Americký spisovatel David Vann v rozhovoru pro LN Život je šílenější, než knihy:

Pokračovat ve čtení „Američané jsou jako malé děti“ →

Tom Hodgkinson, propagátor lenošství: Britské školy se soustřeďují na to, aby si děti našly dobrou práci. Tím se však myslí nudné, špatně placené zaměstnání, při kterém budou tihle budoucí dělníčci tiše a osm a půl hodiny něco ťukat do počítače, protože budou rádi, že jim někdo organizuje život. Pořád čteme, jak jsou nezaměstnaní lidé v depresi, ale zajímá někoho, jak depresivní jsou lidé, kteří tráví většinu života v práci, která je nebaví? (LN 22.10.2011)

Evropou obchází strašidlo sociální spravedlnosti…

Pokračovat ve čtení „Manifest Spojenectví práce a solidarity“ →

Britský podnikatel James de Candole, působící již 19 let v ČR, charakterizoval Čechy takovým způsobem, že si to Češi za rámeček nedají, Alespoň doufám. Tohle ani D.O.S.T. intenzivní výchova k vlastenectví nezachrání.

Pokračovat ve čtení „Jsi Čech, Čech, Čech, tak Čechům dělej čest“ →

Tradičně brilantní Jan Keller a jeho neuctivě vyřvává: Král je nahý! Ale kdo by naslouchal těm, kteří varují, když je příjemnější naslouchat těm, kteří slibují?

Pokračovat ve čtení „Jan Keller: Tunel na konci světla“ →

Že jsou média v liberálních demokraciích svobodná jak zákon trhu káže, je evidentní. Není to ovšem vymoženost posledních let, již před šedesáti lety si toho všiml Bohuslav Brouk, který v roce 1948 emigroval do Austrálie: Pohleďme třeba na australský tisk, který trvale vzhledem k obchodním zájmům straní vládě pravicové a kde opoziční vláda labouristická nemá a ani několikaleté vlády neměla jediných novin jí stranících. Komerční tisk je pochopitelně liberální jen potud, pokud nejde o kupčické a společenské jeho majitelů a jejich třídy, a je proto pochopitelné, že odvádí zájmy svého čtenářstva od politických problémů a myšlení vůbec& (in Dějiny a současnost 10/2011)

Už takhle to není dobré, ale vláda to ještě zhoršuje. Ilona Švihlíková: ČR ve smrtící spirále: Jak je u Kalouska obvyklé, znovu nebere vůbec v potaz ani světový ekonomický vývoj, ani český ekonomický vývoj a naprosto absentují analýzy dopadů škrtů na ekonomiku, jako by byly nějak neutrální a rozpustily se ve vzduchu.

Pokračovat ve čtení „Ilona Švihlíková: ČR ve smrtící spirále“ →

V jinak banálním vyprávění jednoho péesáka jsou zmíněny dvě reálie z pozdního komunistického režimu, které poněkud relativizují současné vykreslování předlistopadového režimu jako tuhého a extrémně represivního:

Pokračovat ve čtení „Jak tuhý byl tuhý komunistický režim?“ →

Snahu (zatím neúspěšnou) o odsouzení bývalého komunistického vojenského prokurátora Karla Vaše za podíl na justiční vraždě gen. Heliodora Píky jsem považoval za víceméně politický proces, jehož smyslem mělo být, podobně jako v případě Ludmily Polednové-Brožové, vyrobit k režimu označenému za zločinný také nějaké ty zločince. Jenže pan Vaš je poněkud jiný kalibr: V roce 1948 a 1949 do trestního spisu Heliodora Píky zařadil písemné materiály svědčící o spolupráci generála s britskou tajnou službou  a vyzrazení státního tajemství, o které věděl, že jde o falza, vyrobená československým Obraným zpravodajstvím. [Šéfovi Obranného zpravodajství Reicinovi řekl:] Tak řekni, Bedřichu, kolik potřebuješ? Patnáct let, nebo špagát? Od toho jsem právník, abych udělal paragraf. (zdroj Petr Zídek, LN 6. 8. 2011).Tedy metody, za které by se nemusela stydět žádná fašistická diktatura. Za tohle by pan Vaš klidně mohl a měl.

Mysleli jste si, že jsme v prdeli, že dobře už bylo a lepší už to nebude? Tak to jste si mysleli správně. Jen si poslechněte pana Staňka na konferenci v Luhačovicích. Ten se s tím nemaže a říká to na plnou hubu, že celá evropská ekonomika je jen obr na hliněných nohou,

Pokračovat ve čtení „Ing. Petr Staněk CSc. na konferenci v Luhačovicích“ →