Koneckonců i Fathers Pilgrims byli totalitní náboženští extrémisti, kterých se britská koruna ráda zbavila… A první zimy v Americe přežili jen díky indiánům, kterým se za to později, až jim otrnulo, v duchu protestantské etiky patřičně odvděčili. Jestli tohle mají být etické základy naší nejpokrokovější společnosti všech dob, tak teda pěkně děkuju, ale nechci.

          12. Až na to, hanku, že všechen ten technický pokrok, co popisuješ, zajímá z nějakého dlužného hlediska, současnou kapitalistickou špici pyramidy asi tak stejně, jako bývalé feudály „zajímalo“ kdo vynalezl kolo, setbu, nebo kuši atd.

          13. Tím spíš musí zajímat nás. V současném světě všichni závisejí na všech. Jestli si 1‰ populace přivlastňuje výsledky práce těch zbývajících 99,9%, dopadne špatně především to 1‰. NZP je i pro to 1‰ dobrá cesta, jak tomu předejít; to koneckonců věděl už starý Bismarck, když zaváděl v Prusku sociální stát. Začínají si to uvědomovat už i někteří notáblové současného systému. A financovat se to bude muset z toho, co si to 1‰ přivlastnilo.

          14. toz mezi to jedno procento nejbohatsich asi i patrim, ovsem nenapada me duvod, proc bych se o vysledky sve prace mel delit s nekym, kdo misto zvysovani ceny na trhu prace lemtal uz na stredni skole vycepni lihovinu po litrech … jak jsem si privlastnil praci nekoho jineho tim, ze misto pro nejakou „spolecnost“ pracuji pro klienty, kteri jsou ochotni a schopni za me sluzby zaplatit podstatne lepe, nez vyse zminovana „spolecnost“ ? ano, mohl bych nekde na pobocce financniho uradu v cerne jame nad temnymi lesy nahanet danove hrisniky za tabulkovou mzdu, a srdceryvne skuhrat nad nespravedlnosti sveta … ale misto toho se radeji budu mit materialne dobre, a ta „spolecnost“ to holt bude muset nejak vydrzet i beze me a mych sluzeb.

          15. jag: Nauč se rozlišovat procenta a promile, pak ti možná někdo uvěří, že do některé z těch skupin patříš. (O rozdílu mezi 1‰ a 1% tě poučí wikipedie, tedy pokud už ses v ní naučil hledat.) Ty tak leda čekáš někde pod stolem někoho z toho 1‰ (překlad speciálně pro tebe: jednoho promile) na to, co z něj odpadne, a jsi od hlavy až k patě posranej strachy, že jednou odpadávat přestane…

          16. „A financovat se to bude muset z toho, co si to 1‰ přivlastnilo.“
            Myslíš z té virtuální bubliny kterou točí v bursovním kasínu? Tak ta zmizí jakmile přestanou hrát. Jejich bohatství spočívá v moci dirigovat to jak se nakládá s výsledky práce těch zbývajících 99,9% a cenných papírech které zůstávají „cenné“ jen tak dlouho dokud je někdo ochoten tu cenu uznávat. Kdybys prodal (ale komu?) veškerý jejich hmotný majetek tak to nepokryje ani jednu globální „dávku“ NZP.
            Pokud jim tu moc vezmeš abys mohl financovat NZP – není pro ně NZP žádnou záchranou.
            Pokud jim tu moc ponecháš – proč by měli financovat NZP?
            Tedy vlastně můžeš financovat NZP jen jejich strachem z toho že jim tu možnost vezmeš.
            Jenže pokud bys byl opravdu schopen jim tu moc vzít – proč bys jim ji ponechával?

          17. Kalvín a pak Indiáni, kam jsme se to od tématu vzniku internetu a naší podle vás povinnosti vděku formou laskyplného odevzdávání daní státu (jakému? USA?) poněkud odbočili.

            Už nám schází v debatě o internetu, jen argument o vykořisťování dělníků při jeho vzniku:-). To by bylo alespoň trochu více současné.

            Není to sice o predestinaci, ale v zásadě tento termín použil soudobý první politický anitisemita (všichni před ním nenáviděli především z náboženských důvodů) původní Kalvínův determininsmus pro svoji ideologii ve zcela identickém případě. Náboženství a „vědecký komunismus“ byly ve svých východiscích velice blízké víry, co se míry fanatičnosti týče. Právě tento původní Kalvínův dogmatismus okopírovaný Marxem o 300 let později ve své interpretaci taktéž zcela dogmaticky, je s podivem, že toho Marxe ve svém výčtu „grázlů“ nemáte….

            Zvlášť když jeho podstatnou část jeho bigotní víry převzal od tohoto obhájce ospraveditelnosti disažení bohatství a tím i spravedlnost v rozličné míře sociálního postavení (když pak bohatec přispěje na chudé je vše v naprostém pořádku s původním Božím záměrem) , je-li ho dosaženo pílí a nadáním. Takže predestinace nebo historický determinismus, vsjo rávno. Jan Kalvín měl na svoji bigotní a krutou víru právo. ŽIl v době zaostalé a primitivně násilně. Inu, právě Weber na tomto lapsu „vědeckosti“ zaměřil svoji nesmiřitelnou kritiku toho, čemu se dnes říká onen „marxův determinismus“ – ale v tom vy nevidíte rozdíl, že? Kalvinismus nebo marxismus? Kolik bylo mrtvých a zavražděných jejich jménem?

            Nic ve skutečnosti takového neexistuje, protože každý si z jeho rozporuplného učení vybral něco, na čem postavil svoji ideologickou existenci a na základě své deklarované pravověrnosti pak začal ty druhé popravovat. (Marxovi následovníci a sám Kalvín) Inu, Kalvín byl totalitář, ale kdo kolem poloviny 16,století také nebyl, že? Nicméně protestantská etika nebyl vynález nějakého níáboženského fanatika, ale kdybyste četl jiné anglosaské politické ekonomy a filosofy, zjistil byste, že kapitalismus, vytvářel nutné předpoklady pro úspěch být skromný, šetrný, pilny, nesmírně pracovitý a také – zbožný. On totiž tyto údajně anglosaské rodové archetyůpální vlastnosti – totiž sám označil jako ctnosti (prý duší ideový komunista:-)

            Ale že jsme se díky tomuto vašemu převedení hovoru od internetu ke „kapitalistickým“ zločincům poloviny 16..století dostali poněkud daleko, že? Kalvína od údajně socialistického počinu amerických jestřábů „zadotovat“ internet pro bohulibou realizaci lidské touhy po sdílení duševního vlastnictví a svobodné diskusi „over the world“, který měl vždy za záměr jen a toliko ekonomickou porážku sovětského bloku, opravdu diskusním faulem není., že?..:-)

          18. … On totiž tyto údajně anglosaské rodové archetyůpální vlastnosti – totiž sám Kristus označil jako lidské ctnosti (prý duší ideový komunista:-)….

