No dobrá, možná jsme ho měli i dřív a já si toho nějak nevšiml, ale kvůli tomu humbuku kolem (ne)uzavření hranic jsem si čerstvé Usnesení vlády České republiky č. 79 o přijetí krizového opatření, kterým se omezuje volný pohyb osob, přečetl podrobněji a ejhle: v bodě II.7 vláda sice uděluje výjimku pro cesty za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích, jenže v nikde celém opatření není ani zmínka o tom, že by se člověk přírodě, parku či sportovišti mohl zdržovat, naopak se několikrát opakuje, že vláda zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky, nebo že nařizuje omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II. Jenže ty výjimky se týkají cest, nikoliv pobytu.
Nevím, jak vám, ale mě z toho tak nějak logicky plyne, že do přírody sice můžu jít, ale nesmím v ní být. To je přeci ten správný právnický výklad. Nebo minimálně výklad, kterým mě nějaký úředník může zvalchovat. Sice si dovedu představit i výklad takový, že člověk může vykonávat činnost, za jejímž účelem je ze zákazu udělena výjimka, ale takový výklad by byl zase v rozporu s tradicí výkladu například Listiny práv a svobod, ze které také například co se týče práva na zdraví, život či bydlení neplyne prakticky vůbec nic.
Tribun 
Cenzore, máte-li chalupu, nebo byt v přírodě, jistě nikdo váš pobyt v přírodě, nebude sankcionovat, když budete dodržovat ostatní distančnií opatření, Vlastnictví a jeho nedotknutelnost je svaté a váš pobyt v místě jeho výstavby může být omezeno jen úplným zákazem vycházení. A k tomu zatím nedošlo. Rovnost v tomto nehraje vůbec žádnou roli. Vlastnická rovnost je zaručena a k vyvlastňování za účelem nedodržování covidových opatření zatím nenastalo. Jeďte na svoji chalupu do přírody a klidně tam buďte jak libovolně dlouho budete chtít. A nešiřte poplašné zprávy. Fake news je zprofanované slovo. To užívají jen ruskem najatí trollové a to vy jistě nejste.
Takže když žádnou přírodu nevlastním, tak v žádném být nemohu? Čím dál lépěji. A velmi bych trval na tom, že poukazovat na nesrovnalosti zákonů a právního řádu jako takového není šíření fake-news, ale přímo občanská povinnost. Občan totiž o svých právech a povinnostech přemýšlí a zákony tupě ani nepřijímá, ani neodmítá. Nehledě k tomu, že o nějakých sankcích tu mluvíte jedině vy, já jen citoval, co Úřad napsal, takže pokud má mít někdo psí hlavu za fake-news, tak spíš ten úřad, nemyslíte?
Platí že co je psáno to je dáno a co není zakázáno to je povoleno. V celém dokumentu se nevyskytuje zákaz pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích – tedy je to povoleno. Úředníkovi bych prostě řekl ať mi ten zákaz v usnesení ukáže a měl by po valchování.
A co je tedy to nařizuje omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II? Protože tam není doslova napsáno příroda, tak by to mělo znamenat, že do přírody se může? A když tam bude obec, ale ne osada, tak se můžeme všichni mačkat někde na samotě? A když tam bude park a příroda, znamená to, že na hřbitov se může? A když tam není nic toho, znamená to, že o omezení je nicotné a ničeho se netýká? Bez ohledu na tuto konkrétní situaci, naše pojetí práva založená na kličkovacím formalismu zdá se mi poněkud nešťastné.
Bohužel se mi zdá, že tu kličkujete hlavně vy. Chcete dokázat právní zádrhel, ale podle mne tam, kde žádný není. Jestli z omezení volného pohybu existuje výjimka pro cesty za účelem pobytu v přírodě, tak to znamená, že pobyt v přírodě je samozřejmou součástí této výjimky. Můžete se tedy potulovat přírodě po libosti /vlastně jen do jednadvacáté hodiny/. Pak se račte vrátit k rodinnému krbu, neboť i cesta zpátky je vám povolena.
Ve větě „nařizuje omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II“ jsou slova: „s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II“ vaší vstupenkou do přírody, protože je mezi těmi výjimkami bod II/7 („cest za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích“) na který se omezení pohybu na veřejně přístupných místech nevztahuje.
Jak známo, k žádné vstupence nepotřebujete nějaké výslovné svolení pro pobyt v jí určeném prostoru protože sama vstupenka je tím svolením. Když navštívíte Pražskou ZOO tak jistě také nevyžadujete ke vstupence ještě nějaké svolení k pobytu protože víte že ho nepotřebujete. Přitom samozřejmě počítáte s nějakou formou omezení pohybu, jako je např. zákaz vstupu do technických prostor nebo klecí. Tato omezení však musí být vyznačena zvlášť, buď příslušnou tabulkou nebo v návštěvním řádu, který jste povinen respektovat. A to právě kvůli tomu souhlasu k pobytu, který je součástí vstupenky. Tato omezení jsou definována i ve vládním prohlášení (podmínky stanovené pro pobyt na soukromém objektu, pro pohyb v obci atd.) avšak žádné z nich nevylučuje vaši přítomnost v přírodě jako takovou.
To není žádné pojetí práva založené na kličkovacím formalismu ale prostý logický výstup z platného faktu že „co není zakázáno – to je povoleno“ na kterém naše současné právo stojí. Připouštím že se vám tím pojetím může zdát poněkud nešťastné protože to svádí k vyhledávání právem neošetřených možností a jejich účelové montáži na realizaci toho či onoho záměru. Ale v tomto případě jde o jeho čistou aplikaci. Prostě postačí nehledat zákaz tam kde není.