Otázka státoprávní

V předvečer 91. výročí vzniku ČSR určitě neuškodí připomenout si několik slov z knihy Vladimíra Škutiny Český šlechtic František Schwarzenberg, která jsou vzniku republiky a otázce státoprávní věnována.

František Schwarzenberg na veřejné přednášce (…) dokázal, že podle skutečného práva český stát existoval dřív než Rakousko a že i císař František Josef slíbil ne zavést české státní právo, ale obnovit je – tudíž i za dlouholeté vlády Františka Josefa české právo existovalo a nebylo ho tudíž třeba zavádět, či vymýšlet. (s. 182, odsek Spor s Kissingerem)

* * *

Druhý rozpor, o kterém jsem se zmínil, spočívá v otázce přednosti, připisované buď právu přirozenému či právu hstorickému.

Právo přirozené – zdá se – přisuzuje každé národnostní skupině, která si je vědoma své totožnosti, nezadatelné právo, aby sama rozhodla o svém včlenění do toho či onoho státního celku, či o své naprosté neodvislosti. Tomu se dnes říká právo sebeurčení.

Historické právo naopak tvrdí, že politický útvar – v našem případě stát český – nesmí být bez vlastního svolení připraven o svoji samostatnost či svébytnost a že státní hranice, posvěcené věky, nemají být měněny, i kdyby si to část obyvatelstva přála. (s. 218, kapitola František Palacký a česká politika 19. století)

* * *

Naprostá svrchovanost bývá dnes označována za charakteristický příznak státu. V minulosti pojem státu obsahoval v sobě sice samostatnost, ale jen jistou míru – byť ne plnost – svrchovanosti, což logicky připouštělo zapojení do vyšší struktury. (s. 230)

Slova státnost" používáme ještě v jiném smyslu, když mluvíme o pouhém nároku na vlastní stát, aniž by stát de facto ve své plnosti nebo i vůbec existoval. Takový nesplněný nárok, taková státnost" může se opírat o různé zásady.

Může se opírat o zásadu práva historického. Tento nesplněný nárok se však též může opírat o novodobou, přirozenoprávní zásadu práva na sebeurčení.

Diskuse o státnosti či o nároku na vlastní stát je značně ztížena právě střetnutím těchto dvou zmíněných zásad. Značná obtíž spočívá v tom, že zastánci práva historického, tradicionalisté a legitimisté, většinově pochybují o existenci státotvorného, revolučního práva na sebeurčení, kdežto revolucionáři a zastánci přirozenoprávní zásady sebeurčení často nevědí, co si počít s právem historickým a požadavkem právní kontinuity.

Víme, co v československém případu znamenalo střetnutí těchto dvou zásad, práva historického a práva na sebeurčení.

Historické právo nám dávalo právo na celé území Českého království v historických hranicích bez ohledu na to, že jinojazyční obyvatelé pohraničního území nechtěli žít pod vládou Prahy. Současně by historické právo samo zakazovalo Slováků a Podkarpatským Rusínům odpojit se od Koruny svatoštěpánské a rozhodnout se pro státní soužití s národem českým.

Naopak zase přirozenoprávní zásada by Čechům, Slovákům a Podkarpatským Rusínům dávala právo na sebeurčení, ale současně by žádala, aby Němci v historických zemích usídlení směli sami o svém osudu rozhodovat.

V době zahraničního odboje i při určování nových hranic na mírové konferenci bylo použito obou zásad: historického práva v západní části republiky a přirozeného práva ve východní její části.

Až příliš trapně vzpomínáme, jak se nám později toto měření dvojím loktem zle vyplácelo. (s. 233, obé kapitola Masaryk a naše státnost)

3 komentáře: „Otázka státoprávní

  1. Před chvíli(popoledni 28.10.) vyčinila předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Dvořáková od plic naší politické elitě. Nenechala na nich niť suchou, spočítala jim všechna svinstva. Měla pravdu. Každý rok se těším na tu pomíjivou chvilku pravdy, kterou musí televize odvysílat. Nejubožejší projev měl Vlček. Bezbarvý, koktavý a prázdný. Sociální demokraté si na sjezd pozvali radit Kavalířovou a dali ji slovo. Ignorace Dvořákové napovídá, co jsou zač. Že si to ti čestní z nich nechají líbit, to nechápu.

Napište si co kdo chcete, já co chci smažu

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s