          19. Kdybys prodal (ale komu?) veškerý jejich hmotný majetek tak to nepokryje ani jednu globální „dávku“ NZP.

            Ten hmotný majetek má nějakou užitnou hodnotu, která spočívá ve schopnosti vytvářet další užitné hodnoty jiné než virtuální peníze. Staří sedláci, když měli rozum, taky neprodávali grunty. Byla by blbost ho prodávat, stačilo by demokratizovat rozhodování o výsledcích produkce a přesměrovat je jinak než teď. Každý, kdo pracuje by měl mít právo rozhodovat o použití výsledků své práce. Kromě toho nevíš, jak by byly v budoucím uspořádání ty užitné hodnoty oceněné. Kdyby se ten majetek stal součástí LETS a podobných systémů a jeho hodnota by byla stanovena podle skutečného – nikoli virtuálního – přínosu, jeho ocenění by jistě bylo úplně jiné než dnes, kdy je považován převážně za zdroj rozmnožování kapitálu. Ty úvahy o postkapitalistické ekonomice nezahrnují jenom NZP. jejich důležitou součástí je např. lokalizace, včetně vytváření místních měn. Místní měny jako obrana proti takovým důsledkům krizí jako byla třeba hyperinflace nebo nezaměstnanost se zatím vždy osvědčily – aspoň do doby, než si na ně došláply berňáky, které v nich oprávněně viděly nebezpečí pro státní monopol emise peněz. Není na čase ten monopol zrušit?
            https://www.tarak.cz/zazrak-z-worglu/?fbclid=IwAR2U2-7mUCdraxfLac292ELpSYgIPIdjriZsggzWpLVSxnYuOX5uT4OSbVg

            Pokud jim tu moc vezmeš abys mohl financovat NZP – není pro ně NZP žádnou záchranou.

            Ale je. Zachrání je před nebezpečím, že by je – jak svého času pravil zmíněný Bismarck – nasrané davy mohly napíchat na ploty jejich vil.

          20. carpe diem: Já jsem to nebyl, kdo do této diskuse zatáhl protestantskou etiku…

          21. „Ten hmotný majetek má nějakou užitnou hodnotu…..“
            No, jasně že má. Tím „prodejem“ jsem chtěl jen vyjádřit poměr mezi jejich(1‰) vlastnictvím hmotným a virtuálním. Ovšem ta demokratizace rozhodování o výsledcích produkce (aniž by šlo o vyvlastnění) by znamenala posadit je do role jakéhosi „čestného správce“ podniku o kterém doposud rozhodovali zcela svobodně, takže žádnou vstřícnost k takovému kroku bych z jejich strany neočekával. Také si moc neumím představit jak by se nějaká fabrika stala součástí LETS (máme ho v Praze také, jmenuje se Pralets a platí se Pražci).

            Lokální měna je dobrá především v tom že ji nelze mimo lokalitu (nebo síť) vyvést a je-li ošetřena tou „hnilobou“ pak se nevyplatí ji syslit.
            Bohužel ji lze sabotovat (tu kazící se) místně nakoupeným zbožím a jeho prodejem za běžné peníze mimo lokalitu, nebo nákupem a syslením něčeho s narůstající hodnotou (šperky, umělecká díla….). Když jsem kdysi četl o Wörglu tak mne hned napadlo že měli štěstí že se tam (pravděpodobně) takoví podnikavci nenašli. Ale možná tam nic takového ke koupi nebylo. To že o tom byl natočený film jsem nevěděl, takže díky za tip – určitě ho příležitostně se zájmem shlédnu. Ale to jak ten úspěšný experiment nakonec dopadl je také ukázkou toho jak si kapík dává pozor aby mu nikdo „nedělal do lodě díru“ a při dnešním toku informací by se o takovém kutění dozvěděl ještě rychleji než tehdy. I když je fakt že existenci fiat money v současnosti systém v nějaké míře toleruje.

            „Není na čase ten monopol zrušit?“
            Už včera bylo pozdě. Vždyť dnes už je to tak že si i ty peníze k natištění musí stát půjčit u soukromé banky. Ale myslím že právě tohle je to poslední nač by si nechal kapík sáhnout.

            „Zachrání je (NZP) před nebezpečím, že by je /…/ nasrané davy mohly napíchat na ploty jejich vil.“
            To 1‰ ba i část 1% nemá jen ty ploty ale i dobře vycvičené a vyzbrojené žoldáky kteří to zvládnou také a vyjdou je levněji než financování NZP. Takže pokud se někdy notáblové současného systému rozhodnou na financování NZP podílet – tak jen proto že přijdou na nějaký způsob jak na tom vydělat.

          22. Z dějin je známo, že ti žoldáci jsou taky jenom lidi a své zbraně často otočili proti panstvu. Jsou dostatečně známé a vyzkoušené i způsoby, jak je k tomu přimět. (Hint: Nejsou to jenom peníze.)

            Větší strach jde z autonomně jednajících zbraňových robotů. Ozbrojené útočící drony sice zatím vedou lidští operátoři, ale autonomní stroje už byly vyzkoušeny.

            Isaac Asimov se pravděpodobně spletl, když předpověděl tři zákony robotiky. Zatím to nevypadá, že by je někdo chtěl uvádět do praxe. Ony byly vlastně nakonec 4, ale ten dodatečný nultý zákon řada Asimovových čtenářů kritizuje a neuznává, stejně jako dodatečné zákony jeho pokračovatelů. Nicméně ti pokračovatelé se je snaží doplňovat a aktualizovat na základě skutečného vývoje robotické technologie. (Tohle je zrovna příklad, který ukazuje potřebu poslouchat lidi obdařené představivostí i v reálném životě. Přístup „ono to jinak nejde a nikdy nepůjde“, kterým se odmítá vůbec samotná možnost nahradit kapitalismus něčím jiným, ještě nikdy nic nevyřešil.)

            Na české wiki je k tomu dost dobrý článek:
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky#Dal%C5%A1%C3%AD_z%C3%A1kony_robotiky

          23. Proč by fabriky nemohly být součástí LETS? Význam zkratky LETS: Local exchange trade system, místní systém směnného obchodu. Místní měny a LETS nejsou totéž. Ta směna – především ve službách – může probíhat i bez peněz, např. přes odpracované hodiny. (Je to obdoba clearingového obchodu, který se v mezinárodním měřítku už dávno používá.) Jde jenom o to, aby ty hodiny v komunitě někdo ověřitelně evidoval. (Kdyby se hodinu své práce někdo snažil nadhodnotit, ona by si ho komunita už postavila do latě – jednoduše tak, že by od něj nikdo za jeho nefér podmínek nic nechtěl. Totéž by platilo pro nevyrovnaná osobní konta, kdyby někdo chtěl hodně brát a málo dávat.) Jako clearingové centrum úplně stačí tužka a sešit. (Sám jsem ještě ve fabrikách zažil ručně vedené účetní knihy. A byly vedené vzorně.) Excel už je luxus.

