Otázka státoprávní


V předvečer 91. výročí vzniku ČSR určitě neuškodí připomenout si několik slov z knihy Vladimíra Škutiny Český šlechtic František Schwarzenberg, která jsou vzniku republiky a otázce státoprávní věnována.

Pokračovat ve čtení „Otázka státoprávní“

2. nedělní čtení sobotních Lidovek


Nehodlám opisovat všechno, co Lidové noviny (samé koniny, jak by řekl nejmenovaný štamgast) otisknout, ale tentokrát mne tři články zaujaly natolik, že si z nich malou rešerši udělám. Nejsou dlouhé, ale v těch pár slovech je víc, než v tlustých knihách (i tenkých, nezapomněl jsem na vás, pane prezidente) slovutných mistrů pánů magistrů a rozličných polyprofesorů.

Pokračovat ve čtení „2. nedělní čtení sobotních Lidovek“

Češi a Rusové v 1. světové válce a možné kořeny české rusofobie


Současná vlna protiruské hysterie a nenávistného antirusismu, který se jeho proponenti snaží představovat jako něco přirozeného a bytostně českého, je velmi pravděpodobně jen moderním konstruktem, kterým má racionalizovat (s pomocí eklektické směsi racionální ostražitosti a iracionálních (sic!) uměle přiživovaných úzkostí) změnu orientace nově etablovaných elit z jednoho mocenského centra (slovanské Rusko) na druhé (anglosaské USA). V této souvislosti není bez zajímavosti článek Dalibora VÁCHY Za cizí město v čísle 9/2009 kulturně-historické revue Dějiny a současnost, s podtitulem Českoslovenští legionáři u Kazaně v roce 1918. Jak totiž ukazuje dále citovaná pasáž, vztah Čechů k Rusům nebyl vždy tak aktivisticky negativní, jak dnes dominuje médiím, ale vyvíjel; zárodky jistého despektu Čechů k Rusům se však možná rodily právě v bitvě o Kazaň.

Pokračovat ve čtení „Češi a Rusové v 1. světové válce a možné kořeny české rusofobie“