          24. Hanku, já ty robotické zbraně zahrnuji do výzbroje zmíněných žoldáků protože jejich verbíři jsou dostatečně solventní aby si je na svou obranu dokázali pořídit i financovat jejich vývoj. A to nejen co se týče přímo obranné techniky ale i té preventivního charakteru využívané ke kontrole společnosti. Takže v tomto náhledu bychom se v hodnocení situace neměli významě lišit. A také mimo těch žoldáků hlídajících plot zahrnuji do úvahy i ty kteří slouží v civilu, velmi daleko od plotu, vyzbrojení vlivnými společenskými posty.

            Socialistický experiment jsme si nechali zaříznout když byl ještě v plenkách a to přesto že měl na svou obranu k dispozici jasně vytyčenou hranici i slušnou sílu k její obraně. Byl to velice dlouhý a rázný krok zpět, protože do té doby nikdy nemělo lidstvo větší příležitost k relativně nerušenému prověření funkčnosti takového systému a platformu na které by realizovalo jeho další vývoj. Od té doby stále přemýšlím nad tím co sehrálo větší roli, zda hloupost experimentujících či rafinovanost těch kdo cílili na jeho ukončení.

            V každém případě, pro jeho případné znovuzahájení, jsme v tuto chvíli téměř na zelené louce a do jakékoli úvahy v tomto směru je třeba zahrnout obě výše zmíněné možnosti. A to samozřejmě vyžaduje poslouchat lidi obdařené představivostí i v reálném životě avšak nevykládat si jejich věcné připomínky apriori za přístup vyjadřující „ono to jinak nejde a nikdy nepůjde“. Vždy existuje nějaká cesta ale v tomto případě půjde jistě o cestu natolik trnitou že trny nelze přehlížet. Jde o to jak je překonat a nebo se jim v co největší míře vyhnout.

            V tom tvém modelu zahrnutí fabriky do LETS je zbytečné nahrazovat peníze hodinami. Jde přece hlavně o to vzít penězům možnost aby samy o sobě byly „výrobcem“ dalších peněz, jak je tomu např. při jejich úročení nebo jejich vložením do jakékoli rulety a také o znevýhodnění jejich nadměrné kumulace. Ovšem nějakou rozumnou možnost jejich kumulace potřebuješ, protože při pravidelném stoprocentně vyrovnaném rodinném rozpočtu (= co vydělám to do příští výplaty utratím) bys nenašetřil ani na ledničku. To bys si musel brát na úvěr cokoli co by přesáhlo tvůj standardní nákupní koš, abys např. tu ledničku do následujících košů rozložil. Neříkám že to není možné ale stále je jednodušší sáhnout v takovém případě do úspor.

            V systému ve kterém by byly peníze obecně takto ošetřeny bys ani nemusel tu fabriku do LETS zahrnovat. LETS je v podstatě komunikačně zjednodušený barter. A barter v sousedských vztazích u nás fungoval i za socíku aniž by nějak ovlivňoval zákonné platidlo. Kreditem v něm byla morální a profesní způsobilost zúčastněných uložená (evidovaná) v povědomí komunity – jinými slovy sociální kredit. Tužku a papír jsi potřeboval tak akorát k zapsání si kontaktu na nějakého Ferdu nebo Mařenu z okolí, pokud jsi se s nimi pravidelně nepotkával v hospodě, v práci, na návštěvách a nebo alespoň na ulici.

          25. „Socialistický experiment jsme si nechali zaříznout když byl ještě v plenkách a to přesto že měl na svou obranu k dispozici jasně vytyčenou hranici i slušnou sílu k její obraně.“

            „Ano, nejlepší systém by byl komunismus. Ale musel by být udržován silou proti velkému počtu vlastních obyvatel.“

            Je zajímavé jak choutky udržovat „pořádek“ silou pořád v lidech přetrvávají, ačkoli jejich systémy a jejich podporovatelé byli poraženi na hlavu. Nacisté i komunisté. Přesto, dekomunizace neproběhla vůbec a denacifikace polovičatě. Zavírat lidi do Spandau anebo po jejich vzoru kdyby polistopadový režim se chtěl skutečně s komunisty vypořádat, by bylo neúčinné.

            Oblíct ale dotyčného do oranžové vesty a nechat ho s nápisem jeho jména na zádech, funkce co zastával v režimu za vlády KSČ (NSDAP) a naposledy pak kolonka „odsouzen za“ – toto vše stručně nosit napsáno na zádech na oranžové vestě a být tak jako úklidová četa v parcích všem lidem na očích – by jako trest úplně postačilo. Byl by normální nezaměstnaný – s výkonem prací aby zajistil státu náklady na svoji obživu „ve výkonu trestu“. Nic nehumánního ani právnímu státu a lidským právům odporujícího. Přešla by pak dotyčného chuť „bránit socialismus“ (=násilí na vlastních lidech, co sami pretendeti tohoto systému drze přiznávají, viz citát výše).

            Poté co bych se jich zřekli děti, žena a přátelé – by si přáli jen tiše spočinout, sami a dobrovolně.

          26. Definice: Stát je organizovaná forma násilí vládnoucí třídy na třídě ovládané.

            Definice je platná v každé společenskoekonomické formaci (= v každém „systému“). Ergo: Z etického hlediska je každý stát nemorální, ne-li přímo zločinná organizace.

          27. „Ano, nejlepší systém by byl komunismus. Ale musel by být udržován silou proti velkému počtu vlastních obyvatel.“
            Bohužel je to tak. Otázka je sice proti jak velkému počtu ale v mých očích je i málo příliš. Od chvíle kdy jsem pochopil, že ač srdcem komunista, netěšilo by mne sdílet tento systém s lidmi kteří jsou k tomu sdílení donuceni, jsem dospěl k názoru, že vyvíjet socialismus směrem ke komunismu by nebylo vhodné. Komunismus je dobrý jen pro komunistu ale to že někdo není komunista ještě neznamená že není dobrým člověkem. A dobří lidé si zaslouží život v systému ve kterém se dobře cítí. Je tedy potřeba takový systém vytvořit. A je to jenom na nás. Není tu nikdo jiný a nic co by nám v tom bránilo.

          28. třídy mají možná tak ve škole. Možná biologie má třídy, nebo zboží (jakostní třídy) lidé se nerozeznávají ani na třídy ani na rasy ani na čeledě ani na kasty – či co vás vaši sociální darwinisté v rudo-hnědé scholastice o „druzích“ lidí učili…Je to blud.

            Stejný blud jako že člověk si je roven s druhým v jeho exaktních mentálních i kognitivních vlastnostech resp. schopnostech a proto se mají mít podobně (stejně) dobře.

          29. No jistě. Když neexistuje společnost, nemůžou existovat ani společenské třídy. Kromě toho je Země placatá a všechno to tu řídí Soros, který nám od rána do večera sype na hlavy chemtrails. Očkování proti covidu nám má nainstalovat do těla čipy, přes které nám ilumináti budou rvát do podvědomí neomarxistickou propagandu. Jako fór dost dobrý. Nezapomeň si večer dát na hlavu čepičku z alobalu a před spaním se pomodlit k blahoslavené Maggii Thatcherové a svaté Ayn Randové, aby tě před tou propagandou ochránily.

          30. Kamil Mudra: Každý stát v každém systému je udržován násilím proti většině svých občanů. V tom se do jisté míry shodnu dokonce i s ankapy, kteří za takové násilí považují daně. Oni tedy mají na mysli daně obecně, což je samozřejmě hovadina, ale aktuální způsob, který vymáhá daně z námezdně pracujících a horní 1% šanuje, nic jiného než násilí na většině není.

          31. Sorose a chemtrails si dejte k těm třídách jako ideologicky kompot po hlavním jídle z kuchyně vědeckého komunismu.

            Vládnoucí třída je jaká? A vy jste z jaké třídy? Máte na svoji třídu nejake „papíry“ či potvrzení od doktora (sociologie) jako třeba to od obvodaka o “ bezinfekcnosti“? Jinak tyhle bludy si vážně píšou lidé jako vy na obskurních fórech, aniž by byli schopni doložit minimum svých ideologických bludů. Stačí když mi pojmenujete třídu, ze které pocházíte vy a proč si myslíte, že jste jejím členem (máte nějakou legitimaci vystavenou nějakým správním orgánem té „třídy“ jakou dává třeba svaz zahrádkářů?) jestli ne, pak klidně pokračujte s NWO a Iluminaty, na ty jste v tom vašem výčtu zapomněl.

          32. Jakákoli společenská dohoda uplatňovaná vůči nesouhlasícímu jedinci je násilím. Od rodiny až po stát – od zákazu sraní na ulici až po zákaz vraždy…. Z tohoto pohledu se k sobě navzájem chováme násilně všichni dnes a denně a tak snadno můžeš dojít k závěru že uplatňování násilí je nutností v jakkoli velké skupině. Nesváděl bych to tedy jenom na stát. Jde o přijatelnost rozsahu a míry násilí k udržení co nejméně konfliktního soužití jedinců ať už v prostoru malého bytu nebo velkého státu. Zjistit jaké odlišnosti jsou schopny koexistence a vyladit je tak aby nepůsobily rozkladně je úkolem kterékoli společnosti. To že nikdo nemůže mít všechno platí jak pro žebráka tak i pro krále.

          33. to je hezká definice, Kamile. souhlasím. Ovšem dodal bych, že x věcí jsou „nepsaná pravidla“ a kdo byl vychován na nějaké úrovni společenské etilkety, pak nepotřebuje na sobě nic vynucovat, pravidla přijme za svá. Ne tak ale (lumpen)proletariát, případní anarchisté, majicí vizi, že jejich lidská práva jim zajišťují maximální osobní svobody kdykoli a kdekoli. Já bych byl pro tu kompilaci „buržozní“ společenské (pokrytecké, samozřejmě:-) etikety pro horních x lidí (není to nic náročného se to naučit ii pro dolních y milionů) v kombinaci s uměřenou aplikací své osobní svobody a vůle nepodléhat konvencím co nastavila nějaká autorita nerespektujíc právě fakt že zde máme od 50.let nějakou tu Chartu lidských práv OSN.

            No a už by bylo nasnadě změnit některé osnovy těch buržoazní etikety psané pery estétů na základě těch „nejhorších“ tradic náboženského paternalismu, založeném na diskriminace, povýšenosti dogmat na věděckostí, pověr nad praktickou (empirickoiu) zkušeností a otevřeností nad uzavřeným sektářstvím.

            Nějaké příklady? Konvence typu – muž žádá otce o ruku jeho dcery (proč ne naopak, dívka matku svého chlapce?) úćta ke starým třeba tím, že mají zajištěna místa na vyvýšeném piedestalu, či vepředu – je to diskriminace věku ((ageismus), tím že jsem starý kriminálník, t.č. po výkonu trestu na svobodě, tak sám věk nezakládá jakékoli úcty, je to jen nerovnost v tom, že mladší zkrátka „nedostali zatím příležitost“ žít tak dlouho jako staří, a to nikterak svoji záslahuou (vykašlat se na život a jeho žití neni alternativou) a nakonec pro mne nejkřiklavější věc – výhody a povinností vůči státu – do kterého jsem se ne na základě své vůle narodil ani si svým dobrovolným příchodem nevybral k žití.

            Tedy občanské povinnosti vedle svých práv ano, ale ne na úrovni státu, širšímu celku, který nepovažuji za autoritu jen proto, že sahá stovky km daleko, kde žijí lidé, se kterými nemám fyzický kontakt a mnohdy ani kulturní spojitost a tyto rgiony po celý život třeba ani nikdy nenavštívím.

            Pro mne absolutně nejnepřijatelnější je povinnost bránit vlast/stát – žádnou vlast neuznávám, nevybral jsem si ji, uznávám jen stát a vládu vzešlou z demokratických voleb a té platím daně – a ta je naopak povinna, za mé daně, bránit ONA MNE A NE JÁ JI. Jestli k tomu chce ode mne více peněz, je otázkou dohody, kolik a jaké ochrany mi dokáže za peníze co ji dávám poskytnout před vnějším nepřítelem. Ale bojovat za svoji vládu co si platím aby naopak ona chránila mě, nehodlám, a považuji za nelogičnost a zločin na lidských právech. Ze své podstaty lidských práv a svobod mám právo bránit jen sám sebe a dobrovolně(!) na základě společného zájmu obrany a zvýšení tím vojenské a finanční efektivity takové obrany, se volně sdružovat s ostatními k takové obraně, výhradně na dobrovolné bázi. Žádný stát by mi neměl nutit vést válku útočnou, ani by neměl po mne chtít jeho obranu, jestliže si válku druhého státu svoji vlastní politikou zasloužil(a já nebyl voličem takové vlády) a konečně tím – že mě nutí přejímat odpovědnost za druhé spoluobčany a jejich konání SE KTERÝM JÁ NESOUHLASÍM – obecně (třeba kdyby jim stát do nějaké míry ručil za jejich vlastní dluhy, léčil zdarma jejich dobrovolné a svoji svévolí způsobená onemocněni či úrazy atd.).

            Tolik asi v kostce to, co by mělo anebo nemělo být na jednotlivci od státu vynucováno.

          34. Carpe diem, váš komentář obsahuje takovou šíři námětů, že by podrobná reakce na něj vyžadovala napsání knihy. Také jich už takových bylo napsáno mnoho a soudě z vašich textů jste některé i četl, tedy nemá smysl vás na ně odkazovat, zvláště když k mnohým závěrům lze dospět i bez jejich přečtení jen za použití zdravého rozumu čerpajícího z obecné a mnohdy i osobní zkušenosti. Pak je ale potřeba položit si ty správné otázky a najít na ně (pokud možno) správné odpovědi.

            Souhlasím s vámi že mnoho psaných i nepsaných pravidel je pro přemýšlivého člověka snadné přijmout dobrovolně, jen na základě úsudku o jejich potřebnosti. Nabytí takového úsudku vyžaduje nějakou míru výchovy, vzdělání i sociální intuice (vciťování do druhých) má-li být rozvinut do použitelné míry. Uchopení Spinozovy poznané nutnosti tak může být skutečně do značné míry osvobozující i pro lidi doposud si vykládající svobodu poněkud zkresleným způsobem pouze skrze svá čistě subjektivní hlediska.

            Především je třeba si rozdělit konvence na ty které jsem již dobrovolně přijal a ty ostatní. Těmi prvními se nemusím zabývat protože je nevnímám jako zátěž či komplikaci. Pak je dobré si ty ostatní rozdělit na ty které se mne osobně týkají (je po mě v praxi vyžadováno jejich dodržování) a ty které se mne přímo netýkají (vím o nich jen z doslechu). Ty „doslechové“ opět mohu (byť třeba jen dočasně) odložit a soustředit se na ty osobní, vyžadující aktuální plnění. I po tomto třídění jich zbyde poměrně dost pro jejich posouzení zda je možné je zařadit do poznané nutnosti či nikoli.

            No a zde začíná to kladení si otázek a pro což bych využil vaše příklady.
            Je dnes nutné žádat o ruku partnera/ky?
            Je skutečně postačující pouze věk uchazeče pro získání a zajištění nějakého piedestalu?
            Jak z hlediska potřebnosti, v každodenním životě rozlišujete projev úcty od projevu ohleduplnosti vůči starým lidem?
            Jaký je, z hlediska možnosti volby rodiště, rozdíl mezi státem a celou planetou?
            Kdo by vás měl za vaše daně (za které lze pouze nakoupit či vyrobit zbraně) chránit před vnějším nepřítelem?
            V čem je, z hlediska dobrovolné obrany, rozdíl mezi vaší obcí a státem, pomineme-li množství zúčastněných a stupeň použité vojenské techniky?

            Plně s vámi souhlasím v tom že by vás žádný stát neměl nutit vést válku útočnou ani vést politiku která by k takové válce směřovala.

          35. ano, obecně se k tomu dá takto přistupovat, Kamile. Napsal jsem to možná zbytečně složitě. V zásadě moje reflexe kopíruje konfederativní uspořádání, jakou známe z USA anebo nám bližšího – a asi celosvětově nejlepší a nejbohatší místo k žití – Švýcarsko.

            Nejsem odpovědný za život lidí v jiných kantonech než v tom svém, relativně malém, platím jen nutnou společnou daň na společnou správu toho, co z hlediska efektivity nemá smysl aby vykonávalo všech 26 kantonů současně. Nakonec i výše daní na místní úrovni, která pak podstatně zasahuje do správy a života lidí ohledně veřejného sektoru a infrastruktury – je odlišná. Kanton Zug má asi jen 8% daň a je takovým daňovým rájem v rámci Švýcarska, kanton Graubünden má daň v rozmezí asi 10-12% degresivně rozvinutou tak, že na nejvyšší příjmy je daňové pásmo nejnižší a na ty nižší pak o ty cca 2p.b. vyšší, i když je to víceméně symbolické, – stejně je to de fakto všude rovná daň.

            No a Ženeva – nejdražší město Evropy, kde se žije tak draze, že i bohatí tamní rodáci odjíždějí žít přes hranici do Francie (dnes stačí jet tramvají č. 17 z hlavního nádraží v Ženevě) do okolního Annemasse – tak Ženeva vybírá ze všech kanonů nejvyšší lokální daň 15,5% nad 300ts. CHF příjmu, (to tam má každý) a pak zaplatíte majetkovou daň – 2,36% z majetku přesahující 400 000 franků. která se postupně zvyšuje až na 5,2% u majetku v hodnotě pěti milionů a výše.

            To znamená je mi jedno jak se žije jinde a a neplatím nic pro Curyšana, Berňana nebo Basilejčana. Mám své zákony a (a i bez referenda) se mohu rozhodnout, jaké chci zákony. Třeba o základním nepodmíněném příjmu bylo referendum a neprošel ani v jednom z kantonů, byl to ale zákomn fecerální, takže kdyby prošel musel by být aplikován i tam, kde se pro něj nevyslovili, na bázi prosté většiny. Ale to není teď důležité – důležité je, že nikde nenašel podporu, tedy že by jedna část země byla dost výrazně odlišně hodnotově a ideově nastavena než část občanů žijící geograficky na druhé straně země a žijící jiným životním stylem (typicky megapole vers. zemědělský venkov, chudé regiony s poničenou infrastrukturou, regiony poškozené težbou, znečištěným životním prostředím atd.) – a to je právě to – co v Česku máme – je to Praha vers. severní Čechy nebo Moravskoslezský kraj.

            Ve Švýcarsku by se voličské programové disproporce a hodnotově odlišné ukotvení Ženevy a kantonu Tessin (Ticino) nijak vzájemně nekonfrontovalo, prostě každý by si přijal své zákony a ručil jen za „své“ občany – chtěl-li by jeden region pověsit všechny bohatce, přijal by si na to svůj zákon, kdyby druhý kanton chtěl všehny lidi s majetkem nad 1.MIL CHF učinit čestnými občany svého města a 10 nejbohatších z nich učinit doživotními radními svého kantonu v regionální radě, též by mohl zákonem.

            Je důležité právě to, jak odlišná stanoviska jako v tomto případě mohou lidé stadtávat a to jen dle regionálního členění a druhu sídla, ve kterém žijí. Bohužel – u nás je vždy nějaký většinový kompromis (tak bohatce teda neporavíme, nooo, ale zaplatí třeba 50% daň a budou o velikoncích stát povinně 2 hodiny u pranýře) a ten mi vadí.

            Přeji občanům v Karviné mnoho štěstí v životě, ale jako Pražák se nechci na jejich životních a politických preferencích jakkoli podílet, platit je a řídit se jimi. Tak jako občan New Yorku nemusí „jižanským“ naturelem někde v Tennesse anebo frankofonní (a dosti sociálně levicový) Ženevan s románským obyvatelem Ticina, který má asi daleko větší sympatie k Lize Mattea Salviniho ačkoli v jeho zemi nežije, ale má ji za rohem a vyznává „hodnoty Severu“ – který se brání líným Jižanům a „barevným“ a jejich kulturní a náboženské diverzi té jediné pravé – katolické….

            Toť asi v kostce vše…

      2. Ta otázka ten předpoklad o tisknutí neobsahuje protože si myslím že z hlediska příjemce NZP není důležité zdali si stát peníze, půjčuje, tiskne nebo získává třeba prodejem ropy (+ výběr daní, samozřejmě). Jde o to že stát ten NZP vypočte podle nějakého spotřebního koše. Ovšem s růstem cen roste i částka potřebná k jeho naplnění a pokud by stát chtěl příjemci NZP zajistit původně zamýšlený standard, pak tu částku bude muset navyšovat úměrně k růstu cen. No a protože obchodník není žádná charita, tak sleduje solventnost obyvatel v místě kde prodává a ve vlastním zájmu prodává za nejvyšší možnou cenu. Tedy obchodník zdraží – stát mu to nemůže zakázat a proto zvedne NZP, obchodník zdraží – stát zvedne, obchodník zdraží – stát zvedne….. atd. Jak dlouho to může ten stát asi zvládat?

        1. Předpokládám že vaše „NZO“ je překlepem a měla jste na mysli NZP. Nebo jde o zkratku obdobného významu?

          1. Předpokládám, že jste svůj dotaz položil pod svůj vlastní koment omylem a měl směřovat správně pod ten můj.
            Nebo už komunikujete jen sám se sebou?

          2. Aha, pardon, máte tam „měla“, tak to byl zřejmě dotaz na Tresen.
            U mne šlo o překlep, nebo jsem to možná podvědomě převzal při čtení jejího komentu.

  4. Tak se na to podívejte, k čemu se dopracovaly opory britského ekonomického mainstreamu. Jednou z diskutujích byla i rektorka slavné londýnské Vysoké školy ekonomické a politické (London School of Economics and Political Science), ze které (z té školy, nikoli z té rektorky…) si btw dělal srandu už C. N. Parkinson v 50. letech minulého století ve známé knize Zákony profesora Parkinsona.

    (Dále cituji z Britských listů.)

    Ekonomové nebyli nijak zvlášť znepokojeni nárůstem britské zadluženosti až do velikosti ročního HDP, především proto, že v současnosti jsou rekordně nízké úrokové míry, a pro vládu není tedy problém platit úroky za tento dluh. Vláda je přitom zadlužena ústřední bance, která je stejně státní, a dluh je prý značně hypotetický, konec konců by ho Anglická banka klidně mohla odepsat. Ekonomové poukazovali na to, že dluh nemusí a nebude nikdy splacen. Nejnovější ekonomická teorie připouští, že banky a vlády mohou na povzbuzení ekonomiky tisknout peníze, není s tím problém, pokud to nevyvolává inflaci.

    Avšak pořad poukázal na jednu velmi důležitou a znepokojující věc. Koronavirus způsobil drastické přerozdělení bohatství od chudých k bohatým. Lidé ze středních vrstev, kteří mají možnost pracovat z domova a jejichž příjem během pandemie nepoklesl, nahromadili během pandemie desítky miliard úspor, protože nikam nechodí, nikam nejezdí, nic neutrácejí a jen jim nabývají peníze na bankovním účtu. Tyto nové astronomické úspory příslušníci středních vrstev jaksi „odebrali“ chudším členům společnosti, manuálním pracovníkům, lidem, kteří před pandemií pracovali ve službách a v restauračním či hotelovém sektoru, či v sektoru turistiky, atd., které musely být pandemií uzavřeny.

    Došlo tedy k drastickému přerozdělení majetku už tak od chudších částí společnosti k bohatým. Po pandemii v žádném případě není řešením nová politika škrtů, avšak nutnost přerozdělováním, zřejmě prostřednictvím daní, vrátit majetek zpět chudším lidem ve společnosti. Bude nutno zreformovat v tomto smyslu daňový systém, novými daňovými opatřeními podpořit přechod k obnovitelným zdrojům, zavést uhlíkovou daň a zřejmě i daň z nemovitostí. Stát bude muset investovat do inovací a do rekvalifikace lidí, kteří v důsledku pandemie a v důsledku rychlých ekonomických změn způsobených pandemií přišli o svá původní zaměstnání.

    (Konec citátu. Zdroj: https://www.blisty.cz/art/102814-ekonomicka-kocovina-z-covidu-koronavirus-zpusobil-drasticke-prerozdeleni-bohatstvi-od-chudych-k-bohatym.html)

    1. já taky mám nechtěné úspory,. Kdo za to může? Že mám lepší výdělek než ten kdo nemá práci – ˇprotože MU JI ZLOČINNÁ VLÁDA (viz připravovaný výnos ÚS) ZNEMOŽŇUJE VYKONÁVAT? Zatímco já pracuji na home-office, ostatně jak pracuji už cca od roku 2009 a platím státu vše COVID ne-COVID?

      Byl jsem v rozvaze svých výdajů mimo své mandatorní platby vždy schopen a rád měsíčně utrácel 40% svých příjmů v sektoru služeb. Teď tu jeden tlachal píše něco o zadlužování a levných penězích,. kdyby těch nebylo, už by tu byl hlad jak za 1. republiky, protože důchodci si tu tento rok žili na dluh (na zvýšení důchodů si Babiš půjčil) a NUCENĚ nezaměstnaní dostávají sice almužnu, ale aspoń něco to málo, ale ZASE NA DLUH.

      Jediný kdo tu vydělává jsou Alzy, Ajťáci a technologičtí pracovníci zahraničních nadnárodních firem na HOME OFICCE, co berou 2.000-5.000 € a co platí daně a absolutně nesmyslných 32% daní na sociální systém, nijak nezatropovaný – což na západě nemá obdoby – v socialistickém Švédsku se platí 26% max do dvojnásobku průměrné hrubé mzdy.

      Takže se mi množí proti mé vůli peníze na účtu protože je mi (podle všeho) v rozporu s lidskými právy, vládou BRÁNĚNO JE utratit tím způsobem, že je (třeba) naházím chudým do služeb. Teď se od jednoho pisálka co žije jak výprosník, či vlastně spíše obročník žijící z mého výdělku a z výdělků druhých z daňového nevolnictví, (bez ohledu na to, jestli jim je vůbec umožněno pracovat!) vydržovaného z mých peněz, čím, jak jsem se právě teď vlastně dozvěděl, že ho tím vlastně vykořisťju:-).

      Drzost od těch co jsou vydržováni otrockou vyživovacií povinností těch, co si jejich nevymáchané huby vzaly za cíl je označit za nějaké škůdce, jak pamfletáři a agitátoři politruckých politických instucí 50 let, přičemž musí žít v stejně jako druzí zavřeni na samotkách svých domovů, jen mají práci, pracují a hromadí se jim penízky, protože nesmí utrácet, hajzlíci jedni:-)

      P.S. Z téhle školy vyšlo nejvíce evropských nobelistů a to jen za ekonomii od 70.,let – díky nímž nám milý pisálek může alespoň kopírovat moudra druhých

      Professor George Akerlof

      Professor Ronald Coase

      Professor Oliver Hart

      Professor Friedrich von Hayek

      Professor Sir John Hicks

      Professor Sir William Arthur Lewis

      Professor James Meade

      Professor Sir Christopher Pissarides

      Professor Amartya Sen

      Hm,
      pan Parkinson nezískal nic krom laciného potlesku svýchb brakových eskamotérských rádlobyvtipů, za které si nikdo nikdy NEKOUPIL.

      A jestli se někdy něčím vůbec poctivě živil,tak tím, že kadety na válečných školách učil JAK SPRÁVNĚ STRATEGICKY VÉST VÁLKY. On mohl žít jen proto, že ostatní byli ochotni utratit své vydělané peníze za něco co použiju a vyhodím jak včerejší noviny. Jenže Peroutka anebo Václav Černý, když dělal v Lidových novinách „Literární pondělí“ tak tím byli lidé obohaceni víc než jen lacinými aforismy.

      1. Uznávám, že je to off topic, ale nemohu si odpustit poznámku o tom, jak se tu odmlčel jeden nick s velmi charakteristickým projevem a najednou jste se tu objevil vy s jiným jménem, ale téměř totožným projevem. Asi to bude tím, že svět je kulatý a o náhody v něm není nouze, nebo tím, že vy jste všichni stejní.

        1. vidíte, a co máte k tématu „nespravedlnosti bohatnutí homooficářů“ a „chudnutí pinglů“ co nemají nic, tedy zatímco jedni „sociálně nespravedlivě“ hromadí příjmy na svých učtech (jako ká třeba), protože jim už nehází stovku na stůl za poklonkování při nošení rund paňáků Rémy Martin VSOP anebo že už mamky po mateřské nemají práci v rezervacích zájezdů specializovaných cestovek v promnájmu jachet na týdenní plavby okolo South Male Atolu, Bodukashihura na Maledivách (rád bych si tam OPĚT zajel ), PENÍZE MÁM A RÁD JE UTRATÍM, ale Babiš a klaka Zemanových důchodců mi v tom brání – tak máte k tomu nějaký – ON TOPPIC názor?…Nebo vám vadí na tom co jsem napsal něco jiného?

        2. Samozřejmě že jsou všichni stejní. Především jim nedochází, že bez mizerně placené práce všech těch chudáků, jimiž opovrhují, by doslova a do písmene pochcípali hlady a zimou ve vlastních sračkách.

          Co je lidstvo lidstvem, práce je společenský proces. Co je lidstvo lidstvem, vždycky se našlo a najde dost těch, kteří přivlastňování výsledků práce jedněch druhými považují za „přirozené“ a „spravedlivé“ nebo dokonce za vlastní nezadatelné právo.

          Každý by měl mít právo (spolu)rozhodovat o použití výsledků své práce. Jestli/až někdy bude nastolena taková organizace společnosti, která to dokáže zajistit, teprve pak bude možno mluvit o nějaké spravedlnosti nebo přirozenosti.

          1. Kdyby se v současné době našlo nadkritické množství dostatečně drsných ranařů například ve špitálech a kdyby se zorganizovali pod hrozbou stávky, jo to by zase bylo v álejích nablito morálního rozhořčení sociopatických hovad à la Carpe diem nad jejich společenskou nezodpovědností apod. Jenomže asociální deprivanti tohoto ražení spoléhají právě na to, že především příslušnice této skupiny je nenakopou do prdelí, jak by si nejvíc ze všeho zasloužili, a budou jim posluhovat až do svého úplného vysílení, aniž by se moc ptaly, co za to.

          2. byl jsem několikrát demonstrovat proti tomu, že pracovníci služeb nemohou pracovat (a já utrácet), jsem ochoten u nich utrácet 40% svých měsíčních příjmů, co víc mám dělat pro to, aby se měli dobře a co pro to děláte vy? Kolik dáváte tuzéra řekněme u 3.000 útratě za večeři?

            Poněkud jste se u tohoto tématu chytil do vlastní „ideologické“ pasti. Našinec (v tomto smyslu – „vašinec“) má nakonec pracovníka ve službách, mnohdy živnostníka za „třídního“ nepřítele, chodícího na protibabišovské demonstrace na Milionu chvilek a podvracející stát – jako třeba váš kamarád Taras – navíc je má za obslužnou třídu vyšší střední třídy a buržoazie, aby mohli tak před ostatními dávat najevo svoji povýšenost (co třeba já dávám hlavně na koncertě, kde třeba požitek z koncertu takového Jonase Kaufmana mi jasně povyšuje, hlavně při potlesku ve stoje na závěr, navíc 4tis, za vstupenku je jistě docela slušný příspěvek na to aby tito služebníci nás utilitaristů, mohli žít důstojně) já jsem naopak jejich velkým zastáncem, už proto, že mi slouží. Co také mají v popisu práce a jako předmět jejich obživy. Znovu se zeptám, co proto z toho co jsem popsal, že dělám, děláte vy, hanku?

          3. Bez Jonase Kaufmana se většina světové populace obejde. Bez zástupů mizerně placených ženských, které ve všech špitálech a starobincích světa včetně těch nóbl soukromých vynášejí mísy a vyměňují posrané plínky, se aspoň jednou v životě neobejde nikdo. Rozumná společnost bude dbát na to, aby živobytí bylo jejím členům rozdělováno spravedlivě, tj. tak, aby nikdo nemusel žít v chatrči o hladu a v hadrech. Společnost, kde toto rozdělování není dáno zákonným nárokem a kde záleží na libovůli zbohatlíků nebo charit, není rozumná ani spravedlivá.

            Jinak je mi stejně jako dalším 99% zdejší populace úplně u prdele, kolik dáváš tuzéra v nóbl hospodě a kolik za vstupenky na nóbl koncerty. Ale klidně se pochlub. Já takové chlubení k životu nepotřebuju. Kolik a za co utrácím, do toho je každýmu kulový s přehazkou.

          4. A ještě: Kvalita člověka není funkcí množství ani cen statusových znaků vyšších tříd, které se dotyčný snaží napodobovat.

          5. zase si vymýšlíte, hanku. Našel jste progesivisticko-socialistický guardianovský blaf publikovaný Čulíkem na BL, kde se píše, že ti co NESMÍ PRACOVAT, vykonávat tedy základní lidské právo coby zaměstnanci nebo OSVČ ve službách a turismu, že díky ajťákům a projektantům pracujícím z domova v AurtoCadu – tak díky JIM že neutrácejí, hajzlíci jedni ( u nás z nařízení Babiše a mimo snad kdysi jen Rutteho neoliberální nizozemské a Löfvenovi socialistické švédské vlády) že se mají špatně a je že je potřeba znárodnit platy JavaScript vývojářů a průmyslových designerů – a jejich prachy dát PINGLŮM, MASÉRŮM a FIAKRISTŮM ZE STAROMÁKU, protože ti díky nám (ano i já jsem se přiznal, že jsem proti svým zvykům začínám mít nadbytek peněz na účtu, a vůbec se mi to nelíbí) nemají za co žít. Sestry dostaly od Babiše a před tím od Vojtěcha přidáno tolik, že sestry dosahovaly platů kolem 45tis. měsíčně 3. čtvrtletí r. 2020.

            Kecáte tedy, a chytil jste se do vlastní ideologické pasti, protože vy musíte u té zastydlé ideologie (Taras je aspoň konzistentní, vyšší střední třídu chce pověsit, Babiše jako jediného doporučuje volit, protože je tak bohatý, že nemusí krást =/nejspíš proto, že si už dávno nakradl, ale to proletáři nevadí, protože tihle se mu nesmějí přes plot na kolech Canondale za 50tis. a více, jak tklivě kdysi psal v jakémsi třiídně nenávistném fejetonu o mladých městských liberálech, co žerou vojtěšku a jezdí na kole okolo jeho barabizny, čímž rozvrací starou dobrou konzervativní bůčkově-lihovou demokracii, směrem k západnímu farizejsky materiálnímu asketismu, milující ty odporné „statusové hodnoty“ jako je výstava moderního umění v londýnské Tate Modern, chodící na Beethovena do Tonhalle Zürich, kupující bio od nebabišů na Náplavce – jsou to zkrátka NOVÍ TŘÍDNÍ NEPŘÁTELÉ…

            Chápu, že jimi jsou, MUSÍ BÝT, KDYŽ KOMUNISTIČTÍ OLIGARCHOVÉ údajně stojí za lidem, ať je to Babiš, Putinův „kuchař Prigožin“, co v Leningradě v 80.letech oslavil svoje osmnáctiny v base a co v kriminále za organizovanou ozbrojenou loupež strávil 12 let, je dnes miliardář a vlastník žoldácké armády zasahující pro Putina tam, kde nesmí ani ti zelení mužíci co jsou ZROVNA NA DOVOLENÉ, a mohli bychom tak pokračovat i na další „ideologicky spřátelené“ obskurní postavy kolem Zemana, ať je to soudně odsouzený tunelář Nejedlý Státních hmotných rezerv nebo guma z dob ČSLA Tvrdík, tunelář ČSA.

            Tato ideologická transkripce posunutá z třídních pozic marxismu na dnešní nahnědlý státní nacionalistický korporativismus – je průhledný a hlavně neprogresivní. Nakonec i ta Greta se spíše dohodne s IŤákem a výrobcem jachet než s poctivým „lidovým“ uhlobaronem na Donbasu, co se „dělí o zisk“ s tisíci dělníky a zajišťuje jim práci, stejně jako vy toto chcete zajistit hospodským akorát zapomínáte, že ti stejně jako umělci, stojí jaksi na druhé straně „třídní barikády“. I když jste asi je nemyslel, protože píšete o zdravotních sestrách a ty určitě nejsou závislé na útratě ajťáků, co se jim DÍKY NOUZOVÉMU STAVU hromadí chechtáky na účtech:-)

            Utilitaristé v tom mají určitě jasno, a to nemusejí ani znát J.S. Milla ani jeho při s liberálními obhájci individualismu a tržního řádu, že když se ten vezme do rukou „sociálně citlivě“, že jeho niterně individualistická podstata, eudaimonismus, se rozprostře i do sfér obecně prospěšné občanské aktivity (jaké známe dnes např. ze „zrádných sorosovských neziskovek“) které cti, jsou-li navíc i dobře zaplaceny, netratí. Sestričky co berou dnes 1,5 prům. platu jste si vybral jako špatný, politrucky zcela nevhodný příklad. To Taras má ve své „ideologizaci třídní záště“ vztažené na OSVČ alespoň metodologickou koherenci:-)

    2. Teorie, podle které jsou momentálně největší třídní nepřátelé /nespravedlivě tyjící z pomyslného společného bohatství/ ti, co zatím nepřišli o práci a teď nemají kde utrácet své příjmy?
      No, asi na ni neskočím. Jestli nám pandemie vydrží, mnoho lidí ze zmíněné kategorie o příjmy dříve nebo později přijde. Jako druhý cíl přerozdělovacích nápadů by pak mohli přijít na řadu senioři, kteří nehýří ani online, ani offline, ale důchody jim zatím chodí.

      1. Diskuse proběhla v rozhlase BBC a řeč byla o britských poměrech. Nezapomínejte, že v UK je střední třída něco úplně jiného než ve středovýchodní Evropě. Asi by bylo přesnější napsat „vyšší střední třída“, kam nepochybně patří právě ty vrstvy, o nichž se v té diskusi mluvilo.

        1. Střední třída je střední třída, to je u nás východní Evropě si myslí že do ní patří každý, kdo má hypotéku na garsonku.

  5. Povzdech Apoleny Rychlíkové na twitteru:

    “Trochu mě unavuje šermování Západem a Východem: fakticky kdykoliv, kdy jde o podstatně věci od výše mezd, práva menšin, nájemníků, zákoník práce, typ zdanění, kvalitu institucí, tak děláme, že ten samý Západ, který vzýváme, ani neznáme. Hodí se už jen jako moralizující politikum. Exekuce, přístup ke klimatické změně, sociální stát, auta ve městech… Šlo by pokračovat do nekonečna. Tady to hrajem si na západ, ale jen protože východ je Putin a fakticky jsme kolonie bez odvahy k normální politice a všechno označujeme za komunismus, to je na palici. Největší pokrytectví je to od topky klasicky.”
    (Konec citátu.)

    1. Ten nick array, který se tam propasíroval bůhvíodkud bez mého přičinění a vědomí, jsem já…

      Rychlíková tím reagovala na předvolební slib šéfky TOP09, že sníží stav státních zaměstnanců o 13%. Stát platí 427 000 lidí, z toho je klasických úředníků („ingóstů“, jak se říká tady na Moravě) cca 66 000. 13% ze 427 000 je cca 56 000. Takže to fakt budou vyhazovat hasiče, policajty atd.? Nebo hodlají zcela ochromit státní správu?

      Je sice hezká snaha povalit Babiše vytvořením nové Jednotné nebo Lidové fronty, ale jestli ČSSD fakt vypadne ze sněmovny, alternativa zdivočelé pravicové vlády austerity, jaká tu byla do r. 2012, je zcela reálná…

      1. BTW, z těch 427 000 lidí víc než polovina patří pod ministerstvo školství (cca 190 000 učitelů, cca 70 000 nepedagogů). Takže je jasné, kam se asi chce sahat… Do daní právnických osob ani majetkových daní sahat nechtějí, takže nakonec zase jenom poroste DPH.

        Jo, a údajně taky TOP09 vyvekslovala s ODS přiznání existence klimatické změny za rezignaci na přijetí eura… To je fakt kuhhandl jak sviňa.

  6. Těch „ingóstů“ je minimálně o 40 tisíc víc. Jde o úředníky, vykonávající státní správu v přenesené působnosti obcí.

    1. Dodám, že není pochyb, že od zrušení okresů jejich agenda a tedy i počet neustále bobtná.

      1. Okresy jako stupeň státní správy nikdy neměly být zrušeny. Ta přenesená působnost nakonec stejně doplácí na to, že pro pracovníky MÚ/OÚ platí, že je bližší košile než kabát. Nemluvě o možných střetech zájmů a navazující korupci. Nebo o případech, kdy na místa vyžadující odbornost jsou lidi dosazováni podle jiných hledisek.

    2. No ale to se snad nepočítá, nebo je taky platí stát přímo? Já jsem měl za to, že obce.

Váš příspěvek do svévolně moderované diskuse

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s